Včelařská konference

Jde o desítky až stovku ks samiček na takové ploše.

Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní? G.P.
------------------------------------------------------------
Pred pár dňami som likvidoval trúdí plod z trúdicového-trubčicového včelstva na niekoľkých rámikoch. Stále sa zdôrazňuje, že na trúdom plode sú sústredné V.D., pretože vraj ich priťahujú feromóny a dlhší čas vývoja,preto som všetky bunky odviečkovacou vidličkou odobral.

Kontrola a robil som ju dôkladne, nepotvrdila tento predpoklad, pretože som nenašiel ani jednu samičku V.D. Samozrejme,že som mohol nejakého,jedinca prehliadnuť. Takúto kontrolu som raz robil u jedného včelára, kde na vytrhnutom plode (2krát 35 lariev) som presne napočítal až 51 samičiek, ale tu už bolo zamorené aj na robotníčom plode, pozdejšie toto včelstvo sa ledva podarilo zachrániť.
Túto kontrolu robím permanentne každý rok, len v jednom prípade som raz našiel 1 samičku a preto mám pochybnosti o tvrdení, že na trúdom plode sa dá dopredu určiť aká je zamorenosť včelstva V.D.

>Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní?<
------------------------------------------------------------
Odpovídám: Varroamonitoring - jediná červená v republice. Ostatní o tom svém patrně ještě nemají ani tušení. Před chvilkou jsem se vrátil od včel, nasadil jsem plošně kyselinu mravenčí.
Zdravím JK

Jestli to vypadá takhle http://dvorsky.leos.sweb.cz/VARROA/varroa.htm#TOP na obr. č. 15-17, tak ano.

GP:
Metoda:
Detekce podle prohlídky trubčího plodu nazvednutím vidličkou.
------------------
Jak moc buněk kontroluješ? Trubčí plásty, kde je máš?, nebo nějaké další vychtávky.

Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a občas vykuchám pár trubčích buněk.
Letos jsem roztoče na buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v červenci.

Jj jsou tam. Pred 14dny jsem videl roztoce ve vcelstvu primo na vcelach -
trubcich... Nasledne v trubcine take dost.

Na dvou stanovistich spad temer nulovy, monituruju ted pravidelne druhy
tyden. Na tretim je to horsi i 8/den (ale pocital jsem s tim a monitoruju
tam uz cca mesic) a tam uz jsem formidoloval, spad cca 50ks tesne po
aplikaci bez obalu na 3ti N 39x24. Tezko rict jak to bylo ucinne, obcas se
tam mota i mravenec takze tezko neco tvdit, casu take nezbyva :-( Tam
vaham zda to neukoncit a neolecit cele...

Dotaz - kali kukla na dno bunky - bile vykaly? Nebo je to jen od roztocu?
Nekde jsem si toho obcas vsiml na dne bunky ale pak jsem nevidel na
kukle roztoce, dosud jsem si myslel, ze je to jedoznacne od roztoce ale
ted vaham.

A jak moc pomuze plodova prestavka u odrojenych vcelstev? Mohl by to byt
ozdravny faktor ci jen odlozeni problemu na pozdeji? Jsou kolegove co maji
temer 100pro uspesnost...
T.H.

2010/6/30 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Myslím si, že je tu důležitější téma než cena medu, která je podle
> mého názoru již nastavena.
>
> podle Broňka Gruny tu je zmíněna hypotéza o cyklickém projevu
> destrukce jednou za 4 roky. Máme tady konec cylku pokud dobře počítám.
> 2006/2007 - 2010/2011

Dne Wednesday 30 of June 2010 10:52:31 Stonjek napsal(a):
> Inzerované ceny nejsou špatné, ale o kousek dál např v Polsku výrazně vyšší
> a to se jedná o sudy a konve.Svaz vyvinul velké úsilí na propagaci našeho
> medu a situace je taková, že rozšiřujeme a nestíháme. Med prostě nebude v
> dostatečném množství. Vidím to tak do Vánoc. V této situaci přenechávat med
> výkupcům je hotový nesmysl, naopak je skvělá příležitost si na nedostatku
> vybudovat svojí obchodní síť. Po letech hubených přijdou zase tučná léta
> jak je v Bibli a výkupci opět provedou sražení cen na likvidační minimum
> jak už to několikrát předvedli. Kdo má svoje zákazníky tak je mu to srdečně
> jedno,kdo nemá zase zapláče. Zkuste se už konečně starat sami o sebe a
> nespoléhejte na pomoc odněkud. Byznys je byznys a umí dost tvrdě
> převálcovat! Tak ať to jde mimo Vás! Zdraví R. Stonjek.

Presne jak pisete, " Byznys je byznys " , tedy zrovna ted, kdy je cena vysoka
a ja mam medu dost to navadi k " behu k vykupci" , jenze jak pisete, staly
zakaznik je staly zakaznik.

Zrovna ted mi volala pani, co bere kazdy rok 30-60 kg medu, necham ji ho za
lonskych 85, mozna se to nekomu bude zdat malo, ale tato cena pokryje me
naklady na chov (holt nekupuju hotove uly, ale odpadni drevo, ktere necham
vyschnout ..... ). Stare ceske prislovy rika, nemusi prset, hlavne kdyz kape.

Pokud bych ji rekl cenu rekneme 130 , ona si ho nebude moct dovolit.
Samozrejme ho ode mne nekoupi a ja prijdu do budoucna o jisty odbyt medu
(takovychto zakazniku mam vic). To same babicce od vedle, ktera ma nizky
duchod.

Pokud ho dam do vykupu (ted mam i dost tmavy z horcice a lipy, 17 % vody) za
90, nevydelam. Pristi rok mi jiz vykupce tuto cenu dat nemusi. K cemu mi bude
pul tuny doma, kdyz ji nebude mit kdo koupit. A letos jsem uz vytacel 2x a za
chvily budu potreti.

Umemi tedy je jak staly odbyt, tak ta racionalizace, ktera dovoli co nejnizsi
cenu pri co nejvyssim zisku.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

GP
"Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní?"

----------------------------------------------------------

Slánsko,okr.Kladno.
Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).

Pavel

Myslím si, že je tu důležitější téma než cena medu, která je podle
mého názoru již nastavena.

podle Broňka Gruny tu je zmíněna hypotéza o cyklickém projevu
destrukce jednou za 4 roky. Máme tady konec cylku pokud dobře počítám.
2006/2007 - 2010/2011
Podle výkladu p. Čermáka tu jsou už velmi podezřelá množství roztočů v
trubčích buňkách, zatím sporadicky - jen u některých včelstev. Tím
míněno počet samiček/buňka/cca dm2 trubčí plodové plochy. Jde o
desítky až stovku ks samiček na takové ploše.

Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní?

U mne jsou po prvních detekcích, možný rok s významnou destrukcí již
potvrzeny. Jde o některá stanoviště u některých včelstev.

Metoda:

Detekce podle trubčího prohlídky trubčího plodu nazvednutím vidličkou.

--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

jj neobvykly a zabavny. Vlastne jsem asi obvykly rok jeste nezazil -
cement, sucho, sucho, mokro :-)) Tato sezona bude nakonec mozna hojnejsi
nez lonska, minimalne ta nadeje je skvela.

Cekam ze drina teprve prijde ale nebudu predbihat abych to nezakrikl.
Lonske dva roky jsem uz davno krmil oddelky, letos nedelam nic a zasob maji
dost, i slabsi oddelky. Toto neznam ale zvyknul bych si, je krasne sledovat
vcely kdyz maji praci :-) I usazeny poroj da krom nastavku dila i med, kdo
by tomu veril bez pokrmeni...
Na jare jsem premyslel zda nespojit vypiplany oddelek co jsem od ledna
krmil, ta jeho vitalita me presvedcila, uz dal med a jeste da, zda se v
mnohem lepsim laufu nez nektera jina na jare silna vcelstva.
A pak ze to chce mit na jare silna vcelstva, je to mnohem slozitejsi,
hlavne je potreba aby to davalo, to se to pak keca a placa se po zadech :-))

T.H.


> Dokonce i vyrojená včelstva naplnily znova medník(2-3 NN),to se
> také nestává tak úplně často.
> Neobvyklý rok.
>
> Pavel
>

Inzerované ceny nejsou špatné, ale o kousek dál např v Polsku výrazně vyšší a to se jedná o sudy a konve.Svaz vyvinul velké úsilí na propagaci našeho medu a situace je taková, že rozšiřujeme a nestíháme. Med prostě nebude v dostatečném množství. Vidím to tak do Vánoc. V této situaci přenechávat med výkupcům je hotový nesmysl, naopak je skvělá příležitost si na nedostatku vybudovat svojí obchodní síť. Po letech hubených přijdou zase tučná léta jak je v Bibli a výkupci opět provedou sražení cen na likvidační minimum jak už to několikrát předvedli. Kdo má svoje zákazníky tak je mu to srdečně jedno,kdo nemá zase zapláče. Zkuste se už konečně starat sami o sebe a nespoléhejte na pomoc odněkud. Byznys je byznys a umí dost tvrdě převálcovat! Tak ať to jde mimo Vás! Zdraví R. Stonjek.

"A jak to může ovlivnit cenu od včelaře?"

_____________________________________________________

Určitě množstvím dovozu.
============================================

Nemyslím, protože doteď je stále v každém supermarketu a diskonta dostatečná nabídka laciných medů. Z hlediska maloobch.trhu kde prodáváme není žádná změna.

Pozitivní změnou je to, že je momentálně vyšší výkupní cena a není přebytek medu u včelařů a ti se nemusí cenově podbízet. Pokud by dneska někdo vylepil ceduli že má za 60 až 80 Kč kilo medu -jak jsme bývali kdysi svědky, tak bude asi do několika dnů vykoupen.

Z čehož se dá odvodit, že za nízké ceny při prodeji ze dvora jsme si v podstatě mohli sami, žádná "čína" ani EU.

Karel

Dne Wednesday 30 of June 2010 08:04:40 KaJi napsal(a):
> V sezoně solidní cena.Jaká asi bude za půl roku?(pokud nějaký paskřivec
> nedoveze levný med z Ukrajiny,Argentiny,Číny....).
>
> Pavel
> ---------------

Ohledne Ukrajiny,
zapadni cast postihly deste stejne , jako nas, vesmes vetsinu medu, co jsem
prodal, tak bylo delnikum ze zakarpati a karpat u nich proste neni. V
teplejsi jizni casti Ukrajiny je med drazsi, nez u nas, v pomeru kupni sily
obrovsky, maji tam (Ukrajina je velika, takze jen tam, kde jsem byl) obrovske
problemy s varoazou.

Ohledne Argentiny a Ciny se obchoduje v dolarech, ten za poslednich 12 mesicu
zdrazil o cca 90 % a ackoliv se zde ozvou hlasy o velkych zasobach medu, tak
posledni 2 roky byl spise problem s nedostatkem (pokud mohu verit informacim
v Internetu a tisku)tak dle logiky se zasoby musely spise snizit.

Takze ten levny med mozna neni med.





--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobrý den,

pokud by se našlo v dnešní době více zájemců, kteří by chtěli prodat svůj med - jak květový tak lesní, rovněž bych jej od Vás rád vykoupil. Cena a další podrobnosti
( platba ihned při převzetí je samozřejmostí) na č. tel. 776 189 667 nebo na 602 575 894.

Děkuji, Jirka

nezmar:
Jestliže si někteří včelaři nejsou ochotni dělat jednoduchý monitoring, nechtěl bych
zažít "demokracii" v jejich podání.
___________________________________________________________

V současnosti pro to nemají motivaci, protože je zažitý systém léčit vše a vždy, nehledě na aktuální zdravotní stav. Např. v mé ZO se všechna včelstva léčí Gabony PA minimálně už pět let v kuse (nonstop minimálně od té doby, co jsem do ZO vstoupil). Obecně platí, že se vše vsází na pochybné výsledky vyšetření zimní měli, které nejsou směrodatné ani v době vyhotovení a natožpak v podletí. Už mnohokrát se tu diskutovalo, jaké jsou peripetie kolem doby sběru, jaké úsměvné situace nastávají při brzkých proletech, jaké jsou problémy kolem získání správného vzorku v dobré kvalitě, jaké obstrukce nastávají při vyhotovování dat (o naprosté nepoužitelnosti dat vyšetření zimní měli v NN úlech s několika nástavky se raději už ani nezmiňuji… ale je to problém prozatím jen velmi úzkého okruhu včelařů). Poště další neduh organizované léčby. Organizování letního monitoringu, který je ze všech monitoringů nejdůležitější, je ještě mnohokrát větší utopie, než zakázání tvrdé chemie a opuštění organizované léčby.
___________________________________________________________
nezmar:
Klidně dám ruku do ohně za to,
že v každé jedné dovezené paprice zblajnete víc reziduí než v kilovce českého medu.
___________________________________________________________

Taky bych za to dal ruku do ohně.

//\/\\//

"A jak to může ovlivnit cenu od včelaře?"

_____________________________________________________

Určitě množstvím dovozu.

_____________________________________________________


"V případě medu se rozhlédněte a zjistíte že největšími konkurenty - cenovými - včelařů jsou zase jen včelaři"

______________________________________________________

To je pravda,a platí to oboustraně.Letos při prodeji posledního medu z loňské sezony na výstavě chovatelů mě vynadal jeden starší včelař(který tam vedle vystavování ex.ptactva prodával také),že ho mám moc drahý a on že nemůže ten svůj prodat!Co k tomu dodat...
Jindy při prodeji na trhu mi pro změnu zase vynadal jeden obchodník(překupník),že ho mám moc levný(o 20 Kč),že on má prodávat a já jako výrobce včelařit a jemu ho pak ve velkém balení nechat.To má pravdu,pokud mi někdo nabídne cenu ve velkém balení(sudu)přijatelnou,na co budu kupovat sklenice,víčka,etikety,rozpouštět,rozlévat,vozit do trhu,platit benzín,místo,strávíme tím plno času....
Jako v každém podnikání i tady je potřeba počítat,co se vyplatí,pokud už to nemáme čistě jako koníčka.

Zdraví Pavel

V sezoně solidní cena.Jaká asi bude za půl roku?(pokud nějaký paskřivec nedoveze levný med z Ukrajiny,Argentiny,Číny....).

Pavel
---------------
A jak to může ovlivnit cenu od včelaře?
Ten levný med se dovážel, dováží a dovážet bude. A přesto nebyl problém prodávat teď na jaře med za 150, jen kdyby ho bylo dost. :-(

A doufám, že snad nikdo nebude zakazovat dovoz levného zboží. Mně by se to nelíbilo.


V případě medu se rozhlédněte a zjistíte že největšími konkurenty - cenovými - včelařů jsou zase jen včelaři.

Nevím proč bych třeba mámě se třemi dětmi nutil na pečení perníku atd med za 120 až 150 když na to bohatě stačí ten za 70 z regálu.

Karel

Ahoj Tono,
u vajíček jsem se s tím nikdy nepočítal, ale u plodu se s tím setkávám opakovaně, to když osiřelé včelstvo má už vylíhnutý matečník a zároveň i otevřený plod. Myslel jsem si, že třeba udělali matečníky sami před tím, než jsemodebral matku, ale pororoval jsem to již tolikrát, že tomu nevěřím. Měl jsem přesně stejný pocit, že si zakonzervovali trochu plodu pro případ neúspěchu....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: kontrola na p??tomnost matky
> Datum: 16.6.2010 15:48:59
> ----------------------------------------
> >Nikdy sa mi nestalo (bol som na to zameraný), aby sa M z NCH vyliahla skôr
> ako na 16 deň (3 dni vaj.+13 dní vývoj M).<
> -----------------------------------------------------------
> Prosím Tono, omluv moji neznalost, co je to NCH? U zkratek jsem trochu
> nechápavý.
> Zdravím JK
>
> Ahoj Josef, vo mne to je tak silno zakotvené, že tento výraz málokedy
> napíšem slovom, ale väčšinou mi stačí skratka N ako náhradný a CH ako chov.
> Pre tento spôsob výchovy novej matky máte i vy svoj výraz, akurát mi teraz
> nepríde na rozum.
>
> Pri chove matiek v oplodňovacích jednotkách som po odobratí oplodnenej M
> často pozoroval zvláštny jav. Hlavne sa to vyskytuje v čase plného leta,
> keď za odobratú M nemám pripravenú ďalšiu neoplodnenú M ani MB, tak ho
> nechám na pospas osudu. Včely reagujú na stav bez M záchrániť včelstvíčko
> výchovou M náhradným spôsobom.
>
> Po oplodnenej M ostávajú v ňom i vajíčka a tu som z môjho hľadiska zistil
> abnormalitu, že ani na 4 deň niektoré vajíčka neboli vyliahnuté, ale čo mi
> vždy bolo divné postupne sa takto ponechané vajíčka dokázali vyliahnuť a
> včely ich pojali do výchovy.
>
> Je to ťažké pochopiť (ani v literatúre som niečo také nedočítal), akoby
> včely pár vajíčok"zakonzervovali, čím sa poistili prípadným zničením prvých
> MB.
>
> Je to ťažké uveriť, ale ja som sa tým zaoberal dlhšiu dobu, no vysvetlenie
> som nenašiel. Nemá niekto podobné skúsenosti?
>
>
>

Ahoj, já si myslím, že na starším plodu naráží nouzové matečníky pokud jsou opravdu ve stresu třeba na konci sezóny. V plné sezóně abych předešel takovým dotazům dělám plodové zkoušky s využitím rámků zakladených pouze vajíčky a nejmladším plodem, kterých je nyní dostatek snadno dosažitelných v oddělcích na nově vystavěných mezistěnách. Nyní mám 2 taková včelstva, kde jsem o víkendu nevěděl, jestli se tam vylíhla matka z matečníku záměrně přidaného a zase 14 dní včely neuvidím. Tak jsem udělal poslední pokus, plodovou zkoušku, až dojedu ke včelkám v červenci již budu podobné situace řešit snadno přidáním oddělků s mladými matkami, kterých jsem letos udělal více než 100% stavu včelstev a je tedy z čeho vybírat. Ctím přítele Sedláčka z Příchovic, který říká: Kdo netvoří, ten živoří. Pro úplnost dodávám, že začátkem července dělám někdy ještě smetence, když někde koupím matku.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: kontrola na p??tomnost matky
> Datum: 16.6.2010 07:13:43
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, až na tomto plástu včelky narazí matečníky, jak je
> zužitkovat ? Vylámat všechny až na jeden až dva nejlepší a nechat vychovat
> matku ?
>
> Ako včelár zistí, ktorá materská bunka je tá "najlepšia"? Je to smiešne,
> keď takéto rady kolujú vo vyjadreniach pisateľov. Nechajte to na včely,
> samé si vyberú! Tie ostatné po vyliahnutí tej správnej M včely zlikvidujú.
>
> Aj pri náhradnom chove matiek (čo je váš prípad) včelstvo zakladá MB
> postupne, veď som často pozoroval, keď včely MB viečkovali, posledné boli
> ešte otvorené. Vraj-prý, tie prvé sú založené na starších larvičkách, ale
> práve z tých môže byť M najvyspelejšia. Roky som pozoroval liahnutie matiek
> z NCH, ale prvá matka sa liahla po 16 dňoch, tak ako?
>
>
>

Trošku vám rozumím a velice si vážím vašeho věcného přístupu.
Velice správně jste řekl, že vnímání škodlivosti je velice relativní.
Sleduju velice pozorně například i produkci ovoce (učím to) a různé přístupy a
mám jasně vyhraněný názor podložený dlouholetými zkušenostmi.
Do problematiky také zahrnuji lidský faktor a tak mi jednoznačně vychází
česká cesta léčení včel, jako prověřený, nejefektivnější a z mého pohledu i šetrný
způsob. Nemusíte souhlasit, ale příklady situace okolních zemí jsou jednoznačné.
Asi by za předpokladu "uvědomělých včelařů" byly možné i jiné cesty, ale to je utopie.
Jestliže si někteří včelaři nejsou ochotni dělat jednoduchý monitoring, nechtěl bych
zažít "demokracii" v jejich podání. A k té tvrdé chemii ... ano acrinatrin jsem našel
jako účinnou látku v přípravcích na pro domácí mazlíky a tuším, že jednom případě i v tom obojku.
Každou účinnou látku by měl posuzovat především odborník (tým) a individuálně. Podle mě
je to i otázka toho, kdo s tou látkou a jak nakládá. Takže vše v dobrém, ale
já jsem moc rád, že včelařím právě v Čechách a ne jinde a že vím, že nějaký ten
bordelář nebo hazardující experimentátor bez hlubších znalostí mi nepřinese zkázu.
Spousta věcí by se dala dělat lépe, ale i hůře. Klidně dám ruku do ohně za to,
že v každé jedné dovezené paprice zblajnete víc reziduí než v kilovce českého medu.
Mimochodem, acrinatrin se používá i například ve sklenících a to i v šetrném systému za použití
čmeláků opylovačů a ochraná lhůta je v tomto případě 14 dní! Chápu a rozumím
potřebě chemii omezovat a ideálně úplně vyloučit, ale někdy po zvážení všech aspektů, zákonitě
dojdeme k tomu, že to nejde vždy. Stejně tak si někdy vezmeme prášek proti bolesti hlavy ...

viz
http://translate.google.cz/translate?js=y&prev=_t&hl=cs&ie=UTF-8&layout=1&eotf=1&u=http%3A%2F%2Fwww.terralia.com%2Fvademecum_de_productos_fitosanitarios_y_nutricionales%2Findex.php%3Fproceso%3Dregistro%26numero%3D22&sl=auto&tl=cs



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 29.6.2010 11:04:19
> ----------------------------------------
> nezmar:
> Co je to tvrdá chemie podle vašich slov?
> Z jakého pohledu je pro vás je kyselina mravenčí "měkká" chemie?
> Znáte toxicitu acrinatrinu? Jak účinkuje?
> Asi mám moc otázek a vy při tom máte tak jednoduchá řešení :-)
>
> ___________________________________________________________
>
> Pojem „tvrdá chemie“ je do jisté míry relativní. Není to ustálený odborný
> termín, takže se jeho používání odvíjí od subjektivního názoru autora. Můj
> názor je takový, že kyselina mravenčí je měkká chemie. Za prvé je to látka,
> která se běžně vyskytuje v přírodě. Za druhé její předávkování nevede k
> takovým neduhům, jako je kontaminace včelích produktů a urychlení vzniku
> rezistence. Může se používat i ve snůškovém období. Je to látka, která se
> používá v bio-provozech. O tom si amitráz, acrinatrin a fluvalinat může
> nechat jen zdát a jsem rád, že preparáty z těchto látech nejsou pro
> včelařské účely volně přístupné, na rozdíl od kyseliny mravenčí (omezení
> jejího prodeje ve včelařských obchodech vnímám jako směšnou politickou
> hru).
>
> Nejsem žádný ekofanatický včelař horlivě propagující tzv. bioprodukci. Jsem
> pragmatik, takže neodsuzuji současnou zažitou praxi s tvrdými jedy jenom
> kvůli tomu, že jde o zdraví škodlivé syntetické látky (kyselina mravenčí ve
> vysoké dávce je také zdraví škodlivá). Efektivita světí prostředky (účel
> nesvětí… účelovost je nešvar dnešní společnosti). Vždyť je to tak
> jednoduché v podletí zavěsit pásky a na podzim zakouřit, že? Nemyslete si,
> že jsem tak naivní, že mnou navrhované zakázání používání tvrdé chemie
> považuji za nějaké zjednodušení. Bylo by to nepochybně zkomplikování.
> Aplikace kyseliny mravenčí je technicky, časově a znalostně daleko
> náročnější. Ale provádí-li se úspěšně, v konečném důsledku efektivitou
> předčí dosavadní zažité standarty. Odpadnou neduhy a další sekundární
> problémy. Představme si, jaký bychom byli světový unikát, kdybychom tlumili
> varroázu jenom tzv. alternativními způsoby. To by pak byla reklama!
>
> Dělat to lze, ale člověk musí mít dostatek odhodlání a schopnost odpovědně
> jednat na vlastní pěst. Tyto atributy zcela schází těm tzv. neschopným
> včelařům, kteří parazitují na současném dotačně a pečovatelsky přebujelém
> systému. Je to až příliš krutá daň za jednoduchost. Tak krutá daň, že např.
> v letech 2007-2008 zapříčinila ztrátu 1/3 včelstev ČR. Ztrátu v hodnotě
> desítek milionů. Čistě teoreticky by při současném systému potírání
> varroázy k něčemu takovému nikdy nemělo dojít. Ale přesto se to děje.
> Teorie není praxe. Skutečnost je taková, že systém selhává již vyšetřením
> zimní měli počínaje a tiátram kolem komisionálního přeléčení na podzim
> konče. Vůbec nejhorší obstrukce nastávají v plném létě a v podletí, tedy v
> nejkritičtějším období, kdy včasný zásah rozhoduje o přežití a nepřežití.
>
> Zažitý systém by mohl bezchybně fungovat, jenže lidský faktor selhává na
> plné čáře. Vždyť monitoring je obsažen i v samotných metodických pokynech
> SVS. Dokonce je po mnohá léta propagovaný i ve spolkovém časopisu
> Včelařství. Jenže kdo to dělá? Skoro zhola nikdo. Přitom správně by to měl
> dělat naprosto každý. Pak se divíme, že se tu z ničeho nic přemnoží varroa.
> K tomu se přidají další negativní vlivy (virózy) a je po srandě a divíme
> se, jaké škody ta lenivost, neochota a hamižnost způsobuje. Pokud se naplno
> rozjede rezistence, systém komisionálního léčení dospěje k definitivnímu
> zhroucení. Kyselina mravenčí se komisionálně aplikovat nikdy nebude. V
> takových podmínkách nás takyvčelaři nebudou již trápit, protože dříve či
> později skončí.
>
> Tedy na co máme komisionální léčení? Na to aby nám fakticky sloužilo, nebo
> pro klid duše? Nejjednodušší řešení nemusí být vždy zároveň
> nejefektivnější.
>
> //\/\\//
>
>
>

"koupím med. Nabízím 80 Kč za květový a 90 za jakýkoliv jiný jednodruhový."

----------------------------------------------------

V sezoně solidní cena.Jaká asi bude za půl roku?(pokud nějaký paskřivec nedoveze levný med z Ukrajiny,Argentiny,Číny....).

Pavel

>Takže já (my) můžu používat jen jednu tvrdou chemii.
A ta tvrdá je, jak by se asi oklepal náš pes i ti co stím chodím komisionálně léčit.<
------------------------------------------------------------
To mě připomíná:
Jaroslav Vrchlický

Podzim

Podzim je doba zmírání,
poslední lístek spad,
od jara valně nestál mi,
teď už mi docela zvad.

Podzim je doba zmírání,
listí padá a padá,
kdybych ho neměl k čůrání,
tak bych ho uříz .... smrada.

Tak tedy nevím, proč ti mladí chtějí neustále to měkké.
Dobrou noc JK

Jo pro bio včelaře je daná alternativa Formidol nebo Kyselina mravenčí + pravidelné sledování spadu. Takže je pro mně dost nepochopitelné co se tu řeší.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 29.6.2010 17:38:58
> ----------------------------------------
> V okrese Prostějov se bez komisí léčí již bezmála 20 let a žádné zhoršení stavů
> nákazy se nekoná . rovněž se nekonají ani hromadné úhyny
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: cukr a svaz
> > Datum: 29.6.2010 17:06:22
> > ----------------------------------------
> > Nejde mi o to, abychom vymítili varroázu z povrchu zemského. To není možné.
> > Spíše naděje vkládám ve šlechtění varroatolerantních včel. Jen nejsem
> > spokojen s tím, že i u nás jsou hromadné úhyny, i když organizujeme tu
> > slavnou komisionální léčbu, ze které se výsledku stává dost těžkopádný
> > kolos předsudků a živná půdou pro takyvčelaře. Takže vlastně spíše škodí,
> > než pomáhá.
> >
> > Kdybychom si svá včelstva každý léčil sám a sám si je kontroloval, určitě
> > by také docházelo k hromadným úhynům (praxe z ciziny). Ale na rozdíl od
> > současného stavu by každý nesl plnou odpovědnost a ta zavazuje. V takovém
> > stavu se nevytvářejí podmínky pro lenochy a parazity. Ušetřilo by se
> > spoustu starostí a zbytečné práce. Svaz by mohl více investovat do
> > propagace včelích produktů a včelaření jako takového. Mohl by distribuovat
> > kyselinu a o víc by se starat nemusel. Na druhou stranu musím uznat, že jde
> > o dost utopistickou představu. ČSV si na péči o zdraví včel vybudovala
> > mocenský monopol, kterého se asi v dohledné době nikdy nevzdá. Naštěstí
> > nezakazuje používání odpařovačů, takže v jistém plně liberálním včelařském
> > prostředí žijeme již nyní. Je to jen na nás, zda budeme spoléhat jen na
> > monopol svazu, nebo se k věci postavíme odpovědně (monitoring a samoléčba v
> > případě nutnosti).
> >
> > //\/\\//
> >
> >
> >
>
>
>

Pavel Holub:
Karle, to je drobný detail ale to bylo myšleno na acrinathrin, amitraz je zase kapének drastičtější na pejsánka
--------------
Acrinathrin je pro mě tuzexová podpultová záležitost. Nám musí stačit amitráz. SE rozhodlo. V létě formidol, ať si veterina píše do vyhlášky co chce.
Takže já (my) můžu používat jen jednu tvrdou chemii.
A ta tvrdá je, jak by se asi oklepal náš pes i ti co stím chodím komisionálně léčit.

Karel

Zdravím Jiří.
Odkud jste se o mě dověděl takové ...........? Z jaké jste ZO? Já jsem také malovčelař, ale protože chci být profes. včelař, už se tak snažím přemýšlet. Letos se dostanu nad metu 20 včelstev a příští rok to již půjde lépe s rozšířením. Kolik jich je u vás? No, o mě se už v mé minulé ZO i vykládá, že jsem letos měl 8 včelstev a z toho 12 rojů. Bohužel pro ně, 2.6 jsem udělal fotky včelnice a pokud si myslí, že včelstvo o 4N 39/24 - 11 r/N je vyrojené, co si o těch kubelících mám myslet. Letos jsem neměl žádný roj, matky jsem i udržel. Letos jsem to nevychytal s N, 5N jsem nemohl většinou nasadit, nebyly, musel jsem posilovat oddělky. Nejpozději do 14 dnů půjdou oddělky na 2N.
Je lepší nevěřit všemu co se o komkoli říká. I já jsem se dozvěděl blbosti o některých přispěvatelích zde na konferenci. Beru to ale s rezervou.
Já jsem mladý, my jsme většinou takoví radikálnější, co si myslím, to narovinu řeknu, ať se to líbí komukoliv, nebo nelíbí. Zase jsou tu ale takoví staří vlci, kteří už mají velké zkušenosti, a tak je třeba to zkloubit. Od mládí dravost a od těch vlků ty zkušenosti.

Zdraví P.S

"V úlech to hučí jako na Niagarských vodopádech. Snad se druhé medobraní vydaří."

-----------------------------------------------------------

To mohu potvrdit,nepamatuji si,že by v naší teplé a suché oblasti takhle hodně znovu nabouchaly už jednou vytočené plásty dalším medem.Hořčice je daleko,lípa přestala a medovice to není.Je cítit vůně jakoby thymolu,takže mám silné podezření na vojtěšku,už nakvétá podruhé,doufám,že ji nezačnou brzo sekat.Dokonce i vyrojená včelstva naplnily znova medník(2-3 NN),to se také nestává tak úplně často.
Neobvyklý rok.

Pavel

>Stávající systém spoléhá na jakýsi tlak ZO ČSV na členy a udržování discilíny. Ale ubývají iniciativní blbci, co by to dělali a kdyby to chtěli dělat, tak nemohou nic, snad vyloučit včelaře ze ZO :-) a mají tak o problém víc.<
------------------------------------------------------------
Na to má recept jeden známý veterinář, který praví: s takovým včelařem se nejlépe domluvím přes peníze. Taková pokutička umístěná v pravý čas a na pravém místě dělá pravé zázraky. Jinak řečeno, že i takového parazita napraví.
Hezký večer. JK

V úlech to hučí jako na Niagarských vodopádech. Snad se druhé medobraní vydaří.

Nemůžu ještě nereagovat jinak, než tím, že nejen včelař, ale hlavně
výrobce léčiv musí mít osobní kontakt s léčbou, pro které vyrábí
prostředky a léky přímo u zákazníků.

To neznamená, že si vytvoří nějaké formuláře pro chovatele a
vyplňujte, ale vyšle takového firemního průzkumníka a ten aktivně v
sezónnách, znovu píšu osobně a se vší vážností a zodpovědností
prohlíží a podává zpětně hlášení pro výrobu přímo z terénu.

Prostě asi tak by to mělo normálně fungovat a ne že dá na nějaké
záznamy z druhé ruky. Také by tak fungovala zpětná vazba na SVS, která
jak takovou léčbu předepisuje. Narážím tímto na věčný problém u nás s
Gabony, ale také na jiné léčiva a postupy. Divil bych se, kdyby se
nenašel včelař, který by nebyl ochotný nezávisle a externě
spolupracovat s takovým vlastně výzkumným dealerem, který by mu
potvrdil zda je lék 100% nebo je tu chyba ve výrobku či návodu k
použití a vyrábí se tak zmetek nebo tvoří experimentální postupy,
které vedou ke ztrátám včelstev. Nebo obráceně, přímo u nějakých
experimentátorů mohou mít námět na nové výrobky a postupy.

Takže zpětná vazba u výrobce má fungovat přímo a ne přes pěkně vypsaný papír.


_gp_

2010/6/29 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Já bych komisionelní léčení už tak zase nedramatizoval. Pokud se
> včelaři sdruží v ZO a jejich cílem je společné léčení, tak prosím.
> Když jsem v takové organizaci která svým způsobem netoleruje takovou
> věc jako společnou nečinnost a individuální léčbu, tak pokud opravdu
> takový nepřízpusobivý člen (či nečlen) neléčí a tak zamořuje významně
> okolí, tak unás to funguje tak, že jestli má takový včelař pravidelně
> (každoročně) stovky roztočů v měli,  tak nastoupí úřední postup SVS a
> je vymalováno. Po takovém řízení musí mít potom už jen dobré výsledky.
> K dobrým výsledkům v oblastech zdravotních se ostatně jakkýkoli
> chovatel zvířete bez osobních vědomostí nedopracuje. Takže nějaké
> školení u jednoho člena někde u včel dá více praktických zkušeností,
> než halooo kolem komisí.
>
> _gp_
>

Tady se přátelé vyznáváte z nedodržování veterinárních předpisů. Já se k Vám solidárně přidávám. Jako mladý nezkušený, ještě v doznívajícím komunizmu jsem si myslel, že musí být léčeno komisionálně a v daný termín, podpalovaly se knoty před mými zraky atd. Dokonce jsem v nadšení léčil i těm, co na tom systému evidentně parazitovali, at se mladej stará. Dobrá škola. Bez mála pětadvacet let léčitelské školy mi stačí. Předpisy jsou pro orgány a praxe je pro včelaře. Mezi tím je propast a všichni to ví a všichni to nechtějí vidět. Jakmile hrozí, že se situace otáčí, začíná se otáčet i vědomí parazitálních "včelařů" a alespon minimálně se začínají, musí starat. Stav všeobecné péče je neudržitelný a čím dříve to praskne, tím lépe pro včelaře obecně. Musíme se učit vlastní zodpovědnosti a ČSV, či jiné včelařské spolky by měly fungovat spolkovou činností - vzdělávání, osvěta, zábava, vzájemnost, ....
Stávající systém spoléhá na jakýsi tlak ZO ČSV na členy a udržování discilíny. Ale ubývají iniciativní blbci, co by to dělali a kdyby to chtěli dělat, tak nemohou nic, snad vyloučit včelaře ze ZO :-) a mají tak o problém víc.

Já bych komisionelní léčení už tak zase nedramatizoval. Pokud se
včelaři sdruží v ZO a jejich cílem je společné léčení, tak prosím.
Když jsem v takové organizaci která svým způsobem netoleruje takovou
věc jako společnou nečinnost a individuální léčbu, tak pokud opravdu
takový nepřízpusobivý člen (či nečlen) neléčí a tak zamořuje významně
okolí, tak unás to funguje tak, že jestli má takový včelař pravidelně
(každoročně) stovky roztočů v měli, tak nastoupí úřední postup SVS a
je vymalováno. Po takovém řízení musí mít potom už jen dobré výsledky.
K dobrým výsledkům v oblastech zdravotních se ostatně jakkýkoli
chovatel zvířete bez osobních vědomostí nedopracuje. Takže nějaké
školení u jednoho člena někde u včel dá více praktických zkušeností,
než halooo kolem komisí.

_gp_

2010/6/29 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> Nejde mi o to, abychom vymítili varroázu z povrchu zemského. To není možné.
> Spíše naděje vkládám ve šlechtění varroatolerantních včel. Jen nejsem
> spokojen s tím, že i u nás jsou hromadné úhyny, i když organizujeme tu
> slavnou komisionální léčbu, ze které se výsledku stává dost těžkopádný
> kolos předsudků a živná půdou pro takyvčelaře. Takže vlastně spíše škodí,
> než pomáhá.
>
> Kdybychom si svá včelstva každý léčil sám a sám si je kontroloval, určitě
> by také docházelo k hromadným úhynům (praxe z ciziny). Ale na rozdíl od
> současného stavu by každý nesl plnou odpovědnost a ta zavazuje. V takovém
> stavu se nevytvářejí podmínky pro lenochy a parazity. Ušetřilo by se
> spoustu starostí a zbytečné práce. Svaz by mohl více investovat do
> propagace včelích produktů a včelaření jako takového. Mohl by distribuovat
> kyselinu a o víc by se starat nemusel. Na druhou stranu musím uznat, že jde
> o dost utopistickou představu. ČSV si na péči o zdraví včel vybudovala
> mocenský monopol, kterého se asi v dohledné době nikdy nevzdá. Naštěstí
> nezakazuje používání odpařovačů, takže v jistém plně liberálním včelařském
> prostředí žijeme již nyní. Je to jen na nás, zda budeme spoléhat jen na
> monopol svazu, nebo se k věci postavíme odpovědně (monitoring a samoléčba v
> případě nutnosti).
>
> //\/\\//
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dne Tuesday 29 of June 2010 17:38:52 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> V okrese Prostějov se bez komisí léčí již bezmála 20 let a žádné zhoršení
> stavů nákazy se nekoná . rovněž se nekonají ani hromadné úhyny
>
> Pepan

Praha Vychod tez bez.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

V okrese Prostějov se bez komisí léčí již bezmála 20 let a žádné zhoršení stavů nákazy se nekoná . rovněž se nekonají ani hromadné úhyny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 29.6.2010 17:06:22
> ----------------------------------------
> Nejde mi o to, abychom vymítili varroázu z povrchu zemského. To není možné.
> Spíše naděje vkládám ve šlechtění varroatolerantních včel. Jen nejsem
> spokojen s tím, že i u nás jsou hromadné úhyny, i když organizujeme tu
> slavnou komisionální léčbu, ze které se výsledku stává dost těžkopádný
> kolos předsudků a živná půdou pro takyvčelaře. Takže vlastně spíše škodí,
> než pomáhá.
>
> Kdybychom si svá včelstva každý léčil sám a sám si je kontroloval, určitě
> by také docházelo k hromadným úhynům (praxe z ciziny). Ale na rozdíl od
> současného stavu by každý nesl plnou odpovědnost a ta zavazuje. V takovém
> stavu se nevytvářejí podmínky pro lenochy a parazity. Ušetřilo by se
> spoustu starostí a zbytečné práce. Svaz by mohl více investovat do
> propagace včelích produktů a včelaření jako takového. Mohl by distribuovat
> kyselinu a o víc by se starat nemusel. Na druhou stranu musím uznat, že jde
> o dost utopistickou představu. ČSV si na péči o zdraví včel vybudovala
> mocenský monopol, kterého se asi v dohledné době nikdy nevzdá. Naštěstí
> nezakazuje používání odpařovačů, takže v jistém plně liberálním včelařském
> prostředí žijeme již nyní. Je to jen na nás, zda budeme spoléhat jen na
> monopol svazu, nebo se k věci postavíme odpovědně (monitoring a samoléčba v
> případě nutnosti).
>
> //\/\\//
>
>
>

To se nedá nijak standardizovat. prostě to musíš sledovat a jakmile se začne kalit, tak pastovat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>
> Předmět: Med z ho??ice
> Datum: 29.6.2010 13:35:31
> ----------------------------------------
> Zdravím přátelé,
>
> nedávno se zde diskutovalo na toto téma ale uniklo mi, zda když med z
> hořčice je chuťově obdobný jako med z řepky, zda se musí i zavčas dostat z
> plástů jako řepkový? Máte někdo v tomto směru nějakou zkušenost? A k tomu
> podotázku: jak se chová z hlediska krystalizace, když jej holky mixují s
> medovicí z lip?
>
> Díky za případné odpovědi.
>
> Jakub
>
>
>

Karle, to je drobný detail ale to bylo myšleno na acrinathrin, amitraz je zase kapének drastičtější na pejsánka.

Nejde mi o to, abychom vymítili varroázu z povrchu zemského. To není možné. Spíše naděje vkládám ve šlechtění varroatolerantních včel. Jen nejsem spokojen s tím, že i u nás jsou hromadné úhyny, i když organizujeme tu slavnou komisionální léčbu, ze které se výsledku stává dost těžkopádný kolos předsudků a živná půdou pro takyvčelaře. Takže vlastně spíše škodí, než pomáhá.

Kdybychom si svá včelstva každý léčil sám a sám si je kontroloval, určitě by také docházelo k hromadným úhynům (praxe z ciziny). Ale na rozdíl od současného stavu by každý nesl plnou odpovědnost a ta zavazuje. V takovém stavu se nevytvářejí podmínky pro lenochy a parazity. Ušetřilo by se spoustu starostí a zbytečné práce. Svaz by mohl více investovat do propagace včelích produktů a včelaření jako takového. Mohl by distribuovat kyselinu a o víc by se starat nemusel. Na druhou stranu musím uznat, že jde o dost utopistickou představu. ČSV si na péči o zdraví včel vybudovala mocenský monopol, kterého se asi v dohledné době nikdy nevzdá. Naštěstí nezakazuje používání odpařovačů, takže v jistém plně liberálním včelařském prostředí žijeme již nyní. Je to jen na nás, zda budeme spoléhat jen na monopol svazu, nebo se k věci postavíme odpovědně (monitoring a samoléčba v případě nutnosti).

//\/\\//

Med z hořčice krystalizuje také poměrně brzo,ale zas tak pospíchat na jeho vytočení není potřeba,zvlášť když ho mixují lípou.Čistá lípa je velmi aromatická,takže když je naředěná třeba tou hořčicí,tak výsledek je poměrně vynikající chuť a atraktivní barvička(do hněda),samozřejmě záleží na poměru,krystalizace je poměrně rychlá,ztuhlý med tvrdý.Takový med jsem měl před dvěma roky a dobře se prodával.

Zdraví Pavel

Zdravím přátelé,

nedávno se zde diskutovalo na toto téma ale uniklo mi, zda když med z hořčice je chuťově obdobný jako med z řepky, zda se musí i zavčas dostat z plástů jako řepkový? Máte někdo v tomto směru nějakou zkušenost? A k tomu podotázku: jak se chová z hlediska krystalizace, když jej holky mixují s medovicí z lip?

Díky za případné odpovědi.

Jakub

Nedavno jsme tu resili silenej problem jak koupit cukr a nebyt za blbce. Chce to mit stesti a vyckat na tu spravnou chvili, cas od casu to prijde, podobne jako snuska :-)

V kaufaci v Praze na Hurce maji krystal za 9,90Kc a krupici za 10,90. Mnozstvi neomezene...

No nedalo mi to a koupil jsem si pres obed na pristi sezonu par kg

T.H.

Dobrý den, koupím med. Nabízím 80 Kč za květový a 90 za jakýkoliv jiný jednodruhový. Jedná se o množství od 300 kg do 1000 kg. Nabídněte na email: mibi007"zavináč"seznam.cz

Co řeknete nato, že takovou hypotézu může říci i americký velkovčelař
o českém malovčelaři? Podkladů by na takové tvrzení narozdíl od Vás,
měl určitě dostatek!

_gp_

2010/6/29 Jirka <e-mail/=/nezadan>:

> Velkovčelaře ale také neohajuji, protože jimi používané metody
> intenzifikace produkce medu mohou vést k novým nemocem včel, podobně jak se
> to stalo s morem včelího plodu, který se projevil až v amerických
> velkochovech včel.

"... Vždyť je to tak jednoduché v podletí zavěsit pásky a na podzim zakouřit, že?
...
Zažitý systém by mohl bezchybně fungovat, jenže lidský faktor selhává na plné čáře. ..."
----------------------------------
Je to jednoduché a přesto lidský faktor selhává, jak píšete. Představte si, co by se stalo, kdyby to bylo složité. V reálném světě platí, že pokud má něco fungovat musí to být snadné, kontrolovatelné, nebo to musí provádět odborníci, ale stále to musí být relativně snadné kontrolovatelné. Pokud to tak není, nefunguje to.
Včela se stala hospodářským zvířetem a chovat včely není výsada, nýbrž právo. Může to tedy dělat každý, a ten každý musí nějak snadno a kontrolovatelně či přímo kontrolovaně léčit - a právě pro to zařazení mezi hospodářská zvířata musí být předpisem dáno jak léčit, není to jako chovat králíky. Sofistikovanější postupy a vylepšení jsou pro odborníky, kteří vědí co dělají. Každý musí začít tím jednodušším, a pokud může, postupně přejít ke složitějšímu.
Pokud ovládáte jakoukoli metodu, která je v něčem lepší než ty součaně obecně používané, šiřte ji mezi včelařskou veřejností, snažte se, ať ji včelaři pochopí jako přínos a použijí. Pokud ale při jejím prosazování budete označovat ostaní za neschopné parazity, nebude Vaše závěry nikdo brát vážně.

„Zřejmě jste v omylu, jsem členem svazu od roku 2008, takže mohu kritizovat, protože ty peníze jdou i ze mě.“

Omlouvám se, měl jsem jiné (špatné) informace.

Dále mám pocit, že můj příspěvek byl trošku nepochopen. Chtěl jsem v něm popsat symbiózu některých velkovčelařů s malovčelaři. Pokud ubude malovčelařů, tak se skoro všichni velkovčelaři budou věnovat jen produkci medu, což podle mne není takové „terno“ jako služby „všeho druhu“ pro malovčelaře. Nijak jsem nechtěl obhajovat nepořádné malovčelaře.

Velkovčelaře ale také neohajuji, protože jimi používané metody intenzifikace produkce medu mohou vést k novým nemocem včel, podobně jak se to stalo s morem včelího plodu, který se projevil až v amerických velkochovech včel. Dříve sice také byl, ale včely si s ním miliony let poradily samy.

Letos jsem koupil nějaké nové vybavení včetně úlů. Abych vyzkoušel jak co funguje a co jelepší... V budoucnu bych chtěl mít 20-30včelstev. Ale při takovém rozšiřování už toho asi moc kupovat nebudu, a investuji raději do lepší pily a sponkovačky. Asi pak naruším symbiózu s velkovčelaři od kterých jsem letos kupoval...

"Nejsem žádný ekofanatický včelař horlivě propagující tzv. bioprodukci. Jsem pragmatik, takže neodsuzuji současnou zažitou praxi s tvrdými jedy jenom kvůli tomu, že jde o zdraví škodlivé syntetické látky (kyselina mravenčí ve vysoké dávce je také zdraví škodlivá). Efektivita světí prostředky (účel nesvětí… účelovost je nešvar dnešní společnosti). Vždyť je to tak jednoduché v podletí zavěsit pásky a na podzim zakouřit, že? Nemyslete si, že jsem tak naivní, že mnou navrhované zakázání používání tvrdé chemie považuji za nějaké zjednodušení. Bylo by to nepochybně zkomplikování. Aplikace kyseliny mravenčí je technicky, časově a znalostně daleko náročnější. Ale provádí-li se úspěšně, v konečném důsledku efektivitou předčí dosavadní zažité standarty. Odpadnou neduhy a další sekundární problémy. Představme si, jaký bychom byli světový unikát, kdybychom tlumili varroázu jenom tzv. alternativními způsoby. To by pak byla reklama!

Dělat to lze, ale člověk musí mít dostatek odhodlání a schopnost odpovědně jednat na vlastní pěst. Tyto atributy zcela schází těm tzv. neschopným včelařům, kteří parazitují na současném dotačně a pečovatelsky přebujelém systému. Je to až příliš krutá daň za jednoduchost. Tak krutá daň, že např. v letech 2007-2008 zapříčinila ztrátu 1/3 včelstev ČR. Ztrátu v hodnotě desítek milionů. Čistě teoreticky by při současném systému potírání varroázy k něčemu takovému nikdy nemělo dojít. Ale přesto se to děje. Teorie není praxe. Skutečnost je taková, že systém selhává již vyšetřením zimní měli počínaje a tiátram kolem komisionálního přeléčení na podzim konče. Vůbec nejhorší obstrukce nastávají v plném létě a v podletí, tedy v nejkritičtějším období, kdy včasný zásah rozhoduje o přežití a nepřežití."

No, ani nejtvrdší chemií se při takovém počtu včelstev nedá zlikvidovat varoa stoprocentně. Vždy nějací roztoči přežijí.
Potom ale platí neúprosná teorie, že pokud při nějaké úrovni léčení včelstva přežívají prakticky všechna, zatímco roztoči přežívají jen v řekněme jednotkách procenta, je to nerovnovážný stav. Ten směřuje k rovnováze zvyšováním odolnosti roztočů a rovnováha bude někde tam, kde každý rok určité množství, procenta, desítky procent včelstev uhynou na varaózu stejně tak jako určité množství roztočů uhyne na léčení a nějaká procenta roztočů je přežijí.
To nemá nic společného s tím, že někteří včelaři jsou lajdáci. Hromadné hynutí včelstev je způsobeno prostě přirozeným stavem, návratem do přírodní rovnováhy. Včelaři nepořádníci jsou prostě jen první na řadě.....

Chybná je už přímo samotná koncepce, požadovaná širokou včelařskou veřejností, kdy se považuje za normální stav, kdy varoa nezpůsobí úhyn žádného včelstva. Ani toho včelaře lajdáka a ani toho hodně náchylného či neobratnými včelařskými zásahy nebo odběrem medu až na doraz oslabeného včelstva.
Včelaři společně s výzkumníky, pokud mají praktický nulový úhyn včelstev dlouhodobě udržet, jsou tak v podstatě odsuzováni používat stále tvrdší a stále radikálnější léčebné zásahy, logicky spojení s tou "tvrdou" chemií.

nezmar:
Co je to tvrdá chemie podle vašich slov?
Z jakého pohledu je pro vás je kyselina mravenčí "měkká" chemie?
Znáte toxicitu acrinatrinu? Jak účinkuje?
Asi mám moc otázek a vy při tom máte tak jednoduchá řešení :-)

___________________________________________________________

Pojem „tvrdá chemie“ je do jisté míry relativní. Není to ustálený odborný termín, takže se jeho používání odvíjí od subjektivního názoru autora. Můj názor je takový, že kyselina mravenčí je měkká chemie. Za prvé je to látka, která se běžně vyskytuje v přírodě. Za druhé její předávkování nevede k takovým neduhům, jako je kontaminace včelích produktů a urychlení vzniku rezistence. Může se používat i ve snůškovém období. Je to látka, která se používá v bio-provozech. O tom si amitráz, acrinatrin a fluvalinat může nechat jen zdát a jsem rád, že preparáty z těchto látech nejsou pro včelařské účely volně přístupné, na rozdíl od kyseliny mravenčí (omezení jejího prodeje ve včelařských obchodech vnímám jako směšnou politickou hru).

Nejsem žádný ekofanatický včelař horlivě propagující tzv. bioprodukci. Jsem pragmatik, takže neodsuzuji současnou zažitou praxi s tvrdými jedy jenom kvůli tomu, že jde o zdraví škodlivé syntetické látky (kyselina mravenčí ve vysoké dávce je také zdraví škodlivá). Efektivita světí prostředky (účel nesvětí… účelovost je nešvar dnešní společnosti). Vždyť je to tak jednoduché v podletí zavěsit pásky a na podzim zakouřit, že? Nemyslete si, že jsem tak naivní, že mnou navrhované zakázání používání tvrdé chemie považuji za nějaké zjednodušení. Bylo by to nepochybně zkomplikování. Aplikace kyseliny mravenčí je technicky, časově a znalostně daleko náročnější. Ale provádí-li se úspěšně, v konečném důsledku efektivitou předčí dosavadní zažité standarty. Odpadnou neduhy a další sekundární problémy. Představme si, jaký bychom byli světový unikát, kdybychom tlumili varroázu jenom tzv. alternativními způsoby. To by pak byla reklama!

Dělat to lze, ale člověk musí mít dostatek odhodlání a schopnost odpovědně jednat na vlastní pěst. Tyto atributy zcela schází těm tzv. neschopným včelařům, kteří parazitují na současném dotačně a pečovatelsky přebujelém systému. Je to až příliš krutá daň za jednoduchost. Tak krutá daň, že např. v letech 2007-2008 zapříčinila ztrátu 1/3 včelstev ČR. Ztrátu v hodnotě desítek milionů. Čistě teoreticky by při současném systému potírání varroázy k něčemu takovému nikdy nemělo dojít. Ale přesto se to děje. Teorie není praxe. Skutečnost je taková, že systém selhává již vyšetřením zimní měli počínaje a tiátram kolem komisionálního přeléčení na podzim konče. Vůbec nejhorší obstrukce nastávají v plném létě a v podletí, tedy v nejkritičtějším období, kdy včasný zásah rozhoduje o přežití a nepřežití.

Zažitý systém by mohl bezchybně fungovat, jenže lidský faktor selhává na plné čáře. Vždyť monitoring je obsažen i v samotných metodických pokynech SVS. Dokonce je po mnohá léta propagovaný i ve spolkovém časopisu Včelařství. Jenže kdo to dělá? Skoro zhola nikdo. Přitom správně by to měl dělat naprosto každý. Pak se divíme, že se tu z ničeho nic přemnoží varroa. K tomu se přidají další negativní vlivy (virózy) a je po srandě a divíme se, jaké škody ta lenivost, neochota a hamižnost způsobuje. Pokud se naplno rozjede rezistence, systém komisionálního léčení dospěje k definitivnímu zhroucení. Kyselina mravenčí se komisionálně aplikovat nikdy nebude. V takových podmínkách nás takyvčelaři nebudou již trápit, protože dříve či později skončí.

Tedy na co máme komisionální léčení? Na to aby nám fakticky sloužilo, nebo pro klid duše? Nejjednodušší řešení nemusí být vždy zároveň nejefektivnější.

//\/\\//

RP:
....Ono to asi jinak nejde, protože amitraz má pro teplokrevná zvířata poměrně vysokou akutní toxicitu a taky se poměrně rychle rozkládá.
.....
Můj příspěvek byl míněn silně ironicky.
Takže to je asi důvod, proč se tomu říká tvrdá chemie.
Možná má nejen toxicitu pro teplokrevná zvířata, ale i pro lidi.

Ale jsou lidi co mají chemii rádi, byt si vystříkávají sprejem proti komárům, v autě jim "voní" stromečky, natírají úly, ....
:-)

Karel

Podle mých informací amitraz byl svého času používán na nárazové odstranění "breberek" ze zvířat. Ono to asi jinak nejde, protože amitraz má pro teplokrevná zvířata poměrně vysokou akutní toxicitu a taky se poměrně rychle rozkládá.
Na psí obojky s dlouhodobým účinkem je používán cypermetrin nebo možná deltametrin, to teď nevím přesně. Ale není problém to na internetu najít, solidní prodejce takových věcí to uvádí.
Používat dotované včelí léčivo na psa je asi hodně špatný nápad, léčivo kvůli čemusi intenzívně smrdí už nám lidem s nedokonalým čichem, pro psa to čuchat musí být utrpení.....

V současné době bude asi aktuální problém hubení komárů, v kalamitních oblastech se už vylíhli, takže prostředek na bázi parazitní houby , který likviduje jen larvy komárů už použít nejde. A dospělí komáři budou hubeni univerzálním insekticidem toxickým pro všechny blanokřídlé, taky nějakým pyrethroidem. Bude nebezpečí otrav včel stejně tak jako masívní zanášení reziduí do prostředí....
Když netopýři, žáby, draví hmyzáci a vůbec skoro všechno, co se živí létajícím hmyzem z našeho prostředí pomalu či rychle mizí......
Ale taky prostředky pro lidi, všelijaké repelenty na komáry nebo klíšťata mohou být obsahem insekticidů taky docela masívně toxické......

Z pohledu včely je to asi to nejtvrdší, co na monopoltrhu je. Pro savce je zatím relativně neškodný.
-------------
Pes vykoupaný v amitrázu by asi mluvil relativně jinak o neškodnosti té koupele.

Se divím, že včelaři kupují různé drahé obojky atd. když mají k dispozici dotovaný neškodný Varidol. Přeci by stačilo pár kapek kočce či pejskovi na krk. Že na to ještě nikdo nepřišel :-) Nebo v čem je ten zakopaný pes? Proč utrácet za drahý Frontline?

Karel

Z pohledu včely je to asi to nejtvrdší, co na monopoltrhu je. Pro savce je zatím relativně neškodný.

Co je to tvrdá chemie podle vašich slov?
Z jakého pohledu je pro vás je kyselina mravenčí "měkká" chemie?
Je podle vás tvrdá chemie Ibalgin nebo Bromhexin?
Znáte toxicitu acrinatrinu? Jak účinkuje?
Máte doma kočičku nebo pejska s oboječkem proti bleškám?
A mazlíte se s ním potom? A jakou účinnou látku prosím obsahuje???
Asi mám moc otázek a vy při tom máte tak jednoduchá řešení :-)






> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 27.6.2010 14:01:41
> ----------------------------------------
> Ta trocha "černého humoru" nebyla samoúčelná, ale byla reakcí na názor, že
> by se měla včelstva ponechat bez léčení.
>
> ____________________________________________________________
>
> Tak to jste můj příspěvek pochopil zcela špatně. Nejsem proti léčení, ale
> proti tvrdé chemii (GABON, VARIDOL). Tato léčiva jsou sice velmi účinná
> (zpravidla) a jejich aplikace je poměrně dost jednoduchá, ale je spojená s
> nemalými komplikacemi v podobě rezistence a kontaminace včelích produktů.
> To je jeden z důvodů, proč se používají komisionálně. Nemyslím si, že by
> bylo správné umožnit volný přístup k tvrdé chemii. Naproti tomu např. u
> kyseliny mravenčí je z hlediska zdravotní nezávadnosti včelích produktů
> naprosto jedno, kolik se kyseliny aplikuje a zda se aplikuje správně. Proto
> když propaguji léčení včelstev bez komisí zároveň propaguji i zakázání
> používání tvrdé chemie. Liberalizace v tomto směru musí mít tuto pojistku,
> protože by se to také mohlo zvrhnout v masové nekontrolovatelné užívaní a
> nadužívání tvrdé chemie, což si zajisté nikdo nepřeje. Když jsou u nás
> zakázána antibiotika, proč bychom neměli jít ještě dál a učinit Český med
> ještě "papežtejší" (v podstatě již "čistý" biomed)?
>
> MV
>
>
>

Mohu mít otázku? Jak dlouho včelaříte pane Streit a kolik je vám let?
Nemusíte sice odpovídat, ale docela by mě to zajímalo.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: cukr a svaz - zimov?n? na 3N 39/24
> Datum: 27.6.2010 16:16:14
> ----------------------------------------
> Také jsem ustoupil od tvrdé chemie. PaveN mi zde poradil na norské zimování
> jeden poznatek. Tak uvidím jak to dopadne.Nemusel bych potom vyřezávat
> rámky z dělničním plodem. Na velké včelnici jsem letos nedělal předjarní
> ošetření a ani na konci dubna nedával formidol. Ten budu nasazovat za 14
> dnů. Letos jsem si naposledy objednal gabony. Od příštího roku chci
> používat KM a KŠ. Letos jen po tom pokusu zafumiguji varidolem, abych
> věděl, jak se pokus podařil. Dám vám potom vědět, jak to dopadlo.
>
> Jinak, z jiného soudku. Pokud mám v sezzoně roje na 4-5 N, je problém je v
> podletí srzit na 2N. Proto jsem se chtěl optat. Má pro včelstvo větší
> význam zachování pro podletí 3N této míry a jejím zimování na 3N? Zatím
> zimuji ve 2N. CHtěl bych to zkusit, pokud to má něco do sebe.
> P.S
>
>
>

Zdravíme V.Ducháče z Dobříše.U nás pod kopci brdskými je snůška okolo 1,3 kg za den záleží kde to je, pohybuje se to od 7 do 12 mS obsah vody 15% neteče to přes síta.

" Roubování je sice šikovná věc, ale je potřeba si uvědomit, že pravokořenný strom rostoucí "na vlastních nohách" je vždy nesrovnatelně odolnější proti všemu, než roubovanec."

-------------------------------------------------------

O tom to je.Podnož přece tvoří kořeny,tedy ty nohy.Tuto připomínku bych bral v potaz,pokud by šlo o řízkovance.Když už se bavíme o kaštanovníku,nemusel by být problém naroubovat jiný kultivar do koruny,aby to bylo třeba půl na půl,pak by jeden strom s opylením vystačil sám.Nebo by to mohla být jedna jediná větev.

Zdraví Pavel

Ano,rojová nálada končí u včelstev po letním slunovratu,to je po 21 červnu,kdy ze začíná krátit den a prodlužovat noc.
Podle mne už asi rojová nálada pro letošek skončila,i když někteří by to uvítali,kdyby alespoň nějaký ten roj ještě byl. Jinak včelařina letos sice byla dřina,ale sladká,čeká nás ještě to druhé vytáčení a doufejme,že také nezklame.

Ahojte chcem sa spýtať, kedy sa priemerne končí obdobie rojov?

Ahoj všichni, u nás v Rokytně u Pardubic byla slušná snůška z lip do soboty, pak se obrátil vítr na východní a to je vždy zlé, je moc suchý.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantisek Sanek <fsanek/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: snůka
> Datum: 28.6.2010 14:04:32
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vaek Ducháč" <DuchacVaclav/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, June 28, 2010 7:50 AM
> Subject: snůka
>
>
> > Dobrý den jak to vypadá se snůškou? Na Vysočině prý je denně až 3kg na
> > váze? Je to pravda? Tady pod Horami Orlickými nic. Vašek Ducháč.
> >
> > Ano ,tato informace je pravdivá,jsou některé lokality kde je přínos ještě
> > větší.Létají hlavně na les,na puklici poloskrytou a též je medovice na
> > listnáčích hlavně lípa. František Šaněk.
>
>
>
>

To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a panuj. Takové je nyní
ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší drahocenou EU.

_gp_
---------------------
Co se nepovedlo Hitlerovi, povedlo se EU a to ani nemluvím o tom, že zakladatelé EU byli bývalí SS atd.
P. Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 28.6.2010 07:22:05
> ----------------------------------------
> Co nato kdo řeknete? G.P.
>
> Medzi pospolitým ľudom sa hovorilo, že gaštany majú byť vysadené vždy dva,
> aby bola na nich dobrá úroda. Neviem, moje dva gaštany keď na jar nezmrznú
> rodia doteraz, už majú 33 rokov. Myslím si, že aj keď vysadíme len jeden,
> aj tak bude rodiť,pretože gaštan siaty má dvojdomé súkvetie, nad bázou
> kvetu sú vždy samičie a nad nimi metlina so samčími kvetmi, preto ich
> opelenie by nemalo byť problémom, alebo hej?
>
>-------------------------
Já myslím, že pospolitý ľudia mají pravdu, protože vím o několika kaštanovnících rostoucích osamoceně na různých místech daleko od sebe a každý rok jsou pod nimi prázdné tobolky. Ale možná existuje samosprašná odrůda, nevím.
P. Kovář
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 28.6.2010 05:12:55
> ----------------------------------------
> Takže jestli je dobré, jednou ročně vypěstovat z různých zdrojů semenáče,
> nebo dát na šlechtěné odrůdy? Nebio oboje? Nejedná se mi ani o
> velikost plodů ale o dobré vlastnosti vyprodukovaných semen, které
> podle všeho nejdou dosáhnout tím, že vezmu jen nasavrcké nebo jen
> nějaké pultovky z Číny, ale střídat sadbu a jedince po různu. Co nato
> kdo řeknete?
>
> ---------------------------------------------------------
>
> Zajímavý článek o houbové chorobě kaštanovníku jsem našel na
> http://old.myslivost.cz/media/clankyDetail.asp?IDCl=13026&IDR=10317&TypR=1.
> Tak mě napadá-je docela pravděpodobné,že nasavrcké kaštanovníky budou
> příbuzné s dalšímy stromy po okolí(je jich tam víc po lesích i po obcích
> okolo Chrudimky až k Labi)atd,co takhle semenáče z více lokalit zkusit
> naroubovat třeba těmi zahradními kultivary?Podnož např.z Nasavrk bude velmi
> dobře aklimatizována na drsnější podmínky,takže v teplejší oblasti půjde
> zcela bez problémů,a ušlechtilá část(roub)bude zcela jistě nepříbuzná.Jenom
> nevím,jak dobře jdou kaštanovníky roubovat a jak po tom rostou-ale dnes se
> pěstuje a prodává kdeco,o co je zájem,takže určitě s tím někdo zkušenosti
> má.
>
> Zdraví Pavel
>
> ---------------------------------
Já bych měl připomínku. Roubování je sice šikovná věc, ale je potřeba si uvědomit, že pravokořenný strom rostoucí "na vlastních nohách" je vždy nesrovnatelně odolnější proti všemu, než roubovanec.
Pěkný den P. Kovář
>

Přátelé , prosím o kontakt na ZO ČSV Hranice. pet.kozlik zavináč volny.cz

Vidím, že máte přehled nad dnešními cenami zakládání a´údržby zeleně.
Můžete být konkrétní a sdělit, očem to tu vlastně píšete? Protože v
těchto investičních liniích nejde o práci zadarmo, ikdyž to tak zvenku
vypadá. Např. organizování občanských výsadeb. Někdo vždy musí i ty
sazenice dodat a také samy nenarostou. Tady v Lednici to vidím tak, že
se místo toho postavily lázně na pozemcích školek a druhá množárna na
opačné straně je také bez aktivity. Jezdím tudy často na stanoviště a
prostě to vidím. Jediná to tu dělá snad Vys. škola na třetím výjezdu z
Lednice, asi se svými granty atp. Už před 15 lety když jsem zakládal
nějaké ovocné porosty, byla práce návrhářů a znalců kam co do městkých
a obecních aglomerací vysázet vyzdvihována jako lukrativní práce
budoucnosti. A je to tady. 2/3 jsou viditelně v krachu, protože
semenáren a množáren krom lesáků (u Apolla) a školáků (státních a
polostátních institucí) nula nic. Tak čekám co otom vůbec kdo víte?
Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím stěžejní. O zrezivělých
a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a skleníky nemusím moc
psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a panuj. Takové je nyní
ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší drahocenou EU.

_gp_

2010/6/28 J. Matl <e-mail/=/nezadan>:
> Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města a
> vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba i na
> náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin, pokud
> možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče,
> babyky....
> A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím, že
> jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk...
>

----- Original Message -----
From: "Vaek Ducháč" <DuchacVaclav/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 28, 2010 7:50 AM
Subject: snůka


> Dobrý den jak to vypadá se snůškou? Na Vysočině prý je denně až 3kg na
> váze? Je to pravda? Tady pod Horami Orlickými nic. Vašek Ducháč.
>
> Ano ,tato informace je pravdivá,jsou některé lokality kde je přínos ještě
> větší.Létají hlavně na les,na puklici poloskrytou a též je medovice na
> listnáčích hlavně lípa. František Šaněk.

"osobně mám dobré zkušenosti - s ouřadem i s agronomy. Ti se celkem rádi nechají seznámit s tím, kde je nejvíc včelstev. Byly by sami proti sobě, kdyby si oseli řepkou, svazenkou, atd. pole (v rámci možností a osevních plánů atd) kde je míň včel"

----------------------------------------------------------

Mám podobné zkušenosti,existují tu zemědělci,kteří mi hlásí,co kde zaseli a jestli bych neměl zájem si na jejich kulturu přisunout včely.
Jinak tady u nás nevím o nikom,kdo by masivně vysazoval dřeviny atraktivní pro včely,navrhoval jsem to místním zastupitelům.Když se po čase rozhoupali,tak vysázeli hlavně jasan ztepilý,který už poslední dobou docela slušně zaplevelil každou možnou plochu.Těch pár evodií,co jsem vysázel já sám,to tu těžko vytrhnou.

Zdraví Pavel