Včelařská konference

Zkoušel jste někdo značit matky lakem na nechty?

Obsah acetón v laku na nechty je ako bomba, ktorá môže hocikedy vybuchnúť. Nič tak nedokáže včely vyprovokovať k útoku ak ecetón (niekedy dávno so sa pokúšal ním značiť M). Už roky používam korektor-vymazávač textov, ale musí byť označený AQVA. Je síce biely, ale na značenie M stačí, kto chce korektor colorovaný, musí do menšieho množstva primiešať akvarelové farby pre príslušný rok. Aj tu treba krátky čas na zaschnutie farby, ale je úplne bezpečná, označená M môže ísť hneď na plást medzi včely. Matky značím v ruke, je to rýchle a kto to zvládne i bezpečné.

Viacej si môžete prečítať v mojom článku o značení matiek.
vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=124

"K tomu kladeni bez zasob, loni jsem si vsimnul, ze u malych a mladych
vcelich jednotek kladeni neni o zasobach. Oni musi klast a modlit se za
snusku i kdyz momentalne jsou suchy, jinou sanci nemaj.... Velke vcelstvo
zdrejme prerusi plodovani a ceka az to kapne. "

Podle toho, co jsem pozoroval, mně připadá, že nedostatek zásob, při kterém matka přestává klást je významně určen sílou včelstva. U hodně silného včelstva matka přestane klást, když množství zásob klesne pod cca 5 kilo. U oddělků na jeden nástavek 39x24 je to tak kilo, dvě kila zásob.
U zbídačelého oddělku třeba vyloupením, kde je matka a včely je tak maximálně na půl jedné strany plástu či nějak podobně v "oplodňáčkové" velikosti je "dostetek" zásob, kdy matka začne klást takových 100 - 200 gramů cukru.

Blbe jsem cetl, promin, pises ze k tomu doslo pri krmeni
sousedniho oddelku. Vis nebo mas jen pocit ze i ten dulezity oddelek je bez
zasob? Jestli je v pohode, jen by mu casem zasoby dosly tak ramek
zpracovanych zasob od jinych (bez vcel) je dobre reseni, testa bych se taky
nebal. Krmit roztokem jen na noc, bud v nejake nadobe-krmitku ci
prosakovacim zpusobem 0,7ckou, navrtat si vicko malym vrtakem, par direk
staci.
A nebo pockej az dokrmis produkcni a pak az krm oddelky.

T.H.


>
> Milo zajimalo by me zd vis jak k te loupezi doslo?
>
>

Vzal bych ramek dva zasob produkcnimu se kterym se bude cenna
matka spojovat. A produkcnimu dal vic cukru. Zasoby se hodi vzdy, zvlaste
to pripomela lonska zima.

Nebo testo, klidne i primo na loucky. Kdyz ho nebude moc nemaj problem.
Pokud ho bude vic tak igelit bude opravdu nejlepsi (osobne ale nastavky
navic uz zase nemam :-)) ). Oddelky bezne krmim 0,7ckou prosakovacim
zpusobem, teplym roztokem, problemy nejak nepozoruju. Krmim vetsinou vecer
ale nekdy i pres den jak vyjde cas. Produkcni ale striktne jen vecer, tam
to nezkousim drazdit bosou nohou...

K tomu kladeni bez zasob, loni jsem si vsimnul, ze u malych a mladych
vcelich jednotek kladeni neni o zasobach. Oni musi klast a modlit se za
snusku i kdyz momentalne jsou suchy, jinou sanci nemaj.... Velke vcelstvo
zdrejme prerusi plodovani a ceka az to kapne. I kdyz docela rad bych to
nekdy chtel videt jestli opravdu produkcni prerusi plodovani jak se pise.
Nevidel jsem to a tak uplne neverim.

Milo zajimalo by me zd vis jak k te loupezi doslo?

T.H.

2010/8/3 Milo Novotný <e-mail/=/nezadan>

> Prosím zkušenější o radu. Mám oddělek s cennou matkou, který chci v září
> spojit s prod. včelstvem. Jelikož při krmení sousedního oddělku nastala
> masivní loupež, bojím se tento pro mě cenný oddělek krmit. Vydrží to včely
> v něm ještě měsíc bez krmení? Ten krmený sousední byl prakticky na suchu,
> přesto matka v něm stále kladla. Mělo by to vliv na přidání takového
> strádajícího oddělku s nejspíš už nekladoucí matkou nad produkční včelstvo,
> kdybych nevyhovují matku tohoto všelstva zamáčkl? Krmil jsem roztokem, bylo
> by MCT lepší(příjde mi dobré jen na podněcování, ne na doplnění zásob)?
> Díky za odpověď
> MN
>

pokud nastala na stanovišti loupež tak už to skrzva tu matku neriskuj a spoj je už teď,pospojuj co se dá a zužit česna na minimum ,že budeš čekat do září no tím nic moc nezískáš,nebo naopak...

krmte oddělky navečer,dávkou kterou rychle odebere,eště líp když je následující den hnusně ,že to sušení pak nepřiláká siláka,kterej hned dokáže odhadnout schopnosti oddělků....

myslím že včely končí dole a myslím si že maj zásoby nahoře ,kam si je celou sezonu ukládali,takže ty šachy s mřížkou jsou navíc,včely si cukr uloží tam kde byl med,začnou ukladat kolem plodu a postupujou nahoru,čast si pak při průběžným krmení uloží do plodiště...kde je věda nechápu?,pokud nejsou dole je to vaše vina a metodika apak je to špatně..

No, pokud to je oddělek v objemu aspoň 5 plástů 39x24 nebo podobný, tak pokud tam má dost včel, přiměřeně malé česno, které ty včely dokáží ubránit, kladoucí matku a otevřený plod, který feromony posiluje odhodlanost včel bránit svůj úl, není třeba se přiměřeného krmení bát. Včely se před zlodějkami ubrání. Včelstvo, které je v pořádku nebo větší oddělek bez problémů dokáže zvládnout i krátkodobou intenzívní loupež rozpoutanou při prohlídce toho oddělku, pokud potom po zavření dokáže ubránit to česno. Natož pak útoky zlodějek při obyčejném krmení. Spíš naopak, pokud se oddělek nebude krmit a bude tam málo zásob, aktivita včel poklesne a o to snadněji bude takový oddělek napaden zlodějkami a vyloupen.
Záleží potom na krmítku, medocukrovým těstem se nic nezkazí. Já jinak doma na zahradě preferuji krmení cukrem, ale jen takovýma dávkama, které když jim podám večer po setmění, do hodinky, dvou vyberou a přes noc zpracují, takže ráno už vůně, která by lákala zlodějky , ze včelstva nejde. U silného oddělku na 5 rámcích 39x24 takhle vyberou najednou bez problému půl litru, možná i litr cukerného roztoku.
Doporučuji kontrolovat, jestli přes česno nechodí zlodějky, případně česno preventivně zůžit.
U napadeného oddělku doporučuji, pokud je ještě co k zachránění, radikálně zůžit česno na průchod 1 - 2 včel a krmit, matka musí klást a oddělek odchovávat plod, nemá li do měsíce zkolabovat....

Jakmile je oddělek vyloupen, nebrání se dalšímu loupení a cizí včely si do něho létají jako do samoobsluhy bez pokladny. Snad by mohlo pomoci přemístění oddělku na jiné stanoviště.
Loupeži se dá bránit jen preventivně kmením večer, zůžením česna (třeba až na 1 včelu), rozšiřováním oddělku tak, aby prostor blízko vletového otvoru byl obsednut, a umístěním oddělků stranou od silných včelstev, to ale vždycky dost dobře nejde.

Krmil jsem roztokem, bylo
by MCT lepší(příjde mi dobré jen na podněcování, ne na doplnění zásob)?
Díky za odpověď
----------------------------------------------
Právě kvalitní MC těsto je na doplnění zásob výborné a není důvodem k loupeži na rozdíl od roztoku. Připravíte si ho těch 20-25 kg na včelstvo do igelitových pytlů a pak jen dáte navrch na mezidno do prázdného nástavku a máte nakrmeno. Včely si to z pytle pěkně vyberou. Dělal jsem to jen jednou a jednomu včelstvu, ale když se to nemíchá v míchačce, ale ručně tak je to docela makačka, tak krmím dál roztokem a těsto mám jen pro ty oddělky na dokrmovámí a podněcování.
Petr Kovář

Na nehty, samozřejmě !!!

Prosím zkušenější o radu. Mám oddělek s cennou matkou, který chci v září spojit s prod. včelstvem. Jelikož při krmení sousedního oddělku nastala masivní loupež, bojím se tento pro mě cenný oddělek krmit. Vydrží to včely v něm ještě měsíc bez krmení? Ten krmený sousední byl prakticky na suchu, přesto matka v něm stále kladla. Mělo by to vliv na přidání takového strádajícího oddělku s nejspíš už nekladoucí matkou nad produkční včelstvo, kdybych nevyhovují matku tohoto všelstva zamáčkl? Krmil jsem roztokem, bylo by MCT lepší(příjde mi dobré jen na podněcování, ne na doplnění zásob)?
Díky za odpověď
MN

Cokoliv, co rychle zaschne, se hodí. Já jsem značil matky nitroemailem na kůži. Koupil jsem jednu malou plechovečku bílého a tónoval jsem ho příslušně barevnými jinými nitroemaily nebo i pigmenty usazenými na dne plechovky z jiných než nitro barev. A aby to bylo stylové, na barvičky jsem používal prázdné lahvičky od léčiva. To už je ale hezkých pár let.
Dneska je ale k věci používat reflexní barvy, viditelnost matek je mnohem větší.

Petře, lak na nechty neznám, ale lakem na nehty to jde docela dobře:-)
Hezký den
MN

Zkoušel jste někdo značit matky lakem na nechty?

Matka desátý den po vylíhnutí již klade. Takhle provádíme kontrolu kvality matek
v úlech. Test byl proveden 2. 8. 2010. Matka klade průměrně 1 vajíčko za 13 vteřin.


http://www.youtube.com/watch?v=M-CYNHx8bCY

B.V.

Díky všem, ani mi tak nešlo o napadení zavíječem, zas takové komíny nemám a úly jsou celkem slušně obsedlé a dobře větrané (síto ve dně). Očka už jim zavírám. Spíš jsem myslel na to uložení zásob a přecházení k nim. Když dáte to plodiště nahoru a prázdné plásty dolů, a zakrmíte větší dávkou, budou stíhat couvat s plodem dolů a ukládat to nad sebe? Nebudou to muset nosit dolů pod sebe, kde je na to teď prostor?
Uvažuji ještě o kombinaci u různých včelstev - tam kde byly medníky vysoké, podstavím, kde nové nízké, tam je dám nahoru. Ty malé určitě celé vyplním zásobami a nezbude v nich dole prázdné místo, o které by se v zimě chomáč zarazil. Je to správná úvaha? Jak s vysokými pylovými plásty, mám je přesunout doprostřed spodního vysokého nástavku, aby byly pro ně zjara dostupnější?
Jinak šel jsem jim to nějak upravit s tím, že začnu krmit a ještě jsem od toho ustoupil, trvá snůška, včely pořád nosí i staví. V jarních měsících a červnu to byla bída, snůška je tu až v červenci a pořád trvá (650 m n.m.). Letos jsem viděl asi tak 1 ks roztoče (ani na trubčím plodu) a sledoval jsem to dost bedlivě, bo mi po fumigaci na podzim padalo kolem 2000... Zvláštní.

HI


-------------------------------------------------------

Závěr:
varianta č.1-umístění pod plodiště
-zavřená všechna očka
-otevřené pouze česno ve dně.
-nevýhodu vidím v tom, že jsou při léčení tyto plásty vystaveny vlivu léčiva.
-odebrání před fumigací(areosolem)=práce navíc.
-celkem spolehlivá ochrana před zavíječem.


varianta č.2-umístění nad plodiště
-podmínkou medná komora
-otevření česno ve dně a očko v medné komoře,
-riziko, že včely přejdou do horních nástavků a uhynou hlady.
-plástu vystaveny vlivu léčiva při fumigaci
-odebrání nástavku nad plodištěm je práce navíc, ale je jednodušší než odebrání nástavků pod plodištěm.
-ochrana před zavíječem praděpodobně stejně spolehlivá jako v předchozímpřípadě?

Nebo jsem to nesprávně pochopil?

-------------------------------------------------------

Josef Křapka napsal:

>Někteří včelaři (např. př. Dvorský) vrací vymetené plásty na původní místo. Tedy nad včelstvo, nad budoucí zimní hrozen včel.
>To však vyžaduje použití medné komory protože při tomto způsobu nastane problém s doplněním zimních zásob. Musíme se ale smířit s tím, že včely nám část zimních zásob roznesou i do těchto plástů.
>Nicméně i při použití tohoto způsobu je dílo včelami ochráněno před napadením motýlicí.
JK
...............

Kdysi jsem tu měl příspěvek na podobný způsob bez medné komory, ale sklidil jsem za něj nedůvěru až téměř výsměch.
Já tak ale už pár roků včely na zimu připravuji.

už od cca července v podstatě nechodím do částí úlů dolů, kde včely budou zimovat (různé podle síly, většinou 2 nástavky 39x24).
Nad touto částí je umístěna mřížka (do letoška jsem včelařil s celoročně nasazenou kovovou mřížkou, tak jsem vlastně sám včelám určoval, kam už je nahoru nepustím, letos jsem to zkusil bez mřížky, nasadím ji po vytočení slunečnice).
Nad mřížkou jsou potom po vytočení posledního medu jen vytočené plásty a plásty s nezavíčkovanými zbytky medu.
V nástavku nad mřížkou na několik dnů po posledním vytáčení vyndám 4 rámky a krmím podle potřeby (ale ne najednou velkými dávkami): max 2 sklenicemi 4l, jedno víčko krmící - hodně otvorů, jedno víčko podněcovací, máko otvorů. Včely si zásoby uloží pod mřížku co nejblíže k plodu. Tak 1 max 2 včeslstva z 10 něco dají nad mřížku.
Začátkem září zkotroluji zásoby, pokud je potřeba, ještě něco doplním.
Po poklesu teplot vyměním mřížku za mezidno (dřevěný rám zateplený 5 cm polystyrenu).

Efekt je takový:
- včely s dostatkem zásob pod mřížkou.
- Prázdné plásty nad mřížkou.
- Před fumigací místo mřížky mezidno (fumigace nezasáhme prázdné plásty)
- do poklesu teplot prázdné plásty brání včely před zavíječem
- kdy potřebuji potom v zimě přeberu prázdné plásty a roztřídím
- na jaře při první kontrole, kdy je ve včelstvu nejméně včel a zásob, teprve přetřídím nejspodnější nástavek, který se dá zaměnit za jiný nachystaný (včely na jaře jsou z 95% v nástavku pod zatepleným mezidnem)

Určitě se to dá dělat líp, a chytám se na nízké nástavky vložené do včelstva jako medná komora, když bude příští rok víc času jak letos :)

Ale takhle mi to také funguje.

Zřejmě se ale nedá takto nakrmit velkým množstvím do včel, které naplno plodují.
Je třeba vystihnout až dobu, kdy včely omezují plodování a krmit trochu pomaleji.

Radek Krušina

Radek Krušina

ASsi záleží na množství. př. Čermák při zkoušení Optimalu ve verzi "dadant" vymyslel obnovu díla právě v podletí tak, že na kraj nástavku přidá 2-3 mezistěny a krmí. Včely je v pohodě vystaví a co nezvládnou, v této době dostaví na jaře, kdy je postupně přesouvá do středu plodiště. že to funguje mám rovněž odzkoušené. Takže bez ohledu na rámkovou míru si myslím, že dvěma mezistěnami na kraji každého nástavku včelám určitě neublížíte. Stejně v chumíči obsedají kolem osmi rámků v nástavku a tyto budou mimo zimní sezení.

Prosím vzdělance, kteří dělí otázky na moudré a blbé, aby tento příspěvek nečetli.

Pokudje matka mladá a ploduje jak o život a je snůška, tak jednoznačně přidat mezistěny. Pokud ne, tak včely připravovat na zimu, tzn. krmit a nerozšiřovat.

Sám mám včelstva v n.v. 600 m n.m. a srpnu a září bývá lesní/vřesová snůška. Jednou za tři roky, ale bývá. V těchto letech mezistěny vystaví a zamedují. Pokud ne, tak rámky vyměním za zásoby při fumigaci/kontrole.

Závěr:
varianta č.1-umístění pod plodiště
-zavřená všechna očka
-otevřené pouze česno ve dně.
-nevýhodu vidím v tom, že jsou při léčení tyto plásty vystaveny vlivu léčiva.
-odebrání před fumigací(areosolem)=práce navíc.
-celkem spolehlivá ochrana před zavíječem.


varianta č.2-umístění nad plodiště
-podmínkou medná komora
-otevření česno ve dně a očko v medné komoře,
-riziko, že včely přejdou do horních nástavků a uhynou hlady.
-plástu vystaveny vlivu léčiva při fumigaci
-odebrání nástavku nad plodištěm je práce navíc, ale je jednodušší než odebrání nástavků pod plodištěm.
-ochrana před zavíječem praděpodobně stejně spolehlivá jako v předchozímpřípadě?

Nebo jsem to nesprávně pochopil?

Ty jsi je počítal?

Vojtěch: ....Při krmení včelstva dílo staví. ...
---------------

Souhlas. Využívám to taky, mám v úle stále dost míst ke stavbě.
Pokud někdo koketuje s volnou stavbou, má ideální šanci aby mu včely vystavěly v této době pár stavebních rámků s dělničinou. Zvlášť pokud je v oblasti s podněcující snůškou.

Tím, že nechávám na kraji pár stavebních rámků v různých patrech jednak pomáhám lepší zimní ventilaci, jednak včely k ničemu nenutím, přesto si hezkých pár dcm2 díla postaví.

A co nepostaví teď, dostaví na jaře. To už ale skoro na 100% trubčinou.

Karel

Pokud je ve včelstvu množství včel, kterým se zrovna tvoří vosk a včelař toho nevyužije, tak šupinky vosku vynesou z úlu ven.

Aj v zime na podmetových podložkách nachádzam voskové šupinky, ktoré odpadnú z včiel, mám preto dať medzisteny na stavbu diela?

Každé včelstvo je v nějakém stupni vývoje. Pokud je ve včelstvu množství včel, kterým se zrovna tvoří vosk a včelař toho nevyužije, tak šupinky vosku vynesou z úlu ven. Děti si všimly, jak včelka nese v kusadlech šupinku vosku, kterou přilepí na mezistěnu, ale musí v úle nějaká být. Rozhodují různé faktory. Počasí, kvalita matky, úly ve kterých máme někteří více dřeva než vosku, podmety ucpané atd. Při krmení včelstva dílo staví. Proto jsem některým oddělkům podstavil, když mají vrch hotový, a krmíme. Staví dole, viz.video. http://leteckaposta.cz/474499629

Někdy se hloupě zeptáme, ale je lepší být hlupákem pár vteřin, než celý život. Boj s nevědomostí je stejně na celý život.
B.V.

15 včel?seš normální?

tak jak sem odpověděl mezi prvními,musím souhlasit s přírodou a A.T.,je srpen a regrese, a zbytek se vám zdá

Zdenek, ja ospravedlňujem, mal som byť uvážlivejší čo napíšem (nie je to môj štýl, ale stalo sa), ale vo mne po vyše 50 ročnom včelárení, rozširovanie včelstva je vymazané z môjho poznania. Vo včelách v tomto období už rezonuje regres t.j. zmenšovanie plôch plodu, je už srpen! Anton

"A radím Ti doštuduj teóriu o včelách, aby si nedával hlúpe-blbé otázky"
----------------------
začátečník, který nepoloží spoustu hloupých otázek, nikdy nedospěje do stádia, kdy bude schopen položit otázku, která se většíně lidí z oboru nezdá hloupá. Natož aby na takovou otázku byl schopen opovědět.

Omlouvám se - pane Turčáni

Zdenek, už si tu dostal radu, aby si prestal vymýšľať. Je čas keď treba včelstvá pripraviť na zimu, čo znamená, začni podávať zásoby. Čo rozšírením včelstva získaš? Tieto veci sú pre včelstvá už dávno pasé, to všetko už bolo, vrchol včely dosiahli v máji (5 mesiac), vo vyšších polohách v júni (6 mesiac).
A radím Ti doštuduj teóriu o včelách, aby si nedával hlúpe-blbé otázky

Pane Tučárni, děkuji Vám za radu, ale pokud Vás má otázka otravovala, nemusel jste na ni odpovídat. Doposud jsem toho od Vás dost přečetl, a považuji Vás za solidního, zkušeného včelaře. Mrzí mě váš dovětek.
To co píšete opravdu vím, takový blbec zase myslím nejsem. Znám ovšem včelaře, kteří dělají oddělky v červenci a krmením dostanou tyto včelstva do síly dvou nástavků./aspon to tvrdí/, proto mě napadla myšlenka třetího nástavku. Nemám žádné dílo.
Teprve začínám, tak nemužu vědět všechno, co je a neni možné.
Prosím proto, pokud se Vám budou mé otázky zdát hloupé - blbé, tak na ně neodpovídejte.
Děkuji Zdenek

Dnes jsem si přivezl oplodňáček s novou matkou a chci se zeptat , když tu novou matku dám přes vyjídací klícku do včel a následně odstraním nevyhovující matku tak co mám udělat se včelymy co byl přivezeny v oplodňáčku s matkou. Mám je sklepnout k těm včelám jak přidávám matku, nebo je mám nechat v žebrat do ostatních včelstev, předem děkujiz a odpověď.

Mladá oplodnená matka je určitý kapitál, z ktorým treba jednať zodpovedne. Preto treba zvoliť taký technologický postup, ktorý zaručí, že včelstvo M prijme a život vo včelstve bude pokračovať ďalej. Matka má pre sebou cieľ, pripraviť včelstvo do zimy a na to potrebuje aj čas. Každé urýchľovanie procesu, môže byť príčinou úhynu, preto treba postupovať s rozvahou.

Moja rada: Novú M ponechať v oplodniačiku, pridať jej ak nemá, zásoby v podobe CMC.
Starú M okamžite odobrať, aby včelstvo začalo robiť náhradný-nouzový chov.
Najskôr na 7 deň od odobratia starej matky a odstránenia náhradných MB, pridať matku v pridávacej klietke istenú CMC asi 7-8 mm hrubým. Včely CMC vyjedia a pridanú M istotne príjmu. Pridanie netreba "uspěchať", lebo ak M stratíte, vznikne Vám na včelstve oveľa väčšia škoda, preto použite rozvahu.Kontrolu urobte na tretí deň po pridaní, stačí vidieť vajíčka. Ja obyčajne starú M podržím v klietke s CMC v hociktorom včelstve, ak by pridanie nevyšlo, je dobrá aj pôvodná matka.

Mohol by som poradiť aj iný spôsob 100%-ného pridania M do včelstva, ale na diaľku nepoznám vaše technické vybavenie.
Takže dodržte radu. Čo so sprievodnými včelami nie je podstatné, tie sa vžobrú do včelstva, len ich treba vysypať pre letáč úľa.

"Zdenek, už si tu dostal radu, aby si prestal vymýšľať. Je čas keď treba včelstvá pripraviť na zimu, čo znamená, začni podávať zásoby. Čo rozšírením včelstva získaš? Tieto veci sú pre včelstvá už dávno pasé, to všetko už bolo, vrchol včely dosiahli v máji (5 mesiac), vo vyšších polohách v júni (6 mesiac). "

No, podávat zásoby, pokud tam zrovna nemá snůšku, kterou by ještě chtěl využít k vytáčení, tak v každém případě. Co se týká toho rozšíření, podle mně je ještě pořád dost teplo a ještě nejméně takových 14 dní bude, aby ve včelstvu, kde jsou dva plné nástavky včel, další přidaný nástavek i jen s mezistěnami zvýšil počet zimních včel a tím zlepšil vyhlídky včelstva na jaře příštího roku.

"Dnes jsem si přivezl oplodňáček s novou matkou a chci se zeptat , když tu novou matku dám přes vyjídací klícku do včel a následně odstraním nevyhovující matku tak co mám udělat se včelymy co byl přivezeny v oplodňáčku s matkou. Mám je sklepnout k těm včelám jak přidávám matku, nebo je mám nechat v žebrat do ostatních včelstev, předem děkujiz a odpověď."

No, první by se odstraňuje původní matka a teprve potom, ale zásadně podle konkrétního postupu výměny matky se přidává nová.
Včely z oplodňáčku by v žádném případě neměly přijít do včelstva, kde se mění ta matka, protože by mohly podnítit odpor proti přidané matce.
Oplodňáček, to je jinak jen hrstička včel, takže se myslím ani nevyplatí s nimi nějak pracně šachovat. Já bych je normálně vytřepal před úly na zem a nechal na nich, jestli se vžebrají do úlů nebo ne. Plod v oplodňáčku bych nenechal zmařit, asi bych si pohrál a rámečky nebo jen vyřezané voští zabudoval do nějakého rámku na vyřazení atd a přidal do některých včel do nástavku pod plod těchto včel k vylíhnutí. Asi bych rámečky do rámku zadrátoval tenkým vázacím drátem nebo tak nějak.
Možná jedině kdybych měl nějaký hodně slabý oddělek na rozmezí přežití - vyloupení zlodějkami, zkusil bych k nim po odebrání matky ten oplodňáček, včely i plod, přidat.

Ještě k tomu přidání třetího nástavku, zatím je to 50 na 50. :-)
Pokud bych přidal, tak kam by ho bylo nejlepší dát ?
Díky všem, Zdenek.

Zdenek, už si tu dostal radu, aby si prestal vymýšľať. Je čas keď treba včelstvá pripraviť na zimu, čo znamená, začni podávať zásoby. Čo rozšírením včelstva získaš? Tieto veci sú pre včelstvá už dávno pasé, to všetko už bolo, vrchol včely dosiahli v máji (5 mesiac), vo vyšších polohách v júni (6 mesiac).
A radím Ti doštuduj teóriu o včelách, aby si nedával hlúpe-blbé otázky.

Dne Sunday 01 of August 2010 20:32:54 flakatos napsal(a):

> novou matku dám přes vyjídací klícku do včel a následně odstraním
> nevyhovující matku tak co mám udělat se včelymy co byl přivezeny v


Dobry den

sice matky vetsinou pridavam ve forme matecniku, ale udelal bych to , kor ted,
obracene, tedy nejprve odstranit starou matku a az pote (treba i po tydnu -
po vylamani matecniku) bych tam dal matku novou. Mozna by take nebylo od veci
pockat do cca rijna.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Včely bych tam nepřidával, protože se akorát zvýší agresivita včel vůči cizím včelám a mohlo by to ohrozit samotné přidání a přijmutí matky. Já bych zvolil přidání do jiného včelstva přes noviny.

Stávající první, druhý nástavek nahoru, třetí přidaný podstavit pod ně. V prvním a druhém otevřít očko, v třetím nechat zavřené, česno ve dnu, pokud jím nebudou létat, taky zavřít.

Dnes jsem si přivezl oplodňáček s novou matkou a chci se zeptat , když tu novou matku dám přes vyjídací klícku do včel a následně odstraním nevyhovující matku tak co mám udělat se včelymy co byl přivezeny v oplodňáčku s matkou. Mám je sklepnout k těm včelám jak přidávám matku, nebo je mám nechat v žebrat do ostatních včelstev, předem děkujiz a odpověď.

Ještě k tomu přidání třetího nástavku, zatím je to 50 na 50. :-)
Pokud bych přidal, tak kam by ho bylo nejlepší dát ?
Díky všem, Zdenek.

No, já myslím, že včely považují za hlavní to česno, kterým létají.
Soustavně otevřené spodní česno ve dnu úlu jsem míval pod vlivem včelařské literatury taky, ale časem jsem zjistil, že to není vhodné a je to až škodlivé.

Tak to bude ono, pokud mám podstavené nástavky s prázdnými plásty, mám česno dole zavřené a včely létají očky. Nedovedu si ani představit, že bych v takovém případě česno dole otevřel, zvláště v podletí v době slídění a loupeží.

Pán Polášek, aj ja mám aj viac nadstavkov pri takomto usporiadaní úľovej zostavy, ale jednoducho včely musia lietať cez hlavný letáč a žiadne očko včely nepotrebujú. Až niekedy v 9. mesiaci otvorím pomocný letáč tesne pod debničkou, v ktorej bude zimovať včelstvo. Ak obsadá 2, tak vždy je u mňa zimný letá v nadstavku pod zimným chumáčom. Ale čo je dôležité, hlavný letáč je zatvorený na celej ploche kovovou sieťou, aby vzduch neustále obmýval uložené súše, lebo vlhký vzduch sa bez prievanu zráža na plástoch a tie plesnivejú. Ak použijete správny technologický postup pri umiestnení súšov pod aktívnou časťou úľovejzostavy, tak to funguje na 100% a s lúpežou ôs a včiel nemám problém nemám. Veď ak sú to len prázdne súše, nemajú čo odnášať a samotné plodisko je chránené včelami.

"Ale vždy, když jsem podstavil víc nástavků, tak spodní plásty zavíječi napadli.

Ale to len v tom prípade, ak včelám v najvyššom nadstavku otvorím očko, včely začnú hlavný letáč ignorovať a víjačka má vstup voľný."

Tak to bude ono, pokud mám podstavené nástavky s prázdnými plásty, mám česno dole zavřené a včely létají očky. Nedovedu si ani představit, že bych v takovém případě česno dole otevřel, zvláště v podletí v době slídění a loupeží.

Ale vždy, když jsem podstavil víc nástavků, tak spodní plásty zavíječi napadli.

Ale to len v tom prípade, ak včelám v najvyššom nadstavku otvorím očko, včely začnú hlavný letáč ignorovať a víjačka má vstup voľný.

No, já s podsazováním mám praxi kratší dobu, jen pár let.
--------------
Podsazování nástavků a nechávání přes zimu až do jara jsem dlouhá léta úspěšně provozoval.
Loni se mi pokus s nadsazenými nástavky nad 30cm vysokou "mednou" komorou nepodvedl a pokusné včely to odnesly. Kolem Vánoc přešly nahoru a tam uhynuly hladem.

Letos z nedostatku času zatím skladuji souše i s medem nahoře. :-( Pokud se mi je podaří vytočit, tak je asi už budu skladovat venku. To je problém místnosti kam nemají přístup včely. Teď v srpnu už jsou tady chladna, když zavíječ moc neškodí. Problém je, když se k vytočenému voští dostanou včely a vosy. Docela úspěšně to taky ničí.

Zvažuji, že vezmu pytel jakým se přetahuje zboží na paletách a do něj nástavky na paletě naskládám a nahoře pytel stáhnu. Vyřeším tím včelo i vosotěsnost a možná se tam nebude dařit ani zavíječi.
Do jednoho poloprázdného horního nástavku na vrchu dám lampu se sírou a po vysíření zavážu.

Slyšel jsem, že prý existují spreye se "sírou" pro vinaře. Zkoušel to někdo?

Karel

Karel

šak dole čekaj na zimu,tak ten motýl nemá šanci,a na jaře dokud je chladno tak jim to přeberu,já bych jim to nemohl sebrat teď protože tam je plodiště,nebo máte jiný včely?

No, já s podsazováním mám praxi kratší dobu, jen pár let. Ale vždy, když jsem podstavil víc nástavků, tak spodní plásty zavíječi napadli.

Co se týká nízké teploty a neaktivity zavíječe, je to trochu problematické. Stačí tuším dávka vajíček od 1 - 2 motýlic, několik desítek housenek a těsně k sobě dané plásty. Housenky se slezou na pár plástů a pavučiny, co udělají, zafungují jako poměrně dokonalá tepelná izolace. Zatímco vlastní larvy zavíječe docela účinně vyrábějí teplo z vosku. Venku může být klidně 10 st C nebo možná i nula, ale uvnitř toho hnízda je teploučko a larvy zavíječů rostou stejně rychle jako v létě.
Do nástavku s plásty může naklást pár motýlic vajíčka třeba někdy v září, pak stačí delší série teplejšího zářijového nebo říjnového počasí a vajíčka se vylíhnou a larvičky zvětší tak na centimetr. Podle mého pozorování při takové velikosti se instinktivně začínají stahovat dohromady a tvoří to hnízdo opředené pavučinami. Za teplého začátku zimy mohou tak likvidovat plásty ještě v prosinci a přestanou teprve za mrazů, kdy to hnízdo přece jen vychladne. A začnou zase na jaře....

Každopádně vracet plásty zpět a potom zase odebírat, no když někdo zbytečně rád pracuje, proč ne. Zdraví R. Stonjek

Možno si prehliadol, ale ja tieto plásty ponechávam v úľovej zostave až do prvých prác s rozširovaním a protirojovým opatrením (PRO) a vtedy odoberiem prebytočné plásty na ich vytavenie. Práve, tento spôsob odbremení včelára od zbytočného odnášania plástov do skladov (k tomu skrine, to všetko odpadá), síreniu a na jar ich prinášanie na včelnicu, je to úžasná úspora času a námahy.

Jasně že to mám z praxe. Naco by včely chodily půl metru od sezení svého včelstva kdesi dolů, kde jinak končí jen vosková měl a další odpady z úlu.

Moja prax je iná, veď tak robím 25 rokov a ešte sa nestalo, aby bol čo i len jediný plást poškodený a mával som aj 3 debničky s plástami pod plodiskom. Nie som taký naivný, aby som si myslel, že včiel je v takom úli toľko, že budú obsadať každý plást, ale ani policajtov v meste nie je toľko aby boli na každom kroku, ale ak sú poctivý, tak si svoje rajóny ošetria. Včely takisto vycítia, že niekde je na plástoch "škodná" a ony ju nájdu a zneškodnia. Ani s energiou nemrhajú, je to ich prirodzená vlastnosť.

No pravda je asi někde uprostřed. Důležité je, že pod přibližně 10 stupňů přestává být motýlice aktivní a včely se ještě uvbnitř úlu pohybují. Až se více ochladí, včely se stáhnou a motýlice neškodí. Na tom jsou založeny chladírny plástů, a jsou i jiné způsoby jak je ochránit. Každopádně vracet plásty zpět a potom zase odebírat, no když někdo zbytečně rád pracuje, proč ne. Zdraví R. Stonjek

Jasně že to mám z praxe. Naco by včely chodily půl metru od sezení svého včelstva kdesi dolů, kde jinak končí jen vosková měl a další odpady z úlu.

Nemají vůbec důvod, proč se na spodních podstavených plástech zdržovat. Nic tam pro ně není a akorát pohybem na těch plástech za už podletního chladu mrhají energií.

Pán Polašek, to mate z praxe alebo si vymýšľate.

"Včely, aj keď všetko neobsadajú, ale ako policajti neustále kontrolujú celý priestor úľa a nedovolia víjačke svoju činnosť."

Včely nic takového nedělají. Pokud je v plástech zbytek medu po vytáčení, tak ho vyberou a potom už je prázdné podsazené plásty nijak nezajímají a nijak se mezi nimi nezdržují. Udržují si akorát od obsednutých plástů určité nárazníkové pásmo, zhruba tu jednu vrstvu plástů 39 x 24, tam zavíječe nestrpí a vyhánějí je, ale níž už je klidně nechají. Nemají vůbec důvod, proč se na spodních podstavených plástech zdržovat. Nic tam pro ně není a akorát pohybem na těch plástech za už podletního chladu mrhají energií.

>Včely, aj keď všetko neobsadajú, ale ako policajti neustále kontrolujú celý priestor úľa a nedovolia víjačke svoju činnosť. Takto je to až do doby, keď prichádzajú prvé nočné mrazy.<
------------------------------------------------------------
Musím potvrdit to, co zde říká přítel Turčáni. Již tři roky účelově podkládám po podletním vytáčení ještě od medu mokré plásty pod včelstvo. Jsou to dva až někdy tři nástavky podle síly včelstva a možností snůšky, čili soustava šest až sedm nízkých nástavků. Nestalo se mi, že by takto uskladněné plásty napadla motýlice. Podstavené nástavky odebírám až před prvou podzimní fumigací. Zimuji na čtyřech nízkých nástavcích 42 x 17. Pokud by nastala skutečnost, že motýlice přeci jen takto uskladněné plásty napadne, nebude příčinou velký úlový prostor, nýbrž vadná matka případně nepříznivý zdravotní stav včelstva. Ve včelstvu v dobré kondici touto operací zachováme i letní včely, které se jinak po odebrání medníků z úlů vytratí. Ty se tak ještě mohou podílet na přípravách včelstva na zimování. Medníkové nástavky s vymetenými plásty je však nutno pod včelstvo podstavit nejpozději druhý den (provádím to v časných ranních hodinách) než si včelstvo uvědomí menší úlový prostor a než počne upravovat svoji početní velikost. Někteří včelaři (např. př. Dvorský) vrací vymetené plásty na původní místo. Tedy nad včelstvo, nad budoucí zimní hrozen včel. To však vyžaduje použití medné komory protože při tomto způsobu nastane problém s doplněním zimních zásob. Musíme se ale smířit s tím, že včely nám část zimních zásob roznesou i do těchto plástů. Nicméně i při použití tohoto způsobu je dílo včelami ochráněno před napadením motýlicí.
JK

Pokud je nadbytečných plástů tolik, že je podstavený čtvrtý nástavek, nebo dokonce ještě víc, tak tam je to už s ochranou proti zavíječům podstatně horší.

Pán Polášek, ku všetkej úcte ku Vám, nemáte pravdu. ja som včeláril v 4 nadstavkoch vysokých 290 mm (plást B 275mm, a ponechávam v nich aj peľ ak je v nich uložený, ale nestalo sa mi, aby čo i len jediný raz boli víjačkou porušené. Je to najbezpečnejšie uskladnenie plástov od augusta do začiatku jarného rozširovania včelstiev. Včely, aj keď všetko neobsadajú, ale ako policajti neustále kontrolujú celý priestor úľa a nedovolia víjačke svoju činnosť. Takto je to až do doby, keď prichádzajú prvé nočné mrazy.

Vážený p.St... vaše odezva na různé přidávací klícky nemá chybu,ale asi jste zapoměl na Savinovu,která podle mne je nejlepší.Bohužel dnes se nenajde výrobce a je to škoda.

Prečo si myslíte, že je najlepšia? Už len to, že potrebujete odobrať 1 plást, aby ju bolo kde vložiť. Už 20 rokov si vyrábam klietočky z obalu cukríkov Tic tac a tvrdím (je to len moja pravda, iný môže oponovať), že sú to tie najlepšie a najlacnejšie klietočky na skladobanie matiek v úľoch, pridávanie matiek (už som pridal nespočetné množstvo matiek) a zasielanie mladých matiek odberateľovi poštou. Výroba pozostáva z odrezania spodnej časti klietočky a vlisovanie dp tela obalu za tepla kovovej sieti s očkami 3x3 mm a opracovanie, zbrúsenie prečnievajúcich drôtov brúskou. Vrchnák obalu slúži na vloženie hustého cesta CMC a pri vypúšťaní medzi včely pootvorením uzátvoru.
Jedinečná pomôcka.

No, já nechávám nadbytečné plásty, ty, které v létě průběžně nevyřadím a nezlikviduji, v nejspodnějších nástavcích do fumigace. Před fumigací zužuji na dva nástavky 39x24. Včely, pokud v podletí sedí nahoře, spolehlivě chrání třetí nástavek 39x24 proti zavíječům. Pokud je nadbytečných plástů tolik, že je podstavený čtvrtý nástavek, nebo dokonce ještě víc, tak tam je to už s ochranou proti zavíječům podstatně horší. Rámky tam musí být s mezerami, neboli v nástavku pro 10 rámků může být tak 6 - 7 rámků a nesmí tam být v rámcích pyl, jinak se tam zavíječ přes podletí pomnoží.

Vážený p.St... vaše odezva na různé přidávací klícky nemá chybu,ale asi jste zapoměl na Savinovu,která podle mne je nejlepší.Bohužel dnes se nenajde výrobce a je to škoda.

prosím zkušenější a mazanější o radu, jak nejlíp na zimu umístit starší plásty, které bych rád už v příštím roce vyřadil. Jasně že v ideálním případě umístit do vařáku, ale silnější důvod je pro mě stále velký nedostatek díla.

Už 25 rokov, začiatkom 8.mesiaca prekladám (práve teraz prekladám 70 včelstiev) plodisko (vždy záleží aj na úľovom systéme) na najvyššie miesto úľovej zostavy a medník (ale i samostatne plásty, ak nemám oddeliteľné dno) a medník pod. Včely sa dokonale postarajú o ne. Za tieto roky ani raz sa nestalo, aby bol poškodený čo i len len jeden rezervný plást.Fumigáciu robím aj s rezervnými plástami a je dokonalá.
V novej sezóne ich použijete podľa potreby a prebytočné dajte do paráku.

nech je dole, hodně brzo na jaře jsou prázdný ,celej nástavek 39x24, i v tuto dobu měním nejtmavší za panennské z posledního vytáčení

hele houby do toho začátečník vidí,jak na tom jsou ,maj na to nebo nemaj,pokud nechce něco posrat tak najistotu nepřidávej, nic neuteče.... v září ti stejně sou na prd letní včely

včera jsem sundal ze stromu,kupodivu ořechu, cizí roj....