Včelařská konference

Karel, prečo MB po zaviečkovaní neumiestnite do škôlkovacích klietok v škôlkovacom rámiku? Ja práve doobeda som umiestnil niekoľko zaviečkovaných MB do škôlkovacieho rámika.

-------
No protže nejsou lidi co by to za mě objednali a urobili.

Na příští rok s evybavím klíckama a miskama Nicot, ale letos se ještě musím honit.
:-)
Ono je to o tom, že když má člověk dovolenou, tak to nějak uteče a najednou zjistí že je středa. V práci je to pro mě celkem jasný den a půlí mi týden. A v létě zužitkovávám a už se těším na víkend, že možná něco přelarvím:-)

Karel

Taky bychj šel nejradši zužitkovávat matečníky, ale hlídám děti, tak doufám že do večera vydrží, že jsem nedal žádnou starší do serie:-) Karel

Karel, prečo MB po zaviečkovaní neumiestnite do škôlkovacích klietok v škôlkovacom rámiku? Ja práve doobeda som umiestnil niekoľko zaviečkovaných MB do škôlkovacieho rámika. Málokedy čakám na vyliahnutie M z nich, radšej ich do oplodňovacích jednotiek pridávam postupne, kde sa liahnu. Je to jednoduchšie a istejšie. Potom prelarvovanie robím každých 5 dní, čím využijem potenciál chovného včelstva.

Spôsob ošetrenia mladých MB: mám dva ŠR pre 20+20 MB, otvory zhora priemer 16 mm, kde nasuniem MB. Ale ešte predtým vložím do ŠK guľku CMC, takto vložím ŠR do plástovej uličky, aby včely obsadili klietku, po vybratí ŠR ponechám v jednotlivých klietočkách len 6-8 včiel, ktoré sa starajú o MB. Tento rámik so záložnými MB môžete mať v tom istom včelstve a môžete znovu prelarvovať. Ešte jedna rada, ŠR s MB vložte vždy do uličky, medzi plodové plásty, včely tam udržujú vhodnú teplotu, čím sa dosiahne istota správneho vývoja budúcich matiek. Pri prekladaní mladých MB postupujte opatrne, bez nárazov a bez prevracania.
Je to len v krátkosti opísaný technologický postup zabezpečenie MB, proti ich zničeniu pri predčasnom vyliahnutí prvej M.

Zdroj s více "větvemi" , pokud se tomu tak dá říkat, u 5 voltů jsem ještě neviděl. Tam vždy byl jen jeden zdroj + 5 volt, s výstupním proudem i několik desítek ampér, na jeho výstupní bod bylo naletováno spousta káblíku do konektorů. Možná nějaký speciál zdroj pro servery.....
U 12 voltů u více výkonnějších zdrojů, kde by požadovaný odběr byl vyšší než 15 - 20 ampér, je asi technicky výhodnější nebo levnější místo jednoho zdroje s výstupem 20 - 30 ampér udělat dva s polovičním proudem a dělá se to běžně. Třeba tady: http://www.alfacomp.cz/php/product.php?eid=10514408O000000TVT
Odhaduji, že na trafu uvnitř zdroje jsou na 12 volt dvě samostatná vinutí a dva samostatné usměrňovače.
Přirozeně těch káblíku prípájených na výstupní body zdroje 12v1 nebo 12V2 je víc.

I staré zroje měly dvě větve 5V i 12V, ale jedna větev byla vždy pro menší proudové zatížení. Ale výkoněnjší větev 5V (12V) má vedeno třeba pět vodičů, každý do jiného konektoru. Takže bylo myšleno propojetí vodičů jedné proudové větve.

"Pro větší proudy, což je případ napájení motorů je vhodné ponechat všechny dráty -pólu a všechny dráty výkonových +5 (červené) a + 12 (myslím že u ATX zdrojů jsou žluté) a na svorkách je spojit."

Zase další věc kolem tady toho. S odporem tenkého, 20 - 40 cm dlouhého káblíku bývá počítáno při zkratové ochraně zdroje. Kdo spojí všechny káblíky nebo aby to dobře vypadalo, odpajcne je už v krabici a nahradí pěkným silným kabelem, může zdroj při prvním náhodném zkratu odpálit. Je to o tom, že zdroj musí vydržet cca pár desítek mikrosekund zkratu, než zareaguje ochrana zdroje.
Já bych dráty nespojoval, pokud to není skutečně nutné, pokud ten úbytek na tenkém káblíku není už skutečně moc velký.
Co se týká novějších silných PC zdrojů, tak ty mají dvě samostatné výstupní větve + 12 volt. Tam přiznám nevím, jestli je možné je vůbec vzájemně propojit, zatím jsem schéma takového zdroje ani vnitřek neviděl.

"Praktická ukázka, jak z jednoduché otázky udělat vědu."

To není dělání vědy, ale skutečná znalost, tady věcí kolem PC zdroje.
O včelaření taky můžu prohlásit, že se do bedny cpou v příslušné časy rámky, cukr a léčiva a z bedny se vytahuje med a všechno ostatní je dělání vědy.

Tak úplně triviální to s tím zdrojem z PC není, záleží na typu. Které dráty jsou které bývá u zdrojů popsáno na šítku nalepeném na zdroji.Pro větší proudy, což je případ napájení motorů je vhodné ponechat všechny dráty -pólu a všechny dráty výkonových +5 (červené) a + 12 (myslím že u ATX zdrojů jsou žluté) a na svorkách je spojit. U některých starších zdrojů je nutné minmální proudé zatížení 5V větve, aby zdroj na 12V dával potřebný proud. U novějších zdrojů je pak nutné nechat také drátky, kterými se zdroj zapíná (myslím že šedý) a vypíná a neměli by se nezkratovat, ale instalovat tlačítko (nikoliv spínač), jako je tomu v PC. Popisy úprav lze najít na webu.

A to jsem myslel tím systémem.

Někdo tady přeci nařizuje léčení, distribuci léčiva, pak je tady teze o současném a plošném léčení atd.

Nakonec se to stejně zvrhne v ono POSTAREJ SE O SEBE JAK MŮŽEŠ. Nikdo ti nepomůže.


Taky bychj šel nejradši zužitkovávat matečníky, ale hlídám děti, tak doufám že do večera vydrží, že jsem nedal žádnou starší do serie:-)

Karel

>Osobně si nemyslím, že když bude v sousedství kolabovat včelnice na varroozu, že se mě to nedotkne, i kdybych tam měl deset gabonů. Karel<
------------------------------------------------------------
I na to pamatují příslušná ustanovení veterinárního zákona. Takového chovatele může SVS "odměnit" patřičnou pokutou, případně i odejmutím registrace chovatele. Protože ale je u nás situace taková jaká je, myslím tím - kde není žalobce není soudce, bývá celkem pravidelně takový včelař odměněn dotací na znovuzavčelení. Ale to bychom zde na konferenci opět otvírali již mnohokráte odiskutovanou otázku. Je to i o naší benevolentnosti, nebo zbabělosti, problém řešit.
Jdu kontrolovat matky JK

Praktická ukázka, jak z jednoduché otázky udělat vědu.Zdroj z PC používám několik let u náhradního medometu, kde točím nedostavěné, nebo velké plásty a nemá to chybu. Pohon je motorek z Favorita větráku chladiče a funguje 3 roky bez závad. Akorát to chce změřit které dráty jsou 12 V a kde plus a mínus, ostatní odstříhat , aby se nepletly a pak už to zdrátuje každý. Zdraví R. Stonjek

Zdravím,

Zdroj jsem kamarádovi dával na vyjiskřovací popisovačku, kde dostává pořádně
zabrat a funguje.

Zdroj nabíhá připojením tuším zeleného vodiče na kostru, doporučuji tam dát
tlačítko a pokud ochrana zdroj odstaví, lze stisknutím (rozpojením) zdroj
restartovat a po uvolnění tlačítka opět naběhne. Start je "měkký". Je to
vhodnější než vypnout/zapnout napájení (230 V).

Vašek.

"Co myslíte tím "Pak je tam pár omezení, se kterými je nutno počítat" ?"

No, třeba to, že je to impulzní zdroj, takže pokud se na něho před zapnutím nepřipojí něco, co odebírá aspoň pár procent výkonu, nerozběhne se. U většiny na to stačí ventilátor uvnitř zdroje.
Nebo to, že má elektronické pojistky, takže pokud motor bude odebírat při rozběhu příliš velký proud nebo pokud je komutátor motoru v špatném stavu a mžikově napájení zkratuje, tak se zdroj prostě vypne. Zatímco baterie nebo nabíječka to ustojí vcelku v pohodě.
Potom to, že zdroj sice dává několik napětí, ale všechny jdou jen z několika vinutí z jednoho trafa, takže se vzájemně ovlivňují. A to trafo je regulováno jednou zpětnou vazbou. A přitom to je zdroj pro počítač, kde se ty napětí nesmí za žádnou cenu překročit víc než o nějakých 10 - 20 %. To jde zajistit jen tak, že se vezme zhruba poměr odebíraných proudů počítačem ze všech napětí a na ten podle jejich důležitosti a rozmezí běžných odebíraných proudů se regulace napasuje. Když se odebírá stále větší proud jen z napětí + 12 voltů, regulace zdroje drží napětí stále + 12 voltů, ale na ostatních výstupech, kde se nic neodebírá , napětí roste. Jak na těch výstupech dosáhne napětí hranice, která se u počítače nesmí překročit, zareaguje regulace zdroje a sníží napětí na výstupu +12 volt. Takže když se z PC zdroje odebírá proud jen z napětí +12 volt, mnohem dříve, než se dosáhne proudu uvedeného v tabulce, napětí klesne z 12 voltů na nepopužitelné napětí. To je ono provázání hlavně s napětím + 5 volt, které je silné hlavně u starších zdrojů, kdy bylo napětí + 5 voltů v počítači více důležité a napětí + 12 volt méně důležité než dnes. Má li se tedy z PC zdroje odebírat + 12 volt a maximální proud, jaký z tohoto výstupu dá, musí se současně odebírat nějaký proud z výstupu + 5 volt. U těch starších z výstupu +5 voltů i třeba třetinu, polovinu maximálního proudu, i nějakých 10 - 15 ampér, to je při 5 voltech 50 - 75 watt odběru navíc. To se musí vyzkoušet a proměřit, kolik se z +5 volt musí odebírat, aby zdroj na výstupu +12 držel stále těch "svých" 12 voltů až do maxima odebíraného proudu. Ostatní napětí, -5volt a -12volt mají jen minimální vliv, +3,3 volt mívá vlastní regulaci a nemá tak vliv vůbec.
Potom to,že jako impulzní zdroj pro počítače není úplně stoprocentně odrušený, na stejnosměrné výstupy se má dostávat až několik desetinek voltů střídavého rušivého napětí. Takže pokud se PC zdroj použije jako zdroj pro nějakou další polovodičovou regulaci, může ji to ovlivnit všelijakým způsobem. Stejna tak opačně, nevhodně navržená polovodičová regulace může ovlivnit regulaci PC zdroje.
No a nakonec zapínání zdroje. Pouze hodně staré zdroje typu AT se zapínají přímo vypínačem 220 volt. Současné ATX zdroje mají uvnitř trvale zapnutý pomocný malý zdroj pomocného napětí +5 volt a zapínají se připojením toho pomocného napětí na startovací káblík zdroje.

Takže když se tohleto respektuje, je PC zdroj levná a spolehlivá možnost.
Lepší už je pak jen na základě PC zdroje, z jeho dílů vyrobený impulzní zdroj přímo na míru...

Já jen opravím i to své, že MRL je MLR.

ADI se dívám, že jsou potravinová aditiva, což by se nemělo v principu
slučovat s reziduem v medu. Aditivum je podle mého názoru něco, co je
při výrobě záměrně slučováno či mícháno s potravinou, ale rezidua v
zemědělských produktech jako med jsou nechtěné.

Je to jako dát na kontrolu med potravinářské inspekci, ale přitom jako
kontrola a prvoprodukt patří kompetencemi pod veterinární správu.
Takže to třeba i ve výsledku testů potravinářská inspekce přepošle
jinam. Tak si myslím, že to je zatím ještě kontrolně nastaveno, tedy
pokud jde o med a jeho kontaminace. Med by tedy neměl spadat pod SZPI,
ale pod SVS. Stejně jako schválení a dozor nad dovozy, malé a velké
oficiální zpracovny a balírny medu, obaly, normy, . ... Včetně výší
MLR, které u medu při kontrolách hlídá. O ADI jsem už dlouho od nikoho
jako včelař neslyšel.

_gp_

2010/7/20 <e-mail/=/nezadan>:
> Karle, máš pravdu - je to dál zbytečné. Resp. bylo od samého začátku.
> Každopádně ale bylo zajímavé sledovat selektivní nečitelnost určitých faktů
> na některých monitorech v ČR ;-)
> Citace byla z nějaké přednášky - přednášející tuším F. Kamler, tudíž na
> primární zdroj se zeptej jeho.
>
> pro G. Pazderku - poslední sloupec není MRL ale ADI. I tak díky za info.
> Tabulku sem uváděl hlavně pro porovnání hodnot.
> Dotazy ohledně výzkumu směrujte prosím na D. Titěru, V. Veselého nebo F.
> Kamlera.
>
> Zdraví
>
> JD
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Karle, máš pravdu - je to dál zbytečné. Resp. bylo od samého začátku. Každopádně ale bylo zajímavé sledovat selektivní nečitelnost určitých faktů na některých monitorech v ČR ;-)
Citace byla z nějaké přednášky - přednášející tuším F. Kamler, tudíž na primární zdroj se zeptej jeho.

pro G. Pazderku - poslední sloupec není MRL ale ADI. I tak díky za info. Tabulku sem uváděl hlavně pro porovnání hodnot.
Dotazy ohledně výzkumu směrujte prosím na D. Titěru, V. Veselého nebo F. Kamlera.

Zdraví

JD

Dobrý den, prodám větší množstvi medovicového medu 2500 kg.
Cenu nabídněte. tel: 603378388, a31/=/centrum.cz

Ano, setkal v době, kdy se okolo mne přestalo hospodařit na polích a přešlo se na pastviny. Tři roky to byly hody v době, kdy jinak nekvete skoro nic. Smísilo se mi to ještě s lípou a med byl špinavě světlý, sytosti jako smíšený, ani žlutý ani hnědý.

Co myslíte tím "Pak je tam pár omezení, se kterými je nutno počítat" ?

Ahoj Stando,

nezuzoval bych, je to prace navic, nejspise kontraproduktivni. Zimuju na 5x
16cm - Lang. Zuzuju ze 6-7 na 5 hlavne kuli leceni a proto, ze stale nemam
nastavky a na kybl potrebuju dva. S krmenim bych neotalel pokud necekas
snusku, klestik se dostava na vrchol a vcel zacne ubyvat a neni vhodne
zatezovat zimni vcely krmenim...
Pokud nakrmis standardni davku nebudou zasoby vsude, tedy pokud nemas uly
(plodiste) plne medu (letos mam docela zaflakana plodiste). Vcely si zasoby
v tuto dobu ukladaji v tesne blizkosti hnizda, tj ne vzdy od strupku dolu.
Trochu predpokladam ze 4NN mas s prevahou panenskeho dila a to se potom
stava ze do panenskeho ulozi zasoby jen prechodne a pak si je po nakrmeni
stahnou dolu k hnizdu. Muze se tedy stat ze 4NN bude v zari poloprazdny
zasob - toto si sleduji uz po tri sezony a nejak mam s tim problem jen ja,
vcelam je to jedno, na jare vzdy vesele bzuci. Toto umravnis, mas-li chut,
prehozenim hnizda blize strupku pred krmenim.

To zda neco postavi pri krmeni nemam moc overeno, ale verim tomu, za 14dni
budu vedet vic... V ziskavani noveho dila je bezkonkurencni premeteni na
mezisteny. I kdyz je to pracne, ul novych plastu (22plastu 39x24) za cca
25kg cukru neni marne, je-li rozumny duvod. Mam pouze jednu zkusenost (nyni
delam druhou-zmena ramkove miry) ale rozhodne to nebyl na jare zadny
slaboch, letos mely velkou snahu o rozmnozeni se.

Obmenovat dilo je nejlepsi na jare, vcely jsou nahore v chomaci, ul je lehky
(se zvedakem lze snadno i na podzim)...
T.H.

2010/7/19 Standa <stanap/=/tiscali.cz>

> Kdo poradí? Je dobré už teď začít krmit včelstava. Mám nástavkové úly (
> nízké nástavky 42*17 - 11 rámků). Zatím jsou včely ve 4 nástavcích, ale
> běžně je zimuji ve 3. Pokud začnu krmit ted jak potom zredukuji nástavky na
> 3 když bude cukr ve všech rámcích.
> Potom rad bych ještě aby včely vystavili nějaké mezistěny -pokud budu
> krmit, budou ještě stavět? Dík za radu Standa
>

Zdravím všechny.Dnes jsem vytáčel z kočovného stanoviště a med,který vytékal z medometu,vypadá vskutku zajímavě.Má sytě tmavou žlutou barvu,chutí připomíná medovici,zatím nejeví ani nejmenší známky krystalizace.Na jednom rozsáhlém pozemku v blízkosti včelstev je množství buřeně a převládá tam plevel pcháč oset(takový nepříjemný polní bodlák),teď to pomalu vypadá jako plantáž bavlníku.Zdá se,že med pochází převážně od tama.Už se s tím někdo setkal?Původně jsem zakočoval na světlici,ale ta začala kvést až před několika dny,tento med nanosily holky předtím.

Pavel

Neházel bych odpovědnost za své včely na nikoho jiného než sám na sebe.
-----------------
Za moje včely zodpovědnost neházím, ale tady se pořád zdůrazňuje nutnost jednotného systému atd.

Osobně si nemyslím, že když bude v sousedství kolabovat včelnice na varroozu, že se mě to nedotkne, i kdybych tam měl deset gabonů.

Karel

>Jak bude systém reagovat v letech kdy to nepůjde, neřeším. Za ten systém je zodpovědná SVS ve spolupráci s ČSV a podepsali si na to smlouvu. Takže je to jejich chleba.Karel<
------------------------------------------------------------
Neházel bych odpovědnost za své včely na nikoho jiného než sám na sebe. Fakt, že za zdravotní stav zvířat ve svém chovu (v našem případě včel) odpovídá chovatel a nikdo jiný je doufám nezpochybnitelný. Vámi výše jmenované instituce jsou zde proto, aby mi v mém snažení pomohly. Takže je to především a jen ten můj chleba a ne chleba někoho jiného.
Nikdo, nikdo za nás nic neudělá. Pro každého jiného je náš chleba, chlebem někoho jiného. Toto bychom si měli už jednou uvědomit.
To je ale dnes krásně. JK

""""""""""Ale nemyslím, že když budu bezhlavě a bezdůvodně cpát do včel gabon, nebo kyselinu, že budu lepší včelař a budu dělat pro včely to nejlepší. """""""""
Tuhle větu by si měl napsat na úl každý, kdo si říká včelař.

Pane JD neomlouvejte se všem, od nového roku, tj. cca od 2010, se MRL
u kyseliny mravenčí coby rezidua, nestanovuje. Je to podle Eurlexu, a
to je doufám nadevše co se posléze tvoří. O tom, že by v nějaké normě
jako Český med atp. mělo toto být stanoveno u KM nevím. Ale co vím,
tak by mne zajímalo, jestli jste ověřovali nové fungicidy, které se
testovali ve světě. Prý s výsledkem vyšší toxitidy ale víte jak to je.
Když dva dělají totéž, není to totéž. Máte coby zaměstnanec VÚ nějaké
informace o nové účinné látce o které tu hovořím? Jde o přípravek
prvoně určen na vinohrady. Myslím, že ani Fascinovaný včelař toto
ještě nepřeložil. Určitě ale víte naco se Vás ptám. Testujete novum?

_gp_

2010/7/20 <e-mail/=/nezadan>:
> Omlouvám se všem, že se vracím k jádru pudla debaty...
> [odkaz]
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=45974&visible=0&type=nointro+nost
> atus+noform
>
> Karle, to je ale přesně ono...
> Výrobce stanovil ochrannou dobu v rámci preventivní bezpečnosti raději
> nejtvrdším možným způsobem tak, aby co nejvíce chránil konečného
> spotřebitele. Zdaleka to nemusí vypovídat o "praktické" toxicitě či
> nebezpečnosti látky. Jistě - tato informace se dá uchopit ve stylu bulváru,
> nic se nemusí dále dohledávat a může se začít psát o tom, jaký to je
> strašný jed, jak kontaminuje med atd. atd. atd.
>
> Přitom:
>
> NÁZEV............DÁVKA/VČELSTVO/ROK.................MAX. PŘÍP.DÁVKA V
> POTRAVĚ/DEN
>
> amitraz..........20 mg..............................0,2 mg
> acrinathrin......1 mg...............................7 mg
> tau-fluvalinat...70 mg..............................1,4 mg
> kys. mravenčí....40.000-360.000 mg dle aplikace.....0,1 mg
>
> (platí pro přípravky používané v ČR)
> Propočti si na průměrnou roční spotřebu medu u nás...
>
> Tož tak...
>
> A pro porovnání ještě srovnání ochranné lhůty u kyseliny mravenčí - citace
> z návodu u Formidolu:
> "...Jedno ošetření nevyžaduje žádné zvláštní opatření k ochraně medu.
> Pochopitelné před ošetřením med vytočíme. Při opakovaném ošetření však již
> nesmíme připustit, aby ve včelstvech byly zásoby konzumního medu. Větší
> počet aplikací nedoporučujeme..."
>
> A to se bavíme o krátkodobém aplikátoru.
>
> Obdobná věta u (dlouhodobého aplikátoru) MiteGonu:
> "...Do not use when honey supers are in place, to prevent contamination of
> marketable honey or wax by unwanted residues. In spring, treatment must be
> discontinued at least 2 weeks before the anticipated honey flow..."
> (volný překlad: "...Nepoužívejte pokud máte nasazené medníkové nástavky,
> aby nedošlo ke kontaminaci konzumního medu nebo vosku rezidui. Na jaře musí
> být léčení přerušeno nejméně 2 týdny před předpokládanou snůškou..."
>
> Jak by to asi interpetoval "bulvár", kdyby se mu to hodilo do krámu...?
> A propó - jaký je v tom PRAKTICKÝ rozdíl od ochranné lhůty u Gabonu...???
> To je právě ta politika - víš...
> A také to, že v článcích o kyselině mravenčí v MV se toto příliš
> nezmiňuje... Docela by mě zajímaly důvody...?
>
>
> Mimochodem, Billův "návod" k použití z pohledu bezpečnosti [odkaz]
> http://www.mitegone.com/pdfpages/Waiver%20-%20Usage%20Policy%20-%20Acid%20S
> afety.pdf stojí za pročtení celý...
> A porovnej preventivní bezpečnost s Gabony...
> Potažmo to, jak se postavíš k faktu, že včelaři se návodem příliš
> nezatěžují a léčí i při snůšce...
>
>
> Taktéž dobrou noc - i ostatním.
>
> JD
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

No, je to jen 12 volt proti třeba olověné baterii, kde je mapětí nabité baterky 14,4 volt, takže výkon bude o něco menší.
Pak je tam pár omezení, se kterými je nutno počítat, daných tím, že je to impulzní zdroj určený pro něco jiného.
U levných neznačkových zdrojů IT odborníci uvádějí, že maximální výkon daný maximálním proudem na štítku nemusí být dosažitelný.

Dne Tuesday 20 of July 2010 12:26:05 Josef napsal(a):
> Chtěl jsem se zeptat, zda by šel použít zdroj z PC jako zdroj pro medomet?
> Díval jsem se, že 350W zdroj má u napětí 12V proud 15A, což je 180W. Máte s
> tím někdo nějakou zkušenost? Díky.

funguje to. Bacha na starsi kousky - nespoustet bez zateze - treba mala
zarovicka, naopak novejsi se bez zateze nemuseji rozebehnout.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

JD:
Co se tady začalo by se tady mělo ukončit.
EVěstník je interní materiál PSNV, ke kterému nemá přístup každý...

Taktéž by to někdo mohl vnímat jako úkrok stranou, když došlo na lámání chleba... ;-)

------
Tak nenapíšu, mám ušetřenou práci. :-)

Podle mě je to dál zbytečné.
Ty jsi nesouhlasil s tvrzením, že Gabon je nebezpečná látka
a každým příspěvkem jsi to spíše potvrdil než vyvrátil.
Nesmí přijít do styku s medem a teď naposledy, že jsou nějaká aplikační maxima (zajímal by mě zdroj).
Ani z jednoho mi nevyplývá, že by se mělo jednat o látku bezpečnou, takže upozornění včelaři (začátečníkovi?) na nebezpečnost gabonu není podle mě nevhodné.

Osobně se přiznám, že jsem si sehnal Gabon a kdyby to bylo potřeba, tak jej do včel dám. Ale jsem rád, že jsou tady včelaři, co hledají další cesty. Takže je těžké mě vinit z nepřátelství k tvrdé chemii.
Z úst nejpovolanějších zaznělo, že gabon ztrácí účinnost, takže sleduji, kam pokrok dospěl, s odpařovači a kanystrem KM taktéž ve skříni.
Ale nemyslím, že když budu bezhlavě a bezdůvodně cpát do včel gabon, nebo kyselinu, že budu lepší včelař a budu dělat pro včely to nejlepší. Prostě se mi osvědčuje, že když zimu přežije minimum roztočů, že je to v našich podmínkách zvládnutelné bez letního ošetření po většinu let.
Jak bude systém reagovat v letech kdy to nepůjde, neřeším. Za ten systém je zodpovědná SVS ve spolupráci s ČSV a podepsali si na to smlouvu.
Takže je to jejich chleba.

Karel

Emigrace létavek funguje stále během aktivních letů a proletů
včelstev. Proč a co to způsobuje je dobrou otázkou. Vždy se nakonec
ale projeví jako včelstvo "na konci" řady co je stále nejlepší,
roztoči co každý rok jinde zdecimují stále to samé místo se včelstvem.
Takže bych volil trochu věcnou logiku při vážných otázkách. A
samozřejmě hranice stanoviště jsou při emigracích létavek také
relativní a nejde jen o to moje tady.

Jako zkušený praktik a diskutér s přehledem by jsi toto mohl zvážit.


_gp_

2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Problém reinvaze je obvykle ve vlastních úlech, Situace se Jen tak jeví, jakoby je včely přinášeli od jinud.
>
> pepan

Chtěl jsem se zeptat, zda by šel použít zdroj z PC jako zdroj pro medomet? Díval jsem se, že 350W zdroj má u napětí 12V proud 15A, což je 180W. Máte s tím někdo nějakou zkušenost? Díky.

KaJi:
Já to začal psát a dám to do eVěstníku. Ať to tady nezaplevelujeme nezáživným plevelem.
--------

Co se tady začalo by se tady mělo ukončit.
EVěstník je interní materiál PSNV, ke kterému nemá přístup každý...

Taktéž by to někdo mohl vnímat jako úkrok stranou, když došlo na lámání chleba... ;-)

JD

"Kdo poradí? Je dobré už teď začít krmit včelstava. Mám nástavkové úly ( nízké nástavky 42*17 - 11 rámků). Zatím jsou včely ve 4 nástavcích, ale běžně je zimuji ve 3. Pokud začnu krmit ted jak potom zredukuji nástavky na 3 když bude cukr ve všech rámcích.
Potom rad bych ještě aby včely vystavili nějaké mezistěny -pokud budu krmit, budou ještě stavět? "

Stavění mezistěn vložených mezi ostatní plásty už pomalu končí, naopak takové mezistěny, i vystavené, ale nezakladené mezi tmavšími rámky mohou působit jako překážka a omezovat tak kladení matky. Tím se omezí množství zimních včel stejně spolehlivě jako kdyby byly teď včely zůženy na velmi malý prostor. I když v nízkých nástavcích to zřejmě působí méně než ve vysokých, když matka může snadněji procházet mezi nízkými nástavky než mezi vysokými. Takže pokud se má zimovat na tmavších plástech, je třeba naopak nevystavené mezistěny, nezakladené vystavené plásty i jednou a málo zakladené světlé plásty z úlu vyhodit nebo aspoň soustředit na spodku úlu, kde matka v podletí nebude plodovat a kde včely nebudou ukládat zásoby. Vystavené nezakladené plásty by se mohly použít na zimování, kdyby jich bylo tolik, že by se jimi vybavil celý úl. Když jsou všechny plásty zhruba stejně světlé, tak matka do nich v podletí klade neomezeně stejně jako když jsou všechny plásty zhruba stejně tmavé. Spíš ale, pokud včely mají ještě něco stavět, se používá u části včelstev norské zimování - smetení na mezistěny a nadbytečné vystavěné nezakladené plásty se prostě skladují na příští rok, proti zakladeným tmavším plástům je nenapadají zavíječi.

Co se týká rozfrcávání zásob, za určitých podmínek může k sobě dolů přitáhnout matku a plod otevřené velké spodní česno ve dnu. Doporučuji tedy spodní česno ve dnu rovnou uzavřít a jako česno nechat otevřená očka v nejhořejších nástavcích, tam přendat i plod, včely automaticky stoprocentně budou sedět nahoře a zásoby budou ukládat nad sebe a plod bude postupně ustupovat pod tlakem zásob dolů. Pokud se bude krmit postupně.
Krmení jednou velkou dávkou jsem pochopil tak, že se včely nechají sedět nahoře, ale před krmením se nad ně přidají ještě prázdné plásty v nástavcích a tím nárazovým krmením je včely během snad týdne zaplní. Já to takhle nedělám, krmím postupně až do podzimu.

Jinak připomínám, že bez ohledu na to, jestli se ještě využívá nějaká pozdní snůška nebo krmí postupně do září až listopadu nebo nakrmí najednou, musí mít včelstvo vždy aspoň 5, lépe 10 kilo zásob nebo vybrané po posledním medobraní zrovna intenzívně zpracovávat dávku několik kilo cukru. Jinak omezí plodování a výchovu zimní generace a do zimy jde slabé.

"Díky všem za rady, počkal jsem a včely vypadají že se trochu sklidnily. Udělám ještě kontrolu a pak se uvidí co a jak. Pokud bude některá matka chybět, spojím to, pokud tam budou dvě, asi s jednou udělám ještě nějaký silnější oddělek a pak s ním vyměním matku v nějakém slabším včelstvu. Hodně zdaru "

Vypadá to, aspoň tady u nás, že snůška pomalu končí a nastává posnůškové období intenzívního slídění a loupení. Takže s těmi včelami raději šachuj méně než více. Včelstvo nebo oddělek s přiliš velkým česnem na sílu včelstva a navíc daleko od centra - plodu včelstva nebo včelstvo, kde je obranný pud oslabený ztrátou matky nebo třeba ztrátou otevřeného plodu nebo třeba i nedostatkem zásob, atd mohou být teď doražena a zlikvidována vyloupením.
Obvykle tak bývá lepší varianta včely už nechat tak nebo dokonce spojit než je v tuto dobu rozdělovat na oddělky.

Především je zbytečné nástavky redukovat. Nechávám na zimu 4-5 NN 39*17 . Jediné co se mi nelíbí nechávat tolik nástavků během léčení. Takže pokud je čas ze současných převážně 6NN vyberu panenské dílo, které vytočím a uchovám přes zimu, na jaře se sakramentsky hodí pro med. Nemám mnoho starého díla v úlech, ale pokud ho budu chtít vyvařit, plánuji Volejníkův postup - mám zvedák na úly, v říjnu se s jeho pomocí odebere spodní nástavek, kde je nejstarší dílo, jde to rychle a bez rušení včel. Na jaře budu mít tedy v průměru 4NN.
K druhé části dotazu - stavět mezistěny teď je již problematické, nejlepší je pár včelstev sesypat kompletně na mezistěny, pokud potřebuješ vystavět dílo, jinak to nech až na jaro.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------> Od: Standa <stanap/=/tiscali.cz>
> Předmět: Krmen? v?elstev
> Datum: 19.7.2010 20:43:20
> ----------------------------------------
> Kdo poradí? Je dobré už teď začít krmit včelstava. Mám nástavkové úly (
> nízké nástavky 42*17 - 11 rámků). Zatím jsou včely ve 4 nástavcích, ale
> běžně je zimuji ve 3. Pokud začnu krmit ted jak potom zredukuji nástavky na
> 3 když bude cukr ve všech rámcích.
> Potom rad bych ještě aby včely vystavili nějaké mezistěny -pokud budu
> krmit, budou ještě stavět? Dík za radu Standa
>
>
>

Díky všem za rady, počkal jsem a včely vypadají že se trochu sklidnily. Udělám ještě kontrolu a pak se uvidí co a jak. Pokud bude některá matka chybět, spojím to, pokud tam budou dvě, asi s jednou udělám ještě nějaký silnější oddělek a pak s ním vyměním matku v nějakém slabším včelstvu. Hodně zdaru
HI

JD:
Omlouvám se všem, že se vracím k jádru pudla debaty...
------------
Já to začal psát a dám to do eVěstníku. Ať to tady nezaplevelujeme nezáživným plevelem.

:-)

Jádrem pudla bylo to, že začínající včelař chtěl sehnat gabon. Proč, je otázka. Jestli mu padali roztoči na podložku ve vyšší míře, nebo se jen dočetl, že bez gabonu se mu nedožijí včely jara nevíme.

Byl upozorněn na rizika a alternativní možnosti.
A z toho se rozjela poněkud divoká a nepřehledná diskuse. :-)


Opravdu by mě zajímalo, jestli si gabon v ZO sehnal.
:-)
Karel

nesouhlasím úplně, záleží v které době, teď v červenci možná ano, ale mě padali roztoči celý podzim vloni po léčbě, upozorňoval jsem na to, že to není normální a nakonec u nás našli mor!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 18:50:09
> ----------------------------------------
> Problém reinvaze je obvykle ve vlastních úlech, Situace se Jen tak jeví, jakoby
> je včely přinášeli od jinud. Zmenšují se plochy včelího pldu a varoa teprve
> spěje ke svému vrcholu rozmnožování. To je ten čas kdy je nutné zakkročit léčivy
> která působí delší dobu. Varidol teď není k ničemu protože se denně s novými
> včelami jíhnou desítky nových brouků.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> > Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> > Datum: 19.7.2010 14:51:20
> > ----------------------------------------
> > >Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající reinvazi<
> > ------------------------------------------------------------
> > To je ta správná otázka. Oficiálně přiznané zavčelení znám a mám je jako
> > zdravotník pod kontrolou. Bohužel, zalétlé roje a divoké včelaře - dnes
> > jsou zde a zítra jinde, případně jsou dobře zašití na soukromých pozemcích,
> > nejsem schopen povětšinou zjistit. Ale líheň někde určitě bude.
> > JK
> >
> >
> >
>
>
>

Myslí , že slučuješ pojmy Alespoň to na mne dělá takový dojem
Kombinace = smíchání nebo současná aplikace.
Střídání přípravků = Gabon v VII - VIII měsíci, Varidol v X m. Aerosol ve XII a Formidol ve IV. To mám 4 ošetření v roce a pokaždé je jiná účinná látka. Na nosemu jsem přišel naposledy o 1 včelstvo před 10 lety mři tehdejší pozdní snůšce melicitózy.
Také to , že někteří pracují na zjišťování vztahů mezi léčivy a nemocemi přece neznamená , že to včelstva nějak ohrožuje. Je to jen výzkum.


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 22:30:04
> ----------------------------------------
> Jsou ve světě odborníci a lidé, kteří pracují na zjišťování toho, že
> trvalé používání syntetických insekcitidů nebo dokonce kombinací dvou
> a více, proti varoáze, jsou příčinou nosematického stavu u včelstev
> při destrukcích. A pokud se nepletu, tak nosematický stav je vždy
> zmiňován a nosema jako taková není žádná sranda, ikdyž to tak na první
> pohled vypadá.
>
> Takže pepane upřesni ty informace pokud možno přesněji. Díky
>
> _gp_
>
> 2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Je to základní pravidlo v rostlinolékařské a vetrinární praxi při léčbě
> opakujících se nákaz. Učí se to na zemědělce.
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> >> Datum: 19.7.2010 12:55:53
> >> ----------------------------------------
> >> Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím
> >> Tě.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 2010/7/19 &nbsp;<Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> > Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je
> dost
> >> dobře nemožné. >
> >> > pepan
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> &nbsp; ___
> &nbsp;/ __| _&nbsp; _
> | (_ || || |
> &nbsp;\___|\___/
> &nbsp;____
> |&nbsp; _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> |&nbsp; _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Omlouvám se všem, že se vracím k jádru pudla debaty...
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=45974&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Karle, to je ale přesně ono...
Výrobce stanovil ochrannou dobu v rámci preventivní bezpečnosti raději nejtvrdším možným způsobem tak, aby co nejvíce chránil konečného spotřebitele. Zdaleka to nemusí vypovídat o "praktické" toxicitě či nebezpečnosti látky. Jistě - tato informace se dá uchopit ve stylu bulváru, nic se nemusí dále dohledávat a může se začít psát o tom, jaký to je strašný jed, jak kontaminuje med atd. atd. atd.

Přitom:

NÁZEV............DÁVKA/VČELSTVO/ROK.................MAX. PŘÍP.DÁVKA V POTRAVĚ/DEN

amitraz..........20 mg..............................0,2 mg
acrinathrin......1 mg...............................7 mg
tau-fluvalinat...70 mg..............................1,4 mg
kys. mravenčí....40.000-360.000 mg dle aplikace.....0,1 mg

(platí pro přípravky používané v ČR)
Propočti si na průměrnou roční spotřebu medu u nás...

Tož tak...

A pro porovnání ještě srovnání ochranné lhůty u kyseliny mravenčí - citace z návodu u Formidolu:
"...Jedno ošetření nevyžaduje žádné zvláštní opatření k ochraně medu. Pochopitelné před ošetřením med vytočíme. Při opakovaném ošetření však již nesmíme připustit, aby ve včelstvech byly zásoby konzumního medu. Větší počet aplikací nedoporučujeme..."

A to se bavíme o krátkodobém aplikátoru.

Obdobná věta u (dlouhodobého aplikátoru) MiteGonu:
"...Do not use when honey supers are in place, to prevent contamination of marketable honey or wax by unwanted residues. In spring, treatment must be discontinued at least 2 weeks before the anticipated honey flow..."
(volný překlad: "...Nepoužívejte pokud máte nasazené medníkové nástavky, aby nedošlo ke kontaminaci konzumního medu nebo vosku rezidui. Na jaře musí být léčení přerušeno nejméně 2 týdny před předpokládanou snůškou..."

Jak by to asi interpetoval "bulvár", kdyby se mu to hodilo do krámu...?
A propó - jaký je v tom PRAKTICKÝ rozdíl od ochranné lhůty u Gabonu...???
To je právě ta politika - víš...
A také to, že v článcích o kyselině mravenčí v MV se toto příliš nezmiňuje... Docela by mě zajímaly důvody...?


Mimochodem, Billův "návod" k použití z pohledu bezpečnosti http://www.mitegone.com/pdfpages/Waiver%20-%20Usage%20Policy%20-%20Acid%20Safety.pdf stojí za pročtení celý...
A porovnej preventivní bezpečnost s Gabony...
Potažmo to, jak se postavíš k faktu, že včelaři se návodem příliš nezatěžují a léčí i při snůšce...


Taktéž dobrou noc - i ostatním.

JD

Jsou ve světě odborníci a lidé, kteří pracují na zjišťování toho, že
trvalé používání syntetických insekcitidů nebo dokonce kombinací dvou
a více, proti varoáze, jsou příčinou nosematického stavu u včelstev
při destrukcích. A pokud se nepletu, tak nosematický stav je vždy
zmiňován a nosema jako taková není žádná sranda, ikdyž to tak na první
pohled vypadá.

Takže pepane upřesni ty informace pokud možno přesněji. Díky

_gp_

2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Je to základní pravidlo v rostlinolékařské a vetrinární praxi při léčbě opakujících se nákaz. Učí se to na zemědělce.
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
>> Datum: 19.7.2010 12:55:53
>> ----------------------------------------
>> Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím
>> Tě.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/7/19  <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> > Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost
>> dobře nemožné. >
>> > pepan
>>
>>
>>
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Zdravím vás, já budu zimovat včelstva na 3N r.m 39/24. Od tohoto víkendu začnu krmit po 5KG cukru v roztoku 2:1. Do konce srpna jim tak dám dohromady 25 kg a mám klid. Memějte strach, že by včely rozfrcaly krmení po všech rámkách. Instinkt jim velí dát zásoby od vrchu dolů. V mém případě je to celý plný vrchní N a věnce u prostředního N zhruba do třetiny. Matka bude mít místa pro kladení dost, celý spodní a část prostředního.. Klidně krmte.
Zdraví P.S

Gabon nezatracuji. V případě velmi silného samoření jde o velmi rychlé ochromení roztočů. Začíná být ale problém, používá-li se ale každoročně, často jen preventivně a často v rozporu s metodikou.

J.K.: "Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem aplikoval Gabon PF-90. Spady po dvanácti hodinách od několika desítek do několika stovek ks u týchž včelstev."

Ono je vcelku jasné z grafů v článku
Terapeutický efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě varroózy včel (publikovaném v Moderní včelař 2/2010), že efekt KM je dlouhodobější, že roztoči padají delší dobu po méně kusech. Tomu odpovídají i moje pozorování. Důležité je, že KM omezí životaschopnost roztočů, výrazně omezí schopnost jejich reprodukce (to není z mojí hlavy, to je z literatury).

No a koncentrace KM a vhodný aplikátor (i s ohledem na produktivní a snadné použití) je další záležitost. Je dobře zpracováno v knize "Včelaříme jednoduše" od p. Liebiga. V tomto ohledu je vložení gabonu na měsíc (a po návratu z dovolené odstranění) bezkonkurenčně pohodlné. Akorát bych nerad takovou dovolenou ztrávil rozjímáním nad tím, zda již mám letos v úlech rezistentní populaci z jihu moravy ;-). Ten smajlík má odstranit dojem histerie :-).

Otázka pro odborníky je, zda ti roztoči, kteří spadli 18.7. byli natolik životaschopní že by byli schopni výrazněji ohrozit včelstvo, jaká část je schopna se rozmnožit...


PS: zajímalo by, zda diskuse neodradila původního tazatele od včelaření... Snad ne..

určitě stojí za podívání krušlovský včelín pana Macha, který tam teď dává dohromady parta nadsencu, viz. www.kruslovskyvcelin.cz

Kdo poradí? Je dobré už teď začít krmit včelstava. Mám nástavkové úly ( nízké nástavky 42*17 - 11 rámků). Zatím jsou včely ve 4 nástavcích, ale běžně je zimuji ve 3. Pokud začnu krmit ted jak potom zredukuji nástavky na 3 když bude cukr ve všech rámcích.
Potom rad bych ještě aby včely vystavili nějaké mezistěny -pokud budu krmit, budou ještě stavět? Dík za radu Standa

Problém reinvaze je obvykle ve vlastních úlech, Situace se Jen tak jeví, jakoby je včely přinášeli od jinud. Zmenšují se plochy včelího pldu a varoa teprve spěje ke svému vrcholu rozmnožování. To je ten čas kdy je nutné zakkročit léčivy která působí delší dobu. Varidol teď není k ničemu protože se denně s novými včelami jíhnou desítky nových brouků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 14:51:20
> ----------------------------------------
> >Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající reinvazi<
> ------------------------------------------------------------
> To je ta správná otázka. Oficiálně přiznané zavčelení znám a mám je jako
> zdravotník pod kontrolou. Bohužel, zalétlé roje a divoké včelaře - dnes
> jsou zde a zítra jinde, případně jsou dobře zašití na soukromých pozemcích,
> nejsem schopen povětšinou zjistit. Ale líheň někde určitě bude.
> JK
>
>
>

Ahoj, nedávno mi jíkamarádkupoval, teď nevím, jestli v JIP nabo v Magnetu, ale 50m stálo cca 500kč
a je pěkná silná
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: franta <falav/=/centrum.cz>
> Předmět: d?ly k ulu
> Datum: 19.7.2010 14:04:01
> ----------------------------------------
> prosím,poradte kde se vyrábí pruhledná folie z které se dá udělat strop
> ulu.děkuju.
>
>
>

Nejednodušši je jikoupit ve včelařských prodejnách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: franta <falav/=/centrum.cz>
> Předmět: d?ly k ulu
> Datum: 19.7.2010 14:04:01
> ----------------------------------------
> prosím,poradte kde se vyrábí pruhledná folie z které se dá udělat strop
> ulu.děkuju.
>
>
>

Je to základní pravidlo v rostlinolékařské a vetrinární praxi při léčbě opakujících se nákaz. Učí se to na zemědělce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 12:55:53
> ----------------------------------------
> Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím
> Tě.
>
> _gp_
>
> 2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost
> dobře nemožné. >
> > pepan
>
>
>

"Ale silná zahradnická folie většinou stačí - tu taky včely neprokoušou - většinou :-) a je přiléhavá. Určitá výhoda při aplikaci formidolu, KM at"

Folie neprokousávají včely, ale larvy zavíječů, hlavně které odcházejí z včelího díla se někde zavrtat a zakuklit. Prokoušou jakékoliv měkké fólie, ty tvrdé ne. Ostatně dokáží vykousat i tvrdé dřevo, do měkkého se občas i zavrtají.

>Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající reinvazi<
------------------------------------------------------------
To je ta správná otázka. Oficiálně přiznané zavčelení znám a mám je jako zdravotník pod kontrolou. Bohužel, zalétlé roje a divoké včelaře - dnes jsou zde a zítra jinde, případně jsou dobře zašití na soukromých pozemcích, nejsem schopen povětšinou zjistit. Ale líheň někde určitě bude.
JK

prosím,poradte kde se vyrábí pruhledná folie z které se dá udělat strop ulu.děkuju.
--------------
Kde se vyrábí, nevím. Pokud ji chceš koupit tak
ve včelařských prodejnách - ve většině jich mají - nastříhanou , nebo v roli v Řempu. Třeba Řempo Holoubek.

Obch. název Durafol.

Ale silná zahradnická folie většinou stačí - tu taky včely neprokoušou - většinou :-) a je přiléhavá. Určitá výhoda při aplikaci formidolu, KM atd.

Karel

prosím,poradte kde se vyrábí pruhledná folie z které se dá udělat strop ulu.děkuju.

Dne 18.07.10 jsem aplikoval Gabon PF-90. Spady po d v a n á c t i hodinách od několika desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. J.K.

Keď som včera čítal Tvoj zámer urobiť kontrolu zamorenia včelstiev po aplikácii KM, čakal som tento výsledok.
Pred asi 12 rokmi som robil pokus s KM, keď každé druhé včelstvo bolo bez KM, zber som robil každý deň Od 1.7. do 5.8, potom som nasadil GABON- účinná látka acrinathrin po dobu 36 dní a nakoniec fumigáciu Varidol Fum 10.11.

V priemere bol konečný výsledok lepší v tých včelstvách, v ktorých som KM neaplikoval. Samozrejme, aj keď som sa snažil metodiku dodržať, beriem to len jeden ukazovateľ, pre mňa však rozhodujúci, pretože odvtedy som KM vypustil z bežného ošetrovania včelstiev.

KM je zradná, má mnoho nedostatkov, je náročná na prácu a výsledkom môže byť každý 3-4 rok úhyn včelstiev.
Gabon už nepoužívam, ale rezistentnosť naň som nikdy nezaznamenal, tak ako u Amitrazu a ani narušenie touto látkou medu mi odberateľ ešte nevytkol. Používam ho len po skončení včelárskej sezóne a v správnom dávkovaní, potom je iá účinný.

Mně už Gabon PA pohřbil tolik set včelstev za dobu co včelařím, že
důvěru již nikdy nazpět nezíská. Stejně jako i Ti největší zastánci
tohoto léčiva v okolí, kteří takto mluvily jeden dva roky a potom
plakali. Bacha na Gabony, ověřujte je když jsou používány v okolí
stále. Nemám nic proti výrobci až natu nedokonalou zpětnou vazbu na
léčiva. Gabony nejsou trvalé řešení.

_gp_

2010/7/19 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
>  Já souhlasím s Pepou, že odsuzovat Gabony je cesta nesprávným směrem.
> Gabon PA mě v roce 07 zachránil všechna produkční včelstva. Do některých
> odělků jsem je nedal a také koncem srpna už nebyly. To samé v celé naší ZO,
> kde včelaři, kteří je správně a včas použili měli včely, ostatní nic, nebo
> jarní trosky. Další rok jsem měl skoro rekordní. Kyselinu neodsuzuji, mám
> ji připravenu pro případ velké nouze , ale... Zkuste si nalistovat na str.
> asi 3 Fascinující včely a tam máte krásný a zvětšený obrázek včely se všemi
> chloupky brvami a já nevím čím ještě. I tyto drobnosti mají v přírodě velký
> význam a já si umím představit co to s nimi asi udělá když nedaleko unikají
> páry agresivní kyseliny. Prostě neexistuje ideální řešení a jednostraný
> pohled nám nijak nepomůže.  Zdraví R. Stonjek
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím Tě.

_gp_

2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost dobře nemožné. >
> pepan

Já souhlasím s Pepou, že odsuzovat Gabony je cesta nesprávným směrem. Gabon PA mě v roce 07 zachránil všechna produkční včelstva. Do některých odělků jsem je nedal a také koncem srpna už nebyly. To samé v celé naší ZO, kde včelaři, kteří je správně a včas použili měli včely, ostatní nic, nebo jarní trosky. Další rok jsem měl skoro rekordní. Kyselinu neodsuzuji, mám ji připravenu pro případ velké nouze , ale... Zkuste si nalistovat na str. asi 3 Fascinující včely a tam máte krásný a zvětšený obrázek včely se všemi chloupky brvami a já nevím čím ještě. I tyto drobnosti mají v přírodě velký význam a já si umím představit co to s nimi asi udělá když nedaleko unikají páry agresivní kyseliny. Prostě neexistuje ideální řešení a jednostraný pohled nám nijak nepomůže. Zdraví R. Stonjek

Tak jsem tam měl pár dnů podložky- různě nejdéle asi 5 dnů v jednom včelstvě. Je to divné, roztoče jsme neviděl. ANi jednoho. To odpovídá tomu co jsem viděl na trubčině.

Ten bílý papír je teď v létě bezva nápad.
:-)

Karel

Ale když je Gabon nanic, tak to bezpečně poznáte. Jinak rezistence na
fluvalinat není trvalá záležitost.

Na přednáškách bylo atraktivní sdělovat, jak ti rakouští včelaři mají
rezistentní roztoče, kteří ničí naše včelstva přes hranici a ono ejhle
jaksi se zapomnělo, že tvrdou chemii už je tam nějakou dobu zakázáno
používat. Takže spíše více rezistentní jsou určité věty v souboru
sdělení našich přednášejících než rezistence rakouských roztočů.


Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající
reinvazi a jestli tomu tak je, tak si raději Gabon PF křížově po 14
dnech ověřte.

_gp_

2010/7/19 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií<
> ------------------------------------------------------------
> Nemyslím si, že je Gabon nanic. Nanic jsou jen někteří včelaři, kteří Gabon
> svým "vynalézavým" přístupem k léčení znehodnotí a na dosti velkých územích
> vychovají rezistentní roztoče.
>
> Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady
> od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem
> aplikoval Gabon PF-90. Spady po  d v a n á c t i  hodinách od několika
> desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. To tedy znamená (domnívám
> se), že na území kde chovám včely, dosud nebyl "odchován" na léčivo
> tau-flovalinate rezistentní roztoč. Na druhou stranu můžeme vyslovit
> doměnku: -budeme-li chtít používat pouze kyselinu mravenčí, bude muset do
> včelstev "téci nepřetržitým potůčkem" po celé léto. To za předpokladu, že
> budeme umět stanovit její účinnou koncentraci. Účinné (správné) použití
> kyseliny mravenčí vidím jako největší kámen úrazu a to nejen našich
> včelařů. Je to můj osobní názor a nemusíte s ním souhlasit. Žádné dosud
> používané aplikace kyseliny mravenčí (několikaleté pokusy s Formidolem a
> druhý rok dlouhodobými odpařovači) nemohou, z důvodu velké náročnosti na
> stanovení správné koncentrace par v současnosti nahradit v účinnosti tzv
> tvrdá léčiva ať se to "ekologistům" líbí nebo nelíbí.
> Přeji všem kolegům podletí bez roztočů. Všichni "kleštíci" jsou na mé
> včelnici ;o((.  JK
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

"Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí"
Takový výrok má přibližně stejnou informační hodnotu, jako když řeknnu, že jsem si v sobotu skočil na "jedno". Taky nikdo netuší co a jak proběhlo ;-)

lépe popsané srovnání účinnosti je třeba zde:

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=187:terapeuticky-efekt-odparovacich-systemu-kyseliny-mravenci&catid=35:vms&Itemid=57

Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost dobře nemožné. Jisto jistě se jedná o jejich špatnou aplikaci. S tou kys. mrav. je to ale to samé. při její špatné aplikaci dosáhneme stejného negativního efektu. Také sledování právě spadlých rostočů po aplikaci gabonu je na nic Jeho úkolem je úpně něco jiného, a to zabránit jeho rozmnožování na plodu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 10:53:27
> ----------------------------------------
> >No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií<
> ------------------------------------------------------------
> Nemyslím si, že je Gabon nanic. Nanic jsou jen někteří včelaři, kteří Gabon
> svým "vynalézavým" přístupem k léčení znehodnotí a na dosti velkých územích
> vychovají rezistentní roztoče.
>
> Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady
> od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem
> aplikoval Gabon PF-90. Spady po d v a n á c t i hodinách od několika
> desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. To tedy znamená (domnívám
> se), že na území kde chovám včely, dosud nebyl "odchován" na léčivo
> tau-flovalinate rezistentní roztoč. Na druhou stranu můžeme vyslovit
> doměnku: -budeme-li chtít používat pouze kyselinu mravenčí, bude muset do
> včelstev "téci nepřetržitým potůčkem" po celé léto. To za předpokladu, že
> budeme umět stanovit její účinnou koncentraci. Účinné (správné) použití
> kyseliny mravenčí vidím jako největší kámen úrazu a to nejen našich
> včelařů. Je to můj osobní názor a nemusíte s ním souhlasit. Žádné dosud
> používané aplikace kyseliny mravenčí (několikaleté pokusy s Formidolem a
> druhý rok dlouhodobými odpařovači) nemohou, z důvodu velké náročnosti na
> stanovení správné koncentrace par v současnosti nahradit v účinnosti tzv
> tvrdá léčiva ať se to "ekologistům" líbí nebo nelíbí.
> Přeji všem kolegům podletí bez roztočů. Všichni "kleštíci" jsou na mé
> včelnici ;o((.       JK
>
>
>

>No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií<
------------------------------------------------------------
Nemyslím si, že je Gabon nanic. Nanic jsou jen někteří včelaři, kteří Gabon svým "vynalézavým" přístupem k léčení znehodnotí a na dosti velkých územích vychovají rezistentní roztoče.

Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem aplikoval Gabon PF-90. Spady po d v a n á c t i hodinách od několika desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. To tedy znamená (domnívám se), že na území kde chovám včely, dosud nebyl "odchován" na léčivo tau-flovalinate rezistentní roztoč. Na druhou stranu můžeme vyslovit doměnku: -budeme-li chtít používat pouze kyselinu mravenčí, bude muset do včelstev "téci nepřetržitým potůčkem" po celé léto. To za předpokladu, že budeme umět stanovit její účinnou koncentraci. Účinné (správné) použití kyseliny mravenčí vidím jako největší kámen úrazu a to nejen našich včelařů. Je to můj osobní názor a nemusíte s ním souhlasit. Žádné dosud používané aplikace kyseliny mravenčí (několikaleté pokusy s Formidolem a druhý rok dlouhodobými odpařovači) nemohou, z důvodu velké náročnosti na stanovení správné koncentrace par v současnosti nahradit v účinnosti tzv tvrdá léčiva ať se to "ekologistům" líbí nebo nelíbí.
Přeji všem kolegům podletí bez roztočů. Všichni "kleštíci" jsou na mé včelnici ;o((. JK

Když umím slepit aquarium neměl by to být problém slepit toto tavidlo.
Nevidím, ale funkci kam ten vost po vytavení steče.
Děkuji
J.B.

No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií -
jakousi registrací léku, který nikdy nemůže být lékem ale vždy jen
přípravkem proti parazitóze, je také běžné. Viditelně se tu ve
včelařství dějí od nejnižších diskuzí po "odborné" kruhy záměrné
odbočení od problému.

Zkrátka kecy.

_gp_

2010/7/18 KaJi <e-mail/=/nezadan>:

> LM: "...spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost
> nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí..."
> --
> Lukáši, nezlob se, ale tohle mi přijde už příliš jako hysterie až
> demagogie...
>
>
> Dobrou noc.
> :-)
> Karel
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|