Včelařská konference

A jsme u merita věci. Panenským dílem včelaři obvykle rozumí dílo postavené v daném roce a ne dílo deset let staré které sice nebylo nikdy zakladeno matkou Takovéto panenské dílo můžete klidně konzumovat jako plástečkový med. Ten rádoby panenský plást by vypadal dost odpudivě.
Pořád je to staré dílo s několika vrstvami propolisu a spoustou mnoho let starých nečistot.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: leton? stavba
> Datum: 06.8.2010 06:59:40
> ----------------------------------------
> Už jsem to tu psal,ale opakování matka moudrosti.Panenské dílo v medníku
> mám rovněž,a ne jen letošní nebo loňské.A zdaleka to není jen kvůli kvalitě
> medu,letos se kupodivu projevila jedna nevýhoda letošních vystavěných
> mezistěn a následně zanesených řepkou.I přes tvrzení literatury a
> včelařských odborníků,že v novém díle trvá krystalizace se zpožděním tomu
> bylo letos přesně naopak.Nejdříve začal krystalizovat řepkový med právě v
> čerstvě vystavěných mezistěnách.Proč,to je mi opravdu záhada.Ale i přesto
> probíhalo vytáčení bez borcení díla,za celou letošní sezónu se mi v
> medometu částečně rozpadly jen 2 plásty s celkem cca dvou tisícovek plástů
> míry 44,8 x 13,7.Takže tady je argument nevytočitelnosti panenských plástů
> zcestný.
> Jediné,co se mi v medometu rozpadá,jsou panenské plásty z
> plodiště(44,8x28,5),takže se je ani vytáčet nepokouším.
> Další výhodou nezaplodovaného díla v medníku je bezproblémové skladování
> tohoto díla přes zimu,nestalo se mi,že by je napadl zavíječ,takže
> nepotřebuji ani chlazený sklad ani průvanové úložiště.
> Pokud už se mi stane,že matka proklouzne do vyšších pater a několik těchto
> plástů zaklade(včelařím bez mřížky),tak se nic neděje,při úpravě prostoru
> na zimu nechávám přednostně tmavší dílo ve včelách.
> Další výhodou panenského díla v mednících je fakt,že takovéto dílo se dá
> používat řadu let bez nutnosti obměny,teoreticky to vypadá,že dříve bude
> nutno obměnit rámky s tímto dílem než samotné dílo(letos už jsem musel
> několik rámků v sezóně opravit,většinou to byly ulámané přesahy na horních
> loučkách),nerez drátek je samozřejmostí.
> Takže v celku můžu říct,že panenské dílo v medníku má pro mě více výhod než
> nevýhod,nechat klást matku v medníku je v mém provozu spíše negativní,ale
> nesnažím se tomu zabránit,jen mi to přidělává práci.
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

Kapoun:
Mohu ale potvrdit, že i u včelařů v naší ZO, kteří zimují na více nástavcích, se více jako 3 VD vyskytlo jenom párkrát, naposled v roce 2003.

___________________________________________________________

Nejde jen o to, že hrozí zkreslené spady příměsí roztočů uhynulých po podzimních léčeních, ale samozřejmě děje se i to, že vlivem záchytu roztočů přirozeně uhynulých v zimě se spad snižuje, a tak se skrývají potenciální ohniska. Vše je otázka hromadných proletů, kterých na podzim v některých letech bývá několik, takže včelstva roztoče včas vyklidí, jindy po ošetření již žádný prolet nemusí být (vloni můj případ), někdy jsou prolety i v lednu a v únoru, někdy až v březnu, prolety mají různou intenzitu, včelstva mají různě vyvinutý čistící pud.

Při zimování v několika nástavkách hraje roli takové množství proměnných, že nelze vypracovat upravenou metodiku, která by se stala alternativou pro nástavkové úly, aby si vyšetření zimní měli i u nich udrželo svoji objektivitu a nebylo pouhou loterií. Prašť jako uhoď… při zimování v několika nástavkách je vyšetření zimní měli ztráta času, prostředků a dezinformace. Bez vlastních iniciativ (monitoring, samoléčba) je zvláště nízkonástavkové včelaření se silnými včelstvy zpravidla hazardování.

//\/\\//

Podle nařízení SVS o tlumení varoázy (http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-METODICKÉ_Varroáza_Klikanec%20Tlumení.doc)je nutné dodržovat určité časové termíny. Pokud byste dodržel 7 denní interval mezi posledním ošetřením a očištěním podložky pro následný spad, nebylo by ani u Vás 59 VD.
Nikdy jsem nepočítal VD, prováděl předepsaní ošetření a nikdy jsem neměl průměr nad 3 VD na včelstvo, často to byla 0. Jsem asi konzervativní protože neponechávám prázdné, neobsednuté souše v zimujícím včelstvu. A také zimuji maximálně ve dvou nástavcích B10.
Mohu ale potvrdit, že i u včelařů v naší ZO, kteří zimují na více nástavcích, se více jako 3 VD vyskytlo jenom párkrát, naposled v roce 2003.

Jirka:
Pavle ,že preferuješ panenské plásty na med to je kolik u jednoho včelstva?Jsem byl rád že mi letos postavily v průměru 4 kousky a ty mi hned zaplodovaly abych vyměnil něco v plodišti,tak nemlž,máme to s malou odchylkou všichni stejně. Pokud postaví 10 mezistěn musíš vyměnit nejméně 5 v plodišti a pokud máš dvě plodiště nemáš nic do medníku.To se opakuje pořád dokola.Tak ty starší z plodiště jsou v medníku.Když med nejde vytočit pro hustotu,mladé nejdou ani odtrhnout od stěny medometu,ty starší to vydrží.

___________________________________________________________

Co takhle, kdybyste si pořídil levný nízkonástavkový úl (např. www.nastavky.cz), zkusil včelařit s tvorbou oddělků od každého včelstva a jejich zpětným posilováním na podzim, zkusil používat mednou komoru a panenské plásty nad ní… potom uvidíte sám, že med z panenského díla produkovat ve velkém množství lze a že takto vedená včelstva bez problémů vystaví 3-4 NN mezistěn a oddělky další 1-2 NN mezistěn každý rok. Ale dokud si to nevyzkoušíte sám, je to pro vás jen teorie. Praxe je nepřenositelná a jedinečná. Není problém rok co rok na podzim převést včelstva na panenské dílo i bez Norského zimování. Nebojte se toto, včely vydrží hodně (a obzvláště v zimě a na podzim).

//\/\\//

lokvenc.petr:
Každá povinnost je svým způsobem omezující - to ale neznamená, že musí být
špatná...

___________________________________________________________


Co je dobrého na naprosto zbytečném léčení prováděné jen kvůli tomu, že se do měli dostali roztoči uhynulí při podzimním ošetření, tedy právě ti roztoči, kteří tam nemají co dělat! Léčíme pro klamnou potěchu duše z domnělé pomoci, nebo léčíme, abychom uzdravili?

V předjaří jsem měl naprosto enormní spady a teď skoro vůbec nic nepadá. Čím to asi bude? Např. v jednom včelstvu, kde jsem zaznamenal rekordních 21 roztočů za 3 dny (19.-22.3), teď při poslední odečtu spadl jen jeden roztoč za 14 dní. Přitom jde o bezkonkurenčně nejsilnější včelstvo na stanovišti. Přirozený spad se u mě objevil až v červenci. Po diagnostické léčbě kyselinou mravenčí v půlce června skoro nic nespadlo. V současnosti mám průměrný spad 0,2 roztoče/den. Jest-li to tak bude pokračovat dál, tak léčit v podletí nebudu (teda pokud nedostanu Gabony). Ušetřím si kyselinu na dobu potřebou a nebudu jí zatěžovat včelstva bez roztočů. Proto monitoring dělám (letos jedu s podložkami po celý rok).

//\/\\//

"Me zase az tak nezaujala, profesionalove preferuji tuto barvu plastu, pri transportu do medaren a hlavne pri vytaceni vydrzi i dosti hrube zachazeni.I pri melacitoze vydrzi plasty vyssi zahrati a pri vytaceni to pak ustoji. "

Ta fotka je podexponovaná, fotograf si v málo osvětlené místnosti přisvětloval bleskem a on nebo automatika podexponovali, aby v odlesku od kachliček nebo na té hliníkové konvi nebyly přepaly. Pečlivý profík by pak sedl na 10 minut k Photoshopu a tu fotku aspoň zesvětlil, případně ještě vytáhl "ze tmy" příliš tmavé pasáže.
Ten plást mohl být klidně jen 2 - 3 x zaplodovaný a v reálu úplně světle hnědý....
Včelí plást je v tom směru navíc velice citlivý, podle toho, jak se jeden plást nafotí, může být úplně světlý i úplně tmavý, souvisí to geometricky s buňkami plástu, při určitém natočení a osvícení plást pohcuje prakticky všechno dopadající světlo, i když je jinak světlý.

Podle mně s tím spadem roztočů tady bečíte na cizím hrobě. Jestli si myslíte, že je včelařů s takovým problémem většina, tak tady na tomto fóru to nevyřešíte. Musíte s diskuzí do Svazu, napsat článek do Včelařství, zaúkolovat funkcionáře, aby to oni začali řešit. Protože jedině oni mohou vyvolat jednání s veterinou , kde by se něco mohlo změnit.

Pokud si myslíte, že je vás menšina, tak proč si myslíte, že by se mělo něco změnit, že by většina se měla přizpůsobovat menšině? To naopak menšina by se měla přizpůsobit většině. To je takový problém udělat třeba vložku, která umožní i u nízkonástavkových úlů s hodně podstavenými nástavky dávat v zimě podložku nahoru na tyto neobsazené nástavky hned pod zimující včelstvo? Koneckonců, kdo nechává včely stavět mezistěny v dostatečném množství, tak když příliš tmavé plásty vyvaří na podzim a ne až na jaře, zas toho tolik na skladování přes zimu nemá. Jeden nástavek výšky 24 nebo dva nástavky výšky 17, pokud to naskládá do komínů až ke stropu, vysokých tak dva metry, je potřeba zastřešené nevytápěné plochy přes zimu i pro plásty desítek včelstev docela malá. Jeden komín pro 5 - 8 včelstev.....
Koneckonců i nástavky s plásty naskládané do komínů a uložené venku jen přikryté plechem jsou méně namáhány povětrností než když jsou tyto nástavky podstaveny jako nejniží nízko nad zemí, kde při každém dešti na ně odskakuje ze země voda a bláto.

Kdyz budes pouzivat mrizku, tak si kazdy rok ty nezaplodovane svetle plasty schovas na zimu a v dalsim roce jim pak pridas dalsi dve do medniku ( 3 nastavek 39x24) . Nemusis potom ty svetle plasty sirit a kdo vi co jeste, zavijec na ne nejde atd. Takze kdyz se chce, tak to jde a me se chce.

P.

P.Krátký:
.... přesto probíhalo vytáčení bez borcení díla,za celou letošní sezónu se mi v medometu částečně rozpadly jen 2 plásty s celkem cca dvou tisícovek plástů míry 44,8 x 13,7.Takže tady je argument nevytočitelnosti panenských plástů zcestný.
Jediné,co se mi v medometu rozpadá,jsou panenské plásty z plodiště(44,8x28,5),takže se je ani vytáčet nepokouším.

------------------------

Protože z historických důvodů mi v tom vznikl chaos, mohl jsem letos porovnávat 137, 159 a 185.

137 jsem se rozhodl, protože mi to vyšlo právě z hlediska vytáčení jednoduší a docela dobře tam staví o volně a hlavně je dílo skoro vždy přilepeno k dolní loučce. Samozřejmě nedrátkované.
Vytáčet jdou i na starém medometu s prouhnutým košem v naprosté pohodě.
159 nedrátkované (dá se do nich sehnat plast, krmítko, mezistěna i plast. rámek, ale už je to těžší) - tady je to horší ale je třeba točit pomalu
185 - drátkované - jdou jako 159 bez drátků
185 - volná stavba - nemožné vytočit bez zničení.
232 - drátkované - dá se opatrně vytáčet - běžně je mám, ale zdržují

Karel

Už jsem to tu psal,ale opakování matka moudrosti.Panenské dílo v medníku mám rovněž,a ne jen letošní nebo loňské.A zdaleka to není jen kvůli kvalitě medu,letos se kupodivu projevila jedna nevýhoda letošních vystavěných mezistěn a následně zanesených řepkou.I přes tvrzení literatury a včelařských odborníků,že v novém díle trvá krystalizace se zpožděním tomu bylo letos přesně naopak.Nejdříve začal krystalizovat řepkový med právě v čerstvě vystavěných mezistěnách.Proč,to je mi opravdu záhada.Ale i přesto probíhalo vytáčení bez borcení díla,za celou letošní sezónu se mi v medometu částečně rozpadly jen 2 plásty s celkem cca dvou tisícovek plástů míry 44,8 x 13,7.Takže tady je argument nevytočitelnosti panenských plástů zcestný.
Jediné,co se mi v medometu rozpadá,jsou panenské plásty z plodiště(44,8x28,5),takže se je ani vytáčet nepokouším.
Další výhodou nezaplodovaného díla v medníku je bezproblémové skladování tohoto díla přes zimu,nestalo se mi,že by je napadl zavíječ,takže nepotřebuji ani chlazený sklad ani průvanové úložiště.
Pokud už se mi stane,že matka proklouzne do vyšších pater a několik těchto plástů zaklade(včelařím bez mřížky),tak se nic neděje,při úpravě prostoru na zimu nechávám přednostně tmavší dílo ve včelách.
Další výhodou panenského díla v mednících je fakt,že takovéto dílo se dá používat řadu let bez nutnosti obměny,teoreticky to vypadá,že dříve bude nutno obměnit rámky s tímto dílem než samotné dílo(letos už jsem musel několik rámků v sezóně opravit,většinou to byly ulámané přesahy na horních loučkách),nerez drátek je samozřejmostí.
Takže v celku můžu říct,že panenské dílo v medníku má pro mě více výhod než nevýhod,nechat klást matku v medníku je v mém provozu spíše negativní,ale nesnažím se tomu zabránit,jen mi to přidělává práci.

Zdraví Pavel

Jelikož jsem v srpnu 2008 začínal znovu prakticky od nuly se čtyřrámkovým oddělkem (39x24x11), tak si musely do tehdejší zimy vystavět aspoň jeden nástavek, což nějak zvládly. V r. 2009 jsem už zimoval 4 včelstva na dvou nástavcích, takže vystavěly dost, ale nestihly už žádný med. Letos si tedy musely vystavět medníky, stihly 3. vysoký nástavek a tak polovinu polonástavků 39x17, něco na volnou stavbu, něco s mezistěnami. Myslím velku standard, ale žádné rekordy ... No a protože stavěly prostor pro ukládání zásob, moc se nehrnuly do stavby v plodišti. Některé nikoli "moc" ... nehrnuly se do toho vůbec ... :-(. (Med byl tedy v nově postavených a chuťově hodně dobrý.)Teď za poslední 3 týdny nepostavily už nic, jen oddělky staví pěkně. Ale plyne z toho, že v takové situaci, pokud jde o obměnu, tedy o tu systémovou, pak na ni přijde vlastně řada až někdy příští, tedy vlastně 4.)rok. I letos uchovávám staré souše aspoň jako pomůcku k jarnímu rozšiřování a tavím jen to, co už opravdu nepůjde ...
Klidné dny. Jiří
xxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 5. 8. 2010
Re: (46315) (46321) (46325) (46336)

Jsem byl rád že mi letos postavily v průměru 4 kousky a ty mi hned zaplodovaly abych vyměnil něco v plodišti...
------

Mně postavily povětšinou skoro jeden vysoký a jedne nízký nástavek, Míň jak jiné ropky. Přesto si nemyslím, že mám nějak světlé voští.
A jinak vypadá voští v průhledu a jinak na pohled, když je potažené propolisem.
I když není zaplodované, tmavne od propolisu a od pylu.

Zákazníci si taky můj med pochvalují, ale domnívám se, že s ejedná spíše o snůškové poměry a hlavně filtraci, skladování a stáčení medu.
Rozlišil bych tmavé dílo a pak takové to dehtové. Do takového stádia to dojít nenechávám:-)

Na druhou stranu je chybou vytvářet dojem že správná barva souše je bílá až světležlutá. Když někdo začíná a nemá plást starší 3 let, tak má takový dojem.
Časem přijde na to, co včelám vyhovuje.

Karel

Mám podobnou zkušenost.Zabýval jsem se v loni podrobně mapováním různými způsoby lečení a data sbíral v časových ůsecích.14.11.2009 po léčení aerosolem(aceton) byl na jednom včelstvu po 18 hodinách od léčení spad 256 Vd.Zajímalo mě zda je ve včelstu ještě plod.Po rozebrání a následném sestavení bylo na podložce dalších 43 Vd.Plod ve včelstvu nebyl a teplota v tu chvíli byla 14°C.Včelstvo ve druhém nástavku,ve třetím zásoby.Za dalších 162hod.spadlo ještě 12Vd a za dalších 7 dní ještě čtyři.Pokud by se mi do vzorku 16 včelstev dostalo těch 59 Vd byl bych nad průměrem a na jaře natíral.A objektivita je v haj..u

>Osobně si myslím a vychází to z logiky věci ve vysokých nástavcích jo proti nízkým je rozdílný počet vodorovných louček a tak by měli být rozdíly v počtech.<
------------------------------------------------------------
Spad po zimě 2009/2010 3,14 ks roztočů na včelstvo. Zimování ve čtyřech nízkých nástavcích. I když se to běžně nedělá, v letošním roce sleduji spad roztočů od 12.04.10, kdy jsem ometal podložky a 13.04.10, jsem již prováděl jarní úpravu včelstev která spočívala v tom, že nízké nástavky 1 a 2 (rozuměj nad úlovým dnem) jsem přesunul na místo nástavků 3 a 4. Tedy sopdní nástavky se ocitly na místě těch dvou horních nástavků. Dne 17.04.10, byl spad roztočů v řádu desítek kusů (rámcově od 10-ti do 87-ti ks v jednotlivých včelstvech). Včely udělali jarní úklid i v těch původně spodních nástavcích a spadli i roztoči po podzimním léčení. Tento dokumentovaný případ (mohu dokázat provedenými zápisy v průběhu roku nebo údaji z VMS) dokazuje, jakou vypovídající schopnost má počítání roztočů ze zimního spadu. Díky jednomu nebo dvěma nízkonástavkovým včelařům mohou provádět jarní nátěry plodu i ti klasicisti úlových soustav v příslušné základní organizaci, kteří by to jinak provádět nemuseli a při tom je spad roztočů zkreslen roztoči schovanými po podzimním léčení v nízkonástavkových úlech. Podle mého názoru by měly "brady študované" provést korekci vyhodnocení jarních spadů roztočů podle jednotlivých typů úlových soustav. Jinak je to vše pro kočku. Pokud si naši "nejchytřejší" neuvědomují, že i zde existuje skupina včelařů, která se odlišuje chovem včelstev od zažitých praktik let čtyřicátých minulého století, je to smutné a vrhá to naše snažení o desítky let zpět. Ano ano, přátelé. Včelaři jsou různí a různé jsou i metody chovu. Klasické, zkostnatělé, naučené a neměnné a nové tvůrčí, které chtějí i něco nového než pohodlný a nějak fungující klasicisnus. Jenom toho kleštíka včelího, kdyby nebylo.
JK

Jsem byl rád že mi letos postavily v průměru 4 kousky a ty mi hned zaplodovaly abych vyměnil něco v plodišti...
------

Mně postavily povětšinou skoro jeden vysoký a jedne nízký nástavek, Míň jak jiné ropky. Přesto si nemyslím, že mám nějak světlé voští.
A jinak vypadá voští v průhledu a jinak na pohled, když je potažené propolisem.
I když není zaplodované, tmavne od propolisu a od pylu.

Zákazníci si taky můj med pochvalují, ale domnívám se, že s ejedná spíše o snůškové poměry a hlavně filtraci, skladování a stáčení medu.
Rozlišil bych tmavé dílo a pak takové to dehtové. Do takového stádia to dojít nenechávám:-)

Na druhou stranu je chybou vytvářet dojem že správná barva souše je bílá až světležlutá. Když někdo začíná a nemá plást starší 3 let, tak má takový dojem.
Časem přijde na to, co včelám vyhovuje.

Karel

Pavle ,že preferuješ panenské plásty na med to je kolik u jednoho včelstva?Jsem byl rád že mi letos postavily v průměru 4 kousky a ty mi hned zaplodovaly abych vyměnil něco v plodišti,tak nemlž,máme to s malou odchylkou všichni stejně. Pokud postaví 10 mezistěn musíš vyměnit nejméně 5 v plodišti a pokud máš dvě plodiště nemáš nic do medníku.To se opakuje pořád dokola.Tak ty starší z plodiště jsou v medníku.Když med nejde vytočit pro hustotu,mladé nejdou ani odtrhnout od stěny medometu,ty starší to vydrží.

Osobně se mi jeví, že tou hrstkou jsou právě ti s budečáky v kočovných vozech jiné uživatele budečáků neznám

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zna?en? matek, ?schova pl?st?
> Datum: 05.8.2010 20:10:51
> ----------------------------------------
> Většina včelařů v ČR zimuje v jednom, maximálně dvou
> "nástavcích". Pokud dostatečně nakrmí, obsedá včelstvo v době odběru vzorků
> spodní nástavek. Výsledky "konzervativního systému a zastaralých praktik
> organizovaného léčení" v těchto případech odpovídají s dostatečnou
> přesností skutečnosti. Kdyby byli všichni tak svědomití jako jste Vy a pan
> Turčáni a kdyby neodpovědní včelaři neohrožovali zdravotní stav včelstev
> svých sousedů, byla by situace jiná.
> Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů"
> chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.
>
>
>

Já jsem ten pokus dělal před několika lety a zákazníci nic nepoznali Zato poznávali rozdíly mezi jednotlivými úly o což jsem srovnávání rozšířil mluvit orozdílech chuti z ze starých a panenských plástů je stejný blábol jako Biomed Moji zákazníci také tvrdí, že můj med je ten nejlepší. a já to však přičítám jen pochlebování se záměrem snahy o výhodnější cenu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 05.8.2010 19:21:34
> ----------------------------------------
> Antone já ti samozřejmě držím palce aby ti to vycházelo, ale po r. 2007
> bychom měli hovořit o problému střízlivě a bez přehnaného optimizmu. Pavle
> u mě je v mednících cca 80 % panenských plástů a zákazníci říkají to samé.
> Majitelé prodejen jsou z toho na mrtvici, protože chtějí jen ten můj a když
> není, neustále se vyptávají kdy bude. Asi na tom něco bude s tou chutí vůní
> a pod. Ostatně stačí udělat ten pokus, jak jsem o něm psal na začátku
> sezony. Zdraví R. S.
>
>
>

R.S:Takže abych ukončil tu diskuzi o ničem, musím přiznat, že špatné a neschopné profíky neznám."

_________________________________________________________

Já ano,a k velké radosti okolních včelařů někteří bohužel fungují,a leckdo by se divil,jaká jména mezi nimi jsou a v jakém stavu jsou jejich hospodářství.Ale diskrétně budu mlčet.

Pavel

Osobně si myslím a vychází to z logiky věci ve vysokých nástavcích jo proti nízkým je rozdílný počet vodorovných louček a tak by měli být rozdíly v počtech. Věc se má tak, že vyšetřovací metody jsou zprůměrovány a počítají i se statistickou chybou. Je naprostou hloupostí od včelařů se chtít dopracovat nějakých přesných čísel. To prostě nejde.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zna?en? matek, ?schova pl?st?
> Datum: 05.8.2010 16:41:44
> ----------------------------------------
> Stonjek:
> My musíme odevzdávat vzorky k rozborům a podstavené nástavky nám v tom
> trochu dělají zmatek. V podstatě čím víc mám nástavků pod včelstvem, tím
> víc jsou výsledky rozborů nepoužitelné. Stačí mírné oteplení, včelky se
> trochu roztáhnou a už padají na podložku zachycení roztoči třeba z podzimu.
>
> ___________________________________________________________
>
> V tomto případě jde o naprosto zbytečné omezování současnými zastaralými
> praktikami organizovaného léčení. Mám zkušenost, že např. při zimování v 6
> NN je vyšetření zimní měli nevratně zkreslené, tedy úplně k ničemu. Jenže
> působí tu zaběhnutý konzervativní systém a ten pouhá hrstka ?nástavkářů?
> těžko v dohledné době změní. Ale lze ho obejít (Stačí vybrat roztoče z měli
> a je po problému :-) V zimě je času na to dost. Svědomitý včelař si svá
> včelstva v případě potřeby včas sám ošetří.)
>
> MV
>
>
>

"Organizované léčení se vším všudy"
Ono to léčení není výmyslem včelařů, ale SVS. To, že má být organizované,
je již jen metoda, a osobně si myslím, že ne nejhorší...
A to "omezení" jarním léčením?
Každá povinnost je svým způsobem omezující - to ale neznamená, že musí být
špatná...
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Thursday, August 05, 2010 8:50 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Značení matek, úschova plástů

> Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů"
> chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.
>
> ______________________________________________________________
>
> Změna: zrušení organizovaného léčení se vším všudy
> Omezení: jarní léčení nátěrem plodu
>
> MV
>

Kapoun:
Většina včelařů v ČR zimuje v jednom, maximálně dvou
"nástavcích". Pokud dostatečně nakrmí, obsedá včelstvo v době odběru vzorků spodní nástavek. Výsledky "konzervativního systému a zastaralých praktik organizovaného léčení" v těchto případech odpovídají s dostatečnou přesností skutečnosti. Kdyby byli všichni tak svědomití jako jste Vy a pan Turčáni a kdyby neodpovědní včelaři neohrožovali zdravotní stav včelstev svých sousedů, byla by situace jiná.
Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů" chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.
==================================
================================== Vezmu to po částech:

Většina včelařů v ČR zimuje v jednom, maximálně dvou
"nástavcích".
-----------
Naprostá většina včelařů pod 50 let které znám - tedy těch co tu budou včelařit i za deset, dvacet let včelaří v nástavkových úlech. Naprostá většina z nich v nízkonástavkových úlech.
Takže pokud chcete koukat na odcházející minulost, máte možná pravdu. Jinak to tu hrstkla nástavkářů, ke všemu mladých, za čas ovládne.
====================
Pokud dostatečně nakrmí, obsedá včelstvo v době odběru vzorků spodní nástavek.
--------
Je to věc praxe, ale jsem radši, když včelstvo, pokud zimuji jen ve dvou nástavcích 24cm, alespoň zčásti zasahuje na podzim do horního nástavku. Tím pádem je rozděleno dvěma loučkami a spad roztočů je velmi ovlivněm těmi co zůstanou na loučkách po léčení.
=====================
Výsledky "konzervativního systému a zastaralých praktik organizovaného léčení" v těchto případech odpovídají s dostatečnou přesností skutečnosti.
---------
Naprostý a bezvýhradnáý souhlas - relevantní vzorky ze zimního vyšetření můžete dostat, pouze pokud zimujete konzervativně v jednom nástavku. Jen nechápu, proč tento soubor platných vzorků znehodnocován vzorky od nástavkářů co zimují ve větším množství nástavků. Jedná se o naprosto nesouměřitelná čísla a vzniklý průměr je naprosto bezcená informace získaná za vysokých nákladů.
==========================
Kdyby byli všichni tak svědomití jako jste Vy a pan Turčáni a kdyby neodpovědní včelaři neohrožovali zdravotní stav včelstev svých sousedů, byla by situace jiná.
--------------------
Naprostý souhlas. Zodpovědný včelař nepotřebuje laboratorní výsledky ale sleduje zdravotní stav svých včel sám. A při léčení sám sleduje spad a léčí tak, aby zimu přežilo co nejméně roztočů. K tomu je velice dobré léčit v zimě a ne místo toho čistit podložky a odebírat vzorky.
=========================
Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů" chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.
-----------------------
Myslím, že příteli Václavkovi i dalším mladým je to jasné. Jen mi není jasné, jak Vy chcete zachovat současnost, jen jak zmizí dotace z EU (2014) a možná i dotace ze státního rozpočtu. Domníváte se, že současnou praxi budou všichni včelaři ochotni financovat ze svého?
Možná, že se začnou ptát kam zmiztelo pár set milionů dotací od EU a co po nich zůstalo. Trochu dotovaných medometů a .....?

Karel

P.S.
Při mírném zamoření včelstev v řádu 100vek roztočů zůstane po léčení ve včelstvu na 3 nástavkách i 50 roztočů.
Rozeberete včely, spadne jich těch 50 a pak až do února žádné. Vezmete pár těch roztočů, přidáte je do prázdného vzorku a odešlete. Nález je přesto NULA.

Proč jsem nucen si kazit zimu sbíráním podložek, když jsou stejně vzorky od hrstky nástavkářů k ničemu. Stačilo by dát do budooucna do vyhlášky, že vzorky odevzdávají včelaři klasici, kde mají vzorky vypovídací hodnotu. Takto si coby reprezetant hrstky nezateplených nástavkářů představuji tu změnu. Mít v zimě klid na lyže a nedělat nákladně zbytečné věci k ničemu, jen aby někdo sečetl nepřesná čísla. A vyčerpal dotaci.

Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů" chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.

______________________________________________________________

Změna: zrušení organizovaného léčení se vším všudy
Omezení: jarní léčení nátěrem plodu

MV

Většina včelařů v ČR zimuje v jednom, maximálně dvou
"nástavcích". Pokud dostatečně nakrmí, obsedá včelstvo v době odběru vzorků spodní nástavek. Výsledky "konzervativního systému a zastaralých praktik organizovaného léčení" v těchto případech odpovídají s dostatečnou přesností skutečnosti. Kdyby byli všichni tak svědomití jako jste Vy a pan Turčáni a kdyby neodpovědní včelaři neohrožovali zdravotní stav včelstev svých sousedů, byla by situace jiná.
Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů" chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.

Antone já ti samozřejmě držím palce aby ti to vycházelo, ale po r. 2007 bychom měli hovořit o problému střízlivě a bez přehnaného optimizmu. Pavle u mě je v mednících cca 80 % panenských plástů a zákazníci říkají to samé. Majitelé prodejen jsou z toho na mrtvici, protože chtějí jen ten můj a když není, neustále se vyptávají kdy bude. Asi na tom něco bude s tou chutí vůní a pod. Ostatně stačí udělat ten pokus, jak jsem o něm psal na začátku sezony. Zdraví R. S.

Stonjek:
My musíme odevzdávat vzorky k rozborům a podstavené nástavky nám v tom trochu dělají zmatek. V podstatě čím víc mám nástavků pod včelstvem, tím víc jsou výsledky rozborů nepoužitelné. Stačí mírné oteplení, včelky se trochu roztáhnou a už padají na podložku zachycení roztoči třeba z podzimu.

___________________________________________________________

V tomto případě jde o naprosto zbytečné omezování současnými zastaralými praktikami organizovaného léčení. Mám zkušenost, že např. při zimování v 6 NN je vyšetření zimní měli nevratně zkreslené, tedy úplně k ničemu. Jenže působí tu zaběhnutý konzervativní systém a ten pouhá hrstka „nástavkářů“ těžko v dohledné době změní. Ale lze ho obejít (Stačí vybrat roztoče z měli a je po problému :-) V zimě je času na to dost. Svědomitý včelař si svá včelstva v případě potřeby včas sám ošetří.)

MV

Zdravim pane Stonjeku,

byla zde historicky velka diskuze o tmavych plastech na med a svetlych nezaplodovanych, vzdycky to zkoncilo, tak ze nikdo nebyl sto verohodne znalecky posoudit - vuni, chut a barvu medu v zavislosti na barve plastu.
Proto je pro me pochopitelne, ze vcelari kteri se potrebuji vcelami uzivit, tak pouzivaji na med jiz zaplodovane plasty. Osobne jsem to videl i z jejich ust slysel( jmenovat nebudu). Ja je neobhajuji ani neocernuji.
Osobne preferuji panenske plasty, zakaznici rikaji, ze jim med ode mne moc chutna, jestli je to svetlym plastem nebo ne, tezko rict.
Jinak pana Pravdu osobne znam, je to dobry a uznavany vcelar.

Udelal jsem cirka 40-50 oddelku, cirka 10 % jsem musel napravovat, matky se nevratily. Na druhy pokus OK,100%.
U nas v obci 500 obyvatel, rozloha 5 km2 180 vcelstev. Takze trubcu jsou mraky, problem byl nekde v matce. Nekladla ani neoplozene vajicka. Letos jsem vychoval cca 55-60 matek ( nektere na obmenu v produkcnich vcelstvech). Tuto vadu mela jedina. Takze to zase neni tak spatne.

P.

Rudla, je som skromný od prírody, neznášam velikášstvo, ale ak niečo mám robiť, musím byť v reálnom obraze, že mi to pomáha, v tomto postupe trochu pochybujem. Viem pochválil som sa (veď sa u nás aj hovorí, nechváľ sa, je to akoby si na hlavu nasr..), je to aj nebezpečné, lebo človek si môže na svoju hlavu privolať nešťastie, ktoré sa dostaví, keď to najmenej čakáš. Zatiaľ mi to vychádza.

Tak jsem vcera oplodnacek zrusil,

matka se nerozkladla, takze pri dobrem pocasi nema cenu cekat dele nez tri tydny od vylihnuti na prvni vajicko. PZ

Pavel, ale to môže byť omyl, v tomto čase oplodnenie M nemusí byť ani do 21 dní, M ostáva rujná aj 35 dní, kedy rujnosť postupne zaniká. To, že nie táto oplodnená, nemusí byť chybnou matkou, ale nedostatkom rujných trúdov na trúďom zhromaždisku. Rujnosť vzniká u trúdov min. 10 dní

Takže abych ukončil tu diskuzi o ničem, musím přiznat, že špatné a neschopné profíky neznám. Když musím vyrazit na výzvědy, vyrazím k těm schopným. Nakonec jsem se i u takováho vyučil a dodnes z toho žiju. Co se týká poviných odběrů měli, jsou povinné a nic s tím nenaděláme i když bych si uměl představit život i bez nich. Také platí, že i mistr světa narazí a že jich v r. 2007 bylo!!! Takže trochu víc pokory Antone by neuškodilo! Zdraví R. Stonjek

To vse vim, ale zkratka uz to delam jinak a jde mi to k me spokojenosti.
Medovice, volna stavba, starej medomet - moc horsich kombinaci uz snad neni
ne? :-)

T.H.
Me zase az tak nezaujala, profesionalove preferuji tuto barvu plastu, pri
transportu do medaren a hlavne pri vytaceni vydrzi i dosti hrube
zachazeni.I pri melacitoze vydrzi plasty vyssi zahrati a pri vytaceni to
pak ustoji.
Na You tube jsou velkoprovozy i ze zahranici, takove plasty je tam bezne
videt.
PZ

Tak jsem vcera oplodnacek zrusil,

matka se nerozkladla, takze pri dobrem pocasi nema cenu cekat dele nez tri tydny od vylihnuti na prvni vajicko.

PZ

Me zase az tak nezaujala, profesionalove preferuji tuto barvu plastu, pri transportu do medaren a hlavne pri vytaceni vydrzi i dosti hrube zachazeni.I pri melacitoze vydrzi plasty vyssi zahrati a pri vytaceni to pak ustoji.
Na You tube jsou velkoprovozy i ze zahranici, takove plasty je tam bezne videt.
PZ

Nahodou jsem narazil na clanecek

http://www.novinky.cz/ekonomika/207885-manzele-vyhodili-z-prace-tak-zacali-uspesne-vcelarit.html

Zaujala me ta fotka.....

T.H:

Nevite to nekdo presneji jak dlouho muze byt matka v oplodnacku jeste
pouzitelna? tyden, dva vic?

O trudy bych se zas az tolik nebal. Vim ze ''spravny vcelar'' uz je v ule
nema! :-)) ale ja je tam mam, i ve vajickach a larvickach :-) Spis pujde o
kvalitu trubcu ale to asi dotycneho zatim trapit nebude...
T.H.


>
> Matke môže ešte nejaký čas existovať v oplodniačiku bez toho, aby jej to
> ubralo na kvalite, uvedomte si však, že sezóna končí a matku ak chcete
> využiť, tak ju pridajte do včelstva, ktoré by si ju "zaslúžilo". Po
> odobratí M si včelstvíčko ešte môže vychovať M (ak má dostatok zásob), ale
> či sa ešte dokáže oplodniť je vo hviezdach. Plodovať by mohla tak o 25 až
> 30 dní, ak by sa v prírode objavil trúd. Pokusom sa môžete obohatiť o novú
> skúsenosť, kladnú alebo zápornú.
>

"R.S:Samozřejmě, že velcí včelaři jsou nejlepším zdrojem poučení už jenom proto, že jsou nejlepší. Kdyby nebyli, zkrachovali by."

_______________________________________________________

To je určitě pravda,ale nemusí to tak být.Aktivní sezóna trvá jen 4-5 měsíců v roce,zbylý čas je vyplněn přípravami na sezónu a údržbou včelstev,čili je tu prostor i pro jiné aktivity,které mohou být rovněž významným zdrojem příjmů člověka podnikajícího v tomto oboru.I přes vynikající odborné znalosti a praktické zkušenosti může mít někdy smůlu a včelstva se mu vyrojí,nepřinesou med,ptotože prostě není z čeho,dostanou MVP nebo si donesou rezistentní roztoče,případně bude nadprodukce medu a ceny se propadnou níž,což je z ekonomického hlediska určitě nevýhoda.Existují velkovčelaři,kteří vedle včel ještě provozují něco jiného,je to taková pojistka pro hubené roky,nebo nedávno začali a než se to pořádně naučí,tak svůj velkochov dotují z jiných zdrojů.Bohužel to má i stinné stránky,právě proto,že takový člověk provozuje něco jiného,tak se může stát,že ty svoje včely může tak trochu zanedbávat a pak je potenciální hrozbou pro okolní chovy z hlediska zdravotního stavu.
Tím nechci říct,že jsou všichni takoví,řada velkých chovatelů opravdu může sloužit ostatním příkladem.

Zdraví Pavel

>Rovněž jinak k tomu přistupuji, když nástavky musím vozit z medárny na včelnici, než když má někdo včely vedle domu.<
------------------------------------------------------------Mít pár včelstev vedle domu je skutečně pohodlíčko. Vždy tomu tak ale nebylo. Tehdy jsem na to měl ale pojízdnou medárnu. Večer v hospodě ukecat dva "černochy" na práci, ráno zapřáhnout za traktor, dojet na stanoviště, vytočit med, pomocníci zvednout na bradlech celý úl, podstvit nástavky s vytočenými rámky. Váhu úlu (rozuměj potřebné množství cukru na dokrmení včelstev) odhadnout podle "orosených čel pomocníků" ;o)). Navečer doplnit v hospodě deficit pivních jednotek pomocníkům. Na zjištění potřeby doplnění zásob dnes máme závěsné váhy. Na zvedání a manipulaci máme zvedáky. Oni už nejsou ani ti pomocníci za pivní jednotky, ani za jinou měnu. Ale vše chce svoje a každý včelař to své obhospodařuje podle svého mínění nejlépe a je to tak dobře. Dnes je trend vše co odeberu odvezu domů do kamenné medárny v 1A třídě hygieny. Dříve jsme vytáčeli med na stanovištích a třeba i ve stanu. Ještě ho mám schovaný. Z pojízdné medárny mi ale syn udělal domeček pro vnoučata. A třicítka Major? Kde mu je konec?
Tak dobrou noc. JK

V podstatě čím víc mám nástavků pod včelstvem, tím víc jsou výsledky rozborů nepoužitelné. Stačí mírné oteplení, včelky se trochu roztáhnou a už padají na podložku zachycení roztoči třeba z podzimu. Stonjek

Rozbor meliva si nedávam robiť, stačia mi moje oči a keď čistím podmetové podložky každého klieštika nájdem, ak tam naozaj je. Moje záznamy z meliva Ti to môžu fosvedčiť, sú bez VD. Napriek tomu moje výsledky v boji proti roztočom sú dobré, možno vynikajúce. Súše pod plodisko na zimu podkladám už 25 rokov,od r. 1988som nezaznamenal žiadne poškodenie včelstva klieštikom, tak prečo by som sa toho musel vzdať a robiť niečo, čo mi nariadi niekto od kancelárskeho stola? Prečo si mám dávať robiť rozbor zimného meliva, keď výsledky sú na .....!

Ja som v živote plod po zime natieral raz v živote. Je to nezmysel. Nakoniec nie raz som na Konferenci čítal výhrady návštevníkov k rozborom meliva, zdá sa mi, že niečo smrdí v štáte....? Myslím si, že niečo také u nás veterinári nenariadia, možno tých ešte pár rokov vydržím, každému sa čas pobytu na tejto zeme naplní.

Ja som pôvodne všetkým dochovaným matkám naliepal na hruď opalitové (poľské) značky a to len korektorom AQVA: ak aj odpadla značenej M opalitová značka, istotne jej na hrudi ostala biela farba. Ale tú bezpečnosť nevyváži žiadne lepidlo.

"Velkovčelař si nemůže dovolit přebírat nejnovější neověřené postupy a metody, právě kvůli tomu, že má ve včelstvech množství peněz a že ho to živí. Nemůže si dovolit něco většího odlišného vyzkoušet. Musí přebírat starší stoprocentně ověřené a spolehlivé metody, musí papouškovat pravdy výzkumníků a dalších zdánlivě spolehlivých sdrojů. Může maximálně staré osvědčené metody prohlubovat a pulírovat."

Jen bych ještě dodal, že velkovčelař zas do včelaření dodává zjednodušení a rychlost. Jestliže velkovčelař s nějakou stovkou včelstev maká v sezóně ve včelách v pracovní i nepracovní dny, tak malovčelař třeba s 6 včelstvy má sklon v sezóně na těch svých šestero včelstvech makat každou sobotu i neděli a ještě třeba nějaký pracovní den odpoledne.....
Zatímco kdyby převzal zjednodušené a zrychlené metody velkovčelaře, měl by hotovo za dvě hodinky....
Každý ať si vybere....

Antone tvoje nadšení chápu, ale u nás v Čechách je vše trochu jinak. My musíme odevzdávat vzorky k rozborům a podstavené nástavky nám v tom trochu dělají zmatek. V podstatě čím víc mám nástavků pod včelstvem, tím víc jsou výsledky rozborů nepoužitelné. Stačí mírné oteplení, včelky se trochu roztáhnou a už padají na podložku zachycení roztoči třeba z podzimu. Pak musím natírat plod, to je také zážitek, když je v několika nástavcích plod a počasí nic moc. Rovněž jinak k tomu přistupuji, když nástavky musím vozit z medárny na včelnici, než když má někdo včely vedle domu. Rovněž nelze přehlédnout, že nástavky pod včelkami víc trpí. Stačí porovnat vzhled rámků ze včel a ze skladu na jaře na zač. sezony. Prostě univerzální řešení neexistuje, každý musí zvolit to, co mu nejvíc vyhovuje. Co se týče značkování matek také už jsem jich označkoval hodně, ale ani jeden případ, že by acetonová barva včelám vadila. Matku označkuji v ruce nebo pod poklopkou, pofoukám a do 30 s. je zpátky. Doteď jsem žádný projev nepřátelství nezaznamenal. Když vyjímečně lepím opalit, značím pod poklopkou a lepím Herkulesem. Vedle si udělám kapičku lepidla namatlám hezky chlupatý hrudníček i značku a pak opalit připlácnu. Ještě se nestalo, že by upadla. Při značkování, zvl. když je vedro, acetonová barva tak spolehlivě opalit neudrží. Bedlivě ale dávám pozor abych hlavně fixoval hlavičku a hrudník a snadno zranitelný zadeček byl co nejvíc volný, poklopka tedy musí být mírně šikmo. Ale opět platí, že každý to dělá tak, jak mu to vyhovuje. Zdraví R. Stonjek

"Naopak množství vydělaných peněz jsou nejspolehlivějším ukazatelem včelařovy úrovně a také peníze ve své podstatě nejlépe ochraňují včelstva. Když to spočítám i s medárnou, tak mám ve včelách statisíce a to v podstatě moje včelky dokonale chrání. Velmi jednoduše si totiž umím spočítat kolik by mě úhyn včelstev stál a kolik bych musel do nich nacpat, aby najely zase na plný výkon a věřte, že z té částky mi stávají vlasy hrůzou a je to také důvod proč v kritických letech jsem byl bez úhynů i když v mém okolí hynuly po stovkách."

Velkovčelař si nemůže dovolit přebírat nejnovější neověřené postupy a metody, právě kvůli tomu, že má ve včelstvech množství peněz a že ho to živí. Nemůže si dovolit něco většího odlišného vyzkoušet. Musí přebírat starší stoprocentně ověřené a spolehlivé metody, musí papouškovat pravdy výzkumníků a dalších zdánlivě spolehlivých sdrojů. Může maximálně staré osvědčené metody prohlubovat a pulírovat. Menší a malý včelař může zkoušet, protože když se mu něco nepovede, nic moc se nestane, živí ho něco jiného.

Typický příklad je třeba s krmením na zimu. Ještě před nějakým rokem se papouškovala zdánlivě "spolehlivá a stoprocentně ověřená" , dokonce jakýmisi pokusy v Dole potvrzená "pravda", že nakrmit se musí bezpodmínečně v srpnu nebo ještě lépe už v červenci, jinak se zimní včely upracují, v zimě chytnou chřípku, rýmu, choleru a kdovíco ještě a na jaře pak bude mít včelař prázdné úly. To se papouškovalo a opisovalo každý rok, dokud jsem nevyzkoušel pozdní nakrmení včelstev v říjnu až do prosince a hlásání tohoto nesmyslu aspoň trochu neotupil.

Chtěl bych se zeptat, jak dlouho můžu ponechat matku, která se rozkladla, v malém oplodnáčku? Včely vystavěly plást cca 10x10 cm a matka ho téměř celý zakladla. Stavět dál nemůžou, není kam.
A za druhé, když jim matku odeberu, narazí si matečník a vychovají novou matku? Díky. Josef

Matke môže ešte nejaký čas existovať v oplodniačiku bez toho, aby jej to ubralo na kvalite, uvedomte si však, že sezóna končí a matku ak chcete využiť, tak ju pridajte do včelstva, ktoré by si ju "zaslúžilo". Po odobratí M si včelstvíčko ešte môže vychovať M (ak má dostatok zásob), ale či sa ešte dokáže oplodniť je vo hviezdach. Plodovať by mohla tak o 25 až 30 dní, ak by sa v prírode objavil trúd. Pokusom sa môžete obohatiť o novú skúsenosť, kladnú alebo zápornú.

Gratuluji př. Václavkovi k jeho příspěvku, kde to naprosto správně vyhodnotil. Samozřejmě, že velcí včelaři jsou nejlepším zdrojem poučení už jenom proto, že jsou nejlepší. Kdyby nebyli, zkrachovali by. To samozřejmě nemůže pochopit někdo, kdo mentálně nepřerostl svých několik budečáků a tak alespoň pomlouvá. Peněz za prodej medu se štítí pouze neschopný blb. Naopak množství vydělaných peněz jsou nejspolehlivějším ukazatelem včelařovy úrovně a také peníze ve své podstatě nejlépe ochraňují včelstva. Když to spočítám i s medárnou, tak mám ve včelách statisíce a to v podstatě moje včelky dokonale chrání. Velmi jednoduše si totiž umím spočítat kolik by mě úhyn včelstev stál a kolik bych musel do nich nacpat, aby najely zase na plný výkon a věřte, že z té částky mi stávají vlasy hrůzou a je to také důvod proč v kritických letech jsem byl bez úhynů i když v mém okolí hynuly po stovkách. Nemohu si je totiž dovolit a tak mám nastudováno a snažím se. Jinak je třeba také porovnat teoretiky a praktiky profesionály. Když někdo chce začít včelařit a chce se tomu věnovat jen tak vlažně, ale mít výsledky ,stačí když si ze Včelařství vytrhá příspěvky J. Kolomého secvakne je a jede podle nich. Až bude mít dost plástů, nemůže včelařit špatně a odhaduji, že to může být tak do 15 listů A4. Kdyby si někdo nechal svázat příspěvky jednoho konferenčního žvanila teoretika, tak by to byly v knihovně 4 regály, ale včelařit bych podle nich nechtěl, to by muselo dopadnout jen špatně. Ale ani Slámův seriál není špatný, naopak mě připadá velmi povedený.Je to jednoduché, kdo umí umí a je to i v tom, co napíše znát. Zdraví R. Stonjek

Chtěl bych se zeptat, jak dlouho můžu ponechat matku, která se rozkladla, v malém oplodnáčku? Včely vystavěly plást cca 10x10 cm a matka ho téměř celý zakladla. Stavět dál nemůžou, není kam.
A za druhé, když jim matku odeberu, narazí si matečník a vychovají novou matku? Díky.

Tak to by mě taky zajímalo. Laicky bych si myslel, že včely při přenášení zásob z bodu A do bodu B k zásobám před vyplivnutím do buňky přidají enzym a ten v buňce prostě působí. Takže bych si myslel, že mají práci hlavně s tím vyráběním enyzmu (kdoví jak je to náročné na opotřebení včely?) a s vysoušením uložených zásob, ale to je zase jiná. Ví někdo jak to je? Třeba i teorie? Ať se daří, Libor.
--------------------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
U invertovaného krmiva, existují nějaké pokusy, které ukazují, že včely při jeho zpracovávání vynakládají nějak znatelně méně energie než při zpracovávání obyčejného cukru?

AT:
KaJi skús prečítať článok o vonkajších kŕmidlách, sú vhodné do včelínov, kočovných vozov ale i na voľnej včelnici.

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236

--------------------
Jo, jsou pěkné. Ale já bohužel musím počítat. Nemám tolik času, nejsme v důchodu a zatím ani nezaměstnaný.
Takže si třeba stanovím hodinovku pouhých 200Kč no a pak je otázka - vyrobím to levněji i se svoji prac?. No a pokud ne, tak to koupím. Leots jsme bohužel musel oželet i tu nejvyšší hodinovku - vytáčení medu - a doufám že se k tomu ještě dostanu.

Jinak z venkovních krmítek je jedno u nás opomíjené. A asi je ještě znova vyzkouším, vzhledme k dodávkám invertu v kanystrech. Husí krk který vede z plodiště do kanystru - na konci musí být ucpaný aby včely nešly do kanystru po odebrání roztoku. A vněm nějaký provaz aby se včely měly čeho chytit. A je tam zkrz husí krk pěkný pohled jak včely pochodují.

Ale je to o teple. Musí být venku ještě teplo a husí krk vést do obsednuté části úlu.

Karel

Mojím doma vyrobený kŕmidlám nemôžu "konkurovať" ani tie americké. Sú na cukrový roztok, pretože roztok je najprirodzenejšou potravou pre včely, a sú z neho pri ivertovaní najmenšie straty (8-10%), tromfnú aj preskovacie kŕmidlá, pretože odoberajú studený roztok a pri tomto spôsobe sú najväčšie straty na váha na 1 kg cukru až 25-30%. Čo znamená, že pri podaní 20 kg v presakovacom kŕmidle, včelár získa len 14-15 kg invertovaných zásob a to sa potom oplatí cukor spúšťať v horúcej vode (60°C). KaJi skús prečítať článok o vonkajších kŕmidlách, sú vhodné do včelínov, kočovných vozov ale i na voľnej včelnici.

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236

Ja do roka označím aj 150 matiek, preto človek nemá čas sa s nimi zabávať, ale mať istotu, že matke včely po navrátení medzi ne ju nezabijú.
Preto využívam bezproblémový korektor na vymazávanie písaného textu AQVA. Je bežný v predaji, stojí 1 euro, dá sa rozdeliť a pomocou vmiešania farieb v paste si pripravím postupne všetkých päť farieb, v náplni mám aj štetec, po malej úprave jediným priložením štetca na hruď matke urobím dokonalú značku, ktorá jej vydrží na hrudi až do konce jej krátkeho života. AJ pri tomto spôsobe treba trochu počkať s vrátením M na plást, ale ak sa roztrie npr. na krídlo M nič sa nedeje

Co je to vlastně za výrobek?

a nebo

http://www.mirzeleny.cz/?p=productsList&iCategory=21&sName=krmitka,-vykluzy

i s plováčkem, pro včely které plavat neumí

"jen jak se projeví pozdní krmení na počtu zimních včel."

Krmení v září zmenší počet včel na jaře o cca pětinu, čtvrtinu. Krmení v říjnu či listopadu tak o polovinu.
Pozdní krmení je ale problematické už jako termín, protože včely musí mít v červenci ze snůšky nebo krmení trvale aspoň 10 kilo zásob, v srpnu 5 - 10 kilo a v září aspoň těch 5 kilo zásob. Jinak už v té době podstatně omezí výchovu včel pro zimní generaci a jakýmkoliv krmením v září nebo říjnu to už nedoženou. Takže pozdní krmení, pokud má být úspěšné, je ve skutečnosti spíš pozdní dokrmování. Pozdní krmení je navíc velmi ovlivńováno konkrétním počasím, jeden rok může být pozdní krmení v teplém prosinci lepší než pozdní krmení v studeném říjnu, jenže to by bylo třeba znát listopadové a prosincové počasí tak v září nebo na začátku října...

U invertovaného krmiva, existují nějaké pokusy, které ukazují, že včely při jeho zpracovávání vynakládají nějak znatelně méně energie než při zpracovávání obyčejného cukru?

Mám prototypově odzkoušené toto:
http://www.beecare.com/indexDynFrames.htm?http://www.beecare.com/Catalog/Hives/DAHTF/DAHTF_BeeLoss.htm&1

můžete přiblížit (popsat) to americké krmítko? Nebo dokaz na webu?
-----

www.nastavky.cz

Běžně josu k mání na 2/3 Langa.

Teď pro členy PSNV a VMS a další, co si to objednali dovezli i krmítka atd. na klasickou výšku a stropní krmítka.
Ty jednorámkové jsou poměrně široké, dvourámkové budou do 12 rámkových plodišť asi v pohodě. No a ty stropní vypadají z pohodového matroše, ale zatím mám jen jedno ve dřevě ve včelách, zbytek teprve budu otloukat. Včely se zatím netopí.

Karel

můžete přiblížit (popsat) to americké krmítko? Nebo dokaz na webu?

Modelářský regulátor pro odběr až 40A neco vydrží a patrně by F pojistka mohla v tomto případě stačit.

Na uvedeném odkazu sedná o úpravu pulsního PC zdroje pro plynulou změnu výstupního napětí 3-15V /cca 8A, takže přestože se jedná o pulsní zdroj, šlo by v tomo případě o pohon kde by se rychlost regulovala změnou napětí zdroje. Pulzní regulátor pokud si pamatuji funguje jinak. Regulátor zachová vstupní napětí zdroje a regulace se provádí změnou šírky impulsů.

MV:
... jen jak se projeví pozdní krmení na počtu zimních včel.
-----------------

No proto zkouším to krmivo z NSR - je to už invertované.

To by řešilo vše, čas i pracnost.

Byl jsem před týdnem v Německu a potkal jendoho včelaře . Tak jsem se ptal a on už pár let krmí jen tímhle. Tu firmu z Moderního včelaře, kde jsem mu ukazoval inzerát - Kellmann - prý zná a prý je to větší firma a on to kupuje.

Takže za rok se uvidí. :-)

Třeba budu mít úplně po staroostech a po pár včelstvech. Nebo ne. Když se to nezkusí, tak se to neví.

Karel

Tomáš Heřman
Musim se priznat, ze jsem se ted posledni tri tydny u vcel dost nadrel a tak
bych se chtel videt jak to podstavuju i se zvedakem :-)) To je tolik prace
a riziko oddelani si zad, ze tudy cestu nevidim.....

___________________________________________________________

Jak já říkám, včelaření s nástavkovými úly bez zvedáků je jako včelaření v klasických úlech bez mateří mřížky. S obtížemi to lze taky :-)

Zatím si vystačím s bednou (pracuju pak i u 9 NN úlu ve stejné výšce jako u 4(5) NN), ale v budoucnu si nějaký ten zvedák určitě pořídím. Nedivil bych se, kdyby se časem na Langstrothy nějaký sériově vyráběný zvedák objevil i v ČR.

//\/\\//

Musíš říkat že ve světovém velkoprovozu.
V českém velkoprovozu se krmí ze sklenic hrubým krystalem.
:-))
___________________________________________________________

To nebyla moje slova. :-)

KaJi
A i když jsem včelám neodberal nástavky, tak dole jsou brady. Tedy obsazená česna vyvěšenými včelami. Asi to není jen prostorem, ale asi i zvýšenou ostražitostí v této době.

___________________________________________________________

Taky mi to včely dělají. Prostoru mají habaděj, jsou ve stínu, takže asi opravdu to je projev obrany před slídilkami.

Jinak pokud včely mají nad sebou mednou komoru (to je rozhodně víc než 5 kg medu), myslím si, že oddalování vytáčení tolik neuškodí. Otázka je jen jak se projeví pozdní krmení na počtu zimních včel.

//\/\\//

Jinak souhlasím, že pulzní regulace je výhodnější než klasická analogová. Minimálně proto, že ovládací člen regulace v analogovém provedení hřeje a tudíž maří energii mnohem víc, výkonová ztráta na něm je určena ohmovým zákonem napětí krát proud na členu. V pulzním provedení je výkonová ztráta určena pouze nedokonalostí polovodičové součástky a je řádově menší. Jediný trochu problém u pulzní regulace je ochrana proti zkratu.

"Pokud se Vám nepodaří regulaci opravit, tak ji vyřaďte a místo regulace změnou napětí zdroje si pořidte cca za 500,-Kč stavebnici modelářského pulsního regulátoru.To je nesrovnatelně lepší než regulace změnou napětí."

Pokud tam nemáte nějakou zpětnou vazbu přes otáčky motorku nebo jen přes prachobyčený odebíraný proud motorkem, je to vždy jen regulace změnou napětí. Kvalita řízení je potom daná pouze stabilitou otáček motorku při daném napětí. Bez ohledu na to, jaký regulátor to je. U PC zdroje je to vždy pulzní regulace, protože tyto zdroje na tom principu fungují.