Včelařská konference

Je to základní pravidlo v rostlinolékařské a vetrinární praxi při léčbě opakujících se nákaz. Učí se to na zemědělce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 12:55:53
> ----------------------------------------
> Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím
> Tě.
>
> _gp_
>
> 2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost
> dobře nemožné. >
> > pepan
>
>
>

"Ale silná zahradnická folie většinou stačí - tu taky včely neprokoušou - většinou :-) a je přiléhavá. Určitá výhoda při aplikaci formidolu, KM at"

Folie neprokousávají včely, ale larvy zavíječů, hlavně které odcházejí z včelího díla se někde zavrtat a zakuklit. Prokoušou jakékoliv měkké fólie, ty tvrdé ne. Ostatně dokáží vykousat i tvrdé dřevo, do měkkého se občas i zavrtají.

>Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající reinvazi<
------------------------------------------------------------
To je ta správná otázka. Oficiálně přiznané zavčelení znám a mám je jako zdravotník pod kontrolou. Bohužel, zalétlé roje a divoké včelaře - dnes jsou zde a zítra jinde, případně jsou dobře zašití na soukromých pozemcích, nejsem schopen povětšinou zjistit. Ale líheň někde určitě bude.
JK

prosím,poradte kde se vyrábí pruhledná folie z které se dá udělat strop ulu.děkuju.
--------------
Kde se vyrábí, nevím. Pokud ji chceš koupit tak
ve včelařských prodejnách - ve většině jich mají - nastříhanou , nebo v roli v Řempu. Třeba Řempo Holoubek.

Obch. název Durafol.

Ale silná zahradnická folie většinou stačí - tu taky včely neprokoušou - většinou :-) a je přiléhavá. Určitá výhoda při aplikaci formidolu, KM atd.

Karel

prosím,poradte kde se vyrábí pruhledná folie z které se dá udělat strop ulu.děkuju.

Dne 18.07.10 jsem aplikoval Gabon PF-90. Spady po d v a n á c t i hodinách od několika desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. J.K.

Keď som včera čítal Tvoj zámer urobiť kontrolu zamorenia včelstiev po aplikácii KM, čakal som tento výsledok.
Pred asi 12 rokmi som robil pokus s KM, keď každé druhé včelstvo bolo bez KM, zber som robil každý deň Od 1.7. do 5.8, potom som nasadil GABON- účinná látka acrinathrin po dobu 36 dní a nakoniec fumigáciu Varidol Fum 10.11.

V priemere bol konečný výsledok lepší v tých včelstvách, v ktorých som KM neaplikoval. Samozrejme, aj keď som sa snažil metodiku dodržať, beriem to len jeden ukazovateľ, pre mňa však rozhodujúci, pretože odvtedy som KM vypustil z bežného ošetrovania včelstiev.

KM je zradná, má mnoho nedostatkov, je náročná na prácu a výsledkom môže byť každý 3-4 rok úhyn včelstiev.
Gabon už nepoužívam, ale rezistentnosť naň som nikdy nezaznamenal, tak ako u Amitrazu a ani narušenie touto látkou medu mi odberateľ ešte nevytkol. Používam ho len po skončení včelárskej sezóne a v správnom dávkovaní, potom je iá účinný.

Mně už Gabon PA pohřbil tolik set včelstev za dobu co včelařím, že
důvěru již nikdy nazpět nezíská. Stejně jako i Ti největší zastánci
tohoto léčiva v okolí, kteří takto mluvily jeden dva roky a potom
plakali. Bacha na Gabony, ověřujte je když jsou používány v okolí
stále. Nemám nic proti výrobci až natu nedokonalou zpětnou vazbu na
léčiva. Gabony nejsou trvalé řešení.

_gp_

2010/7/19 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
>  Já souhlasím s Pepou, že odsuzovat Gabony je cesta nesprávným směrem.
> Gabon PA mě v roce 07 zachránil všechna produkční včelstva. Do některých
> odělků jsem je nedal a také koncem srpna už nebyly. To samé v celé naší ZO,
> kde včelaři, kteří je správně a včas použili měli včely, ostatní nic, nebo
> jarní trosky. Další rok jsem měl skoro rekordní. Kyselinu neodsuzuji, mám
> ji připravenu pro případ velké nouze , ale... Zkuste si nalistovat na str.
> asi 3 Fascinující včely a tam máte krásný a zvětšený obrázek včely se všemi
> chloupky brvami a já nevím čím ještě. I tyto drobnosti mají v přírodě velký
> význam a já si umím představit co to s nimi asi udělá když nedaleko unikají
> páry agresivní kyseliny. Prostě neexistuje ideální řešení a jednostraný
> pohled nám nijak nepomůže.  Zdraví R. Stonjek
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím Tě.

_gp_

2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost dobře nemožné. >
> pepan

Já souhlasím s Pepou, že odsuzovat Gabony je cesta nesprávným směrem. Gabon PA mě v roce 07 zachránil všechna produkční včelstva. Do některých odělků jsem je nedal a také koncem srpna už nebyly. To samé v celé naší ZO, kde včelaři, kteří je správně a včas použili měli včely, ostatní nic, nebo jarní trosky. Další rok jsem měl skoro rekordní. Kyselinu neodsuzuji, mám ji připravenu pro případ velké nouze , ale... Zkuste si nalistovat na str. asi 3 Fascinující včely a tam máte krásný a zvětšený obrázek včely se všemi chloupky brvami a já nevím čím ještě. I tyto drobnosti mají v přírodě velký význam a já si umím představit co to s nimi asi udělá když nedaleko unikají páry agresivní kyseliny. Prostě neexistuje ideální řešení a jednostraný pohled nám nijak nepomůže. Zdraví R. Stonjek

Tak jsem tam měl pár dnů podložky- různě nejdéle asi 5 dnů v jednom včelstvě. Je to divné, roztoče jsme neviděl. ANi jednoho. To odpovídá tomu co jsem viděl na trubčině.

Ten bílý papír je teď v létě bezva nápad.
:-)

Karel

Ale když je Gabon nanic, tak to bezpečně poznáte. Jinak rezistence na
fluvalinat není trvalá záležitost.

Na přednáškách bylo atraktivní sdělovat, jak ti rakouští včelaři mají
rezistentní roztoče, kteří ničí naše včelstva přes hranici a ono ejhle
jaksi se zapomnělo, že tvrdou chemii už je tam nějakou dobu zakázáno
používat. Takže spíše více rezistentní jsou určité věty v souboru
sdělení našich přednášejících než rezistence rakouských roztočů.


Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající
reinvazi a jestli tomu tak je, tak si raději Gabon PF křížově po 14
dnech ověřte.

_gp_

2010/7/19 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií<
> ------------------------------------------------------------
> Nemyslím si, že je Gabon nanic. Nanic jsou jen někteří včelaři, kteří Gabon
> svým "vynalézavým" přístupem k léčení znehodnotí a na dosti velkých územích
> vychovají rezistentní roztoče.
>
> Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady
> od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem
> aplikoval Gabon PF-90. Spady po  d v a n á c t i  hodinách od několika
> desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. To tedy znamená (domnívám
> se), že na území kde chovám včely, dosud nebyl "odchován" na léčivo
> tau-flovalinate rezistentní roztoč. Na druhou stranu můžeme vyslovit
> doměnku: -budeme-li chtít používat pouze kyselinu mravenčí, bude muset do
> včelstev "téci nepřetržitým potůčkem" po celé léto. To za předpokladu, že
> budeme umět stanovit její účinnou koncentraci. Účinné (správné) použití
> kyseliny mravenčí vidím jako největší kámen úrazu a to nejen našich
> včelařů. Je to můj osobní názor a nemusíte s ním souhlasit. Žádné dosud
> používané aplikace kyseliny mravenčí (několikaleté pokusy s Formidolem a
> druhý rok dlouhodobými odpařovači) nemohou, z důvodu velké náročnosti na
> stanovení správné koncentrace par v současnosti nahradit v účinnosti tzv
> tvrdá léčiva ať se to "ekologistům" líbí nebo nelíbí.
> Přeji všem kolegům podletí bez roztočů. Všichni "kleštíci" jsou na mé
> včelnici ;o((.  JK
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

"Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí"
Takový výrok má přibližně stejnou informační hodnotu, jako když řeknnu, že jsem si v sobotu skočil na "jedno". Taky nikdo netuší co a jak proběhlo ;-)

lépe popsané srovnání účinnosti je třeba zde:

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=187:terapeuticky-efekt-odparovacich-systemu-kyseliny-mravenci&catid=35:vms&Itemid=57

Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost dobře nemožné. Jisto jistě se jedná o jejich špatnou aplikaci. S tou kys. mrav. je to ale to samé. při její špatné aplikaci dosáhneme stejného negativního efektu. Také sledování právě spadlých rostočů po aplikaci gabonu je na nic Jeho úkolem je úpně něco jiného, a to zabránit jeho rozmnožování na plodu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 10:53:27
> ----------------------------------------
> >No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií<
> ------------------------------------------------------------
> Nemyslím si, že je Gabon nanic. Nanic jsou jen někteří včelaři, kteří Gabon
> svým "vynalézavým" přístupem k léčení znehodnotí a na dosti velkých územích
> vychovají rezistentní roztoče.
>
> Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady
> od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem
> aplikoval Gabon PF-90. Spady po d v a n á c t i hodinách od několika
> desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. To tedy znamená (domnívám
> se), že na území kde chovám včely, dosud nebyl "odchován" na léčivo
> tau-flovalinate rezistentní roztoč. Na druhou stranu můžeme vyslovit
> doměnku: -budeme-li chtít používat pouze kyselinu mravenčí, bude muset do
> včelstev "téci nepřetržitým potůčkem" po celé léto. To za předpokladu, že
> budeme umět stanovit její účinnou koncentraci. Účinné (správné) použití
> kyseliny mravenčí vidím jako největší kámen úrazu a to nejen našich
> včelařů. Je to můj osobní názor a nemusíte s ním souhlasit. Žádné dosud
> používané aplikace kyseliny mravenčí (několikaleté pokusy s Formidolem a
> druhý rok dlouhodobými odpařovači) nemohou, z důvodu velké náročnosti na
> stanovení správné koncentrace par v současnosti nahradit v účinnosti tzv
> tvrdá léčiva ať se to "ekologistům" líbí nebo nelíbí.
> Přeji všem kolegům podletí bez roztočů. Všichni "kleštíci" jsou na mé
> včelnici ;o((.       JK
>
>
>

>No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií<
------------------------------------------------------------
Nemyslím si, že je Gabon nanic. Nanic jsou jen někteří včelaři, kteří Gabon svým "vynalézavým" přístupem k léčení znehodnotí a na dosti velkých územích vychovají rezistentní roztoče.

Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem aplikoval Gabon PF-90. Spady po d v a n á c t i hodinách od několika desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. To tedy znamená (domnívám se), že na území kde chovám včely, dosud nebyl "odchován" na léčivo tau-flovalinate rezistentní roztoč. Na druhou stranu můžeme vyslovit doměnku: -budeme-li chtít používat pouze kyselinu mravenčí, bude muset do včelstev "téci nepřetržitým potůčkem" po celé léto. To za předpokladu, že budeme umět stanovit její účinnou koncentraci. Účinné (správné) použití kyseliny mravenčí vidím jako největší kámen úrazu a to nejen našich včelařů. Je to můj osobní názor a nemusíte s ním souhlasit. Žádné dosud používané aplikace kyseliny mravenčí (několikaleté pokusy s Formidolem a druhý rok dlouhodobými odpařovači) nemohou, z důvodu velké náročnosti na stanovení správné koncentrace par v současnosti nahradit v účinnosti tzv tvrdá léčiva ať se to "ekologistům" líbí nebo nelíbí.
Přeji všem kolegům podletí bez roztočů. Všichni "kleštíci" jsou na mé včelnici ;o((. JK

Když umím slepit aquarium neměl by to být problém slepit toto tavidlo.
Nevidím, ale funkci kam ten vost po vytavení steče.
Děkuji
J.B.

No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií -
jakousi registrací léku, který nikdy nemůže být lékem ale vždy jen
přípravkem proti parazitóze, je také běžné. Viditelně se tu ve
včelařství dějí od nejnižších diskuzí po "odborné" kruhy záměrné
odbočení od problému.

Zkrátka kecy.

_gp_

2010/7/18 KaJi <e-mail/=/nezadan>:

> LM: "...spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost
> nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí..."
> --
> Lukáši, nezlob se, ale tohle mi přijde už příliš jako hysterie až
> demagogie...
>
>
> Dobrou noc.
> :-)
> Karel
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Jelikož se dívám na poslední sklenice, pro ty co to zajímá všechny sklenice 720 ml z Dubí stojí 3. 61 Kč. Objednávám Faccete a těch je na paletě 1512 ks. Včela mě nevyhovuje a tak s ní končím. Zdraví R. Stonjek

Jelikož se dívám na poslední sklenice, pro ty co to zajímá všechny sklenice 720 ml z Dubí stojí 3. 61 Kč. Objednávám Faccete a těch je na paletě 1512 ks. Včela mě nevyhovuje a tak s ní končím. Zdraví R. Stonjek

teď se ukažte diskutéři.
http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Prav%C4%8Dela_tureck%C3%A1


pepan

Pro ty kdo ho chtějí vyrábět, ale celý skleněný.

http://leteckaposta.cz/613390058

B.V.

JD:
Nechápu, co je na tom nepochopitelného... Vždyť v návodu je to napsané víc než jasně:
"Kontraindikace: Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech přítomen konzumní med."
Které části této věty přesně nerozumíš...?
----------
Já té větě rozumím poměrně dobře, jde o nebezpečnou látku, která nesmí přijít do styku s medem. Tak rozumím té větě.
A proto nerozumím tvé reakci od samého počátku a ještě snaze do toho tahat PSNV a nějakou politiku. Viz tvoje první reakce:

LM: "...spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí..."
--
Lukáši, nezlob se, ale tohle mi přijde už příliš jako hysterie až demagogie...


Dobrou noc.
:-)
Karel

Minulý týden mezi 11.07.10 - 14.07.10 jsem předčasně vytočil konzumní med. Smířil jsem se s tím, že med, který si nanesou v podletí jim nechám a patrně nebudu muset letos dokrmovat cukrem (co s ním jen budu dělat? Mám plný Magacccín.). Protože přestalo v poledne pršet a kolem 14-té hodiny se trochu i vyčasilo, šel jsem zkusit co to udělá, když aplikuji Gabon PF-90. Povedlo se. Byly na mne hodné a v 18 hod jsem byl hotov. Ani jsem nepoužil biolit :o)), ledničku :o)), nederatizoval jsem :o)), jen jsem vložil mezi rámky do rozšířené mezery pásky. Jsem zvědav co ta potvora gabon provede se spadem již po 12-ti hodinách. To jsem od 30.06.10 léčil kyselinou mravenčí. Budou padat?... nebudou padat?... toť otázka. Odečty provádím každé ráno. Věnuji tomu poctivých 45 minut. Ať dělám co dělám, dříve to nestihnu. Než je všechny spočítám, ty potvůrky kleštíky včelí :o)), tak to tu třičtvrtěhodinku dá. A teť jdu do ledničy, vytáhnu bio...pivo a jedno popiji. Nenenene! Pivo jsem tam nechal. Vyhrála to vychlazená medovinka .. předloňská.
Hezkou a plodnou diskusi přátelé.
JK

mohu-li poradit tak si kupte u vd Ještěd vyviječ páry na tavení vosku z rámečků.Ve slunečním tavidle ať chcete nebo ne zůstává až 30% nevytaveného vosku.U vařáku z ještědu zbytek jen šustí bez vosku a hlavně stojí 1630 kč a dva velké pytle s poštovným,příjde to na polovinu ale efekt je nesrovnatelný.Jako autokláv jsem použil 60 l umělý sud,ke kterému mě kámoš soustružník udělal vstupní a vystupní šroubení.Výstupní z bronzu aby náhodou nenapadlo vosk černat.Používám několik let ,asi dva roky ke vší spokojenosti.Je to velice mobilní a kdykoliv hned k použití.Čili žadná motýlice atd.Jak Říkám hned k použití a poměrně laciné,když uvážím kolik vosku mě sežrala motýlice než jsem se dostal k vyváření.Zdravím a přeji úspěch

Pro ty kdo ho chtějí vyrábět.
http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/view.php?album_id=111622&view_page=1&browse_page=0#img
http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/view.php?album_id=111622&browse_page=0&view_page=2#img
Uvnitř je podkladový plech nerez - ze sběru. Je tvrdý a dobře se čistí. Podkladová deska je dřevotříska a tu vám vřele nedoporučuji. I když ji důkladně natřete , stejně dělá problémy. Bál jsem se toho makrolonu , ale i když se teplem prověsí nic to neudělá.

díky za radu tak ja ho asi skusim koupit sedlaček ho ma za 4500 a uvidíme na tech mejch 15 včelstev a dobudoucna 40 bude snad stačit.sluneční tavidlo nechci spoustu lidí ho nepreferuje pokut nesvítí sluníčko je kničemu.

Ahoj, klidně mohly hučet i jen kvůli Tvojí předchozí návštěvě. Počkej jeden dva dny. Pokud otevřeš víko nahoře a budouzvedat zadky a bzučet, jsou osiřelé, tak vyměň mezidno za novinya je to. POkud budou klidné a matka tam je, můžeš buď počkat cca max týden, kdy by dole měla matka klást a jestli bude snůška, tak spojení přes noviny není žádný problém, můžeš provést kdykoliv.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elet?k a ztr?ta matky
> Datum: 17.7.2010 15:08:54
> ----------------------------------------
> Dole asi bude ještě nekladoucí matka.
> Takže bych to tam nechal a nahoře bych tam strčil mezidna a roztřídil plod
> do všech nsátavků rovnoměrně a počkal jak si vychovají matky.
> A pak bych podle toho spojoval.
> Záleží na snůšce.
> A v každém případě taky na tom, jestli jsou opravdu bez matky. Hučení nic
> neznamená. Měly by narazit nouzové matečníky.!!!!
>
> Pokud by byly bez matky a nechaly se být, tak se taky nic nestane.
> Pravděpodobně si vychovají svoji.
>
> Pokud ne, dole bude za chvíli pravděpodobně za chvíli klást matka. A pak se
> dají spojit kdykoli.
>
> Za předpokladu že by byly optavdu bez matky by stálo se podívat po matkách
> z chovu či po zralých matečnících.
>
> Ale v tuto dobu není ztráta matky žádná tragedie, pokud dole je už
> pravděpodobně nová.
> Ale já bych se z toho poučil a vychoval v každém nástavku jednu - oddělků
> na takové průšvihy není nikdy dost.
>
> Karel
>
>
>

KaJi:
"A taky mě nikdy žádná farmaceutická společnost nenapadla, když jsem si udělal horký šípkový čaj s medem a šel se bez brufenu vypotit.
A ani když jsem někomu jinému doporučil na řeznou ránu náplast a medem místo framykoinu. "
---
Porovnej s přístupem ("státu") k syfilis, kapavce, tuberkulóze, ... ... ...

----------------

KaJi:
"Kdo měl pravdu - včelaři kteří jej chtěli předepsat, nebo veterinář, který jim jej nepředespal, protože byla ještě snůška a v úlech byl tudíž med?"
---
Ptáš se dobře - ale špatného. Nejsem veterinář... Odpověď bych poptával na http://www.svscr.cz/index.php?art=1...
Nejednotnost přístupu úředníků je ale problém v ČR třeba i na stavebních úřadech atd.

Shodneme-li se, že kupř. rok 2007 byl pro včelaře svým způsobem "přírodní katastrofou" jako třeba "první" povodně na Moravě v roce 1997, je zřejmé, že další "včelařské povodně" budou řešeny efektivněji - stejně jako ty reálné v letech 2002, 2006 či letos. Je to škola života, s vysokým školným - ale tak už to prostě chodí - ne všechno se nechá naučit ve škole.
Předpokládám, že každý včelař, který pochopil, že zejména on má v rukou zdraví svých včelstev, již má v hlavě postup, co by v dělal v obdobném roce s brzkým a vysokým napadením kleštíkem, kdyby mu státní veternář nechtěl "předepsat" Gabon...

----------------
KaJi:
"Tak jak to je s tím gabonem, můžu mít v úle med, když jej aplikuji."

Nechápu, co je na tom nepochopitelného... Vždyť v návodu je to napsané víc než jasně:
"Kontraindikace: Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech přítomen konzumní med."
Které části této věty přesně nerozumíš...?

JD

Ahoj, jak psal Karel, podívej se, jestli nahoře narazily matečníky, nebo ne. Od toho de odpíchni. Jestli nahoře stará matka je a dole taky, třeba neoplodněná, nevím nevím jak by to dopadlo při spojení, nemám zkušenost, někdo jiný se musí vyjádřit.

Já jsem koncem května taky chtěl udělat přeleták (poprvé v životě) ale nebylo na to počasí a tak jsem po 3 týdnech vylamování matečníků tu rojivou matku přehodil do oddělku....po čtyřech dnech jsem ji vrátil i s plástem včel, vylámal nouzáky a ejhle, doposud už žádná rojová nálada, žádné krápníkové jeskyně. Ale jsem začátečník, a tak si ze mě pro příště asi moc příklad neber.

(Jinak do rozdělování včelstva na víc malých by se mi taky nechtělo, když priority jsou momentálně o medu).

O přeletáku jsem četl leccos, ale nejvíc se mi líbilo psaní Jana Jindry viz níže:
http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY223.html
(odstavec "Zabránění vyrojení")

Ať se daří, Libor.

JD:
Polemizuješ stejným způsobem nad návodem k paralenu, brufenu, antibiotikům, ... ... ...?
Domnívám se, že ne - buď jej akceptuješ a dodržuješ, nebo vědomě či nevědomě ne.
-----------
Jasně že nad tím přemýšlím a čtu návod i kontraindikace.

A taky mě nikdy žádná farmaceutická společnost nenapadla, když jsem si udělal horký šípkový čaj s medem a šel se bez brufenu vypotit.
A ani když jsem někomu jinému doporučil na řeznou ránu náplast a medem místo framykoinu.

Tak jak to je s tím gabonem, můžu mít v úle med, když jej aplikuji. Podle návodu ne.
Tak jak to bylo v roce 2007 když někteří veterináři odmítali předepsat gabon, protože byla ještě snůška a roztoči padali bez ohledu na snůšku.
Kdo měl pravdu - včelaři kteří jej chtěli předepsat, nebo veterinář, který jim jej nepředespal, protože byla ještě snůška a v úlech byl tudíž med?
(MV 2008/1 str.29 v pravo dole)

Tady právě pokračuje po dešti snůška, a když to dobře půjde, tak třeba až do srpna.

Karel

Díky,
ale pořád ještě tomu nerozumím. Mým cílem bylo utlumit rojovou náladu a zase z toho udělat zpátky produkční včelstvo o těch 3 N. Proč je mám ještě dál rozdělovat? Pokud narazí ty nouzové matečníky nahoře (důkaz že tam není matka), a nová matka začne klást dole, můžu je napřímo spojit (a jak nejlíp) a tím z nich zas udělat hned plnohodnotné včelstvo?
V případě, že dole ta matka nebude, tak rychle spojit, než se tam vyvinou trubčice?
Mám jen pár včelstev a rozkvetla lípa, a pokud všechno neodplavalo s deštěm, doufám ještě i v medovici. Do rozdělení včelstva na víc malých o 1 N se mi moc nechce, to jsem mohl udělat už místo toho přeletáku...
Díky za trpělivost, možná jsem to jen blbě pochopil a nebo si špatně přebral celý princip přeletáku - zkouším to poprvé.
HI



----------------
"Dole asi bude ještě nekladoucí matka.
Takže bych to tam nechal a nahoře bych tam strčil mezidna a roztřídil plod do všech nsátavků rovnoměrně a počkal jak si vychovají matky.
A pak bych podle toho spojoval. "

Už to začíná být zdlouhavé... a přestalo pršet.

Výrobce v návodu definoval (m.j.) kontraindikace i ochrannou lhůtu (viz. můj minulý příspěvet - citace a odkaz). Tudíž nechápu větu: "Ale zde není šalamounsky stanovena."
Polemizuješ stejným způsobem nad návodem k paralenu, brufenu, antibiotikům, ... ... ...?
Domnívám se, že ne - buď jej akceptuješ a dodržuješ, nebo vědomě či nevědomě ne.

Plošné nařizování - opět paralela:
Protestují obyvatelé měst proti plošné deratizaci třeba proto, že mají čivavu, která by se teoreticky mohla vměstnat do deratizační staničky a sežrat jed?

Nebo protestoval někdo proti plošné vakcinaci lišek třeba proto, že se bál, že by jeho děti mohly sníst návnadu? Na druhou stranu - dnes se začíná diskutovat o povinném očkování (dětí), ale až v době, kdy dané choroby přestaly být plošným problémem...

S tím souvisí problém "konzumní med" a problém NN včelaření: Přijde mi to jako diskuse pro diskusi.
Vyjměme z toho ten Gabon: vytočíš med a zakrmíš cukrem (+ něco medu zůstane jak píšeš). A ten cukr bys přeci neměl příští rok vytáčet tak jako tak.
Tak nechápu, co řešíš...?
Pokud krmíš cukrem, měl bys mít technologii takovou, abys jej příští rok nevytáčel. Třeba rotaci nástavků apod. Mřížka nemřížka, Gabon negabon.
A pokud Ti to nevyhovuje, je zde cesta biovčelaření, která nabízí alternativu.
K cukru i ke Gabonu.

Pokud jde o zmiňovanou "exatktní odpověď" - zde je potřeba laboratoř, dotaz bych tedy směřoval na D. Titěru.

Pokud budeme v diskusi pokračovat, dostaneme se k tomu, že léčiva jsou pro jednoduché použití včelaři, že spousta jich u toho nepřemýšlí, že neexistuje obor, kde se za uhynulá zvířata pro lajdáckost chovatele dostává náhrada, že dotace křiví trh, až ke vzdělání a praktickým znalostem státních veterinářů, k tomu co je a není varoamonitoring, ... ... ... Už zbývá jen úlová otázka a máme skoro všechny včelařské debatní evergreeny.
Ano, výborná témata do hospody k pivu - jen mi nějak uniká, kam by diskuse měla dospět; praktický výstup. Navíc to zde bylo již ± tisíckrát... Takže se omlouvám, ale dál se toho již účastnit nebudu.

JD

Já bych řekl, že dneska vzhledem k nízké výkupní ceně vosku je třeba si uvědomit, co z "vyvařování" vosku kdo preferuje za produkt.

Někteří včelaři podle příspěvků nepreferují čistý vyvařený vosk, ale očištěné vydenzifikované zadrátkované rámky bez nějaké zvláštní další práce použitelné k zatavování mezistěn. Tedy vlastně preferují úsporu práce. To je něco úplně jiného než když se preferuje vyvařený čistý vosk.
To je třeba si rozmyslet a podle toho prostě to zařízení stavět nebo kupovat. Protože aby obojí současně vyšlo dobře je drahé nebo složité a pracné nebo obecně vhodné až od počtu nějakého tisíce rámků.

Když preferuji plásty, tak v první řadě to dělám tak, aby vyšly ty plásty. A vosk pak třeba vychází hůře.
Když preferuji vosk, tak zase nebude vadit, když plásty pak budu muset dodatečně a pracně čistit či rovnou i znova drátkovat.
A do toho zase padá systém včelaření, jestli včelařím tak, že rámky postupně vyřazuji od května po srpen a postupně po dávkách zpracovávám nebo jestli dokážu všechny plásty používat a vyřadit najednou třeba v srpnu či září či postupně plásty a voští shromažďovat,chránit před zavíječi a skladovat nepoškozené od zavíječů několik měsíců až do podzimu či zimy, kdy všechno vyvařím najednou....

Já preferuji vosk, vyřazuji postupně a průběžně zpracovávám. Tomu odpovídá jako nejoptimálnější vyřezávání voští z rámků a jeho zpracovávání v menším, snadno použitelném a skladném zařízení, kde se definitivní produkt, kostka v podstatě čistého vosku, dá vyvařit v jedné operaci. Na začátku mám barel vyřezaného voští a zbytků, za dvě hodiny mám roztavený vosk s vodou nalitý v plastové izolované kostce, kde bude minimálně 24 hodin tuhnout a hrnec horkých zbytků po vyvařování, které vysypávám k vysušení na půdě.
Akorát ještě definitivně nevím, co s těmi zbytky. Kdyby je šlo postupně shromažďovat a skladovat nepožrané od zavíječů do množství nějaké stovky kilo, vyplatilo by se možná sehnat vařák s lisem a někdy v zimě roztopit pecek a během cca dne ještě z toho vylisovat nějaký vosk...

"Právě o ledničce jsem psal já, protože ten gabon se neaplikuje do "životního prostředí člověka" ale do prostor, kde za cca 8měsíců bude uskladńěn med. Tedy aplikuje se mezi plásty. A někdo říká že i do plástů :-) "

A co má aplikace Gabonu do úlu a za 8 měsíců vytáčení medu z tohoto úlu s nastříkáním biolitu do ledničky plné uskladněných potravin, které budu jíst třeba za pár hodin k večeři? Nějak mi to není jasné.

To mi připomíná veterinární návody proti moru z poloh, kde se po
likvidaci ohnisek ohněm aplikují antibiotika pro profylaxi! A přesto
se ty antibiotika do medu dostanou, stejně jako insekcitidy z Gabonu u
nás. Oboje v podprahovém množství, ale je to tam. Stejně se jako
léčený mor rezistentní roztoči nakonec šíří po okolí.

_gp_





2010/7/18 <e-mail/=/nezadan>:
> KaJi:
> "A mimochodem - jaká je ta v živožišné vběžná ochraná lhůta u Gabonu?
> To znamená že když někdo letos léčí, může za rok medné zásoby ponechané v
> úle konzumovat? "
> ----
> Stačí si přečíst návod...:
> [odkaz] http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pa-92-web.pdf
>
> Cit.:
> "Kontraindikace: Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech přítomen
> konzumní med. Používáme po vytočení medu.
> ..
> Ochranná lhůta: Med je bez ochranné lhůty, jelikož GABON PA 92 se nepoužívá
> v době, kdy je ve včelstvech konzumní med."
> (obdobně u PF 90)
>
> Pokud někdo používá léčivo (či veterinární přípravek) jinak než je uvedeno
> v návodu k použití, těžko potom může vinit výrobce, že má problémy. Taktéž
> nikdo neviní výrobce léků s  (pseudo)efedrinem, že si z něj někdo vaří
> pervitin...
>
> -------------------------
>
> KaJi:
> "Možná je to tím, že PSNV je plná výrazných osobností s vlastními názory.
> Těžko najít do vedení a do rady atd. člena bez názoru, který by nikoho
> nepobuřoval."
> ---
>
> To je v pořádku, zajisté to funguje i v opačném směru.
> Jen by mě velmi mrzelo, kdyby se z PSNV CZ stal truc-podnik, kde převažuje
> negace práce jiných včelařských subjektů. To jsou ty "náladové sinusoidy",
> o kterých jsem psal v předešlém příspěvku... Mám zkušenost z jiného oboru
> chovatelství, kde je to nikoliv výjimečné. Ke konstruktivitě to má
> daleko...
> Neříkám, že je to případ PSNV, ale občas mi přijde, že se k tomu blíží - a
> to by byla škoda.
>
> --------------------------
> Díky za připomenutí eVěstníku.
>
> JD
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Radim:
O ledničcer jsem nepsal, to už je doplněk kohosi jiného , ale používání "bezpečných" insekticidů ne přímo na potraviny, ale v životním prostředí člověka je dnes běžné.
------
Právě o ledničce jsem psal já, protože ten gabon se neaplikuje do "životního prostředí člověka" ale do prostor, kde za cca 8měsíců bude uskladńěn med. Tedy aplikuje se mezi plásty. A někdo říká že i do plástů :-)

Karel

Stačí si přečíst návod...:
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pa-92-web.pdf

Cit.:
"Kontraindikace: Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech přítomen konzumní med. Používáme po vytočení medu.
...
Ochranná lhůta: Med je bez ochranné lhůty, jelikož GABON PA 92 se nepoužívá v době, kdy je ve včelstvech konzumní med."
(obdobně u PF 90)

Pokud někdo používá léčivo (či veterinární přípravek) jinak než je uvedeno v návodu k použití, těžko potom může vinit výrobce, že má problémy. Taktéž nikdo neviní výrobce léků s (pseudo)efedrinem, že si z něj někdo vaří pervitin...
-----------------------

Právě proto, že ten návod znám, tak jsem se ptal na ochrannou lhůtu, když byla zmiňévána. Když je přeci běžná u veterinárních přípravků. :-)
Ale zde není šalamounsky stanovena.

A pokud by se měl návod dodržet, tak pak se nemůže Gabon plošně nařizovat, protože je možné, že se najdou včelaři co jako já dopřávají včelstvům dostatek prostoru a i kdyby chtěli, tak je nemůžou vytočit z medu. Nebo bych musel plásty, kde je 6dm2 zavíčkovaného medu a 2dm2 plodu vytočit i s plodem.

V podstatě většina metodik NN včelaření by musela být bez léčení Gabonem, pokud by se měl dodržet tento vyviňovací návod.
Takže se není co divit, když část nástavkových včelařů hledá z této "vyčůranosti" cestu ven.
Netřeba v tom hledat konfrontační útok na výrobce, který takto přistoupil k problému. Prostě si jej nepřipustil, prodává lék s návodem, který je možné dodržet tak u cc70% úlů v ČR. Víceméně jen tam, kde se používá mateřská mřížka.

O podzimním léčení a medné komoře ani nemluvím.

Nejen já v tom vidím problém, kde chybí odpovědi - exaktní - jak moc je pak ten med v příští sezoně "konzumní".

Karel

"Jak Radim srovnává Gabon s biolitem, je zavádějící, protože biolitem si běžně nestříkám ledničku.

Osobně bych Gabon použil, kdybych měl důvod, ale věděl bych že stříkám biolit do ledničky. A chápu lidi co to dělat nechtějí. "

No, ono v biolitu a podobných jsou jiné látky než v Gabonu, i když určitým způsobem příbuzné, většina z nich patří do stejné skupiny.
O ledničcer jsem nepsal, to už je doplněk kohosi jiného , ale používání "bezpečných" insekticidů ne přímo na potraviny, ale v životním prostředí člověka je dnes běžné. To jsou ony "biolity" na létavý i plazivý hmyz, kterými se vystříkávají místnosti, to jsou elektrické ochrany proti komárům, které se dávají do zásuvky a trvale rozprašují insekticid, to jsou zesílené repelenty proti klíšťatům či komárům, co se aplikují přímo na kůži nebo na oblečený oděv, ty obojky na zvířata s dlouhodobým účinkem proti klíšťatům a spousta dalších. Například relativně běžné insekticidy se třeba dnes používají do prostředků na dlouhodobou ochranu dřeva, ono sice stavební a konstrukční předpisy a zvyklosti určují, jak má být takové silně impregnované dřevo odděleno od vlastního interiéru místností, přesto ale může časem docházet třeba k nějakému překonání těch oddělovacích zábran, fólií, izolací atd hmyzem nebo hlodavci a tím k zanášení stop těch látek do místností. I když dřívější, nyní zakázané prostředky na impregnaci dřeva byly obvykle ještě toxičtější.

Zkrátka tím jsem chtěl říct, že dle mého názoru pokud někdo dá Gabony do úlu s medem a potom ten med vytočí, tak zatížení zákazníka toxickými látkami v takovém medu je proti výše napsaným případům "dobrovolného" používání insekticidů úplně zanedbatelné. Navíc acrinathrin či fluvalinat jakožto látky ze skupiny pytethroidů jsou mnohem více rozpustné ve voskových bázích než ve vodné a tak případná kontaminace bude v první řadě ve vosku než v medu.
Jedná se jen o zachování reputace přírodního včelího medu neboli o jeho prodejnost jakožto čistého výrobku bez cizorodých chemických látek.
Podle mého názoru, pokud by se odolnost roztočů nějak nečekaně katastrofálně zvýšila a výzkumníci neměli připravená náhradní léčiva, klidně nakonec dojde k povolené léčení Gabony i v době, kdy je v úlu med na vytočení, nějaké zdůvodnění se klidně najde.

Dobrý den všem,
liberecký Globus - cukr krystal za 9,90 Kč. Max. 10 kg na nákup. Platí do čtvrtka 22.7.
P.Č.

Dobrý den,mám tento pařák a jsem s ním moc spokojen.Provozuji ho přímo v lese zdroj je elekrocentrála 2200W perfektní možná trochu draší,ale v bytovce to jinak nejde.Všechen odpad zůstane v lese.Viděl jsem i levnější tuším u WWW.vastoil.cz

Dobrý den,mám tento pařák a jsem s ním moc spokojen.Provozuji ho přímo v lese zdroj je elekrocentrála 2200W perfektní možná trochu draší,ale v bytovce to jinak nejde.Všechen odpad zůstane v lese.Viděl jsem i levnější tuším u WWW.vastoil.cz

KaJi:
"A mimochodem - jaká je ta v živožišné vběžná ochraná lhůta u Gabonu?
To znamená že když někdo letos léčí, může za rok medné zásoby ponechané v úle konzumovat? "
----
Stačí si přečíst návod...:
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pa-92-web.pdf

Cit.:
"Kontraindikace: Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech přítomen konzumní med. Používáme po vytočení medu.
...
Ochranná lhůta: Med je bez ochranné lhůty, jelikož GABON PA 92 se nepoužívá v době, kdy je ve včelstvech konzumní med."
(obdobně u PF 90)

Pokud někdo používá léčivo (či veterinární přípravek) jinak než je uvedeno v návodu k použití, těžko potom může vinit výrobce, že má problémy. Taktéž nikdo neviní výrobce léků s (pseudo)efedrinem, že si z něj někdo vaří pervitin...

-------------------------

KaJi:
"Možná je to tím, že PSNV je plná výrazných osobností s vlastními názory. Těžko najít do vedení a do rady atd. člena bez názoru, který by nikoho nepobuřoval."
---

To je v pořádku, zajisté to funguje i v opačném směru.
Jen by mě velmi mrzelo, kdyby se z PSNV CZ stal truc-podnik, kde převažuje negace práce jiných včelařských subjektů. To jsou ty "náladové sinusoidy", o kterých jsem psal v předešlém příspěvku... Mám zkušenost z jiného oboru chovatelství, kde je to nikoliv výjimečné. Ke konstruktivitě to má daleko...
Neříkám, že je to případ PSNV, ale občas mi přijde, že se k tomu blíží - a to by byla škoda.

--------------------------
Díky za připomenutí eVěstníku.

JD

jirkaZ napsal(a):
> a vy byste mi to plastove s vyvíječem pary nedoporučil koupit?ma ho tady
> nekdo je sním spokojenej?díky za odpovedi
>
>
Uvedené tavidlo vosku v naší ZO používáme. Mezi včelaři s menším počtem
včelstev je o něj zájem. Víko, kterým se plastová nádoba uzavře
přitlačením,se brzy opotřebuje a netěsní. Museli jsme vymyslet
mechanický způsob upevnění víka aby neunikala pára.Čím tmavší rámky se
vyvařuji, tím víc se musí dočišťovat.Je to třeba dělat ještě za tepla
pomocí špachtle a ostrého kartáče.. Když se souše vyřezávají, taky se
musí rámek očistit. Výhodou je drátkování nerezem. Do nádoby se vejde 11
rámků 39 x 24, okolo lze přidat vyřezávanou divočinu a zbytky
díla.Vyváření trvá asi 40 min., když dojde voda vyvíječ sám vypne.
Viděl jsem fotografie velkokapacitního provedení tohoto zařízení.ze
sousední ZO. Zateplená bedna ze staré skříně na 40 rámků umístěná na
stojanu mírně do spádu, na dně nerezová vana s výtokem a utěsněné víko.
Pára se přivádí z brutaru hadicí z upraveného víka.
Zdravím. Jaromír Sobotka

JD:
....Proč si nemůže PSNV (myšleno její představitelé) najít "vlastní cestu", kterou bude prosazovat - ale bez těch konfrontací...? .....

-------------------------
Možná je to tím, že PSNV je plná výrazných osobností s vlastními názory.
Těžko najít do vedení a do rady atd. člena bez názoru, který by nikoho nepobuřoval.

Jedna skupinba - převážně mladší - ta bude vadit výrobcům "klasických" léčiv, druhá skupina bude vadit výrobcům mezistěn, třetí obchodníkům s medem a čtvrtá - s tou budou mít problém nejen výrobci úlů ale dokonce i PSNV. Ti nechovají včely v nástavkách ale v neckách. :-)

Ve vystoupení Lukáše Mately nevidím názor PSNV ale mladé nastupující generace.

Tady jeden mladý včelař shání Gabon, asi marně, jeho ZO mu jej asi nedodala, tak jako i mě (a nehledám v tom politiku CSV:-) )a byl upozorněn, že existují alternativy ke Gabonu.

Podle všeho to bez něho jde. A někde dokonce jít musí.

A mimochodem - jaká je ta v živožišné vběžná ochraná lhůta u Gabonu?
To znamená že když někdo letos léčí, může za rok medné zásoby ponechané v úle konzumovat?

Jak Radim srovnává Gabon s biolitem, je zavádějící, protože biolitem si běžně nestříkám ledničku.

Osobně bych Gabon použil, kdybych měl důvod, ale věděl bych že stříkám biolit do ledničky. A chápu lidi co to dělat nechtějí.

K vnitřní diskuzi PSNV existuje eVěstník, právě v něm byl jeden obdobný příspěvěk publikován, další reakce k tématu čeká na publikování. Zatím jsme uveřejnili všechny příspěvky, které do redakce od členů dorazily na adresu e-vestnik/z/n-vcelari.cz. A doufám, že tomu bude stále. :-)

Karel Jiruš, člen rady PSNV-CZ

Párové tavidlo ve stylu vyvíječ páry + izolovaný sud (http://vcelarstvisedlacek.cz/fot_open.php?f=img_commodity/4471.jpg je podle mojí zkušenosti vhodné tak do 10-15 včelstev, pokud včelař z nějakého důvodu nechce či nemůže používat sluneční tavidlo.
Vosk je z tavidla velmi hezký, o bezpracnosti ale příliš řeč být nemůže - nikdy se mi nepodařilo vyndavat rámky zcela čisté - musely se dočišťovat špachtlí a zejména kolem průvlaků drátků zůstávají nečistoty. Tudíž volný čas, kdy tavidlo pracovalo, se skutečně musí využít k dočišťování rámků - nikoliv MŮŽE...

Zkoušel jsem i up-grade na větší výkon (pařák, z kterého šla pára izolovanou 5/4 hadicí přímo do několika nástavků s plásty). Výkon i rychlost práce se značně zvýšil, cena zařízení minimálně k poměru jeho výkonu značně klesla (v mém případě i absolutně - pařák jsem měl...) - problémy s dočišťováním zůstaly.

Navíc u tohoto systému je víc než vhodné zajistit si výtok vosku z nádoby s plásty do plechovky včelotěsně. Nebo pracovat ve včelotěsném prostoru. Jinak je vosku dost mrtvolek včel.

Pro větší množství práce se mi zdá výhodnější sestava vyvařovací kotel + vyhřívaný lis či odstředivka + dekantační nádoba. U kotle se moc stát nemusí - buď se rámky taví po cca 4 kusech v kleštích (čas na vyvaření je v řádu vteřin) nebo se kotel naloží celý rámky, zatíží a jde se třeba utahovat lis či přelívat vosk. Při vyndavání skutečně stačí rámky oklepat - a je hotovo.
Lis vyžaduje utahování člověkem (= bere čas), odstředivka pravděpodobně bude lepší řešení (= pracuje stroj po zmáčknutí vypínače), ale tady nemám žádné praktické zkušenosti.

Ale jako všechno ve včelaření je to o systému...:
Budu mít rámky k vytavení k dispozici jednorázově všechny najednou nebo budu mít kontinuální přísun celou sezónu? Mám je kde a jak skladovat?
Budu si pořizovat jednoúčelová zařízení nebo hledám nějaké univerzálnější řešení?
Chci mít plnou stodolu (drahého) včelařského vybavení?
Je pro mě včelaření zdrojem příjmu a tudíž chci mít práci rychle hotovou anebo je to pro mě koníček a baví mě si s tím hrát?
Mám prostředky na investice?
Je zde nějaký dotační titul, který mi pomůže si zařízení pořídit levněji?
A tak...

JD

-----------------


jirkaZ (82.100.2.212) --- 17. 7. 2010
tavidlo vosku
čauky tak díky za radu koukam že ho teda vubec nemam kupovat to parove tavidlo?tak mi řekne kde prodavají nejak dobry vařak na vosk kol 7000kč a aby s toho už tekl vosk a nemusel sem schanet nejakou ješte ktomu odstředivku a tak.díky za radu jirka

Díky za odpověď.
Další "názoření" by už bylo asi jen rétorickým cvičením...

Pokud někde vznikne prostor pro vnitřní diskusi PSNV CZ, budu rád.

JD

"a vy byste mi to plastove s vyvíječem pary nedoporučil koupit?ma ho tady nekdo je sním spokojenej?díky za odpovedi"

.........................................................

Nemám přehled,ale řekl bych,že je to jeden z mála sériově vyráběných výrobků pro tento účel na našem trhu,ještě navíc cenově příznivý.Jen je potřeba zvážit spotřebu času a také mít nadupaný jistič v elektrohodinách,2Kw jsou docela dost při stále stoupajících cenách energií a zisku do 1kg vosku na jedno vyvaření.Já sám už několik let schraňuji několik různých bubnů a vířivek z praček a ždímaček,že si z toho jednou udělám odstředivku,pokud zatím neseženu něco lepšího,hodit do šrotu to můžu vždycky.Ale takový epochální vynález,jako je plastové parní tavidlo,to je tak pro drobného včelaře,mě zatím dostatečně vyhovuje sluneční vlastní výroby,letos taví tak vydatně,až mi na něm popraskalo vakuované dvojsklo,budu muset navštívit sklenáře,jestli by nebylo nějaké odolnější proti vysokým teplotám.

Zdraví Pavel

a vy byste mi to plastove s vyvíječem pary nedoporučil koupit?ma ho tady nekdo je sním spokojenej?díky za odpovedi

"čauky tak díky za radu koukam že ho teda vubec nemam kupovat to parove tavidlo?tak mi řekne kde prodavají nejak dobry vařak na vosk kol 7000kč a aby s toho už tekl vosk a nemusel sem schanet nejakou ješte ktomu odstředivku a tak.díky za radu jirka"

Kde prodávají nevím, to bych musel poradit hledat ve stránkách včelařských prodejen na internetu nebo najít blízké včelařské prodejny a zeptat se tam.
Poradím ale jinou věc, zkus se zeptat funkcionářů místní ZO. Dříve bylo běžné, že v ZO byl spolkový vařák nebo jiné zařízení na tavení vosku, které se půjčovalo členům. Třeba naše ZO měla tuším dva vařáky, ty časem proděravěly a v ZO nějak se jich zbavili. Teď tuším mají jedno zařízení s tím plastovým barelem na vytavování parou. Půjčování takového zařízení v rámci ZO je myslím obvykle zadarmo, takže i když to bude zařízení, které je tady v příspěvcích haněno, není nad to místo teoretického čtení různých názorů si zařízení na nějaký den půjčit a přímo vyzkoušet. Případně pokud je dobrá spolupráce mezi jednotlivými ZO, třeba by šlo půjčit to zařízení i z jiné ZO.

...,>>>Ale proč cpát do včel něco (gabon), co umí více či méně nahradit méně
škodlivá látka (KM)?<<<<
DDT a mnoho dalších bylo také považováno za neškodné. I ta kys. mravenčí se ve včelstvu vyskytuje v jiných konsentracich, Digitális je zase oblíbeným jedem travičů i lék na srdce.


Pepan
---------- Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 17.7.2010 21:47:07
> ----------------------------------------
> LM: "...spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval"
> JD: "Lukáši, nezlob se, ale tohle mi přijde už příliš jako hysterie až
> demagogie"
>
> nezlobím se, věcně diskutujeme a odlišné názory nejsou na škodu. Říkejme
> tomu tady klidně lék... Sám jinak nebudu nazývat lékem ani gabon ani KM...
>
>
> JD: "..Tebou zmiňovaná kyselina mravenčí působí v tomto úhlu pohledu
> stejně"
>
> KM nezanechává rezidua účinné látky ve vosku a případná stopová množství
> látky v medu nejsou pro zdraví člověka škodlivá. Také neoslabuje imunitu
> vychovávaného plodu. U obou gabonů jsou tato tvrzení velmi problematická.
>
>
>
> JD: "Pokud tedy nenarážíš na formální fakt, že doposud byl veden jako
> "veterinární přípravek" a registrace mezi "léky" právě probíhá."
>
> Tyto informace nemám a i kdyby, tak takhle bych asi neslovíčkařil ;-).
>
>
>
> JD: "po podání některých přípravků existuje ochranná lhůta - na mléko,
> maso, vajíčka"
>
> Nedělám si iluze a je mi jasné, že v mléku, mase i vajíčkách dostávám do
> sebe všelicos, možná i hošího než tau-fluvalinát a acrinathrin. To bych
> nemohl jíst nic, protože ekologické zátěže z minula způsobují problémy i
> při čistě přírodním eklo/bio hospodaření...
> Ale proč cpát do včel něco (gabon), co umí více či méně nahradit méně
> škodlivá látka (KM)?
>
>
> JD: "Přijde mi, že ze strany PSNV CZ (jejíž jsem členem), se v poslední
> době stupňuje tlak na produkty VÚVč"
>
> Jsem členem i funkcionářem (jednatelem) PSNV. Na této konferenci jsem
> vyjádřil svůj osobní názor, nikoli stanovisko PSNV. K tomu ani nejsem radou
> PSNV zmocněn a rozhodně bych oficiální stanoviska PSNV nepsal zde.
>
>
>
> JD: "Proč si nemůže PSNV (myšleno její představitelé) najít "vlastní
> cestu", kterou bude prosazovat - ale bez těch konfrontací...? "
>
> PSNV-CZ již několik let prosazuje méně chemie do včel a snaží se upozornit
> na řešení problematiky V.d. spíše cestou prevence než řešení důsledků.
> Jestli v mém příspěvku bylo něco konforntačního (možná slovo lék), tak se
> omlouvám, viz výše...
> Konfrontacím se snažím vyhnout, ale když chci upozornit na výhody
> alternativního "léčiva" když se někdo zeptá na "léčivo" (podle mého
> osobního názoru) méně vhodné, tak musím umět poukázat na to, v čem je
> lepší. A k tomu patří uvést i jeho nevýhody. To by byla jinak polovičatá
> odpověď. Nejsem dodavatel KM ani aplikátorů a tak o nějakém "špinění
> konukrence" také nemůže být řeč.
>
>
>
> JD: "Proč je potřeba být neustále v opozici vůči někomu či něčemu?"
>
> Opravdu jsem soukromým příspěvkem (jako každý jiný včelař, ne jako
> funkcionář PSNV) chtěl pomoct začínajícímu včelaři, který se třeba ještě
> nestačil rozhlédnout po možných informačních zdrojích, s rozhodováním, zda
> složitě získat gabon, nebo jít cestou, která má snad větší perspektivu.
>
>
>
> JD: "Celá pravda by asi byla, že: "...NĚKTEŘÍ praktici i vědečtí pracovníci
> se shodují..."
>
> Ano to slovíčko někteří tam klidně může být. Nebráním se tomu.
> Ale existuje některý obor lidské činnosti, kde se všichni dotčení
> jednomyslně shodnou? Leda že by se takovému oboru věnoval jediný člověk.
> Je samozřejmé, že existují různé názory...
>
>
>
>
> JD: "Celé mi to přijde jako předvolební boj. Když nestačí pozitivní kampaň,
> přijde se s negativní. Jen mi není jasné, o jaké "volby" tu jde - a proč se
> to celé tedy děje...? "
> ...a další dotazy....
>
> Jak jsem psal, příspěvek měl přimět začátečníka a třeba i další včelaře se
> zamyslet nad tím, zda nezkusit oslabit roztoče V.d. něčím šetrnějším, v
> zahraničí úspěšně používaným... Nic víc. Nějak jsme se dostali k VÚVč, ČSV,
> volbám, atakům a konfrontacím, ale o to tu skutečně vůbec nešlo, takže
> nebudu reagovat... To by se další diskuse dostala úplně jinam.
>
>
> Ještě dodatek:
> gabon je problematický už kvůli "lajdákům" či "poctivcům", kteří nechávají
> pásky v úlu celoročně, dávají je v době snůšky. To už je mi milejší lajdák,
> který neléčí vůbec, ten aspoň šlechtí na varroatoleranci ;-).
>
> Ad názorová pluralita:
> V ČSV i v PSNV budou příznivci KM. Pokud někdo z ČSV sdílí můj názor, že KM
> je lepší cestou než gabon, pak snad nelze říci, že ČSV je konforntační,
> atakuje a dělá předvolební kampaň... A takových je dost a jsou i
> funkcionáři...
>
>
>

LM: "...spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval"
JD: "Lukáši, nezlob se, ale tohle mi přijde už příliš jako hysterie až demagogie"

nezlobím se, věcně diskutujeme a odlišné názory nejsou na škodu. Říkejme tomu tady klidně lék... Sám jinak nebudu nazývat lékem ani gabon ani KM...


JD: "..Tebou zmiňovaná kyselina mravenčí působí v tomto úhlu pohledu stejně"

KM nezanechává rezidua účinné látky ve vosku a případná stopová množství látky v medu nejsou pro zdraví člověka škodlivá. Také neoslabuje imunitu vychovávaného plodu. U obou gabonů jsou tato tvrzení velmi problematická.



JD: "Pokud tedy nenarážíš na formální fakt, že doposud byl veden jako "veterinární přípravek" a registrace mezi "léky" právě probíhá."

Tyto informace nemám a i kdyby, tak takhle bych asi neslovíčkařil ;-).



JD: "po podání některých přípravků existuje ochranná lhůta - na mléko, maso, vajíčka"

Nedělám si iluze a je mi jasné, že v mléku, mase i vajíčkách dostávám do sebe všelicos, možná i hošího než tau-fluvalinát a acrinathrin. To bych nemohl jíst nic, protože ekologické zátěže z minula způsobují problémy i při čistě přírodním eklo/bio hospodaření...
Ale proč cpát do včel něco (gabon), co umí více či méně nahradit méně škodlivá látka (KM)?


JD: "Přijde mi, že ze strany PSNV CZ (jejíž jsem členem), se v poslední době stupňuje tlak na produkty VÚVč"

Jsem členem i funkcionářem (jednatelem) PSNV. Na této konferenci jsem vyjádřil svůj osobní názor, nikoli stanovisko PSNV. K tomu ani nejsem radou PSNV zmocněn a rozhodně bych oficiální stanoviska PSNV nepsal zde.



JD: "Proč si nemůže PSNV (myšleno její představitelé) najít "vlastní cestu", kterou bude prosazovat - ale bez těch konfrontací...? "

PSNV-CZ již několik let prosazuje méně chemie do včel a snaží se upozornit na řešení problematiky V.d. spíše cestou prevence než řešení důsledků.
Jestli v mém příspěvku bylo něco konforntačního (možná slovo lék), tak se omlouvám, viz výše...
Konfrontacím se snažím vyhnout, ale když chci upozornit na výhody alternativního "léčiva" když se někdo zeptá na "léčivo" (podle mého osobního názoru) méně vhodné, tak musím umět poukázat na to, v čem je lepší. A k tomu patří uvést i jeho nevýhody. To by byla jinak polovičatá odpověď. Nejsem dodavatel KM ani aplikátorů a tak o nějakém "špinění konukrence" také nemůže být řeč.



JD: "Proč je potřeba být neustále v opozici vůči někomu či něčemu?"

Opravdu jsem soukromým příspěvkem (jako každý jiný včelař, ne jako funkcionář PSNV) chtěl pomoct začínajícímu včelaři, který se třeba ještě nestačil rozhlédnout po možných informačních zdrojích, s rozhodováním, zda složitě získat gabon, nebo jít cestou, která má snad větší perspektivu.



JD: "Celá pravda by asi byla, že: "...NĚKTEŘÍ praktici i vědečtí pracovníci se shodují..."

Ano to slovíčko někteří tam klidně může být. Nebráním se tomu.
Ale existuje některý obor lidské činnosti, kde se všichni dotčení jednomyslně shodnou? Leda že by se takovému oboru věnoval jediný člověk.
Je samozřejmé, že existují různé názory...




JD: "Celé mi to přijde jako předvolební boj. Když nestačí pozitivní kampaň, přijde se s negativní. Jen mi není jasné, o jaké "volby" tu jde - a proč se to celé tedy děje...? "
....a další dotazy....

Jak jsem psal, příspěvek měl přimět začátečníka a třeba i další včelaře se zamyslet nad tím, zda nezkusit oslabit roztoče V.d. něčím šetrnějším, v zahraničí úspěšně používaným... Nic víc. Nějak jsme se dostali k VÚVč, ČSV, volbám, atakům a konfrontacím, ale o to tu skutečně vůbec nešlo, takže nebudu reagovat... To by se další diskuse dostala úplně jinam.


Ještě dodatek:
gabon je problematický už kvůli "lajdákům" či "poctivcům", kteří nechávají pásky v úlu celoročně, dávají je v době snůšky. To už je mi milejší lajdák, který neléčí vůbec, ten aspoň šlechtí na varroatoleranci ;-).

Ad názorová pluralita:
V ČSV i v PSNV budou příznivci KM. Pokud někdo z ČSV sdílí můj názor, že KM je lepší cestou než gabon, pak snad nelze říci, že ČSV je konforntační, atakuje a dělá předvolební kampaň... A takových je dost a jsou i funkcionáři...

Ahoj Roberte,

diky nasi opavske firme Galena ted mozna bude pribyvat tohoto bodlaku na Opavsku a mozna i jinde, dalsi pole je u Hlubocce. Stal jsem dnes u toho pole , pole hucelo vcelami, ale vsechny byly na doprovodnem podrostu na tech kvetech bodlaku jsem vcelu nevidel. KOlem toho pole jsem jezdil 2x tydne. Prvne to vypadalo,ze lezi ladem, kvetla na nem repka, neco jako kopretiny a dalsiruzne kvetouci rostliny a ted je najednou fialove.

Jestli dava med to skutecne nevim,ale voni hezky.

Pavel

Dotaz pro tvůrce VMS. Jaký problém by byl, zavést územně (podle kú)
kolik jakého Gabonu (PF PA) je v oběhu daný rok. Data by mohl zadávat
zprostředkovatel (ZO, OV) nebo včelař nebo důvěrník nebo přímo podle
objednávek výrobce VÚ Dol a také nezapomenout na možnost zadávání dat
SVSkou.

_gp_

2010/7/17 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Dodnes není nad Gabony přehled. Výrobce balí a prodává a včelaři
> pláčou nad rezistencí. Nic nepochopitelného, když chce jeden bez
> ohledu na důsledky vydělat. Žádná mapa kde je s Gabony léčebná pauza.
> Nic. Jen slova a zase jen slova.
>
> _gp_
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

čauky tak díky za radu koukam že ho teda vubec nemam kupovat to parove tavidlo?tak mi řekne kde prodavají nejak dobry vařak na vosk kol 7000kč a aby s toho už tekl vosk a nemusel sem schanet nejakou ješte ktomu odstředivku a tak.díky za radu jirka

Dodnes není nad Gabony přehled. Výrobce balí a prodává a včelaři
pláčou nad rezistencí. Nic nepochopitelného, když chce jeden bez
ohledu na důsledky vydělat. Žádná mapa kde je s Gabony léčebná pauza.
Nic. Jen slova a zase jen slova.

_gp_

Většinou na flame nereaguji, nebo se o to alespoň snažím - ale mlčení někdy nemusí být to pravé... Taktéž se omlouvám za délku příspěvku.

---------------------
LM: "...spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí..."
--
Lukáši, nezlob se, ale tohle mi přijde už příliš jako hysterie až demagogie... Princip značné části léků je přeci naprosto stejný - selektivně na něco působí tak, aby hostitel přežil... antibiotika, antivirotika, antiparazitika, ... ... ... Bez ohledu na komerční název. Zůstaneme-li u včel - Tebou zmiňovaná kyselina mravenčí působí v tomto úhlu pohledu stejně - včely účinnou dávku přežijí, roztoči ne (zjednodušeno).
I jiné léky jsou jedy - je to jejich princip a záleží na (pře)dávkování...

Tak prosím vysvětli, proč by se Gabonu nemělo říkat "lék"???

(Pokud tedy nenarážíš na formální fakt, že doposud byl veden jako "veterinární přípravek" a registrace mezi "léky" právě probíhá...)

----------------------
LM (o Gabonu): "...Nesmí se již po jeho použití odebírad med, protože je kontaminován stopovými množstvími účinné látky..."
--
Ano - ale i to je (minimálně v rámci živočišné výroby) běžné, že po podání některých přípravků existuje ochranná lhůta - na mléko, maso, vajíčka, ... . A i jinde - postřiky ovocných stromů, ošetření vody apod.

Ano - zejména bioprodukce se snaží těmto přípravkům vyhýbat, ale nikdo z biofarmářů nemá tendenci ostatním zakazovat konvenční hospodaření. Prostě chovatelé mají volbu, jak chtějí hospodařit - a pár let je tomu tak i ve včelařství...
-----------

Přijde mi, že ze strany PSNV CZ (jejíž jsem členem), se v poslední době stupňuje tlak na produkty VÚVč (jehož jsem zaměstnancem). Přijde mi to jako jisté cyklické změny nálady... V periodách se vždy najde téma, které je konfrontační (vůči Svazu, Dolu, ...) a to se začne vyhrocovat. Pak přijde fáze uklidnění, znovu se najde nové téma - a koloběh se opakuje.
Proč si nemůže PSNV (myšleno její představitelé) najít "vlastní cestu", kterou bude prosazovat - ale bez těch konfrontací...?
Proč je potřeba být neustále v opozici vůči někomu či něčemu? Jistě - společný nepřítel "utužuje bratrství" - ale je opravdu zapotřebí takto profilovat občanské sdružení, jež se staví jako moderní?

------------------
LM: "...praktici i vědečtí pracovníci se shodují, že gabon není možná úplně to pravé (Moderní včelař 2/2010 a lze jej velmi dobře nahradit kyselinou mravenčí..."
--
Mno... Zase mi to přijde lehce manipulativní. Celá pravda by asi byla, že: "...NĚKTEŘÍ praktici i vědečtí pracovníci se shodují..." ...

----------------
Celé mi to přijde jako předvolební boj. Když nestačí pozitivní kampaň, přijde se s negativní. Jen mi není jasné, o jaké "volby" tu jde - a proč se to celé tedy děje...?
Bude PSNV vytvářet alternativní organizaci k ČSV bez možnosti obojího členství?
Bude PSNV usilovat o registraci vlastních léčiv a potřebuje si "připravit půdu"?
Pokud něco podobného, tak je konfrontační styl pochopitelný.
Pokud ne (jako celá léta doposud) - proč to (neustálé) víření vody spojené s ataky?
Doufal jsem, že s (částečnou) obměnou na vrcholných pozicích Společnosti dojde ke standardizování PR, ale asi to bohužel není možné... resp. standard je někde jinde...

:-(

JD






Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 16. 7. 2010
Re: Lék Gabon
> Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař

Odpovím sice trochu mimo téma, ale snad to bude také k něčemu.

1) spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí. Nesmí se již po jeho použití odebírad med, protože je kontaminován stopovými množstvími účinné látky.

2) praktici i vědečtí pracovníci se shodují, že gabon není možná úplně to pravé (Moderní včelař 2/2010 a lze jej velmi dobře nahradit kyselinou mravenčí.

3) jsou 2 druhy gabonu, alespoň základní informace zde: www.varroamonitoring.cz

No a sehnat kyselinu mravenčí a některý z aplikátorů KM je snad i snažší, není třeba žádné oficiality.

Dole asi bude ještě nekladoucí matka.
Takže bych to tam nechal a nahoře bych tam strčil mezidna a roztřídil plod do všech nsátavků rovnoměrně a počkal jak si vychovají matky.
A pak bych podle toho spojoval.
Záleží na snůšce.
A v každém případě taky na tom, jestli jsou opravdu bez matky. Hučení nic neznamená. Měly by narazit nouzové matečníky.!!!!

Pokud by byly bez matky a nechaly se být, tak se taky nic nestane. Pravděpodobně si vychovají svoji.

Pokud ne, dole bude za chvíli pravděpodobně za chvíli klást matka. A pak se dají spojit kdykoli.

Za předpokladu že by byly optavdu bez matky by stálo se podívat po matkách z chovu či po zralých matečnících.

Ale v tuto dobu není ztráta matky žádná tragedie, pokud dole je už pravděpodobně nová.
Ale já bych se z toho poučil a vychoval v každém nástavku jednu - oddělků na takové průšvihy není nikdy dost.

Karel

Zdravím pánové a prosím o radu. Měl jsem včelstvo o 3 N, ve kterém se mi rozjela RN, tak jsem si říkal že zkusím udělat přeleták. Přendal jsem dolů medník a dal do něj 1 obsedlý plást s plodem, na to přes folii obě původní plodiště s otevřenými očky. Při zběžné kontrole pěkně lítaly létavky dole česnem i otevřenými očky nahoře, nástavky byly pěkně obsazené, tak jsem je nechal zatím být, s tím že pak případně novou M zespodu po rozkladení zužitkuji. Teprve včera, po asi 18 dnech, jsem se tam dostal na kontrolu, RN docela opadla, dole v tom spodním nástavku byly už vylíhlé matečníky (překvapilo mě, že víc vylíhlých spodem, přes špičku), matku ani vajíčka jsem zatím ale neviděl. Všechny nástavky byly celkem solidně obsazené, v horní části úlu dokonce tak, že už dělaly brady venku, tak jsem jim ještě 1 NN přidal. Bohužel když jsem se tam šel znovu podívat, včelstvo v horní části dost hučelo, je docela možné, že jsem ho při nešikovné manipulaci připravil o matku. Co teď? Mám je zkusit v téhle fázi spojit (a jak - medník zpátky bez mezidna nahoru)? V horní části je plod všeho stáří. V dolním nástavku má matka (pokud tam tedy je) nějaké včely, které by ji už chránily, takže by to šlo je spojit takhle naostro? Nebo mám zkusit noviny/vyjídací klícku (pokud M najdu)? Je mi jasné, že jsem ten přeleták neudělal asi úplně ideálně a ještě jsem to pohnojil tím, že jsem pravděpodobně nechtě zlikvidoval matku, no ale přesto díky zkušenějším za radu, jak z toho ven, nechci nadělat další chyby a pěkné včelstvo tím zbytečně oslabit... Díky,

Honza Indra

Jak se tak dívám na ceny, spíš bude vhodnější použít lepší parní čističe než wapky s tlakovou horkou vodou. Parní čističe by měly umět vyvinout páru o tlaku až 3 - 4 bary a to by snad mohlo na očištění rámků stačit.

Mně připadá tavidlo na páru, kde se dává jen 5 - 10 celých rámků, takové hodně extenzívní. Nedokážu si představit, že by rámky v páře byly očištěny tak, že by se potom dále pro zatavování ještě nemusely dále čistit. Rámky by pak chtělo očistit ještě třeba nějakou wapkou, co umí pod tlakem stříkat vařící vodu nebo něčím takovým....
Když už by se měly vytavovat celé rámky, tak to do vany s horkou vodou a když už něco takového, tak už by stálo za to tam dát čerpadlo na horkou vodu spojené s nějakým filtrem nečistot a rámky vytavovat do té vany skrz čerpanou horkou vodu zespoda vany. To je ale poměrně složité a drahé zařízení s kapacitou tak do tisíce rámků za den, takže spíš pro velkovčelaře.
Pro úplně extenzívní vyvařování by potom stačila ta wapka s vařicí vodou s odtokem do nějakého velkého bazénu se studenou vodou. Rámky by byly udělány rychle, zůstaly by drátkované a úplně čisté a voští by v bazénu okamžitě ztuhlo a potom by se sebralo z hladiny a už bez rámků zpracovalo v libovolném zařízení, vařáku, odstředivce.....
Nebo wapka s vařící vodou nad prázdnou vanou, když by se zaplnila horkou směsí vody z wapky a voští, zatopilo by se pod ní, aby vosk zůstal rozpuštěný.....

Vzorky se mají sbírat jednodenní a to brzy ráno při rozednívání v noci mravenci nejsou aktivní.Robert

Robert, to ale problém nerieši, medzi každodenným zberom je vždy 24 hodinová medzera a výsledok monitoringu bude aj tak skreslený. A to či sú mravce v noci neaktívny, je otázne, lebo moja skúsenosť s mravcami, ktoré každý rok prichádzajú do bytu, pracujú aj v noci. Ak som v noci o 2 hod. zapálil svetlo, any si veselo pochodovali po chodníku-stezke. Anton

Môj priateľ sa dostal k antikórovému slnečnému tavidlu z Poľska cez Ostravu (má tam kamaráta) na 10 plástov. Tavidlo
(bedňa na 4 nohách a zrkadlom na zvýšenie slnečného tepla) je viacúčelové, npr. sušenie obnôžkovaného peľu a iné. Plásty sa vkladajú do tavidla zvisle-kolmo, pod ktorými je sieť na zachytávanie viečok a vaňa na vosk. Zvislé-kolmé uloženie umožňuje vosku nehatene z medzi košieľkového priestoru gravitáciou odtekať, košieľky ostávajú suché.
Ja mám projekt na vyrobenie tavidla s kolmým uložením rámikov, ale s 5 timi, priehľadnými stanami, čo umožňuje využiť slnečné teplo bez od ranného východu, až po jeho západ, len mi chýba chuť ho vyrobiť a "lidi" ako Pepanovi.

Priateľ s 50-timi včelstvami je s výťažkom, kvalitou vosku a s rýchlosťou tavenia spokojný (cez deň môže vytočiť 30 plástov).

Cena pred 4 rokmi niečo cez 6000 Sk, konkrétne údaje na výrobcu nemám.