Včelařská konference

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 5. 2010
Re: Prazská setkání (44544)

:-)
Chce to schema videt ucelene na jednom papire, pripadne si ho i doladit k
obrazu svemu. Myslet na to, ze zvedak poskytuje jine moznosti. Ja se
inspiruju hlavne jarni casti. Zbytek jsem si malinko upravil k obrazu
svemu... Nebylo receno ze je to dogma.

Snazil jsem se o silna vcelstva do prvni snusky a priroda naznacuje, ze
opacna taktika bude mit mozna letos vetsi uspech ale kdo vi...

T.H.

2010/5/21 J. Matl

> Chtěl bych poděkovat panu Křapkovi za výživné středeční povídání při
> Pražském setkání...
Jiří
>
xxxxxxxxxxxxx
Díky, je to tak, ostatně stále můžeme hledat a to je právě na tom to pěkné ... "Cesty mohou býti rozličné" ... Co učedník jsem vděčný za každou inspiraci.
Také jsem vše směřoval k jarní snůšce, neboť u Berounky (Mže) je po lípě většinou konec, ale kdo ví, jak to bude letos. I tak, když jsem dnes v poledne pozoroval ten cvrkot, byla to paráda a tohle nám nikdo nevezme ... Ani se mi nechtělo jet navyšovat HDP ...Pravda, trochu medu by se taky hodilo :-) ...
Medu blíž!
Jiří

Já to vidím stejně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z V?ela? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: po?as?
> Datum: 21.5.2010 12:45:18
> ----------------------------------------
> Rojení nepřipadá v uvahu -stále nacházím slábnoucí hladová včelstva která
> spojuji.V té zimně ani krmení nebrala.Pěkná silná včelstva mají tak 2-3kg
> zásob.Mnohá je také nutné přikrmit.Z 250 včelstev nemam ani jeden
> medník.Ještě v březnu to byla krásná včelstva s mnoha zásobami.Spousta
> včelstev je pěkně silných na medník ale plod je na sucho.S medníky počkám
> až v plodišti zavládne blahobyt.Krmím ,združuji síly a neupadám na
> mysli.Maliní a medovice mohu vše zachránit třebas až v puli července.Už
> jsem toho se včelami zažil hodně.
>
>
>

To co popisuješ již není údržba ale rekostrukce Na údržbu stačí kosa na posečení meze , lano na vytažení spadlého stromu z potoka, aby nezalil pole, Lopata na vyčištění vyústění z meliorací atd.
Dokonce jsem znal jednoho pána který chodil a čistil tyto meliorační systémy. To mě bylo ani ne 10

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Jetel + zp?vav? roje
> Datum: 21.5.2010 10:29:35
> ----------------------------------------
> v 60. letech se jen z velkou slávou rozorávaly meze, meliorační práce,
> pokud vím, probíhaly až koncem 70. a v 80. letech, alespoň tady na šumavě.
> se zanedbanou údržbou souhlasím, ale za kdyby jste se o to zajímal blíž,
> tak zjistíte, že za jednoho "bavoráka" opravíte sotva půl kilometru
> melioračního detailu, v tom případě opravy na 30 ha bloku... co se
> zarostlých ploch týče, peníze dostanete spíš když je vyčistíte. takže
> nemluví z vás trochu závist? :-)
> ----------------------------------------------------------
> Tento proces ovšem započal již začátkem dvcátého století a to celkem ve
> třech módních vlnách Mezi léty 1900 - 10; 1920 - 30; 1950 -65. pak již jen
> dochází k devastaci provedených prací neboť zůstali bez údržby a tento
> proces pokračuje dodnes Říká se tomu módně ekologie. Já tomu říkám
> lajdáctví. Dokonce políčka v terasách které již spádem nevyhovovaly scelení
> nechali ladem a ty se změnily v neprostupné hoštiny a kapíci, jak je
> nazýváš, k nim přidávají další. Vždyť jejich údržba stojí poníze a ty nutně
> potřebují na bavoráky atd.
>
>
>

"Takze take verim, ze nam to vynahradi druha a pripadne treti snuska. Kdyz to vezmu zpetne, tak to uz bude treti rok, co je vyrazne mene medu. Tak snad pristi rok se jiz vydari"

U mě byla loňská snůška kolem průměru,předloni lehce pod průměrem,stále věřím že aspoň toho průměru dosáhnu i letos(3x vytáčení po 20-25 kg,spíše odtáčím než vytáčím vše najednou do mrtě).
Zdraví Pavel

Podkrkonoší - Trutnovsko: Od včerejška zase jabloně zvučí zpěvem včel.
Dnes sice přeháňky, ale včeličky jsou mírné i při kontrolním rozebírání
nástavku. Plodu spousty, medu nic moc.
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "jirkaZ" <nasij/=/seznam.cz>
Sent: Friday, May 21, 2010 11:10 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: počasí

> zdravím panove tak jak je u vas u nas praha vychod mlada boleslav opet
> zase
> pod mrakem do včel se neda ani podívat jak sou agresivní.roje zatím
> nelítají.řepka je už z 90%odkvetla takže zní nic nebude tak ani v čechach
> nebude moc řepkoveho medu.napište jak to vypada u vas díky jirka
>

Tady u nás severní Morava, přes noc zase pořádně sprchlo, po takřka týdnu bez slunce dnes nějaké hodinky pro včely "létacího" počasí, létaly doslova ze všech otvorů z úlu, nosily plno pylu a zřejmě i nějakou sladinu, nyní se od severu zase zatahuje a podle radaru bude nejméně hodinu zas pršet. Předtím něco z ovocných stromů, pampelišek a řepky nějaké kilíčko nanesly, to pravděpodobně během dešťů spotřebovaly, jestli tady nějaký med na vytočení bude, nebude už ani z ovocných stromů ani řepky, al z pozděkvětnových a potom červnových květů, ze kterých teprve budou muset donést......
Ale jarní snůška je u konce, můj signalizátor toho konce jarní snůšky, květy černého bezu, jsou před rozpuknutím.....
Zahradní maliny taky, tak za týden - 14 dní propukne červnová snůška - divoké maliny v lesích.... A první medovice.....

Inu, nevím, proč se tu omílá fakt, jestli ten, či onen zemědělec šlechtil
jetel. To je pro něj skutečně "mimo mísu" - on jen koupí semeno a zaseje.
Pro vlastní šlechtitelskou práci jsou jiní. Je to skoro jako u včel - tam
také hlavní šlechtitelskou činnost nedělá běžný včelař, on nanejvýš provádí
selekci na svém stanovišti, ale skutečně prošlechtěný materiál získá koupí a
výměnou matky ....
S přátelským pozdravem Petr
--------------------------------------------------
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Friday, May 21, 2010 10:06 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Re: Jetel + zp?vav? roje

> Já jsem jen chtěl říct, že nevím o žádném zemědělci, ke kterému jsem ve 4
> hodiny ráno vlezl do kabiny traktoru, aby mi převezl včely, že by něco
> šlechtil. Maximálně tak odolnost k zkonzumovanému alkoholu....
> Co se týká té krajiny, já pamatuji krajinu od začátku 70 let minulého
> století a v té době tam bylo všelijakých mezí a stupínků a podobně pořád
> dost. To až později si z toho zemědělci udělali zdroj dalšího výdělku,
> práci v dobách, kdy na polích měli přestávku, dotovanou ještě navíc z
> melioračních a podobných fondů nad dotace na vlastní zemědělskou výrobu.
> Ale to by bylo na delší diskuzi tématem mimo včelařskou konferenci
>

To uz jsem veril letos, ale neni vsem dnum konec :-)

Nedavno jsem zaslechl neco o 7 letech hubenych a o tom, ze pranostiky
funguji :-))

T.H.


>
> Takze take verim, ze nam to vynahradi druha a pripadne treti snuska. Kdyz
> to vezmu zpetne, tak to uz bude treti rok, co je vyrazne mene medu. Tak
> snad pristi rok se jiz vydari.
>
> PZ
>

U nas jsme meli stesti, ze si vcely donesly alespon 5-6 kg. z repky, takze je nemusime krmit, ted jsem se podival na pocasi a predpoved porad hlasi dest- jeste dalsi tyden. Takze jsem stasten, ze nebudu muset krmit a nejakem vytaceni repky nemuzu vubec premyslet.

Takze take verim, ze nam to vynahradi druha a pripadne treti snuska. Kdyz to vezmu zpetne, tak to uz bude treti rok, co je vyrazne mene medu. Tak snad pristi rok se jiz vydari.

PZ

:-)
Chce to schema videt ucelene na jednom papire, pripadne si ho i doladit k
obrazu svemu. Myslet na to, ze zvedak poskytuje jine moznosti. Ja se
inspiruju hlavne jarni casti. Zbytek jsem si malinko upravil k obrazu
svemu... Nebylo receno ze je to dogma.

Snazil jsem se o silna vcelstva do prvni snusky a priroda naznacuje, ze
opacna taktika bude mit mozna letos vetsi uspech ale kdo vi...

T.H.

2010/5/21 J. Matl <e-mail/=/nezadan>

> Chtěl bych poděkovat panu Křapkovi za výživné středeční povídání při
> Pražském setkání v Komunitním centru Matky Terezy. A myslím, že nejen za
> sebe. Bylo to prima a užitečné. Akorát ty rotace, z těch mi "rotuje" hlava
> ještě teď ... ale to se poddá a je to ostatně můj problém ...:-) Ještě
> jednou díky a klidné dny. Jiří
>

Jsem rad pane Turciany, ze jste se zpivani matek podrobne popsal a dekuji,

vcera jsem dostal sanci se podivat jak matka umi zpivat. Bylo to zajimave a
diky Vasemu popisu jsem vedel na co se divat. A overit si ze mate pravdu.
Cekal jsem ze to bude hlasitejsi projev ale mozna jsem to zastihl v pocatku.
Vcelstvo by dnes vyletlo...
Starou matku odebral se tremi plasty do oddelku s vidinou toho ze vcely
budou sakra potreba. Vcelstva nejsou uplne sucha, plodovani jede, ale
rozhodne nemaji pro vcelare ani gram, zbyva tak tyden repky, louka a ovocne
stromy jsou pryc. Prognoza pocasi je bidna. Tak nejak nevim co si o tom
myslet, cemu verit, kdyz jedina jista snuska je pryc....

T.H.


> Vrátim sa ešte k otázke T. Heřmana, mám osobné skúsenosti s týmto javom,
> venoval som mnoho času v minulých rokoch.
>
> Spevavý roj sa naozaj vyskytuje, ale vždy predchádza obdobie spievajúceho
> včelstva, neplatí to doslova, včely v roji nespievajú a tak isto včely v
> úli, ale vždy mladé ešte neoplodnené matky, ale ani to ešte nemusí byť
> pravda. Mal som ra prípad, keď novooplodnená M pridaná do včelstva, po
> dvoch týždňoch začala spievať.Mám to zdokumentované a podarilo sa mi to i
> vysvetliť, prečo!
>

Rojení nepřipadá v uvahu -stále nacházím slábnoucí hladová včelstva která spojuji.V té zimně ani krmení nebrala.Pěkná silná včelstva mají tak 2-3kg zásob.Mnohá je také nutné přikrmit.Z 250 včelstev nemam ani jeden medník.Ještě v březnu to byla krásná včelstva s mnoha zásobami.Spousta včelstev je pěkně silných na medník ale plod je na sucho.S medníky počkám až v plodišti zavládne blahobyt.Krmím ,združuji síly a neupadám na mysli.Maliní a medovice mohu vše zachránit třebas až v puli července.Už jsem toho se včelami zažil hodně.

Mně se vyrojily letos před 14 dny. Přišel velký slejvák a neskutečné krupobití (Praha Východ). Nicméně roj se udržel na tenké větvi. Po sklepnutí a přendání do nástavku neměl problém.

Všude pár dnů alespon nepršelo, tady v Sušici prší tři neděle a zdá se, že nepřestane. Pak přijde rozmarné léto a nakonec sucho a krmení.

zdravím panove tak jak je u vas u nas praha vychod mlada boleslav opet zase pod mrakem do včel se neda ani podívat jak sou agresivní.roje zatím nelítají.řepka je už z 90%odkvetla takže zní nic nebude tak ani v čechach nebude moc řepkoveho medu.napište jak to vypada u vas díky jirka

v 60. letech se jen z velkou slávou rozorávaly meze, meliorační práce, pokud vím, probíhaly až koncem 70. a v 80. letech, alespoň tady na šumavě. se zanedbanou údržbou souhlasím, ale za kdyby jste se o to zajímal blíž, tak zjistíte, že za jednoho "bavoráka" opravíte sotva půl kilometru melioračního detailu, v tom případě opravy na 30 ha bloku... co se zarostlých ploch týče, peníze dostanete spíš když je vyčistíte. takže nemluví z vás trochu závist? :-)
----------------------------------------------------------
Tento proces ovšem započal již začátkem dvcátého století a to celkem ve třech módních vlnách Mezi léty 1900 - 10; 1920 - 30; 1950 -65. pak již jen dochází k devastaci provedených prací neboť zůstali bez údržby a tento proces pokračuje dodnes Říká se tomu módně ekologie. Já tomu říkám lajdáctví. Dokonce políčka v terasách které již spádem nevyhovovaly scelení nechali ladem a ty se změnily v neprostupné hoštiny a kapíci, jak je nazýváš, k nim přidávají další. Vždyť jejich údržba stojí poníze a ty nutně potřebují na bavoráky atd.

Já jsem jen chtěl říct, že nevím o žádném zemědělci, ke kterému jsem ve 4 hodiny ráno vlezl do kabiny traktoru, aby mi převezl včely, že by něco šlechtil. Maximálně tak odolnost k zkonzumovanému alkoholu....
Co se týká té krajiny, já pamatuji krajinu od začátku 70 let minulého století a v té době tam bylo všelijakých mezí a stupínků a podobně pořád dost. To až později si z toho zemědělci udělali zdroj dalšího výdělku, práci v dobách, kdy na polích měli přestávku, dotovanou ještě navíc z melioračních a podobných fondů nad dotace na vlastní zemědělskou výrobu.
Ale to by bylo na delší diskuzi tématem mimo včelařskou konferenci

Chtěl bych poděkovat panu Křapkovi za výživné středeční povídání při Pražském setkání v Komunitním centru Matky Terezy. A myslím, že nejen za sebe. Bylo to prima a užitečné. Akorát ty rotace, z těch mi "rotuje" hlava ještě teď ... ale to se poddá a je to ostatně můj problém ...:-) Ještě jednou díky a klidné dny. Jiří

Chtěl bych poděkovat panu Křapkovi za výživné středeční povídání při Pražském setkání v Komunitním centru Matky Terezy. A myslím, že nejen za sebe. Bylo to prima a užitečné. Akorát ty rotace, z těch mi "rotuje" hlava ještě teď ... ale to se poddá a je to ostatně můj problém ...:-) Ještě jednou díky a klidné dny. Jiří

Včera se malinko oteplilo a už jsou venku. Mám dotaz , je možné aby se z
jednoho úlu současně vyrojily dva roje? Oba jsem sebral. Jeden má poctivých
zvážených 5 kg a druhý necelé kilo. Seděly na jednom stromě asi 2 metry od
sebe. Mám je spojit nebo bude mít každý svou matku?
----- Original Message -----
From: <pala.jiri/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 20, 2010 11:20 AM
Subject: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?


> Pánové Menšíku a Dukáte, měli byste ve čtení od pana Antona nalézat rady a
> poučení lidového výzkumníka. A to platí, nejen pro včelařská nedochůdčata,
> ale i hotové včelaře. To co tady pan Anton prezentuje (zadarmo),
> nenaleznete v knihách renomovaných odborníků (za peníze). V knihách
> odborníků však nalézáte, nejméně na 40ceti procentech obsahu anatomii a
> jiné nezáživnosti, které v 98mi procentech nikdo nečte a pro studenty škol
> je to stejně málo. Dělá se jen potištěný papír pro peníze.
>
> P.J.
>

Jak velké je to dadantí plodiště?

Milan Čáp
-------------------
Kolik je přesně Dadant ani nevím.

Já vzal svoji míru - langstroth, plodiště čtvercové co se leckde prý používá 465*465, tam dám v pohodě 12 rámků, na těsno by to bylo na 13. Ale jsme zvyklý mít v plodišti trubčí plásty, takže těch 12r je s dostatečnou rezervou na trubčinu.
No a výšku jsem vzal podle medometu 30cm.

Zatím je to dost velký prostor, a pokud nezanášejí plodiště tak to je ažaž. Napřed sjem měl pocit že včely jsou slabé, málo polodují atd. Ale pak jsem si spočetl, jak málo plástů by teoreticky stačilo a pochopil, že je to jen pocit.
V 10rámkové 24cmN by to samé množství opticky vypadalo jinak.
Ale letos v tom jedu ve větším množství úlů první rok, v loni jsem měl prvé 12r nástavky, ale nebyly takové podmínky jako letos.

Oni i ty 10r by šly, takto jsem vlastně získával dílo a včely, ale je tam ten problém s obměnou díla, atd.

No jsem zvědav jak vyjde po letech srovnání.

Karel

K takovýmu stačí postavit rojáček a jdou tam samy

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Rojení
> Datum: 20.5.2010 23:12:01
> ----------------------------------------
>
> pro mne zadne prekvapeni, mel jsem to podobne lonsky rok, kdy bylo u nas
> též psí počasí a včely které vyletěly když bylo chvíli pěkně, pak uvízly
> na větvi a nakonec je shodil dolů do trávy silný vítr (asi), takto jsem
> ze země loni vybíral asi čtyři roje. Letos to vidím podobně, akorát to
> vybírání ze země bude problem, prší prakticky nonstop,......
>
>
>
> petr j.
>
>
>
> Standa napsal(a):
> > Zdravím všechny kolegy. Kdo poradí? Dneska jsem se dostal po delší době na
> > vzdálené stanoviště. Našel jsem tam roj, který byl částečně na stromě, ale
> > většina včel byla na zemi v trávě - byly prochladnuté a částečně už i
> > mrtvé. Co je příčinou? Předpokládám , že se vyrojily ještě před nebo v
> > průběhu těchto nekonečných dešťů a protože se nikde neubytovaly tak je
> > počasí zahubilo. Je to tak? Máte nějakou zkušenost? Předpokládám, že takový
> > roj už nemá cenu zachraňovat. Dík za radu Standa
> >
> >
>
>
>
>

>>Kromě toho nikdy jsem neviděl zemědělce, který by něco šlechtil. Zemědělci
> byli spotřebitelé, šlechtilo se v různých výzkumných ústavech.<<
Šlechtění podle tebe asi není zemědělský obor, co?
Šlechtění je práce na desítky let ,kromě genetických manipulací, Nakonec se osiva zase získávají klasickým způsobem, opylováním.
Včelař je také zemědělský obor, s tím nic nenaděláš.
>>>odvodňovali bažinky, zarovnávali suché erozní rýhy potoků, dávali
> do potrubí v polích tekoucí potoky nebo aspoň narovnávali jejich toky a
> dávali je do rovných vybetonovaných či vydlážděných koryt.<<<
Tento proces ovšem započal již začátkem dvcátého století a to celkem ve třech módních vlnách Mezi léty 1900 - 10; 1920 - 30; 1950 -65. pak již jen dochází k devastaci provedených prací neboť zůstali bez údržby a tento proces pokračuje dodnes Říká se tomu módně ekologie. Já tomu říkám lajdáctví. Dokonce políčka v terasách které již spádem nevyhovovaly scelení nechali ladem a ty se změnily v neprostupné hoštiny a kapíci, jak je nazýváš, k nim přidávají další. Vždyť jejich údržba stojí poníze a ty nutně potřebují na bavoráky atd.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Jetel + zp?vav? roje
> Datum: 21.5.2010 08:37:02
> ----------------------------------------
> "Když už máte na paškále ty socialistické zemědělce"
>
> No, jestli někdo za socialismu šlechtil jetel na krátké trubky, aby včely
> mohly z jetele brát nektar a dobře ho opylovat, tak to tehdy jaksi nebylo
> znát. Jezdil jsem se včelínem na jetel tak do roku 1992 každý rok a stále
> to bylo stejné, pokud nebylo suché podletí, včelky donesly tak tak pro
> sebe. A je to už 20 roků, co tohle skončilo, jestli se něco u nás
> vyšlechtilo za socialismu, jsou tehdejší odrůdy vůbec ještě "v provozu" ?
> Nejsou dávno nahrazeny buďto cizozemskými odrůdami nebo odrůdami
> vyšlechtěnými už za kapíku?
> Kromě toho nikdy jsem neviděl zemědělce, který by něco šlechtil. Zemědělci
> byli spotřebitelé, šlechtilo se v různých výzkumných ústavech.
> Podmínky za socialismu byly pro včelaře velice příznivé, o tom není sporu.
> Přepočteno na dnešní průměrný plat, by se za kočování na řepku platilo 600
> Kč za včelstvo, na jetel by se platilo 1200 za včelstvo, stabilní zaručená
> výkupní cena medu bez ohledu na jeho druh a kvalitu by byla 350 za kilo,
> prodejní cena ze dvora do 1000 Kč za kilo medu, podle druhu, kvality a
> jména včelaře......
> Zároveň ale socialističtí zemědělci zcelovali lány a v rámci zvyšování
> obhospodařované výmery polí likvidovali všelijaké meze, remízky, stupínky a
> terásky, odvodňovali bažinky, zarovnávali suché erozní rýhy potoků, dávali
> do potrubí v polích tekoucí potoky nebo aspoň narovnávali jejich toky a
> dávali je do rovných vybetonovaných či vydlážděných koryt.
> A dotační systémy jsou stále nadstaveny tak, že tyhle změny konzervují...
> Zvláště u nás v podhůří, kde jsou pole relativně výškově členité, se jedná
> v okruhu doletu včelstev o cca hektary přirozeného porostu s různými květy,
> který tak zmizel. A který by se dnes, v době, kdy intenzívní zemědělství na
> polích prakticky vyloučilo kvetoucí plevely, velice hodil na nějakou aspoň
> podpůrnou snůšku mezi hlavními snůškami a v podletí.....
> Kromě jiného tím taky zemědělci, aspoň u nás, docela dost zintenzívnili
> erozi.
>
>
>

Jak velké je to dadantí plodiště?

Milan Čáp

Dne 21.5.2010 7:41, KaJi napsal(a):
> Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky. Zdraví R.
> Stonjek
> ---------------
> Jak se snažíte včelám rozmluvit, aby se nedostali do rojovky?
> Předpokládám, že řízené plodování a jiné podobně popsané metody
> nepoužíváte.
>
> Mě se na můj vkus až moc včel drží ve vysokém plodišti.
> Někde tomu rozumím, mám nad nim N. nástavky s mezistěnami částečně komb. se
> soušemi, pak staré nástavky 24cm s tmavším dílem , jinde mám tyto přímo na
> plodišti. Ve srovnání se zavedeným systémem - více N24cm nad sebou bez
> mřížky - je plodiště dost nahuštěné.
> V kombinaci s počasím a řepkou v plném květu mě to zahuštěné plodiště dost
> znervozňuje. Zvlášť když vytaženou mezistěnu po odebraném plástu se zav.
> plodem spíše zanášejí sladinou, než vajíčky.
>
>
>

"Když už máte na paškále ty socialistické zemědělce"

No, jestli někdo za socialismu šlechtil jetel na krátké trubky, aby včely mohly z jetele brát nektar a dobře ho opylovat, tak to tehdy jaksi nebylo znát. Jezdil jsem se včelínem na jetel tak do roku 1992 každý rok a stále to bylo stejné, pokud nebylo suché podletí, včelky donesly tak tak pro sebe. A je to už 20 roků, co tohle skončilo, jestli se něco u nás vyšlechtilo za socialismu, jsou tehdejší odrůdy vůbec ještě "v provozu" ? Nejsou dávno nahrazeny buďto cizozemskými odrůdami nebo odrůdami vyšlechtěnými už za kapíku?
Kromě toho nikdy jsem neviděl zemědělce, který by něco šlechtil. Zemědělci byli spotřebitelé, šlechtilo se v různých výzkumných ústavech.
Podmínky za socialismu byly pro včelaře velice příznivé, o tom není sporu. Přepočteno na dnešní průměrný plat, by se za kočování na řepku platilo 600 Kč za včelstvo, na jetel by se platilo 1200 za včelstvo, stabilní zaručená výkupní cena medu bez ohledu na jeho druh a kvalitu by byla 350 za kilo, prodejní cena ze dvora do 1000 Kč za kilo medu, podle druhu, kvality a jména včelaře......
Zároveň ale socialističtí zemědělci zcelovali lány a v rámci zvyšování obhospodařované výmery polí likvidovali všelijaké meze, remízky, stupínky a terásky, odvodňovali bažinky, zarovnávali suché erozní rýhy potoků, dávali do potrubí v polích tekoucí potoky nebo aspoň narovnávali jejich toky a dávali je do rovných vybetonovaných či vydlážděných koryt.
A dotační systémy jsou stále nadstaveny tak, že tyhle změny konzervují...
Zvláště u nás v podhůří, kde jsou pole relativně výškově členité, se jedná v okruhu doletu včelstev o cca hektary přirozeného porostu s různými květy, který tak zmizel. A který by se dnes, v době, kdy intenzívní zemědělství na polích prakticky vyloučilo kvetoucí plevely, velice hodil na nějakou aspoň podpůrnou snůšku mezi hlavními snůškami a v podletí.....
Kromě jiného tím taky zemědělci, aspoň u nás, docela dost zintenzívnili erozi.

Já našel podobný, vrátil jsem je zpět do úlu. pokud žije ješte hodně včel žije a stojíte o nové včelstvo dal bych jich část do rojáku se šoušemi a mezistěnou a ten nechal stát těsně u místa, kde zbytek roje leží, přelézt přes česno dovnitř ještě zvládnou.
--------------------------------------------------------
Předpokládám, že takový roj už nemá cenu zachraňovat.

Bída

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fiktivn? v?elstva?42736,42733,42737,42739
> Datum: 20.5.2010 22:21:55
> ----------------------------------------
> Mám jeden dotaz jak jsou na tom Vaše včely se zasobami
>
>
>

>O tom "napájeném" mechu jsem v minulosti už taky přemýšlel, asi to taky zrealizuju. Ať se daří, Libor.<
------------------------------------------------------------
Pro ty, kdo nemají mech a mají potřebu napajedla, uvádím jednoduchý návod na zřízení hygienického a účinného napajedla.

Mechu mám sice v trávníku na zahradě více než je manželce milé, ale používám rašelinu. Zednický kalfas, polystyrenový plovák, síť na mouchy vrstvu rašeliny a zátěž (oblázky) dle potřeby. Rašelinu měním každých 14 dnů z důvodu hygieny.
Je to teplé a včely se v tom netopí. Každé tři dny dolévám konev vody cca 9 litrů. Uvažuji o větším kalfasu abych mohl na delší dobu opustit domov. Obsazenost napajedla včelami je také ukazatel snůšky. Když nejsou včely na květech jsou na napajedle a naopak.
Hezký den JK

"Kdo poradí? Dneska jsem se dostal po delší době na vzdálené stanoviště. Našel jsem tam roj, který byl částečně na stromě, ale většina včel byla na zemi v trávě - byly prochladnuté a částečně už i mrtvé. Co je příčinou?"

Občas se stane, že včelky vyletí a během těch dvou hodin, kdy pátračky hledají dutinu, se zhorší počasí a začne pršet. Roj potom obvykle už dutinu nehledá a včely zůstanou na té větvi a pokusí se tam z plástů vystavět úl.
Nebo může roj vyletět k večeru, výsledek je často tentýž.....
V rojovém období jsem zaznamenal, že roj vyletěl včas a za pěkného počasí a přesto potom zůstal na větvi. Zřejmě pátračky nenašly vhodnou dutinu?
Z dřívějška jsem zaznamenal ve Včelařství fotografie, kdy roj se usadil na větvích v hustším křoví a podle rozsahu postaveného díla tam vegetoval měsíce, než byl deštěm, větrem a zimou zničen.

I když tato diskuze patří spíš na stránky Dadant klubu, ale ten není. Mám to samé teď do nich půjdu a musím s tím také něco provést. Máme několik možností. Rozmačkat matečníky, odebrat s plodiště co nejvíc zásob a nahradit je mezistěnamí a stavebními rámky, nebo odebrat co nejvíc zavíčkovaného plodu, umístit ho pod nebo nad plodiště a opět ho něčím nahradit a promyslet, aby to moc dlouho netrvalo a včelkám škodilo co nejmíň. Zítra jdu na takovou velkou kontrolu, uvidím co mě napadne a jak to půjde. Zdraví R. Stonjek

Přátelé , sbírám medaile se včelí tématikou. Nemáte někdo kontakt do ZO Vyškov? V roce 2007 prý vydali k 110. výročí medaili , jestli by se tam ještě nedala sehnat.
pet.kozlik zavináč volny.cz

Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky. Zdraví R. Stonjek
---------------
Jak se snažíte včelám rozmluvit, aby se nedostali do rojovky?
Předpokládám, že řízené plodování a jiné podobně popsané metody nepoužíváte.

Mě se na můj vkus až moc včel drží ve vysokém plodišti.
Někde tomu rozumím, mám nad nim N. nástavky s mezistěnami částečně komb. se soušemi, pak staré nástavky 24cm s tmavším dílem , jinde mám tyto přímo na plodišti. Ve srovnání se zavedeným systémem - více N24cm nad sebou bez mřížky - je plodiště dost nahuštěné.
V kombinaci s počasím a řepkou v plném květu mě to zahuštěné plodiště dost znervozňuje. Zvlášť když vytaženou mezistěnu po odebraném plástu se zav. plodem spíše zanášejí sladinou, než vajíčky.

Díky za informace.

Karel

Jinak podkrkonoší, včera po dlouhé době intenzívní přínos, rozkvetly jírovce, řepka doufám před polovinou.
Zatím jen misky, žádná zakladená. Ale prohlédl jsem letmo jen jedno stanoviště u řepky.

"Mám jeden dotaz jak jsou na tom Vaše včely se zasobami?"

___________________________________________________________

Zdravím.Na tuto roční dobu zásob méně,díky nepřízni počasí v mednících tak 20-30 kg.Včera jsem konečně naměřil velmi přijatelnou hodnotu obsahu vody,a to 15,5% v nezavíčkovaných zásobách,ale má být hezky,tak to budou ředit,řepka už je za zenitem kvetení,ale ještě něco dá.
Pavel

pro mne zadne prekvapeni, mel jsem to podobne lonsky rok, kdy bylo u nas
též psí počasí a včely které vyletěly když bylo chvíli pěkně, pak uvízly
na větvi a nakonec je shodil dolů do trávy silný vítr (asi), takto jsem
ze země loni vybíral asi čtyři roje. Letos to vidím podobně, akorát to
vybírání ze země bude problem, prší prakticky nonstop,......



petr j.



Standa napsal(a):
> Zdravím všechny kolegy. Kdo poradí? Dneska jsem se dostal po delší době na
> vzdálené stanoviště. Našel jsem tam roj, který byl částečně na stromě, ale
> většina včel byla na zemi v trávě - byly prochladnuté a částečně už i
> mrtvé. Co je příčinou? Předpokládám , že se vyrojily ještě před nebo v
> průběhu těchto nekonečných dešťů a protože se nikde neubytovaly tak je
> počasí zahubilo. Je to tak? Máte nějakou zkušenost? Předpokládám, že takový
> roj už nemá cenu zachraňovat. Dík za radu Standa
>
>

Ahoj Jakube, pěkná videa a hlavně pěkné mechové napajedlo! Já včelám minulý týden zbudoval nové, kamínkové, ale nějak je na tom zatím moc nevidím. O tom "napájeném" mechu jsem v minulosti už taky přemýšlel, asi to taky zrealizuju.
Ať se daří, Libor.
----------------------------------------------------------
Jakub napsal:
Souhlas. U mne (Vysočina, ca.600 m n.m.)posledních 7 dní chodily ven jen nosičky vody a ještě jich spousta prochladla a uhynula, hlavně v posledních dnech s tím vichrem.
http://www.youtube.com/watch?v=hduzInVOEAY
Takže dnes, kdy se poprvé dostaly teploty na 15°, tak to byl chvílemi docela cvrkot. Řepka je u nás v začátku, ještě dnes nosily i pampelišku. Kéž by počasí bylo aspoň jako dneska. Sice rezervu v posledním nástavku jakousi mají, ale v plodišti je to bída. Rojovka u mne po dnešní kontrole zatím nehrozí. Ale možná mě překvapí. Jsem na to zvědavý...
http://www.youtube.com/watch?v=-e6uXA40ZNA&feature=channel
Jakub

...a teď taky ta videa, žáno:
http://www.youtube.com/watch?v=o0iqQO7WIoc
http://www.youtube.com/watch?v=AdJaoafEG-E
http://www.youtube.com/watch?v=rVVGhjBB3po
http://www.youtube.com/watch?v=aQzOMW97gYA
http://www.youtube.com/watch?v=98_VBMhEn7Y
Libor.

Zdravím všechny! Konečně se nám udělalo po dlouhé době pěkně! Navštívil jsem dnes včely abych omrknul jak se jim daří, mrknul do medníků v očekávání, že jestli tam minulý týden něco bylo, tak to tam už teď buď nebude, nebo tam bude minimum. Ale zmýlil jsem se, naopak to vypadá, že dokázaly situaci nejen kompenzovat, ale donesly i něco navíc. Je fakt, že celodenně tady pršelo asi jen jednou, po zbytek dnů oblačno, teplota okolo 10°.
Pro potěšení oka opět posílám pár videí ze dneška, vybral jsem pár pěkných plástů + pár záběrů na česno.
A třeba nám to počasí i pár dní vydrží.
Ať se daří, Libor, Trutnov, 500mnm.

Zdravím všechny kolegy. Kdo poradí? Dneska jsem se dostal po delší době na vzdálené stanoviště. Našel jsem tam roj, který byl částečně na stromě, ale většina včel byla na zemi v trávě - byly prochladnuté a částečně už i mrtvé. Co je příčinou? Předpokládám , že se vyrojily ještě před nebo v průběhu těchto nekonečných dešťů a protože se nikde neubytovaly tak je počasí zahubilo. Je to tak? Máte nějakou zkušenost? Předpokládám, že takový roj už nemá cenu zachraňovat. Dík za radu Standa

Mám jeden dotaz jak jsou na tom Vaše včely se zasobami

Nechápu proč si myslíte , že si příspěvků Pana Antona nevážím: Všimněte si toho velkého P. Proč asi? Jsou to totiž ty nejrozumnější příspěvky na tomto fóru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?
> Datum: 20.5.2010 11:20:57
> ----------------------------------------
> Pánové Menšíku a Dukáte, měli byste ve čtení od pana Antona nalézat rady a
> poučení lidového výzkumníka. A to platí, nejen pro včelařská nedochůdčata,
> ale i hotové včelaře. To co tady pan Anton prezentuje (zadarmo),
> nenaleznete v knihách renomovaných odborníků (za peníze). V knihách
> odborníků však nalézáte, nejméně na 40ceti procentech obsahu anatomii a
> jiné nezáživnosti, které v 98mi procentech nikdo nečte a pro studenty škol
> je to stejně málo. Dělá se jen potištěný papír pro peníze.
>
> P.J.
>
>
>

Když už máte na paškále ty socialistické zemědělce , jestlipak vůbec tušíte ,že právě za nich šlechtění jetele šlo směrem ke zkrácení jeho květů. jeho účelem byla větší tvorba semene tím, že přilákají právě včely na květy., Dříve totiž včely sice občas květy navštěvovaly, ale vykusovali je z boku a nedocházelo tak k opylování. Takže právě oni můžou za to ,že z jetele je dostatek velmi lahodného medu načervenalé barvy. Jen kdyby se ho na semeno pěstovalo více.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Jetel + zp?vav? roje
> Datum: 20.5.2010 09:34:55
> ----------------------------------------
> "S tím přísuškem v době růstu je to pravda a velká pomoc pro včely, ale
> pozor pokud po rozkvětu pořádně nezaprší, nebude z toho nic než pyl. To je
> obecně problém července a srpna zvláště v nížinách, kde prosychající les,
> kultura na poli nebo louka prostě medovat nemůže. Proto nečekám a pokud je
> sucho končím sezónu kolikrát již na husa a začínám krmit a léčit..."
>
> Tam, kde teď mám včely, jsou v blízkosti otevřené potoky či jiné vodní
> plochy a podobné zdroje vzdušné vlhkosti. V období sucha je tak z 10 nocí 6
> - 8 nocí se silnou rosou, ze které za takového sucha rostliny na otevřených
> plochách evidentně žijí. V tuto dobu zaznamenávám jev, že rostlinstvo v
> lese pod stromy, kde se rosa nesráží, schne a uvadá, klidně třeba i metr od
> potoka s troškou vody nebo mokrého bláta, zatímco venku na kraji lesa nebo
> na louce daleko od potoka všechno kvete a včely na to létají. Dokonce
> takové vlhkomilné rostliny jako je netýkavka žláznatá přežívají víceméně v
> pohodě na místě 4 metry výškově nad potokem a 15 metrů daleko od toho
> potoka na kraji pole období, kdy naposledy zapršelo někdy na začátku června
> a potom až v září. Kdy už v červenci byla ta půda absolutně suchá a jiný
> zdroj než rosu tam ty rostliny mít nemohly.....
> Předpokládám, že jeteli na takových místech stačí pro dostatek nektaru jen
> ta rosa.....
> Taková "maličkost", jako že někde socialističtí zemědělci stihli všechny
> potoky na poli nacpat do rour, aby nad nimi měli o to víc pole a jinde to
> neudělali, rozhoduje o tom, jestli někde bude za suchého počasí snůška a
> jinde ne.... Asi stejně jako někde plodina na poli uschne a jinde ne.....
> Jetel na semeno, na který se kočovalo za socíku, byl v srpnu, kdy už jsou
> chladnější noci a kdy je tak i za silného sucha ráno rosa vždy, takže co si
> pamatuji, k medování nikdy nebylo třeba, aby do rozkvetlých květů zapršelo.
> V červnu či červenci bude zřejme potřeba napršet do rozkvetlého jetele,
> aby produkoval sladinu, vyšší.
>
>
>

"2) Ve včelstvech je nyní potravinová krize. Není hlavně voda. Na vodě
je závislé krmení plodu natom je zavislý jeho vývin a vitalita
generace co přijde za 3 týdny. Na vodě leží i v takových souvislostech
krmení matky a kladení vajíček.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Souhlas. U mne (Vysočina, ca.600 m n.m.)posledních 7 dní chodily ven jen nosičky vody a ještě jich spousta prochladla a uhynula, hlavně v posledních dnech s tím vichrem.
http://www.youtube.com/watch?v=hduzInVOEAY
Takže dnes, kdy se poprvé dostaly teploty na 15°, tak to byl chvílemi docela cvrkot. Řepka je u nás v začátku, ještě dnes nosily i pampelišku. Kéž by počasí bylo aspoň jako dneska. Sice rezervu v posledním nástavku jakousi mají, ale v plodišti je to bída. Rojovka u mne po dnešní kontrole zatím nehrozí. Ale možná mě překvapí. Jsem na to zvědavý...
http://www.youtube.com/watch?v=-e6uXA40ZNA&feature=channel
Jakub "
-----------------------------------
Taky mohu potvrdit. U nás (200 mnm), včera odpoledne zataženo, vítr 3m/s a na teploměru 9 stupňů. Ze všech úlů startovala co vteřinu další včela, na napajedle jich bylo docela dost zkřehlých a některé létaly dál, možná na jiný zdroj vody.

2) Ve včelstvech je nyní potravinová krize. Není hlavně voda. Na vodě
je závislé krmení plodu natom je zavislý jeho vývin a vitalita
generace co přijde za 3 týdny. Na vodě leží i v takových souvislostech
krmení matky a kladení vajíček.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Souhlas. U mne (Vysočina, ca.600 m n.m.)posledních 7 dní chodily ven jen nosičky vody a ještě jich spousta prochladla a uhynula, hlavně v posledních dnech s tím vichrem.
http://www.youtube.com/watch?v=hduzInVOEAY
Takže dnes, kdy se poprvé dostaly teploty na 15°, tak to byl chvílemi docela cvrkot. Řepka je u nás v začátku, ještě dnes nosily i pampelišku. Kéž by počasí bylo aspoň jako dneska. Sice rezervu v posledním nástavku jakousi mají, ale v plodišti je to bída. Rojovka u mne po dnešní kontrole zatím nehrozí. Ale možná mě překvapí. Jsem na to zvědavý...
http://www.youtube.com/watch?v=-e6uXA40ZNA&feature=channel
Jakub

1) Zimní včely mají vzhledem k časové ose menší momentální spotřebu
zásob než včely sezónní.
2) Ve včelstvech je nyní potravinová krize. Není hlavně voda. Na vodě
je závislé krmení plodu natom je zavislý jeho vývin a vitalita
generace co přijde za 3 týdny. Na vodě leží i v takových souvislostech
krmení matky a kladení vajíček. Nyní v takové nepřízni počasí je u
včel projev silného kanibalismu.
3) Veškeré úvahy a spojování takové situace nepřízeň počasí s
odeznělou rojovkou, je jen úvaha na silně teoretickém základu
vyplívající ze subjektivního dojmu. Ve skutečnosti rojovka je pudová
záležitost založená na chemických pochodech. Takže pravda ohledně
zásahu počasí do přirozeného rozmnožování včelstev je někde jinde.


PS: Typický průvodní jev u dříve bodavých včelstev je ten, že po
omezení letu na chemicky ošetřenou řepku částečně odezněla bodavost.
Až moc nápadně a to i při takovém ochlazení.

_gp_



20.5.10, Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
> Moc diky, tohle moooc pomuze. Vedet, ze to muze fungovat.
> Stalo by za to to vice rozvest, ale chapu, ze cas neni.
>
> Vykusovan trubci plod - znamena to treba jen ohlodan, zatim jsem primo
> vykousany nevidel, ohlodany (bylo mi to podezrele ale nechapal jsem) ano -
> predevcirem.
>
> At se dari a at se akat pretrhne a jeste jednou dik za lepsi zpravy :-)
>
> T.H.
>
> 2010/5/20 Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
>
>> U mě na jižní Moravě již rojovka hromadně končí - bod zlomu je tady. V
>> rojovce včely nevydrží dlouho, buď se vyrojí, nebo je to přejde. Matečníky
>> zrušené, nebo jedna mladá vylíhlá, ostatní zrušené, tj. přechod v tichou
>> výměnu. Některé jsou ale odhodlány k rojení a vyletí dnes nebo zítra.
>> Pokud
>> bude trochu přát počasí, můžeme očekávat vynikající snůšku z akátu,
>> protože
>> včelstva za bodem zlomu rojové nálady jsou maximálně motivovaná na snůšku.
>> V době akátové snůšky ještě nebývají obvykle včelstva za bodem zlomu.
>> Naposledy v roce 2007. Průvodním jevem bodu zlomu je i omezování trubčího
>> plodu (matka již do trubčiny klade minimálně, víčkovaný plod je
>> vykusovám).
>> Důsledkem je, že kleštíci brzy přejdou na dělničí plod a pokud nebude
>> letní
>> snůška a kleštíků bude hodně, může být opět problém s úhyny. Pokud bude
>> letní snůška a tím dostatečné rozlohy plodu, budou včelstva ve výhodě.
>> Každopádně sledujme spad kleštíků letos raději již od konce května.
>>
>> ---------------
>>
>> Tomáš Heřman:
>>
>> No tak kez by :-))
>>
>> Podle teorie p. Wrighta je problem s rojenim do bodu zlomu. Cely problem
>> je
>> o tom kdy je u nas tento bod zlomu. Pote po dobe zlomu by mela rojovka
>> prejit v tichou vymenu. Proste to vcely nestihnou tak to odlozi na pristi
>> rok.
>>
>> Rad bych na to veril, protoze rojit se do takoveho pocasi je dle me jista
>> smrt - na to by prece meli mit instinkt???
>> T.H.
>> 2010/5/20 P.Krátký *
>>
>> > "vidím spoustu včelstev co jsou horší než byli na konci března,to jsem
>> > za
>> > 25 rokú snad nezažil,u několika včelstev
>> > to dokonce vypadá na medník tak na přes rok ,není vždycky posvícení"
>> >
>> > ..........................................................
>> >
>> > Tady u nás na rozhraní středo a severočech i přes špatné počasí úly plné
>> > včel a zásob zatím dost,ale ubývají.Skoro všude rojovka v různém
>> > stadiu,a
>> > světe,div se,včera už jsem dvakrát viděl,jak si samy včely začaly rušit
>> > matečníky jejich vykousáním(!)Že by změna k lepšímu?Asi ty včely vědí
>> > něco,co my ne.Zázraky se dějí.
>> > Zdraví Pavel
>> >
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Moc diky, tohle moooc pomuze. Vedet, ze to muze fungovat.
Stalo by za to to vice rozvest, ale chapu, ze cas neni.

Vykusovan trubci plod - znamena to treba jen ohlodan, zatim jsem primo
vykousany nevidel, ohlodany (bylo mi to podezrele ale nechapal jsem) ano -
predevcirem.

At se dari a at se akat pretrhne a jeste jednou dik za lepsi zpravy :-)

T.H.

2010/5/20 Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>

> U mě na jižní Moravě již rojovka hromadně končí - bod zlomu je tady. V
> rojovce včely nevydrží dlouho, buď se vyrojí, nebo je to přejde. Matečníky
> zrušené, nebo jedna mladá vylíhlá, ostatní zrušené, tj. přechod v tichou
> výměnu. Některé jsou ale odhodlány k rojení a vyletí dnes nebo zítra. Pokud
> bude trochu přát počasí, můžeme očekávat vynikající snůšku z akátu, protože
> včelstva za bodem zlomu rojové nálady jsou maximálně motivovaná na snůšku.
> V době akátové snůšky ještě nebývají obvykle včelstva za bodem zlomu.
> Naposledy v roce 2007. Průvodním jevem bodu zlomu je i omezování trubčího
> plodu (matka již do trubčiny klade minimálně, víčkovaný plod je vykusovám).
> Důsledkem je, že kleštíci brzy přejdou na dělničí plod a pokud nebude letní
> snůška a kleštíků bude hodně, může být opět problém s úhyny. Pokud bude
> letní snůška a tím dostatečné rozlohy plodu, budou včelstva ve výhodě.
> Každopádně sledujme spad kleštíků letos raději již od konce května.
>
> ---------------
>
> Tomáš Heřman:
>
> No tak kez by :-))
>
> Podle teorie p. Wrighta je problem s rojenim do bodu zlomu. Cely problem je
> o tom kdy je u nas tento bod zlomu. Pote po dobe zlomu by mela rojovka
> prejit v tichou vymenu. Proste to vcely nestihnou tak to odlozi na pristi
> rok.
>
> Rad bych na to veril, protoze rojit se do takoveho pocasi je dle me jista
> smrt - na to by prece meli mit instinkt???
> T.H.
> 2010/5/20 P.Krátký *
>
> > "vidím spoustu včelstev co jsou horší než byli na konci března,to jsem za
> > 25 rokú snad nezažil,u několika včelstev
> > to dokonce vypadá na medník tak na přes rok ,není vždycky posvícení"
> >
> > ..........................................................
> >
> > Tady u nás na rozhraní středo a severočech i přes špatné počasí úly plné
> > včel a zásob zatím dost,ale ubývají.Skoro všude rojovka v různém stadiu,a
> > světe,div se,včera už jsem dvakrát viděl,jak si samy včely začaly rušit
> > matečníky jejich vykousáním(!)Že by změna k lepšímu?Asi ty včely vědí
> > něco,co my ne.Zázraky se dějí.
> > Zdraví Pavel
> >
>

Koukal jsem na to ze spatne strany, uz chapu, diky za info
Slysim prvne o preprahani matek a podobnych finesach. Diky

Nekdy si to zkusim, je ale pravda ze matka se nejblbeji hleda kdyz je
potreba ji najit :-)) Ale dobre znacena vybranymi barvami to uz neni takovy
boj...

T.H.



2010/5/20 Stonjek <e-mail/=/nezadan>

> Mě je srdečně jedno co si myslí o mých myšlenkách jiní, ani mě nevadí
> jejich kritika, pakli je k věci. Bereme li jako spolehlivou metodu výměnu
> matek před rojením, musíme mít tolik matek na přelomu dubna a května kolik
> máme včelstev. Já jich mám skoro 100 a v tomhle počtu to neumím, a vychytat
> během 2 dní už vůbec ne. Jestli nějaký skrytý genius to umí, nezbývá, než
> mu závidět a ptát se proč to tak nedělá, protože je to velmi spolehlivé.
> Matečník nám to posune cca o 10 dní ale problémy s vychytáním jzůstávají.
> Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky.
> Zdraví R. Stonjek
>

Děkuji všem za info. V ústí ve vaníčkově jsem to zkoušel, stejně jako u Šroubka.Rovněž jsem neuspěl ve Feroně v Praze-Holešovicích. Vidím to na Roudnici.Ještě jednou všem děkuji.

Mě je srdečně jedno co si myslí o mých myšlenkách jiní, ani mě nevadí jejich kritika, pakli je k věci. Bereme li jako spolehlivou metodu výměnu matek před rojením, musíme mít tolik matek na přelomu dubna a května kolik máme včelstev. Já jich mám skoro 100 a v tomhle počtu to neumím, a vychytat během 2 dní už vůbec ne. Jestli nějaký skrytý genius to umí, nezbývá, než mu závidět a ptát se proč to tak nedělá, protože je to velmi spolehlivé. Matečník nám to posune cca o 10 dní ale problémy s vychytáním jzůstávají. Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky. Zdraví R. Stonjek

Pánové Menšíku a Dukáte, měli byste ve čtení od pana Antona nalézat rady a poučení lidového výzkumníka. A to platí, nejen pro včelařská nedochůdčata, ale i hotové včelaře. To co tady pan Anton prezentuje (zadarmo), nenaleznete v knihách renomovaných odborníků (za peníze). V knihách odborníků však nalézáte, nejméně na 40ceti procentech obsahu anatomii a jiné nezáživnosti, které v 98mi procentech nikdo nečte a pro studenty škol je to stejně málo. Dělá se jen potištěný papír pro peníze.

P.J.

"S tím přísuškem v době růstu je to pravda a velká pomoc pro včely, ale pozor pokud po rozkvětu pořádně nezaprší, nebude z toho nic než pyl. To je obecně problém července a srpna zvláště v nížinách, kde prosychající les, kultura na poli nebo louka prostě medovat nemůže. Proto nečekám a pokud je sucho končím sezónu kolikrát již na husa a začínám krmit a léčit..."

Tam, kde teď mám včely, jsou v blízkosti otevřené potoky či jiné vodní plochy a podobné zdroje vzdušné vlhkosti. V období sucha je tak z 10 nocí 6 - 8 nocí se silnou rosou, ze které za takového sucha rostliny na otevřených plochách evidentně žijí. V tuto dobu zaznamenávám jev, že rostlinstvo v lese pod stromy, kde se rosa nesráží, schne a uvadá, klidně třeba i metr od potoka s troškou vody nebo mokrého bláta, zatímco venku na kraji lesa nebo na louce daleko od potoka všechno kvete a včely na to létají. Dokonce takové vlhkomilné rostliny jako je netýkavka žláznatá přežívají víceméně v pohodě na místě 4 metry výškově nad potokem a 15 metrů daleko od toho potoka na kraji pole období, kdy naposledy zapršelo někdy na začátku června a potom až v září. Kdy už v červenci byla ta půda absolutně suchá a jiný zdroj než rosu tam ty rostliny mít nemohly.....
Předpokládám, že jeteli na takových místech stačí pro dostatek nektaru jen ta rosa.....
Taková "maličkost", jako že někde socialističtí zemědělci stihli všechny potoky na poli nacpat do rour, aby nad nimi měli o to víc pole a jinde to neudělali, rozhoduje o tom, jestli někde bude za suchého počasí snůška a jinde ne.... Asi stejně jako někde plodina na poli uschne a jinde ne.....
Jetel na semeno, na který se kočovalo za socíku, byl v srpnu, kdy už jsou chladnější noci a kdy je tak i za silného sucha ráno rosa vždy, takže co si pamatuji, k medování nikdy nebylo třeba, aby do rozkvetlých květů zapršelo. V červnu či červenci bude zřejme potřeba napršet do rozkvetlého jetele, aby produkoval sladinu, vyšší.

Pro nic za nic se nestávají disidenty.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?
> Datum: 20.5.2010 08:58:44
> ----------------------------------------
> Pane Antone, pište. Pěkně se to čte. Nejapné poznámky včelařskkých
> "disidentů" hoďte za hlavu.
>
> P.J.
>
>
>

S jeteli mám dobré i špatné zkušenosti. Je hodně druhů, které se liší i produkcí nektaru. S tím přísuškem v době růstu je to pravda a velká pomoc pro včely, ale pozor pokud po rozkvětu pořádně nezaprší, nebude z toho nic než pyl. To je obecně problém července a srpna zvláště v nížinách, kde prosychající les, kultura na poli nebo louka prostě medovat nemůže. Proto nečekám a pokud je sucho končím sezónu kolikrát již na husa a začínám krmit a léčit... Jsou i u nás tací, kteří čekají jestli třeba ze slunečnice nebude možné včelám něco ukrást, ale jeden z nich letos skončil s morem. Domnívám se, že kombinace hladu a silné varoázy je zaručená cesta k moru a to z toho důvodu, že původci se dostávají přímo do hemolymfy, místo do trávicí soustavy, která je přirozenou bránou vstupu.
Jinak opětovně bych chtěl vyzvat takové jako naposled Zdeněk - Pokud nemáš co sdělit ostatním, prostě použij tlačítko delete na e-mail, který Tě nezaujal a nevysírej, zbytečně urážíš zkušené včelaře, kteří se zde snaží pomoci začátečníkům, třeba i omýláním a opakováním základních věcí.. Antone, prosím, piš dál, pro mě jsou Tvoje pozorování velmi zajímavá! Jak jsi psal o zpěvavých rojích, pozoroval jsem i týtající mladé matky před líhnutím v oddělcích, kam jsem přidal zralý matečník po zavíčkování prvních nouzových (to je výhodné pro lepší přijetí ušlechtilých , zralých matečníků udělat oddělek 5 dní předem. Praxe ukázala, že pokud má včelstvo svoje zavíčkované matečníky, další přidaný většinou přijme a ten náš se líhne dřív...). Takže některé oddělky asi nechtěli pustit vylíhlou matku z matečníku. Když jsem takový oddělek slyšel a matce pomohl, týtání vždy ustalo. Ale nemám dost takových pozorování, abych mohl tvrdit, že to tak je.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jetel
> Datum: 19.5.2010 21:11:00
> ----------------------------------------
> Předpokládám, že je to pole "obyčejného" červeného jetele.
> Za socíku v srpnu obyčejný setý (červený) jetel na semeno nic moc. Jetel má
> mít údajně hodně nektaru, ale má mít i dlouhé trubky, takže včely se na
> něho těžko dostanou. Snůška byla a to ještě relativně slabá, jedině když
> bylo velké sucho, v takovém případě trubky v květu jetele narostou kratší a
> včely na nektar dosáhnou. Jinak je z něho hodně pylu. Pokud nemají dnešní
> odrůdy vyšlechtěné kratší trubky.
> Pokud to bude jetel na píci a včely na něho budou létat, jsou pak nějaké
> ztráty létavek jejich likvidací sklízecím strojem, protože na píci se seká
> v době květu.
> Doba květu tohoto jetele je vždy, jak po sečení vyroste do výška asi 20 -
> 30 cm, asi za odhaduji měsíc a půl od sečení.
>
>
>

Pane Antone, pište. Pěkně se to čte. Nejapné poznámky včelařskkých "disidentů" hoďte za hlavu.

P.J.

U mě na jižní Moravě již rojovka hromadně končí - bod zlomu je tady. V rojovce včely nevydrží dlouho, buď se vyrojí, nebo je to přejde. Matečníky zrušené, nebo jedna mladá vylíhlá, ostatní zrušené, tj. přechod v tichou výměnu. Některé jsou ale odhodlány k rojení a vyletí dnes nebo zítra. Pokud bude trochu přát počasí, můžeme očekávat vynikající snůšku z akátu, protože včelstva za bodem zlomu rojové nálady jsou maximálně motivovaná na snůšku. V době akátové snůšky ještě nebývají obvykle včelstva za bodem zlomu. Naposledy v roce 2007. Průvodním jevem bodu zlomu je i omezování trubčího plodu (matka již do trubčiny klade minimálně, víčkovaný plod je vykusovám). Důsledkem je, že kleštíci brzy přejdou na dělničí plod a pokud nebude letní snůška a kleštíků bude hodně, může být opět problém s úhyny. Pokud bude letní snůška a tím dostatečné rozlohy plodu, budou včelstva ve výhodě. Každopádně sledujme spad kleštíků letos raději již od konce května.

---------------

Tomáš Heřman:

No tak kez by :-))

Podle teorie p. Wrighta je problem s rojenim do bodu zlomu. Cely problem je
o tom kdy je u nas tento bod zlomu. Pote po dobe zlomu by mela rojovka
prejit v tichou vymenu. Proste to vcely nestihnou tak to odlozi na pristi
rok.

Rad bych na to veril, protoze rojit se do takoveho pocasi je dle me jista
smrt - na to by prece meli mit instinkt???
T.H.
2010/5/20 P.Krátký

> "vidím spoustu včelstev co jsou horší než byli na konci března,to jsem za
> 25 rokú snad nezažil,u několika včelstev
> to dokonce vypadá na medník tak na přes rok ,není vždycky posvícení"
>
> ..........................................................
>
> Tady u nás na rozhraní středo a severočech i přes špatné počasí úly plné
> včel a zásob zatím dost,ale ubývají.Skoro všude rojovka v různém stadiu,a
> světe,div se,včera už jsem dvakrát viděl,jak si samy včely začaly rušit
> matečníky jejich vykousáním(!)Že by změna k lepšímu?Asi ty včely vědí
> něco,co my ne.Zázraky se dějí.
> Zdraví Pavel
>

No tak kez by :-))

Podle teorie p. Wrighta je problem s rojenim do bodu zlomu. Cely problem je
o tom kdy je u nas tento bod zlomu. Pote po dobe zlomu by mela rojovka
prejit v tichou vymenu. Proste to vcely nestihnou tak to odlozi na pristi
rok.

Rad bych na to veril, protoze rojit se do takoveho pocasi je dle me jista
smrt - na to by prece meli mit instinkt???
T.H.
2010/5/20 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>

> "vidím spoustu včelstev co jsou horší než byli na konci března,to jsem za
> 25 rokú snad nezažil,u několika včelstev
> to dokonce vypadá na medník tak na přes rok ,není vždycky posvícení"
>
> ..........................................................
>
> Tady u nás na rozhraní středo a severočech i přes špatné počasí úly plné
> včel a zásob zatím dost,ale ubývají.Skoro všude rojovka v různém stadiu,a
> světe,div se,včera už jsem dvakrát viděl,jak si samy včely začaly rušit
> matečníky jejich vykousáním(!)Že by změna k lepšímu?Asi ty včely vědí
> něco,co my ne.Zázraky se dějí.
> Zdraví Pavel
>

Máte pravdu Zdenek, ale komentáre píšem medzi robotou na včelnici a navyše moje roky mi dovolia, denne spím len 6 hodín. Píše len ten, kto má čo ostatným povedať. Ste smiešny už v podstate so svojím disidentským postojom. Nič (nic moc)nepoviete a zaberáte miesto iným. Ale za upozornenie ďakujem.

Mák nemeduje,nemá nektaria.Ale může být na něm mšice maková(a nejenom na něm),která dává medovici,med z ní je ten nejtmavší,co jsem kdy viděl,i jedlový med vedle něj vypadá jako takový vybledlý chudák.Úplně nejvíc se podobá vyjetému motorovému oleji.Ovšem chuť tohoto medu je příšerná(nebo aspoň já mám tu zkušenost),radši ho vůbec nenabízet na prodej,nebo vám ho nějaký svérázný zákazník hodí rovnou na hlavu.Ještě mám sklenici doma a ani čtvrtým rokem ještě nezkrystalizoval,zbytek jsem dávno vrátil včelám,byli po něm na jaře jako divé.Větší extrém v u medu jsem zatím ještě neviděl.
Zdraví Pavel

"Luštěniny obecně téměř vůbec nemedují nebo jen okrajově,ptal jsem se na to přímo ing.Kamlera,ale....
Je to asi tak 2 roky zpět,co jsem měl v doletu lán sóji,která kvete během léta,nic jiného tam v tu dobu nikde nebylo,a přesto jsem nějaký med v tuto dobu vytočil,nebyly to nějaké extremní kvanta,ale tak 15 až 20 kg na včelstvo světlého lahodného medu to bylo(možná pro někoho dost,já to měl v ne úplně plných plástech).Takový med jsem ještě neviděl,proto mám podezření,že sója jaksi zapoměla,že není v Americe,kde z ní běžně vytáčejí,a i v našich končinách pustila chlup(nektar).Jinak si nepamatuji,že by z hrachu,pelušky,vikve(kterou jsem měl v doletu pro změnu zase loni)a dalších podobných plodin něco ukáplo,i když jeden včelař pamětník mi vyprávěl,že kdysi měl obrovskou snůšku tmavého medu z bobu,tak nevím."

Podle mého názoru se jedná obecně o rostliny produkující malé množství nektaru, na rozdíl od včelařských rostlin, třeba řepky nebo maliníku. U včelařských rostlin je víceméně jedno, jestli je k nim přisunuto na hektar 5 včelstev nebo 50, jestli rostou na méně vhodné půdě nebo na optimální půdě, jestli polovina doby jejich květu propršela nebo bylo sucho, včely z nich medníky zanesou vždy, jen jednou jsou o něco více plnější, jindy méně.
U rostlin produkujících menší množství nektaru musí být většina nebo všechny podmínky ideální, aby z nich byla vůbec nějaká snůška. Velkou roli podle mně hraje právě počet včelstev, kde je v okruhu půl kilometru 20 - 40 včelstev, tam to "nemeduje", kde jsou třeba jen 4 včelstva, tam jsou medníky zanesené.....
Tmavý med z bobu, obecně tyhle monokultury na poli mohou být poměrně snadno napadeny mšicemi a některé z těchto mšic mohou produkovat i medovici lákavou pro včely. Dneska myslím jsou postřiky proti mšicím běžná součást agrotechnické ochrany plodin, takže pravděpodobnost takové snůšky je malá.

"U nás v červenci-srpnu obrovské plantáže bílého jetele-louky uplně stříbřité.A světe div se,medu v mednících ubývá.Kdo nevytočil prodělá."

Co pozoruji v svém okolí, tak včelky na bílý jetel, co roste v trávě samovolně, létají mnohem více,než kdy létaly na pícninový setý červený jetel. Usuzuji z toho, že bílý jetel dává vedle pylu i nějaké nezanedbatelné množství nektaru. Ale asi to bude řádově menší množství než u řepky, takže stačí jedna nepříznivá podmínka, třeba mnoho včelstev v doletu nebo horší půdní podmínky a včely z jetele med nedonesou.

"vidím spoustu včelstev co jsou horší než byli na konci března,to jsem za 25 rokú snad nezažil,u několika včelstev
to dokonce vypadá na medník tak na přes rok ,není vždycky posvícení"

...........................................................

Tady u nás na rozhraní středo a severočech i přes špatné počasí úly plné včel a zásob zatím dost,ale ubývají.Skoro všude rojovka v různém stadiu,a světe,div se,včera už jsem dvakrát viděl,jak si samy včely začaly rušit matečníky jejich vykousáním(!)Že by změna k lepšímu?Asi ty včely vědí něco,co my ne.Zázraky se dějí.
Zdraví Pavel

Me to asi rano v aute doslo proc je to pro Vas pracne. Odpoved je dadant.?
T.H.

2010/5/19 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>

> Pardon, sem se predtim uklikl.
>
> Pane Stonjek cim je to pracne mit oplozene matky zacatkem kvetna?? Uplne
> mi to nedochazi. Jestli mate na mysli, ze je to prilis rizikove tak to
> jiste, zvlaste letos. Predpoved se zase zmenila :-( Nebo je to tim ze je
> tolik jine prace ze na to neni cas? Me se v kvetnu chovat ve smesnych
> oddelcich velmi libi. Oberu nejsilnejsi vcely o plast, myslim si, ze jim
> vubec nechybi a dale se o oddelky nestaram, nemusi krmit, je snuska, tedy
> vetsinou. Ale je to o stanovisti a taktice, to je jasne.
>
> Myslite, ze ta spousta trubcu a trubcich larev jeste muze pomoct a muze LBV
> zachranit treba na 70procetni ucinnosti? Dost jsem o tom premyslel, ze to
> je posledni sance. Nerozumim te taktice, vcely veri ze se pocasi zlepsi a
> vylitnou hned pri prvni moznosti - to je divna taktika na preziti ale chapu
> ze pubertaci byvaji takovy.
>
> Ostatnim panum diky za dodani chute do boje. Zitra uz snad pocasi dovoli
> do vcel a vcelam nedovoli uletet :-)
>
> Jeste bych upozornil na zkusenost s odebranim stare matky do oddelku -
> dostane se v puli prazdnin opet do sily a pro me nepochopitelne se vyroji
> (Nedokazu tu taktiku jiste smrti pochopit?? ale byla to rojivka nekolikate
> generace)... Takze cesta na jistotu je asi nasledna vymena matky.
>
> T.H.
>
>
> 19.5.10, e-mail/=/nezadan <e-mail/=/nezadan>:
>
>> I já s Radimem souhlasím ovšem přísahat na 100% účinnost tohoto opatření
>> bych nechtěl. Je nutné zašlápnout starou matku a na její místo vložit
>> zavíčkovaný matečník asi tak 2 až 3 dny před líhnutím. Samozřejmě čím
>> dřív,
>> tím líp. S matečníkem se to dá stihnout, mít oplozené matky spolehlivě
>> začátkem května, to já neumím. Je to solidně spolehlivé, ale neskutečně
>> pracné, vhodné tak do 20 včelstev a kdoví jestli. Najít matku v
>> několikanástavkovém včelstvu bez mřížky v termínu plus mínus den znamená
>> mít všude značky, bystré oko a štěstí a pak asi 10 dní hezké počasí a do
>> včel nelézt a absolutní klid na včelnici. Rovněž nevím jak by to dopadlo
>> ve
>> včelíně s úly ve dvou řadách těsně vedle sebe. Prostě se musíme smířit s
>> tím, že letošní rok si užijem. Podíval jsem se do včel a je to přesně tak
>> jak jsem říkal. Na vyhodnocení metody LBV a WW potřebujeme několik
>> rojivých
>> let. Teď ho máme a ukázkový a matečníky i přes LBV tam jsou a teď babo raď
>> co s tím! Rád bych byl poslem příznivějších zpráv!
>> Zdraví R. Stonjek
>>
>
>