Včelařská konference

čauky anení to řepka ktera se seje na jaře?u nas totiš začína kvest řepka co se seje na jaře

http://books.google.com/books?id=fFNKzSOv0g4C&pg=PA31&dq=haragsim+ho%C5%99%C4%8Dice&ei=9fkUTLfUA5bCzQTX0JTnCg&hl=cs&cd=1

13.6.10, Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
> Letos u nás zemědělci poprvé zasadily hořčici. Ted začíná kvést. Máte někdo
> zkušenost s medem z hořčice? Krystalizuje stejně jako řepkový?       Díky. T.H.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

ja staru matku odoberem a na 8- 10 den musia mat matecniky tie odstranim dosledne aby tam neostal ani jeden a potom dam do umeleho matecniku novu matku na 3 den matka uz ploduje mne sa to osvedcilo na 99% treba skusit tam kde sa neosvdcili ine pridavania tento ma este nesklamal

cus nasel sem vcelu byla cela cerna a potrebobuju vedej jakej je to druh ale rekl bych ze je to spis africkeho puvodu. dik za odpoved

Přidával jsem matku do včelstva. Starou jsem vychytil, do klícky jsem dal novou - oplozenou, po třech dnech jsem kontroloval, včely matku krmili, chovali se vlídně. Dal jsem těsto na vyvedení matky. Při kontrole za tři dny jsem matku nenašel. Přidal jsem stejným spůsobem novou matku a vše se opakovalo. Opět matka pryč. Matky byly z vyšího chovu, což mě štve. Kde dělám chybu? Dřív jsem stejným spůsobem matky přidával a vše bylo v pořádku. Dík.

Letos u nás zemědělci poprvé zasadily hořčici. Ted začíná kvést. Máte někdo zkušenost s medem z hořčice? Krystalizuje stejně jako řepkový? Díky. T.H.

"K tomu vysokému počtu obhospodařovaných včelstev-Kolomý má partu 4-5 lidí,kteří mu obhospodařují produkční včelstva(Včelár č.3 a 4 r.2010),tomu nesmí utéct ani kilo medu,protože např.odvádí daně a poplatky za své zaměstnance,ale ing.Jindra píše na svém webu,že má svých cca 150 včelstev PŘI ZAMĚSTNÁNÍ,vidíte ten rozdíl,jak využít čas,který máte k dispozici?Já sám už mám 70 včelstev,ale k tomu mám ještě hospodářství(rostlinnou výrobu),takže polní práce a práce u včel se překrývají,zaměstnance nemám"

Dneska ale záleží hodně při jakém zaměstnání, to není jak dříve odpracovat 8 hodin a konec.
Jsou zaměstnání, kde se odpracuje 8 hodiny a potom ještě každý den další hodiny navíc a jsou zaměstnání, či spíše práce či živnost, kde když je pěkné počasí a je třeba být ve včelách, je možné si udělat volno a být ve včelách.

"Je vidět, že s tím nemáte zkušenosti. Spodní mednou komoru včely z většiny spotřebují dříve než začne hlavní snůška. Co nespotřebují, zůstane v plodišti a horní medné komoře. Včely mají plodiště ve 3 NN a pod tím ještě další 2 NN, takže mají mnohem více volného prostoru, než je k plodování třeba."

-----------------------------------------------------------

Právě,že s tím zkušenosti mám,tady na podřipsku začíná snůška už rozkvětem vrb,např.letos do rozkvětu jabloní vystavěný celý NN mezistěn.Pokud by se mi do jarního medu namíchal cukr,tak to jednak zjistí rozbor,kterým si hned první med nechávám certifikovat,jednak by nešel dobře přecedit.Mednou komoru používám s tím,že hned při jarní prohlídce ji podhodím pod plodiště(půlka března)a za 14 dní vracím zpět nahoru zároveň s NN mezistěn,to už bývá prázdná a během jarní snůšky nechávám vytvořit novou,takže případné cukerné zásoby zůstanou ve vysokém plodišti.Není to přesně podle L.Dvorského,ale také to funguje,a medu mám rovněž dost(letos už to vyšlo na nejlepší včelstva až 60 kg,kdo další se tím může snad až na p.Smělého chlubit).
K tomu vysokému počtu obhospodařovaných včelstev-Kolomý má partu 4-5 lidí,kteří mu obhospodařují produkční včelstva(Včelár č.3 a 4 r.2010),tomu nesmí utéct ani kilo medu,protože např.odvádí daně a poplatky za své zaměstnance,ale ing.Jindra píše na svém webu,že má svých cca 150 včelstev PŘI ZAMĚSTNÁNÍ,vidíte ten rozdíl,jak využít čas,který máte k dispozici?Já sám už mám 70 včelstev,ale k tomu mám ještě hospodářství(rostlinnou výrobu),takže polní práce a práce u včel se překrývají,zaměstnance nemám,pak už se čas stává vaším nepřítelem a je jen na vás,jak ho co nejefektivněji využít,aby jste ještě tvořil zisk,proto jsem psal o tom zimování na medu.

Zdraví Pavel

???
To si snad dělají srandu!
Oni mu radí, aby tu pseudoúly předělával a nadále v nich včelařil!

Opravdu by nebylo nejlepší pořídit si nové úly (na http://www.nastavky.cz/ je mají za "babku") a přemetat do nich včely (http://jjvcela.sweb.cz/Premeteni_soubory/premeteni.htm)?

MV

"Když se vymete celý medník a není snůška, pak včely v něm nemají co dělat, jsou nadbytečné a nemá-li úl vysoký podmet pak včely vylehávají na česnu (tvoří brady). Pokud tento jev je jen u určitého druhu úlu, pak může být příčina, že včelám úl nebo stanoviště nevyhovuje. Dle obrázku je patrno, že úl má malé česno. Doporučuje se v létě rozšířit česno přes celou šířku úlu a používat dle potřeby česnové vložky. Já mám celoročně česno přes celou šířku úlu (výšky 20mm). Na zimu výšku česna snižuji jako opatření proti myším na 7 až 8 mm. Všechny úly mám ve stínu pod listnatými stromy.
Nabízí proto několik alternativních opatření:
-pořízení nového úlu
-vyřezání česna přes a celu šířku úlu a používat česnové vložky
-vyvrtání větracích oček v plodišti a nástavku
-vyřezání stropu a nasazení nástavku – medníku.
-zastínění úlu před sluncem. "

U česna stačí, když je jeho průřez 20 - 30 cm čtverečních, nemusí být vůbec přes celou šířku úlu. To je jen zvyk z nástavkových úlů, kde je takové česno zavedené a konstrukčně se nabízí. U starých úlů by prořezání takového česna mohlo dost oslabit i konstrukci úlu a způsobit zborcení úlu. Navíc česno přes celou šířku úlu, i když je vložkou zmenšeno na minimální výšku, se včelám chrání proti zlodějkám podstatně hůř než původní kratší česno. Na vyléhání včel venku ale česno nemá prakticky vliv, jenom u velkého česna přes celou šířku úlu je vyléhání včel opticky menší.
Očka rozhodně doporučuji, musí být ale udělána tak, aby šla dobře včelotěsně zavřít.
Pokud je to dvoustěnný úl, musí se veškeré řezání dělat tak, aby se včely nedostaly do prostoru mezi stěnami k izolaci.
Vyřezání stropu a nadstavení nádstavku zdánlivě vypadá dobře, ale situaci moc nezlepší. Manipulace s rámky je stále obtížná, protože se ty rámky stejně ze zadováku musí vytahovat kleštěmi zezadu.
Vyřezání stropu se provede buď rychle a jednoduše a potom bude mezi rámky v úlu a v přidaném nástavku velká mezera nebo se provede pořádně a složitěš, pak tam mezera nebude, ale bude to trvat dlouho a může být ohrožena pevnost a tuhost starého úlu.

Co jsem já prováděl za úpravy v zadovácích, tak z toho jsem si odnesl zkušenosti, že smysl obecně u starých úlů mají jen tak jednoduché úpravy, které se dají provést běžným nářadím, pilkou, vrtačkou, kleštěmi atd přímo na stanovišti v úlu obsazeném včelami. Pokud se kvůli nějaké úpravě musí ze starého úlu včely vypakovat a úpravu pak dělat třeba někde v dílně, buď se vylepšuje a vylepšuje, až úl je pracnější než nový a přitom pořád podstatně horší nebo se do úlu šťouchne a zjistí se, že i když úl by ještě nějaké roky vydržel, polovina jeho dřeva je tak zchátralá, že úpravy úl nevydrží.
Jediná větší úprava, která má u zadováku smysl, pokud má někdo úmysl pokračovat v zadovácích, je rozšíření zadováku z 2x12 rámků 39x24 na 2x14 nebo až 2x16 rámků, prostým, i když na přesnost poněkud náročným přišroubováním zezadu dalších prken. Prodloužení z prken širokých 8 cm se přišroubuje vruty 10 - 12 cm dlouhými a rozšíří zadovák o dva rámky.

P.Krátký:

No jo,ale co s tímto cukerným medem na jaře?Včely si ho přece nenechávají jen v tom nástavku,který mám jako mednou komoru,ale když uklízejí po zimě úl,aby měla matka víc místa na kladení,tak co přímo nespotřebují,tak prostě přenesou jinam,a dostane se mi i do nástavků produkčních,určených na vytočení.Myšlenka je to hezká a racionální,ale jak přemluvit včely,aby to nedělali jinak,než potřebuji?
Ano,mít pár včelstev,to je hračičkování,ale mít třeba 150 nebo víc?Tady už končí legrace.
____________________________________________________________

Je vidět, že s tím nemáte zkušenosti. Spodní mednou komoru včely z většiny spotřebují dříve než začne hlavní snůška. Co nespotřebují, zůstane v plodišti a horní medné komoře. Včely mají plodiště ve 3 NN a pod tím ještě další 2 NN, takže mají mnohem více volného prostoru, než je k plodování třeba.

Nepochybuji o tom, že nějaké to kilo medu z cukru určitě vytočím, protože vytáčím i z plodiště. Ale i kdyby to byly např. 4 kg, je to zcela zanedbatelné množství v porovnáním s tím, kolik medu celkem vytáčím. Prostě se to ztratí v tlačenici.

Jest-li nejste schopen překousnout těch pár kg cukerného medu, asi se nikdy nedohodneme. Proč Vám to vadí? Protože chcete být papežtější než papeř? Já jsem pragmatik, takže takové marginální otázky mě nevzrušuji.

Je to a bude to "problém" více jak 90% včelařů ČR, přesto kvalita českého medu je trvale na špičkové úrovni. Když už jsme narazily na otázku kvality medu, tak pro připomenutí: Kdybychom všichni používaly jen alternativní způsoby léčení varroázy, rozhodně by to přineslo daleko větší pozitivní efekt na kvalitu včelích produktů, než kdybychom všichni jeli s mednými komorami s přírodním medem.

Jinak kvůli té závěrečné paralele o 150 včelstev Vám "na špek" rozhodně neskočím. Kolomý (víc jak 700 včelstev) je zářným příkladem toho, že je to jen krásná demagogie.

Že se někomu nevyplácelo vytáčet med (hlavně řepku), nebylo ještě před pár lety nic překvapivého, ale teď, když i kvůli medu za 100 Kč zákazníci „trhají ruce“, teď, kdy výkupní ceny se pohybují až kolem 70 Kč, teď, kdy je obecná neúroda, teď je to opravdu neodůvodnitelné.

S pozdravem M. Václavek

P.Krátký:

No jo,ale co s tímto cukerným medem na jaře?Včely si ho přece nenechávají jen v tom nástavku,který mám jako mednou komoru,ale když uklízejí po zimě úl,aby měla matka víc místa na kladení,tak co přímo nespotřebují,tak prostě přenesou jinam,a dostane se mi i do nástavků produkčních,určených na vytočení.Myšlenka je to hezká a racionální,ale jak přemluvit včely,aby to nedělali jinak,než potřebuji?
Ano,mít pár včelstev,to je hračičkování,ale mít třeba 150 nebo víc?Tady už končí legrace.
____________________________________________________________

Je vidět, že s tím nemáte zkušenosti. Spodní mednou komoru včely z většiny spotřebují dříve než začne hlavní snůška. Co nespotřebují, zůstane v plodišti a v horní medné komoře. Včely mají plodiště ve 3 NN a pod tím ještě další 2 NN, takže mají mnohem více volného prostoru, než je k plodování třeba.

Nepochybuji o tom, že nějaké to kilo medu z cukru určitě vytočím, protože vytáčím i z plodiště. Ale i kdyby to byly např. 4 kg, je to zcela zanedbatelné množství v porovnáním s tím, kolik medu celkem vytáčím. Prostě se to ztratí v tlačenici.

Jest-li nejste schopen překousnout těch pár kg cukerného medu, asi se nikdy nedohodneme. Proč Vám to vadí? Protože chcete být papežtější než papeř?

Já jsem pragmatik, takže takové marginální otázky mě nevzrušuji.

Jinak kvůli té závěrečné paralele o 150 včelstev Vám "na špek" rozhodně neskočím. Kolomý (víc jak 700 včelstev) je zářným příkladem toho, že je to jen krásná demagogie.

Že se někomu nevyplácelo vytáčet med (hlavně řepku), nebylo ještě před pár lety nic překvapivého, ale teď, když i kvůli medu za 100 Kč zákazníci „trhají ruce“, teď, kdy výkupní ceny se pohybují dokonce i kolem 70 Kč, teď, kdy je obecná neúroda, teď je to opravdu neodůvodnitelné.

S pozdravem M. Václavek

M.V. - Když vidím takové úly,tak mám vždy najednou chuť něco spálit.Je třeba jenom doufat,že se paličem nestanete příteli,chce to jenom krapet tolerance,nic víc.
P.K. - Jak dlouho je vyběhlá matka schopna páření . Dobře na to odpověděl př.Krátký,jen je třeba dodat,že 30 dnů,kdy je potom jistota dobrého kladení matky.
Pepík - tomu fandím,že si se svými včelstvy popovídá,jistě to má něco do sebe,protože 45 let včelaření je také veliká zkušenost o čemž svědčí již druhé vytáčení v polovině června a na letošní rok je to vlastně unikátní a nevídané.

Tak se mi daří - doufám - s oddělky, a taky jsem se vrátil i u 24cm nástavků k chovu nových matek nad mřížkou nad kmen. včelstvem. To jsem v minulých letech co mám N24cn nedělal, protože to je teď v době medobraní a snůšky u 24cm trochu nepohodlné.

Ale oddělků je mi letos líto na výměnu matek, když máme našlápnuto na dobrou cenu medu.
Dřív mi to bylo jedno, prostě jsem to pospospojoval protože jsem nepotřeboval rozšiřovat.

A tak si kladu otázku, zda měnit nutně starší matky u dobrých včelstev, která jsou v průměru a nad ním.
Zvlášť když si myslím, že tichá výměna není u mých včel až tak vzácná věc.
Samozřejmě vím, co píší učené knihy.

Zajímaly by mě praktické zkušenosti a vaše praxe.
Díky za ně.

Karel

minimálně 8 dní od vyběhnutí
maximálně více jak 8 dní ale horní hranici nevím.
J.B.

"V medných komorách mám cukerný med. Sice nejde o „pravé“ medné komory, jak to myslí Leoš Dvorský, ale používají se stejně. Na přírodním medu nezimuji, protože se mi to ekonomicky nevyplatí. Ono je rozdíl prodat med za 100 a zkrmit cukr za 10, nebo neprodat med za 100, nekrmit a v červenci si z nudy „kousat ruku“ :-)"

No jo,ale co s tímto cukerným medem na jaře?Včely si ho přece nenechávají jen v tom nástavku,který mám jako mednou komoru,ale když uklízejí po zimě úl,aby měla matka víc místa na kladení,tak co přímo nespotřebují,tak prostě přenesou jinam,a dostane se mi i do nástavků produkčních,určených na vytočení.Myšlenka je to hezká a racionální,ale jak přemluvit včely,aby to nedělali jinak,než potřebuji?
Např.J.Jindra na svých stránkách(www.sweb.cz/jjvcela) píše o zimování na medu,protože se mu to poslední vytáčení trochy medu prostě nevyplatí a navíc má mednou komoru tvořenou jarním(řepkovým)medem,tam je riziko přenosu cukru do jarní snůšky podstatě menší.
Ano,mít pár včelstev,to je hračičkování,ale mít třeba 150 nebo víc?Tady už končí legrace.

Zdraví Pavel

Musíš si s něma povídat a chovat se tak jak chceš aby se chovaly ony.V některém období použiju i kuřák abych jim dal signál,že do nich jdu.Lepší včely jsem neměl,ale skušeností zase tolik nemám včelaří jen od roku 1965.Dnes jedu vytáčet a to již po druhé letos.Okres Příbram.

"kolik maximálně dní má matka na spáření od vyběhnutí?"

---------------------------------------------------------

Zdravím.Běžně se uvádí 10-14 dní.Ale mé zkušenosti ukazují,že tento termín může kvůli nepřízni počasí být i třeba pomalu měsíc,pokud je to déle,třeba i ten měsíc za hezkého počasí,přítomná matka se už ve včelstvu buďto nerozklade vůbec(loni jsem to takto měl v jednom oddělku,kde byla matka 3 měsíce,a nerozkladla se vůbec),anebo se rozklade,ale už bude trubcokladná.
Pokud tam ani za 14 dní vajíčka nenajdeš,už je to podezřelé a je potřeba mít takové včelstvo na zřeteli.nehledě na to,že z letošní snůšky už je v podstatě vyloučené(příliš dlouhý výpadek plodu).

Pavel

krmit cukrem je neekonomické(jen proti ceně kterou si uhrajete) a neekologické,taky ten med není košer med a té práce,koupit(kde,co a zakolik,čas),dovízt(čím a za co,čas),rozpustit(kde ,čím,a za co,čas),odvízt(čím a za co,čas)odvízt(v čem,, čím, kam, za kolik,a čas)krmit(čas čím,plus všechno zatížení přírody a ....taky jsem krmil cukrem ,ale nějak se to ve mě obrátilo,radši pojedu k moři než abych strávil léto u flašek s cukrem...

taky jsem je měl ,myslel jsem že si polepším,bodali jak prase všech pět volně spářených F1,vrátil jsem se k původnímu plemenivu p.Kašpárka

kolik maximálně dní má matka na spáření od vyběhnutí?

Prosím o radu. Co znamená, když se včely shromažďují v chomáči pod letákem i na přední stěně úlu. Jedná se o starý budečák. Ze 14 včelstev (různé úly) to dělají momentálně jenom jedny.
Včera jsem je vytočil (10,5 kg medu). Třemi rámky s plodem jsem z nich posilnil jeden oddělek. Moc to nepomohlo. Dnes odpoledne to zase vypadalo stejně - viz foto na
http://vbrook.rajce.idnes.cz/204CANON/#IMG_0470.JPG
Díky za každou radu. Včelařím druhým rokem mezi Zlínem a Luhačovicema.
---------------------------------------------------------
Když se vymete celý medník a není snůška, pak včely v něm nemají co dělat, jsou nadbytečné a nemá-li úl vysoký podmet pak včely vylehávají na česnu (tvoří brady). Pokud tento jev je jen u určitého druhu úlu, pak může být příčina, že včelám úl nebo stanoviště nevyhovuje. Dle obrázku je patrno, že úl má malé česno. Doporučuje se v létě rozšířit česno přes celou šířku úlu a používat dle potřeby česnové vložky. Já mám celoročně česno přes celou šířku úlu (výšky 20mm). Na zimu výšku česna snižuji jako opatření proti myším na 7 až 8 mm. Všechny úly mám ve stínu pod listnatými stromy.
Nabízí proto několik alternativních opatření:
-pořízení nového úlu
-vyřezání česna přes a celu šířku úlu a používat česnové vložky
-vyvrtání větracích oček v plodišti a nástavku
-vyřezání stropu a nasazení nástavku – medníku.
-zastínění úlu před sluncem.
H.

mám jedno včelstvo s matkou vigor. Dává 2krát tolik medu co ostatní. Bohužel včelstvo je strašně bodavé. Kdyby nemělo takový výnosy, matku bych vyměnil. Ale nebyla inseminovaná, tak kdoví s kým se spářila.
-----------------------
Přesně tak.
Mám Vigorky - tedy nakoupené F1 i isneminované skoro deset let.
Do včel chodím bez rukavic, větší mírnost nepotřebuji.
Musí se umět holky bránit, mám je volně v přírodě. :-)
Ale mám nejen Vigorky, takže si ymslím, že můžu srovnávat.
Zrovna vloni jsme dal začátečníkovi oddělek od jedné "hodné" inseminované a byly to jeho nejbodavější včely.

A proto chovat, chovat chovat, ať je z čeho vybírat. :-)
Na F1 není už nic jistého.
Karel

Tady u nás asi podle všeho snůška jede, večer opět deštík, takže by se mohly mšice pěkně nacucat.

mám jedno včelstvo s matkou vigor. Dává 2krát tolik medu co ostatní. Bohužel včelstvo je strašně bodavé. Kdyby nemělo takový výnosy, matku bych vyměnil. Ale nebyla inseminovaná, tak kdoví s kým se spářila. Spotřebuje míň zásob přes zimu, a řiká se, že jako jedna z mála dovede zimovat na medovicovém medu.

mám jedno včelstvo s matkou vigor. Dává 2krát tolik medu co ostatní. Bohužel včelstvo je strašně bodavé. Kdyby nemělo takový výnosy, matku bych vyměnil. Ale nebyla inseminovaná, tak kdoví s kým se spářila. Spotřebuje míň zásob přes zimu, a řiká se, že jako jedna z mála dovede zimovat na medovicovém medu.

http://vbrook.rajce.idnes.cz/204CANON/#IMG_0470.JPG

:-O
Když vidím takové úly, tak má vždy najednou chuť něco spálit :-)

Zdravím vás,
Já pužívám tyčkový vyvíječ ( Griffin II ) Je lehký a rychle se s ním dělá. Podzimní ošetření faridolem mám hotov za zlomek času, nepotřebuji k tomu žádné pásky. Fouknu a jdu dál. Má to jen a jen výhody. Akorát více dýmá. Pokud o něm přemýšlíte, určitě to stojí za to.
P.S

V medných komorách mám cukerný med. Sice nejde o „pravé“ medné komory, jak to myslí Leoš Dvorský, ale používají se stejně. Na přírodním medu nezimuji, protože se mi to ekonomicky nevyplatí. Ono je rozdíl prodat med za 100 a zkrmit cukr za 10, nebo neprodat med za 100, nekrmit a v červenci si z nudy „kousat ruku“ :-)

Letos budu krmit ve vědrech. Všichni tvrdí, jaká je to pohoda, tak to snad dopadne dobře.

První rok zkrmte 30 kg cukru na včelstvo a další roky už jen 15 kg (po přičtení NN medné komory to dohromady dává zas těch cca 30 kg zásob). Na podzim loňskou mednou komoru vždy dávám pod nově zaplněný nástavek s panenským dílem. Včely ji do začátku jara proplodují. Medné komory takto obnovuji.

S pozdravem M. Václavek

Ano, ano, zlatá slova ... Vzpomínám, jak mi jako malému klukovi vyprávěl soused včelař tak někdy krátce po polovině minulého století o chovu včel a o dávném systému udržitelného včelaření. Vlastně to bylo i o "medných komorách", vše se vrací v jakýchsi cyklech. I včely nám to říkají, jen je umět slyšet ...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 6. 2010
Re: mřížka (45086) (45094) (45104) (45107) (45111) (45118) (45119)

"Všem děkuji za reakce,
medné komory jsou pro mě absolutní neznámou ...

Prostě jako i jinde platí "Dej včele do držky a ona ti dá do dížky." Konkrétněji nevyhobluj je při medobraní do mrtě, nechávej jim něco mezi 5 - 15 kily zásob.
Ještě něco jiného, co bylo známo včelařům po desetiletí, akorát nyní to znovu "objevili" a jmenuje se to jinak než předtím?

"Všem děkuji za reakce,
medné komory jsou pro mě absolutní neznámou, ale z logiky věci je to celkem jasné. Jen mi není jasné jak takovou mednou komoru získat, znamená to vždy ponechat nástavek s medem ve včelstvu na přezimování? Nebo snad zimovat pouze na medu?"

Prostě jako i jinde platí "Dej včele do dršťky a ona ti dá do dížky." Konkrétněji nevyhobluj je při medobraní do mrtě, nechávej jim něco mezi 5 - 15 kily zásob.
Ještě něco jiného, co bylo známo včelařům po desetiletí, akorát nyní to znovu "objevili" a jmenuje se to jinak než předtím?

Doplním Karla (s dovolením :-) ) jště odkazem na web L. Dvorského, kde je táž problematika pojednána šíře.
http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/seznam.htm
Jiří
xxxxxxxxxxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 12. 6. 2010
Re: mřížka (45086) (45094) (45104) (45107) (45111)

Všem děkuji za reakce,
medné komory jsou pro mě absolutní neznámou, ale z logiky věci je to celkem jasné. Jen mi není jasné jak takovou mednou komoru získat, znamená to vždy ponechat nástavek s medem ve včelstvu na přezimování? Nebo snad zimovat pouze na medu?

----------------------

Moderní včelař 2006/1 Leoš Dvorský - Kouzla s mednou komorou


No prostě je letos nevytoč do mrtě a pořádně nakrm. Začni jak skončí snůška - to se poptej okolních včelařžů kdy to tak asi je a začni včas a pořádně krmit.


Hlavně letos na jaře, kdo měl dost zásob v úle, tak neměl starosti. V nástavkovém úlu zásoby včelám nepřekážejí, místa je tam dost. :-)

Karel

Všem děkuji za reakce,
medné komory jsou pro mě absolutní neznámou, ale z logiky věci je to celkem jasné. Jen mi není jasné jak takovou mednou komoru získat, znamená to vždy ponechat nástavek s medem ve včelstvu na přezimování? Nebo snad zimovat pouze na medu?

----------------------

Moderní včelař 2006/1 Leoš Dvorský - Kouzla s mednou komorou


No prostě je letos nevytoč do mrtě a pořádně nakrm. Začni jak skončí snůška - to se poptej okolních včelařžů kdy to tak asi je a začni včas a pořádně krmit.


Hlavně letos na jaře, kdo měl dost zásob v úle, tak neměl starosti. V nástavkovém úlu zásoby včelám nepřekážejí, místa je tam dost. :-)

Karel

Ještě, když včelstvo má za horka brady kolem česna to znamená, že jak bude aspoň střední snůška, je u tohoto včelstva v malém úlu možné při každém odebírání plástů s medem dávat do úlu několik mezistěn. Konkrétně plásty s medem odebrat z medníku, místo nich dát plásty s plodem z plodiště a místo nich mezistěny. 5 - 6 mezistěn takové včelstvo postaví za týden i rychleji a dá se tak i v malém úlu, kde se pro kladení matky počítá každý plást, obnovit spoustu plástů, za delší snůšky kompletně i plásty celého úlu. Matka přitom, na rozdíl od slabého včelstva, není mezistěnami omezována v kladení, tudíž to nesměřuje na rojovou náladu, protože už za 1 - 2 dny po vložení mezistěn včely v takovém úlu vystaví na prvních mezistěnách základy buňěk, do kterých už může matka klást.
Ale na fotce na internetu ještě nijak moc včel venku není, běžné za horka jsou brady včel visících i 20 - 30 cm k zemi.

"Prosím o radu. Co znamená, když se včely shromažďují v chomáči pod letákem i na přední stěně úlu. Jedná se o starý budečák. Ze 14 včelstev (různé úly) to dělají momentálně jenom jedny. "

Znamená to silné včelstvo v malém úlu za horka, nic víc.
Plod se nesmí přehřát nad 35 st C a tak v horku včely, které plod neošetřují, jdou pryč, aby svou přítomností a svým pohybem ještě to přehřátí nezhoršovaly. V malém úlu, jako je zadovák, nemohou jít nikde jinde než ven z úlu jako brady visící kolem česna. V zadováku a všech malých úlech jsou takové brady znakem, že včelstvo je v správné síle, jaké má být a následující snůšku využijí naplno.
V úlech s dostatečným prostorem je výhodnější přidat nástavek coby rezervní prostor, kam za horka mohou tyto včely být. Jednak se tím zamezí zničení vyléhajících včel, které jsou podle mých informací většinou létavky pro další snůšku, nějakou prudkou bouřkou, jednak tyto včely ani za horka nezahálejí a na mezistěnách mohou stavět.
Mimochodem, toto je důvod, proč staré včelíny jsou vesměs dělány tak, že zepředu ve směru výletu včel mají protaženou střechu do jakéhosi přístřešku. Je to kvůli ochraně včel, vyléhajících v létě za horka kolem česna, před deštěm.

Nevím odkud seš Pavle, ale mě tu na západě Akáty také nezvýkle krásně zamedovaly. Ne nadarmo se asi říká mokrý máj ve stodole ráj.

Vyfotografovaný plást ale není plodový, je to plást se zásobami.
Omlouvém se za přehození obrázku. Opravuji.

Chomáč včel pod letákem i na přední stěně úlu
Díky za každou radu. Včelařím druhým rokem mezi Zlínem a Luhačovicema.
Je nás hodně co zde včelaříme.
Dělá to silné včelstvo např. v noci, když nelítají. Pokud nestaví v podmetu, tak je jen častěji vytáčím,dávám mezistěny, protože už 30let nepoužívám mřížky a nyní ani ve skleněných úlech.Matku neomezuji v kladení.

http://leteckaposta.cz/625852226
B.V.

Nenech se teď zblbnout mednými komorami....i přesto že z tisku znám pár kapacit, které na medné komoře zimují a fungují to teď klidně vynech a neřeš, na experimenty bude jistě v budoucnosti času dost. (-:
--------------------------------------------------------------
Luděk napsal:
....znamená to vždy ponechat nástavek s medem ve včelstvu na přezimování? Nebo snad zimovat pouze na medu?

Prosím o radu. Co znamená, když se včely shromažďují v chomáči pod letákem i na přední stěně úlu. Jedná se o starý budečák. Ze 14 včelstev (různé úly) to dělají momentálně jenom jedny.
Včera jsem je vytočil (10,5 kg medu). Třemi rámky s plodem jsem z nich posilnil jeden oddělek. Moc to nepomohlo. Dnes odpoledne to zase vypadalo stejně - viz foto na
http://vbrook.rajce.idnes.cz/204CANON/#IMG_0470.JPG
Díky za každou radu. Včelařím druhým rokem mezi Zlínem a Luhačovicema.

Všem děkuji za reakce,
medné komory jsou pro mě absolutní neznámou, ale z logiky věci je to celkem jasné. Jen mi není jasné jak takovou mednou komoru získat, znamená to vždy ponechat nástavek s medem ve včelstvu na přezimování? Nebo snad zimovat pouze na medu?

Zdravím.Na webu a na výstavě v Lysé nad Labem,jsem viděl vyvíječ aerosolu Grifin.Protože,se pomalu blíží sezóna,byl bych vděčen,za zkušenosti s ním.Nerad bych dopadl,jako kolega se Zalem.Předem děkuji.Petr.

"Bez nebo s mrizkou je o snusce a kondici vcelstva a to bude vzdy loterie a
trochu risk :-)"

-----------------------------------------------------------

V metodice včelaření bez mřížky se počítá s tím,že snůška stlačí plodové hnízdo do spodních partií,to platí v případě
jarní snůšky,ve spojení s panenským dílem v medníku a tzv.ztuštělými plásty to funguje.Problém nastává,pokud díky počasí snůška vypadne,nebo to včelstvo při jarním rozvoji neobsadí(slabé nebo se dostane do RN).Sám mřížky nepoužívám,a při medobraní nevytáčím,ale spíše odtáčím(odebírám po jednom nejhořejším NN,většinou už tam žádný plod není,problém nastává v případě silné nárazové snůšky-akát,v částečně zavíčkovaném plástu je v odkrytých buňkách med příliš řídký).
Mimochodem,teď je tady tak silná snůška z akátu,která navázala na odkvétající řepku,že včely jsou totálně zanesené a matky,i kdyby stokrát chtěly,tak nekladou,jednoduše nemají kam.Při důkladné kontrole jednoho včelstva jsem našel jednak matku,ale k ní pouhá 3 vajíčka,otevřený plod minimum,zavíčkovaného hafo.
Tady u mně za nekladení matek zcela určitě může snůška,nic jiného.Dokonce i oddělek na 3 plástech má všechno dokonale zanesené.

Zdraví Pavel

Tak to nějak bude. Přerušované plodování včelstva prodlužuje vývojový cyklus roztoče a jeho spad kolísá. Je třeba více pozorovat (včetně souvislostí) a nebát se komunikovat. Tady byla tato problematika tajné tabu a je třeba na nikoho nahoře nespoléhat (nikdo takový tu není), dívat se , zkoušet a výsledky si sdělovat, protože každý jsme v jiném prostředí s jinou včelou.

Prave, ze nachazel a vsude. Nerikam, ze za to muze chybejici mrizka nebo vcely - treba se to v pristich letech naucim delat lip. Nicmene zatim si myslim, ze jednodussi by pro me bylo davat kazdy tyden nastavek mezisten do plodiste a po 3 tydnech premistit nezakladene do medniku a nechat je na tom ustavet (Ale treba je to dalsi z mych vcelarskych omylu, ktery si pristi rok vyvratim) - zatim me vcely vodi na provazku, jak se jim zlibi a ja na to jenom koukam

Tomáš Heřman:
Bez nebo s mrizkou je o snusce a kondici vcelstva a to bude vzdy loterie a
trochu risk :-)
___________________________________________________________

:-)
S mednými komorami a s panenským dílem v medníku včelařím mimo jiné právě proto, abych to nebyla loterie, zda přijde snůška, nebo nepřijde a včely zaplodují medník.

MV

Já si myslím, že tyhle plodové vlny byly letos mnohem zřetelnější kvůli počasí, ochlazení dlouhodobé kolem 10st C zvláště u středních a slabších včelstev vede k omezení plodování. Do souvislosti s rojovou náladou to neumím dát, nemám s rojením problémy.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Roje a ?ly bez vaj??ek
> Datum: 11.6.2010 10:42:46
> ----------------------------------------
> "Opravte mě, prosím, jestli se mýlím, ale není právě tu, v těch "vlnách"
> riziko vzniku nerovnovážného stavu a později i RN, když vznikne přebytek
> tzv. "kojiček" a není dost larviček na krmení?"
>
> Taky si to myslím.
>
>
>

Prispeju taky svou zkusenosti z vysokych ramku 39x24. Letos jsem vcelaril bez mrizky a od kvetna pokazde prolezam 4 nastavky v kazdem vcelstvu ramek po ramku a hledam matecniky - pro me je jasna volba na priste - s mrizkou.
--------------------
Otázka je, jestli matečníky nacházíš. Tedy jestli je častější rojovka s mřížkou či bez mřížky.

Co pohled pod nástavek, pokud matečníky jsou, na víc jak 50% jsou dole. Ale to je jen odhad, matečníků zatím vidím jen málo.

Včelařím hlavně na 448x232 bez mřížky. S mřížkou bych to možná ani neuměl udržet bez rojovky. Nevýhoda je, že v roce jako byl vloni nevytočím skoro nic. Právě loňský rok mi ukázal výhodu "dadantů", tam včely tlačily med do medníků.
Letos zase naopak, měl jsem problém v květnu když se po ochlazení rozjela snůška přesvědčit včely, ať to ukládají do medníků a ne do plodiště. Ale to je možná spíše obdobím, kdy je snůška. V tomto případě už možná byla rozjetá rojovka. Až vyměním matky, uvidím, dost doufám, že i matky měly na snaze se rojit svůj podstatný vliv. A dojde ke zlepšení.

Karel

J. Matl:
Opravte mě, prosím, jestli se mýlím, ale není právě tu, v těch "vlnách" riziko vzniku nerovnovážného stavu a později i RN, když vznikne přebytek tzv. "kojiček" a není dost larviček na krmení?

___________________________________________________________

Taky si to myslím. Dokonce si myslím, že to včely dělají záměrně záměrně a plánovaně. Zaplňování plodiště zásobami, výpadky plodu při špatném počasí, kladení ve vlnách. Vždyť rojení je pro včelstva žádoucí.
Určitě jsou velké rozdíly v těchto projevech mezi tzv. málo rojivými a tzv. hodně rojivými včelstvy.

MV

U me se mi zda ze mrizka nekterym vcelam viditelne vadi. Pouzivam je nyni
uz jen obcas u VN ale nejak to neni uplne ono. Podezrivam tu zlutou
plastovou ze v tom ma taky trochu prsty, zelezna je lepsi.
Bez nebo s mrizkou je o snusce a kondici vcelstva a to bude vzdy loterie a
trochu risk :-)
T.H.



> Rozhodně netvrdím, že to bez nich nejde. Mnoho metodik se bez nich obejde.
>
> M.V.
>

Radek Hubač:
Tvůj původní e-mail vyzněl tak, že bez mřížky se dá včelařit v nízkých nástavcích jen s mednoukomorou... Proto jsem to tak napsal.
___________________________________________________________


Rozhodně netvrdím, že to bez nich nejde. Mnoho metodik se bez nich obejde.

M.V.

"Opravte mě, prosím, jestli se mýlím, ale není právě tu, v těch "vlnách" riziko vzniku nerovnovážného stavu a později i RN, když vznikne přebytek tzv. "kojiček" a není dost larviček na krmení?"

Taky si to myslím.

Myslim ze se nepletes.

T.H.


Opravte mě, prosím, jestli se mýlím, ale není právě tu, v těch "vlnách"
> riziko vzniku nerovnovážného stavu a později i RN, když vznikne přebytek
> tzv. "kojiček" a není dost larviček na krmení? Mimochodem ten "odpočinek v
> kladení nyní pozoruji také. A rovněž jsem si všiml, že jsou spíš zakladeny
> skupinky buněk na krajích starších plodových plástů než celé plochy nově
> vystavěných. Klidný weekend! Jiří
>
>

Tvůj původní e-mail vyzněl tak, že bez mřížky se dá včelařit v nízkých nástavcích jen s mednoukomorou... Proto jsem to tak napsal.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: NN a m??ka
> Datum: 11.6.2010 10:13:32
> ----------------------------------------
> Radek Hubač:
> Ahoj, nízkonástavkově včelařím a jediné co mě vzhledem k mému očekávání v
> souvislosti s mřížkou zklamalo je, že pokud chcete vytáčet první medy jako
> druhové, je mřížka potřeba, jinak i horní nízké nástavky při slabších
> snůškách bývají částečně zaplodovány. To o těch medných komorách neber
> vážně. Nejsou podmínou pro včelaření bez mřížky. Sám mřížku nikdy
> nepoužívám do konce řepky, pokud je při vytáčení nějaký rámek, který jsem
> si plánoval vzít, častečně zaplodován, tak ho nechám včelkám. Pokud je
> slabší snůška, tak vytočené nástavky po řepce dám nad mřížku, abych je mohl
> snadno začátkem července před gabonem odebrat, jinak u nás (sucho, písek,
> nížina) z pozdního medu nemusím mít nic.
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Medné komory berte vážně a nemusíte se potácet s takovými problémy. A
> hlavně se pak člověk nemusí strachovat z toho, zda nechal dostatek zásob po
> medobraní a zda včely dostatečně a včas nakrmil v podletí. Vloni jsem to
> zkusil i bez nich a výsledkem byl třikrát menší výnos z druhé snůšky. Druhá
> snůška je u mě slabá a nejistá. Na to jsem doplatil.
>
> Pokud včely nemají pořádné zásoby a ještě k tomu vypadne snůška, je
> zaděláno na veliký problém. Nejde jen o ztrátu v daném roce, ale i v roce
> následujícím (včelstva zimují podstatně slabší a je už lhostejné, zda je v
> podletí sebevíce nakrmíte… ten sestup je už nevratný). Hlad včely opravdu
> nedonutí více pracovat.
>
> M.V.
>
>
>

Opravte mě, prosím, jestli se mýlím, ale není právě tu, v těch "vlnách" riziko vzniku nerovnovážného stavu a později i RN, když vznikne přebytek tzv. "kojiček" a není dost larviček na krmení? Mimochodem ten "odpočinek v kladení nyní pozoruji také. A rovněž jsem si všiml, že jsou spíš zakladeny skupinky buněk na krajích starších plodových plástů než celé plochy nově vystavěných. Klidný weekend! Jiří
xxxxxxxxxxx

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 6. 2010
Re: Roje a úly bez vajíček (44987) (45008) (45078) (45090)
"Takže podíl vajíček a mladých larviček ku starším larvičkám a ku zavíčkovanému plodu se mění po dost velkých skocích."

Muze byt souvislost, ze bud se vyroji nebo kdyz ne tak si daji pauzu? Bylo
mi naznaceno, ze toto by mohla byt vlastnost silne rojivych matek. Co
myslis?

Ja si tech vln vsimam na podlozce - je to mozne? Zda se mi, ze padaji ve
vlnach jak se lihne plod...

T.H.

2010/6/11 Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>

> Pozoruji to již několik let, že v tomto období začíná cca 14 dnů pauza v
> kladení matky - po slunovratu výpadek zavíčkovaného plodu. Pokud se nejedná
> o následek vyrojení či výměny matky, jde o velmi cennou vlastnost, která je
> jednou ze součástí varroatolerance (viz primorska). Ti,kdo mají zájem, by
> měli takový materiál chovat a testovat.
>

Radek Hubač:
Ahoj, nízkonástavkově včelařím a jediné co mě vzhledem k mému očekávání v souvislosti s mřížkou zklamalo je, že pokud chcete vytáčet první medy jako druhové, je mřížka potřeba, jinak i horní nízké nástavky při slabších snůškách bývají částečně zaplodovány. To o těch medných komorách neber vážně. Nejsou podmínou pro včelaření bez mřížky. Sám mřížku nikdy nepoužívám do konce řepky, pokud je při vytáčení nějaký rámek, který jsem si plánoval vzít, častečně zaplodován, tak ho nechám včelkám. Pokud je slabší snůška, tak vytočené nástavky po řepce dám nad mřížku, abych je mohl snadno začátkem července před gabonem odebrat, jinak u nás (sucho, písek, nížina) z pozdního medu nemusím mít nic.

___________________________________________________________


Medné komory berte vážně a nemusíte se potácet s takovými problémy. A hlavně se pak člověk nemusí strachovat z toho, zda nechal dostatek zásob po medobraní a zda včely dostatečně a včas nakrmil v podletí. Vloni jsem to zkusil i bez nich a výsledkem byl třikrát menší výnos z druhé snůšky. Druhá snůška je u mě slabá a nejistá. Na to jsem doplatil.

Pokud včely nemají pořádné zásoby a ještě k tomu vypadne snůška, je zaděláno na veliký problém. Nejde jen o ztrátu v daném roce, ale i v roce následujícím (včelstva zimují podstatně slabší a je už lhostejné, zda je v podletí sebevíce nakrmíte… ten sestup je už nevratný). Hlad včely opravdu nedonutí více pracovat.

M.V.

Prispeju taky svou zkusenosti z vysokych ramku 39x24. Letos jsem vcelaril bez mrizky a od kvetna pokazde prolezam 4 nastavky v kazdem vcelstvu ramek po ramku a hledam matecniky - pro me je jasna volba na priste - s mrizkou.

"Pozoruji to již několik let, že v tomto období začíná cca 14 dnů pauza v kladení matky - po slunovratu výpadek zavíčkovaného plodu. Pokud se nejedná o následek vyrojení či výměny matky, jde o velmi cennou vlastnost, která je jednou ze součástí varroatolerance (viz primorska). Ti,kdo mají zájem, by měli takový materiál chovat a testovat."

Mě to připadá, že včely mají dvojí režim plodování, jeden v době, kdy se rozvíjejí, od předjaří do toho cca června a potom rozvíjející se oddělky a druhý později, když udržují počet nebo později snižují.
V prvním režimu matka klade v dávkách, během krátké doby zaklade nějaké souvislé včelami připravené plochy a mezi tím klade jen málo. V předjaří je dávka třeba jen 1 - 2 dm2, v květnu to je třeba najednou několik plástů 39x24. Takže podíl vajíček a mladých larviček ku starším larvičkám a ku zavíčkovanému plodu se mění po dost velkých skocích. Po vrcholu potom klade plynule, má nějaké plodiště na 10 - 15 plástech 39x24 a po těch plástech neustále pendluje, ale už neklade po skocích, ale průběžně po menších několikadecimetrových plochách.

No, vyrojení je u mně málo pravděpodobné, minimálně bych si při pravidelných prohlídkách všiml matečníků.
Plodových vln jsem si všiml taky, podle mně to možná je jen projev toho, že matka klade rychleji než se včelstvo stíhá rozšiřovat. Vypadá to tak, že matka v nějakém vzepětí během dvou tří dnů zaklade až na rohy a kraje 3 - 6 plástů 39x24, další volné plásty nemá a tak několik dnů jen pendluje na zakladených plástech s mladým i starým plodem a klade na okrajích toho plodu desítky buněk, které z nějakých důvodů nezakladla předtím. Za dalších několik dnů se hromadně z několika zavíčkovaných plástů vylíhnou včely, plus se tím včelstvo rozšíří a obsadí další plásty v spodním nástavku matka nějaký den počká, až tyto plásty včely připraví a potom zase hromadně zaklade těch několik plástů.
Někdy ale mně to připadá, jako by matka místo přestěhování na další volné plásty v dalším nástavku preferovala pendlovat na těch už zakladených plástech a klást vajíčka do zbytků volných buněk v rozích plástu a podobně.

Kdyz potrebuji dilo hobluji i bunky a stavi ze stareho vosku.

Letos jsem si stavby hodne vsimal, hraju si s volnou stavbou. Rozdil vosku
se da pozorovat v nekterych okamzicich i na stavebnich ramcich, mas dilo
bile a dilo tmavsi. Je to zdrejme dano dobou kdy vcely stavi, ci spis tim
zda maji podminky pro poceni vosku (mlade vcely, teplo). Z jara nektera
vcelstva stavela trubcinu nejprve z tmavsiho vosku (ne uplne bily). I nyni
kdy je pekna snuska jedno vcelstvo, ktere ma problem stavi z tmaveho vosku
tj. obira mustky atd. Toto delaji i oddelky dokud nemaji mlade vcely a
pritom potrebuji dilo.

Co jsem si vsiml tak je rozdil zda stavi uvnitr hnizda ci na periferii,
mluvim o stavbe na jare kdy neni tolik teplo a neni dostatek poticich se
vcel :-). Na periferii je to obcas z tmavsiho dila, uvnitr hnizda je dilo
krasne bile - viz SR vlozene na jare do hnizda. Toto bylo velmi markantni u
nazebrovanych vcelstev, ktere stoupaji vzhuru a casto tam stavily z
tmavsiho, bily vosk prisel mnohem pozdeji. Rojovky presly zda se v pohode
a ja se tesim jak to dopadne - byl by to super vtip na jeden zasah a bez
nervu mit med :-))

S koncem destu zacla snuska, pekna, v prosklenem ule vcelstvo na 6NN
obsedalo 4 spodni nahrou moc nechtelo, byl jsem z toho takovy rozladeny ze
to nedopadne. Nahore v 5 a 6NN mely cca 3 souse na nastavek jako
zebrik, zbytek prazdne ramky pro volnou stavbu. Za 5 dni je az na dva
krajni ramky 5NN postaven a 6ty pomalu take, prvni volny plast byla
trubcina a ihned ji zabouchaly medem, pak uz jen nadherna delnicina jak kdyz
streli :-) Kazdy den to krasne nyni roste.V 6NN stavbu nevidim dal jsem tam
kryci souse na kraj, skoda, ale zas vidim, ze jsou plne nektaru. Je radost
videt tu aktivitu kdyz to dava, proste vcely umi maknout kdyz maji duvod.
(hlavne mi nepiste o kolik medu jsem se stavbou pripravil... )

V prosklenem vidim i to jak preferuji tmavsi dilo a to ze kdyz to dava
zaflakaji kazdou bunku. V 1NN uplne dole je za oknem tmavsi plast - je
narvany nektarem, ve 2NN je svetly a tam je nektaru mene. Aby vyuzivaly
krajni plast spodniho nastaveku se nejspis nestava moc casto, vidim to
prvne.

Vzpominam na dedu kdyz mi rikal v cervnu - oni ti tak budou stavet ty ...
:-) Je to rozdil vcelstvo v nastavkach a vcelstvo v dvouprostoru, je to
velke zvire to vcelstvo :-)

T.H.




> Tak to slyším prvně. Nechápu proč by pracně hoblovaly vosk z buńek Když ho
> mladší včely stejně produkují. V přírodě se totiž žádné neužitečné věci
> nedějí.
>
> Pepan
>

Pozoruji to již několik let, že v tomto období začíná cca 14 dnů pauza v kladení matky - po slunovratu výpadek zavíčkovaného plodu. Pokud se nejedná o následek vyrojení či výměny matky, jde o velmi cennou vlastnost, která je jednou ze součástí varroatolerance (viz primorska). Ti,kdo mají zájem, by měli takový materiál chovat a testovat.

Ahoj, nízkonástavkově včelařím a jediné co mě vzhledem k mému očekávání v souvislosti s mřížkou zklamalo je, že pokud chcete vytáčet první medy jako druhové, je mřížka potřeba, jinak i horní nízké nástavky při slabších snůškách bývají částečně zaplodovány. To o těch medných komorách neber vážně. Nejsou podmínou pro včelaření bez mřížky. Sám mřížku nikdy nepoužívám do konce řepky, pokud je při vytáčení nějaký rámek, který jsem si plánoval vzít, častečně zaplodován, tak ho nechám včelkám. Pokud je slabší snůška, tak vytočené nástavky po řepce dám nad mřížku, abych je mohl snadno začátkem července před gabonem odebrat, jinak u nás (sucho, písek, nížina) z pozdního medu nemusím mít nic. Dělával jsem to taky z toho důvodu, že jsem zimoval na 4 NN a to hlavně z toho důvodu, že se snažím používat panenské souše na med a nechtěl jsem je nechávat v době léčení kvůli chemii ve včelách. Letos nevím, co nakonec provedu, láká mi jim nechat klidně 6 nástavků, ale to léčení mně vadí. Asi nakonec bude kompromis - 5 nástavků, v říjnu spodní odebírám na vyvaření vosku ( mám zvedák na úly) a na jaře zase budou holky muset stavět.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: netludek <netludek/=/seznam.cz>
> Předmět: m??ka
> Datum: 11.6.2010 08:19:04
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> letos jsem se rozhodl, že celý svůj včelařský arsenál zmodernizuji a přejdu
> kompletně na nízkonástavkové včelaření, konkrétně z Tachovských
> nástavkových na Langstroth. V současnosti mám 10 produkčních včelstev
> jejižch stav bych chtěl během příští sezony zdvojnásobit. Stanoviště 550
> n.m. je bohaté jak na jarní tak na letní snůšku. Zajímalo by mě jaké jsou
> vaše zkušenosti se včelařením bez mřížky a s mřížkou a ocením i další
> užitečné rady na téma NN včelaření (zde jsem zatím praktický zelenáč).
> Děkuji Luděk
>
>
>