Včelařská konference

"Sam jsem takto prechazel, a tento Vas napad Vam nedoporucuji,
podle mne se vyroji ( a me se tehdy vyrojily )."

Rojení se nemusí zas tak moc bát, naopak by šlo při přemístění i využít, zároveň by došlo k zdvojnásobení počtu včelstev.
Před vyrojením, stará matka se tuším rojí, jak jsou první matečníky zavíčkovány, takže jak se v čechoslováku objeví matečníky se staršími larvičkami, se stará matka setřepe s 3/4 až 4/5 včel do rojáku, nechá takové 2 - 3 dny zcelit jako roj a potom se prostě usadí do nového langstrothu na mezistěny. Které za snůšky nebo při dostatku cukru včely jako roj ochotně vystaví.
Plásty s matečníky a převážně zavíčkovaným plodem se zbytkem včel se přemístí do jiného langststrothu, rámky čechoslováku o rozměru 37 x 30 jdou zavěsit do dvou 3/4 lang nástavků, když se zavěšení na horním langu zůží přibitým trámkem. V tomto úlu kvůli nedostatku včel padne rojová nálada, včely si s rojových matečníků vyberou jen jednu matku. Než nová matka začne klást, z čechoslováckých plástů se vylíhne všechen plod, takže úl se může zaplnit langstrotími plásty s mezistěnami. Kromě takových dvou původních plástů, jeden z nich je plást, kde se nová matka vlíhla, matka první plod po oplození klade totiž nejraději právě na ten plást, kde se vylíhla. Plásty se zaříznou do langstrotích plástů a zavěsí vedle sebe, aby matka na začátek měla kde klást, než včely vystaví mezistěny.