Včelařská konference

Zdravím vás,

Já mám česnová očka v plodišti po celý rok otevřená. Hlavně jsou dobrá pro prolety včel po zimě. Včely potřebují po celý rok dostatek vzduchu. Zasíťovaný podmet mám též otevřený po celý rok, i přes zimu. Podložku nasazuji jen při léčení a na zjištění diagnostiky spadu. Píšete, že máte na podložce mnoho nožiček a pylu, která propadají přes zasíťované dno. Tento problém jsem měl také. Již jej nemám. Jde o to, že normální pletivo je pro včelí nožky hodně ostré. Vyřešil jsem to tak, že síto v podmeetu jsem lehce přetřel jakoukoliv syntetickou barvou, dvěma vrstvama. Barva překryje ty ostré hrany oček a včelky nebudou přicházet o své nožky. Určitě se na podložce nějaká objeví, ale rozdíly jsou velké. Česnovou vložku pro hlavní česno bych již otevřel dokořán. Včelaříme ve stejné nadmořské výšce, já odstraním vložky kolem poloviny března. Zdraví P.S

Dne Saturday 17 of April 2010 22:32:16 Pavel Cerny napsal(a):
> Dobrý den, díky za rady. Máme to tu tak 400 m.n.m a očka mám zavřená, mám
> je otevřít už teď, nebo až při hlavní snůšce? Většina kolegů u nás očka
> nepoužívá, že prý pak včely akorát nosí pyl do medníku. Z jednoho kurzu si
> zase pamatuji, že s očky se nemá během sezony manipulovat, takže jsem se
> zatím rozhodnul je vlastně asi neotvírat, přes zimu byla taky všechna
> zavřená. Děkuji. S pozdravem P.Č.

Tezko rict,
ja osobne bych je otevrel. Pylu v medniku bych se ted nebal :) - nebo alespon
u nas v Polabi zatim kvetou jen merunky a na nasazeni medniku cekam na
tresne - ale taky se uz kvety pomalu oteviraji. V medniku nechavam obvykle
aspon horni nastavek - sice trochu pylu donesou, ale zase lepe cirkuluje
odparena voda a med dozrava drive (nebo si to alespon myslim).

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobrý den, díky za rady. Máme to tu tak 400 m.n.m a očka mám zavřená, mám je otevřít už teď, nebo až při hlavní snůšce? Většina kolegů u nás očka nepoužívá, že prý pak včely akorát nosí pyl do medníku. Z jednoho kurzu si zase pamatuji, že s očky se nemá během sezony manipulovat, takže jsem se zatím rozhodnul je vlastně asi neotvírat, přes zimu byla taky všechna zavřená. Děkuji. S pozdravem P.Č.

Dne Saturday 17 of April 2010 21:51:17 Pavel Cerny napsal(a):

> to mohl mít i vliv zúžení česna? Mám tam tak 1x10cm otvor, i když nemám
> pocit, že by se tam včely zas tak přetlačovaly. Až začne snůška, plánuju
> otvor tak 2,5x15, nechce se mi oddělávat česno po celé šířce, určitě je pak
> větší průvan v úle. Díky předem za Váš názor! Pavel Č.


Dobry den,

nepisete v jake nadmorske vysce vcelarite. Pokud ne na horach - tedy mysi jiz
nehrozi a pokud nemate slabochy, tak bych cesno otevrel. Taky nepisete co
ocka, mate / nemate ? Ja mam ocka ve 4 nastavcich a zatim jsou tak u
tretiho - tedy cesno jeste ani nezacaly pouzivat.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Pylové rousky na dnu nejsou ničím výjimečným. Je to následek toho, že nezkušené nové létavky nesprávně odhadnou množství pylu, které se vejde do buňky. To, že včely nikdy buňku zcela nezaplní pylem, je dáno procesem strhávání pylových rousek z košíčků na zadním páru nohou pomocí hrotu vyrůstajícího z holeně středních nohou.

Výskyt noh a dalších částí včelího těla na dnu úlů opět není žádný podivný úkaz. Včely při odklízení mrtvol můžou objekt roztrhat (zvláště při jeho špatné odstranitelnosti).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Co by se čistě teoreticky stalo, kdybych udělal Langstrothův úl (44,8x23,2) místo s 10 rámky na 12 rámků? Máte s tím nějaké zkušenosti, a jak jste dopadli? Proč si myslíte, že by to bylo dobré, nebo naopak?
--------------------
No čistě teoreticky:
V downloadech této konference je někde seznam všech možných měr a rozměrů, snad Langstrotha.
A v něm jsem, pokud si poamatuji vyiděl langstroth čtverec - půdorys 465*465.
Teoreticky až na 13 rámků.
Já si to udělal, pro nestandardní výšku 45*30. Kvůli medometu. K tomu polomedníky 137mm rámek.

V plodištích zimuji poprvé, včelám je to jedno, tam kde je mám na 10r to taky stačí. Těch 12 nebo 13 rámků mám proto, abych mohl oběmňovat dílo v plodišti.

Na čtvercovém Langu včelaří - jak jsem z reportáže v MV zjistil i př. Žák co vyrábí plasové rámky 45*16.

No, jinak Lang. vznikl tak, že vzal Lang. vzal u obchodníka 15" bedny, což je dodnes tsd. rozměr přepravek atd. Bedny se málokdy dělají čtvercové a včely přežijí i v bednách od banánů. Takže jim je to zas celkem jedno.

Čtvercový půdory měl význam tak u Brennerů a Kučerů - tam se jednalo o průměr 30cm, a to včely v zimě a na jaře vyplní. Průměr 45cm - to je tak na červen A to je včelám už jedno, jaký je poměr mezi obsahem a povrchem plodového tělesa. Což je asi jediný argument pro kruhový tvar. Ale čistě teoretický, protože to platí v anizotropním prostředí. Či jak se tomu říká. :-)

Jinak by mě zajímalo, kdo jestli ještě někdo další má čtvercový Langstroth.

Karel

Dobrý den ještě jednou,
děkuji všem za rady ohledně rozšíření, potřeboval bych poradit ještě s jednou věcí. Dnes jsem kontroloval podložky, které jsem dával po prvním proletu pod zasíťované dno, a zarazilo mě, jak moc pylových rousek je na podložce, dokonce jsem viděl i nožky od včel. Vypadá to, že si chudáci včelky zachytávají nohy o drátěná oka ve dně. Nemáte s tím někdo nějaké zkušenosti? Mám originál dna s nerezovou síťovinou od profi včelaře. Oka jsou pravda dost jemná, tvar čtverce o hraně cca 3,2 mm. Je možné, že by na to mohl mít i vliv zúžení česna? Mám tam tak 1x10cm otvor, i když nemám pocit, že by se tam včely zas tak přetlačovaly. Až začne snůška, plánuju otvor tak 2,5x15, nechce se mi oddělávat česno po celé šířce, určitě je pak větší průvan v úle. Díky předem za Váš názor! Pavel Č.

KaJi:

Matka nemusí do roka uhynout, včely nelétat, ale je tady ve vzduchu otázka - proč po 30 letech používání této chemie - celosvětově - nám nějak zchoulostivěly včely a nějak nám moc nevydrží. Někdy jich vydrží jen 2/3.

__________________________________________________________


Nesouvisí to spíše s rezistencí roztoče na amitraz a špatným ošetřováním? To je zcela jiná problematika.

Chci vidět konkrétní výzkum, který jednoznačně dokazuje, že amitraz významněji zkracuje vitalitu a životnost včel. Označení amitrázu jako toxické látky je sice hezká nadávka (a pravdivá!), ale pro mě jsou důležitější výsledky praxe, nikoliv ideologicky předpojaté předsudky pramenící z eko-fanatismu.

//\/\\//

Dobrý večer.
Když jsem tady a u Slovenských kolegů před asi rokem a víc sháněl informace o stavbě úlu tak mi většina lidí radila stavět čtverec.Toho se držím a stavím čtvercové nástavky jak pro míry 39xněco tak jsem postavil i Langstroth 3/4.V blízké době se do něj hodlám přendat včelky z klasiky tak uvidíme jak se jim povede.Mám ho se čtyřmi nástavky což si myslím bude stačit.Zkušenost se čtvercovými nástavky 39 oproti Tachovákům zatím dobrá.

Děkuji za poznatek, to jsem nevěděl. Pokud zjištěné výsledky budou stát za to, tak už jsem asi našel tu správnou r.m.

Čtvercový obrys Langstrothu se všemi rámkovými výškami není ve světě nic nového,už Farrar v něm vypracoval metodiku chovu silných včelstev.U nás je například zkouší na rámkových výškách 28,5 a 15,9(Dadant)dr.ing.Kamler z VÚVč Dol.Asi je otázkou času,kdy tyto zkušenosti uveřejní v časopise Včelařství.
Zdraví Pavel.

Silná včelstva by mohla být o něco silnější. No tak to je dobré. Samozřejmě, že by slabá včelstva a včelstva na prodej byly umístěny v normálním langstrothu.
Ale nejde mi do hlavy to, že jsou tyto úly obdélníkovité. Vždyť přece i volně žijící včelstva mají divočinu v příčném řezu v kruhovém půdorysu. Proč jim tak ubíráme prostor pro plod. Krycí rámky můžou krýt i více plodu.
Jenom planě filozofuji a na langstrothech ani nevčelařím, ale jednou chci. Udivil mě tak obdélníkový půdorys a jakási nevyužitelnost prostoru. Proto si v budoucnu vyrobím také vlastní úly přizpůsobené životu včel a pak si zkusím erudovaně na moji otázku odpovědět.
No zatím jenom spekuluji, ale v budoucnu si budu muset pořídit všechny typy úlů, co existují, abych si vyzkoušel, jaké je v nich včelaření a jak se tam líbí včelám. Mezi včelaři je mnoho názorů o rámkových mírách, přitom si myslím, že ta ideální r.m. ještě není. No nevím.

"Co by se čistě teoreticky stalo, kdybych udělal Langstrothův úl (44,8x23,2) místo s 10 rámky na 12 rámků? Máte s tím nějaké zkušenosti, a jak jste dopadli? Proč si myslíte, že by to bylo dobré, nebo naopak?"

Já myslím, že by se nestalo skoro nic. Jenom silná včelstva by mohla být ještě o něco silnější, slabá včelstva a oddělky by se ještě o něco hůře rozvíjely než v běžném langstrothu a plný nástavek by byl ještě o něco těžší. Taky, pokud by došlo k prodeji takových nástavků, neměl by skoro nikdo zájem, protože by nepasoval na jejich standartní langstrothy ani na jiné nástavky, ve kterých je 10 rámků. Možná by šířkou pasoval na nástavky Optimálů, to z hlavy přesně nevím.
Výhodnější by to snad mohlo být při dvoumatečném včelaření anebo kdyby někdo používal systém, kdy je třeba oddělek odchovávaný kvůli nové matce umístěn pod produkční včelstvo a úl s produkčním včelstvem je na něm položen.

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 4. 2010
Re: Včelstva bez plodu s roztoči --> fumigace --> včelstva bez plodu a bez roztočů… Ale na druhou stranu proč to dělat jednoduše, když to jde dělat složitě, že? :-) (43433) (43434) (43436) (43442)

Pane Václavku, Vy ignorujete jeden podstatný detail - akaricidy nepůsobí negativně jen na kleštíka, působí také na včelu.

_________________________________________________________

Jo, to tedy pardon. Já zapomněl. Já zapomněl, že to včelám vadí. Já zapomněl, že po tom vyhyne půlka včelstva a matka se do roka stane trubcokladnou. :-)
-----------------
Objevila se klíšťata a tak jsem u veterináře řešil co na kočky a psa nakoupit.
M.J. jsem se zeptal na amitraz - je snad původně na klíšťata na ovcích a dotovaný Varidol by mohl být lacinější jak Frontline.
To mi veterinář rozhodně vymluvil a na dotaz na neškodnost amitrazu měl jednoduchý argument - určitě to není nic zdravého - protože na nějakou psí nemoc se amitráz na psy používá a prý jsou pak ve velmi nepěkném stavu a tak to podle něj není to nejlepší pro zdraví.
V některých zemích je amitráz zakázanou látkou.
Matka nemusí do roka uhynout, včely nelétat, ale je tady ve vzduchu otázka - proč po 30 letech používání této chemie - celosvětově - nám nějak zchoulostivěly včely a nějak nám moc nevydrží. Někdy jich vydrží jen 2/3.

Já odpověď neznám, ale z těch co hledají odpovědi na takové otázky si prdel nedělám. Spíš z těch co jsou přesvědčeni o své pravdě a neomylnosti. Ti jsou "veselí" a šťastní.

No dneska má být ve vzduchu veselo, včel spousta a žádná letadla jim tan nemají překážet. Takže šťastný let. :-)

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Tak tak, dobře nakladeno :-) ... A platí ono známé: pravda vyděsí ... Mr. Google vyplivne dost odkazů o toxicitě Amitrazu, nemluvě o tématu jeho registrace v EU. Pokud jde o ty pejsky, tak já si ho užil, když jem v něm koupal ovčačku s demodikózou - a věru - žádný med to nebyl ... ale na tu svinskou nemoc pomohl ... Což ovšem míru jeho toxicity nesnižuje ... Klidný den. Jiří

Co by se čistě teoreticky stalo, kdybych udělal Langstrothův úl (44,8x23,2) místo s 10 rámky na 12 rámků? Máte s tím nějaké zkušenosti, a jak jste dopadli? Proč si myslíte, že by to bylo dobré, nebo naopak?

"To mi veterinář rozhodně vymluvil a na dotaz na neškodnost amitrazu měl jednoduchý argument - určitě to není nic zdravého - protože na nějakou psí nemoc se amitráz na psy používá a prý jsou pak ve velmi nepěkném stavu a tak to podle něj není to nejlepší pro zdraví.
V některých zemích je amitráz zakázanou látkou. "

Amitraz se tuším používal na jednorázové odstranění roztočů, jako že se zvíře přímo tím nějakým způsobek "napatlalo". Na dlouhodobé ošetření amitraz není, protože se má poměrně rychle rozkládat.
Obojky a podobné věcim které třeba psa chrání proti klíšťatům dlouhodobě po měsíce, jsou na bázi pyrethroidů. Ty jsou stálejší než Amitraz. Tuším nejvíc se používá cypermetrin.
Fluvalinát z léčiva pro včely by asi šel taky použít, jen by se muselo vědět dávkování. Jen nevím, jak by pes (i jeho pán někde v uzavřené místnosti) snášel smrad toho léčiva.

Zdravím vás Zdenku,
Pokud včelstvo obsedá jeden celý N a začínají se zavěšovat do podmetu, přidejte nad ten N, co jsou včely druhý nástavek plný mezistěn. Nic se jim nestane, včely nyní potřebují stavět. Budou se hodně rozvíjet. Oba nástavky nechte bez mřížky, bude to budoucí plodiště. Až budete nasazovat 3N, potom mezi druhý a třetí mřížku vložte. At se daří. Zdraví P.S

Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s rozštěpem tuto vadu dále do dalších generací nepřenáší.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> ----------------------------------------
> Kdo zas co potvrzuje.
> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
> své matky a jejich předků?
>
> _gp_
>
>
> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Když již jsme u
> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je jak
> > se zdá lichá
> >
> > pepan
>
>
>

Pane Václavku, Vy ignorujete jeden podstatný detail - akaricidy nepůsobí negativně jen na kleštíka, působí také na včelu.

_________________________________________________________

Jo, to tedy pardon. Já zapomněl. Já zapomněl, že to včelám vadí. Já zapomněl, že po tom vyhyne půlka včelstva a matka se do roka stane trubcokladnou. :-)
-----------------
Objevila se klíšťata a tak jsem u veterináře řešil co na kočky a psa nakoupit.
M.J. jsem se zeptal na amitraz - je snad původně na klíšťata na ovcích a dotovaný Varidol by mohl být lacinější jak Frontline.
To mi veterinář rozhodně vymluvil a na dotaz na neškodnost amitrazu měl jednoduchý argument - určitě to není nic zdravého - protože na nějakou psí nemoc se amitráz na psy používá a prý jsou pak ve velmi nepěkném stavu a tak to podle něj není to nejlepší pro zdraví.
V některých zemích je amitráz zakázanou látkou.
Matka nemusí do roka uhynout, včely nelétat, ale je tady ve vzduchu otázka - proč po 30 letech používání této chemie - celosvětově - nám nějak zchoulostivěly včely a nějak nám moc nevydrží. Někdy jich vydrží jen 2/3.

Já odpověď neznám, ale z těch co hledají odpovědi na takové otázky si prdel nedělám. Spíš z těch co jsou přesvědčeni o své pravdě a neomylnosti. Ti jsou "veselí" a šťastní.

No dneska má být ve vzduchu veselo, včel spousta a žádná letadla jim tan nemají překážet. Takže šťastný let. :-)

Karel

pokud včelstva obsedají skoro celý první nástavek a je to na teplou stavbu, nebál bych se dát polovičku plástů do nástavku nad první nástavek tak, aby to bylo od předu uspořádáno celé včelstvo nad sebou a do zbytku prostoru dát něco mezistěn a
stavebních rámků,zatím rozhodně bez mřížky !!!, omezení prostoru tam být nemusí,možná to je dokonce lepší, že včelstvo cítí dostatečný prostor pro rozvoj
včelstva se možná budou rozjíždět pomaleji a nechal bych to v klidu skoro tři týdny ,pak to řešit podle obsednutí včelami
a rozsahu včel které se budou líhnout
Zdeněk

"Dobrý den,
prosil bych přítomné o radu, jak mám postupovat při rozšiřování včelstva. Mám 3 včelstva vyzimovaná na jednom nástavku 39x24 utepl. (oddělky), ale nemám žádné souše, jen mezistěny. Zatím jsem s nimi nic nedělal, ale tak do týdne začnou kvést stromy. Dát celý nástavek mezistěn i s převěšením části plodu je asi nesmysl, co? Mám to nějak zúžit nějakou přepážkou a dát jich jen pár a kolik? Děkuji předem za radu, rád bych to o víkendu udělal, jindy bohužel nemohu. Pavel Č."

Já bych asi z oddělků vyndal dva nezakladené krajní plásty a místo nich dal na okraj plodového hnízda mezistěny k vystavění. Silný oddělek za teplého počasí a snůšky by je mohl vystavit i za dva dny. To bych případně udělal ještě jednou. Odebrané plásty bych v případě příslibu dobrého počasí skladoval, v případě špatného počasí dal na střed do podstaveného dalšího nástavku, aby měly zásoby v plástech k dispozici.
Nakonec bych vzal plodové hnízdo, plásty s plodem, rozdělil půl na půl do spodního a horního nástavku, kolem plodu do horního spíš vystavěné mezistěny, do dolního spíš staré plásty se zbytky zásob a zbytek doplnil mezistěnami.
Je tady ale jeden problém, jestli ty oddělky nejsou skutečně hodně slabé, už se v nich nejspíš nastartoval náběh k rojení. Tedy problém by to být nemusel, pokud je v plánu rozšíření počtu včelstev. Včely je třeba v květnu tak jednou týdně prohlížet a pokud se najdou matečníky, je třeba včely rozdělit, do dalšího úlu přendat plásty s matečníky, plodem a včelami a v původním úlu nechat starou matku s plásty bez plodu nebo s 1 - 2 plásty s plodem a bez matečníků. A do obou úlů podstavit další nástavek s mezistěnami. V původním úlu kvůli odstranění matečníků a přebytečných včel rojová nálada zmizí a stará matka se zase rozklade, v novém úlu rojová nálada taky zmizí kvůli nedostaku létavek zalétaných na původní úl, takže včelky z matečníků vyberou jednu nejlepší matku a ta se oplodní a taky rozklade. A mezistěny postaví, pokud bude aspoň trochu snůška.

Může se teď na konci dubna ta práce ušetřit a rovnou včely rozšířit těmi mezistěnami, tam to ale vidím takhle: Silný oddělek stejně už má to rojení díky malému prostoru jednoho nástavku 39x24 nastartované a bude se rojit a slabý oddělek bude kvůli náhlému rozšíření mezistěnami v době, kdy teploty v noci jdou k nule, ve svém vývoji zastaven, dokud se neoteplí. A neznamená to, že taky nechytne náběh k rojení....

"Dobrý den, chci se zeptat jak včelaři, kteří kočujou zjistí kde co pokvete? Máte to zjištěno od zemědělců, nebo pátráte sami? Pokud jste domluveni se zemědělci - jaké máte s nimi zkušenosti? Vycházejí Vám vstříc? (Chci začít kočovat)
Za odpovědi předem děkuji"

Také přeji dobrý den.Většina zemědělců je ráda,pokud jim k entomofilním plodinám včelař přisune včelstva,dokonce jsou ochotní je i přivézt či odvézt(obzvlášť pokud jsou ve voze).Jen odměny za opylení tu zatím nefungují jako třeba jinde v zahraničí,vyplácejí je snad jen sadaři a někteří osiváři(např.u některých jetelovin),na to je naše krajina"zatím"příliš zavčelená.Ale to už záleží na dohodě,jaký je kdo hospodář a jakou má motivaci či jak je na tom dobře.Lepší varianta,než objíždět krajinu a zjišťovat,kde je co zaseto(i když také to jde),je domluva se zemědělci,jaký mají osevní plán a jestli mají zájem o přísun včelstev, bývají takoví,co nedělají čistě jen klasickou rostlinnou výrobu zaměřenou jen na obiloviny či řepku,ale zkouší různé jiné druhy,které by mohly chybět na trhu a tím pádem by se mohly dobře prodat(např.světlice,svazenka,len,inkarnát,hořčice,pohanka,slunečnice a další),které po opylení dají pěstiteli vyšší výnos semene a včelaři většinou nějaký med.
Zdraví Pavel.

Pane Václavku, Vy ignorujete jeden podstatný detail - akaricidy nepůsobí negativně jen na kleštíka, působí také na včelu.

___________________________________________________________

Jo, to tedy pardon. Já zapomněl. Já zapomněl, že to včelám vadí. Já zapomněl, že po tom vyhyne půlka včelstva a matka se do roka stane trubcokladnou. :-)

Mimochodem norské zimování včelám také vůbec nevadí, že? Stejně jako izolace matek, to je včelám taky úplně „šumák“, jestli mají matku znásilňovanou v klícce nebo izolátoru, že?

Včely musí kontinuálně čelit celé paletě negativním vlivům. Znečištění, nepřirozené makroklima v okolí a nepřirozené mikroklima v úle, včelař, klimatické změny a celé spektrum nemocí včetně zákeřného, množivého a nepřirozeného parazita: roztoč varroa destruktor. Fumigace je jen „muška jenom zlatá“ v porovnání s kolosem negativů, kterému jsou během roku včely vystavovány. Fumigaci včelstva snášejí poměrně dost dobře. Kdyby tomu tak nebylo, už bychom to za čtvrt století intenzivního používání snad zjistily. Nebo snad ne?

Znovu opakuji: Pokud někomu jde o ekologii, proč to nezkusí s kyselinou mravenčí??
Není-li tomu tak, nechápu, proč tady šaškuje s tou trubčinou.

Idea (nikoliv teorie) dobrá, ale pro praktické a efektivní včelaření je to naprostá zcestnost (vzhledem k možnostem a zkušenostem, které máme). Otázka reziduí po aplikaci Varidolu je při dodržení předepsaného dávkování zcela bezpředmětná. Opět další žabo-myší válka. Tentokrát o to, zda bude v úle o pár miligramů amitrázu méně, nebo více. Vzpamatujte se. Víte kolik chemie je v běžných potravinách? To raději nechtějte vědět! A jsme tomu vystavováni denně!!! Fumigace stačí jedna (přinejhorším dvě) do roka, provede-li se ve včelstvech bez plodu a správným způsobem.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Dobrý den,
prosil bych přítomné o radu, jak mám postupovat při rozšiřování včelstva. Mám 3 včelstva vyzimovaná na jednom nástavku 39x24 utepl. (oddělky), ale nemám žádné souše, jen mezistěny. Zatím jsem s nimi nic nedělal, ale tak do týdne začnou kvést stromy. Dát celý nástavek mezistěn i s převěšením části plodu je asi nesmysl, co? Mám to nějak zúžit nějakou přepážkou a dát jich jen pár a kolik? Děkuji předem za radu, rád bych to o víkendu udělal, jindy bohužel nemohu. Pavel Č.

"A musíme bohužel uznat, že nic účinnějšího a relativně neškodného zatím nemáme. "
V tom s vámi souhlasím - viz můj začátek 43417. Ale můžeme tvrdé akaricidy výrazně omezit.

>Pane Václavku, Vy ignorujete jeden podstatný detail - akaricidy nepůsobí negativně jen na kleštíka, působí také na včelu.<
------------------------------------------------------------
Přesto si myslím, že včela se s akaricidy vzhledem k délce svého života vyrovná snáze, než roztoči a roztočíci. A musíme bohužel uznat, že nic účinnějšího a relativně neškodného zatím nemáme.
JK

Pane Václavku, Vy ignorujete jeden podstatný detail - akaricidy nepůsobí negativně jen na kleštíka, působí také na včelu.
(Olouvám se za hromadnou odpověd, nějak to tu dneska blbne)

Pane Václavku, Vy ignorujete jeden podstatný detail - akaricidy nepůsobí negativně jen na kleštíka, působí také na včelu.

Pane Václavku, Vy ignorujete jeden podstatný detail - akaricidy nepůsobí negativně jen na kleštíka, působí také na včelu.

> Všem zúčastněným děkuji za pobavení
>
> M. Václavek

Mas pravdu, ale dokazes si predstavit jak by si pobavil ty tou fumigaci Rendyho O. a Marlu
S.???

Není pouze jeden uhel pohledu, proto obcas trochu zafilozofovat neuskodi...

T.H.

Nestačím zírat, o čem se tu zase filozofuje. Po vytvoření bezplodových včelstev (norským zimováním, izolací matky) není problém provést fumigaci, a pak je od roztočů pokoj! Neexistuje praktičtější, efektivnější, jednoduší a účinnější způsob, jak se v takové situaci zachovat. To jako myslíte vážně ty návrhy o trubčích varroalapkách?! Pěkná zcestnost! Složitější a nejistější postup snad už ani neexistuje!

Nepochybuju o tom, že to účinek přinese, ale naprosto zcela pochybuju o tom, že by to mohlo vyjít lépe ve srovnání s fumigací. Pokud někomu jde o ekologii, proč to nezkusí s kyselinou mravenčí?? Bude to sice komplikovanější, ale rozhodně účinnější a smysluplnější než to šaškování s trubčinou.

Všem zúčastněným děkuji za pobavení

M. Václavek

//\/\\//

Včelstva bez plodu s roztoči --> fumigace --> včelstva bez plodu a bez roztočů… Ale na druhou stranu proč to dělat jednoduše, když to jde dělat složitě, že? :-)

Nestačím zírat, o čem se tu zase filozofuje. Po vytvoření bezplodových včelstev (norské zimování, izolace matky) není problém provést fumigaci, a pak je od roztočů pokoj! Neexistuje praktičtější, efektivnější, jednoduší a účinnější způsob, jak se v takové situaci zachovat. To jako myslíte vážně ty návrhy o trubčích varroalapkách?! Pěkná zcestnost! Složitější a nejistější postup snad už ani neexistuje!

Nepochybuju o tom, že to účinek přinese, ale naprosto zcela pochybuju o tom, že by to mohlo vyjít lépe ve srovnání s fumigací. Pokud někomu jde o ekologii, proč to nezkusí s kyselinou mravenčí?? Bude do sice komplikovanější, ale rozhodně účinnější a smysluplnější než to šaškování s trubčinou.

Všem zúčastněným děkuji za pobavení

M. Václavek

//\/\\//

M. Václavek

Zdravím vás,
P. Menšík, kde jste se o té informaci dozvěděl, že trubci nepřenášejí bodavost, tedy negativní vlastnosti. Rád bych si o tom někde přečetl, to mě zajímá. Podle mě a je to dáno u všech zvířat na Zemi, že genetické informace každý jedinec přece získává od obou rodičů, ne jen od jednoho. Pokud je to ale jinak, kde bych se o tom dočetl více. Děkuji zdraví P.S

Kdo zas co potvrzuje.
Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
své matky a jejich předků?

_gp_


16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Když již jsme u
> toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
> Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je jak
> se zdá lichá
>
> pepan

Dobrý den, chci se zeptat jak včelaři, kteří kočujou zjistí kde co pokvete? Máte to zjištěno od zemědělců, nebo pátráte sami? Pokud jste domluveni se zemědělci - jaké máte s nimi zkušenosti? Vycházejí Vám vstříc? (Chci začít kočovat)
Za odpovědi předem děkuji.

Když už se včelař rozhodne pro biologickou past, tak to musí vědět předem, že to je potřebné. Je to dost práce a nemá cenu dělat práci zbytečnou. Podle mne stačí pro rozhodnutí spad na podložku. Pokud v tomto čase je nad 2/den, určitě to bude mít smysl. Monitoring podle napadení plodu je nespolehlivý, je různý podle stáří plodu a poměru napadení trubčí/dělničí. To přesně souvisí s předchozími příspěvky (přestávka, klíckování, populační vlna). Matka neklade trubčinu kontinuálně ale v "dávkách" a tak se kleštíci množí ve vlnách a stejně tak plod napadají, pro některý plod už foretičtí kleštíci nezbydou. Také panenské dílo je méně atraktivní, než starší dílo. Pak je jejich koncentrace v plodu na různých místech různá.

Já když jsem se loni registroval, tak jsem si stáhnul z: http://www.cmsch.cz/cz/kestazeni.php?page=ue_kestazeni
soubor ve Wordu "Včely-Hlášení počtu včelstev a umístění stanovišť" vytiskl, vyplnil, podepsal, oskenoval a poslal přílohou na email: uevcely/=/cmsch.cz a oni pak poslali registraci.

Musíme si uvědomit, že to je biologická metoda a ta je závislá na včele i kleštíkovi a dalších okolnostech. Hraje tu roli více faktorů najednou, proto nelze mluvit o účinnosti. Jednou někde bude vysoká, jindy jinde mizerná. Prostě to je významná pomoc. Podle mých odhadů podle populační vlny to může být 50% i více. To právě záleží na těch okolnostech. Smysl to má dělat právě v počátku podletí a včelám se tak významně pomůže. Jako 100% metoda to nefunguje, ani s tím myslím nikdo nepočítá, stejně dojde k migraci v podletí a vývoji kleštíka do podzimu a pak je stejně na řadě KM, fumigace, ....
----------------------------------------------------------
Mohli bychom si možná pomoci diagnostikou roztočů na trubčím plodu. Pokud bude diagnostikou zjištěno, že je plod značně napaden, má cenu ho likvidovat. Pokud není, pak ho nemá cenu likvidovat. Má s touto diagnostikou někdo zkušenosti?

Natura Viva Lysá nad Labem 19-23.5.
Byl jsem tam před třemi lety a nějaké stánky se včel.potřebami tam byly.
Jinak včelařská expozice žádný zázrak.
Zdeněk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? <jahodalukas/=/seznam.cz>
> Předmět: V?ela?sk? v?stava
> Datum: 15.4.2010 21:38:45
> ----------------------------------------
> Zdravím všechny včelaře. Chci se zeptat, zda-li nevíte, kdy je nejbližší
> včelařská výstava včetně prodeje včelařského vybavení. Děkuji
>
>
>

"Kvalitu budoucího včelstva ovlivní přeci z 50% neoplozená matka a Z 50% TRUBEC. který se s matkou spáří. Budoucímu včelstvu dává stejnou míru vlastností matka a trubec, nebo ne?"

Ano,to platí u dělnic,tam je to půl na půl,ale matky generace F1 bývají dcerami matek inseminovaných,kde vlastnosti jsou pod kontrolou(nebo by aspoň měly být).Ale trubec nese geny ze 100% po vlastní matce,a 50% na 50% po jejích rodičích,čili po prarodičích.
Pavel.

"v druhé polovině 17 století právě islandská sopka až u nás vyvolala hladomor v červenci padaly tak kyselé deště , že spáli l úrodu na polích a spousta lidí těžce onemocnělo z popálenin. Kyselý mrak se nad Evropou pohyboval až do října."
---------------------
Erupce islandské sopky sílí, globální důsledky však mít asi nebude


http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010040012

díky za rady a nabídku, určitě dám začátkem července vědět, jak to v kuchyni dopadlo.

Znamená to, že když máš zmrzlou zeleninu, nemůžeš s ní nic dělat.Je na kost tvrdá. Když je na půl zmrzlá, cítíš, že není na kost zmrzlá, je foremější, jsou na ní ještě ledové krystaly. Odvíkovací vidličkou zmrzlé dílo neodvíčkuješ.

Kvalitu budoucího včelstva ovlivní přeci z 50% neoplozená matka a Z 50% TRUBEC. který se s matkou spáří. Budoucímu včelstvu dává stejnou míru vlastností matka a trubec, nebo ne?
Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců z vlastních včelstev, můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev a jistě vás uspokojím i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní je ale kmen vigor, takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S

Zase se ti trubci budou s 1 poloviny podobat otci F1 a z druhé matce F1
Opravdu je to ale lepší, protože k produkci F1 se používá to nejlepší co šlechtitel má. Ať již jde o otcovskou či mateřskou linii. Když již jsme u toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci. Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je jak se zdá lichá

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 16.4.2010 12:11:59
> ----------------------------------------
> "Pokud má včelař kvalitní matky,tu trubčinu by měl zachovávat, říří tak z
> 50% kvalitní genetiku do okolních včelstev"
>
> Jen pro doplnění,trubci od matek generace F1 jsou 100% nositeli
> genů!!!,líhnou se přece z NEOPLOZENÝCH vajíček.
> Pavel.
>
>
>

"Pokud má včelař kvalitní matky,tu trubčinu by měl zachovávat, říří tak z 50% kvalitní genetiku do okolních včelstev"

Jen pro doplnění,trubci od matek generace F1 jsou 100% nositeli genů!!!,líhnou se přece z NEOPLOZENÝCH vajíček.
Pavel.

"Potom počkám, až to troch povolí, odvíčkuji plod"
Co je to "trochu povolí"? jde mi o to, jestli se plod vyklepává ještě zmrzlý, abych ho mohl dál skladovat v mrazáku.

"Jinak pokud vám ty jídla z trubců zachutnají, budete potřebovat hodně trubčiny, kolik máte včelstev?"
Zatím 10. Když to včelky nebudou stíhat, budu muset rozšířit chov ;)

Pro Bikipera. Pokud něco, dělám, co funguje, někdo li ten námět nadnese, přidám se. Pokud se vám to nelíbí, je to vaše věc.

Pro P.K: Dílo mám 3 h. v mrazáku. Dílo je již namrzlé. Potom počkám, až to troch povolí, odvíčkuji plod, a vyklepu jej jak vánoční cukroví. Jistě jste mámě pomáhal někdy vyklepávat vánoční cukroví z formiček. Je to to stejné. Pokud mám dílo vydrátkované do pevna, protažené zvlňovačem a podélně vydrátkované, jde to dobře. Dílo drží. Pokud jde o svislé drátkování všek - spodek, je to o něco horší.
Jinak pokud vám ty jídla z trubců zachutnají, budete potřebovat hodně trubčiny, kolik máte včelstev? Ptám se proto, aby váš apetit vaše včelky stihly uspokojovat. Berte to s humorem. Jinak já jsem masosaurus. Ale i zeleninkou nepohrdnu. Zdraví P.S

Musíme si uvědomit, že to je biologická metoda a ta je závislá na včele i kleštíkovi a dalších okolnostech. Hraje tu roli více faktorů najednou, proto nelze mluvit o účinnosti. Jednou někde bude vysoká, jindy jinde mizerná. Prostě to je významná pomoc. Podle mých odhadů podle populační vlny to může být 50% i více. To právě záleží na těch okolnostech. Smysl to má dělat právě v počátku podletí a včelám se tak významně pomůže. Jako 100% metoda to nefunguje, ani s tím myslím nikdo nepočítá, stejně dojde k migraci v podletí a vývoji kleštíka do podzimu a pak je stejně na řadě KM, fumigace, ....

> Vypustí ji do izolátoru s trubčím plástem. Pokud naklade dělničinu, první
> dělničí plod funguje stejně.

Pavle jaka muze byt zhruba ucinnost kdyz odeberes tento prvni ramek? Tj. jak moc je roztoc nadrzeny vlezt do prvnich bunek? A napada me, ze netusim kolik samicek max vleze do jedne bunky, asi nejakej limit maji ne?

Diky T.H.

Tyto metody se v doji s kleštíkem používali u nás tak asi před 30 lety a neúspěšně.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: biologick? past
> Datum: 16.4.2010 09:40:08
> ----------------------------------------
> Přesně tak, v Americe klíckují matky po slunovratu, aby nastala plodová
> přestávka. Kleštíci jsou v očekávání vstupu na plod. Pokud vložíte trubčí
> plást a to ještě starý trubčí plást a matka jej jako první zaklade, stane
> se vysoce atraktivním pro kleštíka. To má ale smysl dělat jen když je
> včelstvo napadeno. Tedy dělat monitoring. Naslepo je to mnoho zbytečné
> práce.
>
>
>

Já být tebou tak včely nepouštím ani na květy, také tam lítají včely od souseda :-D a kdoví odkud ještě. ;-)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 16.4.2010 09:34:43
> ----------------------------------------
> Zdravím vás P.K,
> Také používám trubčinu jako biologickou past na varoa, ale dávám jí pryč
> ažkonec června a na začátku podletí. Pokud má včelař kvalitní matky, tu
> trubčinu by měl zachovávat, říří tak z 50% kvalitní genetiku do okolních
> včelstev, které se vyrojí, pokud se s těmi jeho trubci matka spáří. Také
> jsem dával kdysi zavíčkovanou trubčinu ptákům pověsit na strom, už to
> nedělám. Od té doby, co mi jeden kolega sdělil, že kromě těch ptáčků tam na
> trubčinu lítají i cizí včely odkudkoliv, o kterých nevíme, jaký je jejich
> zdravotní stav, hrozí zde riziko přenosu spor nemocí, už to nedělám...
> Slyšel jsem to i na přednáškách u učitelů Sedláčka a Vydry. Nevím ale v
> jakém rozsahu a jak markantně může dojít ke kontaminaci dané trubčiny
> cizími včelami. Víte o tom někdo něco?Buď jde trubčina i s nezavíčkovaným
> plodem do tavidla, nebo do starého mražáku a potom při usmrcení trubčiny se
> nevylíhlá trubčina snadno vyklepe.
>
>
>

Jen pro Radka Hubače:
o dvou včelařích bych věděl - Rendy Oliver a Marla Spivak.

Přís.č.43407 je k přís.č.43405

Vypustí ji do izolátoru s trubčím plástem. Pokud naklade dělničinu, první dělničí plod funguje stejně.

"Přesně tak, v Americe klíckují matky po slunovratu, aby nastala plodová přestávka. Kleštíci jsou v očekávání vstupu na plod. Pokud vložíte trubčí plást a to ještě starý trubčí plást a matka jej jako první zaklade, stane se vysoce atraktivním pro kleštíka. To má ale smysl dělat jen když je včelstvo napadeno. Tedy dělat monitoring. Naslepo je to mnoho zbytečné práce."
---------------------
v tomhle konkrétním případě, který chce zkusit př. streit, to práce navíc není. V podletí přesype včely na mezistěny a přidání rámku nezavíčkované trubčiny z původního úlu je jen zlomek celé práce. To samozřejmě platí jen pro tento konkrétní případ.

Nerad s někým polemizuji, ale jednak obecné fráze, že v Americe (možná 2 včelaři).... Čemu ale nerozumím je, proč by měla osvobozená matka zaklást trubčí plást jako první a zvláště když to vychází nejdříve do poloviny července, tedy do období kdy trubce vyhánějí.. Taky by mě zajímalo v které části Ameriky - v tropech nebo třeba někde u velkých jezer, pokud myslíš USA, tak v Kalifornii nebo u Kanadských hranic?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: biologick? past
> Datum: 16.4.2010 09:40:08
> ----------------------------------------
> Přesně tak, v Americe klíckují matky po slunovratu, aby nastala plodová
> přestávka. Kleštíci jsou v očekávání vstupu na plod. Pokud vložíte trubčí
> plást a to ještě starý trubčí plást a matka jej jako první zaklade, stane
> se vysoce atraktivním pro kleštíka. To má ale smysl dělat jen když je
> včelstvo napadeno. Tedy dělat monitoring. Naslepo je to mnoho zbytečné
> práce.
>
>
>

"Buď jde trubčina i s nezavíčkovaným plodem do tavidla, nebo do starého mražáku a potom při usmrcení trubčiny se nevylíhlá trubčina snadno vyklepe."
---------------------
S tím mrazákem, trubčina se vyklepává ještě zmrzlá, nebo po rozmrznutí, co na to dílo? Ptám se proto, že chci zkusit pár kulinářských specialitek z trubčího plodu a potřebuji vyřešit, jak dostat snadno larvy a kukly z díla bez poškození.

Jsi super kecal. Jak tu někdo něco kecne, okamžitě děláš totéž. Vzpamatuj se konečně. Být tvým sousedem, tak si pořídím pár bulterierů a ohnivou hůl.

biki

Přesně tak, v Americe klíckují matky po slunovratu, aby nastala plodová přestávka. Kleštíci jsou v očekávání vstupu na plod. Pokud vložíte trubčí plást a to ještě starý trubčí plást a matka jej jako první zaklade, stane se vysoce atraktivním pro kleštíka. To má ale smysl dělat jen když je včelstvo napadeno. Tedy dělat monitoring. Naslepo je to mnoho zbytečné práce.

Zdravím vás P.K,
Také používám trubčinu jako biologickou past na varoa, ale dávám jí pryč ažkonec června a na začátku podletí. Pokud má včelař kvalitní matky, tu trubčinu by měl zachovávat, říří tak z 50% kvalitní genetiku do okolních včelstev, které se vyrojí, pokud se s těmi jeho trubci matka spáří. Také jsem dával kdysi zavíčkovanou trubčinu ptákům pověsit na strom, už to nedělám. Od té doby, co mi jeden kolega sdělil, že kromě těch ptáčků tam na trubčinu lítají i cizí včely odkudkoliv, o kterých nevíme, jaký je jejich zdravotní stav, hrozí zde riziko přenosu spor nemocí, už to nedělám... Slyšel jsem to i na přednáškách u učitelů Sedláčka a Vydry. Nevím ale v jakém rozsahu a jak markantně může dojít ke kontaminaci dané trubčiny cizími včelami. Víte o tom někdo něco?Buď jde trubčina i s nezavíčkovaným plodem do tavidla, nebo do starého mražáku a potom při usmrcení trubčiny se nevylíhlá trubčina snadno vyklepe.

ještě http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Plastov? mezist?ny.
> Datum: 16.4.2010 08:39:27
> ----------------------------------------
> Take jsem zvedav na vysledky, sam to asi zkouset nebudu, nelaka me to z vice
> duvodu.
>
> Mrknete na
> www.vigorbee.cz - clanky
> 7. PLASTOVÉ MEZISTĚNY MOHOU BRZDIT STAVBU PLÁSTŮ A PRODUKCI MEDU
>
> jsem zvedav jak to dopadne u nas v praxi, zda se zacnou masoveji pouzivat...
> T.H.
>
>
>