77619

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Pavel Holub (178.248.56.32) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590)

Souhlasím s tím, že výběr ano, ale nebyl bych ta příkrý. Je škoda sířit včelstva, stačí výměna matky. Hodnocení včelstva ale není tak jednoznačné a jednoduché, problém je daleko složitější. Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580) (46584) (46586) (46591) (46592)

"Přitom v tom z cukrů je to na 1/3 glukoza, fruktoza a sacharoza, ten z obilí je hlavně z glukozy a dextrozy a chutnalo to stejně."

Dextroza je obchodní název glukózy vyrobené ze škrobů. Ale nejsem si jistý, jestli glukóze ze škrobu a glukóza získaná jinde se dá nějak odlišit.

Jinak mně vychází, že pokud to krmivo se nemá kazit jen tím, že je to koncentrovaný roztok cukrů v malém množství vody, musí v něm být vody a tudíž musí mít viskozitu podobnou jako má med. Pokud je v něm vody víc a žádný konzervační prostředek, prostě se kazit bude.

A v krmivo stejně nic jiného nebude než hroznový cukr glukóza, ovocný cukr fruktóza, případně řepný cukr sacharóza. Jiné cukry včely nedokáží zpracovat a pokud ano, asi by byly neúměrně drahé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590)

Pavel napsal:

Tak jsem četl vaše příspěvky v diskusi "Varroa prevence" a pořád dokola spad, kyselina mravenčí, Gabon, spad, kyselina samé léčení, ale žádný výběr.
>U včel se točím skoro čtyřicet let a mrzí mě, že žádný z přispěvatelů nenapsal to, co mi říkal strýc před mnoha lety. S varroázou se musíš naučit žít, ti broučci tady budou, chemiií je všechny neodstraníš, ale musíš odstranit (vybrat) ty včely, který jsou vůči nim nejodolnější.
.........................

Už jsme tu na to taky narazili. :)
O tom se prostě nemluví. :)

Ve včelařství se myslím na jaře psalo, na co všechno máme v ČR úspěchy při šlechtění matek, ale o odolnosti proti roztoči nic.
Jediný šlechtitel, který o tom nemlčí a podle svých slov i svědectví jiných se snaží na odolnost šlechtit, a kterého znám, je ing. Květoslav Čermák se svými Vigorkami.
Ale o něm se zase mlčelo ve včelařství. :)

Pokud znáte někoho jiného, který odolnost sleduje a šlechtí, prosím, zveřejněnte to tu.

A každý u svých včelstev dělat výběr a rušit ty nejmíň odolná samozřejmě taky může, ale k tomu musí sledovat spad (popřípadě nějak jinak vysledovat, která včelstva má méně odolná a která více).

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 16. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580) (46584) (46586) (46591)

Pokud si liznete roztoku cukru je to pro nas sladke jak. brrrr, ale ten sirup neni vubec sladky.... je nijaký....

Madra
-------------
Možná tamty roztoky,
Moje ne. Objednal jsme oba druhy.
Oba sladké. Kanystry nebyly označené a paleta se cestou řidiči rozpadla, tak to tady s manželkou nějak složili.
Chuťově to rozlišit nešlo, barvou - odstínem těžko a nakonec jsem to vše třídil refraktometrem. Jiný obsah cukrů.
Přitom v tom z cukrů je to na 1/3 glukoza, fruktoza a sacharoza, ten z obilí je hlavně z glukozy a dextrozy a chutnalo to stejně.

No jsem zvědav, mám od nich napsáno, že skladovatelnost je dva roky i venku. Tedy za mrazu. Takže nezbývá než to odzkoušet. Podpírali své tvrzení, že je to vysokým obsahem cukrů 72% a 74%.
Prakticky by mě stačilo, kdyby to vydrželo od jara do podletí. A ve včelách až do příštího léta. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

madra (85.239.224.126) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580) (46584) (46586)

Něco málo jsem se kdysi učil, ale přesto se rovnou omlovám jestli budu psát kraviny a hned mne někdo opraví.

Podle mne je výdrž udělána hlavně složením cukrů..

Normální cukr je hlavně jednoduchý cukr a při rozpuštení ve vodě je pro bakterie snadno stravitelný, ale v sirupech se používají složité cukry které se až působením enzimu rozkladaji na jednoduché straviteln= cukry. Zkratka to těm prtavym potvurkam da vice prace.

Pokud si liznete roztoku cukru je to pro nas sladke jak. brrrr, ale ten sirup neni vubec sladky.... je nijaký....

Madra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (85.162.16.150) --- 15. 8. 2010
Nejen leceni, ale i vyber

Tak jsem četl vaše příspěvky v diskusi "Varroa prevence" a pořád dokola spad, kyselina mravenčí, Gabon, spad, kyselina .... samé léčení, ale žádný výběr.
U včel se točím skoro čtyřicet let a mrzí mě, že žádný z přispěvatelů nenapsal to, co mi říkal strýc před mnoha lety. S varroázou se musíš naučit žít, ti broučci tady budou, chemiií je všechny neodstraníš, ale musíš odstranit (vybrat) ty včely, který jsou vůči nim nejodolnější.
...
Shrnu to: Léčit. Léčit. Ale, včelstva, která mají nejvíc roztočů vysířit nebo vyměnit matku (i kdyby včelstvo bylo velmi produktivní, tak toto včelstvo je šiřitelem roztočů). Dále včelstvo, které má po fumigaci v zimě velký spad, tak na jaře nenatírat plod ale vysířit. Roztoči v tomto včelstvu jsou odolní a i po nátěru nějaká ta odolná mrška zůstane. Vysířit i s tou odolnou mrškou. Je to drsné, ale je to tak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580) (46582) (46583)

to není slušný ukazovat na někoho prstem...polib si prdel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580) (46584) (46586) (46587)

"No mě to přijde komplikované ve srovnání s tím, že místo cukru na jiné adrese objednám roztok.

Když mám deset včelstev, je vše v pohodě. Když se mi u třeba padesáti kumuleje do jednoho úseku dotáčení, úprava plodiště, krmení a případně nějaká opatření proti VD, byť třeba jen diagnostika, k tomu dovolené, kdy v práci musím dělat za kolegy co mají dovču, tak je pro mě kratochvíle typu naleju vodu, půlhodiny míchám, stejně dlouho stáčím, pak uklidím aby tam nebyly vosy a včely a pak teprve jedu, poměrně časově náročná akce."

Na tom něco je.

Mně zatím stačí nasypat cukr, nalít horkou vodu do PET flašky. Později to možná na pár dávek rozmíchaných v jednou 50 litrovém barelu vyjde....
Dříve, když jsem měl včelstev více, jsem takové práce dělal na úkor spánku. Kolikrát jsem dokrmil v 11 večer nebo třeba v jednu v noci a v 6 ráno už hákoval v práci. A dlouhodobě to docela dá zabrat a to bylo socialistické zaměstnání, kde nějaké nevyspání a horší práce tak moc nevadila.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580) (46584) (46586)

RP:
...Dá se taky vzít třeba 10 50litrových barelů s širokým hrdlem a těsným víkem, nasypat cukr a nalít horkou vodu, pokud je jí tolik k dispozici. Do každého barelu na 40 litrů roztoku příslušné množství cukru a vody odměřované v kýblech. A potom pendlovat kolem barelů s míchadlen na vrtačce s regulátorem otáček. Při použití horké vody je cukr v barelech rozpuštěný za půl hodiny, barely se pak dají rovnou naložit do auta a odvézt na stanoviště, nic se nemusí přelévat, to až na stanovišti do krmítek.
-------------
No mě to přijde komplikované ve srovnání s tím, že místo cukru na jiné adrese objednám roztok.

Když mám deset včelstev, je vše v pohodě. Když se mi u třeba padesáti kumuleje do jednoho úseku dotáčení, úprava plodiště, krmení a případně nějaká opatření proti VD, byť třeba jen diagnostzika, k tomu dovolené, kdy v práci musím dělat za kolegy co mají dovču, tak je pro mě kratochvíle typu naleju vodu, půlhodiny míchám, stejně dlouho stáčím, pak uklidím aby tam nebyly vosy a včely a pak teprve jedu, poměrně časově náročná akce.

No a odcházím točit další várku a zítra ráno s chutí do fabriky :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580) (46584)

"Že v ČR správný včelař krmí jen cukrem ze sklenic je jasné, proč se na to chodit ptát do Dolu. Viz Cechovní zpravodaj.
Produktivita mi ale nevyhovuje. U deseti včelstev byly sklenice supr, pak člověk narazí na problém, že to nejde vůbec urychlit, skladování, umývání sklenic, atd.
Doma vyrobený roztok do krmítek, kontejnerů či kýblů už je lepší - to se dá zrychlit, ale proč to dělat, když si to můžu koupit. "

Průmyslové balené cukru je, co jsem našel na internetu 5, 15 a 50 kilové. Větší balení je potom volně ložený cukr. Pro dávkování do roztoku při velkém balení se použije kýbl nebo něco takového, do kterého se předem zváží, kolik kilo cukru se do něho vejde a dávkuje se potom po kýblech. Rozpouštění v nádrži o objemu od pár stovek litrů výš za míchání ponorným čerpadlem, jak už tady bylo minulé roky mnohokrát diskutováno.
Dá se taky vzít třeba 10 50litrových barelů s širokým hrdlem a těsným víkem, nasypat cukr a nalít horkou vodu, pokud je jí tolik k dispozici. Do každého barelu na 40 litrů roztoku příslušné množství cukru a vody odměřované v kýblech. A potom pendlovat kolem barelů s míchadlen na vrtačce s regulátorem otáček. Při použití horké vody je cukr v barelech rozpuštěný za půl hodiny, barely se pak dají rovnou naložit do auta a odvézt na stanoviště, nic se nemusí přelévat, to až na stanovišti do krmítek.
Takže myslím, že pokud se cukr rozpouští velkovýrobně, zas tak moc času to nespotřebuje.
Otázka je jen v ceně, průmyslové balení cukru nebude v akcích v supermarketech....

U těch už dopředu připravených krmivech, čím tam ten roztok konzervují, aby se nezkazil, jak to během pár dnů dělá cukerný roztok?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Šaroch (90.178.105.137) --- 15. 8. 2010
Honey Bee

Dobrý den všem,
chtěl bych se optat na zkušenosti s výrobkem HoneyBee.
Co se děje s odtavenýma víčkama? Kde se shromažďují?
Jak se toto zařízení čistí po práci? Jak dlouho může být nepřetržitě v provozu?
Díky za případné odpovědi.
S pozdravem
Jan Šaroch

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580)

Díky,
já tam našel toto:
http://www.agrana.at/en/our-products/starch/food-ingredients/saccharification-products/

ale "AGENABON 20.147 od agrany" tam taky není, není to číslo překlep?

Já to vzal podle inzerátu v MV
http://www.kellmann-vertrieb.de/bienenfutter/
Má to vydržet i dva roky a skladovat se to dá venku.

Apiinvert se mi nějak nepodařilo získat :-) Ale ten je cenově jinde a není to takový veget.
Tady mi složili rovnou kanystry, takže bych si je jen rozvezl ke včelám.
No ale napřesrok budu muset do kanystrů něco stočit, takže se zajímám.

Že v ČR správný včelař krmí jen cukrem ze sklenic je jasné, proč se na to chodit ptát do Dolu. Viz Cechovní zpravodaj.
Produktivita mi ale nevyhovuje. U deseti včelstev byly sklenice supr, pak člověk narazí na problém, že to nejde vůbec urychlit, skladování, umývání sklenic, atd.
Doma vyrobený roztok do krmítek, kontejnerů či kýblů už je lepší - to se dá zrychlit, ale proč to dělat, když si to můžu koupit.

Pylová zrna kukuřice se tam asi nenajodu, ale myslím, že jiné analýzy by to mohly snáz objevit. C4 cukry atd.?? To není můj obor.
Nejde mi o falšování medu, ale o to, že člověk neuhlídá kam to včely všude v nástavkách zanesou. U cukru jsem to neřešil, tady mám určité obavy.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580) (46582)

P.K.:
pozvali na tu povinnou přednášku hnupa co přednášel :Krmte pořád,nikdo to nepozná.kdyby tomu hajzlovi nebylo 90 dostal by takovou facku před všema na té jeho jako přednášce,

toho idiota co přednášel jak včelařil jeho otec před první světovou bych za tyhle kecy nechal pohřbít za živa,a doufám že ten kdo ho k nám pozval se se mnou nezná....
--------------
Kdo, co, koho,kdy, kam?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580)

pokud si ten cukr párkrát včely předají je z toho ten váš invert co padělá med....

pozvali na tu povinnou přednášku hnupa co přednášel :Krmte pořád,nikdo to nepozná.kdyby tomu hajzlovi nebylo 90 dostal by takovou facku před všema na té jeho jako přednášce,

toho idiota co přednášel jak včelařil jeho otec před první světovou bych za tyhle kecy nechal pohřbít za živa,a doufám že ten kdo ho k nám pozval se se mnou nezná....

škoda ,že sem tam neměl kameru,to by byl hit,nástavkáři by chcali smíchy

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 15. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46547) (46555) (46568)

mrkněte se do archivu konference,dřevěný rám hlinikového síta ,aby tam vlezl bílý porcelánový talíř bez potisku,do něj kousek wc papíru jako knot ten nejobyčejnější bez barviv a vůňí a nesmí čouhat přes okraje,no dáte to na poslední nástavek i stím talířem a chodíte dolívat kyselinu podle spadu,počasí atd.2O ML na 10r.39X24 resp.11 r 42x17 dotazy zodpovím,nechce se mi to rozepisovat po tisícaté....

obrovská výhoda : nerozděláváte včelstva!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

madra (85.239.224.126) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579)

tak neco jsem našel na rakouskem serveru

http://www.agrana.at/en/our-products/starch/food-ingredients/certified-gmo-free-starch-products/

I když mam v poště produkt list od agrany a vím, že by mi to bude dovezeno z rakouskeho skladu.
V lonském roce jsem se pídil o dovozu a možnostech prodeje sirupu na krmení včel a protože jsem tak trošku nevěřící tomáš pátral jsem o možnosti tedtovaní v Dole jestli to opravdu neškodí včelám.... Odpověd byla velice zajimavá, aneb trvalo by to dlouho a proč dovážet sirupy, když mame kvalitní český cukr....

Co vím, je u tohoto jeden strašák a to ten, že při krmení sirupy se dá takto padělat med.... Je to vlastně k nerozpoznaní a jedině jak to dokázat je pylová analýza medu...

Tento problem se stal na slovensku podle toho co jsem slyšel.... Med připomínal barvou a konzistencí akatovy med, ale jak se v něm mohla vzít pylová zrna z kukuřice??? :-))))

Ale obavam se že moc českého cukru tu již není a kvalita dovezeneho....

Madra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577)

Našel jsem jen toto:

http://www.agrana.cz/local/zoomsearch.asp?zoom_query=AGENABON+&x=10&y=12


AGENABON 20.147 tam není. Jiná čísla napovídají, že je to hlavně glukoza.

V ČR jsem o zimování na invertech moc nenašel, na Slovensku je zajímavý překlad německého článku:
http://www.pv.sk/vcely/prax_clanky045.asp
Tam vidí problém ve velkém obsahu glukozy. To by se tady ale nesmělo zimovat na řepkovém medu. A normálně se to snad daří.


Mluvil jsem v NSR nedávno s jedním včelařem, ten na tom normálně zimuje.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 15. 8. 2010
Poděkování ...

Děküji přítely M. Sedláčkovy za plastové balony na krmení. Obsah 2L, pro Nás co používáme tento způsob krmení je to paráda. Díky za to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

madra (85.239.224.126) --- 14. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576)

AGENABON 20.147 od agrany.

životnost to má minimalně 12 měsícu, takže ta klec spotřebovat není problém, s tím, že je to vlastně potravinářsky čistý obal použitelný na cokoliv.

Z čeho to je, to na produkt listu nepřečtu, jen obsah jednotlivých cukrů.

Zatím jsem ze vzorku co jsem dostal dělal medocukrové těsto a včely to braly jak blázen a stavěj jak o život.

Madra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 14. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575)

Ech cukr, přemýšlím, že si nechám dovezt invert, s nevratnou klecí a dopravou mne vyjde litr na 16 kč....(asi 1,25 kg) a budu to mit bez prace :-)))

Madra
---------------
Zajímavé, já nakoupil dráž. :-)
Mohu se zeptat kde a z čeho je?

Mě přivezli v kanystrech z obilí. I s dopravou za dvacet, cukrový vyšel asi o pětikorunu dráž.

A když tak teď rozplavuji cukr, tak si říkám, že mi i ta dvacka bude stát za tu bezpracnost.

Pokud to přežijí včely ve zdraví, ale to by se to asi tak dlouho nevyrábělo, kdyby to likvidovalo "zákazníky".

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

madra (85.239.224.126) --- 14. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573)

Ech cukr, přemýšlím, že si nechám dovezt invert, s nevratnou klecí a dopravou mne vyjde litr na 16 kč....(asi 1,25 kg) a budu to mit bez prace :-)))

Madra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 8. 2010
Re: Meteo peklo (46570)

No, už to polevuje a navíc nás na severním předhůří Beskyd to hlavní jádro mine. Akorát v dálce na jihu a jihozápadě je kanonáda...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.90.173.228) --- 13. 8. 2010
Re: Cukr (46558)

Ano cukr je v akci v Tescu za 10,90,-kč/kg v prodej je neomezen.Můžete si ho koupit kolik budete chtít.Bez problému

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 13. 8. 2010
Re: Meteo peklo (46570) (46571)

jojo, zdraví Trutnov (-;

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Meteo peklo (46570)

Dik za upozorneni. Uz sem nejake ty blesky postrehl. Zdravim z Lipova.

2010/8/13 Libor V. <libor/=/humlak.cz>

> Pozor vy tam na Moravě, protože to, co se řítí z Rakous k Vám, je hotový
> bleskový peklo. Tipuju to tak na 2 až 4 hodiny, než to k vám dojde. Ať se
> vám to vyhne, Libor.
> http://www.chmi.cz/meteo/rad/index.html
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 13. 8. 2010
Meteo peklo

Pozor vy tam na Moravě, protože to, co se řítí z Rakous k Vám, je hotový bleskový peklo. Tipuju to tak na 2 až 4 hodiny, než to k vám dojde. Ať se vám to vyhne, Libor.
http://www.chmi.cz/meteo/rad/index.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548) (46549) (46551)

Pokud je váš monitoring denního spadu spolehlivý, není se čeho obávat. Populace roztoče v tomto období roste zhruba 3 až 4x za měsíc. Takže do fumigace to spolehlivě ustojíte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46547) (46555)

Přidávám se k Tomášovi a prosím o přiblížení, jakže je to myšleno "přes síta". Díky, Libor.
-------------------------------------------------------------
P.K. napsal:
opět připomínám moje léčení HcooH přes síta,stačí zvednout roh folie k dolití kyseliny,navíc ji aplikujete podle ostatních ukonů jako krmení, vytáčení,ale i počasí, nemusíte mezi rámky ,překvapivě rychlé a lacinné pro včelaře a fest účinné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548) (46561) (46566)

Kdyz uz je tady nakousnuta KM, pozorujete nejake zlepseni zdravotniho stavu
vcelstva, ktere je postizene virozou? Jinak, rad bych sledoval spad,
momentalne lecim KM v NS, ale bohuzel mravenci jsou rychlejsi. Kvuli virozam
lecim take i preventivne.

2010/8/13 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>

> Zalezi zda pri leceni ci prirozeny spad. Diskutovali jsme o situaci kdy
> v
> prubehu leceni dlouhodobym odparovacem KM pada 4-6roztocu. Pri prirozenem
> spadu 10/den je situace uplne jina, myslim ale ze to Milan zminoval....
>
> T.H.
>
>
> 13.8.10, Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>:
> >
> > ::::
> > Myslíte že když padá 10 roztočů tak nemusím dávat Gabon ?
> >
> > NEMYSLÍM!!!!!!!!
> >
> > dEJ gABON a následně dělej dobře fumigaci, to je druhou fumigaci
> > jednoznačně bez plodu!!!! Vše prohlédnout.
> > J.B.
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548) (46561)

Zalezi zda pri leceni ci prirozeny spad. Diskutovali jsme o situaci kdy v
prubehu leceni dlouhodobym odparovacem KM pada 4-6roztocu. Pri prirozenem
spadu 10/den je situace uplne jina, myslim ale ze to Milan zminoval....

T.H.


13.8.10, Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>:
>
> ::::
> Myslíte že když padá 10 roztočů tak nemusím dávat Gabon ?
>
> NEMYSLÍM!!!!!!!!
>
> dEJ gABON a následně dělej dobře fumigaci, to je druhou fumigaci
> jednoznačně bez plodu!!!! Vše prohlédnout.
> J.B.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (78.102.124.229) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548) (46552) (46556) (46560)

Taky přemýšlím, jak to nejlíp udělat s těmi roztoči. Kontroluji spad u silnějšího a slabšího včelstva. Silnější má novou matku, slabší má matku starší.
Silnější včelstvo mělo denní spad před nasazením Formidolu 9 rotočů, slabší včelstvo mělo 1 roztoče. Začátkem srpna jsem medníky odstranil . Desku formidolu položilt regulačními otvory dolů na plodové rámky. Mezi rámky a desku jsem dal 2 špejle. Po dvou dnech jsem regulační obal odstranil. Jednotlivé spady v intervalu dvou dnů (dvoudenní spady) byly:
Silnější včelstvo: 96, 51, 38, 11, 10, 5 = 211 roztočů
Slabší včelstvo: 24, 12, 12, 1, 1, 1 = 51 roztočů
Vzhledem k tomu, že i v letošním roce nemáme přidělené Gagóny, budu muset s dalším léčením Varidolem počkat až na říjen. Denní spady roztočů budu dále sledovat. Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546)

Zdravím,
pane Čápe děkuji, takhle přínosné kdyby byly všechny informace!

Dnes jsem dělal sčot - druhý den po vložení formidolu; u třech monitorovaných včelstev nula, u jednoho 4 kusy....tak to jen pro pořádek. Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Milan Čáp napsal:
Dával jsem do některých podezřelejších včelstev formidol naostro jako diagnostiku. Formidol byl staršího data a nebyl už úplně ve 'formě', dával jsem i 2 najednou nahoru pod fólii. Spad po použití se zvýšil z asi pětinásobně a během asi 14-ti dní se vracel k původním hodnotám. Podobný efekt měla i houbička naplněná 65% KM. Poté evidentně došlo k vylíhnutí včel dalšího plodového cyklu a spad se opět skokově zvýšil. Začátkem srpna jsem dal do jednoho více zamořeného včelstva dlouhodobý odpařovač Mitegone. Spad se z přirozeného 10 ks samiček denně zvýšil skokově na 136 denně a postupně klesá. Plánuji dát mitegone ještě do
dalších dvou včelstev, kde se přirozený spad blíží hodnotě 10ks samiček denně. Včelstva mám v optimalech většinou na 5-ti a více nástavcích. U vícenástavkových úlů má dle mých pozorování deska formidolu (krátkodobý odpařovač) jen nepatrný efekt. O dost lépe vychází dlouhodobý odpařovač
(Mitegone, jiný jsem nezkoušel). Údaje je možno sledovat ve VMS ( http://varroamonitoring.cz ), který teď ale bohužel neběží, za což se omlouvám (čekám na řešení od poskytovatele
hostingu).

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

mPol (178.72.192.120) --- 13. 8. 2010
Tašky na med

V Tescu jsou právě vy výprodeji zelené tašky na víno. Ideálně se hodí na med. Jsou pevné a mají 6 přihrádek na celkem 12 kilovek medu. Díky přihrádkám se sklenice o sebe nerozbijí. Původně stály 36,-, teď jsem je nakoupil za 3,9 až 9,9,-. Mám je vyzkoušené, nic lepšího neznám.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kondr (81.201.60.169) --- 13. 8. 2010
přezimování čmeláků

Tatímu se v krbu usídlili čmeláci, potřeboval by listí v krbu spálit, ale co s čmeláky? Jak je uchovat přes zimu, byla by velká škoda kdyby nepřežili. Najde se zde nekdo kdy by dokázal poradit s odchytem a popřípadě poradil co s nimi? Díky za radu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548)

::::
Myslíte že když padá 10 roztočů tak nemusím dávat Gabon ?

NEMYSLÍM!!!!!!!!

dEJ gABON a následně dělej dobře fumigaci, to je druhou fumigaci jednoznačně bez plodu!!!! Vše prohlédnout.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (147.231.79.105) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548) (46552) (46556)

P.S. VMS již jede. Nově je tam možnost kopírovat jednou zadaný údaj k
dalším včelstvům při zadávání hromadného spadu. Zkuste hledat inspiraci
i v datech VMS - třeba při jakém spadu kdo začíná léčit, je to zajímavé.
Zajímavý je i např. pohled na celkové zamoření stanice. A hlavně
zadávejte spady, i ostatním to pomůže.

Milan Čáp
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Za zadávání spadů se i já velmi přimlouvám. Stojí to minimálně času a prospěch z toho mouhou mít všichni.Je to mnohem efektivnější, než když tu i tam potkáte kolegu a zeptáte se a on vám něco řekne, nebo když tu na konferenci někdo občas napíše o svém spadu...
Ještě si dovolím zopakovat svůj dřívější dotaz.Jak je to se vztahem plodových cyklů a spadu roztočů při použití KM? B. Gruna o tom psal moc zajímavě v MV č. 2, ovšem v souvislosti s Gabonem, kdy se spad obnovoval třeba po 3. plodovém cyklu. Dá se něco podobného sledovat i u KM a dlouhodobých odpařovačů, kde se jaksi nepočítá s možnou resistencí? Jde mi o to, že nasadím NH na cca 14 dní a spad vyskočí a pak klesne. Vyndám je a ...?
Vím, ptám se začátečnicky, může se asi stát cokoli, ale jak pak reagovat, jestliže spad znovu skokově vzroste? Nasadit znova KM nebo rovnou Gabon? Ty případy tu nebo na VMS myslím již byly popsány. Díky předem za názory. Jiří


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (147.231.79.105) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548) (46552)

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548)

Gabon neni nejspis vubec treba, ale jsou to tve vcely... Nikdo tu
zodpovednost za tebe neveme a ty dovnitr nevidis a to je to tezke, ta
nevedomost, nezkusenost.... Je take otazka jake mate narizene leceni...

Pri leceni dlouhodobym odparovacem, kdyz pada 10 denne to je dle me nic.
Kolik NH na vcelstvo jsi dal? Tvrdi se ze by mely byt dva, vedle plodu...

Je treba si uvedomit ty pocty - ted jsou v ulu desitky tisic vcel, a v
nejhorsim tisice roztocu. Nejdou-li viry, vcely zdrejme vydrzi i nekolik
tisic roztocu, rikalo se max 2,5 ale bude to za urcitych podminek zdrejme i
vic.
Problem je, ze kazde vcelstvo to ma jinak, je v jine kondici jinak
citlive. A ucinnost aplikace KM taky neni konstantni, zalezi na pocasi,
umisteni v ulu...

Momentalne si rikam, ze kdyz mi po leceni odparovacem nepadne v
sume minimalne k petistovce tak jsem lecil zbytecne a do fumigace by to
doslo. Ale kdo vi, to musi kazdy sam si osahat...
A nebo lze bez starostne natirat na jare, v lete gabon napodzim fumigace v
zime aerosol. Zalezi jestli veris ze to ma budoucnost...

T.H.
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
Díky, Tomáši.Jasně, jsou to naše včely, naše odpovědnost. Ale jsou tu také sousedi a blízcí kolegové. Jakési spojené nádoby.A člověk tak málo zkušený jako já, si samozřejmě klade řadu otázek... Odpovědi se nalézají těžko a navíc je každý rok jiný a každé včelstvo jiné. No ale je v tom svým způsobem i to kouzlo ..., ne? Mě trochu zarazily ty moje počty, ale jistím, že jsem asi jen propadl panice. Pro mne je cenné, že si to můžeme aspoň takhle sdělovat, když VMS, žel, jak jsem byl již psal, má drtivou převahu stanic, které se zaregistrovaly, ale data nezadávají.Je toškoda, mohlo by to pomoci.Řekl bych, že věřím, že to má budoucnost, ale mám taky tak trochu pocit, že to není až tak otázka víry, ale tvrdých dat a poctivého zkoumání. Ale to je zase jen dobře, že? Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stanislav Pácl (77.48.77.18) --- 13. 8. 2010
Cukr

Až do 15.8 je v Hypermarketech TESCO cukr krystal za 10,90.A nedělají s tím žádné problémy .Dnes jsem si koupil 2 x 50kg.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548) (46552) (46556)

Milane dik za dokopani si udelat trochu cas. Fakt ty data to je parada a
omlouvam se, ze nejsem schopen je tam take dodat, udelam zpetne, je to na
papire. Nekteri si pro zacatek leceni zvolili i vetsi prirozeny spad nez
10/den

Nasel jsem si tam vcelstvo kteremu do nyni spadlo pres 6,5tis roztocu. Velmi
zajimavy je i prubeh zapasu vcelare s roztocem, musi to byt
peklo. Drzim palce...

T.H.



> Zkuste hledat inspiraci i v datech VMS - třeba při jakém spadu kdo začíná
> léčit, je to zajímavé. Zajímavý je i např. pohled na celkové zamoření
> stanice. A hlavně zadávejte spady, i ostatním to pomůže.
>
> Milan Čáp
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548) (46552)



Dne 13.8.2010 13:01, Tomáš Heřman napsal(a):
> Je treba si uvedomit ty pocty - ted jsou v ulu desitky tisic vcel, a v
> nejhorsim tisice roztocu. Nejdou-li viry, vcely zdrejme vydrzi i nekolik
> tisic roztocu, rikalo se max 2,5 ale bude to za urcitych podminek zdrejme i
> vic.
>
> Problem je, ze kazde vcelstvo to ma jinak, je v jine kondici jinak
> citlive. A ucinnost aplikace KM taky neni konstantni, zalezi na pocasi,
> umisteni v ulu...
>
Ještě bych přidal ten čas - ono je to o něčem jiném, když padá 5 roztočů
teď a nebo 5 před měsícem.
> A nebo lze bez starostne natirat na jare, v lete gabon napodzim fumigace v
> zime aerosol. Zalezi jestli veris ze to ma budoucnost...
>
.. A pak přijít ve vhodném roce o včelstva. ;-)

P.S. VMS již jede. Nově je tam možnost kopírovat jednou zadaný údaj k
dalším včelstvům při zadávání hromadného spadu. Zkuste hledat inspiraci
i v datech VMS - třeba při jakém spadu kdo začíná léčit, je to zajímavé.
Zajímavý je i např. pohled na celkové zamoření stanice. A hlavně
zadávejte spady, i ostatním to pomůže.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46547)

Muzes tvuj postup prosim vice priblizit? Uz si to presne nepamatuju, nahoru
nastavek ci dekl se siti a tam km v taliri?? Nebo se pletu? Jaka
koncentrace, kolik ml a jaky knot?

To fest ucinne v souvislosti s KM me az tak moc dle mych zkusenosti
nesedi... Rozdily v kvalite mohou byt... Ty nemas s tvym systemem?


Diky
T.H.

13.8.10, P.K. <e-mail/=/nezadan>:
>
> opět připomínám moje léčení HcooH přes síta,stačí zvednout roh folie k
> dolití kyseliny,navíc ji aplikujete podle ostatních ukonů jako krmení,
> vytáčení,ale i počasí, nemusíte mezi rámky ,překvapivě rychlé a lacinné pro
> včelaře a fest účinné
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548) (46549) (46551)

No pokud se jedná o spad po kyselině, přirozený prakticky není a
podložky jsou zabezbečeny proti mravencům a podobné havěti, pak asi
poškození zimní generace zatím nehrozí. Psal jsem o přirozeném spadu
10ks roztočů denně. Tam je to již o něčem jiném.

Milan Čáp

Dne 13.8.2010 12:53, J. Matl napsal(a):
> Milan Čáp (e-mailem) --- 13. 8. 2010
> Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548)
>
> Nechci se plést do předpovědí, zda to Vaše včely ustojí. Mám pouze
> nějaké zkušenosti s mým jedním stanovištěm, které bývá každoročně více
> napadeno. Hodně záleží na celkové kondici včelstva, jeho výživě (já
> zimuji na medu a sbírám pouze přebytky - teprve teď odebírám med,
> začínám tam, kde potřebuji začít léčit), době, plodování včelstva i
> schopnostech včelstva se s nákazou vypořádat. Pokud chcete mít
> ochráněnou zimní generaci, a nezesláblá včelstva na jaře, bude potřeba
> léčit. Při správném použití dlouhodobých odpařovačů by mělo být léčení
> hodně účinné. Zkuste je nasadit a sledujte nadále spad, sám uvidíte jeké
> budou výsledky. Pokud byste měl podezření na malou účinnost, můžete
> místo nich nasadit gabon.
>
> Milan Čáp
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Tak ještě jedno poděkování ... Jak jsem byl psal níže, spad byl prakticky
> nulový,nasadil jsem Formidol pro diagnostiku, ale žádná prakticky změna.
> Takže jsem dal NH a začali padat, v některých včelstvech až 6 denně, dost i
> světlých. Takže teď váhám, zda nasadit Gabon nebo vydržet. Myslím v tom
> nejsem sám ... Taky mě zajímá ona otázka vztahu plodových cyklů a spadu ,
> zejména při nasazení dlouhodobých odpařovačů ... Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537)

Ahoj loni mi to chodilo takto, ber to s rezervou:
prirozeny spad v jednotkach (do 5ti) spad po formidolu v desitkach (celkem
do 100), spad po dlouhodobych odparovacich ve stovkach (do sedmikila). Je
tam tezke oddelit kdy je to spad po leceni a kdy uz je zase prirozeny...

Letos jsem s formidolem udelal pocitove dobrou zkusenost, opadali slusne,
daval jsem ho primo nad plodove teleso (drive z obavy az nahoru nad mednou
komoru)
T.H.

12.8.10, Libor V. <libor/=/humlak.cz>:
>
> 1. den po vložení formidolu z jednoho monitorovaného včelstva nespadlo nic,
> ze zbylých třech po jednom kusu roztoče(?).
> Dával někdo poslední dobou taky formidol? Má někdo vysledován nějaký poměr
> mezi předchozím přirozeným spadem a následným spadem po formidolu? A pak
> třeba následně po gabonu?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548)

Gabon neni nejspis vubec treba, ale jsou to tve vcely... Nikdo tu
zodpovednost za tebe neveme a ty dovnitr nevidis a to je to tezke, ta
nevedomost, nezkusenost.... Je take otazka jake mate narizene leceni...

Pri leceni dlouhodobym odparovacem, kdyz pada 10 denne to je dle me nic.
Kolik NH na vcelstvo jsi dal? Tvrdi se ze by mely byt dva, vedle plodu...

Je treba si uvedomit ty pocty - ted jsou v ulu desitky tisic vcel, a v
nejhorsim tisice roztocu. Nejdou-li viry, vcely zdrejme vydrzi i nekolik
tisic roztocu, rikalo se max 2,5 ale bude to za urcitych podminek zdrejme i
vic.
Problem je, ze kazde vcelstvo to ma jinak, je v jine kondici jinak
citlive. A ucinnost aplikace KM taky neni konstantni, zalezi na pocasi,
umisteni v ulu...

Momentalne si rikam, ze kdyz mi po leceni odparovacem nepadne v
sume minimalne k petistovce tak jsem lecil zbytecne a do fumigace by to
doslo. Ale kdo vi, to musi kazdy sam si osahat...
A nebo lze bez starostne natirat na jare, v lete gabon napodzim fumigace v
zime aerosol. Zalezi jestli veris ze to ma budoucnost...

T.H.


Díky, to je pro mne cenná informace. Mám vlastně podobnou zkušenost.
> Myslíte tedy, že i když padá třeba 10 ks denně, není třeba nasazovat Gabon?
> Ustojí to? Je teď hodně citlivá doba stran zimních včel ... Mé údaje též na
> VMS, jen až poběží ... Diky za zprávu a klidný den. Jiří
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548) (46549)

Milan Čáp (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548)

Nechci se plést do předpovědí, zda to Vaše včely ustojí. Mám pouze
nějaké zkušenosti s mým jedním stanovištěm, které bývá každoročně více
napadeno. Hodně záleží na celkové kondici včelstva, jeho výživě (já
zimuji na medu a sbírám pouze přebytky - teprve teď odebírám med,
začínám tam, kde potřebuji začít léčit), době, plodování včelstva i
schopnostech včelstva se s nákazou vypořádat. Pokud chcete mít
ochráněnou zimní generaci, a nezesláblá včelstva na jaře, bude potřeba
léčit. Při správném použití dlouhodobých odpařovačů by mělo být léčení
hodně účinné. Zkuste je nasadit a sledujte nadále spad, sám uvidíte jeké
budou výsledky. Pokud byste měl podezření na malou účinnost, můžete
místo nich nasadit gabon.

Milan Čáp
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Tak ještě jedno poděkování ... Jak jsem byl psal níže, spad byl prakticky nulový,nasadil jsem Formidol pro diagnostiku, ale žádná prakticky změna. Takže jsem dal NH a začali padat, v některých včelstvech až 6 denně, dost i světlých. Takže teď váhám, zda nasadit Gabon nebo vydržet. Myslím v tom nejsem sám ... Taky mě zajímá ona otázka vztahu plodových cyklů a spadu , zejména při nasazení dlouhodobých odpařovačů ... Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548)

J. Matl napsal:
>Myslíte tedy, že i když padá třeba 10 ks denně, není třeba nasazovat Gabon? Ustojí to? Je teď hodně citlivá doba stran zimních včel ...
................

Zahraniční zkušenosti viz třeba tady:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0811/varroa-monitoring-pohled-za-horizont-cast-3

Podnětná je i diskuse a presentované zkušenosti Ing. Dvorského

Pro mě z toho vyplývá:
- do vytočení medu zasahovat jen tam, kde se to jeví na explozi, popřípadě spad nad konzervativní křivkou, malou dávkou kyseliny, třeba opakovaně.
- po vytočení medu postupovat víceméně podle konzervativní křivky ( u našich neprošlechtěných zcela neodolných včelstev proti roztoči raději ještě trochu snížené)
Tzn. co je v srpnu nad 7ks/den léčit plnou dávkou kyseliny. Ostatní ještě uvidím jak se rozhodnu podle situace (světlí roztoči, exploze nebo stagnování denního spadu,..).
:)

Gabon určině nasazovat nebudu (u nás jsme ho pro neúčinnost už ani neobjednávali).
Včelstva, která bych nebyl schopen odléčit do fumigace bez závažného poškození jen kyselinou, budu raději rušit.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548)

Nechci se plést do předpovědí, zda to Vaše včely ustojí. Mám pouze
nějaké zkušenosti s mým jedním stanovištěm, které bývá každoročně více
napadeno. Hodně záleží na celkové kondici včelstva, jeho výživě (já
zimuji na medu a sbírám pouze přebytky - teprve teď odebírám med,
začínám tam, kde potřebuji začít léčit), době, plodování včelstva i
schopnostech včelstva se s nákazou vypořádat. Pokud chcete mít
ochráněnou zimní generaci, a nezesláblá včelstva na jaře, bude potřeba
léčit. Při správném použití dlouhodobých odpařovačů by mělo být léčení
hodně účinné. Zkuste je nasadit a sledujte nadále spad, sám uvidíte jeké
budou výsledky. Pokud byste měl podezření na malou účinnost, můžete
místo nich nasadit gabon.

Milan Čáp

Dne 13.8.2010 11:52, J. Matl napsal(a):
> Milan Čáp (e-mailem) --- 13. 8. 2010
> Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542)
>
> Dával jsem do některých podezřelejších včelstev formidol naostro jako
> diagnostiku. Formidol byl staršího data a nebyl už úplně ve 'formě',
> dával jsem i 2 najednou nahoru pod fólii. Spad po použití se zvýšil z
> asi pětinásobně a během asi 14-ti dní se vracel k původním hodnotám.
> Podobný efekt měla i houbička naplněná 65% KM. Poté evidentně došlo k
> vylíhnutí včel dalšího plodového cyklu a spad se opět skokově zvýšil.
> Začátkem srpna jsem dal do jednoho více zamořeného včelstva dlouhodobý
> odpařovač Mitegone. Spad se z přirozeného 10 ks samiček denně zvýšil
> skokově na 136 denně a postupně klesá. Plánuji dát mitegone ještě do
> dalších dvou včelstev, kde se přirozený spad blíží hodnotě 10ks samiček
> denně.
> Včelstva mám v optimalech většinou na 5-ti a více nástavcích. U
> vícenástavkových úlů má dle mých pozorování deska formidolu (krátkodobý
> odpařovač) jen nepatrný efekt. O dost lépe vychází dlouhodobý odpařovač
> (Mitegone, jiný jsem nezkoušel).
> Údaje je možno sledovat ve VMS ( http://varroamonitoring.cz ), který teď
> ale bohužel neběží, za což se omlouvám (čekám na řešení od poskytovatele
> hostingu).
>
> Milan Čáp
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Díky, to je pro mne cenná informace. Mám vlastně podobnou zkušenost.
> Myslíte tedy, že i když padá třeba 10 ks denně, není třeba nasazovat Gabon?
> Ustojí to? Je teď hodně citlivá doba stran zimních včel ... Mé údaje též na
> VMS, jen až poběží ... Diky za zprávu a klidný den. Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546)

Milan Čáp (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542)

Dával jsem do některých podezřelejších včelstev formidol naostro jako
diagnostiku. Formidol byl staršího data a nebyl už úplně ve 'formě',
dával jsem i 2 najednou nahoru pod fólii. Spad po použití se zvýšil z
asi pětinásobně a během asi 14-ti dní se vracel k původním hodnotám.
Podobný efekt měla i houbička naplněná 65% KM. Poté evidentně došlo k
vylíhnutí včel dalšího plodového cyklu a spad se opět skokově zvýšil.
Začátkem srpna jsem dal do jednoho více zamořeného včelstva dlouhodobý
odpařovač Mitegone. Spad se z přirozeného 10 ks samiček denně zvýšil
skokově na 136 denně a postupně klesá. Plánuji dát mitegone ještě do
dalších dvou včelstev, kde se přirozený spad blíží hodnotě 10ks samiček
denně.
Včelstva mám v optimalech většinou na 5-ti a více nástavcích. U
vícenástavkových úlů má dle mých pozorování deska formidolu (krátkodobý
odpařovač) jen nepatrný efekt. O dost lépe vychází dlouhodobý odpařovač
(Mitegone, jiný jsem nezkoušel).
Údaje je možno sledovat ve VMS ( http://varroamonitoring.cz ), který teď
ale bohužel neběží, za což se omlouvám (čekám na řešení od poskytovatele
hostingu).

Milan Čáp
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Díky, to je pro mne cenná informace. Mám vlastně podobnou zkušenost. Myslíte tedy, že i když padá třeba 10 ks denně, není třeba nasazovat Gabon? Ustojí to? Je teď hodně citlivá doba stran zimních včel ... Mé údaje též na VMS, jen až poběží ... Diky za zprávu a klidný den. Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546)

opět připomínám moje léčení HcooH přes síta,stačí zvednout roh folie k dolití kyseliny,navíc ji aplikujete podle ostatních ukonů jako krmení, vytáčení,ale i počasí, nemusíte mezi rámky ,překvapivě rychlé a lacinné pro včelaře a fest účinné

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542)

Dával jsem do některých podezřelejších včelstev formidol naostro jako
diagnostiku. Formidol byl staršího data a nebyl už úplně ve 'formě',
dával jsem i 2 najednou nahoru pod fólii. Spad po použití se zvýšil z
asi pětinásobně a během asi 14-ti dní se vracel k původním hodnotám.
Podobný efekt měla i houbička naplněná 65% KM. Poté evidentně došlo k
vylíhnutí včel dalšího plodového cyklu a spad se opět skokově zvýšil.
Začátkem srpna jsem dal do jednoho více zamořeného včelstva dlouhodobý
odpařovač Mitegone. Spad se z přirozeného 10 ks samiček denně zvýšil
skokově na 136 denně a postupně klesá. Plánuji dát mitegone ještě do
dalších dvou včelstev, kde se přirozený spad blíží hodnotě 10ks samiček
denně.
Včelstva mám v optimalech většinou na 5-ti a více nástavcích. U
vícenástavkových úlů má dle mých pozorování deska formidolu (krátkodobý
odpařovač) jen nepatrný efekt. O dost lépe vychází dlouhodobý odpařovač
(Mitegone, jiný jsem nezkoušel).
Údaje je možno sledovat ve VMS ( http://varroamonitoring.cz ), který teď
ale bohužel neběží, za což se omlouvám (čekám na řešení od poskytovatele
hostingu).

Milan Čáp

Dne 13.8.2010 8:22, Jan Bűrgel napsal(a):
> Libor V. (62.168.45.106) --- 12. 8. 2010
> Re: Varroa prevence (46521)
> 1. den po vložení formidolu z jednoho monitorovaného včelstva nespadlo nic,
> ze zbylých třech po jednom kusu roztoče(?).
> Dával někdo poslední dobou taky formidol? Má někdo vysledován nějaký poměr
> mezi předchozím přirozeným spadem a následným spadem po formidolu? A pak
> třeba následně po gabonu?
> J.B.: To jsou otázky na které bych také rád věděl odpovědi,nebo alespon
> odhad poměrů.
> Jedinný odhad který vím je že při přirozeném spadu jestliže spadne 1 roztoč
> je předpoklad že ve včelstvu je 10-100 roztočů. (mám nízké spady, za
> červenec a půli srpna jsem u 15ti monitorovaných včelstev našel celkem
> 5roztočů a počty zatím u mne nerostou)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Kde mohu prod?vat med (46541)

O povolení prodeje musíš požádat majitele pozemku a zboží musí být označeno etiketou s adresou výrobce , obsahem a množstvím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jaroslav <jareksimps0n/=/seznam.cz>
> Předmět: Kde mohu prod?vat med
> Datum: 13.8.2010 08:09:23
> ----------------------------------------
> Můžu prodávat med třeba u silnice, nebo zajet někam na parkoviště, třeba u
> obchoďáku a prodávat med? A musí být v tomto případě označen etiketou? Nebo
> musím požádat obec o povolení prodeje?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46538) (46540)

Dá se také říci kde skoro nic není ani kyselina či formidol nebere

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Varroa prevence
> Datum: 12.8.2010 23:17:25
> ----------------------------------------
> Ano, bylo to přímo nad plod. Formidol byl novej, zaslanej přímo z Dolu,
> čerstvě otevřenej před vložením.
> Jojo, Nassenheidery se mi tu válí ve skříni, ale jsem línej:
> 1. shánět a ředit kyselinu, manipulovat s ní
> 2. tahat ze včelstva rámek, teda spíš dva, aby to bylo kam dát
> 3. i přes nesporné výhody dlouhodobého odpařovače jsem přesvědčenej, že
> kyselina včely ohromně sere. Tenhle bod jsem chtěl dát vlastně jako první.
> A na tu diagnostiku bych si myslel, že formidol postačí, když se tedy
> člověk nechystá k dlouhodobému léčení, tam bych o NH asi přemýšlel. Nuž
> uvidí se.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542)

Soudím podle svých včelstev u Pardubic, kde jsme měli nařřízené jarní ošetření, že zatím je situace velmi dobrá, ani po Gabonu nepadali. Zvláště v porovnání s loňskem mi to je až divné. Vloni bylo roztočů strašně a padali i po 3 fumigaci.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Varroa prevence
> Datum: 13.8.2010 08:22:51
> ----------------------------------------
> Libor V. (62.168.45.106) --- 12. 8. 2010
> Re: Varroa prevence (46521)
> 1. den po vložení formidolu z jednoho monitorovaného včelstva nespadlo nic,
> ze zbylých třech po jednom kusu roztoče(?).
> Dával někdo poslední dobou taky formidol? Má někdo vysledován nějaký poměr
> mezi předchozím přirozeným spadem a následným spadem po formidolu? A pak
> třeba následně po gabonu?
> J.B.: To jsou otázky na které bych také rád věděl odpovědi,nebo alespon
> odhad poměrů.
> Jedinný odhad který vím je že při přirozeném spadu jestliže spadne 1 roztoč
> je předpoklad že ve včelstvu je 10-100 roztočů. (mám nízké spady, za
> červenec a půli srpna jsem u 15ti monitorovaných včelstev našel celkem
> 5roztočů a počty zatím u mne nerostou)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537)

Libor V. (62.168.45.106) --- 12. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521)
1. den po vložení formidolu z jednoho monitorovaného včelstva nespadlo nic, ze zbylých třech po jednom kusu roztoče(?).
Dával někdo poslední dobou taky formidol? Má někdo vysledován nějaký poměr mezi předchozím přirozeným spadem a následným spadem po formidolu? A pak třeba následně po gabonu?
J.B.: To jsou otázky na které bych také rád věděl odpovědi,nebo alespon odhad poměrů.
Jedinný odhad který vím je že při přirozeném spadu jestliže spadne 1 roztoč je předpoklad že ve včelstvu je 10-100 roztočů. (mám nízké spady, za červenec a půli srpna jsem u 15ti monitorovaných včelstev našel celkem 5roztočů a počty zatím u mne nerostou)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaroslav (178.77.216.157) --- 13. 8. 2010
Kde mohu prodávat med

Můžu prodávat med třeba u silnice, nebo zajet někam na parkoviště, třeba u obchoďáku a prodávat med? A musí být v tomto případě označen etiketou? Nebo musím požádat obec o povolení prodeje?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 12. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46538)

Ano, bylo to přímo nad plod. Formidol byl novej, zaslanej přímo z Dolu, čerstvě otevřenej před vložením.
Jojo, Nassenheidery se mi tu válí ve skříni, ale jsem línej:
1. shánět a ředit kyselinu, manipulovat s ní
2. tahat ze včelstva rámek, teda spíš dva, aby to bylo kam dát
3. i přes nesporné výhody dlouhodobého odpařovače jsem přesvědčenej, že kyselina včely ohromně sere. Tenhle bod jsem chtěl dát vlastně jako první. A na tu diagnostiku bych si myslel, že formidol postačí, když se tedy člověk nechystá k dlouhodobému léčení, tam bych o NH asi přemýšlel. Nuž uvidí se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.52.47) --- 12. 8. 2010

med

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 12. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537)

Bylo to nad plod? Nebyla jiz deska prilis vyschla? Vuci formidolu jsem
skepticky. Lepsi je NH a podobne.

2010/8/12 Libor V. <libor/=/humlak.cz>

> 1. den po vložení formidolu z jednoho monitorovaného včelstva nespadlo nic,
> ze zbylých třech po jednom kusu roztoče(?).
> Dával někdo poslední dobou taky formidol? Má někdo vysledován nějaký poměr
> mezi předchozím přirozeným spadem a následným spadem po formidolu? A pak
> třeba následně po gabonu?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 12. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521)

1. den po vložení formidolu z jednoho monitorovaného včelstva nespadlo nic, ze zbylých třech po jednom kusu roztoče(?).
Dával někdo poslední dobou taky formidol? Má někdo vysledován nějaký poměr mezi předchozím přirozeným spadem a následným spadem po formidolu? A pak třeba následně po gabonu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 12. 8. 2010
Re: VARROA MONITORING, kdo neví kolik má roztočů nechová včely ale roztoče (46522) (46523) (46526) (46530) (46534)

a.turčáni (94.229.32.130) --- 12. 8. 2010
Re: VARROA MONITORING, kdo neví kolik má roztočů nechová včely ale roztoče (46522) (46523) (46526) (46530)

návod to stanoví takto:
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pa-92-web.pdf
Klidný den. Jiří

To ja poznám, ale predsa som chcel vedieť, ako to robíte Vy. Z praxe viem, že včelári tieto rady radi obchádzajú, často to kladú na okraj plodového telesa, do úzkej plástovej uličky apod.
Pán Matl, chcel som si s Vami len "pokecať" aj npr., ako chránite podložky pod včelstvom zaistenú proti vynášaniu prirodzene odpadnutých klieštikov, aké máte varroadná.
Ja Vám prajem kľudný a zbytokpekného dňa, Anton

xxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Díky za reakci, Antone, já se to snažím dělat podle toho návodu, netroufám si na přílišné "výboje", navíc si myslím, že ten návod je docela dobrý a logický.
Mimochodem: cca do 20. 7. nulový spad, nic ani na trubčím plodu, před časem jsem dal Formidol a také nic. Pak následovaly 5. 8. odpařovače Nassenheider a v některých úlech spad rapidně stoupl (průměr 4 - 6 denně, dost padá i světlých. Takže zřejmě nasadím Gabon, přinejmenším selektivně. Právě to řeším. Padají i ostatním kolegům v okolí, takže ... Jsou ovšem tací, kdo to, jak praví, "moc nesledují"... Škoda, že na VMS je tolik šedivých puntíků ... Myslím nás čeká "zajímavý" podzim.
Pokud jde o dna, mám pevná, na podložce rámeček se síťkou, jak je vyrábí p. Břinek. Zatím to mám takhle, funguje to, ač větrání je trochu komplikované, ale jde to. Změnu nevylučuji. Mravenci nejsou, úly stojí v miskách s olejem.
Klidný den. Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 12. 8. 2010
Re: VARROA MONITORING, kdo neví kolik má roztočů nechová včely ale roztoče (46522) (46523) (46526) (46530) (46532)

Gabon vkládám dle metodiky k tomu vydané.Mateří mřížku již nemám,protože již včelám dávám cukr.A co se týče počtu pásků tak minimálně 2 ks na plodiště a ty které mají ještě plod v 2.nástavku tak jim dávám ještě minimálně další pásek.To je odvyslé od množství plodu.A pro informaci dnes jsem prohlížel po třech dnech podložky tak u těch nejvíce napadnutýcch bylo 110 a 90 roztočů.

Ďakujem pán Pácl za odpoveď, mňa zaujalo hlavne to, že ste použili i KM a odpad Vd bol nízky, pritom výsledky s použitím gabonových pások je oveľa horšie. Preto spoľahnúť sa len KM (asi je dôležité správne ju použiť) je veľmi zlé, čo potvrdzuje Gabon PA 92. Ja preto KM (aj keď sa píše, že je ekologická) nepoužívam a vsádzam len na fumigant (amitraz).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77619 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 46535 do č. 46595)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu