Včelařská konference

Nejde mi o to, abychom vymítili varroázu z povrchu zemského. To není možné. Spíše naděje vkládám ve šlechtění varroatolerantních včel. Jen nejsem spokojen s tím, že i u nás jsou hromadné úhyny, i když organizujeme tu slavnou komisionální léčbu, ze které se výsledku stává dost těžkopádný kolos předsudků a živná půdou pro takyvčelaře. Takže vlastně spíše škodí, než pomáhá.

Kdybychom si svá včelstva každý léčil sám a sám si je kontroloval, určitě by také docházelo k hromadným úhynům (praxe z ciziny). Ale na rozdíl od současného stavu by každý nesl plnou odpovědnost a ta zavazuje. V takovém stavu se nevytvářejí podmínky pro lenochy a parazity. Ušetřilo by se spoustu starostí a zbytečné práce. Svaz by mohl více investovat do propagace včelích produktů a včelaření jako takového. Mohl by distribuovat kyselinu a o víc by se starat nemusel. Na druhou stranu musím uznat, že jde o dost utopistickou představu. ČSV si na péči o zdraví včel vybudovala mocenský monopol, kterého se asi v dohledné době nikdy nevzdá. Naštěstí nezakazuje používání odpařovačů, takže v jistém plně liberálním včelařském prostředí žijeme již nyní. Je to jen na nás, zda budeme spoléhat jen na monopol svazu, nebo se k věci postavíme odpovědně (monitoring a samoléčba v případě nutnosti).

//\/\\//