Včelařská konference

"S tím přísuškem v době růstu je to pravda a velká pomoc pro včely, ale pozor pokud po rozkvětu pořádně nezaprší, nebude z toho nic než pyl. To je obecně problém července a srpna zvláště v nížinách, kde prosychající les, kultura na poli nebo louka prostě medovat nemůže. Proto nečekám a pokud je sucho končím sezónu kolikrát již na husa a začínám krmit a léčit..."

Tam, kde teď mám včely, jsou v blízkosti otevřené potoky či jiné vodní plochy a podobné zdroje vzdušné vlhkosti. V období sucha je tak z 10 nocí 6 - 8 nocí se silnou rosou, ze které za takového sucha rostliny na otevřených plochách evidentně žijí. V tuto dobu zaznamenávám jev, že rostlinstvo v lese pod stromy, kde se rosa nesráží, schne a uvadá, klidně třeba i metr od potoka s troškou vody nebo mokrého bláta, zatímco venku na kraji lesa nebo na louce daleko od potoka všechno kvete a včely na to létají. Dokonce takové vlhkomilné rostliny jako je netýkavka žláznatá přežívají víceméně v pohodě na místě 4 metry výškově nad potokem a 15 metrů daleko od toho potoka na kraji pole období, kdy naposledy zapršelo někdy na začátku června a potom až v září. Kdy už v červenci byla ta půda absolutně suchá a jiný zdroj než rosu tam ty rostliny mít nemohly.....
Předpokládám, že jeteli na takových místech stačí pro dostatek nektaru jen ta rosa.....
Taková "maličkost", jako že někde socialističtí zemědělci stihli všechny potoky na poli nacpat do rour, aby nad nimi měli o to víc pole a jinde to neudělali, rozhoduje o tom, jestli někde bude za suchého počasí snůška a jinde ne.... Asi stejně jako někde plodina na poli uschne a jinde ne.....
Jetel na semeno, na který se kočovalo za socíku, byl v srpnu, kdy už jsou chladnější noci a kdy je tak i za silného sucha ráno rosa vždy, takže co si pamatuji, k medování nikdy nebylo třeba, aby do rozkvetlých květů zapršelo. V červnu či červenci bude zřejme potřeba napršet do rozkvetlého jetele, aby produkoval sladinu, vyšší.