Včelařská konference

nemam duvod nic prekonavat,

jsem spokojen s tim co mam.

ve vysledku rozdil nevidim.

PZ

Pohanka má k medování potřebovat hodně vody, tak asi dříve byl na tom poli úsušek?
Jinak spíš než nízkou výkupní cenu bude problém v jejím pěstování v malém výnosu. A v drahém ošetřování semen po sklizni, musí se dosušovat. Dnes je vyloupaná pohanka 10 x dražší než zrní, cca 5x dražší než luštěniny nebo obilné vločky nebo rýže. Zatímco dříve za socíku byla pohanka na stejné ceně jako třeba hrách nebo čočka.
Podle všeho je pohanka na rozdíl od třeba pšenice málo šlechtěná plodina s malým výnosem a velkou odolností proti nemocem a škůdcům, pokud se uchytí,zřejmě se bude její výnos dost zvyšovat.

Take jsem dnes bylu vcel,

pohanku je citit z ulu uz 3-4 metry od ulu, ale zacala medovat az ted. O vikendu jsem jeste nic necitil. Kvete pritom uz 14 dnu. Potvrzuji- med ma velmi dobrou chut, ale ten zapach je pro otrle. Dokonce mi jej jeden zakaznik prisel vratit.

P.

Každým rokem mám před včelínem nebo v blízkoostu desítky ha pohanky. Již kvete nejméně 14 dní a dnes jsem se díval a ještě asi dlouho pokvete, ale do zámrazu určitě ne. Neuvědomuji si, kdy ji sklízí. Někdy bývá z ní hodně medu, velmi chutný je smíšený, Letos ani minulé dva roky vůbec nemedovala. Asi k vůli rutinu je med velmi vyhledáván Bývá obyčejmě vyprodán jako první Místní zemědlec si ovšem ztěžuje na velmi nízkou výkupní cenu semene - proto se nedivím, že semeno v prodeji je velmi drahé.Semeno je k dostání v prodejně na setí, ale i na několik způsobů upravované. Loupané semeno jsem rozdrtil a obohacoval pastovaný med. /Dobré je i jako závar do plévky./Domnívám se, že má stejné účinky jako nektarový med a nemá nepříjemné /pro někoho/ aroma. Doporučuji konzumovat přiměřenou dávku / ,někomu může trošku více prokrvocat pokožku.

Dne Tuesday 27 of July 2010 17:44:00 Libor napsal(a):
> Zkušenosti sice nemám, ale na německé ebayi stojí 340 gramů plástečkového
> medu mezi 7,5 euro a 17 euro. A nabídka tam není veliká. Pokud já bych se
> zabýval plástečkovým medem, cílového zákazníka bych hledal zde. Jen si
> zatím neumím představit, jaké všechny oficiálnosti (hygiena apod) jsou s
> takovýmto prodejem spřažené. Nemluvím o registraci na ebay, to je formalita
> zdarma, paypal to samé a už se obchoduje.
> A když už je o tom řeč - má někdo zkušenost, jestli se dá "med ze dvora"
> prodat i na ebayi? ((-: Tedy myšleno tak, aniž by člověk musel být nutně


tam bude asi problem s postovnym,
pokud nebydlite u hranic.


S pozdravem

Jan Cervenka

no ty časopisy...nepročtu, nežádám o dotace....nefasuju časopis

to samý sem slyšel já od toho agronoma...do zámrazů...

jo a ta pohanka je u nás na třech polích a docela pár hektarů....

nepřekonáš

válcované nepřonáš

nepletu mluvil jsem z agronomem toho družstva,protože sem netušil co to je za smrad,oni ju seli na dvakrát,a pánové ,to je masakr medníky plný a včely visí na boudě sotva doletí(500m)

"S desinfekci jsem si zatim hlavu nelamal, zpracovaval jsem vlastni vicka a vlastni stavebni ramky. Technicky jsem to provedl tak, ze jsem vosk dal do nerezoveho hrnce s usima, ten jsem ponoril do zavarovaciho pozink. hrnce a usi obou hrncu jsem k sobe svazal dratem, vosk je lehci, takze by hrnec nerez s voskem vyplaval nahoru. Vosk se mi darilo drzet pri teplote kolem 90 st. voda v zavar. hrnci mirne vrela. Nekde jsem videl, ze meli hrnec s voskem primo na nejakem zdroji tepla, tam by slo dosahnout tech 117 st"

Podle mého názoru se spory moru plodu v první řadě vážou na nečistoty ve vosku. Takže když se vosk nechá pořádně pomalu ztuhnot, aby se všechny nečistoty usadily dole, zůstane většina spor v nich a jejich odstraněním se většina spor odstraní. Případně by se horký vosk mohl přefiltrovat přes nějaké husté plásto, které by vychytalo ještě další velké nečistoty a na nich zachycené spory moru. Takže myslím, že pro vlastní použití, pokud by se náhodou do vosku nějaké spory dostaly, tady tímhle přečištěním by se jich většina odstranila. Přirozeně pro výrobu mezistěn z cizího vosku pro kšeft by to stále nestačilo.

To je ale blábol

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ESK? V?ELA?STV? a prodej ze dvora
> Datum: 27.7.2010 16:02:53
> ----------------------------------------
> Prosím včelaře o řádnou kritiku, mnou navrženou taktikou prodeje medu,
> protože v podstatě se med bude prodávat za to co pomalu včelař dostane od
> výkupce.
> -----------
> Nač kritizovat průkopníky nových a smělých cest.
>
> Jen je třeba býti ve střehu, aby se cena nedostala pod cenu výkupců.
> Šelma obchodník by pak mohl přijít, všechen med ve sklenicích vykoupit,
> nalil by jej do sudu a sklenice se ziskem nepřiměřeným prodal. Pokud by to
> byly svazové, mohl by je dokonce naplnit nekvalitním medem a pošpinit
> skvělé jméno českého medu ve světě a v blízkém okolí.
>
> Takže doporučuji prodávat velmi lacino, ale na příděl. Čím nižší cena, tím
> v menším množství. Nejlépe 30 Kč/kg a naopak jen jednu sklenici na osobu a
> den. Po předložení občanského průkazu. Přesně jak supermarkety s cukrem.
> Bít do nich jejich vlastní zbraní. A nepolevit.
>
> Kdyby měli takovou odvahu všichni, nemáme zde problémy s neprodejným medem.
> Ovšem krátkozraká lakota zaslepila jejich rozum a to je zdroj našich
> problémů. Láska a pravda musí zvítězit.
>
>
>

Asi nijak koncentrace kys, sírové která se běžně používá k nápravě vosku asi nebude nic moc a proti moru je nutný autokláv a teplota 117°C po dobu nejméně 20 minut

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: Mezisteny vlastni vyroba lis
> Datum: 27.7.2010 10:39:17
> ----------------------------------------
> To se pekne cte, take bych jednou chtel... Co desinfekce vosku? Jak na to
> v domacich podminkach?
>
> Diky
> T.H.
>
> 2010/7/27 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
>
> > Zdravim pane Susicky,
> >
> > taktez jsem letos zacal vyrabet pro sebe mezisteny na lisu ( Eko rezim),
> > cely den jsem laboroval, proc jsou mezisteny hodne tluste. Po celodenni
> > namaze jsem pak vecer zacal vyrabet mezisteny , obdobne tloustky jako
> > Vcelpo.
> >
> > 1. Dulezity bod je teplota vosku, je treba skutecne dosahnout teploty 90
> > st. uz pri 80 st. jsou mezisteny tluste a spotrebu vosku obrovska a provoz
> > nehospodarny.
> >
> > 2, Nastaveni pantu - je treba si s tim pohrat- nastavit posunem bunky
> > vrchniho a spodniho dilu na sebe, tak aby do sebe zapadaly, pak teprve
> > postupne zmensovat tloustku.
> >
> > 3, Pak budete vyrabet mezisteny tak tenke, ze se nedaji z toho lisu ani
> > vyndat, pred kazdou mezistenou je treba vrchni i spodni dil silikonove
> > formy lehce rozprasovacem postrikat lihem, pak i ty super tenke mezisteny
> > vytahnete ven bez poskozeni.
> >
> > Mnou pouzivany lis je od vyrobce Alfranseder- chlazeny spodni horni dil
> > pomoci ventilatoru.
> >
> > Mezisteny prekrasne voni a jsou zlute jak slunicko.
> >
> > PZ
> >
>
>
>

Díky, Radime, teď, když jste to napsal, tak jsem si uvědomil, že o tom mlýně vím, někde mám i založenou adresu, neb jsem se tam kdysi i chystal, zkusím ji najít. Také jsem byl před léty v původním historickém, zcela dřevěném mlýně někde poblíž Nového Jičína ... a mimochodem: ta pohanka od nich byla skvělá, ouplně jiná, než je ta kupovaná v eko či bio odděleních super-hyper ... prostě byla normální ...:-) No, zkusím to někde najít. Díky moc za tip. Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxxxx

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 7. 2010
Re: (46108) (46125) (46136)

Ve Frenštátě pod Radhoštěm je Pohankový mlýn. Mají stránky na internetu. Třeba by tam odprodali i nějaké nepomleté kilo na vysetí...
Potom by pohanka na setí mohla být v prodejnách bývalého Zemědělského zásobování na Valašku nebo v podbeskydí. Socialistický celostátní kolos se už někdy před 10 - 15 lety rozpadl na jednotlivé prodejny a v nich je spousta osiv či krmiv, měsí na zelené hnojení nebo potravin kromě jiného i z produkce místních zemědělců....Jednou jsem tam viděl i svazenku. Já u nich v Příboře nakupuji třeba mák, loupanou pohanku , pro zvířectvo zrní a šrot.....
Akorát se na ně asi nenajde kontakt, myslím, že asi nemají webové stránky, pokud mají stabil, tak možná se je dá najít přes Zlaté stránky....

Zkušenosti sice nemám, ale na německé ebayi stojí 340 gramů plástečkového medu mezi 7,5 euro a 17 euro. A nabídka tam není veliká. Pokud já bych se zabýval plástečkovým medem, cílového zákazníka bych hledal zde. Jen si zatím neumím představit, jaké všechny oficiálnosti (hygiena apod) jsou s takovýmto prodejem spřažené. Nemluvím o registraci na ebay, to je formalita zdarma, paypal to samé a už se obchoduje.
A když už je o tom řeč - má někdo zkušenost, jestli se dá "med ze dvora" prodat i na ebayi? ((-: Tedy myšleno tak, aniž by člověk musel být nutně živnostníkem (teda alespoň zezačátku)? Kdoví, jestli se na med prodávaný na zahraničním/světovém elektronickém obchodu vztahují nějaká "hustší" pravidla? Libor.

--------------------------------------------------------------
p. Susicky napsal:
Zkusím něco úplně jiného. Máte někdo zkušenosti s výrobou a prodejem plástečkového medu? Zatím to zkouším volnou stavbou do rozdělených polorámků, rámky jsou v nástavcích nad mřížkou. Uvažoval jsem o mězistěně doma dělané z vosku z víček na ručním lisu, ale první zkušební výlisky byly poměrně silné, tak asi zůstanu o volné stavby. Plástečkový med zatím používám pro rodinu a jako bonus pro zákazníky. Ale zdá se, že by zájem byl. Máte někdo představu o tvorbě prodejní ceny?

Ve Frenštátě pod Radhoštěm je Pohankový mlýn. Mají stránky na internetu. Třeba by tam odprodali i nějaké nepomleté kilo na vysetí...
Potom by pohanka na setí mohla být v prodejnách bývalého Zemědělského zásobování na Valašku nebo v podbeskydí. Socialistický celostátní kolos se už někdy před 10 - 15 lety rozpadl na jednotlivé prodejny a v nich je spousta osiv či krmiv, měsí na zelené hnojení nebo potravin kromě jiného i z produkce místních zemědělců....Jednou jsem tam viděl i svazenku. Já u nich v Příboře nakupuji třeba mák, loupanou pohanku , pro zvířectvo zrní a šrot.....
Akorát se na ně asi nenajde kontakt, myslím, že asi nemají webové stránky, pokud mají stabil, tak možná se je dá najít přes Zlaté stránky....

Já sel pohanku někdy v polovině května, kvete mi teď. Pravda semínka z obchodu byla drahá až nemravně. Raději bych slušnější zdroj. Nemá někdo? Třeba od Valachů? Kašáci přece o pohance vědí své! Ostatně je to poklad ... Klidné dny! Jiří

xxxxxxxxxxxxxx
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 7. 2010
Re: (46108)

"kontrolní otázka?jak dlouho kvete pohanka(meduje)?udajně až do zámrazů,to vím že ji kosej ,ale meduje dokdy?"

Nepleteš si to s hořčicí na zelené hnojení vysévanou v podletí?
Pohanka je obvykle kulturní plodina, naseje se na pole, vyroste, potom nějakých 14 dní kvete a za nějakou dobu se suchá vymlátí. Cojsem jezdil letos kolem pohankových polí, tak museli sít někdy na konci dubna, kvést to muselo někdy v polovině června a sklízet to budou odhaduji na začátku srpna.
Možná, že někde přidali pohanku do směsi na zelené hnojení, to vzhledem k ceně semena pohanky by ale byla dost drahá směs.

Prosím včelaře o řádnou kritiku, mnou navrženou taktikou prodeje medu, protože v podstatě se med bude prodávat za to co pomalu včelař dostane od výkupce.
-----------
Nač kritizovat průkopníky nových a smělých cest.

Jen je třeba býti ve střehu, aby se cena nedostala pod cenu výkupců.
Šelma obchodník by pak mohl přijít, všechen med ve sklenicích vykoupit, nalil by jej do sudu a sklenice se ziskem nepřiměřeným prodal. Pokud by to byly svazové, mohl by je dokonce naplnit nekvalitním medem a pošpinit skvělé jméno českého medu ve světě a v blízkém okolí.

Takže doporučuji prodávat velmi lacino, ale na příděl. Čím nižší cena, tím v menším množství. Nejlépe 30 Kč/kg a naopak jen jednu sklenici na osobu a den. Po předložení občanského průkazu. Přesně jak supermarkety s cukrem. Bít do nich jejich vlastní zbraní. A nepolevit.

Kdyby měli takovou odvahu všichni, nemáme zde problémy s neprodejným medem. Ovšem krátkozraká lakota zaslepila jejich rozum a to je zdroj našich problémů. Láska a pravda musí zvítězit.

S desinfekci jsem si zatim hlavu nelamal, zpracovaval jsem vlastni vicka a vlastni stavebni ramky. Technicky jsem to provedl tak, ze jsem vosk dal do nerezoveho hrnce s usima, ten jsem ponoril do zavarovaciho pozink. hrnce a usi obou hrncu jsem k sobe svazal dratem, vosk je lehci, takze by hrnec nerez s voskem vyplaval nahoru. Vosk se mi darilo drzet pri teplote kolem 90 st. voda v zavar. hrnci mirne vrela. Nekde jsem videl, ze meli hrnec s voskem primo na nejakem zdroji tepla, tam by slo dosahnout tech 117 st. ale pak by se mi bez nejakeho dobreho termostatu nedarilo drzet tech 90 st., ktere jsou velmi dulezite, pro samotne odlevani mezisten.

P.

P.

Jo, toho jsem si taky všiml. Pohanka začíná kvést nízká a ke konci květu je až trojnásobně vyšší.
Jinak mně letos připadalo, že pohanka je odolnější proti zaplavení než obiloviny, na zaplavených místech na poli vyrostla skoro stejně, zatímco ječmen vedle v těch kalužích začal zahnivat a chytil silně nažloutlou barvu. Přirozeně platí to jen pro rovinatá pole, na svažitých je eroze a na tu bude vzcházející pohanka asi podstatně citlivější než ozimá obilovina s vytvořeným kořenovým systémem.
Takže možná když je odolnější proti zaplavení, třeba ji budou zemědělci sít více....

Letos jsem takove pole jedno take videl, bylo zasete pred temi desti, diky te velke vlhkosti jim velmi spatne vzesla a kupodivu velmi slabe stonecky sly do kvetu velmi rychle, za tyden nato, bylo pole podmitnute a pohanka zrusena.
Mohl to byt podobny pripad. Jinak agronomove rikaji, ze pohanka kvete prakticky az do sklizne. Nejvice vsak meduje ranejsich stadiich kveteni.
Dost o pohance je v letosnim vydani vcelarskych novin, bylo to nekdy zjara, staci prolistovat casopisy.

P.

No, letos v červenci a srpnu kolem těch polí nejezdím, tak nevím, jak kvetou. Ale před několka roky zaseli pohanku kousek od našeho barák. A to bylo skutečně takových 14 dní květ a do měsíce suchá nať se semeny a po sklizni pohankové strniště....
Třeba jsou různé odrůdy pohanky....

asd

To se pekne cte, take bych jednou chtel... Co desinfekce vosku? Jak na to
v domacich podminkach?

Diky
T.H.

2010/7/27 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>

> Zdravim pane Susicky,
>
> taktez jsem letos zacal vyrabet pro sebe mezisteny na lisu ( Eko rezim),
> cely den jsem laboroval, proc jsou mezisteny hodne tluste. Po celodenni
> namaze jsem pak vecer zacal vyrabet mezisteny , obdobne tloustky jako
> Vcelpo.
>
> 1. Dulezity bod je teplota vosku, je treba skutecne dosahnout teploty 90
> st. uz pri 80 st. jsou mezisteny tluste a spotrebu vosku obrovska a provoz
> nehospodarny.
>
> 2, Nastaveni pantu - je treba si s tim pohrat- nastavit posunem bunky
> vrchniho a spodniho dilu na sebe, tak aby do sebe zapadaly, pak teprve
> postupne zmensovat tloustku.
>
> 3, Pak budete vyrabet mezisteny tak tenke, ze se nedaji z toho lisu ani
> vyndat, pred kazdou mezistenou je treba vrchni i spodni dil silikonove
> formy lehce rozprasovacem postrikat lihem, pak i ty super tenke mezisteny
> vytahnete ven bez poskozeni.
>
> Mnou pouzivany lis je od vyrobce Alfranseder- chlazeny spodni horni dil
> pomoci ventilatoru.
>
> Mezisteny prekrasne voni a jsou zlute jak slunicko.
>
> PZ
>

POhanka kvete velmi dlouho, muzeto byt klidne 6 tydnu, dokonce jsem na jednom vykladu slysel, ze jeste v pulce zari vcely nosily jak strhane med z pohanky.
Tam kde ji zemedelci sily letos kolem 1. cervna, tak zacla kvest 8. cervence a pokvete odhaduji az do konce srpna. 520 mnm.

PZ

Děkuji za vyčerpávající výklad, nejspíš použiji Dixol, o kterém jsem četl na
stránkách OPTIMAL KLUBU, zevnitř se postarají včely.
Lepidlo použiji nějaké profesionální jelikož chci aby mi nástavky dlouho a
dobře držely - barvu koupím ve větším balení, jelikož mám vyschlé dřevo a
přes zimu si budu vyrábět dalších 20 úlů tak ji užiji.
Včelám zdar
Petr B.

2010/7/27 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> Řídké lazury typu Luxol a fermeže tak fungují všechny. Zapustí se dovnitř
> dřeva, zatímco na povrchu zůstane holá vrstvička dřeva. Povrch má na
> začátku žlutý či zabarvený přírodní vzhled dřeva a po čase získá takovou
> šedou přírodní opršenou "dřevěnou" patinu stejně jako někde v přírodě v
> pralese nějaké staré vyvrácené stromy. Na rozdíl od nich je ale napuštěné
> dřevo chráněné uvnitř tou lazurou a tak déle vydrží ....
>
> Jinak záleží asi nejvíc, jak to chce včelař mít. Tady v diskuzi už byly
> propagovány různé verze, od surového dřeva, které má propouštět vlhkost ze
> dřeva přes nátěry voskem , parafínem, lazurami či fermežemi až po všelijaké
> barvy.
> Včelí vosk nebo parafín nemají ochranu proti UV záření, takže na slunci to
> úly vyšisuje a vzhled asi nebude nic moc, ale pokud jsou zanešeny dovnitř
> dřeva, ochrannou funkci plní i tak.
> Bílý nátěr úlů v Norsku nebo USA je asi tím, že tam není zvykem úly dávat
> do stínu, takže musí mít nátěr, co na slunci nehřeje.
> Tady u nás myslím bude záležet na tom, jestli úly budou někde v chráněné
> zahradě nebo někde nechráněné venku. Na zahradě spíš bude záležet na
> vzhledu, takže úly spíš natírat různými pěknými barevnými odstíny. Na poli
> nebo v lese bude víc záležet na nenápadnosti, takže nějaké nátěry, kde to
> dřevo rychle vyšisuje nebo spíš nenápadná tmavší, hnědozelená, hnědá
> barva....
>
> Já na nástavky používám fermež a až po letech povrch dřeva vyšisuje a stane
> se hnusným, tak je přetírám emaily. Emaily spíš zbytky, co mně zbudou doma
> z nátěru něčeho jiného.
> Totéž doporučuji na úly, napustit fermeží a potom podle potřeby natírat
> levným obyčejným syntetickým venkovním emailem typu S2013. A obojí, pokud
> je předpoklad, že se to na něco spotřebuje, kupovat spíš ve větším balení 4
> - 8 litrů, protože proti malým plechovkám 0,7 nebo 1 kilo se dají po
> určitém hledání sehnat výrazně levněji, až za poloviční cenu. Některé
> firmy potom na podzim na konci sezóny neprodané emaily doprodávají, aby
> měly další rok celou odstínovou řadu stejného data, takže pokud příliš
> nezáleží na odstínu, je možné je sehnat ještě levněji.
>
> Na lepení nádstavků doporučuji běžné disperzní lepidlo na dřevo. Je
> dostatečně pevné, snadno se používá, pokud je uzavřené a pokud nepřemrzne,
> vydrží použitelné klidně i 5 - 10 let. A v obchodech je jich spousta. Pokud
> je rozhodující cena, doporučuji vzít malé balení lepidla na papír a dřevo
> typu Herkules v papírnictví nebo drogerii, pokud je více rozhodující
> kvalita, doporučuji vzít nějaké profesionální disperzní lepidlo na dřevo, v
> kutilských potřebách pro truhláře nebo v drogerii. Obyčejné nebo případně
> rovnou vodostálé se prodává obvykle v nejmenším balení v litrových láhvích
> za cenu do 200.
>

Když už mám Langstrotha tak asi jedině na bílo:-))))



2010/7/27 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Abys byl in nezbude ti nic než bílá, v našich zemích je však tradice
> pestrost.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Barva na ?ly
> > Datum: 27.7.2010 08:29:45
> > ----------------------------------------
> > I v amarickejch filmech mají úly na bílo.
> >
> >
> >
>

"kontrolní otázka?jak dlouho kvete pohanka(meduje)?udajně až do zámrazů,to vím že ji kosej ,ale meduje dokdy?"

Nepleteš si to s hořčicí na zelené hnojení vysévanou v podletí?
Pohanka je obvykle kulturní plodina, naseje se na pole, vyroste, potom nějakých 14 dní kvete a za nějakou dobu se suchá vymlátí. Cojsem jezdil letos kolem pohankových polí, tak museli sít někdy na konci dubna, kvést to muselo někdy v polovině června a sklízet to budou odhaduji na začátku srpna.
Možná, že někde přidali pohanku do směsi na zelené hnojení, to vzhledem k ceně semena pohanky by ale byla dost drahá směs.

Řídké lazury typu Luxol a fermeže tak fungují všechny. Zapustí se dovnitř dřeva, zatímco na povrchu zůstane holá vrstvička dřeva. Povrch má na začátku žlutý či zabarvený přírodní vzhled dřeva a po čase získá takovou šedou přírodní opršenou "dřevěnou" patinu stejně jako někde v přírodě v pralese nějaké staré vyvrácené stromy. Na rozdíl od nich je ale napuštěné dřevo chráněné uvnitř tou lazurou a tak déle vydrží ....

Jinak záleží asi nejvíc, jak to chce včelař mít. Tady v diskuzi už byly propagovány různé verze, od surového dřeva, které má propouštět vlhkost ze dřeva přes nátěry voskem , parafínem, lazurami či fermežemi až po všelijaké barvy.
Včelí vosk nebo parafín nemají ochranu proti UV záření, takže na slunci to úly vyšisuje a vzhled asi nebude nic moc, ale pokud jsou zanešeny dovnitř dřeva, ochrannou funkci plní i tak.
Bílý nátěr úlů v Norsku nebo USA je asi tím, že tam není zvykem úly dávat do stínu, takže musí mít nátěr, co na slunci nehřeje.
Tady u nás myslím bude záležet na tom, jestli úly budou někde v chráněné zahradě nebo někde nechráněné venku. Na zahradě spíš bude záležet na vzhledu, takže úly spíš natírat různými pěknými barevnými odstíny. Na poli nebo v lese bude víc záležet na nenápadnosti, takže nějaké nátěry, kde to dřevo rychle vyšisuje nebo spíš nenápadná tmavší, hnědozelená, hnědá barva....

Já na nástavky používám fermež a až po letech povrch dřeva vyšisuje a stane se hnusným, tak je přetírám emaily. Emaily spíš zbytky, co mně zbudou doma z nátěru něčeho jiného.
Totéž doporučuji na úly, napustit fermeží a potom podle potřeby natírat levným obyčejným syntetickým venkovním emailem typu S2013. A obojí, pokud je předpoklad, že se to na něco spotřebuje, kupovat spíš ve větším balení 4 - 8 litrů, protože proti malým plechovkám 0,7 nebo 1 kilo se dají po určitém hledání sehnat výrazně levněji, až za poloviční cenu. Některé firmy potom na podzim na konci sezóny neprodané emaily doprodávají, aby měly další rok celou odstínovou řadu stejného data, takže pokud příliš nezáleží na odstínu, je možné je sehnat ještě levněji.

Na lepení nádstavků doporučuji běžné disperzní lepidlo na dřevo. Je dostatečně pevné, snadno se používá, pokud je uzavřené a pokud nepřemrzne, vydrží použitelné klidně i 5 - 10 let. A v obchodech je jich spousta. Pokud je rozhodující cena, doporučuji vzít malé balení lepidla na papír a dřevo typu Herkules v papírnictví nebo drogerii, pokud je více rozhodující kvalita, doporučuji vzít nějaké profesionální disperzní lepidlo na dřevo, v kutilských potřebách pro truhláře nebo v drogerii. Obyčejné nebo případně rovnou vodostálé se prodává obvykle v nejmenším balení v litrových láhvích za cenu do 200.

Abys byl in nezbude ti nic než bílá, v našich zemích je však tradice pestrost.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Barva na ?ly
> Datum: 27.7.2010 08:29:45
> ----------------------------------------
> I v amarickejch filmech mají úly na bílo.
>
>
>

Zdravim pane Susicky,

taktez jsem letos zacal vyrabet pro sebe mezisteny na lisu ( Eko rezim), cely den jsem laboroval, proc jsou mezisteny hodne tluste. Po celodenni namaze jsem pak vecer zacal vyrabet mezisteny , obdobne tloustky jako Vcelpo.

1. Dulezity bod je teplota vosku, je treba skutecne dosahnout teploty 90 st. uz pri 80 st. jsou mezisteny tluste a spotrebu vosku obrovska a provoz nehospodarny.

2, Nastaveni pantu - je treba si s tim pohrat- nastavit posunem bunky vrchniho a spodniho dilu na sebe, tak aby do sebe zapadaly, pak teprve postupne zmensovat tloustku.

3, Pak budete vyrabet mezisteny tak tenke, ze se nedaji z toho lisu ani vyndat, pred kazdou mezistenou je treba vrchni i spodni dil silikonove formy lehce rozprasovacem postrikat lihem, pak i ty super tenke mezisteny vytahnete ven bez poskozeni.

Mnou pouzivany lis je od vyrobce Alfranseder- chlazeny spodni horni dil pomoci ventilatoru.

Mezisteny prekrasne voni a jsou zlute jak slunicko.

PZ

I v amarickejch filmech mají úly na bílo.

Zkusím něco úplně jiného. Máte někdo zkušenosti s výrobou a prodejem plástečkového medu? Zatím to zkouším volnou stavbou do rozdělených polorámků, rámky jsou v nástavcích nad mřížkou. Uvažoval jsem o mězistěně doma dělané z vosku z víček na ručním lisu, ale první zkušební výlisky byly poměrně silné, tak asi zůstanu o volné stavby. Plástečkový med zatím používám pro rodinu a jako bonus pro zákazníky. Ale zdá se, že by zájem byl. Máte někdo představu o tvorbě prodejní ceny?

ve švédsku maj uly na bílo...

jea pohanku asi nezná nikdo.....,na uly jsem zkusil všechno,ale nejlepší je uvnitř nic(o to se postaraj včely )a zvenku klasická syntetika červená ,modrá ,žlutá...začít dost řídkou barvou ať se to napije,jo a lepidlo D3,D4 a može potom přejet tank

víte jak se řekne hanacky rybnik-kolaté potok...

Ahoj,
moc díky za radu, chtěl jsem zvenčí zkusit Dixol, ale fermež a vosk budou
nejspíš stačit.
Včelám zdar, Petr

2010/7/26 Libor <libor/=/humlak.cz>

> Ahoj nástavky od p.Matelů natírám napouštěcí fermeží a pak rozpuštěným
> včelím voskem a to jak zvenčí tak zevnitř. Takže zůstanou v přírodní
> barvě....tušímže p. Polášek psal, že fermeží časem zešednou.....No, takže s
> "barvou" jsem Ti moc neporadil, viď (-;
> Lepidlo používám polyuretan D4, např. Ponal Construct. Drží to jak šlak. S
> jednou tubou za 200,- zalepím cirka 10 nástavků.
> Ať se daří, Libor.
>

Ahoj nástavky od p.Matelů natírám napouštěcí fermeží a pak rozpuštěným včelím voskem a to jak zvenčí tak zevnitř. Takže zůstanou v přírodní barvě....tušímže p. Polášek psal, že fermeží časem zešednou.....No, takže s "barvou" jsem Ti moc neporadil, viď (-;
Lepidlo používám polyuretan D4, např. Ponal Construct. Drží to jak šlak. S jednou tubou za 200,- zalepím cirka 10 nástavků.
Ať se daří, Libor.

Dobrý večer,
Mohl by mi někdo doporučit barvu na venkovní ošetření úlů? Dnes mi došly stavebnice od mately - zevnitř je vezmu voskem, ale zvenčí bych rád použil již něco vyzkoušeného a fungujícího. předem vylučuji parafín, na mé prozatím tři ůly to nemá cenu. Ještě mi prosím poraďte nějaké dobré lepidlo na lepení nástavků.
Díka a příjemný večer
Petr Boleloucký

>Nové odrůdy jetele červeného byly v minulých letech šlechtěny (zločinnými komunisty) kvůli opylování včelami tak aby měly kratší květní trubky a zvýšil se tak zisk semene pepan<
------------------------------------------------------------
O tom věděl asi nejvíce první tajemník KSČ na ministerstvu národní obrany generál Šejna. Proto asi, v roce 1968, prý z ekonomických důvodů se svou milenkou emigroval k třídnímu nepříteli do Ameriky. Od té doby se mu mezi zasvědcenými říkalo generál semínko. Co vy na to pamětníci?? To jen na odlehčení.
JK

vlastně sem chtěl přitakat ,že kvalita českomoravskýho medu je ve světě známa,myslím,jiří ,od středověku.....

jo letos mám třetinovej výnos,no plus ještě jedno stanoviště na té pohance(něco pro němce..),

ale zase sem dostal zbívající rodiny z 39x24
na 3x 42x17,5 během 10 týdnů,což mě uspokojilo....

opět varuju před silným zamořením varoou!!!!

v NL prodávám kilo za 10 E,ve švédsku za 12 (trajekt),u nás za rovný 4 i letos,nejsem tržní prase, abych se na těch co nemaj svezl o euro dráž,náš divokej kapitalismus nám ještě nevrací vyhozený bumerangy dost učinně.....


he a co ta pohanka?

v NL prodávám kilo za 10 E,ve švédsku za 12 (trajekt),u nás za rovný 4 i letos,nejsem tržní prase, abych se na těch co nemaj svezl o euro dráž,náš divokej kapitalismus nám ještě nevrací vyhozený bumerangy dost učinně.....


he a co ta pohanka?

Zdravím všechny přítomné včelaře, kteří již také doplňují zásoby a přemýšlí jak se postavit k růstu "světové" ceny medu a jejich strategii prodeje bez mezičlánků přímo zákazníkovi.

Začínal jsem se třemi včelstva a dnes jich v mém včelím hospodářství je již 80 a to bez půjček a úvěrů, Vše pořízené jen reinvesticí.

Moje polemika s prodejní cenou medu stojí na zvláštní myšlence "systému třetinek", které se nám někteří výkupci a obchodníci se včelími produkty snaží navrhnout.30 % pro včelaře, 30% pro plniče a 30% pro obchodníka asi v supermarketu. Procenta vypadají rovnoceně ale výsledné ceny rozhodně ne a ani obchodní vztahy. Obchodníky zajímá jen jakási "světová cena" ,která je ale odvislá od "světové produktivity práce" - viz farmy o tisících včelstvech a "světovém včelařském roku" proto pro mě, jako včelaře, který nedosahuje světové produktivity musí být jediný správný směr prodej medu ze dvora veškeré produkce bez účasti baličů a hypermarketů.

Myslím si že český med se může řadit mezi ty lepší a tak by i ta jeho "světová cena" měla být vyšší. A proto pro zvýšení počtu klientů cenovou hladinu mého zabaleného medu postavím pod úroveň hypermarketů, aby se lidé naučili kupovat med přímo od včelaře a jak za pár let ceny medu zase spadnou k výkupním 30 a tak bude v supermarketech zase za pakatel, tak nám včelařům doufám zůstane klientela věrná kvalitě.

Prosím včelaře o řádnou kritiku, mnou navrženou taktikou prodeje medu, protože v podstatě se med bude prodávat za to co pomalu včelař dostane od výkupce.
Samozřejmě vím, že v Německu se prodává med 0,5 kg za 6 euro, ale to je německo a český zákazník se svou stovkou je ještě trošku někde jinde... (V ceně se hlavně platí opylovací činnost, pač med se dá dovést, tak jak se to běžně děje...)

už by je o plod neobíral,teď to není vidět,ale je to vidět na jaře....

kontrolní otázka?jak dlouho kvete pohanka(meduje)?udajně až do zámrazů,to vím že ji kosej ,ale meduje dokdy?

Nové odrůdy jetele červeného byly v minulých letech šlechtěny (zločinnými komunisty) kvůli opylování včelami tak aby měly kratší květní trubky a zvýšil se tak zisk semene

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 25.7.2010 16:03:13
> ----------------------------------------
> "Za dobu co mám včely jsem zažil výraznou snůšku z jetele pouze jednou.
> Bylo
> to za JZD, kdy se hodně pěstoval a byl velice teplý srpen, velký přísušek.
> To ještě nebyla varoáza a tak se dalo čekat"
>
> Taky mám z té doby podobné zkušenosti. Jestli se nepletu, tak tehdy byl
> jetel významným zdrojem bílkovinných složek v krmivech, potom by zařazen do
> povinných osevních postupů a potom umožňoval zemědělcům si od příslušného
> pole "odpočinout", protože jakožto trvalka nejméně dva roky se na jetelové
> pole jezdilo jen jetel sekat, maximálně trochu přihnojit.
> Jetel na semeno potom pěstovala některá družstva. Buď podnikavější nebo ty,
> které měly na jetel dobré půdní podmínky. Prostě vynechali seč na začátku
> srpna a potom ještě na podzim a místo toho sklidili někdy na začátku září
> zaschlé palice jetele se semeny.
>
>
>

Ahoj koukam ze nikdo neodpovida tak to vemu ja i kdyz mi stale v tomto tece
mliko po brade ale vysledky docela jsou. Vcera jsem prave koukal do par
plemenacu a mlade matky uz kladou. Rychle se snazim rozchovat od
inseminovane.

Prvni serie jsem delal primo v silnem oddelku, na cca 15 matek zkuseni
chovatele tvrdi, ze neni na miste mit obavu o kvalitu matek. Vsimni si
kolik si silny osirely oddelek v 1N 39x24 narazi nouzovych matecniku (vcera
jsem je zrovna lamal :-) )

Posledni serii jsem narazil v sadce a pak dal do osireleho roje dochovat.
Takze mam materialu ze probehne pekna selekce...

Na chov v tuto dobu zalezi jake mas moznosti a kolik mas materialu nebo
co dokazes ozelet. Ja vedel, ze ins. prijde a veril ze ji prijmou takze
jsem choval klasicky v kvetnu, z toho mam super vcelstva co daly i med, a
ted jsem je jeste obral o plod na oddelky, stejne tak tech par roju co jsem
mel jsem vyuzil na nynejsi chov. Taky jsem premetal ul na mezisteny tak
jsem plod vyuzil do oddelku - to vubec neni spatny jak se zda.
S mladymi vcelstvi se mi dela lip, je to mensi drina a mensi riziko ze neco
zkazim =muj nazor. Zaroven ale dosly nastavky takze to pusteni zilou
nabytym oddelkum neublizi, stejne je asi nakonec nezazimuju protoze to uz
bych musel v praci skoncit :-))

Jsou chovatele co jeste pred 14dny chovali pri matce, nevim jak ted. Ale to
jsou proverena vcelstva ktera dobre prijimaji, cas bezi....

At se zadari
T.H.



25.7.10, L.Plachý <e-mail/=/nezadan>:
>
> Dobrý den,rád bych si ještě v tomto pokročilém období vychoval několik
> vlastních matek.
> Poraďte, jak vyvolat ve včelstvu chovnou náladu.
> Bylo by lépe chovat v osiřelci, nebo v silném směsném oddělku?
> Pan Nerad prý používá jakousi sádku, ve které nechává včely pět dní ( až do
> zavíčkování matečníků).Jsou matky takto odchované kvalitní?
> Díky L.Plachý.
>

Ono nejde o žádný experiment ale o vytočení postavených mezistěn a zanešených v plodišti.A abych předešel spekulacím. V nástavkových úlech bylo dost místa na med jinde,třeba v medníkových polonástavcích.Ale holt včely si to usmysleli jinak.I ty včely.Jinak těch tzv.dobrých rámků jsem měl a ještě mám hafo. Ale to se zase nebude líbit přispěvateli panu P.S.Zdravím

Dobrý den, prodám větší množstvi medovicového medu 2500 kg.
Cenu nabídněte. tel: 603378388, a31/=/centrum.cz

"Za dobu co mám včely jsem zažil výraznou snůšku z jetele pouze jednou. Bylo
to za JZD, kdy se hodně pěstoval a byl velice teplý srpen, velký přísušek.
To ještě nebyla varoáza a tak se dalo čekat"

Taky mám z té doby podobné zkušenosti. Jestli se nepletu, tak tehdy byl jetel významným zdrojem bílkovinných složek v krmivech, potom by zařazen do povinných osevních postupů a potom umožňoval zemědělcům si od příslušného pole "odpočinout", protože jakožto trvalka nejméně dva roky se na jetelové pole jezdilo jen jetel sekat, maximálně trochu přihnojit.
Jetel na semeno potom pěstovala některá družstva. Buď podnikavější nebo ty, které měly na jetel dobré půdní podmínky. Prostě vynechali seč na začátku srpna a potom ještě na podzim a místo toho sklidili někdy na začátku září zaschlé palice jetele se semeny.

Nezabúdajte na fakt, že čmele otvárajú kvetné rúročky z boku a nektár pašujú cez ne a využívajú to aj naše včely. Ale nejakú bohatú znášku som nikdy nezažil a to aj vo vľkých suchách.

Za dobu co mám včely jsem zažil výraznou snůšku z jetele pouze jednou. Bylo
to za JZD, kdy se hodně pěstoval a byl velice teplý srpen, velký přísušek.
To ještě nebyla varoáza a tak se dalo čekat .
Haf
----- Original Message -----
From: "Jiránek a spol..." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 25, 2010 9:28 AM


> Mám dotaz na zkušené včelaře. Dá se v současné době a počasí využít ještě
> snůška z červeného jetele?
> --------------------------------------------------
> Tedy letos nějakou snůšku z červeného jetele moc nečekejte,protože je
> vlhký
> rok,čili květenství jetele je dlouhé,na které včela nedosahne svým
> sosákem.Jedině čmeldi to využijí.Červený jetel je pro včely atraktivní
> pouze když je suchý rok,čili květ je kratší a včely využitelný.
> Jinak med z jetele je lahodný a včely na něm krásně přezimují.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5309
> (20100724) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Dobrý den,rád bych si ještě v tomto pokročilém období vychoval několik vlastních matek.
Poraďte, jak vyvolat ve včelstvu chovnou náladu.
Bylo by lépe chovat v osiřelci, nebo v silném směsném oddělku?
Pan Nerad prý používá jakousi sádku, ve které nechává včely pět dní ( až do zavíčkování matečníků).Jsou matky takto odchované kvalitní?
Díky L.Plachý.

Mám dotaz na zkušené včelaře. Dá se v současné době a počasí využít ještě snůška z červeného jetele?
--------------------------------------------------
Tedy letos nějakou snůšku z červeného jetele moc nečekejte,protože je vlhký rok,čili květenství jetele je dlouhé,na které včela nedosahne svým sosákem.Jedině čmeldi to využijí.Červený jetel je pro včely atraktivní pouze když je suchý rok,čili květ je kratší a včely využitelný.
Jinak med z jetele je lahodný a včely na něm krásně přezimují.

Navrhuji,abyste počkal.Počasí sice nepřeje/teploty/,ale ty jsou pro zpracovávání cukru včelami stejný problém jako pro využití snůšky. Budete muset posunout léčení.A taky jde o to kolik je toho jetele a kolik máte včelstev,která ho využijí.Já např.mám včelky ještě u svazenky,která má hlavní květenství odkvetlá,takže čekám snůšku z těch vedlejších.Myslím,že risknu posunutí léčení a zkusím využít tuhle možnost,když už jsem je tam vezl.Včelařím v Podkrkonoší.PaAu

Nedá mě spát diskuze,která před časem byla na těchto stánkách a sice,že se med barví od starých rámků.Já vytáčel med schválně jen z mezistěn a med měl stejnou barvu jako ze starých-starších rámků.
------------------

Barvu asi ne, možná nějakou chuť. Párkrát jsem chutnal med, kde jsem cítil určitou chuť. Popsal bych ji, jako když žvýkám víčka z hodně starých plástů, je trochu jiná oproti světlým víčkům.

Ovšem je zde jeden problém. Většina včelařů co si dělá tyto starosti a experimenty, asi nemá ve svém provozu opravdu ty "pevné" souše co se dávají do medníku a vydrží otáčky. :-)

Takže to jsou spíše experimenty, které potvrdí, že jejich souše jsou asi všechny OK.

Karel

Barva medu je daná hlavně tím ,z čeho je. Také se snažím na med preferovat světlé a kvůli obsahu léčiv označené plásty , které neprošly léčením a nebyly v zimě v úlech.

>Mám dotaz na zkušené včelaře. Dá se v současné době a počasí využít ještě snůška z červeného jetele? Rozhoduji se, zda již zakrmovat, nebo ještě počkat co dá jetel. Děkuji.<
------------------------------------------------------------
A co dělají zkušení včelaři v okolí? Omrkněte to a napodobte je. Tady patrně nikdo nebude znát situaci ve Vašem kraji a mohl byste také dostat pouze "hraběcí rady".
I když přesně to budete vědět až v říjnu.
JK

Tak tyhle starosti mě ještě čekají.Ale Já teď řeším jiný problém.Nedá mě spát diskuze,která před časem byla na těchto stánkách a sice,že se med barví od starých rámků.Já vytáčel med schválně jen z mezistěn a med měl stejnou barvu jako ze starých-starších rámků.Nebo tady platí ta teorie,že včely donesou med do spodních polonástavků a pak další včely jej znova zpracovávájí jak jsem někde četl,buď tady nebo ve Včelařství.Také by mě zajímalo proč má každý med jinou barvu,přesto,že projde zažívacím traktem včely.Chtěl jsem včely převést po snůšce na mezistěny z doporučených zdravotních důvodů na těchto stránkách ale,když jsem viděl,že po slunovratu a skončení snůšky včely přestaly stavět,ani nereagovaly,když jsem vracel zpět rámky k vyčištění/vzhledem k hustotě medu tam zůstávalo poměrně dost medu/ ustoupil jsem od tohoto záměru.Ještě bych chtěl vyzkoušet to norské zimování.Několik včelstev navíc bych pro letošek zazimoval.Co myslíte mám naději na úspěch.Tady na konferenci to byl jeden čas hit.Tak poraďte.Zdravím

Mám dotaz na zkušené včelaře. Dá se v současné době a počasí využít ještě snůška z červeného jetele? Rozhoduji se, zda již zakrmovat, nebo ještě počkat co dá jetel. Děkuji.