Včelařská konference

Já to vidím úplně jinak. V první řadě jestli někdo v sezoně umístí někam včelstva a pak jde shánět ZO je to nezodpovědný kretén a zasloužil by nakopat kamsi a kopanci bych rozhodně nešetřil! Správný postup je ten, že se nejdříve navštíví příslušná OVS tam se získá povolení k přesunu s kulatým razítkem a tam ho také nasměrují na ZO včetně adresy, neboť jí tam mají, vždyť je na každém protokolu se směsnými vzorky, který archivují. Takže ta diskuze je vlastně o tom, že vůbec neznáte správný postup, ale dejte mi téma a budu žvanit a žvanit. Takže ne diskriminace, ale bezohlednost vůči druhým a lidská omezenost, kterou na toto téma předvádíte v nebývalém rozsahu. Pak se nedivte že je nákazová situace taková, jaká je. Zdraví R. Stonjek

Uff ... omlouvám se a díky, Radime, za upozornění, jsou tam již některé kontakty, zapomněl jsem a neověřil ... určitě by prospělo, kdyby jich tam bylo víc, není to v tomto kontextu možná zajímavá inspirace pro ostatní ...?
Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxx
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 8. 2010
Re: Diskriminace pri podavani zadosti o dotaci 1.D ? (46366) (46375) (46378) (46379)

Kontakty, mimo jiné na některé ZO a na některé okresní organizace:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=kontakty

Kontakty, mimo jiné na některé ZO a na některé okresní organizace:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=kontakty

"ČSV (buď v místě trvalého bydliště, nebo v místě stanoviště včlstev), dostával byste časopis Včelařství se všemi potřebnými informacemi. Jinak si budete muset sehnat kopii tiskopisu "Příloha k žádosti dotačního programu 1D" sám."

Formuláře tiskopisů k vytištění se dají stáhnout tady:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=formular

Včelíny a včelnice jsou dost viditelné a tak nejjednodušší bych viděl tam se zeptat, to není žádné ztrapňování. Protože obvod ZO ČSV může zahrňovat více obcí, může být v "Horní lhotě" jenom včelařský důvěrník, který by měl své "ovečky" v obvodu hlídat, zejména ze zdravotních důvodů. Pro převoz včelstev - pokud k němu došlo na větší vzdálenost- byste měl mít veterinární povolení, rovněž k nahlédnutí pro funkcionáře ZO.
Myslím, že znevýhodněn ani diskrilinován, nejste. Obecně, jestliže někdo někoho o něco žádá, musí se snažit hlavně on. Pokud byste byl čelnem ČSV (buď v místě trvalého bydliště, nebo v místě stanoviště včlstev), dostával byste časopis Včelařství se všemi potřebnými informacemi. Jinak si budete muset sehnat kopii tiskopisu "Příloha k žádosti dotačního programu 1D" sám.
Možná, pokud byste ve svém původním dopise místo "Horní lhota" uvedl konkrétní obec, již by se někdo ozval.

Je ještě jedna možnost, pokud se jedná o sousední nebo případně ještě obsousední blízkou ZO, je hodně pravděpodobné, že vedení místní ZO "sousedy" zná a bude mít na ně kontakty.

Že by pozdní roj nestihl třeba kvůli počasí najít dutinu a tak zůstal na zemi nebo se usídlil u země v nějakém nízkém hustě olistěném křoví? Jako to dělají vosy nebo sršni?

Pardon, ale soudím, že problém spíše vyostřujete ... V normálně fungující obci by na OÚ měli mít na někoho kontakt, pokud je to třeba malá vesnice, kde se o všem více-méně ví. Mluvit s lidmi se také vyplácí. Leccos se dozvíte. No a třeba najdete i včelaře a ten bude jistě vědět ... Ostatně je zcela přirozené, ne-li přímo slušné a právně závazné, být v kontaktu s místní ZO. Ze společenských i z praktických důvodů. Myslím je velmi jednoducé tyhle věci zjistit. Těžko říci, zda jde o diskriminaci, nejste-li člen svazu. Pak je třeba trochu prostě zapátrat ... Řada spolků - eh, pardon, stále ještě ZO, má už i stránky na webu. Nicméně by jistě bylo prospěšné, kdyby na webu ČSV byl šuplík, kde by se ty kontakty daly zjistit. Myslím by to v praxi nebyl tak veliký problém, kdyby se každý rok poslaly adresy na kontaktní osoby. A ve výsledku by to vzájemné komunikaci pomohlo, nebo ne?
Klidný weekend. Jiří
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Zdenek (79.127.160.5) --- 7. 8. 2010
Diskriminace pri podavani zadosti o dotaci 1.D ?

Pomalu se blizi 15. zari, uzaverka pro podani dotaci 1.D.
Dle podminek stanovenych CSV se zadost podava u zakladni organizace CSV kde ma vcelar vcelstva.

Proto jeden dotaz na sirokou vcelarskou verejnost.

Jak vlastne zjisti vcelar kde je ta zakladni organizace CSV?
Dejme tomu, ze v prubehu roku umistim vcelstva v Horni lhote.
Jak ale zjistim, kde tam v Horni lhote sidli zakladni organizace CSV?
Jako neclen CSV mi na ustredi CSV v Praze houby co reknou a mistni organizace CSV nemaji vetsinou zadnou oficialni adresu.
Ptat se nekde na urade kde sidli mistni ZO CSV to je jako ptat se v hospode mistnich strejcu, nespolehlive, zdlouhave a obtezujici. Vetsinou nikdo nic presne nevi. Litat nekde po vesnici a ztrapnovat se?

To je velky rozdil oproti uradum, kde vzdy vite na koho se obratit ci jaka je oficialni adresa.

Takze jak postupovat?

Je touto podminkou vcelar - neclen CSV pri zadani o dotaci 1.D znevyhodnen?

Dekuji predem za podnetne nazory a pripominky k problemu.

Fungující funkcionáři ZO mívají poměrně dost kontaktů. Na místním úřadě tuším na životním prostředí nebo na zemědělství musí každý rok nahlašovat stanoviště svých členů, spolupracují s okresním hygienikem, s okresním ústředím ČSV, které už často bývá na internetu , na Českomoravském ústředí chovatelů zasílají každoročně přehledy chovatelů včelstev...., kolikrát mívají někde v centru místního města vývěsní skříňku nebo něco provedou, třeba vysází stromky nebo spolupořádají nějakou místní folklórní turistickou záležitost a píše se o nich. Takže pokud ZO funguje aspoň trochu dobře, neměl by být problém na některém z těchto míst po kratším detektivním pátrání získat na ně kontakt.....
Otázka je, pokud ZO nefunguje dobře a nedá se tak z výše uvedených činností vystopovat, jestli má vůbec smysl je nějak kontaktovat a přes ně tu dotaci žádat, dá se potom čekat, že spolupráce s nimi bude problémová. Protože oni jsou povinni tu žádost o dotaci vyřídit, takhle to prostě vedení Svazu se státem domluvilo, a když se jim do toho nebude chtít.... Jestli nebude vhodnější hledat umístění včelstev jinde.....

Správně by to mělo být bez detektivního pátrání, když už nejsou přímo kontakty na místní ZO volně k dosažení na nternetu, tak třeba poslat na ústředí Svazu třeba doporučený dopis s třeba telefonem nebo mailem na sebe a oni dají vědět příslušnému funkcionáři ZO, ale nevím jestli to tak funguje.
Ono taky rozumný člověk , i když dobrovolný funkcionář, asi jen tak sám od sebe nevystaví svůj soukromý mail, telefon, poštovní adresu volně na internetu a vyřizovat kvůli kontaktům spolkový telefon, mail či poštovní sdresu není v ZO zatím zvykem.

No jo .... Redaktori ... :-) ! Nový zivocisný druh - vcela divoká zemní ...
--------------------------------------------------
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
Sent: Saturday, August 07, 2010 8:44 AM
To: <vcely/=/v.or.cz>
Subject: clánek

> http://www.novinky.cz/krimi/208077-divoke-vcely-pobodaly-deti-na-tabore-na-berounsku.html
>

Hledáte problém, kde není :-). Skutečný problém bývá opačný - někdo někde
umístí své včely a odmítá komunikovat s příslušnou ZO...
S pozdravem
Petr

--------------------------------------------------
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Saturday, August 07, 2010 6:45 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Diskriminace pri podavani zadosti o dotaci 1.D ?

> Pomalu se blizi 15. zari, uzaverka pro podani dotaci 1.D.
> Dle podminek stanovenych CSV se zadost podava u zakladni organizace CSV
> kde
> ma vcelar vcelstva.
>
> Proto jeden dotaz na sirokou vcelarskou verejnost.
>
> Jak vlastne zjisti vcelar kde je ta zakladni organizace CSV?
> Dejme tomu, ze v prubehu roku umistim vcelstva v Horni lhote.
> Jak ale zjistim, kde tam v Horni lhote sidli zakladni organizace CSV?
> Jako neclen CSV mi na ustredi CSV v Praze houby co reknou a mistni
> organizace CSV nemaji vetsinou zadnou oficialni adresu.
> Ptat se nekde na urade kde sidli mistni ZO CSV to je jako ptat se v
> hospode
> mistnich strejcu, nespolehlive, zdlouhave a obtezujici. Vetsinou nikdo nic
> presne nevi. Litat nekde po vesnici a ztrapnovat se?
>
> To je velky rozdil oproti uradum, kde vzdy vite na koho se obratit ci jaka
> je oficialni adresa.
>
> Takze jak postupovat?
>
> Je touto podminkou vcelar - neclen CSV pri zadani o dotaci 1.D
> znevyhodnen?
>
> Dekuji predem za podnetne nazory a pripominky k problemu.
>

Plástečkový med jsem zde zmiňoval před časem. Zatím používám volnou stavbu, ale uvažoval jsem o mezistenách nebo alespoň proužku mezistěny z vlastního vosku z víček. Lze tento považovat za vosk potravináský?

I když nejsi členem ČSV MÁ O TOBĚ VĚDĚT DŮVĚRNÍK ZO V MÍSTĚ to obvykle vědí na OÚ v místě. Je to styčná osoba v ZO. Přes něj pak jdou všechny dotace, léčiva atd.
Nejde o žádnou diskriminaci, stát který to poskytuje nejedná nikdy s jednotlivci. Buď budeš lítat po vesnici a shánět důvěrníka nebo po nějakém úřadě a hledat úředníka. Vyjde ti to nastejno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Diskriminace pri podavani zadosti o dotaci 1.D ?
> Datum: 07.8.2010 06:45:28
> ----------------------------------------
> Pomalu se blizi 15. zari, uzaverka pro podani dotaci 1.D.
> Dle podminek stanovenych CSV se zadost podava u zakladni organizace CSV kde
> ma vcelar vcelstva.
>
> Proto jeden dotaz na sirokou vcelarskou verejnost.
>
> Jak vlastne zjisti vcelar kde je ta zakladni organizace CSV?
> Dejme tomu, ze v prubehu roku umistim vcelstva v Horni lhote.
> Jak ale zjistim, kde tam v Horni lhote sidli zakladni organizace CSV?
> Jako neclen CSV mi na ustredi CSV v Praze houby co reknou a mistni
> organizace CSV nemaji vetsinou zadnou oficialni adresu.
> Ptat se nekde na urade kde sidli mistni ZO CSV to je jako ptat se v hospode
> mistnich strejcu, nespolehlive, zdlouhave a obtezujici. Vetsinou nikdo nic
> presne nevi. Litat nekde po vesnici a ztrapnovat se?
>
> To je velky rozdil oproti uradum, kde vzdy vite na koho se obratit ci jaka
> je oficialni adresa.
>
> Takze jak postupovat?
>
> Je touto podminkou vcelar - neclen CSV pri zadani o dotaci 1.D znevyhodnen?
>
> Dekuji predem za podnetne nazory a pripominky k problemu.
>
>
>

http://www.novinky.cz/krimi/208077-divoke-vcely-pobodaly-deti-na-tabore-na-berounsku.html

Toje ono. Všely to svinstvo kterému se chcete vyhnout roznášejí na svých nožičkách po selém úlu. Nebo máte na mřížce rohožky , aby si nožky otírali?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: leton? stavba
> Datum: 06.8.2010 20:38:25
> ----------------------------------------
> to je omyl, panenské souše mohou být i 20 let staré, pokud nebyly zaplodovány.
> Znám včelaře, kteýý je má označené rokem výroby a celou dobu je každoročně
> používá v medníku..
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: leton? stavba
> > Datum: 06.8.2010 13:07:17
> > ----------------------------------------
> > pro med je lepší jednu sezonu zaplodovaná souš než 5 let stará medníková
> > souš,pannenská souš je       jen letošní,max 1x zimovaná a samozřejmě nikdy
> > nezaplodovaná,rámky co zrovna vystaví v medníku
> >
> >
> >
>
>
>

Zdravím přátelé,
díky úlům ze serveru www.nastavky.cz jsem dospěl k názoru, že seriová výroba
není vždy nejlevnější. Kdybych je nepotřeboval nyrychlo kvůli dotacím, tak
se na to vykašlu. Nástavky ze sukovitého dřeva, sem tam vyštípané, jedno dno
ze tří špatně slícované, vím----včely zatmelí ale není to radostná práce.
Jak říkal můj děda -" nejsme tak bohatí, abychom si mohli kupovat levné
věci" - ještě že už mám suché dřevo a přes zimu mohu tvořit sám.
Petr Boleloucký

2010/8/6 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>

> Jirka:
> Pavle ,že preferuješ panenské plásty na med to je kolik u jednoho
> včelstva?Jsem byl rád že mi letos postavily v průměru 4 kousky a ty mi hned
> zaplodovaly abych vyměnil něco v plodišti,tak nemlž,máme to s malou
> odchylkou všichni stejně. Pokud postaví 10 mezistěn musíš vyměnit nejméně 5
> v plodišti a pokud máš dvě plodiště nemáš nic do medníku.To se opakuje
> pořád dokola.Tak ty starší z plodiště jsou v medníku.Když med nejde vytočit
> pro hustotu,mladé nejdou ani odtrhnout od stěny medometu,ty starší to
> vydrží.
>
> ___________________________________________________________
>
> Co takhle, kdybyste si pořídil levný nízkonástavkový úl (např.
> www.nastavky.cz), zkusil včelařit s tvorbou oddělků od každého včelstva a
> jejich zpětným posilováním na podzim, zkusil používat mednou komoru a
> panenské plásty nad ní... potom uvidíte sám, že med z panenského díla
> produkovat ve velkém množství lze a že takto vedená včelstva bez problémů
> vystaví 3-4 NN mezistěn a oddělky další 1-2 NN mezistěn každý rok. Ale
> dokud si to nevyzkoušíte sám, je to pro vás jen teorie. Praxe je
> nepřenositelná a jedinečná. Není problém rok co rok na podzim převést
> včelstva na panenské dílo i bez Norského zimování. Nebojte se toto, včely
> vydrží hodně (a obzvláště v zimě a na podzim).
>
> //\/\\//
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Pomalu se blizi 15. zari, uzaverka pro podani dotaci 1.D.
Dle podminek stanovenych CSV se zadost podava u zakladni organizace CSV kde ma vcelar vcelstva.

Proto jeden dotaz na sirokou vcelarskou verejnost.

Jak vlastne zjisti vcelar kde je ta zakladni organizace CSV?
Dejme tomu, ze v prubehu roku umistim vcelstva v Horni lhote.
Jak ale zjistim, kde tam v Horni lhote sidli zakladni organizace CSV?
Jako neclen CSV mi na ustredi CSV v Praze houby co reknou a mistni organizace CSV nemaji vetsinou zadnou oficialni adresu.
Ptat se nekde na urade kde sidli mistni ZO CSV to je jako ptat se v hospode mistnich strejcu, nespolehlive, zdlouhave a obtezujici. Vetsinou nikdo nic presne nevi. Litat nekde po vesnici a ztrapnovat se?

To je velky rozdil oproti uradum, kde vzdy vite na koho se obratit ci jaka je oficialni adresa.

Takze jak postupovat?

Je touto podminkou vcelar - neclen CSV pri zadani o dotaci 1.D znevyhodnen?

Dekuji predem za podnetne nazory a pripominky k problemu.

Ale v článku o tom predsa píše, že sa na takú eventualitu chystal.....
:-X . A plne ho chápem. Taktiež predpokladám, že tá fotka bola
naaranžovaná.... 8-)

Vojto

P.Václavek tak takovou radu potřebuji,jen bych Vás chtěl vidět s mednou komorou a s panenskými plásty (mit je ještě v zásobě),kdy včelaříte jen v lese 600m ,tady je všechno o 14 dní později a končí také o 14 dní dřív a to ještě přijde jako v roce 1999,2005-6-7-8 melicitozní med.Bohužel mám za zády modříny.

Ahoj Tono,
nevím jaké máš zkušenosti Ty, mluvil jsem i s pár chovateli a dávají mi za pravdu, že se vše točí kolem slunovratu, tedy i oplodňování matek. Do slunovratu postupně narůstá úspěšnost i rychlost oplození a rozkladení a pak postupně zase klesá. Ted ysamozřejmě souhlasím s tím, co jsi napsal, ale zajímaly by mě tvé pozorování.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Nekladouci matka
> Datum: 05.8.2010 13:49:23
> ----------------------------------------
> Tak jsem vcera oplodnacek zrusil,
>
> matka se nerozkladla, takze pri dobrem pocasi nema cenu cekat dele nez tri
> tydny od vylihnuti na prvni vajicko. PZ
>
> Pavel, ale to môže byť omyl, v tomto čase oplodnenie M nemusí byť ani do 21
> dní, M ostáva rujná aj 35 dní, kedy rujnosť postupne zaniká. To, že nie
> táto oplodnená, nemusí byť chybnou matkou, ale nedostatkom rujných trúdov
> na trúďom zhromaždisku. Rujnosť vzniká u trúdov min. 10 dní
>
>
>

to je omyl, panenské souše mohou být i 20 let staré, pokud nebyly zaplodovány. Znám včelaře, kteýý je má označené rokem výroby a celou dobu je každoročně používá v medníku..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leton? stavba
> Datum: 06.8.2010 13:07:17
> ----------------------------------------
> pro med je lepší jednu sezonu zaplodovaná souš než 5 let stará medníková
> souš,pannenská souš je       jen letošní,max 1x zimovaná a samozřejmě nikdy
> nezaplodovaná,rámky co zrovna vystaví v medníku
>
>
>

"""""""""""""V předjaří jsem měl naprosto enormní spady a teď skoro vůbec nic nepadá. Čím to asi bude? Např. v jednom včelstvu, kde jsem zaznamenal rekordních 21 roztočů za 3 dny (19.-22.3), teď při poslední odečtu spadl jen jeden roztoč za 14 dní. Přitom jde o bezkonkurenčně nejsilnější včelstvo na stanovišti. Přirozený spad se u mě objevil až v červenci. Po diagnostické léčbě kyselinou mravenčí v půlce června skoro nic nespadlo. V současnosti mám průměrný spad 0,2 roztoče/den. Jest-li to tak bude pokračovat dál, tak léčit v podletí nebudu (teda pokud nedostanu Gabony). Ušetřím si kyselinu na dobu potřebou a nebudu jí zatěžovat včelstva bez roztočů. Proto monitoring dělám (letos jedu s podložkami po celý rok).

//\/\\//
"""""""""""""""""""""

Chci podpořit tento fakt.
Kdo má zájem, může se podívat na VMS na můj průběh spadu a uvidí totéž. A že by to bylo jiným typem úlů, to do jisté míry možná ano, ale nemyslím si, že to je zásadní. Zimuji v 1x a 2x39/24, rámky jsou v zákrytu nad sebou. Tady si dovoluji říci, že je špatná metodika, neprověřená metoda (asi to souviselo i s tím, že zasítované podložky nešly strkat do pidipodmetů) se kdysi zažrala pod kůži a už ji nikdo nikdy nezruší. Už je zaběhnutý mechanismus toku peněz, informací, objednávek, distribuce přípravků, ... je to nezničitelné. Kdo to může ovlivnit asi negativně ovlivní především sebe. Nejsmutnější na tom je, že to ví a že se nechá podporovat zmatenými opakovači "pravd" pro které je myšlení obtížnější než papouškování, jen slova bez argumentace.
Každý včelař by měl alespon jednou za rok rozebrat plodiště a zkontrolovat stav věcí, zvláště, pokud je tu mor. Tak to může koncem července každý provést a i do toho pidipodmetu se vejde plastová podložka se dvěma síty, kterou tam při té příležitosti může dát. To snad nikdo nezpochybní. A za týden to může zadem vytrhnout a spad sečíst. Udělá tak pro včelstvo stokrát více, než tím zimním ometáním.

Fotka je debilně naaranžovaná a nadpis lživý - nezačali včelařit(když už včelařili dříve), ale své hobby rozšířili na živnost.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Tomáš Heřman
Sent: Thursday, August 05, 2010 9:05 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re:

Nahodou jsem narazil na clanecek

http://www.novinky.cz/ekonomika/207885-manzele-vyhodili-z-prace-tak-zacali-uspesne-vcelarit.html

Zaujala me ta fotka.....

T.H:

to je zajimavy postreh, ale neco na tom bude
P.

pro med je lepší jednu sezonu zaplodovaná souš než 5 let stará medníková souš,pannenská souš je jen letošní,max 1x zimovaná a samozřejmě nikdy nezaplodovaná,rámky co zrovna vystaví v medníku

"Takovéto panenské dílo můžete klidně konzumovat jako plástečkový med."

-----------------------------------------------------------
Pepane,to se nedá tvrdit tak jednoznačně.
Na plástečkový med se nejlépe hodí vosk z volné stavby,které si včely postaví a zanesou.Pokud už je nutné použít mezistěny,tak jen z potravinářského vosku ze známého zdroje(nejlépe naše).Rovněž okolní plásty mohou čerstvé dílo přibarvit,čili na produkci plástečkového medu je nejlepší je nechat vystavět mezi letošními mezistěnami,nebo ještě lépe mezi už hotovými stavebními rámky.Vystavěné plástečky je nejlepší co nejdříve zužitkovat,protože časem hotové dílo včely potahují propolisem a tím pádem tmavne.

Jinak je pravda,že letité nezaplodované dílo už barvou nepřipomíná ty čerstvé vystavěné mezistěny,ale stále je to dílo panenské,to už je pak jen hra se slovíčky.

Zdraví Pavel

letos si čast včelstev vystavěla 33 rámků 42x17,5(1/2 polovina 42x36) na kterých jde do zimy

souhlasím

tady je konference, ne inzerce.

--------------------
Na konferenci není inzerce zakázána, pokud se týká včelařiny.

Viz status konference.

I inzeráty jsou zdrojem informací.

Třeba, že o med není zas tak velká nouze:-)

Karel

Ahoj Tomasi,

take mam stary medomet tri a ctyrramkovy predelany na el. pohon, vytacel jsem letos i stavebni ramky nabouchane hustotou medovici ( pravda 1 x uz v nich trubci byli) ale i krasne cerstve vystavene plasty a uplne bez problemu. Otacky si reguluji dle potreby a cas take. Kdyz clovek nespecha a jde mu vice o kvalitu nez kvantitu, tak se to da. Kdyz jsem videl provoz u Kolomych, tak to je jako kdyz vidis vyrobni linku v automotivu. Vse je pomalu nanormovane na stopky. Tam bychom s nasimi starymi medomety a panenskymi plasty neuspeli.
P.

Ahoj Michale,

spletl sis adresu, tady je konference, ne inzerce.

Pavel

Dobrý den, prodám větší množství medovicového medu 2500 kg. Cenu nabídněte. tel: 603378388, a31/=/centrum.cz

A jsme u merita věci. Panenským dílem včelaři obvykle rozumí dílo postavené v daném roce a ne dílo deset let staré které sice nebylo nikdy zakladeno matkou Takovéto panenské dílo můžete klidně konzumovat jako plástečkový med. Ten rádoby panenský plást by vypadal dost odpudivě.
Pořád je to staré dílo s několika vrstvami propolisu a spoustou mnoho let starých nečistot.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: leton? stavba
> Datum: 06.8.2010 06:59:40
> ----------------------------------------
> Už jsem to tu psal,ale opakování matka moudrosti.Panenské dílo v medníku
> mám rovněž,a ne jen letošní nebo loňské.A zdaleka to není jen kvůli kvalitě
> medu,letos se kupodivu projevila jedna nevýhoda letošních vystavěných
> mezistěn a následně zanesených řepkou.I přes tvrzení literatury a
> včelařských odborníků,že v novém díle trvá krystalizace se zpožděním tomu
> bylo letos přesně naopak.Nejdříve začal krystalizovat řepkový med právě v
> čerstvě vystavěných mezistěnách.Proč,to je mi opravdu záhada.Ale i přesto
> probíhalo vytáčení bez borcení díla,za celou letošní sezónu se mi v
> medometu částečně rozpadly jen 2 plásty s celkem cca dvou tisícovek plástů
> míry 44,8 x 13,7.Takže tady je argument nevytočitelnosti panenských plástů
> zcestný.
> Jediné,co se mi v medometu rozpadá,jsou panenské plásty z
> plodiště(44,8x28,5),takže se je ani vytáčet nepokouším.
> Další výhodou nezaplodovaného díla v medníku je bezproblémové skladování
> tohoto díla přes zimu,nestalo se mi,že by je napadl zavíječ,takže
> nepotřebuji ani chlazený sklad ani průvanové úložiště.
> Pokud už se mi stane,že matka proklouzne do vyšších pater a několik těchto
> plástů zaklade(včelařím bez mřížky),tak se nic neděje,při úpravě prostoru
> na zimu nechávám přednostně tmavší dílo ve včelách.
> Další výhodou panenského díla v mednících je fakt,že takovéto dílo se dá
> používat řadu let bez nutnosti obměny,teoreticky to vypadá,že dříve bude
> nutno obměnit rámky s tímto dílem než samotné dílo(letos už jsem musel
> několik rámků v sezóně opravit,většinou to byly ulámané přesahy na horních
> loučkách),nerez drátek je samozřejmostí.
> Takže v celku můžu říct,že panenské dílo v medníku má pro mě více výhod než
> nevýhod,nechat klást matku v medníku je v mém provozu spíše negativní,ale
> nesnažím se tomu zabránit,jen mi to přidělává práci.
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

Kapoun:
Mohu ale potvrdit, že i u včelařů v naší ZO, kteří zimují na více nástavcích, se více jako 3 VD vyskytlo jenom párkrát, naposled v roce 2003.

___________________________________________________________

Nejde jen o to, že hrozí zkreslené spady příměsí roztočů uhynulých po podzimních léčeních, ale samozřejmě děje se i to, že vlivem záchytu roztočů přirozeně uhynulých v zimě se spad snižuje, a tak se skrývají potenciální ohniska. Vše je otázka hromadných proletů, kterých na podzim v některých letech bývá několik, takže včelstva roztoče včas vyklidí, jindy po ošetření již žádný prolet nemusí být (vloni můj případ), někdy jsou prolety i v lednu a v únoru, někdy až v březnu, prolety mají různou intenzitu, včelstva mají různě vyvinutý čistící pud.

Při zimování v několika nástavkách hraje roli takové množství proměnných, že nelze vypracovat upravenou metodiku, která by se stala alternativou pro nástavkové úly, aby si vyšetření zimní měli i u nich udrželo svoji objektivitu a nebylo pouhou loterií. Prašť jako uhoď… při zimování v několika nástavkách je vyšetření zimní měli ztráta času, prostředků a dezinformace. Bez vlastních iniciativ (monitoring, samoléčba) je zvláště nízkonástavkové včelaření se silnými včelstvy zpravidla hazardování.

//\/\\//

Podle nařízení SVS o tlumení varoázy (http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-METODICKÉ_Varroáza_Klikanec%20Tlumení.doc)je nutné dodržovat určité časové termíny. Pokud byste dodržel 7 denní interval mezi posledním ošetřením a očištěním podložky pro následný spad, nebylo by ani u Vás 59 VD.
Nikdy jsem nepočítal VD, prováděl předepsaní ošetření a nikdy jsem neměl průměr nad 3 VD na včelstvo, často to byla 0. Jsem asi konzervativní protože neponechávám prázdné, neobsednuté souše v zimujícím včelstvu. A také zimuji maximálně ve dvou nástavcích B10.
Mohu ale potvrdit, že i u včelařů v naší ZO, kteří zimují na více nástavcích, se více jako 3 VD vyskytlo jenom párkrát, naposled v roce 2003.

Jirka:
Pavle ,že preferuješ panenské plásty na med to je kolik u jednoho včelstva?Jsem byl rád že mi letos postavily v průměru 4 kousky a ty mi hned zaplodovaly abych vyměnil něco v plodišti,tak nemlž,máme to s malou odchylkou všichni stejně. Pokud postaví 10 mezistěn musíš vyměnit nejméně 5 v plodišti a pokud máš dvě plodiště nemáš nic do medníku.To se opakuje pořád dokola.Tak ty starší z plodiště jsou v medníku.Když med nejde vytočit pro hustotu,mladé nejdou ani odtrhnout od stěny medometu,ty starší to vydrží.

___________________________________________________________

Co takhle, kdybyste si pořídil levný nízkonástavkový úl (např. www.nastavky.cz), zkusil včelařit s tvorbou oddělků od každého včelstva a jejich zpětným posilováním na podzim, zkusil používat mednou komoru a panenské plásty nad ní… potom uvidíte sám, že med z panenského díla produkovat ve velkém množství lze a že takto vedená včelstva bez problémů vystaví 3-4 NN mezistěn a oddělky další 1-2 NN mezistěn každý rok. Ale dokud si to nevyzkoušíte sám, je to pro vás jen teorie. Praxe je nepřenositelná a jedinečná. Není problém rok co rok na podzim převést včelstva na panenské dílo i bez Norského zimování. Nebojte se toto, včely vydrží hodně (a obzvláště v zimě a na podzim).

//\/\\//

lokvenc.petr:
Každá povinnost je svým způsobem omezující - to ale neznamená, že musí být
špatná...

___________________________________________________________


Co je dobrého na naprosto zbytečném léčení prováděné jen kvůli tomu, že se do měli dostali roztoči uhynulí při podzimním ošetření, tedy právě ti roztoči, kteří tam nemají co dělat! Léčíme pro klamnou potěchu duše z domnělé pomoci, nebo léčíme, abychom uzdravili?

V předjaří jsem měl naprosto enormní spady a teď skoro vůbec nic nepadá. Čím to asi bude? Např. v jednom včelstvu, kde jsem zaznamenal rekordních 21 roztočů za 3 dny (19.-22.3), teď při poslední odečtu spadl jen jeden roztoč za 14 dní. Přitom jde o bezkonkurenčně nejsilnější včelstvo na stanovišti. Přirozený spad se u mě objevil až v červenci. Po diagnostické léčbě kyselinou mravenčí v půlce června skoro nic nespadlo. V současnosti mám průměrný spad 0,2 roztoče/den. Jest-li to tak bude pokračovat dál, tak léčit v podletí nebudu (teda pokud nedostanu Gabony). Ušetřím si kyselinu na dobu potřebou a nebudu jí zatěžovat včelstva bez roztočů. Proto monitoring dělám (letos jedu s podložkami po celý rok).

//\/\\//

"Me zase az tak nezaujala, profesionalove preferuji tuto barvu plastu, pri transportu do medaren a hlavne pri vytaceni vydrzi i dosti hrube zachazeni.I pri melacitoze vydrzi plasty vyssi zahrati a pri vytaceni to pak ustoji. "

Ta fotka je podexponovaná, fotograf si v málo osvětlené místnosti přisvětloval bleskem a on nebo automatika podexponovali, aby v odlesku od kachliček nebo na té hliníkové konvi nebyly přepaly. Pečlivý profík by pak sedl na 10 minut k Photoshopu a tu fotku aspoň zesvětlil, případně ještě vytáhl "ze tmy" příliš tmavé pasáže.
Ten plást mohl být klidně jen 2 - 3 x zaplodovaný a v reálu úplně světle hnědý....
Včelí plást je v tom směru navíc velice citlivý, podle toho, jak se jeden plást nafotí, může být úplně světlý i úplně tmavý, souvisí to geometricky s buňkami plástu, při určitém natočení a osvícení plást pohcuje prakticky všechno dopadající světlo, i když je jinak světlý.

Podle mně s tím spadem roztočů tady bečíte na cizím hrobě. Jestli si myslíte, že je včelařů s takovým problémem většina, tak tady na tomto fóru to nevyřešíte. Musíte s diskuzí do Svazu, napsat článek do Včelařství, zaúkolovat funkcionáře, aby to oni začali řešit. Protože jedině oni mohou vyvolat jednání s veterinou , kde by se něco mohlo změnit.

Pokud si myslíte, že je vás menšina, tak proč si myslíte, že by se mělo něco změnit, že by většina se měla přizpůsobovat menšině? To naopak menšina by se měla přizpůsobit většině. To je takový problém udělat třeba vložku, která umožní i u nízkonástavkových úlů s hodně podstavenými nástavky dávat v zimě podložku nahoru na tyto neobsazené nástavky hned pod zimující včelstvo? Koneckonců, kdo nechává včely stavět mezistěny v dostatečném množství, tak když příliš tmavé plásty vyvaří na podzim a ne až na jaře, zas toho tolik na skladování přes zimu nemá. Jeden nástavek výšky 24 nebo dva nástavky výšky 17, pokud to naskládá do komínů až ke stropu, vysokých tak dva metry, je potřeba zastřešené nevytápěné plochy přes zimu i pro plásty desítek včelstev docela malá. Jeden komín pro 5 - 8 včelstev.....
Koneckonců i nástavky s plásty naskládané do komínů a uložené venku jen přikryté plechem jsou méně namáhány povětrností než když jsou tyto nástavky podstaveny jako nejniží nízko nad zemí, kde při každém dešti na ně odskakuje ze země voda a bláto.

Kdyz budes pouzivat mrizku, tak si kazdy rok ty nezaplodovane svetle plasty schovas na zimu a v dalsim roce jim pak pridas dalsi dve do medniku ( 3 nastavek 39x24) . Nemusis potom ty svetle plasty sirit a kdo vi co jeste, zavijec na ne nejde atd. Takze kdyz se chce, tak to jde a me se chce.

P.

P.Krátký:
.... přesto probíhalo vytáčení bez borcení díla,za celou letošní sezónu se mi v medometu částečně rozpadly jen 2 plásty s celkem cca dvou tisícovek plástů míry 44,8 x 13,7.Takže tady je argument nevytočitelnosti panenských plástů zcestný.
Jediné,co se mi v medometu rozpadá,jsou panenské plásty z plodiště(44,8x28,5),takže se je ani vytáčet nepokouším.

------------------------

Protože z historických důvodů mi v tom vznikl chaos, mohl jsem letos porovnávat 137, 159 a 185.

137 jsem se rozhodl, protože mi to vyšlo právě z hlediska vytáčení jednoduší a docela dobře tam staví o volně a hlavně je dílo skoro vždy přilepeno k dolní loučce. Samozřejmě nedrátkované.
Vytáčet jdou i na starém medometu s prouhnutým košem v naprosté pohodě.
159 nedrátkované (dá se do nich sehnat plast, krmítko, mezistěna i plast. rámek, ale už je to těžší) - tady je to horší ale je třeba točit pomalu
185 - drátkované - jdou jako 159 bez drátků
185 - volná stavba - nemožné vytočit bez zničení.
232 - drátkované - dá se opatrně vytáčet - běžně je mám, ale zdržují

Karel

Už jsem to tu psal,ale opakování matka moudrosti.Panenské dílo v medníku mám rovněž,a ne jen letošní nebo loňské.A zdaleka to není jen kvůli kvalitě medu,letos se kupodivu projevila jedna nevýhoda letošních vystavěných mezistěn a následně zanesených řepkou.I přes tvrzení literatury a včelařských odborníků,že v novém díle trvá krystalizace se zpožděním tomu bylo letos přesně naopak.Nejdříve začal krystalizovat řepkový med právě v čerstvě vystavěných mezistěnách.Proč,to je mi opravdu záhada.Ale i přesto probíhalo vytáčení bez borcení díla,za celou letošní sezónu se mi v medometu částečně rozpadly jen 2 plásty s celkem cca dvou tisícovek plástů míry 44,8 x 13,7.Takže tady je argument nevytočitelnosti panenských plástů zcestný.
Jediné,co se mi v medometu rozpadá,jsou panenské plásty z plodiště(44,8x28,5),takže se je ani vytáčet nepokouším.
Další výhodou nezaplodovaného díla v medníku je bezproblémové skladování tohoto díla přes zimu,nestalo se mi,že by je napadl zavíječ,takže nepotřebuji ani chlazený sklad ani průvanové úložiště.
Pokud už se mi stane,že matka proklouzne do vyšších pater a několik těchto plástů zaklade(včelařím bez mřížky),tak se nic neděje,při úpravě prostoru na zimu nechávám přednostně tmavší dílo ve včelách.
Další výhodou panenského díla v mednících je fakt,že takovéto dílo se dá používat řadu let bez nutnosti obměny,teoreticky to vypadá,že dříve bude nutno obměnit rámky s tímto dílem než samotné dílo(letos už jsem musel několik rámků v sezóně opravit,většinou to byly ulámané přesahy na horních loučkách),nerez drátek je samozřejmostí.
Takže v celku můžu říct,že panenské dílo v medníku má pro mě více výhod než nevýhod,nechat klást matku v medníku je v mém provozu spíše negativní,ale nesnažím se tomu zabránit,jen mi to přidělává práci.

Zdraví Pavel

Jelikož jsem v srpnu 2008 začínal znovu prakticky od nuly se čtyřrámkovým oddělkem (39x24x11), tak si musely do tehdejší zimy vystavět aspoň jeden nástavek, což nějak zvládly. V r. 2009 jsem už zimoval 4 včelstva na dvou nástavcích, takže vystavěly dost, ale nestihly už žádný med. Letos si tedy musely vystavět medníky, stihly 3. vysoký nástavek a tak polovinu polonástavků 39x17, něco na volnou stavbu, něco s mezistěnami. Myslím velku standard, ale žádné rekordy ... No a protože stavěly prostor pro ukládání zásob, moc se nehrnuly do stavby v plodišti. Některé nikoli "moc" ... nehrnuly se do toho vůbec ... :-(. (Med byl tedy v nově postavených a chuťově hodně dobrý.)Teď za poslední 3 týdny nepostavily už nic, jen oddělky staví pěkně. Ale plyne z toho, že v takové situaci, pokud jde o obměnu, tedy o tu systémovou, pak na ni přijde vlastně řada až někdy příští, tedy vlastně 4.)rok. I letos uchovávám staré souše aspoň jako pomůcku k jarnímu rozšiřování a tavím jen to, co už opravdu nepůjde ...
Klidné dny. Jiří
xxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 5. 8. 2010
Re: (46315) (46321) (46325) (46336)

Jsem byl rád že mi letos postavily v průměru 4 kousky a ty mi hned zaplodovaly abych vyměnil něco v plodišti...
------

Mně postavily povětšinou skoro jeden vysoký a jedne nízký nástavek, Míň jak jiné ropky. Přesto si nemyslím, že mám nějak světlé voští.
A jinak vypadá voští v průhledu a jinak na pohled, když je potažené propolisem.
I když není zaplodované, tmavne od propolisu a od pylu.

Zákazníci si taky můj med pochvalují, ale domnívám se, že s ejedná spíše o snůškové poměry a hlavně filtraci, skladování a stáčení medu.
Rozlišil bych tmavé dílo a pak takové to dehtové. Do takového stádia to dojít nenechávám:-)

Na druhou stranu je chybou vytvářet dojem že správná barva souše je bílá až světležlutá. Když někdo začíná a nemá plást starší 3 let, tak má takový dojem.
Časem přijde na to, co včelám vyhovuje.

Karel

Mám podobnou zkušenost.Zabýval jsem se v loni podrobně mapováním různými způsoby lečení a data sbíral v časových ůsecích.14.11.2009 po léčení aerosolem(aceton) byl na jednom včelstvu po 18 hodinách od léčení spad 256 Vd.Zajímalo mě zda je ve včelstu ještě plod.Po rozebrání a následném sestavení bylo na podložce dalších 43 Vd.Plod ve včelstvu nebyl a teplota v tu chvíli byla 14°C.Včelstvo ve druhém nástavku,ve třetím zásoby.Za dalších 162hod.spadlo ještě 12Vd a za dalších 7 dní ještě čtyři.Pokud by se mi do vzorku 16 včelstev dostalo těch 59 Vd byl bych nad průměrem a na jaře natíral.A objektivita je v haj..u

>Osobně si myslím a vychází to z logiky věci ve vysokých nástavcích jo proti nízkým je rozdílný počet vodorovných louček a tak by měli být rozdíly v počtech.<
------------------------------------------------------------
Spad po zimě 2009/2010 3,14 ks roztočů na včelstvo. Zimování ve čtyřech nízkých nástavcích. I když se to běžně nedělá, v letošním roce sleduji spad roztočů od 12.04.10, kdy jsem ometal podložky a 13.04.10, jsem již prováděl jarní úpravu včelstev která spočívala v tom, že nízké nástavky 1 a 2 (rozuměj nad úlovým dnem) jsem přesunul na místo nástavků 3 a 4. Tedy sopdní nástavky se ocitly na místě těch dvou horních nástavků. Dne 17.04.10, byl spad roztočů v řádu desítek kusů (rámcově od 10-ti do 87-ti ks v jednotlivých včelstvech). Včely udělali jarní úklid i v těch původně spodních nástavcích a spadli i roztoči po podzimním léčení. Tento dokumentovaný případ (mohu dokázat provedenými zápisy v průběhu roku nebo údaji z VMS) dokazuje, jakou vypovídající schopnost má počítání roztočů ze zimního spadu. Díky jednomu nebo dvěma nízkonástavkovým včelařům mohou provádět jarní nátěry plodu i ti klasicisti úlových soustav v příslušné základní organizaci, kteří by to jinak provádět nemuseli a při tom je spad roztočů zkreslen roztoči schovanými po podzimním léčení v nízkonástavkových úlech. Podle mého názoru by měly "brady študované" provést korekci vyhodnocení jarních spadů roztočů podle jednotlivých typů úlových soustav. Jinak je to vše pro kočku. Pokud si naši "nejchytřejší" neuvědomují, že i zde existuje skupina včelařů, která se odlišuje chovem včelstev od zažitých praktik let čtyřicátých minulého století, je to smutné a vrhá to naše snažení o desítky let zpět. Ano ano, přátelé. Včelaři jsou různí a různé jsou i metody chovu. Klasické, zkostnatělé, naučené a neměnné a nové tvůrčí, které chtějí i něco nového než pohodlný a nějak fungující klasicisnus. Jenom toho kleštíka včelího, kdyby nebylo.
JK

Jsem byl rád že mi letos postavily v průměru 4 kousky a ty mi hned zaplodovaly abych vyměnil něco v plodišti...
------

Mně postavily povětšinou skoro jeden vysoký a jedne nízký nástavek, Míň jak jiné ropky. Přesto si nemyslím, že mám nějak světlé voští.
A jinak vypadá voští v průhledu a jinak na pohled, když je potažené propolisem.
I když není zaplodované, tmavne od propolisu a od pylu.

Zákazníci si taky můj med pochvalují, ale domnívám se, že s ejedná spíše o snůškové poměry a hlavně filtraci, skladování a stáčení medu.
Rozlišil bych tmavé dílo a pak takové to dehtové. Do takového stádia to dojít nenechávám:-)

Na druhou stranu je chybou vytvářet dojem že správná barva souše je bílá až světležlutá. Když někdo začíná a nemá plást starší 3 let, tak má takový dojem.
Časem přijde na to, co včelám vyhovuje.

Karel

Pavle ,že preferuješ panenské plásty na med to je kolik u jednoho včelstva?Jsem byl rád že mi letos postavily v průměru 4 kousky a ty mi hned zaplodovaly abych vyměnil něco v plodišti,tak nemlž,máme to s malou odchylkou všichni stejně. Pokud postaví 10 mezistěn musíš vyměnit nejméně 5 v plodišti a pokud máš dvě plodiště nemáš nic do medníku.To se opakuje pořád dokola.Tak ty starší z plodiště jsou v medníku.Když med nejde vytočit pro hustotu,mladé nejdou ani odtrhnout od stěny medometu,ty starší to vydrží.

Osobně se mi jeví, že tou hrstkou jsou právě ti s budečáky v kočovných vozech jiné uživatele budečáků neznám

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zna?en? matek, ?schova pl?st?
> Datum: 05.8.2010 20:10:51
> ----------------------------------------
> Většina včelařů v ČR zimuje v jednom, maximálně dvou
> "nástavcích". Pokud dostatečně nakrmí, obsedá včelstvo v době odběru vzorků
> spodní nástavek. Výsledky "konzervativního systému a zastaralých praktik
> organizovaného léčení" v těchto případech odpovídají s dostatečnou
> přesností skutečnosti. Kdyby byli všichni tak svědomití jako jste Vy a pan
> Turčáni a kdyby neodpovědní včelaři neohrožovali zdravotní stav včelstev
> svých sousedů, byla by situace jiná.
> Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů"
> chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.
>
>
>

Já jsem ten pokus dělal před několika lety a zákazníci nic nepoznali Zato poznávali rozdíly mezi jednotlivými úly o což jsem srovnávání rozšířil mluvit orozdílech chuti z ze starých a panenských plástů je stejný blábol jako Biomed Moji zákazníci také tvrdí, že můj med je ten nejlepší. a já to však přičítám jen pochlebování se záměrem snahy o výhodnější cenu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 05.8.2010 19:21:34
> ----------------------------------------
> Antone já ti samozřejmě držím palce aby ti to vycházelo, ale po r. 2007
> bychom měli hovořit o problému střízlivě a bez přehnaného optimizmu. Pavle
> u mě je v mednících cca 80 % panenských plástů a zákazníci říkají to samé.
> Majitelé prodejen jsou z toho na mrtvici, protože chtějí jen ten můj a když
> není, neustále se vyptávají kdy bude. Asi na tom něco bude s tou chutí vůní
> a pod. Ostatně stačí udělat ten pokus, jak jsem o něm psal na začátku
> sezony. Zdraví R. S.
>
>
>

R.S:Takže abych ukončil tu diskuzi o ničem, musím přiznat, že špatné a neschopné profíky neznám."

_________________________________________________________

Já ano,a k velké radosti okolních včelařů někteří bohužel fungují,a leckdo by se divil,jaká jména mezi nimi jsou a v jakém stavu jsou jejich hospodářství.Ale diskrétně budu mlčet.

Pavel

Osobně si myslím a vychází to z logiky věci ve vysokých nástavcích jo proti nízkým je rozdílný počet vodorovných louček a tak by měli být rozdíly v počtech. Věc se má tak, že vyšetřovací metody jsou zprůměrovány a počítají i se statistickou chybou. Je naprostou hloupostí od včelařů se chtít dopracovat nějakých přesných čísel. To prostě nejde.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zna?en? matek, ?schova pl?st?
> Datum: 05.8.2010 16:41:44
> ----------------------------------------
> Stonjek:
> My musíme odevzdávat vzorky k rozborům a podstavené nástavky nám v tom
> trochu dělají zmatek. V podstatě čím víc mám nástavků pod včelstvem, tím
> víc jsou výsledky rozborů nepoužitelné. Stačí mírné oteplení, včelky se
> trochu roztáhnou a už padají na podložku zachycení roztoči třeba z podzimu.
>
> ___________________________________________________________
>
> V tomto případě jde o naprosto zbytečné omezování současnými zastaralými
> praktikami organizovaného léčení. Mám zkušenost, že např. při zimování v 6
> NN je vyšetření zimní měli nevratně zkreslené, tedy úplně k ničemu. Jenže
> působí tu zaběhnutý konzervativní systém a ten pouhá hrstka ?nástavkářů?
> těžko v dohledné době změní. Ale lze ho obejít (Stačí vybrat roztoče z měli
> a je po problému :-) V zimě je času na to dost. Svědomitý včelař si svá
> včelstva v případě potřeby včas sám ošetří.)
>
> MV
>
>
>

"Organizované léčení se vším všudy"
Ono to léčení není výmyslem včelařů, ale SVS. To, že má být organizované,
je již jen metoda, a osobně si myslím, že ne nejhorší...
A to "omezení" jarním léčením?
Každá povinnost je svým způsobem omezující - to ale neznamená, že musí být
špatná...
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Thursday, August 05, 2010 8:50 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Značení matek, úschova plástů

> Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů"
> chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.
>
> ______________________________________________________________
>
> Změna: zrušení organizovaného léčení se vším všudy
> Omezení: jarní léčení nátěrem plodu
>
> MV
>

Kapoun:
Většina včelařů v ČR zimuje v jednom, maximálně dvou
"nástavcích". Pokud dostatečně nakrmí, obsedá včelstvo v době odběru vzorků spodní nástavek. Výsledky "konzervativního systému a zastaralých praktik organizovaného léčení" v těchto případech odpovídají s dostatečnou přesností skutečnosti. Kdyby byli všichni tak svědomití jako jste Vy a pan Turčáni a kdyby neodpovědní včelaři neohrožovali zdravotní stav včelstev svých sousedů, byla by situace jiná.
Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů" chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.
==================================
================================== Vezmu to po částech:

Většina včelařů v ČR zimuje v jednom, maximálně dvou
"nástavcích".
-----------
Naprostá většina včelařů pod 50 let které znám - tedy těch co tu budou včelařit i za deset, dvacet let včelaří v nástavkových úlech. Naprostá většina z nich v nízkonástavkových úlech.
Takže pokud chcete koukat na odcházející minulost, máte možná pravdu. Jinak to tu hrstkla nástavkářů, ke všemu mladých, za čas ovládne.
====================
Pokud dostatečně nakrmí, obsedá včelstvo v době odběru vzorků spodní nástavek.
--------
Je to věc praxe, ale jsem radši, když včelstvo, pokud zimuji jen ve dvou nástavcích 24cm, alespoň zčásti zasahuje na podzim do horního nástavku. Tím pádem je rozděleno dvěma loučkami a spad roztočů je velmi ovlivněm těmi co zůstanou na loučkách po léčení.
=====================
Výsledky "konzervativního systému a zastaralých praktik organizovaného léčení" v těchto případech odpovídají s dostatečnou přesností skutečnosti.
---------
Naprostý a bezvýhradnáý souhlas - relevantní vzorky ze zimního vyšetření můžete dostat, pouze pokud zimujete konzervativně v jednom nástavku. Jen nechápu, proč tento soubor platných vzorků znehodnocován vzorky od nástavkářů co zimují ve větším množství nástavků. Jedná se o naprosto nesouměřitelná čísla a vzniklý průměr je naprosto bezcená informace získaná za vysokých nákladů.
==========================
Kdyby byli všichni tak svědomití jako jste Vy a pan Turčáni a kdyby neodpovědní včelaři neohrožovali zdravotní stav včelstev svých sousedů, byla by situace jiná.
--------------------
Naprostý souhlas. Zodpovědný včelař nepotřebuje laboratorní výsledky ale sleduje zdravotní stav svých včel sám. A při léčení sám sleduje spad a léčí tak, aby zimu přežilo co nejméně roztočů. K tomu je velice dobré léčit v zimě a ne místo toho čistit podložky a odebírat vzorky.
=========================
Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů" chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.
-----------------------
Myslím, že příteli Václavkovi i dalším mladým je to jasné. Jen mi není jasné, jak Vy chcete zachovat současnost, jen jak zmizí dotace z EU (2014) a možná i dotace ze státního rozpočtu. Domníváte se, že současnou praxi budou všichni včelaři ochotni financovat ze svého?
Možná, že se začnou ptát kam zmiztelo pár set milionů dotací od EU a co po nich zůstalo. Trochu dotovaných medometů a .....?

Karel

P.S.
Při mírném zamoření včelstev v řádu 100vek roztočů zůstane po léčení ve včelstvu na 3 nástavkách i 50 roztočů.
Rozeberete včely, spadne jich těch 50 a pak až do února žádné. Vezmete pár těch roztočů, přidáte je do prázdného vzorku a odešlete. Nález je přesto NULA.

Proč jsem nucen si kazit zimu sbíráním podložek, když jsou stejně vzorky od hrstky nástavkářů k ničemu. Stačilo by dát do budooucna do vyhlášky, že vzorky odevzdávají včelaři klasici, kde mají vzorky vypovídací hodnotu. Takto si coby reprezetant hrstky nezateplených nástavkářů představuji tu změnu. Mít v zimě klid na lyže a nedělat nákladně zbytečné věci k ničemu, jen aby někdo sečetl nepřesná čísla. A vyčerpal dotaci.

Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů" chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.

______________________________________________________________

Změna: zrušení organizovaného léčení se vším všudy
Omezení: jarní léčení nátěrem plodu

MV

Většina včelařů v ČR zimuje v jednom, maximálně dvou
"nástavcích". Pokud dostatečně nakrmí, obsedá včelstvo v době odběru vzorků spodní nástavek. Výsledky "konzervativního systému a zastaralých praktik organizovaného léčení" v těchto případech odpovídají s dostatečnou přesností skutečnosti. Kdyby byli všichni tak svědomití jako jste Vy a pan Turčáni a kdyby neodpovědní včelaři neohrožovali zdravotní stav včelstev svých sousedů, byla by situace jiná.
Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů" chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.

Antone já ti samozřejmě držím palce aby ti to vycházelo, ale po r. 2007 bychom měli hovořit o problému střízlivě a bez přehnaného optimizmu. Pavle u mě je v mednících cca 80 % panenských plástů a zákazníci říkají to samé. Majitelé prodejen jsou z toho na mrtvici, protože chtějí jen ten můj a když není, neustále se vyptávají kdy bude. Asi na tom něco bude s tou chutí vůní a pod. Ostatně stačí udělat ten pokus, jak jsem o něm psal na začátku sezony. Zdraví R. S.

Stonjek:
My musíme odevzdávat vzorky k rozborům a podstavené nástavky nám v tom trochu dělají zmatek. V podstatě čím víc mám nástavků pod včelstvem, tím víc jsou výsledky rozborů nepoužitelné. Stačí mírné oteplení, včelky se trochu roztáhnou a už padají na podložku zachycení roztoči třeba z podzimu.

___________________________________________________________

V tomto případě jde o naprosto zbytečné omezování současnými zastaralými praktikami organizovaného léčení. Mám zkušenost, že např. při zimování v 6 NN je vyšetření zimní měli nevratně zkreslené, tedy úplně k ničemu. Jenže působí tu zaběhnutý konzervativní systém a ten pouhá hrstka „nástavkářů“ těžko v dohledné době změní. Ale lze ho obejít (Stačí vybrat roztoče z měli a je po problému :-) V zimě je času na to dost. Svědomitý včelař si svá včelstva v případě potřeby včas sám ošetří.)

MV

Zdravim pane Stonjeku,

byla zde historicky velka diskuze o tmavych plastech na med a svetlych nezaplodovanych, vzdycky to zkoncilo, tak ze nikdo nebyl sto verohodne znalecky posoudit - vuni, chut a barvu medu v zavislosti na barve plastu.
Proto je pro me pochopitelne, ze vcelari kteri se potrebuji vcelami uzivit, tak pouzivaji na med jiz zaplodovane plasty. Osobne jsem to videl i z jejich ust slysel( jmenovat nebudu). Ja je neobhajuji ani neocernuji.
Osobne preferuji panenske plasty, zakaznici rikaji, ze jim med ode mne moc chutna, jestli je to svetlym plastem nebo ne, tezko rict.
Jinak pana Pravdu osobne znam, je to dobry a uznavany vcelar.

Udelal jsem cirka 40-50 oddelku, cirka 10 % jsem musel napravovat, matky se nevratily. Na druhy pokus OK,100%.
U nas v obci 500 obyvatel, rozloha 5 km2 180 vcelstev. Takze trubcu jsou mraky, problem byl nekde v matce. Nekladla ani neoplozene vajicka. Letos jsem vychoval cca 55-60 matek ( nektere na obmenu v produkcnich vcelstvech). Tuto vadu mela jedina. Takze to zase neni tak spatne.

P.

Rudla, je som skromný od prírody, neznášam velikášstvo, ale ak niečo mám robiť, musím byť v reálnom obraze, že mi to pomáha, v tomto postupe trochu pochybujem. Viem pochválil som sa (veď sa u nás aj hovorí, nechváľ sa, je to akoby si na hlavu nasr..), je to aj nebezpečné, lebo človek si môže na svoju hlavu privolať nešťastie, ktoré sa dostaví, keď to najmenej čakáš. Zatiaľ mi to vychádza.

Tak jsem vcera oplodnacek zrusil,

matka se nerozkladla, takze pri dobrem pocasi nema cenu cekat dele nez tri tydny od vylihnuti na prvni vajicko. PZ

Pavel, ale to môže byť omyl, v tomto čase oplodnenie M nemusí byť ani do 21 dní, M ostáva rujná aj 35 dní, kedy rujnosť postupne zaniká. To, že nie táto oplodnená, nemusí byť chybnou matkou, ale nedostatkom rujných trúdov na trúďom zhromaždisku. Rujnosť vzniká u trúdov min. 10 dní