Včelařská konference

Ano, setkal v době, kdy se okolo mne přestalo hospodařit na polích a přešlo se na pastviny. Tři roky to byly hody v době, kdy jinak nekvete skoro nic. Smísilo se mi to ještě s lípou a med byl špinavě světlý, sytosti jako smíšený, ani žlutý ani hnědý.

Co myslíte tím "Pak je tam pár omezení, se kterými je nutno počítat" ?

Ahoj Stando,

nezuzoval bych, je to prace navic, nejspise kontraproduktivni. Zimuju na 5x
16cm - Lang. Zuzuju ze 6-7 na 5 hlavne kuli leceni a proto, ze stale nemam
nastavky a na kybl potrebuju dva. S krmenim bych neotalel pokud necekas
snusku, klestik se dostava na vrchol a vcel zacne ubyvat a neni vhodne
zatezovat zimni vcely krmenim...
Pokud nakrmis standardni davku nebudou zasoby vsude, tedy pokud nemas uly
(plodiste) plne medu (letos mam docela zaflakana plodiste). Vcely si zasoby
v tuto dobu ukladaji v tesne blizkosti hnizda, tj ne vzdy od strupku dolu.
Trochu predpokladam ze 4NN mas s prevahou panenskeho dila a to se potom
stava ze do panenskeho ulozi zasoby jen prechodne a pak si je po nakrmeni
stahnou dolu k hnizdu. Muze se tedy stat ze 4NN bude v zari poloprazdny
zasob - toto si sleduji uz po tri sezony a nejak mam s tim problem jen ja,
vcelam je to jedno, na jare vzdy vesele bzuci. Toto umravnis, mas-li chut,
prehozenim hnizda blize strupku pred krmenim.

To zda neco postavi pri krmeni nemam moc overeno, ale verim tomu, za 14dni
budu vedet vic... V ziskavani noveho dila je bezkonkurencni premeteni na
mezisteny. I kdyz je to pracne, ul novych plastu (22plastu 39x24) za cca
25kg cukru neni marne, je-li rozumny duvod. Mam pouze jednu zkusenost (nyni
delam druhou-zmena ramkove miry) ale rozhodne to nebyl na jare zadny
slaboch, letos mely velkou snahu o rozmnozeni se.

Obmenovat dilo je nejlepsi na jare, vcely jsou nahore v chomaci, ul je lehky
(se zvedakem lze snadno i na podzim)...
T.H.

2010/7/19 Standa <stanap/=/tiscali.cz>

> Kdo poradí? Je dobré už teď začít krmit včelstava. Mám nástavkové úly (
> nízké nástavky 42*17 - 11 rámků). Zatím jsou včely ve 4 nástavcích, ale
> běžně je zimuji ve 3. Pokud začnu krmit ted jak potom zredukuji nástavky na
> 3 když bude cukr ve všech rámcích.
> Potom rad bych ještě aby včely vystavili nějaké mezistěny -pokud budu
> krmit, budou ještě stavět? Dík za radu Standa
>

Zdravím všechny.Dnes jsem vytáčel z kočovného stanoviště a med,který vytékal z medometu,vypadá vskutku zajímavě.Má sytě tmavou žlutou barvu,chutí připomíná medovici,zatím nejeví ani nejmenší známky krystalizace.Na jednom rozsáhlém pozemku v blízkosti včelstev je množství buřeně a převládá tam plevel pcháč oset(takový nepříjemný polní bodlák),teď to pomalu vypadá jako plantáž bavlníku.Zdá se,že med pochází převážně od tama.Už se s tím někdo setkal?Původně jsem zakočoval na světlici,ale ta začala kvést až před několika dny,tento med nanosily holky předtím.

Pavel

Neházel bych odpovědnost za své včely na nikoho jiného než sám na sebe.
-----------------
Za moje včely zodpovědnost neházím, ale tady se pořád zdůrazňuje nutnost jednotného systému atd.

Osobně si nemyslím, že když bude v sousedství kolabovat včelnice na varroozu, že se mě to nedotkne, i kdybych tam měl deset gabonů.

Karel

>Jak bude systém reagovat v letech kdy to nepůjde, neřeším. Za ten systém je zodpovědná SVS ve spolupráci s ČSV a podepsali si na to smlouvu. Takže je to jejich chleba.Karel<
------------------------------------------------------------
Neházel bych odpovědnost za své včely na nikoho jiného než sám na sebe. Fakt, že za zdravotní stav zvířat ve svém chovu (v našem případě včel) odpovídá chovatel a nikdo jiný je doufám nezpochybnitelný. Vámi výše jmenované instituce jsou zde proto, aby mi v mém snažení pomohly. Takže je to především a jen ten můj chleba a ne chleba někoho jiného.
Nikdo, nikdo za nás nic neudělá. Pro každého jiného je náš chleba, chlebem někoho jiného. Toto bychom si měli už jednou uvědomit.
To je ale dnes krásně. JK

""""""""""Ale nemyslím, že když budu bezhlavě a bezdůvodně cpát do včel gabon, nebo kyselinu, že budu lepší včelař a budu dělat pro včely to nejlepší. """""""""
Tuhle větu by si měl napsat na úl každý, kdo si říká včelař.

Pane JD neomlouvejte se všem, od nového roku, tj. cca od 2010, se MRL
u kyseliny mravenčí coby rezidua, nestanovuje. Je to podle Eurlexu, a
to je doufám nadevše co se posléze tvoří. O tom, že by v nějaké normě
jako Český med atp. mělo toto být stanoveno u KM nevím. Ale co vím,
tak by mne zajímalo, jestli jste ověřovali nové fungicidy, které se
testovali ve světě. Prý s výsledkem vyšší toxitidy ale víte jak to je.
Když dva dělají totéž, není to totéž. Máte coby zaměstnanec VÚ nějaké
informace o nové účinné látce o které tu hovořím? Jde o přípravek
prvoně určen na vinohrady. Myslím, že ani Fascinovaný včelař toto
ještě nepřeložil. Určitě ale víte naco se Vás ptám. Testujete novum?

_gp_

2010/7/20 <e-mail/=/nezadan>:
> Omlouvám se všem, že se vracím k jádru pudla debaty...
> [odkaz]
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=45974&visible=0&type=nointro+nost
> atus+noform
>
> Karle, to je ale přesně ono...
> Výrobce stanovil ochrannou dobu v rámci preventivní bezpečnosti raději
> nejtvrdším možným způsobem tak, aby co nejvíce chránil konečného
> spotřebitele. Zdaleka to nemusí vypovídat o "praktické" toxicitě či
> nebezpečnosti látky. Jistě - tato informace se dá uchopit ve stylu bulváru,
> nic se nemusí dále dohledávat a může se začít psát o tom, jaký to je
> strašný jed, jak kontaminuje med atd. atd. atd.
>
> Přitom:
>
> NÁZEV............DÁVKA/VČELSTVO/ROK.................MAX. PŘÍP.DÁVKA V
> POTRAVĚ/DEN
>
> amitraz..........20 mg..............................0,2 mg
> acrinathrin......1 mg...............................7 mg
> tau-fluvalinat...70 mg..............................1,4 mg
> kys. mravenčí....40.000-360.000 mg dle aplikace.....0,1 mg
>
> (platí pro přípravky používané v ČR)
> Propočti si na průměrnou roční spotřebu medu u nás...
>
> Tož tak...
>
> A pro porovnání ještě srovnání ochranné lhůty u kyseliny mravenčí - citace
> z návodu u Formidolu:
> "...Jedno ošetření nevyžaduje žádné zvláštní opatření k ochraně medu.
> Pochopitelné před ošetřením med vytočíme. Při opakovaném ošetření však již
> nesmíme připustit, aby ve včelstvech byly zásoby konzumního medu. Větší
> počet aplikací nedoporučujeme..."
>
> A to se bavíme o krátkodobém aplikátoru.
>
> Obdobná věta u (dlouhodobého aplikátoru) MiteGonu:
> "...Do not use when honey supers are in place, to prevent contamination of
> marketable honey or wax by unwanted residues. In spring, treatment must be
> discontinued at least 2 weeks before the anticipated honey flow..."
> (volný překlad: "...Nepoužívejte pokud máte nasazené medníkové nástavky,
> aby nedošlo ke kontaminaci konzumního medu nebo vosku rezidui. Na jaře musí
> být léčení přerušeno nejméně 2 týdny před předpokládanou snůškou..."
>
> Jak by to asi interpetoval "bulvár", kdyby se mu to hodilo do krámu...?
> A propó - jaký je v tom PRAKTICKÝ rozdíl od ochranné lhůty u Gabonu...???
> To je právě ta politika - víš...
> A také to, že v článcích o kyselině mravenčí v MV se toto příliš
> nezmiňuje... Docela by mě zajímaly důvody...?
>
>
> Mimochodem, Billův "návod" k použití z pohledu bezpečnosti [odkaz]
> http://www.mitegone.com/pdfpages/Waiver%20-%20Usage%20Policy%20-%20Acid%20S
> afety.pdf stojí za pročtení celý...
> A porovnej preventivní bezpečnost s Gabony...
> Potažmo to, jak se postavíš k faktu, že včelaři se návodem příliš
> nezatěžují a léčí i při snůšce...
>
>
> Taktéž dobrou noc - i ostatním.
>
> JD
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

No, je to jen 12 volt proti třeba olověné baterii, kde je mapětí nabité baterky 14,4 volt, takže výkon bude o něco menší.
Pak je tam pár omezení, se kterými je nutno počítat, daných tím, že je to impulzní zdroj určený pro něco jiného.
U levných neznačkových zdrojů IT odborníci uvádějí, že maximální výkon daný maximálním proudem na štítku nemusí být dosažitelný.

Dne Tuesday 20 of July 2010 12:26:05 Josef napsal(a):
> Chtěl jsem se zeptat, zda by šel použít zdroj z PC jako zdroj pro medomet?
> Díval jsem se, že 350W zdroj má u napětí 12V proud 15A, což je 180W. Máte s
> tím někdo nějakou zkušenost? Díky.

funguje to. Bacha na starsi kousky - nespoustet bez zateze - treba mala
zarovicka, naopak novejsi se bez zateze nemuseji rozebehnout.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

JD:
Co se tady začalo by se tady mělo ukončit.
EVěstník je interní materiál PSNV, ke kterému nemá přístup každý...

Taktéž by to někdo mohl vnímat jako úkrok stranou, když došlo na lámání chleba... ;-)

------
Tak nenapíšu, mám ušetřenou práci. :-)

Podle mě je to dál zbytečné.
Ty jsi nesouhlasil s tvrzením, že Gabon je nebezpečná látka
a každým příspěvkem jsi to spíše potvrdil než vyvrátil.
Nesmí přijít do styku s medem a teď naposledy, že jsou nějaká aplikační maxima (zajímal by mě zdroj).
Ani z jednoho mi nevyplývá, že by se mělo jednat o látku bezpečnou, takže upozornění včelaři (začátečníkovi?) na nebezpečnost gabonu není podle mě nevhodné.

Osobně se přiznám, že jsem si sehnal Gabon a kdyby to bylo potřeba, tak jej do včel dám. Ale jsem rád, že jsou tady včelaři, co hledají další cesty. Takže je těžké mě vinit z nepřátelství k tvrdé chemii.
Z úst nejpovolanějších zaznělo, že gabon ztrácí účinnost, takže sleduji, kam pokrok dospěl, s odpařovači a kanystrem KM taktéž ve skříni.
Ale nemyslím, že když budu bezhlavě a bezdůvodně cpát do včel gabon, nebo kyselinu, že budu lepší včelař a budu dělat pro včely to nejlepší. Prostě se mi osvědčuje, že když zimu přežije minimum roztočů, že je to v našich podmínkách zvládnutelné bez letního ošetření po většinu let.
Jak bude systém reagovat v letech kdy to nepůjde, neřeším. Za ten systém je zodpovědná SVS ve spolupráci s ČSV a podepsali si na to smlouvu.
Takže je to jejich chleba.

Karel

Emigrace létavek funguje stále během aktivních letů a proletů
včelstev. Proč a co to způsobuje je dobrou otázkou. Vždy se nakonec
ale projeví jako včelstvo "na konci" řady co je stále nejlepší,
roztoči co každý rok jinde zdecimují stále to samé místo se včelstvem.
Takže bych volil trochu věcnou logiku při vážných otázkách. A
samozřejmě hranice stanoviště jsou při emigracích létavek také
relativní a nejde jen o to moje tady.

Jako zkušený praktik a diskutér s přehledem by jsi toto mohl zvážit.


_gp_

2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Problém reinvaze je obvykle ve vlastních úlech, Situace se Jen tak jeví, jakoby je včely přinášeli od jinud.
>
> pepan

Chtěl jsem se zeptat, zda by šel použít zdroj z PC jako zdroj pro medomet? Díval jsem se, že 350W zdroj má u napětí 12V proud 15A, což je 180W. Máte s tím někdo nějakou zkušenost? Díky.

KaJi:
Já to začal psát a dám to do eVěstníku. Ať to tady nezaplevelujeme nezáživným plevelem.
--------

Co se tady začalo by se tady mělo ukončit.
EVěstník je interní materiál PSNV, ke kterému nemá přístup každý...

Taktéž by to někdo mohl vnímat jako úkrok stranou, když došlo na lámání chleba... ;-)

JD

"Kdo poradí? Je dobré už teď začít krmit včelstava. Mám nástavkové úly ( nízké nástavky 42*17 - 11 rámků). Zatím jsou včely ve 4 nástavcích, ale běžně je zimuji ve 3. Pokud začnu krmit ted jak potom zredukuji nástavky na 3 když bude cukr ve všech rámcích.
Potom rad bych ještě aby včely vystavili nějaké mezistěny -pokud budu krmit, budou ještě stavět? "

Stavění mezistěn vložených mezi ostatní plásty už pomalu končí, naopak takové mezistěny, i vystavené, ale nezakladené mezi tmavšími rámky mohou působit jako překážka a omezovat tak kladení matky. Tím se omezí množství zimních včel stejně spolehlivě jako kdyby byly teď včely zůženy na velmi malý prostor. I když v nízkých nástavcích to zřejmě působí méně než ve vysokých, když matka může snadněji procházet mezi nízkými nástavky než mezi vysokými. Takže pokud se má zimovat na tmavších plástech, je třeba naopak nevystavené mezistěny, nezakladené vystavené plásty i jednou a málo zakladené světlé plásty z úlu vyhodit nebo aspoň soustředit na spodku úlu, kde matka v podletí nebude plodovat a kde včely nebudou ukládat zásoby. Vystavené nezakladené plásty by se mohly použít na zimování, kdyby jich bylo tolik, že by se jimi vybavil celý úl. Když jsou všechny plásty zhruba stejně světlé, tak matka do nich v podletí klade neomezeně stejně jako když jsou všechny plásty zhruba stejně tmavé. Spíš ale, pokud včely mají ještě něco stavět, se používá u části včelstev norské zimování - smetení na mezistěny a nadbytečné vystavěné nezakladené plásty se prostě skladují na příští rok, proti zakladeným tmavším plástům je nenapadají zavíječi.

Co se týká rozfrcávání zásob, za určitých podmínek může k sobě dolů přitáhnout matku a plod otevřené velké spodní česno ve dnu. Doporučuji tedy spodní česno ve dnu rovnou uzavřít a jako česno nechat otevřená očka v nejhořejších nástavcích, tam přendat i plod, včely automaticky stoprocentně budou sedět nahoře a zásoby budou ukládat nad sebe a plod bude postupně ustupovat pod tlakem zásob dolů. Pokud se bude krmit postupně.
Krmení jednou velkou dávkou jsem pochopil tak, že se včely nechají sedět nahoře, ale před krmením se nad ně přidají ještě prázdné plásty v nástavcích a tím nárazovým krmením je včely během snad týdne zaplní. Já to takhle nedělám, krmím postupně až do podzimu.

Jinak připomínám, že bez ohledu na to, jestli se ještě využívá nějaká pozdní snůška nebo krmí postupně do září až listopadu nebo nakrmí najednou, musí mít včelstvo vždy aspoň 5, lépe 10 kilo zásob nebo vybrané po posledním medobraní zrovna intenzívně zpracovávat dávku několik kilo cukru. Jinak omezí plodování a výchovu zimní generace a do zimy jde slabé.

"Díky všem za rady, počkal jsem a včely vypadají že se trochu sklidnily. Udělám ještě kontrolu a pak se uvidí co a jak. Pokud bude některá matka chybět, spojím to, pokud tam budou dvě, asi s jednou udělám ještě nějaký silnější oddělek a pak s ním vyměním matku v nějakém slabším včelstvu. Hodně zdaru "

Vypadá to, aspoň tady u nás, že snůška pomalu končí a nastává posnůškové období intenzívního slídění a loupení. Takže s těmi včelami raději šachuj méně než více. Včelstvo nebo oddělek s přiliš velkým česnem na sílu včelstva a navíc daleko od centra - plodu včelstva nebo včelstvo, kde je obranný pud oslabený ztrátou matky nebo třeba ztrátou otevřeného plodu nebo třeba i nedostatkem zásob, atd mohou být teď doražena a zlikvidována vyloupením.
Obvykle tak bývá lepší varianta včely už nechat tak nebo dokonce spojit než je v tuto dobu rozdělovat na oddělky.

Především je zbytečné nástavky redukovat. Nechávám na zimu 4-5 NN 39*17 . Jediné co se mi nelíbí nechávat tolik nástavků během léčení. Takže pokud je čas ze současných převážně 6NN vyberu panenské dílo, které vytočím a uchovám přes zimu, na jaře se sakramentsky hodí pro med. Nemám mnoho starého díla v úlech, ale pokud ho budu chtít vyvařit, plánuji Volejníkův postup - mám zvedák na úly, v říjnu se s jeho pomocí odebere spodní nástavek, kde je nejstarší dílo, jde to rychle a bez rušení včel. Na jaře budu mít tedy v průměru 4NN.
K druhé části dotazu - stavět mezistěny teď je již problematické, nejlepší je pár včelstev sesypat kompletně na mezistěny, pokud potřebuješ vystavět dílo, jinak to nech až na jaro.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------> Od: Standa <stanap/=/tiscali.cz>
> Předmět: Krmen? v?elstev
> Datum: 19.7.2010 20:43:20
> ----------------------------------------
> Kdo poradí? Je dobré už teď začít krmit včelstava. Mám nástavkové úly (
> nízké nástavky 42*17 - 11 rámků). Zatím jsou včely ve 4 nástavcích, ale
> běžně je zimuji ve 3. Pokud začnu krmit ted jak potom zredukuji nástavky na
> 3 když bude cukr ve všech rámcích.
> Potom rad bych ještě aby včely vystavili nějaké mezistěny -pokud budu
> krmit, budou ještě stavět? Dík za radu Standa
>
>
>

Díky všem za rady, počkal jsem a včely vypadají že se trochu sklidnily. Udělám ještě kontrolu a pak se uvidí co a jak. Pokud bude některá matka chybět, spojím to, pokud tam budou dvě, asi s jednou udělám ještě nějaký silnější oddělek a pak s ním vyměním matku v nějakém slabším včelstvu. Hodně zdaru
HI

JD:
Omlouvám se všem, že se vracím k jádru pudla debaty...
------------
Já to začal psát a dám to do eVěstníku. Ať to tady nezaplevelujeme nezáživným plevelem.

:-)

Jádrem pudla bylo to, že začínající včelař chtěl sehnat gabon. Proč, je otázka. Jestli mu padali roztoči na podložku ve vyšší míře, nebo se jen dočetl, že bez gabonu se mu nedožijí včely jara nevíme.

Byl upozorněn na rizika a alternativní možnosti.
A z toho se rozjela poněkud divoká a nepřehledná diskuse. :-)


Opravdu by mě zajímalo, jestli si gabon v ZO sehnal.
:-)
Karel

nesouhlasím úplně, záleží v které době, teď v červenci možná ano, ale mě padali roztoči celý podzim vloni po léčbě, upozorňoval jsem na to, že to není normální a nakonec u nás našli mor!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 18:50:09
> ----------------------------------------
> Problém reinvaze je obvykle ve vlastních úlech, Situace se Jen tak jeví, jakoby
> je včely přinášeli od jinud. Zmenšují se plochy včelího pldu a varoa teprve
> spěje ke svému vrcholu rozmnožování. To je ten čas kdy je nutné zakkročit léčivy
> která působí delší dobu. Varidol teď není k ničemu protože se denně s novými
> včelami jíhnou desítky nových brouků.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> > Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> > Datum: 19.7.2010 14:51:20
> > ----------------------------------------
> > >Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající reinvazi<
> > ------------------------------------------------------------
> > To je ta správná otázka. Oficiálně přiznané zavčelení znám a mám je jako
> > zdravotník pod kontrolou. Bohužel, zalétlé roje a divoké včelaře - dnes
> > jsou zde a zítra jinde, případně jsou dobře zašití na soukromých pozemcích,
> > nejsem schopen povětšinou zjistit. Ale líheň někde určitě bude.
> > JK
> >
> >
> >
>
>
>

Myslí , že slučuješ pojmy Alespoň to na mne dělá takový dojem
Kombinace = smíchání nebo současná aplikace.
Střídání přípravků = Gabon v VII - VIII měsíci, Varidol v X m. Aerosol ve XII a Formidol ve IV. To mám 4 ošetření v roce a pokaždé je jiná účinná látka. Na nosemu jsem přišel naposledy o 1 včelstvo před 10 lety mři tehdejší pozdní snůšce melicitózy.
Také to , že někteří pracují na zjišťování vztahů mezi léčivy a nemocemi přece neznamená , že to včelstva nějak ohrožuje. Je to jen výzkum.


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 22:30:04
> ----------------------------------------
> Jsou ve světě odborníci a lidé, kteří pracují na zjišťování toho, že
> trvalé používání syntetických insekcitidů nebo dokonce kombinací dvou
> a více, proti varoáze, jsou příčinou nosematického stavu u včelstev
> při destrukcích. A pokud se nepletu, tak nosematický stav je vždy
> zmiňován a nosema jako taková není žádná sranda, ikdyž to tak na první
> pohled vypadá.
>
> Takže pepane upřesni ty informace pokud možno přesněji. Díky
>
> _gp_
>
> 2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Je to základní pravidlo v rostlinolékařské a vetrinární praxi při léčbě
> opakujících se nákaz. Učí se to na zemědělce.
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> >> Datum: 19.7.2010 12:55:53
> >> ----------------------------------------
> >> Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím
> >> Tě.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 2010/7/19 &nbsp;<Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> > Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je
> dost
> >> dobře nemožné. >
> >> > pepan
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> &nbsp; ___
> &nbsp;/ __| _&nbsp; _
> | (_ || || |
> &nbsp;\___|\___/
> &nbsp;____
> |&nbsp; _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> |&nbsp; _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Omlouvám se všem, že se vracím k jádru pudla debaty...
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=45974&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Karle, to je ale přesně ono...
Výrobce stanovil ochrannou dobu v rámci preventivní bezpečnosti raději nejtvrdším možným způsobem tak, aby co nejvíce chránil konečného spotřebitele. Zdaleka to nemusí vypovídat o "praktické" toxicitě či nebezpečnosti látky. Jistě - tato informace se dá uchopit ve stylu bulváru, nic se nemusí dále dohledávat a může se začít psát o tom, jaký to je strašný jed, jak kontaminuje med atd. atd. atd.

Přitom:

NÁZEV............DÁVKA/VČELSTVO/ROK.................MAX. PŘÍP.DÁVKA V POTRAVĚ/DEN

amitraz..........20 mg..............................0,2 mg
acrinathrin......1 mg...............................7 mg
tau-fluvalinat...70 mg..............................1,4 mg
kys. mravenčí....40.000-360.000 mg dle aplikace.....0,1 mg

(platí pro přípravky používané v ČR)
Propočti si na průměrnou roční spotřebu medu u nás...

Tož tak...

A pro porovnání ještě srovnání ochranné lhůty u kyseliny mravenčí - citace z návodu u Formidolu:
"...Jedno ošetření nevyžaduje žádné zvláštní opatření k ochraně medu. Pochopitelné před ošetřením med vytočíme. Při opakovaném ošetření však již nesmíme připustit, aby ve včelstvech byly zásoby konzumního medu. Větší počet aplikací nedoporučujeme..."

A to se bavíme o krátkodobém aplikátoru.

Obdobná věta u (dlouhodobého aplikátoru) MiteGonu:
"...Do not use when honey supers are in place, to prevent contamination of marketable honey or wax by unwanted residues. In spring, treatment must be discontinued at least 2 weeks before the anticipated honey flow..."
(volný překlad: "...Nepoužívejte pokud máte nasazené medníkové nástavky, aby nedošlo ke kontaminaci konzumního medu nebo vosku rezidui. Na jaře musí být léčení přerušeno nejméně 2 týdny před předpokládanou snůškou..."

Jak by to asi interpetoval "bulvár", kdyby se mu to hodilo do krámu...?
A propó - jaký je v tom PRAKTICKÝ rozdíl od ochranné lhůty u Gabonu...???
To je právě ta politika - víš...
A také to, že v článcích o kyselině mravenčí v MV se toto příliš nezmiňuje... Docela by mě zajímaly důvody...?


Mimochodem, Billův "návod" k použití z pohledu bezpečnosti http://www.mitegone.com/pdfpages/Waiver%20-%20Usage%20Policy%20-%20Acid%20Safety.pdf stojí za pročtení celý...
A porovnej preventivní bezpečnost s Gabony...
Potažmo to, jak se postavíš k faktu, že včelaři se návodem příliš nezatěžují a léčí i při snůšce...


Taktéž dobrou noc - i ostatním.

JD

Jsou ve světě odborníci a lidé, kteří pracují na zjišťování toho, že
trvalé používání syntetických insekcitidů nebo dokonce kombinací dvou
a více, proti varoáze, jsou příčinou nosematického stavu u včelstev
při destrukcích. A pokud se nepletu, tak nosematický stav je vždy
zmiňován a nosema jako taková není žádná sranda, ikdyž to tak na první
pohled vypadá.

Takže pepane upřesni ty informace pokud možno přesněji. Díky

_gp_

2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Je to základní pravidlo v rostlinolékařské a vetrinární praxi při léčbě opakujících se nákaz. Učí se to na zemědělce.
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
>> Datum: 19.7.2010 12:55:53
>> ----------------------------------------
>> Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím
>> Tě.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/7/19  <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> > Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost
>> dobře nemožné. >
>> > pepan
>>
>>
>>
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Zdravím vás, já budu zimovat včelstva na 3N r.m 39/24. Od tohoto víkendu začnu krmit po 5KG cukru v roztoku 2:1. Do konce srpna jim tak dám dohromady 25 kg a mám klid. Memějte strach, že by včely rozfrcaly krmení po všech rámkách. Instinkt jim velí dát zásoby od vrchu dolů. V mém případě je to celý plný vrchní N a věnce u prostředního N zhruba do třetiny. Matka bude mít místa pro kladení dost, celý spodní a část prostředního.. Klidně krmte.
Zdraví P.S

Gabon nezatracuji. V případě velmi silného samoření jde o velmi rychlé ochromení roztočů. Začíná být ale problém, používá-li se ale každoročně, často jen preventivně a často v rozporu s metodikou.

J.K.: "Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem aplikoval Gabon PF-90. Spady po dvanácti hodinách od několika desítek do několika stovek ks u týchž včelstev."

Ono je vcelku jasné z grafů v článku
Terapeutický efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě varroózy včel (publikovaném v Moderní včelař 2/2010), že efekt KM je dlouhodobější, že roztoči padají delší dobu po méně kusech. Tomu odpovídají i moje pozorování. Důležité je, že KM omezí životaschopnost roztočů, výrazně omezí schopnost jejich reprodukce (to není z mojí hlavy, to je z literatury).

No a koncentrace KM a vhodný aplikátor (i s ohledem na produktivní a snadné použití) je další záležitost. Je dobře zpracováno v knize "Včelaříme jednoduše" od p. Liebiga. V tomto ohledu je vložení gabonu na měsíc (a po návratu z dovolené odstranění) bezkonkurenčně pohodlné. Akorát bych nerad takovou dovolenou ztrávil rozjímáním nad tím, zda již mám letos v úlech rezistentní populaci z jihu moravy ;-). Ten smajlík má odstranit dojem histerie :-).

Otázka pro odborníky je, zda ti roztoči, kteří spadli 18.7. byli natolik životaschopní že by byli schopni výrazněji ohrozit včelstvo, jaká část je schopna se rozmnožit...


PS: zajímalo by, zda diskuse neodradila původního tazatele od včelaření... Snad ne..

určitě stojí za podívání krušlovský včelín pana Macha, který tam teď dává dohromady parta nadsencu, viz. www.kruslovskyvcelin.cz

Kdo poradí? Je dobré už teď začít krmit včelstava. Mám nástavkové úly ( nízké nástavky 42*17 - 11 rámků). Zatím jsou včely ve 4 nástavcích, ale běžně je zimuji ve 3. Pokud začnu krmit ted jak potom zredukuji nástavky na 3 když bude cukr ve všech rámcích.
Potom rad bych ještě aby včely vystavili nějaké mezistěny -pokud budu krmit, budou ještě stavět? Dík za radu Standa

Problém reinvaze je obvykle ve vlastních úlech, Situace se Jen tak jeví, jakoby je včely přinášeli od jinud. Zmenšují se plochy včelího pldu a varoa teprve spěje ke svému vrcholu rozmnožování. To je ten čas kdy je nutné zakkročit léčivy která působí delší dobu. Varidol teď není k ničemu protože se denně s novými včelami jíhnou desítky nových brouků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 14:51:20
> ----------------------------------------
> >Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající reinvazi<
> ------------------------------------------------------------
> To je ta správná otázka. Oficiálně přiznané zavčelení znám a mám je jako
> zdravotník pod kontrolou. Bohužel, zalétlé roje a divoké včelaře - dnes
> jsou zde a zítra jinde, případně jsou dobře zašití na soukromých pozemcích,
> nejsem schopen povětšinou zjistit. Ale líheň někde určitě bude.
> JK
>
>
>

Ahoj, nedávno mi jíkamarádkupoval, teď nevím, jestli v JIP nabo v Magnetu, ale 50m stálo cca 500kč
a je pěkná silná
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: franta <falav/=/centrum.cz>
> Předmět: d?ly k ulu
> Datum: 19.7.2010 14:04:01
> ----------------------------------------
> prosím,poradte kde se vyrábí pruhledná folie z které se dá udělat strop
> ulu.děkuju.
>
>
>

Nejednodušši je jikoupit ve včelařských prodejnách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: franta <falav/=/centrum.cz>
> Předmět: d?ly k ulu
> Datum: 19.7.2010 14:04:01
> ----------------------------------------
> prosím,poradte kde se vyrábí pruhledná folie z které se dá udělat strop
> ulu.děkuju.
>
>
>

Je to základní pravidlo v rostlinolékařské a vetrinární praxi při léčbě opakujících se nákaz. Učí se to na zemědělce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 12:55:53
> ----------------------------------------
> Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím
> Tě.
>
> _gp_
>
> 2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost
> dobře nemožné. >
> > pepan
>
>
>

"Ale silná zahradnická folie většinou stačí - tu taky včely neprokoušou - většinou :-) a je přiléhavá. Určitá výhoda při aplikaci formidolu, KM at"

Folie neprokousávají včely, ale larvy zavíječů, hlavně které odcházejí z včelího díla se někde zavrtat a zakuklit. Prokoušou jakékoliv měkké fólie, ty tvrdé ne. Ostatně dokáží vykousat i tvrdé dřevo, do měkkého se občas i zavrtají.

>Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající reinvazi<
------------------------------------------------------------
To je ta správná otázka. Oficiálně přiznané zavčelení znám a mám je jako zdravotník pod kontrolou. Bohužel, zalétlé roje a divoké včelaře - dnes jsou zde a zítra jinde, případně jsou dobře zašití na soukromých pozemcích, nejsem schopen povětšinou zjistit. Ale líheň někde určitě bude.
JK

prosím,poradte kde se vyrábí pruhledná folie z které se dá udělat strop ulu.děkuju.
--------------
Kde se vyrábí, nevím. Pokud ji chceš koupit tak
ve včelařských prodejnách - ve většině jich mají - nastříhanou , nebo v roli v Řempu. Třeba Řempo Holoubek.

Obch. název Durafol.

Ale silná zahradnická folie většinou stačí - tu taky včely neprokoušou - většinou :-) a je přiléhavá. Určitá výhoda při aplikaci formidolu, KM atd.

Karel

prosím,poradte kde se vyrábí pruhledná folie z které se dá udělat strop ulu.děkuju.

Dne 18.07.10 jsem aplikoval Gabon PF-90. Spady po d v a n á c t i hodinách od několika desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. J.K.

Keď som včera čítal Tvoj zámer urobiť kontrolu zamorenia včelstiev po aplikácii KM, čakal som tento výsledok.
Pred asi 12 rokmi som robil pokus s KM, keď každé druhé včelstvo bolo bez KM, zber som robil každý deň Od 1.7. do 5.8, potom som nasadil GABON- účinná látka acrinathrin po dobu 36 dní a nakoniec fumigáciu Varidol Fum 10.11.

V priemere bol konečný výsledok lepší v tých včelstvách, v ktorých som KM neaplikoval. Samozrejme, aj keď som sa snažil metodiku dodržať, beriem to len jeden ukazovateľ, pre mňa však rozhodujúci, pretože odvtedy som KM vypustil z bežného ošetrovania včelstiev.

KM je zradná, má mnoho nedostatkov, je náročná na prácu a výsledkom môže byť každý 3-4 rok úhyn včelstiev.
Gabon už nepoužívam, ale rezistentnosť naň som nikdy nezaznamenal, tak ako u Amitrazu a ani narušenie touto látkou medu mi odberateľ ešte nevytkol. Používam ho len po skončení včelárskej sezóne a v správnom dávkovaní, potom je iá účinný.

Mně už Gabon PA pohřbil tolik set včelstev za dobu co včelařím, že
důvěru již nikdy nazpět nezíská. Stejně jako i Ti největší zastánci
tohoto léčiva v okolí, kteří takto mluvily jeden dva roky a potom
plakali. Bacha na Gabony, ověřujte je když jsou používány v okolí
stále. Nemám nic proti výrobci až natu nedokonalou zpětnou vazbu na
léčiva. Gabony nejsou trvalé řešení.

_gp_

2010/7/19 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
>  Já souhlasím s Pepou, že odsuzovat Gabony je cesta nesprávným směrem.
> Gabon PA mě v roce 07 zachránil všechna produkční včelstva. Do některých
> odělků jsem je nedal a také koncem srpna už nebyly. To samé v celé naší ZO,
> kde včelaři, kteří je správně a včas použili měli včely, ostatní nic, nebo
> jarní trosky. Další rok jsem měl skoro rekordní. Kyselinu neodsuzuji, mám
> ji připravenu pro případ velké nouze , ale... Zkuste si nalistovat na str.
> asi 3 Fascinující včely a tam máte krásný a zvětšený obrázek včely se všemi
> chloupky brvami a já nevím čím ještě. I tyto drobnosti mají v přírodě velký
> význam a já si umím představit co to s nimi asi udělá když nedaleko unikají
> páry agresivní kyseliny. Prostě neexistuje ideální řešení a jednostraný
> pohled nám nijak nepomůže.  Zdraví R. Stonjek
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím Tě.

_gp_

2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost dobře nemožné. >
> pepan

Já souhlasím s Pepou, že odsuzovat Gabony je cesta nesprávným směrem. Gabon PA mě v roce 07 zachránil všechna produkční včelstva. Do některých odělků jsem je nedal a také koncem srpna už nebyly. To samé v celé naší ZO, kde včelaři, kteří je správně a včas použili měli včely, ostatní nic, nebo jarní trosky. Další rok jsem měl skoro rekordní. Kyselinu neodsuzuji, mám ji připravenu pro případ velké nouze , ale... Zkuste si nalistovat na str. asi 3 Fascinující včely a tam máte krásný a zvětšený obrázek včely se všemi chloupky brvami a já nevím čím ještě. I tyto drobnosti mají v přírodě velký význam a já si umím představit co to s nimi asi udělá když nedaleko unikají páry agresivní kyseliny. Prostě neexistuje ideální řešení a jednostraný pohled nám nijak nepomůže. Zdraví R. Stonjek

Tak jsem tam měl pár dnů podložky- různě nejdéle asi 5 dnů v jednom včelstvě. Je to divné, roztoče jsme neviděl. ANi jednoho. To odpovídá tomu co jsem viděl na trubčině.

Ten bílý papír je teď v létě bezva nápad.
:-)

Karel

Ale když je Gabon nanic, tak to bezpečně poznáte. Jinak rezistence na
fluvalinat není trvalá záležitost.

Na přednáškách bylo atraktivní sdělovat, jak ti rakouští včelaři mají
rezistentní roztoče, kteří ničí naše včelstva přes hranici a ono ejhle
jaksi se zapomnělo, že tvrdou chemii už je tam nějakou dobu zakázáno
používat. Takže spíše více rezistentní jsou určité věty v souboru
sdělení našich přednášejících než rezistence rakouských roztočů.


Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající
reinvazi a jestli tomu tak je, tak si raději Gabon PF křížově po 14
dnech ověřte.

_gp_

2010/7/19 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií<
> ------------------------------------------------------------
> Nemyslím si, že je Gabon nanic. Nanic jsou jen někteří včelaři, kteří Gabon
> svým "vynalézavým" přístupem k léčení znehodnotí a na dosti velkých územích
> vychovají rezistentní roztoče.
>
> Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady
> od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem
> aplikoval Gabon PF-90. Spady po  d v a n á c t i  hodinách od několika
> desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. To tedy znamená (domnívám
> se), že na území kde chovám včely, dosud nebyl "odchován" na léčivo
> tau-flovalinate rezistentní roztoč. Na druhou stranu můžeme vyslovit
> doměnku: -budeme-li chtít používat pouze kyselinu mravenčí, bude muset do
> včelstev "téci nepřetržitým potůčkem" po celé léto. To za předpokladu, že
> budeme umět stanovit její účinnou koncentraci. Účinné (správné) použití
> kyseliny mravenčí vidím jako největší kámen úrazu a to nejen našich
> včelařů. Je to můj osobní názor a nemusíte s ním souhlasit. Žádné dosud
> používané aplikace kyseliny mravenčí (několikaleté pokusy s Formidolem a
> druhý rok dlouhodobými odpařovači) nemohou, z důvodu velké náročnosti na
> stanovení správné koncentrace par v současnosti nahradit v účinnosti tzv
> tvrdá léčiva ať se to "ekologistům" líbí nebo nelíbí.
> Přeji všem kolegům podletí bez roztočů. Všichni "kleštíci" jsou na mé
> včelnici ;o((.  JK
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

"Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí"
Takový výrok má přibližně stejnou informační hodnotu, jako když řeknnu, že jsem si v sobotu skočil na "jedno". Taky nikdo netuší co a jak proběhlo ;-)

lépe popsané srovnání účinnosti je třeba zde:

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=187:terapeuticky-efekt-odparovacich-systemu-kyseliny-mravenci&catid=35:vms&Itemid=57

Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost dobře nemožné. Jisto jistě se jedná o jejich špatnou aplikaci. S tou kys. mrav. je to ale to samé. při její špatné aplikaci dosáhneme stejného negativního efektu. Také sledování právě spadlých rostočů po aplikaci gabonu je na nic Jeho úkolem je úpně něco jiného, a to zabránit jeho rozmnožování na plodu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 10:53:27
> ----------------------------------------
> >No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií<
> ------------------------------------------------------------
> Nemyslím si, že je Gabon nanic. Nanic jsou jen někteří včelaři, kteří Gabon
> svým "vynalézavým" přístupem k léčení znehodnotí a na dosti velkých územích
> vychovají rezistentní roztoče.
>
> Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady
> od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem
> aplikoval Gabon PF-90. Spady po d v a n á c t i hodinách od několika
> desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. To tedy znamená (domnívám
> se), že na území kde chovám včely, dosud nebyl "odchován" na léčivo
> tau-flovalinate rezistentní roztoč. Na druhou stranu můžeme vyslovit
> doměnku: -budeme-li chtít používat pouze kyselinu mravenčí, bude muset do
> včelstev "téci nepřetržitým potůčkem" po celé léto. To za předpokladu, že
> budeme umět stanovit její účinnou koncentraci. Účinné (správné) použití
> kyseliny mravenčí vidím jako největší kámen úrazu a to nejen našich
> včelařů. Je to můj osobní názor a nemusíte s ním souhlasit. Žádné dosud
> používané aplikace kyseliny mravenčí (několikaleté pokusy s Formidolem a
> druhý rok dlouhodobými odpařovači) nemohou, z důvodu velké náročnosti na
> stanovení správné koncentrace par v současnosti nahradit v účinnosti tzv
> tvrdá léčiva ať se to "ekologistům" líbí nebo nelíbí.
> Přeji všem kolegům podletí bez roztočů. Všichni "kleštíci" jsou na mé
> včelnici ;o((.       JK
>
>
>

>No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií<
------------------------------------------------------------
Nemyslím si, že je Gabon nanic. Nanic jsou jen někteří včelaři, kteří Gabon svým "vynalézavým" přístupem k léčení znehodnotí a na dosti velkých územích vychovají rezistentní roztoče.

Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem aplikoval Gabon PF-90. Spady po d v a n á c t i hodinách od několika desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. To tedy znamená (domnívám se), že na území kde chovám včely, dosud nebyl "odchován" na léčivo tau-flovalinate rezistentní roztoč. Na druhou stranu můžeme vyslovit doměnku: -budeme-li chtít používat pouze kyselinu mravenčí, bude muset do včelstev "téci nepřetržitým potůčkem" po celé léto. To za předpokladu, že budeme umět stanovit její účinnou koncentraci. Účinné (správné) použití kyseliny mravenčí vidím jako největší kámen úrazu a to nejen našich včelařů. Je to můj osobní názor a nemusíte s ním souhlasit. Žádné dosud používané aplikace kyseliny mravenčí (několikaleté pokusy s Formidolem a druhý rok dlouhodobými odpařovači) nemohou, z důvodu velké náročnosti na stanovení správné koncentrace par v současnosti nahradit v účinnosti tzv tvrdá léčiva ať se to "ekologistům" líbí nebo nelíbí.
Přeji všem kolegům podletí bez roztočů. Všichni "kleštíci" jsou na mé včelnici ;o((. JK

Když umím slepit aquarium neměl by to být problém slepit toto tavidlo.
Nevidím, ale funkci kam ten vost po vytavení steče.
Děkuji
J.B.

No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií -
jakousi registrací léku, který nikdy nemůže být lékem ale vždy jen
přípravkem proti parazitóze, je také běžné. Viditelně se tu ve
včelařství dějí od nejnižších diskuzí po "odborné" kruhy záměrné
odbočení od problému.

Zkrátka kecy.

_gp_

2010/7/18 KaJi <e-mail/=/nezadan>:

> LM: "...spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost
> nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí..."
> --
> Lukáši, nezlob se, ale tohle mi přijde už příliš jako hysterie až
> demagogie...
>
>
> Dobrou noc.
> :-)
> Karel
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Jelikož se dívám na poslední sklenice, pro ty co to zajímá všechny sklenice 720 ml z Dubí stojí 3. 61 Kč. Objednávám Faccete a těch je na paletě 1512 ks. Včela mě nevyhovuje a tak s ní končím. Zdraví R. Stonjek

Jelikož se dívám na poslední sklenice, pro ty co to zajímá všechny sklenice 720 ml z Dubí stojí 3. 61 Kč. Objednávám Faccete a těch je na paletě 1512 ks. Včela mě nevyhovuje a tak s ní končím. Zdraví R. Stonjek

teď se ukažte diskutéři.
http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Prav%C4%8Dela_tureck%C3%A1


pepan

Pro ty kdo ho chtějí vyrábět, ale celý skleněný.

http://leteckaposta.cz/613390058

B.V.

JD:
Nechápu, co je na tom nepochopitelného... Vždyť v návodu je to napsané víc než jasně:
"Kontraindikace: Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech přítomen konzumní med."
Které části této věty přesně nerozumíš...?
----------
Já té větě rozumím poměrně dobře, jde o nebezpečnou látku, která nesmí přijít do styku s medem. Tak rozumím té větě.
A proto nerozumím tvé reakci od samého počátku a ještě snaze do toho tahat PSNV a nějakou politiku. Viz tvoje první reakce:

LM: "...spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí..."
--
Lukáši, nezlob se, ale tohle mi přijde už příliš jako hysterie až demagogie...


Dobrou noc.
:-)
Karel

Minulý týden mezi 11.07.10 - 14.07.10 jsem předčasně vytočil konzumní med. Smířil jsem se s tím, že med, který si nanesou v podletí jim nechám a patrně nebudu muset letos dokrmovat cukrem (co s ním jen budu dělat? Mám plný Magacccín.). Protože přestalo v poledne pršet a kolem 14-té hodiny se trochu i vyčasilo, šel jsem zkusit co to udělá, když aplikuji Gabon PF-90. Povedlo se. Byly na mne hodné a v 18 hod jsem byl hotov. Ani jsem nepoužil biolit :o)), ledničku :o)), nederatizoval jsem :o)), jen jsem vložil mezi rámky do rozšířené mezery pásky. Jsem zvědav co ta potvora gabon provede se spadem již po 12-ti hodinách. To jsem od 30.06.10 léčil kyselinou mravenčí. Budou padat?... nebudou padat?... toť otázka. Odečty provádím každé ráno. Věnuji tomu poctivých 45 minut. Ať dělám co dělám, dříve to nestihnu. Než je všechny spočítám, ty potvůrky kleštíky včelí :o)), tak to tu třičtvrtěhodinku dá. A teť jdu do ledničy, vytáhnu bio...pivo a jedno popiji. Nenenene! Pivo jsem tam nechal. Vyhrála to vychlazená medovinka .. předloňská.
Hezkou a plodnou diskusi přátelé.
JK

mohu-li poradit tak si kupte u vd Ještěd vyviječ páry na tavení vosku z rámečků.Ve slunečním tavidle ať chcete nebo ne zůstává až 30% nevytaveného vosku.U vařáku z ještědu zbytek jen šustí bez vosku a hlavně stojí 1630 kč a dva velké pytle s poštovným,příjde to na polovinu ale efekt je nesrovnatelný.Jako autokláv jsem použil 60 l umělý sud,ke kterému mě kámoš soustružník udělal vstupní a vystupní šroubení.Výstupní z bronzu aby náhodou nenapadlo vosk černat.Používám několik let ,asi dva roky ke vší spokojenosti.Je to velice mobilní a kdykoliv hned k použití.Čili žadná motýlice atd.Jak Říkám hned k použití a poměrně laciné,když uvážím kolik vosku mě sežrala motýlice než jsem se dostal k vyváření.Zdravím a přeji úspěch

Pro ty kdo ho chtějí vyrábět.
http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/view.php?album_id=111622&view_page=1&browse_page=0#img
http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/view.php?album_id=111622&browse_page=0&view_page=2#img
Uvnitř je podkladový plech nerez - ze sběru. Je tvrdý a dobře se čistí. Podkladová deska je dřevotříska a tu vám vřele nedoporučuji. I když ji důkladně natřete , stejně dělá problémy. Bál jsem se toho makrolonu , ale i když se teplem prověsí nic to neudělá.

díky za radu tak ja ho asi skusim koupit sedlaček ho ma za 4500 a uvidíme na tech mejch 15 včelstev a dobudoucna 40 bude snad stačit.sluneční tavidlo nechci spoustu lidí ho nepreferuje pokut nesvítí sluníčko je kničemu.

Ahoj, klidně mohly hučet i jen kvůli Tvojí předchozí návštěvě. Počkej jeden dva dny. Pokud otevřeš víko nahoře a budouzvedat zadky a bzučet, jsou osiřelé, tak vyměň mezidno za novinya je to. POkud budou klidné a matka tam je, můžeš buď počkat cca max týden, kdy by dole měla matka klást a jestli bude snůška, tak spojení přes noviny není žádný problém, můžeš provést kdykoliv.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elet?k a ztr?ta matky
> Datum: 17.7.2010 15:08:54
> ----------------------------------------
> Dole asi bude ještě nekladoucí matka.
> Takže bych to tam nechal a nahoře bych tam strčil mezidna a roztřídil plod
> do všech nsátavků rovnoměrně a počkal jak si vychovají matky.
> A pak bych podle toho spojoval.
> Záleží na snůšce.
> A v každém případě taky na tom, jestli jsou opravdu bez matky. Hučení nic
> neznamená. Měly by narazit nouzové matečníky.!!!!
>
> Pokud by byly bez matky a nechaly se být, tak se taky nic nestane.
> Pravděpodobně si vychovají svoji.
>
> Pokud ne, dole bude za chvíli pravděpodobně za chvíli klást matka. A pak se
> dají spojit kdykoli.
>
> Za předpokladu že by byly optavdu bez matky by stálo se podívat po matkách
> z chovu či po zralých matečnících.
>
> Ale v tuto dobu není ztráta matky žádná tragedie, pokud dole je už
> pravděpodobně nová.
> Ale já bych se z toho poučil a vychoval v každém nástavku jednu - oddělků
> na takové průšvihy není nikdy dost.
>
> Karel
>
>
>

KaJi:
"A taky mě nikdy žádná farmaceutická společnost nenapadla, když jsem si udělal horký šípkový čaj s medem a šel se bez brufenu vypotit.
A ani když jsem někomu jinému doporučil na řeznou ránu náplast a medem místo framykoinu. "
---
Porovnej s přístupem ("státu") k syfilis, kapavce, tuberkulóze, ... ... ...

----------------

KaJi:
"Kdo měl pravdu - včelaři kteří jej chtěli předepsat, nebo veterinář, který jim jej nepředespal, protože byla ještě snůška a v úlech byl tudíž med?"
---
Ptáš se dobře - ale špatného. Nejsem veterinář... Odpověď bych poptával na http://www.svscr.cz/index.php?art=1...
Nejednotnost přístupu úředníků je ale problém v ČR třeba i na stavebních úřadech atd.

Shodneme-li se, že kupř. rok 2007 byl pro včelaře svým způsobem "přírodní katastrofou" jako třeba "první" povodně na Moravě v roce 1997, je zřejmé, že další "včelařské povodně" budou řešeny efektivněji - stejně jako ty reálné v letech 2002, 2006 či letos. Je to škola života, s vysokým školným - ale tak už to prostě chodí - ne všechno se nechá naučit ve škole.
Předpokládám, že každý včelař, který pochopil, že zejména on má v rukou zdraví svých včelstev, již má v hlavě postup, co by v dělal v obdobném roce s brzkým a vysokým napadením kleštíkem, kdyby mu státní veternář nechtěl "předepsat" Gabon...

----------------
KaJi:
"Tak jak to je s tím gabonem, můžu mít v úle med, když jej aplikuji."

Nechápu, co je na tom nepochopitelného... Vždyť v návodu je to napsané víc než jasně:
"Kontraindikace: Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech přítomen konzumní med."
Které části této věty přesně nerozumíš...?

JD

Ahoj, jak psal Karel, podívej se, jestli nahoře narazily matečníky, nebo ne. Od toho de odpíchni. Jestli nahoře stará matka je a dole taky, třeba neoplodněná, nevím nevím jak by to dopadlo při spojení, nemám zkušenost, někdo jiný se musí vyjádřit.

Já jsem koncem května taky chtěl udělat přeleták (poprvé v životě) ale nebylo na to počasí a tak jsem po 3 týdnech vylamování matečníků tu rojivou matku přehodil do oddělku....po čtyřech dnech jsem ji vrátil i s plástem včel, vylámal nouzáky a ejhle, doposud už žádná rojová nálada, žádné krápníkové jeskyně. Ale jsem začátečník, a tak si ze mě pro příště asi moc příklad neber.

(Jinak do rozdělování včelstva na víc malých by se mi taky nechtělo, když priority jsou momentálně o medu).

O přeletáku jsem četl leccos, ale nejvíc se mi líbilo psaní Jana Jindry viz níže:
http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY223.html
(odstavec "Zabránění vyrojení")

Ať se daří, Libor.

JD:
Polemizuješ stejným způsobem nad návodem k paralenu, brufenu, antibiotikům, ... ... ...?
Domnívám se, že ne - buď jej akceptuješ a dodržuješ, nebo vědomě či nevědomě ne.
-----------
Jasně že nad tím přemýšlím a čtu návod i kontraindikace.

A taky mě nikdy žádná farmaceutická společnost nenapadla, když jsem si udělal horký šípkový čaj s medem a šel se bez brufenu vypotit.
A ani když jsem někomu jinému doporučil na řeznou ránu náplast a medem místo framykoinu.

Tak jak to je s tím gabonem, můžu mít v úle med, když jej aplikuji. Podle návodu ne.
Tak jak to bylo v roce 2007 když někteří veterináři odmítali předepsat gabon, protože byla ještě snůška a roztoči padali bez ohledu na snůšku.
Kdo měl pravdu - včelaři kteří jej chtěli předepsat, nebo veterinář, který jim jej nepředespal, protože byla ještě snůška a v úlech byl tudíž med?
(MV 2008/1 str.29 v pravo dole)

Tady právě pokračuje po dešti snůška, a když to dobře půjde, tak třeba až do srpna.

Karel

Díky,
ale pořád ještě tomu nerozumím. Mým cílem bylo utlumit rojovou náladu a zase z toho udělat zpátky produkční včelstvo o těch 3 N. Proč je mám ještě dál rozdělovat? Pokud narazí ty nouzové matečníky nahoře (důkaz že tam není matka), a nová matka začne klást dole, můžu je napřímo spojit (a jak nejlíp) a tím z nich zas udělat hned plnohodnotné včelstvo?
V případě, že dole ta matka nebude, tak rychle spojit, než se tam vyvinou trubčice?
Mám jen pár včelstev a rozkvetla lípa, a pokud všechno neodplavalo s deštěm, doufám ještě i v medovici. Do rozdělení včelstva na víc malých o 1 N se mi moc nechce, to jsem mohl udělat už místo toho přeletáku...
Díky za trpělivost, možná jsem to jen blbě pochopil a nebo si špatně přebral celý princip přeletáku - zkouším to poprvé.
HI



----------------
"Dole asi bude ještě nekladoucí matka.
Takže bych to tam nechal a nahoře bych tam strčil mezidna a roztřídil plod do všech nsátavků rovnoměrně a počkal jak si vychovají matky.
A pak bych podle toho spojoval. "

Už to začíná být zdlouhavé... a přestalo pršet.

Výrobce v návodu definoval (m.j.) kontraindikace i ochrannou lhůtu (viz. můj minulý příspěvet - citace a odkaz). Tudíž nechápu větu: "Ale zde není šalamounsky stanovena."
Polemizuješ stejným způsobem nad návodem k paralenu, brufenu, antibiotikům, ... ... ...?
Domnívám se, že ne - buď jej akceptuješ a dodržuješ, nebo vědomě či nevědomě ne.

Plošné nařizování - opět paralela:
Protestují obyvatelé měst proti plošné deratizaci třeba proto, že mají čivavu, která by se teoreticky mohla vměstnat do deratizační staničky a sežrat jed?

Nebo protestoval někdo proti plošné vakcinaci lišek třeba proto, že se bál, že by jeho děti mohly sníst návnadu? Na druhou stranu - dnes se začíná diskutovat o povinném očkování (dětí), ale až v době, kdy dané choroby přestaly být plošným problémem...

S tím souvisí problém "konzumní med" a problém NN včelaření: Přijde mi to jako diskuse pro diskusi.
Vyjměme z toho ten Gabon: vytočíš med a zakrmíš cukrem (+ něco medu zůstane jak píšeš). A ten cukr bys přeci neměl příští rok vytáčet tak jako tak.
Tak nechápu, co řešíš...?
Pokud krmíš cukrem, měl bys mít technologii takovou, abys jej příští rok nevytáčel. Třeba rotaci nástavků apod. Mřížka nemřížka, Gabon negabon.
A pokud Ti to nevyhovuje, je zde cesta biovčelaření, která nabízí alternativu.
K cukru i ke Gabonu.

Pokud jde o zmiňovanou "exatktní odpověď" - zde je potřeba laboratoř, dotaz bych tedy směřoval na D. Titěru.

Pokud budeme v diskusi pokračovat, dostaneme se k tomu, že léčiva jsou pro jednoduché použití včelaři, že spousta jich u toho nepřemýšlí, že neexistuje obor, kde se za uhynulá zvířata pro lajdáckost chovatele dostává náhrada, že dotace křiví trh, až ke vzdělání a praktickým znalostem státních veterinářů, k tomu co je a není varoamonitoring, ... ... ... Už zbývá jen úlová otázka a máme skoro všechny včelařské debatní evergreeny.
Ano, výborná témata do hospody k pivu - jen mi nějak uniká, kam by diskuse měla dospět; praktický výstup. Navíc to zde bylo již ± tisíckrát... Takže se omlouvám, ale dál se toho již účastnit nebudu.

JD