Včelařská konference

Vloni, tuším někdy v létě tu jednu velmi dobrou variantu klícky z injekce popsal R. Stonjek. Snad by to archiv vyhodil. Omlouvám se, někde to mám, ale zrovna balím a mizím, takže nestíhám. Pokud nenajdete, dejte vědět, příští týden to dohledám. Fungují, dobrý nápad. Klidné dny. Jiří
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 29. 7. 2010
Re: injekní stříkačka pomůcka při chovu matek (46182)

JB:
...Jakou velikost stříkačky použít a jak upravit a používat stříkačku na matečníky (místo klícek)při líhnutí a přidávání matečníků nebo matek.

děkuji
J. Bűrgel
-----------
Asi před 14 dny to zde psal Radek Hubač.
Myslím 5-10ml, na cirkulárce či jinak se u nich udělají drážky na větrání.

Osobní zkušenosti nemám.

Karel

JB:
...Jakou velikost stříkačky použít a jak upravit a používat stříkačku na matečníky (místo klícek)při líhnutí a přidávání matečníků nebo matek.

děkuji
J. Bűrgel
-----------
Asi před 14 dny to zde psal Radek Hubač.
Myslím 5-10ml, na cirkulárce či jinak se u nich udělají drážky na větrání.

Osobní zkušenosti nemám.

Karel

Název Semínko nemělo souvislost s jeho milenkou, ale s tím, že kradl a šmelil s jetelovým semenem a hrozilo jeho dopadení.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef Křapka
Sent: Monday, July 26, 2010 6:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Re:

>Nové odrůdy jetele červeného byly v minulých letech šlechtěny
>(zločinnými
komunisty) kvůli opylování včelami tak aby měly kratší květní trubky a zvýšil se tak zisk semene pepan<
------------------------------------------------------------
O tom věděl asi nejvíce první tajemník KSČ na ministerstvu národní obrany generál Šejna. Proto asi, v roce 1968, prý z ekonomických důvodů se svou milenkou emigroval k třídnímu nepříteli do Ameriky. Od té doby se mu mezi zasvědcenými říkalo generál semínko. Co vy na to pamětníci?? To jen na odlehčení.
JK

K omylu nedoslo, nekteri chovatele pouzivaji injekcni strikacku pro dodani
kase do misek. Ja si osvojil nazor jako Vy ze je jedno na co larvim, tak to
zatim moc neresim, ono stejne vetsinou trochu kase mam z nouzovych
matecniku, nebo si paratkem sahnu pro nektar do bunek, paratkem i larvim.

K tomu pomeru kase s vodou do strikacky si myslim, ze jde o to, aby to bylo
rychle, takze to musi byt ridke... Myslim take ze se strikacka dostadi a
pritlaci na dno misky a pak se trochu stlaci - ale to jen hadam z toho co
jsem jedenkrat nazivo kratce videl.

O pridavacich klickach z injekcnich strikacek psal tusim Radek, prorezou se
rozbruskou z boku otvory. Zajimave jsou hmozdenky co zminoval Kaji.... Ja
pouzivam natacky ala p. Jindra.

T.H.

Nedošlo k omylu? Tuším, že stříkačku tu někdo používal pouze jako přidávací
> klícku.

Nedošlo k omylu? Tuším, že stříkačku tu někdo používal pouze jako přidávací
klícku. K přelarvování: - med vůbec, poměr mateří kašičky a vody není
důležitý (ona stačí i čistá voda) a dává se jen malá kapička třeba jedním
lehkým dotykem namočeného špejlete. Tedy ne stříkačkou. Neslouží totiž ani k
počáteční výživě larvičky, ale jen k jejímu snadnějšímu sesmeknutí z
přelarvovací lžičky. Pokud by vody (nebo směsi s kašičkou) bylo víc, kapka
by se již po obrácení misky dnem vzhůru pro vložení do chovné lišty
neudržela a vytekla by i s červíčkem...
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "Jan Bűrgel" <janburgel/=/volny.cz>
Sent: Thursday, July 29, 2010 9:20 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: injekní stříkačka pomůcka při chovu matek

> Na této konferenci se někdo z vás zmínil o užívání injekční stříkačky jako
> pomůcky při chovu matek.
> Chtěl bych požádat o podrobnější popis.
> včera jsem pro přelarvování plnil misky mateří kašičkou, respektive směsí
> mateří k. řídkého medu a vody.
> Samozřejmě že při prvním pohybu pístu stříkacky píst poskočil tak že jsem
> měl skoro celý obsah v misce a povedlo se mi to až na podruhé.
>
> Dotaz zní jaký poměr kašičky medu a vody?
>
> Jak to ve střikačce smíchat, musel jsem vytáhnout píst a míchat to stéblem
> ale kašička byla hustá a nechtela se dát rozmíchat?
>
> Jakou velikost stříkačky použít a jak upravit a používat stříkačku na
> matečníky (místo klícek)při líhnutí a přidávání matečníků nebo matek.
>
> děkuji
> J. Bűrgel
>

Na této konferenci se někdo z vás zmínil o užívání injekční stříkačky jako pomůcky při chovu matek.
Chtěl bych požádat o podrobnější popis.
včera jsem pro přelarvování plnil misky mateří kašičkou, respektive směsí mateří k. řídkého medu a vody.
Samozřejmě že při prvním pohybu pístu stříkacky píst poskočil tak že jsem měl skoro celý obsah v misce a povedlo se mi to až na podruhé.

Dotaz zní jaký poměr kašičky medu a vody?

Jak to ve střikačce smíchat, musel jsem vytáhnout píst a míchat to stéblem ale kašička byla hustá a nechtela se dát rozmíchat?

Jakou velikost stříkačky použít a jak upravit a používat stříkačku na matečníky (místo klícek)při líhnutí a přidávání matečníků nebo matek.

děkuji
J. Bűrgel

"málokdy chce někdo nějakej doklad,kterej bych měl brát vážně,nědělejte si zbytečný boláky

ostatně kolik mám včelstev finančnák nezajmá..."

To je právě ten problém. Člověk si spokojeně žije, přivydělává si včelařením, většinou to je proti jeho skutečnému živobytí pakatel, jaksi se v tom danění a podobných věcech šolíchá podle toho, co mu řeknou podobně znalí kolegové včelaři....
A najednou se dostane pod drobnohled finančního úřadu nebo se na místo šéfa místního úřadu dostane pracovitý hlupák nebo prostě stát nemá peníze, bazíruje na každém slovu v zákonech a vyškrabuje po korunkách kde co....
A najednou je ze člověka neplatič, který x let krátil daně .....

Co se týká současných zákonů, v zákonu o daních z příjmu fyzických osob je v paragrafu 4 jednoznačně uvedeno, že dotace obecně od státu , kraje, Evropské unie, granty atd jsou od daně z příjmu osvobozeny.
Takže co se týká dotace na opylování, muselo by být přímo v nějakém závazném prováděcím předpisu té konkrétní dotace uvedeno, že se zahrnuje do základu daně z příjmu.

§ 10 se týká zájmových činností ( zahrádkářů, filatelistů, včelařů, a různých jiných zběratelů) kteří občas něco prodají nebo smění.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: da?ov? v?jimky
> Datum: 28.7.2010 22:57:17
> ----------------------------------------
> "U zájmových včelařů u kterých není chov včel předmětem podnikání se dotace
> přičtou k ostatním příjmům (§ 10 zákona o daních z příjmů) a pokud celý
> příjem přesáhne stanovený limit (20 000,- Kč) je předmětem daně. Pokud
> nepřesáhne - předmětem daně není a do daňového přiznání se ani neuvádí.
> Zatím !!!"
>
> Pokud je včelař nepracující, třeba důchodce, tak to tak je. Pokud je
> ekonomicky aktivní, má příjem z zaměstnání nebo podnikání atd, tak
> přirozeně ten příjem z toho musí připočíst , je potom vysoko nad těmi 20
> tisíci, takže příjem ze včel a dotací mu zvýší daňový základ a jako takový
> je zdaněn. A pokud by z těch včel získal hodně, potom by ještě myslím
> navyšoval zdravotní a sociální.
>
>
>

Jiné dotace než D1 se Zatím nedaní. Platí klauzule o 40 včelstvech a 20 000 Kč, pokud ovšem nejste registrovaný zemědělec. Tomu se do základu započítavají i příjmy třebas z 1 včelstva..

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaAu <borovnicka-klims/=/seznam.cz>
> Předmět: da?ov? v?jimky
> Datum: 28.7.2010 22:38:25
> ----------------------------------------
> No vidíte,a když jsem se ptal u nás na ZO při výplatě,zda-li mi vyplácejí
> dotaci zdaněnou,řekli mi,že ano.Což je nesmysl.A právě tohle je věc,kterou
> bych rád věděl-mám dotace dávat do daň.přiznání či nikoli?A jak je to s
> léčením,jehož cena je ponížena také o dotace na léčiva?
>
>
>

Dotace D1,nesprávně nazývaná na zimování je příjmem za opylování rostlin a byla zdanitelná vždycky. Samozřejmě podle právě platných předpisů.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaAu <borovnicka-klims/=/seznam.cz>
> Předmět: da?ov? v?jimky
> Datum: 28.7.2010 22:07:12
> ----------------------------------------
> KaJi zmínil pana ministra,který se chce podívat na daˇˇnové výjimky.Četl
> jsem ve Včelařství,že dotace na zazimovaná včelstva by se měly zdanit.Každá
> dotace je totiž hrubým příjmem.Je to tak?
>
>
>

moc se v tom babřete, zdaním to co je napapíře! mínus náklady rovná se 1 Kč,co musím zaplatím ....

málokdy chce někdo nějakej doklad,kterej bych měl brát vážně,nědělejte si zbytečný boláky

ostatně kolik mám včelstev finančnák nezajmá...

Bylo to poněkud jinak. Zákon definoval (a zatím stále ještě definuje,
protože ať již padají jakékoliv návrhy, změněn ještě nebyl), že za příjem na
jedno včelstvo (pokud jich je do čtyřiceti) se považuje částka 500,- Kč.
Takže bylo bezpředmětné uvažovat například o dotacích nebo o prodejních
cenách medu. Nebyla tedy vyplácena "zdaněná )" dotace, ale byla součástí té
deklarované pětistovky na včelstvo a při čtyřiceti včelstvech se došlo k
částce 20 000,- Kč ostatních příjmů, což byla nezdanitelná položka, pokud
včelař nebyl zemědělským subjektem.
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "PaAu" <borovnicka-klims/=/seznam.cz>
Sent: Wednesday, July 28, 2010 10:38 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: daňové výjimky

> No vidíte,a když jsem se ptal u nás na ZO při výplatě,zda-li mi vyplácejí
> dotaci zdaněnou,řekli mi,že ano.Což je nesmysl.A právě tohle je věc,kterou
> bych rád věděl-mám dotace dávat do daň.přiznání či nikoli?A jak je to s
> léčením,jehož cena je ponížena také o dotace na léčiva?
>

"Nevím, jak to bude dál. Zatím ale nevadilo, byl-li včelař pracující"

Pokud by se to danilo, tak by prostě včelař musel dělat daňové přiznání. To je potom otázka, jak moc by to kdo dokázal bezchybně vyplnit.
No a přirozeně stát by si vzal svůj díl....
Uvidíme, co za těch půl roky stihnou za změny.....

"Dále potom snad úplně veškeré dotace a granty jsou od daně z příjmu osvobozeny. "

To je v paragrafu 4 jsem zapomněl napsat.

"Pokud je ekonomicky aktivní, má příjem z zaměstnání nebo podnikání atd, tak přirozeně ten příjem z toho musí připočíst , je potom vysoko nad těmi 20 tisíci, takže příjem ze včel a dotací mu zvýší daňový základ a jako takový je zdaněn. A pokud by z těch včel získal hodně, potom by ještě myslím navyšoval zdravotní a sociální."

Podíval jsem se do zákona o daních z příjmu fyzických osob a zjistil jsem, že jsem napsal blbost.
V paragrafu 10 je, že pokud zájmový včelař nepřekročí počet 40 včelstev, tak si odečítá z příjmu 20 tisíc a daní až potom jen příjem, který přesahuje těch 20 tisíc.
Dále potom snad úplně veškeré dotace a granty jsou od daně z příjmu osvobozeny.

Pokud byl ten zákon, co jsme se k němu dostal aktuální...
Teda, tři roky nebo kolik jsem ten zákon o dani z příjmu fyzických osob neviděl a za tu dobu se tam objevilo tolik osvobození od daně z příjmu..... I když mám takový pocit, že spousta těch osvobození od daně byly dříve rozfrcány po všelijakých paragrafech a až nyní je soustředili na jedno - dvě místa.

Nevím, jak to bude dál. Zatím ale nevadilo, byl-li včelař pracující (pokud
nebyl zemědělcem).
S pozdravem Petr

--------------------------------------------------
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Wednesday, July 28, 2010 10:57 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: daňové výjimky

> "U zájmových včelařů u kterých není chov včel předmětem podnikání se
> dotace
> přičtou k ostatním příjmům (§ 10 zákona o daních z příjmů) a pokud celý
> příjem přesáhne stanovený limit (20 000,- Kč) je předmětem daně. Pokud
> nepřesáhne - předmětem daně není a do daňového přiznání se ani neuvádí.
> Zatím !!!"
>
> Pokud je včelař nepracující, třeba důchodce, tak to tak je. Pokud je
> ekonomicky aktivní, má příjem z zaměstnání nebo podnikání atd, tak
> přirozeně ten příjem z toho musí připočíst , je potom vysoko nad těmi 20
> tisíci, takže příjem ze včel a dotací mu zvýší daňový základ a jako takový
> je zdaněn. A pokud by z těch včel získal hodně, potom by ještě myslím
> navyšoval zdravotní a sociální.
>

"U zájmových včelařů u kterých není chov včel předmětem podnikání se dotace přičtou k ostatním příjmům (§ 10 zákona o daních z příjmů) a pokud celý příjem přesáhne stanovený limit (20 000,- Kč) je předmětem daně. Pokud nepřesáhne - předmětem daně není a do daňového přiznání se ani neuvádí. Zatím !!!"

Pokud je včelař nepracující, třeba důchodce, tak to tak je. Pokud je ekonomicky aktivní, má příjem z zaměstnání nebo podnikání atd, tak přirozeně ten příjem z toho musí připočíst , je potom vysoko nad těmi 20 tisíci, takže příjem ze včel a dotací mu zvýší daňový základ a jako takový je zdaněn. A pokud by z těch včel získal hodně, potom by ještě myslím navyšoval zdravotní a sociální.

No vidíte,a když jsem se ptal u nás na ZO při výplatě,zda-li mi vyplácejí dotaci zdaněnou,řekli mi,že ano.Což je nesmysl.A právě tohle je věc,kterou bych rád věděl-mám dotace dávat do daň.přiznání či nikoli?A jak je to s léčením,jehož cena je ponížena také o dotace na léčiva?

<KaJi zmínil pana ministra,který se chce podívat na daˇˇnové výjimky.Četl jsem ve Včelařství,že dotace na zazimovaná včelstva by se měly zdanit.Každá dotace je totiž hrubým příjmem.Je to tak?<
------------------------------------------------------------
Je to tak. Dotace se u fyzických osob podnikatelů a u právnických osob (u kterých je včelařství předmětem podnikání) započítá do příjmů a vstupuje do základu daně. U zájmových včelařů u kterých není chov včel předmětem podnikání se dotace přičtou k ostatním příjmům (§ 10 zákona o daních z příjmů) a pokud celý příjem přesáhne stanovený limit (20 000,- Kč) je předmětem daně. Pokud nepřesáhne - předmětem daně není a do daňového přiznání se ani neuvádí. Zatím !!!
Prosím, nemalujte ministra financí na zeď ... JK

"Četl jsem ve Včelařství,že dotace na zazimovaná včelstva by se měly zdanit.Každá dotace je totiž hrubým příjmem.Je to tak?"

Výše dotace, je to dotace na opylování, myslím není natvrdo určena nějakým předpisem či dokonce zákonem. Takže se nemusí namáhat s nějakým speciálním zdaněním. Když budou chtít dávat včelařům na dotaci méně, prostě jim dají méně.
Jinak mám pocit, že dotace na opylení je hrubým příjmem od nepaměti, ne? Takže od nepaměti by měla být zdaňována...

KaJi zmínil pana ministra,který se chce podívat na daˇˇnové výjimky.Četl jsem ve Včelařství,že dotace na zazimovaná včelstva by se měly zdanit.Každá dotace je totiž hrubým příjmem.Je to tak?

"Hlavně však zdanit. :-) Finanční úřady se prý začaly internetovým prodejům věnovat.
Vzhledem k tomu, že jde o digitální data, může jim to jít velmi rychle od ruky. "

Z portálu, na kterém nakupuji já, si vyžádali už před nějakým měsícem údaje o prodejcích, co prodávají pravidelně zejména nové zboží. A že jich tam je a jejich ceny jsou proti běžným obchodům nízké. I internetovým. Údajně hodně z nich nemá živnosťák a neodvádí povinné odvody a nedaní.....

Logicky vzato . Jestli si u mne někdo zakoupí med přímo ze dvora nebude jistě rozhodující kde a jak k informaci o mém produktu přišel. Neřku-li když jej mohu dodávat do obchodů ve svém kraji.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pl?ste?kov? med
> Datum: 28.7.2010 21:41:19
> ----------------------------------------
> "To zda lze prodej na aukčních portálech považovat za prodej ze dvora by
> ale určitě bylo zajímavé ověřit a jednoznačně uzavřít."
> To by mě taky zajímalo. Už proto, že pokud někdo přes aukční portál prodá,
> uloží se to do databáze a je to tam tak dlouho, jak dlouho portál skladuje
> ty data. Takže jakýkoliv takový prodej neodpovídající zákonu se dá snadno
> odhalit i doložit.....
>
>
>

Takže jakýkoliv takový prodej neodpovídající zákonu se dá snadno odhalit i doložit
---------------
Hlavně však zdanit. :-) Finanční úřady se prý začaly internetovým prodejům věnovat.
Vzhledem k tomu, že jde o digitální data, může jim to jít velmi rychle od ruky.

A pan ministr se prý chce podívat na všechny daňové vyjímky.

:-)

Karel

"To zda lze prodej na aukčních portálech považovat za prodej ze dvora by ale určitě bylo zajímavé ověřit a jednoznačně uzavřít."
To by mě taky zajímalo. Už proto, že pokud někdo přes aukční portál prodá, uloží se to do databáze a je to tam tak dlouho, jak dlouho portál skladuje ty data. Takže jakýkoliv takový prodej neodpovídající zákonu se dá snadno odhalit i doložit.....

Myslím si, že pokud inzerujete službu "prodej medu ze dvora" a pak jeho podmínky, nikdo vás za to nemůže popohánět. Je to slovíčkaření ale za inzerci své služby mi nikdo nemůže nic.

Děkuji všem za příspěvky k tématu. Trochu jsem očekával, že se v diskusi o lisování mezistěn z vosku z víček pro plástečkový med objeví také problematika reziduí z léčení. Vidím to tak, že zůstanu u volné stavby. Pokud se cen týká zkusím pohledat nabídky včelařů na netu. To zda lze prodej na aukčních portálech považovat za prodej ze dvora by ale určitě bylo zajímavé ověřit a jednoznačně uzavřít. Je to dle mého názoru obdoba prodeje přes inzerci. Je prodej prostřednictvím inzerce např. v Annonci nebo i ve včelařství prodej ze dvora?

Administrátor, máte tu marťanskú rozviedku, alebo vírus ?

Akce M: Semena trubcu z ulu B nedrtit, pouze loupat obohacuje pastovany med, udejte prosim presnou polohu pohankove kralovny S.Q., potrebujeme koordinaty pro snadnejsi orientaci v nastavajici akci.

jsem koupil od Löfelmana na stánku na Horním Hradě kde se pořádala slavnost Chvála medu - podílala se na tom i PSNV.
Kniha se mi moc líbí. Je to taková kuchařka která odpoví na každou otázku začátečníkovi a vybere si zde i zkušený včelař. Kniha by, alespoň si myslím, neměla chybět v žádné včelařově knihovně. Na prodeji knihy nejsem nikterak zainteresován. Jenom se mi moc líbí.
JK

Pozor,pozor,vcela medonosna utoci,opakuji,vcela medonosna utoci.

Berlinske vcely - medujte v nastavenem rezimu. Trubci z ulu B pripravuji akci M. Cekame na pohanku kralovny S. Q.

Med - ok STOP cerveny jetel uz nepouzivam STOP pohanka medovati STOP Tome, vydrz

zprava desifrovana - zachrana akce v plnem proudu - myslime na tebe a tvou skvelou praci - drz se - ozveme se

nemam duvod nic prekonavat,

jsem spokojen s tim co mam.

ve vysledku rozdil nevidim.

PZ

Pohanka má k medování potřebovat hodně vody, tak asi dříve byl na tom poli úsušek?
Jinak spíš než nízkou výkupní cenu bude problém v jejím pěstování v malém výnosu. A v drahém ošetřování semen po sklizni, musí se dosušovat. Dnes je vyloupaná pohanka 10 x dražší než zrní, cca 5x dražší než luštěniny nebo obilné vločky nebo rýže. Zatímco dříve za socíku byla pohanka na stejné ceně jako třeba hrách nebo čočka.
Podle všeho je pohanka na rozdíl od třeba pšenice málo šlechtěná plodina s malým výnosem a velkou odolností proti nemocem a škůdcům, pokud se uchytí,zřejmě se bude její výnos dost zvyšovat.

Take jsem dnes bylu vcel,

pohanku je citit z ulu uz 3-4 metry od ulu, ale zacala medovat az ted. O vikendu jsem jeste nic necitil. Kvete pritom uz 14 dnu. Potvrzuji- med ma velmi dobrou chut, ale ten zapach je pro otrle. Dokonce mi jej jeden zakaznik prisel vratit.

P.

Každým rokem mám před včelínem nebo v blízkoostu desítky ha pohanky. Již kvete nejméně 14 dní a dnes jsem se díval a ještě asi dlouho pokvete, ale do zámrazu určitě ne. Neuvědomuji si, kdy ji sklízí. Někdy bývá z ní hodně medu, velmi chutný je smíšený, Letos ani minulé dva roky vůbec nemedovala. Asi k vůli rutinu je med velmi vyhledáván Bývá obyčejmě vyprodán jako první Místní zemědlec si ovšem ztěžuje na velmi nízkou výkupní cenu semene - proto se nedivím, že semeno v prodeji je velmi drahé.Semeno je k dostání v prodejně na setí, ale i na několik způsobů upravované. Loupané semeno jsem rozdrtil a obohacoval pastovaný med. /Dobré je i jako závar do plévky./Domnívám se, že má stejné účinky jako nektarový med a nemá nepříjemné /pro někoho/ aroma. Doporučuji konzumovat přiměřenou dávku / ,někomu může trošku více prokrvocat pokožku.

Dne Tuesday 27 of July 2010 17:44:00 Libor napsal(a):
> Zkušenosti sice nemám, ale na německé ebayi stojí 340 gramů plástečkového
> medu mezi 7,5 euro a 17 euro. A nabídka tam není veliká. Pokud já bych se
> zabýval plástečkovým medem, cílového zákazníka bych hledal zde. Jen si
> zatím neumím představit, jaké všechny oficiálnosti (hygiena apod) jsou s
> takovýmto prodejem spřažené. Nemluvím o registraci na ebay, to je formalita
> zdarma, paypal to samé a už se obchoduje.
> A když už je o tom řeč - má někdo zkušenost, jestli se dá "med ze dvora"
> prodat i na ebayi? ((-: Tedy myšleno tak, aniž by člověk musel být nutně


tam bude asi problem s postovnym,
pokud nebydlite u hranic.


S pozdravem

Jan Cervenka

no ty časopisy...nepročtu, nežádám o dotace....nefasuju časopis

to samý sem slyšel já od toho agronoma...do zámrazů...

jo a ta pohanka je u nás na třech polích a docela pár hektarů....

nepřekonáš

válcované nepřonáš

nepletu mluvil jsem z agronomem toho družstva,protože sem netušil co to je za smrad,oni ju seli na dvakrát,a pánové ,to je masakr medníky plný a včely visí na boudě sotva doletí(500m)

"S desinfekci jsem si zatim hlavu nelamal, zpracovaval jsem vlastni vicka a vlastni stavebni ramky. Technicky jsem to provedl tak, ze jsem vosk dal do nerezoveho hrnce s usima, ten jsem ponoril do zavarovaciho pozink. hrnce a usi obou hrncu jsem k sobe svazal dratem, vosk je lehci, takze by hrnec nerez s voskem vyplaval nahoru. Vosk se mi darilo drzet pri teplote kolem 90 st. voda v zavar. hrnci mirne vrela. Nekde jsem videl, ze meli hrnec s voskem primo na nejakem zdroji tepla, tam by slo dosahnout tech 117 st"

Podle mého názoru se spory moru plodu v první řadě vážou na nečistoty ve vosku. Takže když se vosk nechá pořádně pomalu ztuhnot, aby se všechny nečistoty usadily dole, zůstane většina spor v nich a jejich odstraněním se většina spor odstraní. Případně by se horký vosk mohl přefiltrovat přes nějaké husté plásto, které by vychytalo ještě další velké nečistoty a na nich zachycené spory moru. Takže myslím, že pro vlastní použití, pokud by se náhodou do vosku nějaké spory dostaly, tady tímhle přečištěním by se jich většina odstranila. Přirozeně pro výrobu mezistěn z cizího vosku pro kšeft by to stále nestačilo.

To je ale blábol

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ESK? V?ELA?STV? a prodej ze dvora
> Datum: 27.7.2010 16:02:53
> ----------------------------------------
> Prosím včelaře o řádnou kritiku, mnou navrženou taktikou prodeje medu,
> protože v podstatě se med bude prodávat za to co pomalu včelař dostane od
> výkupce.
> -----------
> Nač kritizovat průkopníky nových a smělých cest.
>
> Jen je třeba býti ve střehu, aby se cena nedostala pod cenu výkupců.
> Šelma obchodník by pak mohl přijít, všechen med ve sklenicích vykoupit,
> nalil by jej do sudu a sklenice se ziskem nepřiměřeným prodal. Pokud by to
> byly svazové, mohl by je dokonce naplnit nekvalitním medem a pošpinit
> skvělé jméno českého medu ve světě a v blízkém okolí.
>
> Takže doporučuji prodávat velmi lacino, ale na příděl. Čím nižší cena, tím
> v menším množství. Nejlépe 30 Kč/kg a naopak jen jednu sklenici na osobu a
> den. Po předložení občanského průkazu. Přesně jak supermarkety s cukrem.
> Bít do nich jejich vlastní zbraní. A nepolevit.
>
> Kdyby měli takovou odvahu všichni, nemáme zde problémy s neprodejným medem.
> Ovšem krátkozraká lakota zaslepila jejich rozum a to je zdroj našich
> problémů. Láska a pravda musí zvítězit.
>
>
>

Asi nijak koncentrace kys, sírové která se běžně používá k nápravě vosku asi nebude nic moc a proti moru je nutný autokláv a teplota 117°C po dobu nejméně 20 minut

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: Mezisteny vlastni vyroba lis
> Datum: 27.7.2010 10:39:17
> ----------------------------------------
> To se pekne cte, take bych jednou chtel... Co desinfekce vosku? Jak na to
> v domacich podminkach?
>
> Diky
> T.H.
>
> 2010/7/27 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
>
> > Zdravim pane Susicky,
> >
> > taktez jsem letos zacal vyrabet pro sebe mezisteny na lisu ( Eko rezim),
> > cely den jsem laboroval, proc jsou mezisteny hodne tluste. Po celodenni
> > namaze jsem pak vecer zacal vyrabet mezisteny , obdobne tloustky jako
> > Vcelpo.
> >
> > 1. Dulezity bod je teplota vosku, je treba skutecne dosahnout teploty 90
> > st. uz pri 80 st. jsou mezisteny tluste a spotrebu vosku obrovska a provoz
> > nehospodarny.
> >
> > 2, Nastaveni pantu - je treba si s tim pohrat- nastavit posunem bunky
> > vrchniho a spodniho dilu na sebe, tak aby do sebe zapadaly, pak teprve
> > postupne zmensovat tloustku.
> >
> > 3, Pak budete vyrabet mezisteny tak tenke, ze se nedaji z toho lisu ani
> > vyndat, pred kazdou mezistenou je treba vrchni i spodni dil silikonove
> > formy lehce rozprasovacem postrikat lihem, pak i ty super tenke mezisteny
> > vytahnete ven bez poskozeni.
> >
> > Mnou pouzivany lis je od vyrobce Alfranseder- chlazeny spodni horni dil
> > pomoci ventilatoru.
> >
> > Mezisteny prekrasne voni a jsou zlute jak slunicko.
> >
> > PZ
> >
>
>
>

Díky, Radime, teď, když jste to napsal, tak jsem si uvědomil, že o tom mlýně vím, někde mám i založenou adresu, neb jsem se tam kdysi i chystal, zkusím ji najít. Také jsem byl před léty v původním historickém, zcela dřevěném mlýně někde poblíž Nového Jičína ... a mimochodem: ta pohanka od nich byla skvělá, ouplně jiná, než je ta kupovaná v eko či bio odděleních super-hyper ... prostě byla normální ...:-) No, zkusím to někde najít. Díky moc za tip. Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxxxx

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 7. 2010
Re: (46108) (46125) (46136)

Ve Frenštátě pod Radhoštěm je Pohankový mlýn. Mají stránky na internetu. Třeba by tam odprodali i nějaké nepomleté kilo na vysetí...
Potom by pohanka na setí mohla být v prodejnách bývalého Zemědělského zásobování na Valašku nebo v podbeskydí. Socialistický celostátní kolos se už někdy před 10 - 15 lety rozpadl na jednotlivé prodejny a v nich je spousta osiv či krmiv, měsí na zelené hnojení nebo potravin kromě jiného i z produkce místních zemědělců....Jednou jsem tam viděl i svazenku. Já u nich v Příboře nakupuji třeba mák, loupanou pohanku , pro zvířectvo zrní a šrot.....
Akorát se na ně asi nenajde kontakt, myslím, že asi nemají webové stránky, pokud mají stabil, tak možná se je dá najít přes Zlaté stránky....

Zkušenosti sice nemám, ale na německé ebayi stojí 340 gramů plástečkového medu mezi 7,5 euro a 17 euro. A nabídka tam není veliká. Pokud já bych se zabýval plástečkovým medem, cílového zákazníka bych hledal zde. Jen si zatím neumím představit, jaké všechny oficiálnosti (hygiena apod) jsou s takovýmto prodejem spřažené. Nemluvím o registraci na ebay, to je formalita zdarma, paypal to samé a už se obchoduje.
A když už je o tom řeč - má někdo zkušenost, jestli se dá "med ze dvora" prodat i na ebayi? ((-: Tedy myšleno tak, aniž by člověk musel být nutně živnostníkem (teda alespoň zezačátku)? Kdoví, jestli se na med prodávaný na zahraničním/světovém elektronickém obchodu vztahují nějaká "hustší" pravidla? Libor.

--------------------------------------------------------------
p. Susicky napsal:
Zkusím něco úplně jiného. Máte někdo zkušenosti s výrobou a prodejem plástečkového medu? Zatím to zkouším volnou stavbou do rozdělených polorámků, rámky jsou v nástavcích nad mřížkou. Uvažoval jsem o mězistěně doma dělané z vosku z víček na ručním lisu, ale první zkušební výlisky byly poměrně silné, tak asi zůstanu o volné stavby. Plástečkový med zatím používám pro rodinu a jako bonus pro zákazníky. Ale zdá se, že by zájem byl. Máte někdo představu o tvorbě prodejní ceny?

Ve Frenštátě pod Radhoštěm je Pohankový mlýn. Mají stránky na internetu. Třeba by tam odprodali i nějaké nepomleté kilo na vysetí...
Potom by pohanka na setí mohla být v prodejnách bývalého Zemědělského zásobování na Valašku nebo v podbeskydí. Socialistický celostátní kolos se už někdy před 10 - 15 lety rozpadl na jednotlivé prodejny a v nich je spousta osiv či krmiv, měsí na zelené hnojení nebo potravin kromě jiného i z produkce místních zemědělců....Jednou jsem tam viděl i svazenku. Já u nich v Příboře nakupuji třeba mák, loupanou pohanku , pro zvířectvo zrní a šrot.....
Akorát se na ně asi nenajde kontakt, myslím, že asi nemají webové stránky, pokud mají stabil, tak možná se je dá najít přes Zlaté stránky....

Já sel pohanku někdy v polovině května, kvete mi teď. Pravda semínka z obchodu byla drahá až nemravně. Raději bych slušnější zdroj. Nemá někdo? Třeba od Valachů? Kašáci přece o pohance vědí své! Ostatně je to poklad ... Klidné dny! Jiří

xxxxxxxxxxxxxx
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 7. 2010
Re: (46108)

"kontrolní otázka?jak dlouho kvete pohanka(meduje)?udajně až do zámrazů,to vím že ji kosej ,ale meduje dokdy?"

Nepleteš si to s hořčicí na zelené hnojení vysévanou v podletí?
Pohanka je obvykle kulturní plodina, naseje se na pole, vyroste, potom nějakých 14 dní kvete a za nějakou dobu se suchá vymlátí. Cojsem jezdil letos kolem pohankových polí, tak museli sít někdy na konci dubna, kvést to muselo někdy v polovině června a sklízet to budou odhaduji na začátku srpna.
Možná, že někde přidali pohanku do směsi na zelené hnojení, to vzhledem k ceně semena pohanky by ale byla dost drahá směs.

Prosím včelaře o řádnou kritiku, mnou navrženou taktikou prodeje medu, protože v podstatě se med bude prodávat za to co pomalu včelař dostane od výkupce.
-----------
Nač kritizovat průkopníky nových a smělých cest.

Jen je třeba býti ve střehu, aby se cena nedostala pod cenu výkupců.
Šelma obchodník by pak mohl přijít, všechen med ve sklenicích vykoupit, nalil by jej do sudu a sklenice se ziskem nepřiměřeným prodal. Pokud by to byly svazové, mohl by je dokonce naplnit nekvalitním medem a pošpinit skvělé jméno českého medu ve světě a v blízkém okolí.

Takže doporučuji prodávat velmi lacino, ale na příděl. Čím nižší cena, tím v menším množství. Nejlépe 30 Kč/kg a naopak jen jednu sklenici na osobu a den. Po předložení občanského průkazu. Přesně jak supermarkety s cukrem. Bít do nich jejich vlastní zbraní. A nepolevit.

Kdyby měli takovou odvahu všichni, nemáme zde problémy s neprodejným medem. Ovšem krátkozraká lakota zaslepila jejich rozum a to je zdroj našich problémů. Láska a pravda musí zvítězit.

S desinfekci jsem si zatim hlavu nelamal, zpracovaval jsem vlastni vicka a vlastni stavebni ramky. Technicky jsem to provedl tak, ze jsem vosk dal do nerezoveho hrnce s usima, ten jsem ponoril do zavarovaciho pozink. hrnce a usi obou hrncu jsem k sobe svazal dratem, vosk je lehci, takze by hrnec nerez s voskem vyplaval nahoru. Vosk se mi darilo drzet pri teplote kolem 90 st. voda v zavar. hrnci mirne vrela. Nekde jsem videl, ze meli hrnec s voskem primo na nejakem zdroji tepla, tam by slo dosahnout tech 117 st. ale pak by se mi bez nejakeho dobreho termostatu nedarilo drzet tech 90 st., ktere jsou velmi dulezite, pro samotne odlevani mezisten.

P.

P.

Jo, toho jsem si taky všiml. Pohanka začíná kvést nízká a ke konci květu je až trojnásobně vyšší.
Jinak mně letos připadalo, že pohanka je odolnější proti zaplavení než obiloviny, na zaplavených místech na poli vyrostla skoro stejně, zatímco ječmen vedle v těch kalužích začal zahnivat a chytil silně nažloutlou barvu. Přirozeně platí to jen pro rovinatá pole, na svažitých je eroze a na tu bude vzcházející pohanka asi podstatně citlivější než ozimá obilovina s vytvořeným kořenovým systémem.
Takže možná když je odolnější proti zaplavení, třeba ji budou zemědělci sít více....

Letos jsem takove pole jedno take videl, bylo zasete pred temi desti, diky te velke vlhkosti jim velmi spatne vzesla a kupodivu velmi slabe stonecky sly do kvetu velmi rychle, za tyden nato, bylo pole podmitnute a pohanka zrusena.
Mohl to byt podobny pripad. Jinak agronomove rikaji, ze pohanka kvete prakticky az do sklizne. Nejvice vsak meduje ranejsich stadiich kveteni.
Dost o pohance je v letosnim vydani vcelarskych novin, bylo to nekdy zjara, staci prolistovat casopisy.

P.

No, letos v červenci a srpnu kolem těch polí nejezdím, tak nevím, jak kvetou. Ale před několka roky zaseli pohanku kousek od našeho barák. A to bylo skutečně takových 14 dní květ a do měsíce suchá nať se semeny a po sklizni pohankové strniště....
Třeba jsou různé odrůdy pohanky....

asd

To se pekne cte, take bych jednou chtel... Co desinfekce vosku? Jak na to
v domacich podminkach?

Diky
T.H.

2010/7/27 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>

> Zdravim pane Susicky,
>
> taktez jsem letos zacal vyrabet pro sebe mezisteny na lisu ( Eko rezim),
> cely den jsem laboroval, proc jsou mezisteny hodne tluste. Po celodenni
> namaze jsem pak vecer zacal vyrabet mezisteny , obdobne tloustky jako
> Vcelpo.
>
> 1. Dulezity bod je teplota vosku, je treba skutecne dosahnout teploty 90
> st. uz pri 80 st. jsou mezisteny tluste a spotrebu vosku obrovska a provoz
> nehospodarny.
>
> 2, Nastaveni pantu - je treba si s tim pohrat- nastavit posunem bunky
> vrchniho a spodniho dilu na sebe, tak aby do sebe zapadaly, pak teprve
> postupne zmensovat tloustku.
>
> 3, Pak budete vyrabet mezisteny tak tenke, ze se nedaji z toho lisu ani
> vyndat, pred kazdou mezistenou je treba vrchni i spodni dil silikonove
> formy lehce rozprasovacem postrikat lihem, pak i ty super tenke mezisteny
> vytahnete ven bez poskozeni.
>
> Mnou pouzivany lis je od vyrobce Alfranseder- chlazeny spodni horni dil
> pomoci ventilatoru.
>
> Mezisteny prekrasne voni a jsou zlute jak slunicko.
>
> PZ
>

POhanka kvete velmi dlouho, muzeto byt klidne 6 tydnu, dokonce jsem na jednom vykladu slysel, ze jeste v pulce zari vcely nosily jak strhane med z pohanky.
Tam kde ji zemedelci sily letos kolem 1. cervna, tak zacla kvest 8. cervence a pokvete odhaduji az do konce srpna. 520 mnm.

PZ

Děkuji za vyčerpávající výklad, nejspíš použiji Dixol, o kterém jsem četl na
stránkách OPTIMAL KLUBU, zevnitř se postarají včely.
Lepidlo použiji nějaké profesionální jelikož chci aby mi nástavky dlouho a
dobře držely - barvu koupím ve větším balení, jelikož mám vyschlé dřevo a
přes zimu si budu vyrábět dalších 20 úlů tak ji užiji.
Včelám zdar
Petr B.

2010/7/27 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> Řídké lazury typu Luxol a fermeže tak fungují všechny. Zapustí se dovnitř
> dřeva, zatímco na povrchu zůstane holá vrstvička dřeva. Povrch má na
> začátku žlutý či zabarvený přírodní vzhled dřeva a po čase získá takovou
> šedou přírodní opršenou "dřevěnou" patinu stejně jako někde v přírodě v
> pralese nějaké staré vyvrácené stromy. Na rozdíl od nich je ale napuštěné
> dřevo chráněné uvnitř tou lazurou a tak déle vydrží ....
>
> Jinak záleží asi nejvíc, jak to chce včelař mít. Tady v diskuzi už byly
> propagovány různé verze, od surového dřeva, které má propouštět vlhkost ze
> dřeva přes nátěry voskem , parafínem, lazurami či fermežemi až po všelijaké
> barvy.
> Včelí vosk nebo parafín nemají ochranu proti UV záření, takže na slunci to
> úly vyšisuje a vzhled asi nebude nic moc, ale pokud jsou zanešeny dovnitř
> dřeva, ochrannou funkci plní i tak.
> Bílý nátěr úlů v Norsku nebo USA je asi tím, že tam není zvykem úly dávat
> do stínu, takže musí mít nátěr, co na slunci nehřeje.
> Tady u nás myslím bude záležet na tom, jestli úly budou někde v chráněné
> zahradě nebo někde nechráněné venku. Na zahradě spíš bude záležet na
> vzhledu, takže úly spíš natírat různými pěknými barevnými odstíny. Na poli
> nebo v lese bude víc záležet na nenápadnosti, takže nějaké nátěry, kde to
> dřevo rychle vyšisuje nebo spíš nenápadná tmavší, hnědozelená, hnědá
> barva....
>
> Já na nástavky používám fermež a až po letech povrch dřeva vyšisuje a stane
> se hnusným, tak je přetírám emaily. Emaily spíš zbytky, co mně zbudou doma
> z nátěru něčeho jiného.
> Totéž doporučuji na úly, napustit fermeží a potom podle potřeby natírat
> levným obyčejným syntetickým venkovním emailem typu S2013. A obojí, pokud
> je předpoklad, že se to na něco spotřebuje, kupovat spíš ve větším balení 4
> - 8 litrů, protože proti malým plechovkám 0,7 nebo 1 kilo se dají po
> určitém hledání sehnat výrazně levněji, až za poloviční cenu. Některé
> firmy potom na podzim na konci sezóny neprodané emaily doprodávají, aby
> měly další rok celou odstínovou řadu stejného data, takže pokud příliš
> nezáleží na odstínu, je možné je sehnat ještě levněji.
>
> Na lepení nádstavků doporučuji běžné disperzní lepidlo na dřevo. Je
> dostatečně pevné, snadno se používá, pokud je uzavřené a pokud nepřemrzne,
> vydrží použitelné klidně i 5 - 10 let. A v obchodech je jich spousta. Pokud
> je rozhodující cena, doporučuji vzít malé balení lepidla na papír a dřevo
> typu Herkules v papírnictví nebo drogerii, pokud je více rozhodující
> kvalita, doporučuji vzít nějaké profesionální disperzní lepidlo na dřevo, v
> kutilských potřebách pro truhláře nebo v drogerii. Obyčejné nebo případně
> rovnou vodostálé se prodává obvykle v nejmenším balení v litrových láhvích
> za cenu do 200.
>