78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 7. 2010
Re: inspirace pro kutily (45673) (45677) (45683) (45684) (45686)

Bedny nejsou problém. Se svou délkou cca 60 cm a uchy v kratších čelních stěnách jsou řešeny ergonometricky pro každou normální postavu, takže nést je v podstatě v závěsu někde nad koleny nic není, i když tam je těch 40 kilo. Dokonce jsem občas nosil dvě bedny na sobě, částečně plné.... Navíc se při nešení mohou částečně opřít o partii pasu a břicha.
Nejvíc mně dá zabrat medníkový nástavek jen s 10 rámky, když je někde v úrovni metr šedesát, musí se odtamtud zdvihnout a někde uložit, aby se dalo jít do včel a po ukončení práce zase s přesností na milimetry usadit zpátky. A přitom nerozzuřit včely a nepomačkat jich zbytečně moc. Nebo když stěhuju úly, celý úl opásat popruhem a potom za ten popruh celý úl zvednout, přenést půl metru a posadit do kolečka nebo na dvoukolák. A pak zase naopak na stojan.....
No, naštěstí těch včel není moc, takže se to dá. Mít jich pár desítek nebo ještě víc, nevím.... I když, každý, kdo trochu manuálně pracoval nárazově s většími břemeny umí při velké zátěži páteři ulehčit a tu práci tak "přežít" bez následků. Nejhůř na tom jsou lidi, co nevnímají signály těla, třeba svalů kolem páteře, že už toho mají dost a "rvou" padesátou těžkou bednu stejně jako kdyby to byla první. Pak musí nevyhnutně něco prasknout......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 4. 7. 2010
Re: inspirace pro kutily (45673) (45677) (45683) (45684)

Už když jsem měl ty bedny na 10 rámků , tak při přenášení od včel moje záda dost trpěla , takže na víc rámků je pro mne nemožné. S vymetáním včel není problém - bedna je hladká , takže je jen vyklepnu. Natlačit k sobě už vůbec nemá význam , pomačkalo by se víčkování a vyteklo by více medu ven. Co mi vadí - do kufru u 120 se vejde jen jedna bedna. Šest se jich pak vejde na zadní sklopené sedačky.
Jinak závidím ti tvoje záda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 4. 7. 2010
Re: inspirace pro kutily (45673) (45677) (45683) (45684)

Už když jsem měl ty bedny na 10 rámků , tak při přenášení od včel moje záda dost trpěla , takže na víc rámků je pro mne nemožné. S vymetáním včel není problém - bedna je hladká , takže je jen vyklepnu. Natlačit k sobě už vůbec nemá význam , pomačkalo by se víčkování a vyteklo by více medu ven. Co mi vadí - do kufru u 120 se vejde jen jedna bedna. Šest se jich pak vejde na zadní sklopené sedačky.
Jinak závidím ti tvoje záda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 7. 2010
Re: inspirace pro kutily (45673) (45677) (45683)

My používáme sololitové, tedy přesněji bedny z kombinace sololitu a tenkých prkének, co já pamatuji, takže nejméně 40 let. Přitom stále používám v podstatě tytéž kdysi dávno vyrobené bedny a to je nijak nešetřím. No, protože mám posledních cca 15 let znatelně méně včelstev, tak se dá říct, že tyto bedny vydrží minimálně 20 let při intenzívní práci a tvrdším zacházení. teprve teď to vypadá, že je budu muset postupně poopravovat.
Jsou na 15 rámků 39x24, takže když dám rámky střídavě mezerníky k sobě, vejde se tam 18 - 20 rámků a když ještě rámky střídavě vyzdvihnu, mohou se natlačit loučkami úplně k sobě a vejde se jich tam ještě víc. Běžně v nich na vytáčení převážím 18 rámků a celá bedna potom váží až ke 40 kilům.
Vytečení medu na dno není problém, pokud ho není moc a pokud se co nejdřív, do hodinky utře. Do hladké strany sololitu se nestačí nijak výrazně vsáknout.
Na odkládání rámků jsem tyto bedny používal kdysi dávno, brzo jsem ale přestal a zavedl pro tento účel bednu bez dna, kterou pokládám jen na něco rovného. Mnohem lépe se tak vymetají včely, které tam zůstanou. Později, jak jsem začal včelařit s nástavky, jsem taky pro odkládání rámků se včelami začal používat prostě prázdné nástavky.
U těch sololitových beden vidím jen jeden problém, horní hrany na rozdíl od víka nejsou chráněny plechem a tak se používáním odrolují a snižují. Případně za ty roky se občas bedny přes zimu nechají v dosahu myší a ty občas pohryzají díru do bedny, obvykle rozšíří mezírku pod víkem, takže bedny přestávají být včelotěsné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 4. 7. 2010
Re: inspirace pro kutily (45673) (45677)

Sololit jsem zavrhl , neskladovatelnost- prázdné zabírají spoustu místa. Také pokud do nich vyteče trochu medu - je tu problém. Do tohohle rozměru se vejde 9 rámků a to ještě unesu. Nevýhoda je , že nejsou včelotěsné a poměrně křehké. Při pádu z 1,5m dojde k uražení některého z pantů.
Také cena cca 200 Kč za krabici je poměrně vysoká , ale sololitová nebude levnější. To , že je krabice větší je samozřejmě výhoda. Pokud třídíte plásty , nebo si je do bedny odkládáte , včely se nemačkají a mají kam uniknout.Protože mám nedostatek nástavků , žil jeden roj týden v bedně a zvládl to velmi dobře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 7. 2010
Re: GABON (45674) (45679) (45680)

V posledním Včelařství je docela k věci článek ing Veselého Z VUVČ k vzniku rezistence.
V podstatě říká, že zatímco u nárazových léčení je rychlost vzniku rezistence malá, u léčení s nosičem s dlouhodobým účinkem je ta rychlost mnohem větší.
Když pominu rozdíly v konkrétních použitých léčivech a koncentraci, je působení léčiva při fumigaci či aerosolu takových 20 minut plus potom nějaká hodinky působení zbytku léčiva.
Gabon je na 28 dní, to je nějak 700 hodin. Pokud léčivo při fumigaci neb aerosolu působí necelou hodinu, Gabon tedy "dělá" odolné roztoče cca 1000 x rychleji. Pokud se počítá s působením několika hodin, Gabon "dělá" odolné roztoče cca 100 x rychleji......

Takže bych doporučil neléčit Gabony nad léčení přikázané veterinou. Na rozdíl od fumigace nebo aerosolu - z hlediska vzniku rezistence roztočů, ne z hlediska zanášení reziduí do včelstev.
Nebo udělat opatření k snížení doby, ve které je během léčení ve včelstvu otevřený plod, například do smetence na mezistěny nebo do roje v rojáku by mělo stačit vložení Gabonu na 1 - 3 dny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 7. 2010
Re: Osiřelec (45675)

Ahoj kamaráde.
Haploidní matka určitě z takového plodu vychovat jde, ale nejlépe v
laboratorních podmínkách. (V.Veselý, VÚ Dol.) Řešení v praxi je úl
odnést opodál, otevřít, vyklepat a úl dát bokem a již nevracet na
původní místo dokud nezmizí problém s létavkami z trubcokladného
včelstva.


_gp_

2010/7/4 PetrM <e-mail/=/nezadan>:
> Ahoj kamarádi, je možné do osiřelce naočkovat plod z trubčiny. Může z něj
> být matka?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 7. 2010
Re: GABON (45674) (45679)

Řekl bych, že Gabony je nutné aplikovat v souladu s postupy místní
SVS. To znamená mít přehled nad tím jaké Gabony (PF,PA) se případně
nasazují v té dané lokalitě. Také je dobré mít přehled nad frekvencí
předepisování a používání včelaři Gabonů z minulých let. (což je ve
skutečnosti nemožné) To kvůli riziku rezistence a selhání prostředku.

Gabony jsou podle jiných chovatelů dobré léčivo, ale mám, si myslím,
pokročilejší zkušenosti právě v tom, jak se Gabony ukážou jako totální
fiasko. K frekvenci. Fluvalinat (Gabon PF) je nutné alespoň na dva
roky vynechávat, kvůli díky Bohu rychlé rotaci genů u roztoče. Neměl
by být nasazován každý rok a pokud se jednou za čas nasadí, měl by se
použít v tom roce zároveň s dalším přípravkem s fluvalinatem jako
aerosol atp. a tak využít jeho síly. Pokud se zanedbá lokálně pauza v
používání fluvalinatu a bere se každoročně, s každou indikací
(vložením Gabonu do včelstva) se jde okamžitě do rizika zvýšené
roztočové rezistence a úhynu včelstva či oddělku na destrukci.

Acrinathrin (Gabon PA) mi nikdy neukázal za dobu mé praxe, že by měl
ten účinek, který by měl mít. Jde asi o účinný přípravek, ale nemám s
ním ani já a podle zkušenstí od druhých včelařů jak s malými tak
velkými chovy. Asi největší fiasko bylo, když se asi 8let opakovaně
stále objednával a opakoval co si pamatuji. Nyní je poud vím u nás
stop stav.

Obecně jsem Gabony po neustálých problémech odložil, protože jsem v
lokalitě, kde Gabony nefungují. Snad přijsou někdy na řadu, ale
pochybuji o výsledku. Loni byl naposledy použit známým včelařem co se
naněj spolíhal a došel o vše. Po radě se mnou, aby si Gabon ověřil a
zafumigoval když ho vytahoval, tak včelstva už byly po destrukci a
shazoval fumigací desítky tisíce ks roztočů z pár tisíc včel.

SVS se již k tomu postavila podobně jako já a to i zdejší OV. OV chtěl
řešení po p. Titěrovi, co tu přednášel, ten potvrdil rizika, ale
nepřinesl řešení. Mluvil o možnostech používání kyseliny šťavelové,
ale velmi nepřesně a spíše v teoriích.

Myslím si, že dnešním běžným řešení by měla být kyselina mravenčí v
odpařovači. Škoda, že někdo nedošel s nápadem jak takové odpařovače z
dostupných prostředků vyrobit. Preverze německého odpařovače byla
tuším podle OVP z odpadové trubky.

Asi nejvíce důležitý je fakt, že během měsíce začne reinvaze roztočů,
takže bych nasadil dlouhodobé a to s frekvencí doplnění cca 15 dnů,
odpařování KM. P Dvorský by určitě takovou indikaci upřesnil, já mám
jiné omezující postupy a KM zatím mám jako záložní krizové řešení.
Také sledovat spad, to je správná vyučovací metodika včelaře pro
zvládnutí principů základů boje proti VD.

_gp_

2010/7/4 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>:
> Zdravím, Je dobré do neprodukčních včelstev (oddělků které budou zimovat)
> nasadit Gabon již nyní, nebo počkat na červenec?
>
> ---------------------------------------------------------
>
> Také zdravím.Pokud už z těch oddělků neplánuješ vytáčet med nebo těžit
> propolis,tak ano.Teď už se začínají tvořit zimní včely,které budou
> zimovat,redukce roztočů včelstvu jen pomůže.
> Ovšem také je dobré vědět,jak na tom s brouky včelstva(oddělky)jsou,je
> dobré kontrolovat spad.Do 5 spadlých samiček denně by stačil formidol,nad 5
> už gabony,nad 10 už to signalizuje silné napadení a gabony nutností.Konec
> června je začátek populačního růstu VD a s každou generací včel se počty
> samiček VD násobí.
>
> Pavel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 4. 7. 2010
Re: GABON (45674)

Zdravím, Je dobré do neprodukčních včelstev (oddělků které budou zimovat) nasadit Gabon již nyní, nebo počkat na červenec?

---------------------------------------------------------

Také zdravím.Pokud už z těch oddělků neplánuješ vytáčet med nebo těžit propolis,tak ano.Teď už se začínají tvořit zimní včely,které budou zimovat,redukce roztočů včelstvu jen pomůže.
Ovšem také je dobré vědět,jak na tom s brouky včelstva(oddělky)jsou,je dobré kontrolovat spad.Do 5 spadlých samiček denně by stačil formidol,nad 5 už gabony,nad 10 už to signalizuje silné napadení a gabony nutností.Konec června je začátek populačního růstu VD a s každou generací včel se počty samiček VD násobí.

Pavel












Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 7. 2010
Re: Osiřelec (45675)

"Ahoj kamarádi, je možné do osiřelce naočkovat plod z trubčiny. Může z něj být matka?"

Uvádí se, že cca v jednou z tisíce nebo desetitisíce případů je to možné. Takže, pokud se tam dá trubčí plod, to bude ruleta 1 : 10000 nebo podobně.
Podle mých zkušeností včelky nad trubčí larvičkou, když nemají dělničí, matečník klidně vytvoří a larva se v něm vyvíjí stejně. Někdy ale v době tuším okolo zavíčkování matečníku to včely poznají a matečník zůstane prázdný. Včelař je tak po přidání trubčího plodu zmatený, protože matečník se vytvoří a všechno vypadá normálně, ale matka z toho nakonec není.
Když ve včelstvu nevzniknou trubčice, třeba v případě, že ve včelstvu je čistě trubcokladná matka, zachytil jsem, že včely se stále pokoušejí i z neoplozených vajíček o odchov matky, zřejmě pro tichou výměnu, takže soustavně pořád dokola vytvářejí matečníky s trubčím plodem, které ošetřují až do fáze zavíčkování, kdy plod z těch matečníků zmizí.....

Jinak ale obecně letos je už dost pozdě na vychovávání nové matky v osiřelci. Osiřelec by musel být silný a včely v něm v dobrém stavu, aby včelstvo přežilo po snůšce období slídění a nebylo vyloupeno a zničeno. Hlavně v nástavcích, v zadovácích síla osiřelce není tak podstatná, protože se dají efektivně zužovat přesně na počet obsazených rámků a česno se dá obvykle snadno zůžit až na průchod jedné včely.
Pokud se v této době do osiřelce nepřidá příslušným způsobem už hotová matka, ale kvůli něčemu si ten osiřelec tu matku musí vychovat, doporučuji zvážit rovnou zrušení osiřelce. V počtu včelstev to vyjde nejspíš nastejno a včelky se po ukončení snůšky vzájemně neničí loupením, ale teď posílí ostatní včelstva a ty lépe využijí snůšku, pokud je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 7. 2010
Re: inspirace pro kutily (45673)

"http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/browse.php?album_id=111622
Bedna snadno skladovatelná a omyvatelná na 9 rámků."

Připadá mi, že to je obyčejná plastová bedna, do které byly dodatečně vložemy ty závitové tyče.
Bedna ze sololitu je lehčí, pevnější a pokud se do ní nenechají rámky s medem vytéct či jinak se nenechá znečistit, omyvatelnost zas tak moc potřebná není.
A lze ji udělat přesně na míru, zatímco plastová bedna se musí hledat, aby byla těch správných rozměrů a na obrázku je stejně o něco větší než by mohla být.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 7. 2010
Re: Zav?je?i v plastu (45664) (45671)

"A já se zeptám , kčemu to?

Pepan"


Uvažuji totiž o hromadění zbytku z vyvařování voští v plastových vědrech,
ty se ale musí po vyvařování rozdrobit a nejméně několik dní sušit pod
střechou, jinak by v uzavřeném vědru masivně zplesnivěly. A při tom nejspíš
>budou ty zbytky napadeny zavíječem. Mám zkušenosti, že zavíječ v uzavřené
nádobě vyčerpá kyslík a pak hyne, ale ještě stihne nějakou generaci larev a
>kukel a tak by mohl to vědro poškodit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PetrM (77.48.32.18) --- 4. 7. 2010
Osiřelec

Ahoj kamarádi, je možné do osiřelce naočkovat plod z trubčiny. Může z něj být matka?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš Berkovec (90.180.232.198) --- 4. 7. 2010
GABON

Zdravím, Je dobré do neprodukčních včelstev (oddělků které budou zimovat) nasadit Gabon již nyní, nebo počkat na červenec? Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (217.77.161.25) --- 4. 7. 2010
inspirace pro kutily

http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/browse.php?album_id=111622
Bedna snadno skladovatelná a omyvatelná na 9 rámků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 3. 7. 2010
Mřížka

Pánové, víte někdo, kde se prodává, nebo vyrábí mřížka v provedení: http://leteckaposta.cz/978896560

Děkuji biki

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 7. 2010
Re: Zav?je?i v plastu (45664)

A já se zeptám , kčemu to?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zav?je?i v plastu
> Datum: 02.7.2010 19:07:32
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat na zkušenosti, kdo skladoval voští v plastové nádobě a
> dostal se do ní a rozmnožil se tam zavíječ?
> Zůstala ta plastová nádoba nepoškozená nebo byla pohryzaná zakuklujícími se
> larvami?
> Nebo bude nutné ty zbytky ve vědru nějak sířit či chránit kyselinou
> mravenčí nebo octovou?
> Uvažuji totiž o hromadění zbytku z vyvařování voští v plastových vědrech,
> ty se ale musí po vyvařování rozdrobit a nejméně několik dní sušit pod
> střechou, jinak by v uzavřeném vědru masivně zplesnivěly. A při tom nejspíš
> budou ty zbytky napadeny zavíječem. Mám zkušenosti, že zavíječ v uzavřené
> nádobě vyčerpá kyslík a pak hyne, ale ještě stihne nějakou generaci larev a
> kukel a tak by mohl to vědro poškodit.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 7. 2010
Re: Příčinou usychání borovic jsou houbovitá onemocnění, pro které není český název. (45650) (45651) (45666) (45667) (45668) (45669)

No, mšic je u nás snad několik tisíc druhů. Haragsim, Medovice a včely uvádí jakési mšice dávající snůšku i na borovici, ale myslím, že tam uvádí, že medovice meduje zřídka. Je to ale už takových 40 let, dnes to možná je v praxi jinak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 3. 7. 2010
Re: Příčinou usychání borovic jsou houbovitá onemocnění, pro které není český název. (45650) (45651) (45666) (45667) (45668)

Já na borovicích mšice viděl. I když to bylo v blízkosti mraveniště. To z nich nic není ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 7. 2010
Re: Příčinou usychání borovic jsou houbovitá onemocnění, pro které není český název. (45650) (45651) (45666) (45667)

Co z usychání borovic plyne pro včelaře?
Když se tady o tom tak obsáhle diskutuje.
Je z borovic nějaká pravidelnější snůška , medovice?
Až tam ty nemocné borovice vykácejí, poroste na té holině hromadně nějaká kvetoucí buřeň, ze které bude nějaká snůška?
Až to potom znova zalesní, budou to jen borovice nebo tam bude nově i nějaký smíšený les, ve kterém přijdou na řadu i nějaké včelařské dřeviny? Či jako doplňující podrost omezující vysychání půdy nějaké včelařské keře?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 3. 7. 2010
Re: Příčinou usychání borovic jsou houbovitá onemocnění, pro které není český název. (45650) (45651) (45666)

Je to takzvaná sypavka borovice
- karanténní choroba, při jejímž výskytu na množitelském materiálu se
nařizuje likvidace. Bohužel letos je pro houby rok velmi příznivý.

2010/7/2 petr <e-mail/=/nezadan>

> u borovic napadení houbou lidově název ohnivec
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (90.178.88.37) --- 2. 7. 2010
Re: Příčinou usychání borovic jsou houbovitá onemocnění, pro které není český název. (45650) (45651)

u borovic napadení houbou lidově název ohnivec

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.165.47) --- 2. 7. 2010
Re: zasílání matek (12261) (12264) (12265) (12270) (14077) (45640) (45644) (45662)

Zdravím vás,
Pokud mi pošta vždy doručila matky F1, bylo to vždy do 2-4 dne od odeslání. Co by pošta měla dělat je jasné, otázka je realita.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 7. 2010
Zavíječi v plastu

Chtěl bych se zeptat na zkušenosti, kdo skladoval voští v plastové nádobě a dostal se do ní a rozmnožil se tam zavíječ?
Zůstala ta plastová nádoba nepoškozená nebo byla pohryzaná zakuklujícími se larvami?
Nebo bude nutné ty zbytky ve vědru nějak sířit či chránit kyselinou mravenčí nebo octovou?
Uvažuji totiž o hromadění zbytku z vyvařování voští v plastových vědrech, ty se ale musí po vyvařování rozdrobit a nejméně několik dní sušit pod střechou, jinak by v uzavřeném vědru masivně zplesnivěly. A při tom nejspíš budou ty zbytky napadeny zavíječem. Mám zkušenosti, že zavíječ v uzavřené nádobě vyčerpá kyslík a pak hyne, ale ještě stihne nějakou generaci larev a kukel a tak by mohl to vědro poškodit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 2. 7. 2010
Re: nic nového pod sluncem (45656) (45659)

>Takže pochybuji, že nějaký Aristeus nebo nějaký jiný Řek před 600-ti lety př.Kr., je coby vynálezce veden v U.S. patentových věstnících. To jsou nyní jen historické fragmenty a prameny. _gp_<
------------------------------------------------------------
To je bohužel pravda. Mnoho kradených myšlenek je vedeno v U.S. a bohužel, nejen U.S. patentových věstnících. Který patentový úřad by se za peníze zabýval historií a skutečným duševním vlastnictvím ??? Holt, kdo dřív na patentový úřad přijde ten dřív mele. Ti kteří zemřeli dříve mají smůlu a nebo i z nás již srandu? Zaslouží však alespoň naši úctu.
JK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: zasílání matek (12261) (12264) (12265) (12270) (14077) (45640) (45644)



Toto tady loni řešil J. Danihlík (vcelimed.blogspot.com) ale z pohledu
povinosti pošty doručit zásilku do druhého dne. Mrkněte na jeho web, je
tam myslím více info.

petr j.



Streit Pavel napsal(a):
> Zdravím vás,
>
> Předpisy pro přepravu včel nemá. Vypadla tam klauzule o přepravě tohoto
> zboží. Ikyž tam chovatel napíše živé včely, mohou se k tomu chovat stejně
> jak k balíku, se kterým hrají fotbal, zvláštní přístup při doručování včel
> nemají. Je to jen na dobré vůli pracovníků pošty při převozu z místa na
> místo. Vím to od naší vedoucí pošty.
> Zdraví P.S
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: cukr a svaz (45336) (45360) (45362) (45379) (45383) (45392) (45394) (45398) (45400) (45401) (45436) (45476) (45505) (45590) (45592) (45658)

No pane Jirko. Podle mého názoru a statistik, je poměr mezi malými a
velkými včelaři jak v Evropě, tak na americkém kontinentě shodný. Nebo
si snad myslíte, že v Americe jsou jen velkovčelaři, kteří mohou být
nositeli a šířiteli bakterií? V přístupu a řešení jsou tam včelaři
také hodně poučeni a mají své veterinární, tj. úřední postupy. Nemohou
si tam včelaři dělat co se jim zlíbí. Oheň tam samozřejmě také platí
na mor jako u nás v Evropě.

_gp_

2.7.10, Jirka <e-mail/=/nezadan>:
> ...Mor včelího plodu, Histolysis infectiosa perniciosa larvae, Pestis
> apium americana , je
> nebezpečné onemocnění včely medonosné...
>
> Už v názvu je zakódováno, kde bylo toto onemocnění poprvé zjištěno - tedy v
> americe. A co k němu vedlo a vede víme dnes všichni - nedostatečná obnova
> díla, jinými slovy pokusy o vyšší zisky (intenzifikace). Tolik mé podklady.
>
> -----------------------------------------------------------
> Co řeknete nato, že takovou hypotézu může říci i americký velkovčelař o
> českém malovčelaři? Podkladů by na takové tvrzení narozdíl od Vás, měl
> určitě dostatek!
>
> _gp_
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45642) (45649) (45652) (45654) (45657)

Diky za vysvetleni,

ten defekt, zacatecnicky problem bych jako problem vubec nevidel, aspon ne v
plodisti, spise naopak. Rovnomerne odebirani materi kasicky muze byt mozna
velmi prospesne...
Byla by to sranda kdyby nam zacatecnicky problem pomohl... :-)

T.H.


2010/7/2 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Nemám volnou stavbu, mám jen občas defektní dílo, protože byl v
> minulých sériích výroby mezistěn u mne začátečnický problém. Osobně mi
> malé plochy trubčin nevadí, mám tak ohraničená místa na souších v
> úlech vedle dělničiny. Možná je tu hypotéza, že toto koncentruje
> pravděpodobně samičky i na menší místo(a) v úlech pro vhodnější a
> přesnější detekce. O nic ale mimořádného z mého pohledu ale nejde.
>
> Zájem o jiné statě v příspěvcích mne těší. Jde vidět, že lidé jsou
> ještě zvídaví a přemýšlí o problému.
>
> _gp_
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: nic nového pod sluncem (45656)

To je sice nepopíratelné, ale p. Lorenzo byl a je veden jako
vynálezce, protože opravdoví vynálezci si podávají patenty a honosí se
jimi a jsou dohledatelní v seznamech patentových úřadů. Takže
pochybuji, že nějaký Aristeus nebo nějaký jiný Řek před 600-ti lety
př.Kr., je coby vynálezce veden v U.S. patentových věstnících. To jsou
nyní jen historické fragmenty a prameny.

_gp_

2.7.10, Vaek Ducháč <DuchacVaclav/=/seznam.cz>:
> ..že Řecké včelařství za starých dob vysokého stupně vývoje dosáhlo,
> můžeme soudit i z toho, že za času Perikla(429 př.Kr.) malá Attika měla
> 20.000 úlů. Diodor vypráví, že Aristeus vyučoval zhotovení úlů a včelstva
> na pastvu převážel, ano Řekové užívali v úlech louček a znali tudíš dílo
> včel rozborné. Jak ze Solomonova zákonodárství vyplývá, Řekové již na 600
> let př.Kr. provozovali včelaření kočovné...medu hojně užívalo se a
> připravovali nápoj tak jemné chuti, že přirovnávali ho k nápojům
> bohů....(viz Dějiny českého včelařství, Praha 1922 sepsal mons. Josef
> Kebrle.) Takže kdy kdo co vynalezl??? Vašek Ducháč.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (217.197.144.226) --- 2. 7. 2010
Re: cukr a svaz (45336) (45360) (45362) (45379) (45383) (45392) (45394) (45398) (45400) (45401) (45436) (45476) (45505) (45590) (45592)

....Mor včelího plodu, Histolysis infectiosa perniciosa larvae, Pestis apium americana , je
nebezpečné onemocnění včely medonosné...

Už v názvu je zakódováno, kde bylo toto onemocnění poprvé zjištěno - tedy v americe. A co k němu vedlo a vede víme dnes všichni - nedostatečná obnova díla, jinými slovy pokusy o vyšší zisky (intenzifikace). Tolik mé podklady.

-----------------------------------------------------------
Co řeknete nato, že takovou hypotézu může říci i americký velkovčelař o českém malovčelaři? Podkladů by na takové tvrzení narozdíl od Vás, měl určitě dostatek!

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45642) (45649) (45652) (45654)

Nemám volnou stavbu, mám jen občas defektní dílo, protože byl v
minulých sériích výroby mezistěn u mne začátečnický problém. Osobně mi
malé plochy trubčin nevadí, mám tak ohraničená místa na souších v
úlech vedle dělničiny. Možná je tu hypotéza, že toto koncentruje
pravděpodobně samičky i na menší místo(a) v úlech pro vhodnější a
přesnější detekce. O nic ale mimořádného z mého pohledu ale nejde.

Zájem o jiné statě v příspěvcích mne těší. Jde vidět, že lidé jsou
ještě zvídaví a přemýšlí o problému.

_gp_

2.7.10, Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
> (nevim jestli je to ta rovnomerne rozlozena trubcina nebo
> neco jineho - a na toto se ptam)
>
> Moje nejasnost: trubcina vsude, stavebni ramky nepouzivas takze volna
> stavba? Ci treba mluvis o trubcine mezi prostavenymi nastavky - dane
> napriklad neprsnosti vyroby - sesychani nastavku? Neco jako ze odtrhnes
> nastavek a ihned muzes hodnotit zamoreni trubcich larev ktere roztrhnutim
> nastavku obnazis ?
>
> T.H.
>
>
>
> 2010/7/2 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Nerozumím. Co chceš vědět? Očem je řeč? Jsou lidé, kteří popíšou věc
>> jako včelín a přitom píší o včelnici. Jsou lidé kteří se potom
>> podívají na ten chybně popsaný včelín, dají si práci, zhodnotí data a
>> opíšou ty chybná data. To samé o monitoringu, kterému předchází mnoho
>> detekcí a to samé prostředcích k léčbě, které nějak fungují a když
>> proč fungují s riziky a nebo neúspěšně. Mne tedy zajímá základ. Proč
>> to funguje takto dobře, a takto ne. Takže k závěru nemám co dodat, je
>> potřeba trochu příspěvek rozvrstvit kvůli přehlednosti. Jasné je, že
>> hodně práce jde od jednoho člověka, který propojí myšlenky a věc v
>> dokonalejší objevný celek.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/7/2 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
>> > Gusto,
>> > ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy??
>> Promin
>> > ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.
>> >
>> > Diky T.H.
>> >
>> >
>> >> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
>> >> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
>> >> _gp_
>> >>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vašek Ducháč (90.180.9.88) --- 2. 7. 2010
nic nového pod sluncem

...že Řecké včelařství za starých dob vysokého stupně vývoje dosáhlo, můžeme soudit i z toho, že za času Perikla(429 př.Kr.) malá Attika měla 20.000 úlů. Diodor vypráví, že Aristeus vyučoval zhotovení úlů a včelstva na pastvu převážel, ano Řekové užívali v úlech louček a znali tudíš dílo včel rozborné. Jak ze Solomonova zákonodárství vyplývá, Řekové již na 600 let př.Kr. provozovali včelaření kočovné...medu hojně užívalo se a připravovali nápoj tak jemné chuti, že přirovnávali ho k nápojům bohů....(viz Dějiny českého včelařství, Praha 1922 sepsal mons. Josef Kebrle.) Takže kdy kdo co vynalezl??? Vašek Ducháč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Cada Vaclav (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: Včela brněnská nebo japonska? (45645)

Dobrý den!
Máte prosím někdo podrobnější informace o aktivitě uvedené na letáku
Včely brněnské:
Od září 2010 otvíráme Jihočeskou včelařskou školu. Již nyní
můžeme prozradit, že škola bude probíhat vždy jeden víkend
v měsíci a vyučovat budou přední lektoři PSNV-CZ. Na teoretické
přednášky v zimním období bude navazovat praktická
výuka v jarních a letních měsících. Zázemí na tuto akci nám
poskytne Střední odborné učiliště Blatná (okres Strakonice).
Podrobné informace v příštích číslech Moderního včelaře a
na webu www.n-vcelari.cz
-redakce
Na výše uvedených stránkách jsou informace z let 2007-2009. Děkuji. V. Čada
> Muze mi nekdo vysvetlit proc pro otevreni clanku Moderniho vcelare
>
> "Včela brněnská [Mendelovo muzeum MU]"
>
> http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2010_02_c038.pdf
>
> je vyzadovano stahnuti japonskych pisem?
> Mam nainstalovanu ceskou verzi prohlizece Acrobat Reader a presto tento
> "brnensky" clanek vyzadoval nejdrive stahnout aktualizaci "Japonska pisma"
> o velikosti 10 MB!
>
> Pozn. ja si vzdy myslel, ze brnensky Gregor Mendel mluvil a psal nemecky,
> ale v dnesnim Brne nejspise mysli jinak.
> Mimochodem vystavu jsem pri navsteve starobrnenske basiliky v kvetnu z
> povzdali shledl a nejvice mne pobavila nabidka zdraveho zkrystalizovaneho
> prazskeho medu i s tistenym letakem hned ve foayer starobrnenskeho
> opatstvi.
>


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45642) (45649) (45652)

Vyslo mi z prispevku, ze mas volnou stavbu ale to mi nesedi s tvou vyrobou
mezisten. I kdyz i tady si dokazu predstavit jak to skloubit. Proste si
napsal ze mas trubcinu na kazdem plastu a v dalsim odstavci jsi napsal ze
nejaka vychytavka (nevim jestli je to ta rovnomerne rozlozena trubcina nebo
neco jineho - a na toto se ptam) zpusobi ze budou cumet jak teoretici tak
praktici.

Moje nejasnost: trubcina vsude, stavebni ramky nepouzivas takze volna
stavba? Ci treba mluvis o trubcine mezi prostavenymi nastavky - dane
napriklad neprsnosti vyroby - sesychani nastavku? Neco jako ze odtrhnes
nastavek a ihned muzes hodnotit zamoreni trubcich larev ktere roztrhnutim
nastavku obnazis ?

T.H.



2010/7/2 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Nerozumím. Co chceš vědět? Očem je řeč? Jsou lidé, kteří popíšou věc
> jako včelín a přitom píší o včelnici. Jsou lidé kteří se potom
> podívají na ten chybně popsaný včelín, dají si práci, zhodnotí data a
> opíšou ty chybná data. To samé o monitoringu, kterému předchází mnoho
> detekcí a to samé prostředcích k léčbě, které nějak fungují a když
> proč fungují s riziky a nebo neúspěšně. Mne tedy zajímá základ. Proč
> to funguje takto dobře, a takto ne. Takže k závěru nemám co dodat, je
> potřeba trochu příspěvek rozvrstvit kvůli přehlednosti. Jasné je, že
> hodně práce jde od jednoho člověka, který propojí myšlenky a věc v
> dokonalejší objevný celek.
>
> _gp_
>
> 2010/7/2 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
> > Gusto,
> > ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy??
> Promin
> > ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.
> >
> > Diky T.H.
> >
> >
> >> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
> >> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
> >> _gp_
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: Co zacalo Langstrothem ? (45648)

>>> a otce moderního amerického včelařství.“<<<
Také hlopost
Otcem byl nejen amerického moderního včelařství

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Co zacalo Langstrothem ?
> Datum: 02.7.2010 08:00:34
> ----------------------------------------
> Jeste par kritickych vet k avizu clanku Moderniho vcelare 1/2010:
>
> „A začalo to Lorenzo Lorraine Langstrothem [Ing. Ivan Černý]
> V prosinci letošního roku uplyne 200 let od narození Lorenzo Lorraine
> Langstrotha, vynálezce včelí mezery, úlu s rozebíratelným dílem a otce
> moderního amerického včelařství.“
>
> Autor se zasadne myli, když pise o vceli mezere jako o vynalezu. Vynalezce
> byl v Usa napriklad Thomas Edison a vynalezem byla jeho zarovka. Vceli
> mezera nebyla nikym sestrojena ani vynalezena, ale je to objev.
> Discovery = objev, vynalez = invention
>
> Za druhe, i jako Langstrothuv objev je vceli mezera sporna, kdyz si
> precteme, co o „bee space“ pise wikipedie:
> Langstroth was popularly credited with discovering the "bee space," though
> this discovery had already been implemented in European hives.
> In Europe, both Jan Dzierżon and August von Berlepsch had been focused on
> side-opened hives. Land resources in Europe had been limited, and
> traditionally bees were kept in beehouses. The presently so-called “bee
> space” had been incorporated by Berlepsch following Dzierzon’s discoveries,
> from the years 1845-1848, into his frame arrangement (Bienen-Zeitung, May
> 1852).       
>
> Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade nebyl vynalezcem ulu s
> rozebiratelnym dilem.
> Jak znamo tato zasluha patri baronu von Berlepsch, který první prisel s
> ideou ramku.
>
> Vazeny pane autore, nez napisete na dvou radcich tolik nesmyslu, radeji si
> to po sobe prectete. Za takovy blabol bych nedal ani cent.
>
> A co vlastne zacalo Langstrothem ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45642) (45649)

Nerozumím. Co chceš vědět? Očem je řeč? Jsou lidé, kteří popíšou věc
jako včelín a přitom píší o včelnici. Jsou lidé kteří se potom
podívají na ten chybně popsaný včelín, dají si práci, zhodnotí data a
opíšou ty chybná data. To samé o monitoringu, kterému předchází mnoho
detekcí a to samé prostředcích k léčbě, které nějak fungují a když
proč fungují s riziky a nebo neúspěšně. Mne tedy zajímá základ. Proč
to funguje takto dobře, a takto ne. Takže k závěru nemám co dodat, je
potřeba trochu příspěvek rozvrstvit kvůli přehlednosti. Jasné je, že
hodně práce jde od jednoho člověka, který propojí myšlenky a věc v
dokonalejší objevný celek.

_gp_

2010/7/2 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
>  Gusto,
> ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy??  Promin
> ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.
>
> Diky  T.H.
>
>
>> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
>> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
>> _gp_
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 2. 7. 2010
Re: Příčinou usychání borovic jsou houbovitá onemocnění, pro které není český název. (45650)

Ve vltavském údolí jsou suché borovice už řadu let.Píše se o epidemii,ale na slánsku odcházejí borovice už co pamatuju,stejně jako smrky,břízy,jilmy a další.Jen se to tempo poněkud zrychluje.Dokonce ani akátiny už nevypadají tak svěže.Něco takového si z východní moravy(kde jsem žil jako kluk)nepamatuji,tam prosychaly jen jedle bělokoré.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 2. 7. 2010
Příčinou usychání borovic jsou houbovitá onemocnění, pro které není český název.

V české kotlině začaly odumírat borovice

Borové lesy na několika místech české kotliny začínají připomínat zpustlé Krušné hory z konce minulého století. Houbou napadené rezavé suché stromy ční ze strání zejména na Mělnicku, v údolích Labe a také na Nymbursku. Podle odborníků se nemoc borovic začíná ukazovat prakticky v celém středním Polabí a borovice tady začaly odumírat.

http://www.novinky.cz/domaci/204967-v-ceske-kotline-zacaly-odumirat-borovice.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45642)

Gusto,
ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy?? Promin
ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.

Diky T.H.


> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
> _gp_
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 2. 7. 2010
Co zacalo Langstrothem ?

Jeste par kritickych vet k avizu clanku Moderniho vcelare 1/2010:

„A začalo to Lorenzo Lorraine Langstrothem [Ing. Ivan Černý]
V prosinci letošního roku uplyne 200 let od narození Lorenzo Lorraine Langstrotha, vynálezce včelí mezery, úlu s rozebíratelným dílem a otce moderního amerického včelařství.“

Autor se zasadne myli, když pise o vceli mezere jako o vynalezu. Vynalezce byl v Usa napriklad Thomas Edison a vynalezem byla jeho zarovka. Vceli mezera nebyla nikym sestrojena ani vynalezena, ale je to objev.
Discovery = objev, vynalez = invention

Za druhe, i jako Langstrothuv objev je vceli mezera sporna, kdyz si precteme, co o „bee space“ pise wikipedie:
Langstroth was popularly credited with discovering the "bee space," though this discovery had already been implemented in European hives.
In Europe, both Jan Dzierżon and August von Berlepsch had been focused on side-opened hives. Land resources in Europe had been limited, and traditionally bees were kept in beehouses. The presently so-called “bee space” had been incorporated by Berlepsch following Dzierzon’s discoveries, from the years 1845-1848, into his frame arrangement (Bienen-Zeitung, May 1852).

Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade nebyl vynalezcem ulu s rozebiratelnym dilem.
Jak znamo tato zasluha patri baronu von Berlepsch, který první prisel s ideou ramku.

Vazeny pane autore, nez napisete na dvou radcich tolik nesmyslu, radeji si to po sobe prectete. Za takovy blabol bych nedal ani cent.

A co vlastne zacalo Langstrothem ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 7. 2010
Re: Včela brněnská nebo japonska? (45645)

Špatný SW. Nechápu kdo ho může používat, když se pořád chtěl
upgradovat a rostl jak z vody na disku, tak z nějakých 10 MB bych si
dělal špekáčky na ohýnku. Používám už cokoli jiného jen ne Adobe.Upně
vmzán a počíta mi už nejede jak zpomalený film. Rožlý Acrobat Reader
je dokonalý tak akorát pro Temelínské šéfy. Mám portable Sumatu a nic
japonského nechce. Na hledání v PC, jestli by byl požadavek hledat v
dokumentech nejen pdf je DocFetcher.

_gp_

2010/7/1 Zdenek <e-mail/=/nezadan>:
> Muze mi nekdo vysvetlit proc pro otevreni clanku Moderniho vcelare
>
> "Včela brněnská [Mendelovo muzeum MU]"
>
> http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2010_02_c038.pdf
>
> je vyzadovano stahnuti japonskych pisem?
> Mam nainstalovanu ceskou verzi prohlizece Acrobat Reader a presto tento
> "brnensky" clanek vyzadoval nejdrive stahnout aktualizaci "Japonska pisma"
> o velikosti 10 MB!
>
> Pozn. ja si vzdy myslel, ze brnensky Gregor Mendel mluvil a psal nemecky,
> ale v dnesnim Brne nejspise mysli jinak.
> Mimochodem vystavu jsem pri navsteve starobrnenske basiliky v kvetnu z
> povzdali shledl a nejvice mne pobavila nabidka zdraveho zkrystalizovaneho
> prazskeho medu i s tistenym letakem hned ve foayer starobrnenskeho
> opatstvi.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 7. 2010
Re: Moderni = akademicky? (45643)

Tak to kdyby jste viděl předperoutkovskou redakční radu Včelařství,
tak to by Vás asi trefil šlak.

_gp_

2010/7/1 Zdenek <e-mail/=/nezadan>:
> Kdyz jsem si procital webove stranky moderniho vcelare, zjistil jsem ke
> svemu udivu, ze redakcni kolektiv doznal jiste obmeny. Vicemene se
> orientuje na akademickou pudu podle poctu jmen tam pusobicich vedcu.
>
> Moje otazka. Je vcelareni v Cesku natolik spatne, ze na sve misto musi
> nastoupit lide z univerzit a vedeckych ustavu?
> Pokud ano, proc tomu tak je?
> Je zde snad nejaka vystopovatelna souvislost s podobnym vyvojem v nove
> vlade ceska?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 1. 7. 2010
Včela brněnská nebo japonska?

Muze mi nekdo vysvetlit proc pro otevreni clanku Moderniho vcelare

"Včela brněnská [Mendelovo muzeum MU]"

http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2010_02_c038.pdf

je vyzadovano stahnuti japonskych pisem?
Mam nainstalovanu ceskou verzi prohlizece Acrobat Reader a presto tento "brnensky" clanek vyzadoval nejdrive stahnout aktualizaci "Japonska pisma" o velikosti 10 MB!

Pozn. ja si vzdy myslel, ze brnensky Gregor Mendel mluvil a psal nemecky, ale v dnesnim Brne nejspise mysli jinak.
Mimochodem vystavu jsem pri navsteve starobrnenske basiliky v kvetnu z povzdali shledl a nejvice mne pobavila nabidka zdraveho zkrystalizovaneho prazskeho medu i s tistenym letakem hned ve foayer starobrnenskeho opatstvi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (88.100.93.210) --- 1. 7. 2010
Re: zasílání matek (12261) (12264) (12265) (12270) (14077) (45640)

Zdravím vás,

Předpisy pro přepravu včel nemá. Vypadla tam klauzule o přepravě tohoto zboží. Ikyž tam chovatel napíše živé včely, mohou se k tomu chovat stejně jak k balíku, se kterým hrají fotbal, zvláštní přístup při doručování včel nemají. Je to jen na dobré vůli pracovníků pošty při převozu z místa na místo. Vím to od naší vedoucí pošty.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 1. 7. 2010
Moderni = akademicky?

Kdyz jsem si procital webove stranky moderniho vcelare, zjistil jsem ke svemu udivu, ze redakcni kolektiv doznal jiste obmeny. Vicemene se orientuje na akademickou pudu podle poctu jmen tam pusobicich vedcu.

Moje otazka. Je vcelareni v Cesku natolik spatne, ze na sve misto musi nastoupit lide z univerzit a vedeckych ustavu?
Pokud ano, proc tomu tak je?
Je zde snad nejaka vystopovatelna souvislost s podobnym vyvojem v nove vlade ceska?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627)

Buněk kontroluji hodně. Zajímá mne většina. Pozoruji množství
ojedinělých samiček ve velkém množství v jedné trubčí buňce.

Trubčí plocha je v mých úlech častá, takže je, speciální trubčí rámky
momentálně moc nemám.

Ano vychytávka, která možná nazvedne mnoho teoretiků a hlavně
praktiků že byly slepí a proč je to nenapadlo dříve. Jde oto ji
zdůvodnit, načemž hodně dělám. Zatím jsem někde v polovině sbírání dat
a hledání podobných ne-li přesně těch samých postupů a principů boje
proti VD. Data jsou základem k přesvěčení principu funkce mé
vychytávky.

Pro včelaře: Jde mi hlavně o user friendly - česky přátelskou metodu
boje proti VD bez rizik pro chovatele. Zatím je to ve vývoji, včelstev
nato mám dost, testuji druhým rokem. Výsledky slibné.

Vedle toho tu mám další nový projekt, který navazuje neoficiálně na
výsledky p. Veverky ml. Takže se bavím.

Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
_gp_



2010/6/30 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> GP:
> Metoda:
> Detekce podle prohlídky trubčího plodu nazvednutím vidličkou.
> ------------------
> Jak moc buněk kontroluješ? Trubčí plásty, kde je máš?, nebo nějaké další
> vychtávky.
>
> Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a
> občas vykuchám pár trubčích buněk.
> Letos jsem roztoče na buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v
> červenci.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 7. 2010
Re: zasílání matek (12261) (12264) (12265) (12270) (14077) (45640)

Co se týká pošty, někde na jejich stránkách nebo přímo na poště budou přepravní podmínky pro zásilky. Tam by to mělo být.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PAVEL (88.102.50.114) --- 1. 7. 2010
zasílání matek (12261) (12264) (12265) (12270) (14077)

Jaké jsou předpisy a ceny pro zasílání matek poštou. Začínám a nemám zkušenosti. Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45624) (45631) (45636) (45638)

Pletete se a nejen v procentech. Výskyt (umístění) roztoče na včele je závislé na několika důležitých momentech. Právě takto (na vámi uvedeném webu) je roztoč umístěn v určitém, konkrétním případě a rozhodně ho ani moc hledat nemusíte. Včela vám to často ukáže jasně sama. Roztoč na pancíři neukazuje stupeň napadení. To je další omyl. To jsou ale podle mne základní věci, týkající se varroázy a jejího šíření. Tak to nebudu rozvádět, abych nenosil dříví do lesa. Samozřejmě jen v případě, že mluvíme o stejném problému.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45624) (45631) (45636)

"""""""""""Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).P.K.
------------------------------------------------------------
Moje skúsenosti sú identické s tvrdením P.K., vidieť náhodne pri práci s včelami klieštika na včele, je signálom pre majiteľa, aby sa pripravil na zásah. V tejto sezóne sa zatiaľ s V.D. na včelách nestretol.
""""""""""""
Když uvidíte roztoče na hrudi, je to možná náhoda ale většinou už jde o silné napadení. 90% jich je zde - viz

http://vigorbee.cz/autor/zajimavosti/

Zkuste se podívat do včelstva a uvidíte, že nic neuvidíte:-) Je to jako koukat holkám pod sukně.

Mimo to, u mne je to letos s roztoči bída, stále jich ubývá i když jsem zavedl formistop.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 30. 6. 2010
Re: Koupím med (45489) (45495) (45496) (45593) (45611) (45615) (45619) (45621) (45625) (45635)

Pavel Streit:
Za svoji namáhavou práci žádejme adekvátní peníz. 100 kč nejméně za sklenici medu. .....
-----------------

Paradoxně se to otočilo, a není otázka jakou cenu nasadit abych dosál nějaké rentability a pokud bych si to počítal, tak nějaké hodinovky. Pokud vydrží snůška, nebude to zas tak špatné.
Problém je, jak si udržet své zákazníky a podělit je medem.

Logicky v době určitého nedostatku, budou nakupovat i ti stálí zákazníci víc medu jak vloni, protože každý má nějaké známé, příbuzné atd. kterým vyschl zdroj.
A pokud bych držel cenu,kterou jsem si nastavil vloni, tak bych byl brzy vyprodán, i kdybych měl o 50% medu víc jak dlouhodobý průměr. Už teď se hlásí lidi, kteří ode mě nekoupili ještě ani skleničku.
Takže já osobně - pokud by medu nebylo dost, nebyl příliš nadšený, kdybych musel zvýšit cenu.



Ovšem nějaké lidi si hodlám vychutnávat, například jednu paní, která vždy komentovala moji cenu -jak je to drahé, že oni nakupují mad za 70. Ovšem nebyla ho schopna zajistit ostatním, ale pantem mlela. Kupovala ho od svého příbuzného co měl 4 včelstva a za symb. cenu podělil příbuzné. Letos prý nemá med, tak se těším. .-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.248.56.32) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45624) (45631)

"""""""""""Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).P.K.
------------------------------------------------------------
Moje skúsenosti sú identické s tvrdením P.K., vidieť náhodne pri práci s včelami klieštika na včele, je signálom pre majiteľa, aby sa pripravil na zásah. V tejto sezóne sa zatiaľ s V.D. na včelách nestretol.
""""""""""""
Když uvidíte roztoče na hrudi, je to možná náhoda ale většinou už jde o silné napadení. 90% jich je zde - viz

http://vigorbee.cz/autor/zajimavosti/

Zkuste se podívat do včelstva a uvidíte, že nic neuvidíte:-) Je to jako koukat holkám pod sukně.

Mimo to, u mne je to letos s roztoči bída, stále jich ubývá i když jsem zavedl formistop.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.137.46) --- 30. 6. 2010
Re: Koupím med (45489) (45495) (45496) (45593) (45611) (45615) (45619) (45621) (45625)

Zdravím vás,
Podle mě, začíná zdravá cena za jeden kilogram medu na 100 kč. To, že se domníváte, že si ten med lidé za 100 kč nebudou moci dovolit, to je mýlka. Pokud někdo chce med, koupí jej. Prodávají se květové medy i za 140 kč, a jak jdou včelařům kšefty, nestíhají plnit sklenice. Zákazník si koupí dražší med a v hospodě si dá o jedno pivo méně. Lidi peníze mají, jen je nechtějí dávat. Na mě to zákazníci také zkoušeli, ve vedlejší dědině měli med i za 75 kč, chtějí li zákazníci, smlouvat se mnou o ceně medu, říkám jim, vy nevíte, co je to za práci chodit kolem včel a starat se o ně, to není jen točit med, do včel se musí investovat a nejen do nich. Ukážu jim fotky včelnice, něco ze včelařské kuchyně a pokud i přesto smlouvají, řeknu" mé ceny jsou pevné a snížením neměnné, pokud tu práci kolem včel dělám poctivě, pořádně, řeknu si za to odpovídající peníz, pokud se vám to nelíbí, jděte jinam, já vás nenutím si kupovat můj med, zákazníků mám víc než dost. " Odejdou a druhý den si přijdou pro kilo medu a za 14 dnů berou deset kilo.

To stejné je to s řemeslníkem, ten má také pevnou sazbu a bez smlouvání.

Lidi mají peníze, jen je třeba na vyšší cenu lidi naučit. I důchodci ji zaplatí.

Za svoji namáhavou práci žádejme adekvátní peníz. 100 kč nejméně za sklenici medu. Bez práce včelařů med mít zákazník nebude. To je třeba jim připomenout. Pokud zákazník med chce, koupí jej. Pokud ne, stejně se k vám později vrátí. Pokud poznají, že jste zásadový, budou si vás nakonec i více vážit, třebaže prodáváte dražší med.
Zdraví P.S

P.s - letos ceny budu ještě držet stejné, ale příští rok to již o 5 - 10 kč určitě zvednu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 30. 6. 2010
Re: Koupím med (45489) (45495) (45496) (45593) (45611) (45615) (45619) (45621) (45625)

Zrovna ted mi volala pani, co bere kazdy rok 30-60 kg medu, necham ji ho za lonskych 85, mozna se to nekomu bude zdat malo, ale tato cena pokryje me naklady na chov
----
Pokud je to cena v konvi/kyblu/hoboku apod., cili velkoobchodni, pak je to jeste vporadku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 30. 6. 2010
Re: cukr a svaz (45508) (45515) (45520) (45527) (45530) (45532) (45534) (45583) (45588)

Pojem „tvrdá chemie“ je do jisté míry relativní. Není to ustálený odborný termín, takže se jeho používání odvíjí od subjektivního názoru autora. Můj názor je takový, že kyselina mravenčí je měkká chemie.
--------

Tvrda chemie je snad predevsim paskvil a ne odborny vyraz. Ale proc za to kritizovat chudaka vcelare kdyz oficialni veterinari v cesku pouzivaji jiny nesmysl jako je "vceli mor".
Cesko je pry ve vcelareni daleko. Ja bych rekl ze hodne daleko, az nekde v 19. stoleti Jaroslava Haska.

Pokud jde o kyselinu mravenci ani ta neni bez vedlejsich ucinku. Treba ty srouby co vam jejim castym pouzivanim v ule zezerzivy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavlina (88.103.147.175) --- 30. 6. 2010
Re: Koupím med (45618)

Prodam vlastni med.Letos vytoceny. Info na tel.:731233166
Brno,Blansko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45624)

Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).P.K.
------------------------------------------------------------
Moje skúsenosti sú identické s tvrdením P.K., vidieť náhodne pri práci s včelami klieštika na včele, je signálom pre majiteľa, aby sa pripravil na zásah. V tejto sezóne sa zatiaľ s V.D. na včelách nestretol. O svojom postupe s touto pliagou včiel som tu už písal už 9 rokov bežnom roku používam len amitraz vo forme fumigantu a to 20.8, 1.10 (odstránenie len klieštikov vegetujúcich na včelách (od 15 do 25%) a posledný krát v čase od 1.11 do 15.11, kedy u mňa sú včelstvá už bez plodu. Každoročný zber zasiahnutých roztočov je v priemere hlboko pod hranicou ohrozenia populácie zimných dlhovekých včiel.

Ak má niekto výhrady proti času tretej fumigácie, neodpovedajte, pretože teplota vzduchu v tomto chladnejšom čase nehrá žiadnu rolu,lebo ak do zimného chumáča-hrozen prenikne vzduch, tak tam prenikne aj fumigant. Na klieštika pôsobí cez prieduchy a tým klieštika zabíja.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623)

Jde o desítky až stovku ks samiček na takové ploše.

Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní? G.P.
------------------------------------------------------------
Pred pár dňami som likvidoval trúdí plod z trúdicového-trubčicového včelstva na niekoľkých rámikoch. Stále sa zdôrazňuje, že na trúdom plode sú sústredné V.D., pretože vraj ich priťahujú feromóny a dlhší čas vývoja,preto som všetky bunky odviečkovacou vidličkou odobral.

Kontrola a robil som ju dôkladne, nepotvrdila tento predpoklad, pretože som nenašiel ani jednu samičku V.D. Samozrejme,že som mohol nejakého,jedinca prehliadnuť. Takúto kontrolu som raz robil u jedného včelára, kde na vytrhnutom plode (2krát 35 lariev) som presne napočítal až 51 samičiek, ale tu už bolo zamorené aj na robotníčom plode, pozdejšie toto včelstvo sa ledva podarilo zachrániť.
Túto kontrolu robím permanentne každý rok, len v jednom prípade som raz našiel 1 samičku a preto mám pochybnosti o tvrdení, že na trúdom plode sa dá dopredu určiť aká je zamorenosť včelstva V.D.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623)

>Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní?<
------------------------------------------------------------
Odpovídám: Varroamonitoring - jediná červená v republice. Ostatní o tom svém patrně ještě nemají ani tušení. Před chvilkou jsem se vrátil od včel, nasadil jsem plošně kyselinu mravenčí.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Dvorský (213.168.180.17) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45626)

Jestli to vypadá takhle http://dvorsky.leos.sweb.cz/VARROA/varroa.htm#TOP na obr. č. 15-17, tak ano.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623)

GP:
Metoda:
Detekce podle prohlídky trubčího plodu nazvednutím vidličkou.
------------------
Jak moc buněk kontroluješ? Trubčí plásty, kde je máš?, nebo nějaké další vychtávky.

Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a občas vykuchám pár trubčích buněk.
Letos jsem roztoče na buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v červenci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78082 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 45627 do č. 45687)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu