Včelařská konference

Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač
typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že
včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti
oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech
(bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.
-------------
V mezisnůškovém období nevím, ale minulý rok jsem dával kyselinu "houbičkovou metodou" během krmení a včele, který to měly úplně nahoře, udělaly to samý. Ty, u kterých jsem si dal tu práci a houbičky dával mezi plodový nástavky byly ok.
Petr Kovář

Pokud se pohybujeme ve čtvrtém rozměru coby logicky uvažující lidé,
musíme dojít nato, že tak činí i roztoč když vyhledává buňku a larvu
ke svému rozmnožování. Nehledá jen prostor trubčí buňky, ale hlavně
stáří larvy, protože zkrátka pouze v určitém instaru vývoje včelí
larvy je optimální pro roztoče jako potrava hlavně pro jeho množení.
Takže jestli tu je nějaká schopnost roztoče rozlišovat čas vývoje
larvy, má také schopnost rozlišit to, že není pro něj výhodné zalést
do té a té buňky. Proč tak činí je tedy přímo závislé na obsahu larev.
Takže jestli preferuje roztoč časově pohodlnější a množstvím
kvalitnějším potravu pro sebe a své potomky v trubčinách, je doufám
bez debat.

Vědci a věda je přímo závislá na penězích a technologických
možnostech. Pokud tu je ve včelařství doba placatých zeměkoulí a
samozvaných postupů, které naštěstí nějak fungují, dám se raději na
cestu těch samozvanců, protože vědecké zahrádky by musel někdo hodně
okopávat aby plodily.

_gp_

2010/7/14 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se
> na dělničinu.<
> -----------------------------------------------------------
> Dovolím si malinko nesouhlasit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nebyl by s
> roztočem již žádný problém. Vědci by již určitě vyvinuli atraktant ve formě
> trubčího feromonu a roztoče bychom mohli lákat do pastičky. Je mi líto, že
> tomu tak není. Roztoč napadá dělničí buňku stejně jako buňku trubčí, ať se
> nám to líbí nebo nelíbí. On ten roztoč asi nečte nejnovější ééémerické
> zkušenosti. Ale ono to s těmi pastičkami ať již s dělničím, tak i trubčím
> atraktantem nebo i jiným lákadlem asi nebude tak jednoduché.
> Přeji nízké napadení.  JK
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

"Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem děkuji"

Zkuste místní Kaufland či vůbec obecně nějaký market, kde chtějí vydělat na těch, co stále ještě zavařují doma. V našem je sklenic vhodných na med několik druhů, od klasických omnia na kilo medu po omnia nebo twist 3,5 litrové na 5 kilo medu, akorát jsou to kusovky, cena je trochu vyšší.

Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních" roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé. Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely. Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných variant východiska z maléru, prověřovali.

>Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu.<
-----------------------------------------------------------
Dovolím si malinko nesouhlasit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nebyl by s roztočem již žádný problém. Vědci by již určitě vyvinuli atraktant ve formě trubčího feromonu a roztoče bychom mohli lákat do pastičky. Je mi líto, že tomu tak není. Roztoč napadá dělničí buňku stejně jako buňku trubčí, ať se nám to líbí nebo nelíbí. On ten roztoč asi nečte nejnovější ééémerické zkušenosti. Ale ono to s těmi pastičkami ať již s dělničím, tak i trubčím atraktantem nebo i jiným lákadlem asi nebude tak jednoduché.
Přeji nízké napadení. JK

Ahoj,

pouzivam MG a z jeho dosahu zasoby take stahuji pryc, klidne vykousou bunky
i zboku je-li deska primo na plastu...

T.H.


14.7.10, Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
>
> > Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da.
>
>
> Letos to třeba ještě dá, ale co příští rok nebude mít co ;-)
>
> Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač
> typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že
> včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti
> oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech
> (bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.
>

Expert nejsem, ale je to tak. Platí to především do slunovratu. Přesto bych si to, být tebou, na pár včelstvech ověřil, vždy záleží na okolnostech a vyzkoušeném genetickém materiálu. Po slunovratu se to "zvrhne" - ten článek pana Martina je poučný, to on je ten expert.

Pavel Holub:
....Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu.

---------

Takže dotaz na odborníka:
Pokud nenacházím VD na trubčích larvách tak mohu považovat napadení pod hranicí "nebezpečnosti" pro včelstvo?
Mně to přijde logické, proto jsem nedal podložky - a bohužel nemám čas na experimenty.

Osobně se domnívám, že diagnostika na trubčině - mám ji v úle dost díky volné stavbě a rovnoměrně - je v předstihu před spadem.

Karel

Ještě bych doplnil. U nás vznikla mylná představa, že přítomnost trubčího plodu zvyšuje reprodukci roztoče a zhoršuje nákazovou situaci. Pravda je podle mne úplně naopak. Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu. Jakmile se "přeorientuje" na dělničinu, je tu problém podletí, katastrofa. To výstižně graficky reprodukuje pan Martin - viz předchozí příspěvek.

Preference trubčiny není výplod teoretiků, ale praxí a pokusy ověřený fakt. Preference se ale velmi mění geograficky a také v závislosti na rase, kmenu, čase, na kondici roztoče, klimatických podmínkách, .... Kdo chce vědět více, musí si nastudovat. Preference trubčího plodu a jeho vysoká atraktivita je kladná vlastnost. Kdyby se roztoč orientoval pouze na trubčí plod a ne na dělničí, bylo by vyhráno. Jeden z příkladů - Africanized honeybees have unique tolerance to
Varroa mites Stephen J. Martin

> Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da.

Letos to třeba ještě dá, ale co příští rok nebude mít co ;-)

Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech (bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.

Nechtěl jsem na to odpovídat, nepamatuji se stoprocentně, každopádně včela nemá mozek, ale myslím 7 ganglií rozmístěných podél vývojové neurální lišty. Každé ganglium má jinou funkci. např. poslední 7. zadečkové, které včela ztratí spolu s jedovým aparátem při bodnutí zabezpečí, že se žihadlo zasubuje samovolně hloubějia jed že se vypudí..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: V?m?na matky
> Datum: 14.7.2010 12:47:17
> ----------------------------------------
> "k anatomii včely, má nervové centrum (mozek) v hlavě stejně tak hlava
> tvoří feromon. V zadečku má hlavně srdce a vaječníky. Sice to není až tak
> podstatné (předpokládám, že když už s matkou třete o klícku tak jí předem
> neporcujete), ale někoho by to mohlo zajímat."
>
> No, já bych asi tu matku předem naporcoval.
> Jinak jsem viděl dost včel, ne matek které pozbyly hlavu a přitom se
> pohybovaly dále chůzí víceméně normálně, takže minimálně nějaké pohybové
> centrum v hrudi být musí.
>
>
>

"k anatomii včely, má nervové centrum (mozek) v hlavě stejně tak hlava tvoří feromon. V zadečku má hlavně srdce a vaječníky. Sice to není až tak podstatné (předpokládám, že když už s matkou třete o klícku tak jí předem neporcujete), ale někoho by to mohlo zajímat."

No, já bych asi tu matku předem naporcoval.
Jinak jsem viděl dost včel, ne matek které pozbyly hlavu a přitom se pohybovaly dále chůzí víceméně normálně, takže minimálně nějaké pohybové centrum v hrudi být musí.

"Dobrý den, přečetl jsem si dosavadní doporučení přátel na
konferenci, ale i když k nim chovám jistou úctu, musím říct, že bych
zvolil jiný postup. Vzhledem k tomu, že inseminovaná matka patří k
nejdražším broukům na zemi, zvolil bych k jejímu přidání způsob
přemetení na mezistěny.
Na místo včelstva, kterému přidávám dám poloviční, nebo třetinový úl
s mezistěnami, starou matku vyhledám a zaklíckuji a včelstvo
přemetu. Nahoru dám mezidno s otvorem pro krmení, hned pod ten otvor
dám inseminovanou matku ve vyjídací klícce a okamžitě krmím. Včely
nemají jinou možnost než se s novou matkou smířit, pěkně se s ní
přes krmný proud seznámí, osvobodí ji a matka klade i do z poloviny
vytažených mezistěn. S plodovými plásty z původního včelstva
nakládám podle ročního období a podle stavu původní matky. Když je
to v sezóně a matka je ještě ok., tak je možné ji využít na oddělek,
když ji nechci a je červenec nebo začátek srpna, tak ji zamáčknu a
plod, případně i zásoby rozdělím včelstvům a oddělkům, když je od
poloviny srpna, tak plodové plásty s částí úlových včel,starým úlem
a starou zaklíckovanou matkou dám bokem a nechám vyběhnout všechen
plod, přeléčím kyselinou a poté je přidám přes česno k inseminované
matce a starou zamáčknu a úl zruším. Je to jistota na 99% a mám to
vyzkoušeno a doporučuji. Omlouvám se za případnou kostrbatost textu
:-) Pěkný den všem.
Petr Kovář"

Něco podobného plánuji provádět taky, akorát to ještě nemám vyzkoušené a tak jsem o tom nepsal.
Akorát jedna věc....
Mně se při přemetení na mezistěny stávalo, že přemetené včely nechtěly sedět na nových zatavených mezistěnách, houfně se vyhrnuly ven na česno úlu a mezistěny zůstaly prázdné. A jak byly včely ven, létavky toho včelstva se hromadně vžebrávaly do okolních včelstev a přemetené včelstvo se tak silně oslabilo. Vyřešil jsme to tak, že do včelstva jsem o dva dny dříve vložil dvě nebo i víc polovystavěných nebo vytočených nezaplodovaných mezistěn. Ty za ty dva dny nasály vůni včelstva, takže když se potom nechaly mezi zatavenými mezistěnami, včely zůstaly uvnitř úlu a létavky neulétávaly....
Jo a nejedná se o inseminované matky, ale o matky F1.

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období
matky?
Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1.
Díky.
-----------------
Dobrý den, přečetl jsem si dosavadní doporučení přátel na
konferenci, ale i když k nim chovám jistou úctu, musím říct, že bych
zvolil jiný postup. Vzhledem k tomu, že inseminovaná matka patří k
nejdražším broukům na zemi, zvolil bych k jejímu přidání způsob
přemetení na mezistěny.
Na místo včelstva, kterému přidávám dám poloviční, nebo třetinový úl
s mezistěnami, starou matku vyhledám a zaklíckuji a včelstvo
přemetu. Nahoru dám mezidno s otvorem pro krmení, hned pod ten otvor
dám inseminovanou matku ve vyjídací klícce a okamžitě krmím. Včely
nemají jinou možnost než se s novou matkou smířit, pěkně se s ní
přes krmný proud seznámí, osvobodí ji a matka klade i do z poloviny
vytažených mezistěn. S plodovými plásty z původního včelstva
nakládám podle ročního období a podle stavu původní matky. Když je
to v sezóně a matka je ještě ok., tak je možné ji využít na oddělek,
když ji nechci a je červenec nebo začátek srpna, tak ji zamáčknu a
plod, případně i zásoby rozdělím včelstvům a oddělkům, když je od
poloviny srpna, tak plodové plásty s částí úlových včel,starým úlem
a starou zaklíckovanou matkou dám bokem a nechám vyběhnout všechen
plod, přeléčím kyselinou a poté je přidám přes česno k inseminované
matce a starou zamáčknu a úl zruším. Je to jistota na 99% a mám to
vyzkoušeno a doporučuji. Omlouvám se za případnou kostrbatost textu
:-) Pěkný den všem.
Petr Kovář

Dobrý den,
k anatomii včely, má nervové centrum (mozek) v hlavě stejně tak hlava tvoří feromon. V zadečku má hlavně srdce a vaječníky. Sice to není až tak podstatné (předpokládám, že když už s matkou třete o klícku tak jí předem neporcujete), ale někoho by to mohlo zajímat.
S pozdravem
Vlastimil Netušil

Preference trubčiny je jen mylný výklad skutečnosti, že vývojový cyklus trubce je delší a proto tam samička vychová víc potomků.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 14.7.2010 10:26:56
> ----------------------------------------
> Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
> ------
> znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.
>
> Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)
>
> Karel
>
>
>

No, já jsem měl to štěstí nebo smůlu, že jsem se mnohokrát dostal k psaní různých postupů a návodů i k jejich používání.
Účinný návod, případně rada je potom jen tehdy, když ten pisatel ví nebo odhadne všechny detaily či podrobnosti, které pro uživatele toho návodu nejsou samozdřejmé a všechny tyto věci tam popíše. Stručný návod v pár větách stačí zkušenému včelaři, protože spoustu těch samozdřejmých věcí samozdřejmě automaticky udělá nebo je provede díky svým znalostem nejoptimálněji i vzhledem ke svým podmínkám. Které mohou být odlišné od pisatele návodu.
Ale začátečník ty samozdřejmosti nezná, ty musí být pro něho všechny popsané nebo si je pracně musí sám najít někde jinde. Nebo se při provádění do nich pokusí trefit a potom to je o pravděpodobnosti, jak velký je rozsah použitelnosti, kdy se výměna matky povede a jaký je rozsah nepoužitelných oblastí, kdy se přidání matky na 99 % nepovede.....
Už jen pouhý popis různých klícek, ke kterým se může dostat je na nějakou stránku.....
Vložit klícku s matkou do včelstva, kde vložit, do kterého plástu vzhledem ke včelám a plodu, jak vysoko, jak to konkrétně provést, jak se při tom chovat.....jenom toto je taky na delší popis.....

S tou matkou a rozetřením hrudi, asi máš pravdu, tohle jsem já zatím ani nedělal ani nestudoval, zase by to chtělo pár upřesnění, třeba něco jako starou matku usmrtit píchnutím špendlíkem do hrudi, tam je myslím její mozkové centrum, oddělit zadeček, křídla a hlavičku, hruď rozetřít o klícku na místech buď kde je pletivo, přes které bude nová matka krmena nebo kde je naopak masiv dřeva či plastové stěny, to nevím...

S tím kolektivním dáváním postupu dohromady, jí jsem to sice začal, ale vidím to jako dost problematické, protože určitě máme vzájemně různé podmínky. Třeba já jsem momentálně už pár let malovčelař, rád bych to rozšířil, ale vzhledm k prostoru na zahradě a dalších podmínek to momentálně nad 15 - 20 včelstev nevypadá.... A to by se mohlo hádat. Postup něčeho takového jako přidávání matky by podle mně měl dělat každý sám až do posledních detailů. Případně pokud to dělá víc lidí, tak lidí, kteří vzájemně vědí, jak kdo včelaří a kteří včelaří víceméně podobně.

S tím vytvářením oddělku z plodových plástů z medníku, kde se nechá plod zestárnout, aby už z něho nemohla být matka, takže ty včely automaticky musí přijmout přidanou matku, takhle jsem neuvažoval, ale může to být dobrý spolehlivý způsob.

Dne Tuesday 13 of July 2010 19:52:02 iva N?mcová napsal(a):
> Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem
> děkuji

dobry den,

levne prodavaji v
O-I Sales and Distribution Czech Republic, s.r.o.
Dubi u Teplic.

Tel : +420 417 517 230

ale musite vzit celou paletu po 1408 kusech.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

KaJI napsal:

>přátelé co máte to "štěstí" že máte roztoče udělejte pro klid mé duše malé zašťorání vidličkou v trubčině a napiště co jste viděli.
>Docela by mě zajímal, zda existuje ona preference trubčiny.
......................

Ve Vranové je to problém, mám to 80km a pojedu tam asi až koncem července. Potom tam třeba rýpnu, jestli ještě trubčina bude.

V Hustopečích je zatím spad o dost menší (i když větší než vloni v tuto dobu), ale u dvou včeltev mám větší spad který budu sledovat, tak kdybych do nich šel dát kyselinu, zkusím "rýpnout" do trubčiny (když nezapomenu vidličku). :)

Možná jen taková malá informace.
Asi před měsícem u včelstava č.8 v Hustopečích jsem bral nějaký med, zapomněl jsem jim dát až nahoře jeden rámek a včely tam mezi medem vystavěly trubčinu.
Matka tam vyběhla a zakladla.
Než jsem to vyvařoval, pár dnů mi to leželo v bedně a plod začal zřejmě hynout.
No a tehdy jsem viděl jak pár roztočů vylezlo z plodu ven (cca 5 ks na velikost plohy plástu 39 x 24).
Mometálně má včelstvo spad 0, ale roztoči tam jistě jsou :)

Radek Krušina

Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da. Z
toho co jsem tak mluvil s kolegy to u nas budou vsichni...
Ono je to ted tezsi se rozhodnout co dal, rano v pet litaj jak o zivot...
Ja uz mam jedno stanoviste v leceni a docela se to sype, na tento vikend
mam vytypovane na leceni dalsi asi 3 vcelstva, ktere vystupuji z rady na
zbylych stanovisti.

Z toho, ze mam roztoce a priznam to se vubec necitim jako blbec, naopak mam
pocit, ze to mam oproti minulym letum vice ve svych rukou, nebo alespon o
problemu vim a snazim se ho eliminovat. Samozrejme prekvapeni muze byt
nemile, ale daleko vetsi strach je z neznalosti, verim ze podlozka naznaci
problem dostatecne dobre....

No a ze to nezadavam do pc je z lajdactvi, nedostatku casu. Zkusim to
napravit...

T.H.



> Jak to tak pozoruji, tak letos budou problémy v některých oblastech. Rok
> 2007 si myslím přijde až na přesrok.
> Dal jsem pokusně formidoly do dvou včelstev na stanovišti, které bývá
> každý rok zamořeno. V jednom spadlo po asi 5-ti dnech 52 roztočů, ve druhém
> jen pár.
>
>

KaJi napsal:

>>Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
------
>znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.

>Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)
..........................

U nás je to trochu jinak.
Veterina letos povinně gabon nenařizuje a v podstatě to nechává na ZO.
Navím jak v jiných okresech, ale na Břeclavsku jsme tomu rádi (alespoň někteří :)), že veterina povinně gabon nenařizuje.
Kdo neuvidí na vlastní oči uhynulý plod v září v úlu bez včel a uprostřed toho plodu viset gabon, tomu možná nevěří. :)

Takže problém tu je spíš, že v minulosti většina spoléhala na gabon (který včelstva neochránil, spíš mnohde přežila jen ta odolnější proti roztoči či lépe přeléčená v zimě do fumigace), a málokdo léčil kyselinou, takže to včelaři nemají osahané.

Bohužel asi letos bude víc roztočů než v předchozích dvou letech (alespoň u nás), takže kdo to nebude s kyselinou umět, nebo se na to vy..., tak potom bude bečet, že ty gabony zase tak špatné nebyly, i když příčina bude zřejmě jinde.
V roce 2008 se asi nemuselo v létě léčit vůbec a nic moc by se nestalo v loni už to bylo drsnější, ale mnohé by přežilo (a přežilo) i bez léčení.
Ale letos jestli se něco nezmění, to může být bez letního léčení problém veliký. Uvidíme za měsíc. :)

A můžeme se možná zase těšit, jak se bude nařizovat gabon, a tak furt dokola (červený šátečku kolem se tóoč...) :)

Radek Krušina

Jak to tak pozoruji, tak letos budou problémy v některých oblastech. Rok
2007 si myslím přijde až na přesrok.
Dal jsem pokusně formidoly do dvou včelstev na stanovišti, které bývá
každý rok zamořeno. V jednom spadlo po asi 5-ti dnech 52 roztočů, ve
druhém jen pár.
Začal jsem sledovat spad - zatím u nekterých sledovaných je to mezi 2-3
roztoči denně.
Sice je tlak silný a budu muset nasadit KM, ale v roce 2007 to bylo
podstatně horší - hlavně to přišlo daleko dříve.

Milan Čáp

Dne 14.7.2010 10:16, Radek Kruina napsal(a):
> P.K. napsal:
>
>> svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou
>>
> dobrý....
> .....................
>
> Když shrnu svoje výsledky z monitorování, tak v Hustopečích takový spad,
> jako je teď v červenci, byl loni až v srpnu.
>
> Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se
> tam mohl opakovat rok 2007, pokud se situace nějak nezmění, nebo pokud
> nezabere případná potřebná léčba, jako se to stalo zřejmě v roce 2007 na
> tomto mém stanovišti s gabonem.
> Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají. Potom
> je otázka, jak včelaři budou umět ošetřit včely kyselinou, když málokdo s
> tím má zkušenosti.
>
>
> A to jsem ve spadu ještě daleko od výsledků, které má přítel Křapka.
>
> Takže souhlasím s tím, že bdělost je na místě.
> :)
>
>
>

Polšek napsal: Rozetření staré matky na klícku je potom vylepšení,
předpokládá se, že rozmačkaná matka dá první hodinu klícce vůni té původní
staré matky, která se pozvolna změní na vůni nové matky....


Nevím, jestli jsi sis všímal feromonu podrobněji v praxi. Jde pouze o hruď matky, zadeček nemá smysl roztírat, jdou v něm leda výkaly. Párkrát jsem již pozoroval, když jsem zamáčkl matku třaba rozpěrákem, který zůstal odložený v maringotce, že ještě po 2-3 dnech hrstka včel navštěvovala rozpěrák a snažila se najít matku. Není to tedy o hodině. Pak taky píšeš, že by to včely ani neměli poznat. Myslím si, že vůbec nejsou hloupé a chybějící matku registrují velmi brzy. Pokud je v úlu jiná matka a zvláště je-li rozkladená přijmou ji většinou, ale jsou včelstva, které za každou cenu preferují odchování svojí vlastní matky a zruší každý přidaný matečník nebo přijatou cizí matku brzy vymění. To ale neber jako kritiku vidím takové postupné doplňování pozitivně, třeba bychom kolektivně takhle mohli dát dokupy něco rozumného, jako doporučené postupy pro začátečníky... K tomoddělku - plodu nad mřížku bych ještě doplnil, že se mi jako optimální jeví Tvůj postup udělat s předstihem alespoň 7-9 dní, kdy po této době je všechen plod zavíčkovaný a pomalu začínající se líhnout. Mladušky jsou pro jakékoliv rizikové přijetí matek nejjistější. Po přemístění oddělku je třeba dát oddělku vodu, ztratí létavky, a pak máme konečně oddělek bez možnosti ochovu nové matky a bez starých včel. Stále zdůrazňuji, že pokud chceme mít jistotu, nesmí mít včely jinou šanci!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?m?na matky
> Datum: 14.7.2010 09:36:57
> ----------------------------------------
> To:Radek Hubač
> Dovolil jsem si postup doplnit, protože podle mého názoru v původním
> úsporném tvaru byl pro začátečníka velice obtížně proveditelný.
>
> "Ahoj, pokud jsi schopen najít matku, tak doporučuji starou matku (resp.
> její hruď) omačkat o přidávací klícku s novou matkou bez doprovodu včel
> (musí být sama v klícce)."
>
> Tady se postupuje běžným způsobem, to znamená, že se samotná matka vkládá
> do klícky, uzavře medocukrovým těstem, vloží do včelstva, kde byla odebrána
> stará matka a včelstvo nechá v klidu, aby si na vůni nové matky zvyklo. A
> za takové 2 - 3 dny, až se kolem klícky shromáždí jen včely ochotné matku
> přijmout, které ji ještě navíc krmí přes sítko, včely těsto vyberou a matku
> vyvedou ven. Rozetření staré matky na klícku je potom vylepšení,
> předpokládá se, že rozmačkaná matka dá první hodinu klícce vůni té původní
> staré matky, která se pozvolna změní na vůni nové matky.... Takže v
> optimálním případě by včely ani neměly zaregistrovat změnu v matce.....
>
> "Pokud nejsi schopen matku najít, udělej oddělek pouze ze zavíčkovaným
> plodem, stačí ho nechat hodinu, aby si uvědomili osiřelost, přidat matku
> přes medocukrové těsto ne na ostro."
>
> Asi nejlepší postup bude, že se rámky s plodem jeden den vyberou, otřepou
> od včel, když už jsi nenašel matku, aby tam hloupou náhodou nebyla a vloží
> nad mřížku. Druhý den se rámky se včelami prostě jen vyberou a je oddělek.
> Ve kterém stoprocentně není matka. Navíc z něho při vyndávání z medníku
> odletí většina starších včel, které jsou při přijímání nové matky největší
> problém. Takže přidání nové matky v klícce uzavřené medocukrovým těstem je
> velice spolehlivé.
>
> "Až matka bude klást -cca do týdne, uděláš přeléták na oddělek( kmenové
> včelstvo posuneš kousek dál a na jeho místo dáš oddělek kterému musíš
> rovnou dát alespoň 1 nástavek navíc) a po dalším týdnu přes noviny přidáš
> původní včelstvo."
>
> Kolem nové matky a jejího plodu vznikne vlastně nový oddělek, takže nová
> matka se přidává už jako oddělek, ne jako matka. Přeléták je potom
> vylepšení, jak najít původní matku, když v původním úlu stará matka najít
> nejde. Po výměně úlů zalétané létavky víceméně automaticky vlétnou do úlu
> na původním místě. Proto musí být oddělek s novou matkou plus přidané
> prázdné nástavky s plásty ve zhruba stejné velikosti a podobě jako původní
> úl, aby tam létavky vletěly. Oddělek s novou matkou nesmí být hned u česna,
> musí být nahoře. Létavky by jinak z česna šly do oddělku s novou matkou a
> než by se rozkoukaly a zjistily, že jiná matka v úlu není, pronikly by do
> oddělku a matku s cizí vůní by zabily.
> Potom vlastně zůstane včelstvo s novou matkou a s mladými včelami z oddělku
> a létavkami z původního včelstva plus něco jako "oddělek" se starou matkou
> a mladými včelami z úlu původního včelstva.
> Pokud se nemá zvětšovat počet včelstev a má se ještě využít nějaká snůška,
> tak se "oddělek" po zamáčknutí staré matky a prvních projevech osiřelosti
> přidá přes ty noviny. To je po nejméně takových 2 - 3 dnech po utvoření
> přelétáku, až se nová matka a její plod v původním úlu zcelí s včelami od
> staré matky, postup dostatečně spolehlivý a bezproblémový.
>
>
>

Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
------
znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.

Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)

Karel

Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se tam mohl opakovat rok 2007,
------

přátelé co máte to "štěstí" že máte roztoče udělejte pro klid mé duše malé zašťorání vidličkou v trubčině a napiště co jste viděli.
Docela by mě zajímal, zda existuje ona preference trubčiny.

Díky všem za lidový výzkum. :-.)

Asi se taky půjdu podívat po nějakých podložkách :-)
Abych si ověřil svoje "koukání".

Karel

Ještě jedno poučení
nejspolehlivější je matku prodat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?m?na matky
> Datum: 14.7.2010 08:55:27
> ----------------------------------------
> "Dobrý den,
> chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky?
> Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1."
>
> Podle mně nejlépe když najdeš podrobný popis postupu třeba v nějaké
> zakoupené knize nebo na stránkách nějakého solidního včelaře. Postup musí
> být podrobný proto, aby všechny kroky byly i tobě jako začátečníkovi jasné
> a jednoznačné a nebyla to nějaká loterie, kde by si jen hádal, jak se co má
> udělat. protože stačí jeden krok udělat trochu jinak a přijetí se
> nepovede. Popis by měl být dlouhýaspoň na jednu stránku A4.
> A potom se tady diskutuje pořád dokola, jeden tvrdí, že určitý postup je na
> nic a je špatný, protože jemu se to podle něho nepovedlo, druhý totéž
> vychvaluje do nebe, protože on o dělal mnohokrát a vždy s dobrým
> výsledkem....
>
>
>

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky? Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1. Díky.

Pre začiatočníka je škoda dávať zložité rady. Pri pridávaní M, musí včelár postupovať uvážlive, má v rukách kapitál, ktorý nezískal zadarmo. Mohol by som Vám dať 100% radu na prijatie matky, ale musíte prejsť určitým vývinom, aby Ste to dokázali.
Preto ponúknem Vám trochu zdĺhavú ale istú radu a o to ide.
Píšete "budu mít oplozené M F 1", to značí, že ich nemáte.
Tak už v tomto čase odoberte matky z úľov a včelstvá ponechať na na samé seba minim. 7-8 dní, začnú robiť náhradný -nouzový chov matiek. Po uplynutí tejto doby vylámte MB z NCH a pridajte oplodnené M v pridávacej klietke. Vypúšťací otvor uzatvorte cukromedovým cestom (dobre tvrdé) a vložte do rozšírenej uličky, aby včely mohli CMC vyjedať a matku uvolniť. V tomto čase už včely matky s novou materskou látkou včely prijmú medzi seba.

Je to dlhšia doba, ale je istejšie vsadiť na takýto postup, aby prijatie bolo 100%-né. Samotné včelstvo odialením plodovania nič nestratí a rýchlo stratu dobehne. Uvedomte si jedno, ak je človek netrpezlivý a stratí o matku v tomto čase, tak stratí oveľa viac, drahú M a získa nakoniec slabé včelstvo do zimy, ak nie aj o včelstvo.
A spôsob si vyberte sám,najlepšie pridanie konfrontovať so skúseneším včelárom osobne.

P.K. napsal:
>svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou dobrý....
......................

Když shrnu svoje výsledky z monitorování, tak v Hustopečích takový spad, jako je teď v červenci, byl loni až v srpnu.

Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se tam mohl opakovat rok 2007, pokud se situace nějak nezmění, nebo pokud nezabere případná potřebná léčba, jako se to stalo zřejmě v roce 2007 na tomto mém stanovišti s gabonem.
Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají. Potom je otázka, jak včelaři budou umět ošetřit včely kyselinou, když málokdo s tím má zkušenosti.


A to jsem ve spadu ještě daleko od výsledků, které má přítel Křapka.

Takže souhlasím s tím, že bdělost je na místě.
:)

Pán Turčani, ak to možem zhrnúť, tak včelstvo má matku, nemá znášku a nepripravuje sa na tichú výmenu. Tzn, že ešte skontrolovať a zobrať medik , zakrmiť , preliečiť a znova čakať jar?

Presne tak.

To:Radek Hubač
Dovolil jsem si postup doplnit, protože podle mého názoru v původním úsporném tvaru byl pro začátečníka velice obtížně proveditelný.

"Ahoj, pokud jsi schopen najít matku, tak doporučuji starou matku (resp. její hruď) omačkat o přidávací klícku s novou matkou bez doprovodu včel (musí být sama v klícce)."

Tady se postupuje běžným způsobem, to znamená, že se samotná matka vkládá do klícky, uzavře medocukrovým těstem, vloží do včelstva, kde byla odebrána stará matka a včelstvo nechá v klidu, aby si na vůni nové matky zvyklo. A za takové 2 - 3 dny, až se kolem klícky shromáždí jen včely ochotné matku přijmout, které ji ještě navíc krmí přes sítko, včely těsto vyberou a matku vyvedou ven. Rozetření staré matky na klícku je potom vylepšení, předpokládá se, že rozmačkaná matka dá první hodinu klícce vůni té původní staré matky, která se pozvolna změní na vůni nové matky.... Takže v optimálním případě by včely ani neměly zaregistrovat změnu v matce.....

"Pokud nejsi schopen matku najít, udělej oddělek pouze ze zavíčkovaným plodem, stačí ho nechat hodinu, aby si uvědomili osiřelost, přidat matku přes medocukrové těsto ne na ostro."

Asi nejlepší postup bude, že se rámky s plodem jeden den vyberou, otřepou od včel, když už jsi nenašel matku, aby tam hloupou náhodou nebyla a vloží nad mřížku. Druhý den se rámky se včelami prostě jen vyberou a je oddělek. Ve kterém stoprocentně není matka. Navíc z něho při vyndávání z medníku odletí většina starších včel, které jsou při přijímání nové matky největší problém. Takže přidání nové matky v klícce uzavřené medocukrovým těstem je velice spolehlivé.

"Až matka bude klást -cca do týdne, uděláš přeléták na oddělek( kmenové včelstvo posuneš kousek dál a na jeho místo dáš oddělek kterému musíš rovnou dát alespoň 1 nástavek navíc) a po dalším týdnu přes noviny přidáš původní včelstvo."

Kolem nové matky a jejího plodu vznikne vlastně nový oddělek, takže nová matka se přidává už jako oddělek, ne jako matka. Přeléták je potom vylepšení, jak najít původní matku, když v původním úlu stará matka najít nejde. Po výměně úlů zalétané létavky víceméně automaticky vlétnou do úlu na původním místě. Proto musí být oddělek s novou matkou plus přidané prázdné nástavky s plásty ve zhruba stejné velikosti a podobě jako původní úl, aby tam létavky vletěly. Oddělek s novou matkou nesmí být hned u česna, musí být nahoře. Létavky by jinak z česna šly do oddělku s novou matkou a než by se rozkoukaly a zjistily, že jiná matka v úlu není, pronikly by do oddělku a matku s cizí vůní by zabily.
Potom vlastně zůstane včelstvo s novou matkou a s mladými včelami z oddělku a létavkami z původního včelstva plus něco jako "oddělek" se starou matkou a mladými včelami z úlu původního včelstva.
Pokud se nemá zvětšovat počet včelstev a má se ještě využít nějaká snůška, tak se "oddělek" po zamáčknutí staré matky a prvních projevech osiřelosti přidá přes ty noviny. To je po nejméně takových 2 - 3 dnech po utvoření přelétáku, až se nová matka a její plod v původním úlu zcelí s včelami od staré matky, postup dostatečně spolehlivý a bezproblémový.

"Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky? Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1."

Podle mně nejlépe když najdeš podrobný popis postupu třeba v nějaké zakoupené knize nebo na stránkách nějakého solidního včelaře. Postup musí být podrobný proto, aby všechny kroky byly i tobě jako začátečníkovi jasné a jednoznačné a nebyla to nějaká loterie, kde by si jen hádal, jak se co má udělat. protože stačí jeden krok udělat trochu jinak a přijetí se nepovede. Popis by měl být dlouhýaspoň na jednu stránku A4.
A potom se tady diskutuje pořád dokola, jeden tvrdí, že určitý postup je na nic a je špatný, protože jemu se to podle něho nepovedlo, druhý totéž vychvaluje do nebe, protože on o dělal mnohokrát a vždy s dobrým výsledkem....

Ahoj, pokud jsi schopen najít matku, tak doporučuji starou matku (resp. její hruď) omačkat o přidávací klícku s novou matkou bez doprovodu včel (musí být sama v klícce).
Pokud nejsi schopen matku najít, udělej oddělek pouze ze zavíčkovaným plodem, stačí ho nechat hodinu, aby si uvědomili osiřelost, přidat matku přes medocukrové těsto ne na ostro. Až matka bude klást -cca do týdne, uděláš přeléták na oddělek( kmenové včelstvo posuneš kousek dál a na jeho místo dáš oddělek kterému musíš rovnou dát alespoň 1 nástavek navíc) a po dalším týdnu přes noviny přidáš původní včelstvo. Když kmenové včelstvo posuneš, již druhý den tam bude podstatně méně včel a matka se hledá dobře, je tedy lépe ji najít a zlikvidovat a přidat přes noviny v tom případě můžeš hned.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?m?na matky
> Datum: 13.7.2010 23:05:17
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky?
> Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1. Díky.
>
>
>

svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou dobrý....

přítel měl od kolomýho oddělky,byl nespokojenej...letos honí každou kačku a asi to ojebal,prej je bez medu

Zdravim, ja kupuju zde a jsem spokojen: http://data.newmp3.cz/
T.H.


2010/7/13 iva Němcová <ivanemcova/=/seznam.cz>

> Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem
> děkuji
>

Díky, Karle, k této metodě jsem prakticky dospěl, akorát neumím občas přesně odhadnout, které buňky jsou ty pravé a občas se trefím do mladší larvy. Ale kdyby tam roztoč byl, tak by byl jistě vidět. Jsem rád za další zkušenost. Ostatně ten první roztoč, kterého jsem včera našel, mi paradoxně udělal docela radost: měl totiž řádně pomačkaný krunýř a myslím, že jen polovinu nožiček ... Zjevně si ho holky podaly ... Tož díky a ať se daří! Mimochodem: na hasičských zbrojnicích bývá nápis: Vlasti zdar - ohni zmar! Jestli my bychom si to neměli transformovat na roztoče (a jeho rodného bratra kleštíka ...) :-) Jiří


xxxxxxxxxxxxxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820) (45822) (45835) (45836)

JM:
..... vysoké procento trubčiny či jakýchsi přechodových buněk. Takže do nich hojně vrtám a nic ... To vše samozřejmě s vědomím, že oči jsou omezeny v kvalitě a člověk může leccos přehlédnout
......
Nešťourej, vem odvíčkovací vidličku, zapíchni jim to kolem hlav a vytáhni. Pokud nešáhneš na nejmladší, vytáhneš většinou perleťově bílé trubce. A na nich, tedy dole - na zadkách jsou roztoči - pokud jsou - velmi dobře vidět. To nepřehlédneš, na úplně bílém pozadí.
Takže když to děláš takto tak roztoči nejsou.
Keine Panik :-)

Karel

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky? Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1. Díky.

J. Matl :počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.
J. Burgel to pro mne je časově nenáročné počítání roztočů.

Čím počítám častěji v intervalu 12 a 24 hodin to je jednodušší a rychlejší.
Natrhám A3 papíry večer,dojdu ke včelaám, vytáhnu podložku, položím papír a zasunu. ráno dojde ke včelám vytáhnu podložku i s papírem a dám si ji k očím počítám, poklepávám na podložku, je tam trochu měli a většínou žádný roztoč. nakonec do podložky silněji klepnu a všechna měl spadne na zem, ve včelíně s tím musím ke dveřím a klepnu to ven.
Za 10 minut projdu asi 15 až 25 podložek. Píši si počet mravenců a roztočů na A3 papír

Roztoči tam nejsou protože je brzy , oni přibudou.
J.B.

>kde koupit skenice na med jsem z UL<
Zkuste to v Dubí. Tam se vyrábí. Musíte ale vzít celou paletu. Já je jinak kupuji na včelí farmě v Lomu u Litvínova jako kusovku.
JK

>KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820) (45822)
Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :) <
-----------------------------------------------------------
Myslím si, že všichni včelaři v celé republice mohou být v naprostém klidu. Roztoče mít již jistě nebudou. Všichni roztoči i kleštíci :o)) z celé střední evropy si totiž udělali potlach na mé včelnici :o)). Alespoň tak mi to při pohledu na mapu spadů v monitoringu připadá. Nechci při tom sahat nikomu do svědomí. Ono udělat ze sebe blbce, který má mnoho roztočů, to chce již skutečně náturu. Ti kteří spad sledují a jsou klidní nízkou úrovní počtů spadlých roztočů, by skutečně měli nasadit Formidol. Formidol je jako diagnostika vynikající. Možná, že budou překvapeni náhlým spadem, ale také zavčasu varováni. Ano ano přátelé, nepřítel, "ale čo to tárám", roztoč a pro zatvrzelé kleštík, ten nikdy nespí. To se ukázalo v minulosti již několikrát. Výhodou kyseliny mravenčí je to, že nám po aplikaci ukáže jak na tom vlasně jsme, zda můžeme být klidni, "oder nicht". Pro léčebné účely má však kyselina mravečí mnohá obtížně zvládnutelná úskalí. Rozdílná síla včelstev, náhlé změny venkovních teplot, správné umístění aplikované látky v úlech, různá vlhkost vně i uvnitř úlů... Zkrátka, zde neexistuje jednotná a vždy stoprocentně fungující metodika. Formidol, popřípadě i jiná aplikace nám ale velmi rychle ukáže, zda roztoči jsou či ne. A to je deviza se kterou bychom měli počítat.
Vše dobré a bez roztočů ... JK

JM:
..... vysoké procento trubčiny či jakýchsi přechodových buněk. Takže do nich hojně vrtám a nic ... To vše samozřejmě s vědomím, že oči jsou omezeny v kvalitě a člověk může leccos přehlédnout
......
Nešťourej, vem odvíčkovací vidličku, zapíchni jim to kolem hlav a vytáhni. Pokud nešáhneš na nejmladší, vytáhneš většinou perleťově bílé trubce. A na nich, tedy dole - na zadkách jsou roztoči - pokud jsou - velmi dobře vidět. To nepřehlédneš, na úplně bílém pozadí.

Takže když to děláš takto tak roztoči nejsou.

Tady se vyvinul druhý extrém, a někdo má za to, že když vidí VD, je to jako kdyby vypuknul tyfus.

Problém je, podle všeho,když je blbý rok, včely jsou slabé nic nevydrží a na Vd se nabalí virozy. Bez viroz vydrží včelstvo v pohodě spad 1-2tisíce po prvním léčení. A to je asi napadení, kdy to padá při normálůním vývoji ve včelstvu už červenci.

Keine Panik :-)

Karel

kde koupit skenice na med jsem z UL

kde koupit skenice na med jsem z UL

Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem děkuji

Vyvine, pardon, vedro ... :-)
xxx
kdo ví, co se z toho letos vyvyne ...

OK, Karle, mě Tvá poznámka inspirovala k dotazu o metodě. Protože pokud bys monitoring zvládl na jisté základní úrovni spolehlivosti i bez podložek, pak je to, myslím, věc hodná širší debaty. Sám - jsa elévem - zkouším vše, od podložek přes zkoumání trubčích larev až po flotaci, kterou jsem začal dělat od července. Také mám už dost velké procento volné stavby a v ní, jelikož jsem s ní letos začal, logicky vysoké procento trubčiny či jakýchsi přechodových buněk. Takže do nich hojně vrtám a nic ... To vše samozřejmě s vědomím, že oči jsou omezeny v kvalitě a člověk může leccos přehlédnout. Jen si říkám, že masivní spad bych asi jistě zachytil. Dnes jsem našel 1. roztoče na podložce. Odstranil jsem zábrany proti stavění v podmetu, aby to spad teď nekomplikovalo. Ale dle dosavadních (jakkoli malých) zkušeností si to bez podložek nedovedu představit, ačkoli je i tato metoda u nástavků občas problematická. Šlo by to pro začátečníka ještě rozvést? Myslím to helfne i ostatním. Přece jen se to teď láme a kdo ví, co se z toho letos vyvyne ... Díky a ať se daří! Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820) (45822)

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
------------

Do mě klidně štouchej :-)

Já se přiznám, ani nemám podložky? Ještě. A doufám, že bez nich vydržím.

Buď neplatí předpoklad, že trubčí plod je preferován, a nebo nejsou VD. Zatím si vystačím vidličkou při medobraní.

Ale zadám to tam, i když je to spíše subjektivní hodnocení než nějaké obj. kritérium.
Ona je trubčina a trubčina. U mě je díky volné stavbě kombinována s dělničinou a věřím, že to může VD přitáhnout.
Ale že by VD bloudil po úle a volal: Haló. neviděli jste někde stavební rámek s trubčinou?" to asi ne.


Karel

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
------------

Do mě klidně štouchej :-)

Já se přiznám, ani nemám podložky? Ještě. A doufám, že bez nich vydržím.

Buď neplatí předpoklad, že trubčí plod je preferován, a nebo nejsou VD. Zatím si vystačím vidličkou při medobraní.

Ale zadám to tam, i když je to spíše subjektivní hodnocení než nějaké obj. kritérium.
Ona je trubčina a trubčina. U mě je díky volné stavbě kombinována s dělničinou a věřím, že to může VD přitáhnout.
Ale že by VD bloudil po úle a volal: Haló. neviděli jste někde stavební rámek s trubčinou?" to asi ne.


Karel

"Nechcem vám brať vlastné presvedčenie, ale vyháňanie trubcov je biologický jav vždy závislý od jediného momentu, skončenie rozmnožovania (myslím tým zmnoženie včelstva rojením). Ak tento moment vo včelstve pominie, včelstvo je s matkou (môže byť mladá alebo i dvoj a trojročná)spokojné, trúdov ako takých (trúd je samčieho rodu), začnú ich najskôr vymedzovať na jedno miesto v úli (obyčajne na jednu bočnú stenu) a postupne po vyhladovení ich vyháňajú a dokonca nasilu odstraňujú. Vyháňanie nemusí preto spadať do jedného termínu. "
No, já zas teorii tam moc nestuduji. Ale co vím, vyhánění trubců nastává skutečně obvykle u všech včelstev na stanovišti najednou a obvykle se kryje s prudkým ukončením snůšky nebo se snůškovou přestávkou. Nejlíp to asi je vidět tam, kde je dobrá snůška z lip malolistých, protože tam často po lipách následuje prudký pokles nabídky sladiny, někdy i prakticky na nulu. Nepopírám, že je to s ukončením rozmnožování těch včelstev, ( pamatuji kdysi rojení běžné ještě v červenci za květů lip) jenže podle mého názoru je právě to ukončení rozmnožování spojeno s ukončením snůšky v červenci, takže na stanovišti to bývá v podstatě najednou u všech včelstev.
Zkušenosti potom ukazují, že pokud se obnoví snůška nebo se krmí na zimu, tak se trubci po nějakém týdnu začnou ve včelách objevovat ojediněle znova a jsou tam ještě v srpnu. A zkušenosti taky ukazují, že pokud v té době je na stanovišti oddělek nebo včelstvo bez matky, trubci se do určité míry v něm shromáždí a potom po nějakém týdnu se zase rozlétávají po těch včeltvech, která je předtím vyháněla, takže těch trubců je potom na stanovišti znatelně víc než v předchozím případě.

Pán Turčani, ak to možem zhrnúť, tak včelstvo má matku, nemá znášku a nepripravuje sa na tichú výmenu. Tzn, že ešte skontrolovať a zobrať medik , zakrmiť , preliečiť a znova čakať jar?

Pokud na stanovišti snůška náhle skončila, už by i mohl být na vyhánění trubců čas.

Nechcem vám brať vlastné presvedčenie, ale vyháňanie trubcov je biologický jav vždy závislý od jediného momentu, skončenie rozmnožovania (myslím tým zmnoženie včelstva rojením). Ak tento moment vo včelstve pominie, včelstvo je s matkou (môže byť mladá alebo i dvoj a trojročná)spokojné, trúdov ako takých (trúd je samčieho rodu), začnú ich najskôr vymedzovať na jedno miesto v úli (obyčajne na jednu bočnú stenu) a postupne po vyhladovení ich vyháňajú a dokonca nasilu odstraňujú. Vyháňanie nemusí preto spadať do jedného termínu.

Robia to bez ohľadu na to či skončí znáška alebo pokračuje. Výnimku tvorí obdobie, keď včelstvo v tomto čase robí tichú výmenu TV, v takom čase v predstihu vždy!, ošetruje trúdí plod, aby si zabezpečilo samčí faktor, bez ohľadu že sú to bratia budúcej matky.

Jinak oblíbenou praxí kdysi u některých včelařů bylo udělat v tuto dobu nový silnější oddělek či zrovna výměnu matky s osiřením, trubci se potom shromáždili tam. A jak pominulo vyhánění trubců, po takovém cca týdnu, mohli se potom do ostatích včelstev i vracet. Pamatuji si na pokusy dělat pozdní odchov matek ke konci července až v srpnu, kde se tady tím zajišťovali trubci.

je to tak,

na jedne strane sebrat, na druhe strane rozdat.

Uvidime, jak dlouho to tak pujde.

P.

Co když někdo loni do včel pral léčiva přes normu a pro jistotu ještě na jaře natíral, teď do varoamonitoringu hlásí minimální spady a přitom přes dvě tři stanoviště dál pouhých 2 kilometry daleko je roztočů ve včelstvu namnoženy na blízký kolaps?

Regoval jsem na Karla a vyjadril svuj pocit, ze je mene namahave ( fyzicky - drina) vydelat penize medem oproti oddelkum.-
------
Pokud si pamatuji, tak já reagoval na tvrzení že oddělek za 1500 je předražený.

Nevím, oddělek pod 1000 bych komerčně v ČR bez dotací asi nedělal. Při individuálním prodeji.
Druhá věc je, že je tam zřejmě nějaká dotace na matku pokud je producent oddělků chovatel matek ČSV. Takže ta cena není jen těch 1500.
Takže je to zase o podmínkách trhu.
K těm dotacím se dostává zase jen určitá skupina. A peníze se točí a daně platíme. :-)

Karel

Pokud na stanovišti snůška náhle skončila, už by i mohl být na vyhánění trubců čas.

Je normálne, že všielky už teraz vynášajú trubcov? Nie je to zavčasu?

Radku, když to vezmete takhle, tak je "těžko říct" vlastně cokoli. Ta otevřená možnost sdílet informace je dobrá a cenná a stála jistě spoustu práce. Ale máte pravdu, že to nejde bez těch, co tam ta data dají ... Takže naprostý souhlas. Vidím to tak, že pokud se do systému přihlásím, tak je to především proto, že chci výsledky svého monitoringu sdílet s ostatními ku prospěchu mnohých dalších kolegů a sám se cosi dozvětět o tom, jak jsou na tomi ostatní. Ano, počítání roztočů je pracné (mám výhodu v tom, že mám včelky na zahradě a každé ráno k nim zajdu, vezmu podložku, odnesu domů a s lupou do ní moudře zírám). Bere to čas, ale je to čas pro včely i pro budoucno, řekněme, jakkoli to zní jako fráze, a já si to tak nastavil. Chápu, že pro jiné kolegy to může být mnohem složitější. Zadat data do VMS je pak již jen otázkou pár minut, nanejvýš. A v tom je ten problém, asi, ne? Mě trochu deptá, že i řada kolegů, kteří propagují tento systém a vlastně ho svým způsobem "representují", data do něho neposílá. Myslím by měli jít (trochu demagogicky řečeno, samozřejmě) jaksi příkladem, ne? Je to zajisté jen na každém účastníku projektu. Ale když už jsem se přihlásil ... Omouvám se, nechci být za jakéhosi novodobého svazáka, ale já prostě ten systém tak pochopil. Samozřejmě: je to osobní volba, zda se přihlásím, čili nic ... Rád dám k dispozici svá data, ale také bych se rád dozvěděl, jak jsou na tom ostatní koegové, zejména v okolí. A tu vidím prostě problém, který ale chápu jako podstatný vzhledem k cíli projektu ... a tu šedou barvu koleček tak nějak nechápu ... Takže: komu "šťouch" patří? Inu, snad se to časem dozvíme pohledem na mapu VMS. Je zrovna ten pravý čas, myslím. Vše dobré a co nejméně roztočů všem přeje J. Matl.
xxxxxxxxxxxxx
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820)

J. Mátl napsal:

>Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod.
xxx
Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
Autoři varroamonitoringu otevřeli možnost jak sdílet nějaké informace.
Bez těch, kdo budou přispívat to ale nejde.

Já když jsem zjistil, že stávajíccí systém s povinným a nařízeným jednotným léčením mi nedokáže včely před varroázou ochránit, hledal jsem jak dál.
Začal jsem počítat roztoče kvůli tomu, abyh měl přehled o svých včelstvech.
No a když už jsem to měl spočítané, tak jsem se i připojil k těm, kdo byli ochotni informace poskytnout druhým.

V každém případě ale počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.

Myslím, že motivace k monitorování spadu minimáně v období červen až září je pro každého primárně přehled o svých včelách.

Pravdivým zveřejněním těchto informací by bylo možné informavat také druhé o vývoji jinde, ale pro mě je zásadní informace z mého počítání.

Radek Krušina

Poslední 3 roky toto cíleně sleduji. Přesně sleduji dobu líhnutí a počátek rozkladení. Po letošní sezóně budu mít tato data od téměř tisícovky matek. Biologická hranice pro počátek kladení je 6. den. Toho ale dosahují jen některé matky a za ideálních podmínek. 7. den rozkladení je v květnu běžný. Později se průměrná doba rozkladení asi o den prodlužuje. Mám v úmyslu materiál publikovat v Moderním včelaři. Snad se k tomu přes zimu přinutím :-).
Broněk Gruna
---------
J.B.
Opravdu jste se setkal s matkou která kladla za 7 dnů po narození.

"B.G.:Pokud je příznivé počasí, rozklade se většina kvalitních matek 7-8 den od líhnutí. Kvalitnější matky se rozkladou dříve, méně kvalitní později. Neplatí to ale bez výjimky. Toleruji rozkladení do 10. dne, ostatní brakuju. To ale platí jen za ideálního počasí k oplození. Pokud matka neklade ani za 2 týdny, téměř jistě je vadná."

========================================================

Zažil jsem vskutku neobvyklý případ,kdy ve vyšším chovu se nám INSEMINOVANÁ matka rozkladla teprve asi po 35 dnech.Matky inseminované se dvakrát narkotizují CO2 právě kvůli rozkladení po umělém oplození.Protože byla"vyřazená",tak jsem si ji vzal domů.Kladla normálně a co je nejlepší,že u mě vydržela plných 5 sezón a celou dobu jsem od ní odebíral plemenivo(jinak perfektní materiál,mimo jiné dodnes chodím do včel jen v kraťasech,absolutně mírné).Teprve letos na jaře už v úlu nebyla,někdy na podzim si musely vychovat novou.
Uvedený případ nelze brát jako vodítko,je to jen příklad,co všechno je možné.

J. Mátl napsal:

>Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod. >Tímto lehkým píchnutím do "včelího hnízda" samozřejmě netvrdím, že spad nemonitorují, jen k tomu srovnání, jak jsou na tom jinde, jaksi tímto nedochází. To je dle mého škoda. >Kromě toho jsou vzdálenosti jednotlivých stanic zatím stále příliš veliké. Ale třeba se to časem zlepší.
>Zatím jede každý spíš sám na (a za) sebe ... A to jistě nebyl princip VMS. Nebo se mýlím? Klidné dny.
............

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
Autoři varroamonitoringu otevřeli možnost jak sdílet nějaké informace.
Bez těch, kdo budou přispívat to ale nejde.

Já když jsem zjistil, že stávajíccí systém s povinným a nařízeným jednotným léčením mi nedokáže včely před varroázou ochránit, hledal jsem jak dál.
Začal jsem počítat roztoče kvůli tomu, abyh měl přehled o svých včelstvech.
No a když už jsem to měl spočítané, tak jsem se i připojil k těm, kdo byli ochotni informace poskytnout druhým.

V každém případě ale počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.

Myslím, že motivace k monitorování spadu minimáně v období červen až září je pro každého primárně přehled o svých včelách.

Pravdivým zveřejněním těchto informací by bylo možné informavat také druhé o vývoji jinde, ale pro mě je zásadní informace z mého počítání.

Radek Krušina