Včelařská konference

Řídké lazury typu Luxol a fermeže tak fungují všechny. Zapustí se dovnitř dřeva, zatímco na povrchu zůstane holá vrstvička dřeva. Povrch má na začátku žlutý či zabarvený přírodní vzhled dřeva a po čase získá takovou šedou přírodní opršenou "dřevěnou" patinu stejně jako někde v přírodě v pralese nějaké staré vyvrácené stromy. Na rozdíl od nich je ale napuštěné dřevo chráněné uvnitř tou lazurou a tak déle vydrží ....

Jinak záleží asi nejvíc, jak to chce včelař mít. Tady v diskuzi už byly propagovány různé verze, od surového dřeva, které má propouštět vlhkost ze dřeva přes nátěry voskem , parafínem, lazurami či fermežemi až po všelijaké barvy.
Včelí vosk nebo parafín nemají ochranu proti UV záření, takže na slunci to úly vyšisuje a vzhled asi nebude nic moc, ale pokud jsou zanešeny dovnitř dřeva, ochrannou funkci plní i tak.
Bílý nátěr úlů v Norsku nebo USA je asi tím, že tam není zvykem úly dávat do stínu, takže musí mít nátěr, co na slunci nehřeje.
Tady u nás myslím bude záležet na tom, jestli úly budou někde v chráněné zahradě nebo někde nechráněné venku. Na zahradě spíš bude záležet na vzhledu, takže úly spíš natírat různými pěknými barevnými odstíny. Na poli nebo v lese bude víc záležet na nenápadnosti, takže nějaké nátěry, kde to dřevo rychle vyšisuje nebo spíš nenápadná tmavší, hnědozelená, hnědá barva....

Já na nástavky používám fermež a až po letech povrch dřeva vyšisuje a stane se hnusným, tak je přetírám emaily. Emaily spíš zbytky, co mně zbudou doma z nátěru něčeho jiného.
Totéž doporučuji na úly, napustit fermeží a potom podle potřeby natírat levným obyčejným syntetickým venkovním emailem typu S2013. A obojí, pokud je předpoklad, že se to na něco spotřebuje, kupovat spíš ve větším balení 4 - 8 litrů, protože proti malým plechovkám 0,7 nebo 1 kilo se dají po určitém hledání sehnat výrazně levněji, až za poloviční cenu. Některé firmy potom na podzim na konci sezóny neprodané emaily doprodávají, aby měly další rok celou odstínovou řadu stejného data, takže pokud příliš nezáleží na odstínu, je možné je sehnat ještě levněji.

Na lepení nádstavků doporučuji běžné disperzní lepidlo na dřevo. Je dostatečně pevné, snadno se používá, pokud je uzavřené a pokud nepřemrzne, vydrží použitelné klidně i 5 - 10 let. A v obchodech je jich spousta. Pokud je rozhodující cena, doporučuji vzít malé balení lepidla na papír a dřevo typu Herkules v papírnictví nebo drogerii, pokud je více rozhodující kvalita, doporučuji vzít nějaké profesionální disperzní lepidlo na dřevo, v kutilských potřebách pro truhláře nebo v drogerii. Obyčejné nebo případně rovnou vodostálé se prodává obvykle v nejmenším balení v litrových láhvích za cenu do 200.

Abys byl in nezbude ti nic než bílá, v našich zemích je však tradice pestrost.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Barva na ?ly
> Datum: 27.7.2010 08:29:45
> ----------------------------------------
> I v amarickejch filmech mají úly na bílo.
>
>
>

Zdravim pane Susicky,

taktez jsem letos zacal vyrabet pro sebe mezisteny na lisu ( Eko rezim), cely den jsem laboroval, proc jsou mezisteny hodne tluste. Po celodenni namaze jsem pak vecer zacal vyrabet mezisteny , obdobne tloustky jako Vcelpo.

1. Dulezity bod je teplota vosku, je treba skutecne dosahnout teploty 90 st. uz pri 80 st. jsou mezisteny tluste a spotrebu vosku obrovska a provoz nehospodarny.

2, Nastaveni pantu - je treba si s tim pohrat- nastavit posunem bunky vrchniho a spodniho dilu na sebe, tak aby do sebe zapadaly, pak teprve postupne zmensovat tloustku.

3, Pak budete vyrabet mezisteny tak tenke, ze se nedaji z toho lisu ani vyndat, pred kazdou mezistenou je treba vrchni i spodni dil silikonove formy lehce rozprasovacem postrikat lihem, pak i ty super tenke mezisteny vytahnete ven bez poskozeni.

Mnou pouzivany lis je od vyrobce Alfranseder- chlazeny spodni horni dil pomoci ventilatoru.

Mezisteny prekrasne voni a jsou zlute jak slunicko.

PZ

I v amarickejch filmech mají úly na bílo.

Zkusím něco úplně jiného. Máte někdo zkušenosti s výrobou a prodejem plástečkového medu? Zatím to zkouším volnou stavbou do rozdělených polorámků, rámky jsou v nástavcích nad mřížkou. Uvažoval jsem o mězistěně doma dělané z vosku z víček na ručním lisu, ale první zkušební výlisky byly poměrně silné, tak asi zůstanu o volné stavby. Plástečkový med zatím používám pro rodinu a jako bonus pro zákazníky. Ale zdá se, že by zájem byl. Máte někdo představu o tvorbě prodejní ceny?

ve švédsku maj uly na bílo...

jea pohanku asi nezná nikdo.....,na uly jsem zkusil všechno,ale nejlepší je uvnitř nic(o to se postaraj včely )a zvenku klasická syntetika červená ,modrá ,žlutá...začít dost řídkou barvou ať se to napije,jo a lepidlo D3,D4 a može potom přejet tank

víte jak se řekne hanacky rybnik-kolaté potok...

Ahoj,
moc díky za radu, chtěl jsem zvenčí zkusit Dixol, ale fermež a vosk budou
nejspíš stačit.
Včelám zdar, Petr

2010/7/26 Libor <libor/=/humlak.cz>

> Ahoj nástavky od p.Matelů natírám napouštěcí fermeží a pak rozpuštěným
> včelím voskem a to jak zvenčí tak zevnitř. Takže zůstanou v přírodní
> barvě....tušímže p. Polášek psal, že fermeží časem zešednou.....No, takže s
> "barvou" jsem Ti moc neporadil, viď (-;
> Lepidlo používám polyuretan D4, např. Ponal Construct. Drží to jak šlak. S
> jednou tubou za 200,- zalepím cirka 10 nástavků.
> Ať se daří, Libor.
>

Ahoj nástavky od p.Matelů natírám napouštěcí fermeží a pak rozpuštěným včelím voskem a to jak zvenčí tak zevnitř. Takže zůstanou v přírodní barvě....tušímže p. Polášek psal, že fermeží časem zešednou.....No, takže s "barvou" jsem Ti moc neporadil, viď (-;
Lepidlo používám polyuretan D4, např. Ponal Construct. Drží to jak šlak. S jednou tubou za 200,- zalepím cirka 10 nástavků.
Ať se daří, Libor.

Dobrý večer,
Mohl by mi někdo doporučit barvu na venkovní ošetření úlů? Dnes mi došly stavebnice od mately - zevnitř je vezmu voskem, ale zvenčí bych rád použil již něco vyzkoušeného a fungujícího. předem vylučuji parafín, na mé prozatím tři ůly to nemá cenu. Ještě mi prosím poraďte nějaké dobré lepidlo na lepení nástavků.
Díka a příjemný večer
Petr Boleloucký

>Nové odrůdy jetele červeného byly v minulých letech šlechtěny (zločinnými komunisty) kvůli opylování včelami tak aby měly kratší květní trubky a zvýšil se tak zisk semene pepan<
------------------------------------------------------------
O tom věděl asi nejvíce první tajemník KSČ na ministerstvu národní obrany generál Šejna. Proto asi, v roce 1968, prý z ekonomických důvodů se svou milenkou emigroval k třídnímu nepříteli do Ameriky. Od té doby se mu mezi zasvědcenými říkalo generál semínko. Co vy na to pamětníci?? To jen na odlehčení.
JK

vlastně sem chtěl přitakat ,že kvalita českomoravskýho medu je ve světě známa,myslím,jiří ,od středověku.....

jo letos mám třetinovej výnos,no plus ještě jedno stanoviště na té pohance(něco pro němce..),

ale zase sem dostal zbívající rodiny z 39x24
na 3x 42x17,5 během 10 týdnů,což mě uspokojilo....

opět varuju před silným zamořením varoou!!!!

v NL prodávám kilo za 10 E,ve švédsku za 12 (trajekt),u nás za rovný 4 i letos,nejsem tržní prase, abych se na těch co nemaj svezl o euro dráž,náš divokej kapitalismus nám ještě nevrací vyhozený bumerangy dost učinně.....


he a co ta pohanka?

v NL prodávám kilo za 10 E,ve švédsku za 12 (trajekt),u nás za rovný 4 i letos,nejsem tržní prase, abych se na těch co nemaj svezl o euro dráž,náš divokej kapitalismus nám ještě nevrací vyhozený bumerangy dost učinně.....


he a co ta pohanka?

Zdravím všechny přítomné včelaře, kteří již také doplňují zásoby a přemýšlí jak se postavit k růstu "světové" ceny medu a jejich strategii prodeje bez mezičlánků přímo zákazníkovi.

Začínal jsem se třemi včelstva a dnes jich v mém včelím hospodářství je již 80 a to bez půjček a úvěrů, Vše pořízené jen reinvesticí.

Moje polemika s prodejní cenou medu stojí na zvláštní myšlence "systému třetinek", které se nám někteří výkupci a obchodníci se včelími produkty snaží navrhnout.30 % pro včelaře, 30% pro plniče a 30% pro obchodníka asi v supermarketu. Procenta vypadají rovnoceně ale výsledné ceny rozhodně ne a ani obchodní vztahy. Obchodníky zajímá jen jakási "světová cena" ,která je ale odvislá od "světové produktivity práce" - viz farmy o tisících včelstvech a "světovém včelařském roku" proto pro mě, jako včelaře, který nedosahuje světové produktivity musí být jediný správný směr prodej medu ze dvora veškeré produkce bez účasti baličů a hypermarketů.

Myslím si že český med se může řadit mezi ty lepší a tak by i ta jeho "světová cena" měla být vyšší. A proto pro zvýšení počtu klientů cenovou hladinu mého zabaleného medu postavím pod úroveň hypermarketů, aby se lidé naučili kupovat med přímo od včelaře a jak za pár let ceny medu zase spadnou k výkupním 30 a tak bude v supermarketech zase za pakatel, tak nám včelařům doufám zůstane klientela věrná kvalitě.

Prosím včelaře o řádnou kritiku, mnou navrženou taktikou prodeje medu, protože v podstatě se med bude prodávat za to co pomalu včelař dostane od výkupce.
Samozřejmě vím, že v Německu se prodává med 0,5 kg za 6 euro, ale to je německo a český zákazník se svou stovkou je ještě trošku někde jinde... (V ceně se hlavně platí opylovací činnost, pač med se dá dovést, tak jak se to běžně děje...)

už by je o plod neobíral,teď to není vidět,ale je to vidět na jaře....

kontrolní otázka?jak dlouho kvete pohanka(meduje)?udajně až do zámrazů,to vím že ji kosej ,ale meduje dokdy?

Nové odrůdy jetele červeného byly v minulých letech šlechtěny (zločinnými komunisty) kvůli opylování včelami tak aby měly kratší květní trubky a zvýšil se tak zisk semene

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 25.7.2010 16:03:13
> ----------------------------------------
> "Za dobu co mám včely jsem zažil výraznou snůšku z jetele pouze jednou.
> Bylo
> to za JZD, kdy se hodně pěstoval a byl velice teplý srpen, velký přísušek.
> To ještě nebyla varoáza a tak se dalo čekat"
>
> Taky mám z té doby podobné zkušenosti. Jestli se nepletu, tak tehdy byl
> jetel významným zdrojem bílkovinných složek v krmivech, potom by zařazen do
> povinných osevních postupů a potom umožňoval zemědělcům si od příslušného
> pole "odpočinout", protože jakožto trvalka nejméně dva roky se na jetelové
> pole jezdilo jen jetel sekat, maximálně trochu přihnojit.
> Jetel na semeno potom pěstovala některá družstva. Buď podnikavější nebo ty,
> které měly na jetel dobré půdní podmínky. Prostě vynechali seč na začátku
> srpna a potom ještě na podzim a místo toho sklidili někdy na začátku září
> zaschlé palice jetele se semeny.
>
>
>

Ahoj koukam ze nikdo neodpovida tak to vemu ja i kdyz mi stale v tomto tece
mliko po brade ale vysledky docela jsou. Vcera jsem prave koukal do par
plemenacu a mlade matky uz kladou. Rychle se snazim rozchovat od
inseminovane.

Prvni serie jsem delal primo v silnem oddelku, na cca 15 matek zkuseni
chovatele tvrdi, ze neni na miste mit obavu o kvalitu matek. Vsimni si
kolik si silny osirely oddelek v 1N 39x24 narazi nouzovych matecniku (vcera
jsem je zrovna lamal :-) )

Posledni serii jsem narazil v sadce a pak dal do osireleho roje dochovat.
Takze mam materialu ze probehne pekna selekce...

Na chov v tuto dobu zalezi jake mas moznosti a kolik mas materialu nebo
co dokazes ozelet. Ja vedel, ze ins. prijde a veril ze ji prijmou takze
jsem choval klasicky v kvetnu, z toho mam super vcelstva co daly i med, a
ted jsem je jeste obral o plod na oddelky, stejne tak tech par roju co jsem
mel jsem vyuzil na nynejsi chov. Taky jsem premetal ul na mezisteny tak
jsem plod vyuzil do oddelku - to vubec neni spatny jak se zda.
S mladymi vcelstvi se mi dela lip, je to mensi drina a mensi riziko ze neco
zkazim =muj nazor. Zaroven ale dosly nastavky takze to pusteni zilou
nabytym oddelkum neublizi, stejne je asi nakonec nezazimuju protoze to uz
bych musel v praci skoncit :-))

Jsou chovatele co jeste pred 14dny chovali pri matce, nevim jak ted. Ale to
jsou proverena vcelstva ktera dobre prijimaji, cas bezi....

At se zadari
T.H.



25.7.10, L.Plachý <e-mail/=/nezadan>:
>
> Dobrý den,rád bych si ještě v tomto pokročilém období vychoval několik
> vlastních matek.
> Poraďte, jak vyvolat ve včelstvu chovnou náladu.
> Bylo by lépe chovat v osiřelci, nebo v silném směsném oddělku?
> Pan Nerad prý používá jakousi sádku, ve které nechává včely pět dní ( až do
> zavíčkování matečníků).Jsou matky takto odchované kvalitní?
> Díky L.Plachý.
>

Ono nejde o žádný experiment ale o vytočení postavených mezistěn a zanešených v plodišti.A abych předešel spekulacím. V nástavkových úlech bylo dost místa na med jinde,třeba v medníkových polonástavcích.Ale holt včely si to usmysleli jinak.I ty včely.Jinak těch tzv.dobrých rámků jsem měl a ještě mám hafo. Ale to se zase nebude líbit přispěvateli panu P.S.Zdravím

Dobrý den, prodám větší množstvi medovicového medu 2500 kg.
Cenu nabídněte. tel: 603378388, a31/=/centrum.cz

"Za dobu co mám včely jsem zažil výraznou snůšku z jetele pouze jednou. Bylo
to za JZD, kdy se hodně pěstoval a byl velice teplý srpen, velký přísušek.
To ještě nebyla varoáza a tak se dalo čekat"

Taky mám z té doby podobné zkušenosti. Jestli se nepletu, tak tehdy byl jetel významným zdrojem bílkovinných složek v krmivech, potom by zařazen do povinných osevních postupů a potom umožňoval zemědělcům si od příslušného pole "odpočinout", protože jakožto trvalka nejméně dva roky se na jetelové pole jezdilo jen jetel sekat, maximálně trochu přihnojit.
Jetel na semeno potom pěstovala některá družstva. Buď podnikavější nebo ty, které měly na jetel dobré půdní podmínky. Prostě vynechali seč na začátku srpna a potom ještě na podzim a místo toho sklidili někdy na začátku září zaschlé palice jetele se semeny.

Nezabúdajte na fakt, že čmele otvárajú kvetné rúročky z boku a nektár pašujú cez ne a využívajú to aj naše včely. Ale nejakú bohatú znášku som nikdy nezažil a to aj vo vľkých suchách.

Za dobu co mám včely jsem zažil výraznou snůšku z jetele pouze jednou. Bylo
to za JZD, kdy se hodně pěstoval a byl velice teplý srpen, velký přísušek.
To ještě nebyla varoáza a tak se dalo čekat .
Haf
----- Original Message -----
From: "Jiránek a spol..." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 25, 2010 9:28 AM


> Mám dotaz na zkušené včelaře. Dá se v současné době a počasí využít ještě
> snůška z červeného jetele?
> --------------------------------------------------
> Tedy letos nějakou snůšku z červeného jetele moc nečekejte,protože je
> vlhký
> rok,čili květenství jetele je dlouhé,na které včela nedosahne svým
> sosákem.Jedině čmeldi to využijí.Červený jetel je pro včely atraktivní
> pouze když je suchý rok,čili květ je kratší a včely využitelný.
> Jinak med z jetele je lahodný a včely na něm krásně přezimují.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5309
> (20100724) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Dobrý den,rád bych si ještě v tomto pokročilém období vychoval několik vlastních matek.
Poraďte, jak vyvolat ve včelstvu chovnou náladu.
Bylo by lépe chovat v osiřelci, nebo v silném směsném oddělku?
Pan Nerad prý používá jakousi sádku, ve které nechává včely pět dní ( až do zavíčkování matečníků).Jsou matky takto odchované kvalitní?
Díky L.Plachý.

Mám dotaz na zkušené včelaře. Dá se v současné době a počasí využít ještě snůška z červeného jetele?
--------------------------------------------------
Tedy letos nějakou snůšku z červeného jetele moc nečekejte,protože je vlhký rok,čili květenství jetele je dlouhé,na které včela nedosahne svým sosákem.Jedině čmeldi to využijí.Červený jetel je pro včely atraktivní pouze když je suchý rok,čili květ je kratší a včely využitelný.
Jinak med z jetele je lahodný a včely na něm krásně přezimují.

Navrhuji,abyste počkal.Počasí sice nepřeje/teploty/,ale ty jsou pro zpracovávání cukru včelami stejný problém jako pro využití snůšky. Budete muset posunout léčení.A taky jde o to kolik je toho jetele a kolik máte včelstev,která ho využijí.Já např.mám včelky ještě u svazenky,která má hlavní květenství odkvetlá,takže čekám snůšku z těch vedlejších.Myslím,že risknu posunutí léčení a zkusím využít tuhle možnost,když už jsem je tam vezl.Včelařím v Podkrkonoší.PaAu

Nedá mě spát diskuze,která před časem byla na těchto stánkách a sice,že se med barví od starých rámků.Já vytáčel med schválně jen z mezistěn a med měl stejnou barvu jako ze starých-starších rámků.
------------------

Barvu asi ne, možná nějakou chuť. Párkrát jsem chutnal med, kde jsem cítil určitou chuť. Popsal bych ji, jako když žvýkám víčka z hodně starých plástů, je trochu jiná oproti světlým víčkům.

Ovšem je zde jeden problém. Většina včelařů co si dělá tyto starosti a experimenty, asi nemá ve svém provozu opravdu ty "pevné" souše co se dávají do medníku a vydrží otáčky. :-)

Takže to jsou spíše experimenty, které potvrdí, že jejich souše jsou asi všechny OK.

Karel

Barva medu je daná hlavně tím ,z čeho je. Také se snažím na med preferovat světlé a kvůli obsahu léčiv označené plásty , které neprošly léčením a nebyly v zimě v úlech.

>Mám dotaz na zkušené včelaře. Dá se v současné době a počasí využít ještě snůška z červeného jetele? Rozhoduji se, zda již zakrmovat, nebo ještě počkat co dá jetel. Děkuji.<
------------------------------------------------------------
A co dělají zkušení včelaři v okolí? Omrkněte to a napodobte je. Tady patrně nikdo nebude znát situaci ve Vašem kraji a mohl byste také dostat pouze "hraběcí rady".
I když přesně to budete vědět až v říjnu.
JK

Tak tyhle starosti mě ještě čekají.Ale Já teď řeším jiný problém.Nedá mě spát diskuze,která před časem byla na těchto stánkách a sice,že se med barví od starých rámků.Já vytáčel med schválně jen z mezistěn a med měl stejnou barvu jako ze starých-starších rámků.Nebo tady platí ta teorie,že včely donesou med do spodních polonástavků a pak další včely jej znova zpracovávájí jak jsem někde četl,buď tady nebo ve Včelařství.Také by mě zajímalo proč má každý med jinou barvu,přesto,že projde zažívacím traktem včely.Chtěl jsem včely převést po snůšce na mezistěny z doporučených zdravotních důvodů na těchto stránkách ale,když jsem viděl,že po slunovratu a skončení snůšky včely přestaly stavět,ani nereagovaly,když jsem vracel zpět rámky k vyčištění/vzhledem k hustotě medu tam zůstávalo poměrně dost medu/ ustoupil jsem od tohoto záměru.Ještě bych chtěl vyzkoušet to norské zimování.Několik včelstev navíc bych pro letošek zazimoval.Co myslíte mám naději na úspěch.Tady na konferenci to byl jeden čas hit.Tak poraďte.Zdravím

Mám dotaz na zkušené včelaře. Dá se v současné době a počasí využít ještě snůška z červeného jetele? Rozhoduji se, zda již zakrmovat, nebo ještě počkat co dá jetel. Děkuji.

Na plásty s pylem vůbec nemám recept na jejich uskladňování, ty pokud možno nechávám ve včelách.
Dřívější recept prosypat práškovým cukrem a zabalit do igelitu není moc použitelný.

Jo a bacha na plásty s pylem. Ty jsou pro moly velice atraktivní.

No, v návodech na ošetřování plástů invetem je vždy uvedeno, že plásty se musí po ošetření nějaký týden vyvětrávat, než vyčichnou a mohou se dát včelám. Ty týdny jsou vlastně důsledek toho, že invet se ochotně rozpouští v voskové bázi neboli ochotně nasákává do včelím vosku a o to hůře jde potom z něho ven. Přitom v plástech je vrstva vosku silná maximálně milimetry. Vytavit vosk nasáklý invetem je potom chyba, protože pokud invet nevyprchal z horkého roztaveného vosku, vyprchával z nějakého centimetry silného voskového kusu odhaduji tak roky.....
Co se týká účinnosti invetu na zavíječe, účinnost takových látek stoupá se zvyšující se teplotou. V pokusu popsaném ve Včelařství to zkoušeli při "normálních" podmínkách, asi při teplotě 20 st C. Podle mého názoru by byl i invet dostatečně účinný na zavíječe, kdyby se plásty ošetřovaly zároveň i teplem při takových 35 - 40 st C.
Akorát si nejsem jistý s rezidui, současná používaná látka v invetu je pyrethroid stejně jako léčiva na varaózu....

Ano u mne zavíječ zkouší dělat díry do dřeva, ne folie děraví včely a to jak PE , tak PVC.

také jsem ho měl první rok z pekáče pod sklem , ale neosvědčilo, se. Jediné co je pozitivní , že to sklo jde dobře oškrábat . Ty máš sklenářství ? Potřeboval bych naučit řezat sklo.

To bych chtěl vidět. :-)
ale teď vážně pro nováčky. Zkuste to nejdříve na malém množství , třeba jen na jedněch. Tak jak včelky ubývají , se moli hromadí ve spodním nástavku , respektive v podmetu. Já podmet občas upravenou škrabkou vyhrábnu. Invet jsem použil jednou do uzavřených kýblů. Vývoj molů se zastavil až do doby , kdy již fungovalo sluneční tavidlo. Plásty jsem potom v tavidle vytavil a ještě v hrnci udělal "koláče" , ale vosk byl stále cítit. Takže raději již ne. Plásty uložené v nástavcích , nebo v upravené skříni. Střídám postavené a mezistěny. Občas prohlédnu a ty , kde se objeví pavučinka vyřadím.
Nástavky od sebe vzájemně izoluji folií.

>Nebo pokud by bylo pár odkazů na již vyzkoušené recepty byl bych rád.<

Doporučuji: Libor Dupal, Kniha o medovině. Než ji seženete,
určitě je i ve včelařské knihovně v Křemencové, tak můžete zkusit tyto stránky.

http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY63.html#_Toc519779836

S tím zákvasem má kolega Polášek pravdu. Zkrátka, sichr je sichr. Já jsem již trochu líný a zatím jsem neudělal špatnou zkušenost.
JK

Udělá se zákvas, nechá den, dva rozkvasit a teprve potom se připraví "hlavní" kvas. Já dělám zákvasu 0,5 - 1,5 litru a dělám to v demižónech od 10 do cca 40 litrů.

Jinak potom záleží na návodu ke kvasinkám, jaké množství zákvasu se z nich dá udělat. Kvasiny se v kvasu množí, takže není problém, pokud se má šetřit a piplat s tím, vzít trošičku kvasinek, udělat kvas ve 2 - 4 deci, po namnožení kvasinek udělat z nich kvas třeba 2 litry a až se ty dva litry rozkvasí, tak se můžou nalít třeba do 50 - 100 litrů. A to všechno z malého zlomku jednoho balíčku kvasinek.

Zákvas proti přímému vsypání kvasinek do "hlavního" kvasu má ještě jednu výhodu. Ojediněle se může stát, že se kvasinky nechytnou. Prostě nezačnou kvasit. Třeba je někdo dlouho skladoval nebo nechal v létě v autě na slunci.... Pokud se sypou přímo do kvasu, ten se udělá, vsypnou se tam kvasinky a potom se takové dva, tři dny čeká... A ono nic a kvas je mezitím minimálně poškozený množením jiných mikroorganismů.
Když se dělá zákvas, tak když se ten nerozkvasí, hlavní kvas se prostě nebude dělat a nic se nestane....

Používám vetší mezery mezi rámky, průvan, a skladuji jen světlé rámky. Také ponechávám veškerý pyl ve včelstvech. Obejdu se tak bez té síry a další chemie

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: invet
> Datum: 23.7.2010 14:10:42
> ----------------------------------------
> čauky panove včera přišel včelař a konečne to vystihli ten invet nema žadne
> učinky motylice klade jak diva.chci se zeptat co použivate místo
> invetu??sirne knoty se mi moc neosvedčily diky jirka
>
>
>

Díky za postřehy a rady.
Já budu dělat jednu várku 100lt kterou rozdělím do dvou nádob.Takže svařím potřebné množství medu a vody,posbírám pěnu.Pak bych si měl tedy někde bokem rozmíchat ty kvasinky s živnou solí aby byla jistota,-v kolika litrech té svařené medové vody to mám udělat? Stačí to ve třílitrovce?
Nezlobte se že se ptám tak podrobně ale raději mám vysvětlení pro "blbce" (mě) než něco zkazit.
Pak mám ještě otázku kolik jestli se tam dává badyán a kolik těch hvězdiček na těch sto litrů aby to nebylo moc.
V medovině od pana Halady je cítit a to mi chutná.
Nebo pokud by bylo pár odkazů na již vyzkoušené recepty byl bych rád.
Míra

jirkaZ:
jaky pařak myslite?

______________________________________________________________

To s tím pařákem jsem myslel obrazně. Podstata mého sdělení bylo nahazení starého díla mezistěnou. Je jedno, jestli k tomu použijete pařák, vařák, sluneční tavidlo, nebo dílo jen vyřežete a rámky opálíte. Na jaře si včely postaví dílo nové.


MV

"jaky pařak myslite?"

Ve velmi podobném zařízení jako vařák na vosk se kdysi před socialistickými JZD v zemědělských hospodářstvích pařily horší brambory. Zařízení akorát nemělo šroub, protože nebylo třeba lisovat. Brambory se napařily do měkka, rošťouchaly a zmixovaly třeba s obilným šrotem, se řezanou slámou, s odpady z kuchyně a dalšími krmivy a podle toho, co se mixovalo, bylo to žrádlo pro slepice, prasátko nebo i pro krávu a možná i pro další tehdejší domácí hospodářské zvířectvo. Pařák na peci byl v tehdejším hospodářství důležité zařízení, které z vlastních surovin, za syrova domácímu zvířectvu špatně a se ztrátami zkrmitelných, vyrábělo kvalitní a výživné krmivo.

jaky pařak myslite?

Sirné knoty se mně svého času osvědčily. Plásty se ale musely zavřít na takových 14 dní do těsné skříně, aby se vylíhly všechna vajíčka, protože na ně síření nepůsobí. Sířilo se teprve potom. To bylo tak v srpnu a toto jedno síření stačilo do jara za předpokladu, že se potom plásty občas prohlídly, jednou, dvakrát za měsíc a larvičky, které se tam objevily, zapíchly hřebíkem nebo něčím takovým.

Invet jsem kdysi vyzkoušel na pytli zbytků z vyvařování. Nacpal jsem je vysušené proložené tabletami do velkého igelitového pytle a celé to ještě do dalšího pytle. Bylo to na podzim, smrdělo to invetem v nevytápěné světnici půl zimy, pak to přestalo a na jaře, jak se oteplilo, zbytky z vyvařování včetně igelitového pytle sežraly larvy zavíječů, co přežily v těch zbytcích. Byl to ještě ten starý invet, údajně účinný.

Plásty jinak skladuji přes léto tak do listopadu s mezerami, v nástavku na 10 plástů skladuji tak 6 nebo zabalené do novin, přes zimu je klidně v nástavku nebo úlu napasuji těsně k sobě.

No nevím ...
Kdybych byl neslušný, zaregistroval bych se pod smyšlenými údaji ... :-)
Petr
--------------------------------------------------
From: "Kapoun" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Friday, July 23, 2010 11:34 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Odnáanie VD mravcom

> Registrace je podle mne správná věc. Slušným lidem nevadí, neslušné
> odradí.
>

>čauky panove včera přišel včelař a konečne to vystihli ten invet nema žadne učinky motylice klade jak diva.chci se zeptat co použivate místo invetu??sirne knoty se mi moc neosvedčily diky jirka<
-----------------------------------------------------------
Vymetené plásty v nástavcích podstavuji pod včelstvo. Včely je vylížou, nevytočený med si přenesou, plásty vyčistí, opraví (to po nich ani nepožaduji) a ochrání před motýlicí. Odebírám je až před podzimní fumigací koncem října. To jsou již nízké venkovní teploty a motýlice nemá šanci.
JK

Skladuju jen paneske dilo, vyjimecne jednou zaplodovane v kominu
nastavku, nahore dole dratena sit.... Zbytek varak, vcely kupodivu umi
delat vosk :-)

T.H.


> A co takhle vyzkoušet pařák?
>

jirkaZ:
chci se zeptat co použivate místo invetu?

______________________________________________________________

A co takhle vyzkoušet pařák?

MV

U kvasinek od Schimanského, které používám třetím rokem zákvas nepřipravuji. Také v návodu to není předepsáno. Jelikož z jednoho svaření (mám malý kotel) nenaplním kvasnou nádobu najednou, svařím polovinu dávky kvasu ( 50 - 60 l) a po zchladnutí na cca 25 °C rozmíchám kvasinky a živnou sůl na celý plánovaný obsah kvasné nádoby a kvasnou nádobu uzavřu - do druhého dne stačí bílou přežehlenou plachetkou. Ihned svařím druhou dávku kvasu a po zchladnutí, druhý den, doplním kvasnou nádobu na cca pět šestin (někdo doporučuje pouze čtyři pětiny - nebezpečí překypění kvasu) a nechám kvasit. Již třetí den je možno sledovat počátek bouřlivého kvašení. Ještě se mě nestalo, že by kvasinky od Schimanského zklamaly. Odhaduji, že tyto kvasinky prokvášejí hlouběji a také obsah alkoholu bude patrně (domnívám se) 13 - 15 %. U Dolských kvasinek, kvasinek Vínka a kvasnic je však dobré (podle mých zkušeností) předem udělat zákvas. A ještě něco. Jak kvasnou nádobu před použitím i ihned po použití tak i nádoby na dokvášení vymývám horkou vodou s přídavkem Sava. Zanedbaná hygiena bývá příčinou neúspěchu.
Po druhém a každém dalším stáčení přeji dobrou chuť a na zdraví.
JK

čauky panove včera přišel včelař a konečne to vystihli ten invet nema žadne učinky motylice klade jak diva.chci se zeptat co použivate místo invetu??sirne knoty se mi moc neosvedčily diky jirka

"Ma to fungovat i bez zakvasu.... Zkuseni doporucuji zakvas udelat...

Sam jsem zatim ve fazi pokusu."

Teoreticky zákvas není potřeba, a kvasinky se tam mohou sypat přímo. Prakticky pokud surovina, med at není úplně čistá, jsou v ní nežádoucí mikroorganismy, tak nežádoucí mikroorganismy mohu převládnout a kvas úplně zkazit. Případně se mohou podílet na zpracování významného množství cukru a ovlivnit tak ztráty nebo výslednou chuť a vůni. Platí to, ale podstatně méně, i při převaření. Navíc konzervované, hlavně sušené kvasinky nejsou aktivní, aktivní se stanou až po nějakých hodinách po namočení. Takže je podstatně výhodnější použít ten zákvas. Umožňuje bez převaření dobře zakvasit i trochu horší med s nějakým menším množstvím nežádoucích mikroorganismů a hlavně potom výsledná kvalita není kolísavá podle toho, které nežádoucí mikroorganismy se v medu objeví. Protože aktivní a namnožené správné kvasinky v zákvasu ty nežádoucí prostě přečíslí.
Obecný návod pro použití zákvasu je převařený 10 - 15 roztok cukru nebo tak 13 - 18 % roztok medu ve vodě nebo čaji ( já používám lípový květ nebo kopřivu) nebo dobrý jablečný mošt bez konzervačních činidel atd opatřený živnou solí po varu nechat zchladit na takových 25 st C a rozmíchat v něm kvasinky. vše za dodržování co nejvyšší čistoty. Během pár hodin se kvasinky začnou množit a zákvas začne uvolňovat oxid uhličitý. Při spotřebě tak poloviny, dvou třetin cukrů, při 20 st C tak za dva tři dny, se udělá hlavní kvas, zase nechá ochladnout na těch cca 25 st C a zákvas se v něm rozmíchá.
Kvasinky Vínka jsou 0.6 gramů a mají se dávat při zákvasu do cca 0,4 - 0,6 litru, pivní kvasinky jsou tuším 20 gramů a mají se dávat do litru zákvasu, u pekařských kvasinek jsem dával asi 1 - 2 cm krychlové na půl litru.

vcely.sk/modules.php?name=Video_Stream&page=watch&id=5

Práve teraz som použil ponúknutý nick a ide to, je to len púhych 14 sekúnd.

Ten odkaz je od vás míněn jistě upřímně. Ale pro mne je nedostupný. Již poněkolikáté jsem se pokusil zaregistrovat na vcely.sk, ale vždy mne váš administrátor odmítnul. S takovou cenzurou jsem se už 20 let nesetkal.

Mrzí ma, že sa Vám to nepodarilo, aj ja som mal pred časom problémy, ale teraz sa mi otvorenie podarilo na prvý raz. V žiadnom prípade sa nejedná o cenzúru, skúste sa obrátiť na admina P. Šebošika, istotne Vám vysvetlí, ako sa tam dostanete. Pre mňa je to úžasné, pretože pri svojich pokusoch som to mohol len predpokladať, na základe chýbajúcich odpadnutých VD, na podmetovej podložke.

Ma to fungovat i bez zakvasu.... Zkuseni doporucuji zakvas udelat...

Sam jsem zatim ve fazi pokusu.

T.H.

Zdravím.
Chci se zeptat jestli náhodou někdo máte zkušenost s kvasinkami od -
http://www.schimansky.cz/kvasinky/

Kolega je pro nás objednal ale volal mi že tam není nikde napsáno jestli se
má z nich připravit ten startér a nebo se tam dávají rovnou.Víte to někdo?

Zdravím.
Chci se zeptat jestli náhodou někdo máte zkušenost s kvasinkami od - http://www.schimansky.cz/kvasinky/

Kolega je pro nás objednal ale volal mi že tam není nikde napsáno jestli se má z nich připravit ten startér a nebo se tam dávají rovnou.Víte to někdo?

Registrace je podle mne správná věc. Slušným lidem nevadí, neslušné odradí.

Také jsem to několikrát zkoušel, leč marně ... důvodů nepochopuji ... A ostatně: proč je nutná registrace? Snad jednou ... v Budoucnu ... jak praví klasik :-) ... Klidné dny. Jiří

xxxxxxxx
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 23. 7. 2010
Re: Odnášanie VD mravcom (46060)

Ten odkaz je od vás míněn jistě upřímně. Ale pro mne je nedostupný. Již poněkolikáté jsem se pokusil zaregistrovat na vcely.sk, ale vždy mne váš administrátor odmítnul. S takovou cenzurou jsem se už 20 let nesetkal.
Vy Slováci na naší konferenci jste přínosem a jsem rád, že tu jste.

"Ten odkaz je od vás míněn jistě upřímně. Ale pro mne je nedostupný. Již poněkolikáté jsem se pokusil zaregistrovat na vcely.sk, ale vždy mne váš administrátor odmítnul. S takovou cenzurou jsem se už 20 let nesetka"

Takové věci by měly být volně přístupné. Pokud někdo chce za zhlédnutí takové věci registraci, tak nemám zájem. Nebudu spravovat 50 registrací s 50 přihlašovacími jmény a s 50 přihlašovacími hesly jen proto, abych se na něco koukal. Stačí mi těch 10 nebo 15 z nevím kolika, co jsem za těch 10 let na internetu nashromáždil a co si je zhruba pamatuji a kde jde třeba o peníze nebo o kariéru.
K čemu je povinná registrace k zhlédnutí informace, kterou někdo dává na web jen jako zajímavost? Maximálně snad jen k vytváření databáze, která se pak využívá obchodně k zasílání spamů nebo se z ní jinak finančně těží....