78513
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Josef ?amalík (e-mailem) --- 16. 8. 2010
Re: etiketa (46619)
Mně se líbí. A vidím, že hodláš (hodláte, pardon :-) ) expandovat za hranice.
Jose
Dne 16.8.2010 19:50, Libor V. napsal(a): > Zdravím přátelé, jelikož nám letos včely nějaký med přinesly a jelikož bych > alespoň na některé sklenice rád lepil etiketu, tak jsem si jednu stvořil. > Mrkněte na to prosím, zajímalo by mne, jaký na vás etiketa udělá první > dojem, a jaký je dojem obecně. Co tam je napsáno nebo ne, neřešte. Odkaz > zde: > > http://vcely.humlak.cz/etiketa18.jpg > > (pokud by nešel odkaz pustit kliknutím, stačí při stisknutém levém tlačítku > táhnout myší nad odkazem zleva doprava a tak ho označit a pak označený > odkaz levým tlačítkem chytit, táhnout a upustit nad adresovým řádkem > prohlížeče). > Ať se daří, Libor. > > > > Příchozí zpráva neobsahuje viry. > Zkontrolováno AVG - www.avg.cz > Verze: 9.0.851 / Virová báze: 271.1.1/3075 - Datum vydání: 08/16/10 08:35:00 >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46621
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef ?amalík (e-mailem) --- 16. 8. 2010
Re: vosk (46618)
Já nedám dopustit na pařák z vyvíječe páry. Mám ho cca 3 sezony, velká spokojenost. Najdete jej třeba zde: http://www.vcelarstvi-schenk.com/vcelarstvi-schenk/eshop/1-1-Vcelarske-potreby/0/5/75-Varak-na-vosk-plast-elektricky
Jose
Dne 16.8.2010 19:32, stano napsal(a): > kto poradi vyrobcu alebo predajcu na parak najlepsie nerez na topeni vosku > na plynovy horak propan butan na asi 20ramikov dakujem Stano > > > > Příchozí zpráva neobsahuje viry. > Zkontrolováno AVG - www.avg.cz > Verze: 9.0.851 / Virová báze: 271.1.1/3075 - Datum vydání: 08/16/10 08:35:00 >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46620
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor V. (62.168.45.106) --- 16. 8. 2010
etiketa
Zdravím přátelé, jelikož nám letos včely nějaký med přinesly a jelikož bych alespoň na některé sklenice rád lepil etiketu, tak jsem si jednu stvořil. Mrkněte na to prosím, zajímalo by mne, jaký na vás etiketa udělá první dojem, a jaký je dojem obecně. Co tam je napsáno nebo ne, neřešte. Odkaz zde:
http://vcely.humlak.cz/etiketa18.jpg
(pokud by nešel odkaz pustit kliknutím, stačí při stisknutém levém tlačítku táhnout myší nad odkazem zleva doprava a tak ho označit a pak označený odkaz levým tlačítkem chytit, táhnout a upustit nad adresovým řádkem prohlížeče).
Ať se daří, Libor.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46619
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46602) (46606) (46607) (46611)
Pepan:
Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více potomstva.
---------------
Tak jsem si vzal do včel vidličku, abych se o tom přesvědčil.
Nijak rteprezentativní vzorek, z pěti včelstev jsem našel trubčinu jen ve dvou. A tam jsme našel VD jen na trubčině. Ve zbývajících třech jsme ve dvou případech neměl moc štěstí ve třetím jsem pár VD na děl.plodu našel. Na jedno dloubnutí jsem vyndal cca 10 larev, dloubal jsem tak 3-5x. Samozřejmě nic moc reprezentativního.
Jinak jak jsme tady o tom debatovali asi před měsícem, tak jak nebyl na trubčině, tak pak nebyl ani na podložce. Ale teď se mu začalo asi dařit.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46617
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46602) (46606) (46607) (46611) (46614)
samička klade v několika cyklech po 1 vajíčku a proto je jich víc Na trubčině
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber > Datum: 16.8.2010 17:47:12 > ---------------------------------------- > ""Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného > závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více > potomstva."" > To jsou dvě různé věci, to je nutné si vysvětlit. > Vyšší atraktivita na TP neznamená vyšší reprodukci, to znamená pouze to, že > jsou kleštíci fixováni na vývoj na TP. To, že se vyvine na trubčím plodu > více samiček kleštíka je pravda, ale proti tomu tento vývoj trvá déle, jsou > delší pauzy mezi "zralým" plodem a je nižší procento reprodukce schopných > potomků. Takže výsledkem je to, že se na TP kleštíci reprodukují někdy hůře > než na DP. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46616
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (178.248.56.32) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46602) (46606) (46607) (46611)
""Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více potomstva.""
To jsou dvě různé věci, to je nutné si vysvětlit.
Vyšší atraktivita na TP neznamená vyšší reprodukci, to znamená pouze to, že jsou kleštíci fixováni na vývoj na TP. To, že se vyvine na trubčím plodu více samiček kleštíka je pravda, ale proti tomu tento vývoj trvá déle, jsou delší pauzy mezi "zralým" plodem a je nižší procento reprodukce schopných potomků. Takže výsledkem je to, že se na TP kleštíci reprodukují někdy hůře než na DP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46614
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (178.248.56.32) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46603) (46608)
Nebylo to ironicky, ale vážně. V běžné praxi totiž nelze v zimě monitorovat jinak a v ostatních obdobích to je podle mne slušně vypovídající údaj. Pokud není spad, nemám informaci, tudíž těžko lze usuzovat, jaký je vývoj a jakých kvalit včelstvo je.
Likvidace včelstva je opravdu zbytečná. Horizontální přenos není zdaleka tak dramatický a situace u sousedů bude podobná a u volně žijících včelstev vždy dramatická. Tím se situace vůbec neřeší.
Kleštík se reprodukuje každým reprodukčním cyklem přibližně na dvojnásobek. Délka reprodukčního cyklu je 15 až 20 dnů. Pokud by byla reprodukce zahájena jediným kleštíkem 1. února, do konce září to je 8 měsíců by proběhlo 12 až 16 reprodukčních cyklů, takže výsledná populace by byla 4100 až 65000 jedinců, tedy včelstvo na odpis. Praxe je jiná. Není to tak zlé, jak se zdá. Jsou mechanizmy, které reprodukci brzdí, u některých včelstev jsou významnější, u některých méně. O to tu jde.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46613
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (194.213.39.94) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46603) (46608)
Pvel napsal:
>Já to dělám tak, že při sběru zimní měli hodnotím spad v jednotlivých včelstvech (Průměr na stanovišti je sice vypovídající, ale trochu zavádějící údaj.
>Mnohdy 20% včelstev na stanovišti obsahuje 80% kleštíků.).
>Pokud, to přesáhne určitou mez, tak nedělám nátěr plodu, ale likvidaci. Kvůli okolním včelstvům.
....................................
Co znamená ten sběr zimní měli?
Aby to mělo nějakou hodnotu pro výběr včeltev, která nebudou zrušena, potom by to měla být měl z první fumigace bez jarních nátěrů a letního léčení. A i to může být možná zkresleno o nějaké roztoče, které si může schopné a roztoči odolné včeltvo na podzim donést z loupeže kolabujícího včeltva.
Pokud je to až měl po všech léčeních, která se odevzdává na vyšetření, potom to jarní síření včelstev s mejvíce roztoči je spíš nepřiznání si metodických chyb v aplikaci jedů na roztoče, popřípadě aplikování neúčinných jedů.
Pokud má mít výběr odolných včeltev smysl, potom se mi to jeví tak, že není až tak důležité monentální množství roztočů ve včelstvu, ale moje schopnost rozpoznat, která včelstva si vůbec s roztočem neporadí (a ta postupně vyřazovat), a která alespoň částečně ano.
A potom moje schopnost rozeznat, kdy ta včeltva, která neruším, léčit, aby nebyla roztočem poškozena.
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46612
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46602) (46606) (46607)
Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více potomstva. Zrovna tak existují včelstva která mají méně plodu jak jiná a přesto je velmi silné. Včely se jen prostě dožívají delšího věku a pro kleštíka tak nabízejí o nějakou tu generaci jeho potravy méně. Proto pak ta včelstva s obrovským množstvím plodu o gigantické síle vykazují větší napadení. Včely si to nedonesly od souseda , ale sami si jej nevědomky množíme
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber > Datum: 16.8.2010 14:32:26 > ---------------------------------------- > reprodukce se startuje až na jaře a někdy dokonce až v červnu, tedy > pravděpodobně kleštíky donesenými, nevím, zda by do této doby byli schopni > přežít. Reprodukce se pozná podle spadu světlých, zda reprodukce je, či > není. > Co se domoviny týče, tam se chová kleštík normálně, zato u nás se chová > zvrhle (množí se na dělničím plodu) - ano v tom může být vodítko, jak na > to, v tom smyslu se uvažuje stále a stále to nemá řešení, zatím. Nalezení > včelstva s vysokou atraktivitou trubčího a nízkou(žádnou)dělničího plodu je > jednou z cest. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46611
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel (81.19.47.93) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46603)
Nevím jestli je dotaz na nulový zimní spad míněn vážně nebo ironicky.
Kleštíci nejsou nesmrtelní, přirozeně po dosažení určitého věku umírají. Když je zimní spad nula, je vše OK. Podzimní fumigace (odstranění kleštíků) proběhla dobře a ve včelstvu je kleštíků minimum. Z přirozeného spadu lze nejlépe odhadnout, jak je včelstvo zamořeno. Při léčení jsou výsledky zkresleny mnoha faktory (druh léčiva, koncentrace, teplota, účinnost, rezistence, ...).
Já to dělám tak, že při sběru zimní měli hodnotím spad v jednotlivých včelstvech (Průměr na stanovišti je sice vypovídající, ale trochu zavádějící údaj. Mnohdy 20% včelstev na stanovišti obsahuje 80% kleštíků.). Pokud, to přesáhne určitou mez, tak nedělám nátěr plodu, ale likvidaci. Kvůli okolním včelstvům.
Byl zde názor, že se v předjaří kleštíci nemnoží. Ale množí. Množí a to stejnou geometrickou řadou jak v jiném období. Jen díky tomu, že je málo plodu a málo kleštíků, tak v absolutních hodnotách se jedná o malé počty.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46608
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (178.248.56.32) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46602) (46606)
reprodukce se startuje až na jaře a někdy dokonce až v červnu, tedy pravděpodobně kleštíky donesenými, nevím, zda by do této doby byli schopni přežít. Reprodukce se pozná podle spadu světlých, zda reprodukce je, či není.
Co se domoviny týče, tam se chová kleštík normálně, zato u nás se chová zvrhle (množí se na dělničím plodu) - ano v tom může být vodítko, jak na to, v tom smyslu se uvažuje stále a stále to nemá řešení, zatím. Nalezení včelstva s vysokou atraktivitou trubčího a nízkou(žádnou)dělničího plodu je jednou z cest.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46607
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46602)
Velmi důležité je také znát cyklus kleštíka v jeho domovině a přizpůsobit se mu.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net> > Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber > Datum: 16.8.2010 12:32:07 > ---------------------------------------- > No podle toho, co tu píšete, také léčíte. Akorát že drasticky sírou. > U výběru přece nejde o to zničit roztoče - o to jde u léčení. Při výběru > jde o to vybrat včelstva, která se nějakým způsobem dokáží s roztočem > vyrovnat. A to vyrovnání může mít různé podoby. Může ho dokázat cíleně > ničit, nebo se s ním naučit jinak žít. Mechanismů může být více. > Včelstvo, které bude mít hodně roztočů, s nimi může i dlouhodobě přežívat. > Otázka výběru není vůbec jednoduchá. > > Milan Čáp > > Dne 16.8.2010 11:51, Pavel napsal(a): > > Pavel Holub napsal: > > .. Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na > > jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly. > > -------------------- > > Právě hodnotit podle zimního spadu. > > Roztoči prokázali odolnost proti podzimní fumigaci (částečná nebo úplná > > rezistence) a do jara se namnožili. Včelstvo se s tím nějak vypořádalo, ale > > také jsi zamořil okolí roztoči. Toto včelstvo je nutné zlikvidovat před > > tím, než se rozletí a roznese roztoče. > > Podle výzkumů včelstva snesou okolo 1500 roztočů, jiné dokonce 4000 roztočů > > (na přesných počtech nezáleží). Včelstvo může být v pohodě, ale zamořuje > > okolní včelstva. > > Mám to vyzkoušené. Mě se počet roztočů zvýšil poté, co soused > > (superléčitel) dotáhl 20 včelstev. Léčí, léčí, zachraňuje každé včelstvo, > > neprovádí výběr a zamořuje okolí. > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46606
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46601)
Chyba lávky ti se začínají množit jakmile je plod. jejich počet vzrůstá geometrickou řadou. Každá samička má jednoho samečka a jednu až 5 dcer. je to závislé od délky vývoje včely nebo trubce. Také se ve včelstvu projevuje v množství populace kleštíka délka života včel.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber > Datum: 16.8.2010 12:26:57 > ---------------------------------------- > Za to, že neúčinkuje hubení, za to ty včely nemohou, proto je přece nebudu > selektovat. Dále, v předjarním období, i když je ve včelstvu pod, se > roztoči nemnoží. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46605
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan Čáp (e-mailem) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599)
No podle toho, co tu píšete, také léčíte. Akorát že drasticky sírou. U výběru přece nejde o to zničit roztoče - o to jde u léčení. Při výběru jde o to vybrat včelstva, která se nějakým způsobem dokáží s roztočem vyrovnat. A to vyrovnání může mít různé podoby. Může ho dokázat cíleně ničit, nebo se s ním naučit jinak žít. Mechanismů může být více. Včelstvo, které bude mít hodně roztočů, s nimi může i dlouhodobě přežívat. Otázka výběru není vůbec jednoduchá.
Milan Čáp
Dne 16.8.2010 11:51, Pavel napsal(a): > Pavel Holub napsal: > .. Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na > jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly. > -------------------- > Právě hodnotit podle zimního spadu. > Roztoči prokázali odolnost proti podzimní fumigaci (částečná nebo úplná > rezistence) a do jara se namnožili. Včelstvo se s tím nějak vypořádalo, ale > také jsi zamořil okolí roztoči. Toto včelstvo je nutné zlikvidovat před > tím, než se rozletí a roznese roztoče. > Podle výzkumů včelstva snesou okolo 1500 roztočů, jiné dokonce 4000 roztočů > (na přesných počtech nezáleží). Včelstvo může být v pohodě, ale zamořuje > okolní včelstva. > Mám to vyzkoušené. Mě se počet roztočů zvýšil poté, co soused > (superléčitel) dotáhl 20 včelstev. Léčí, léčí, zachraňuje každé včelstvo, > neprovádí výběr a zamořuje okolí. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46602
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 16. 8. 2010
Re: Nevím proč ? .. Rámková míra ? nevím ... (46596)
Je to otázka síly včelstev, síly snůšky, kvality včel a kvality včelaře. Úl medu nepotí.
Jak zvedáte takové nástavky (14 rámků 39x30), když jsou zaplněny medem? Teda jestli je vůbec zvedáte... např. př. Vydra má vypracovanou metodiku, při níž se tomu vyhne (po rozšíření nelze do plodiště, jak prosté :-)… já bych se tomu nevyhnul kvůli tvorbě oddělků (kolem začátku květu řepky), kdy většinou již více jak 10 kg medu v medníkách mívám.
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46600
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel (81.19.47.93) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595)
Pavel Holub napsal:
... Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly.
--------------------
Právě hodnotit podle zimního spadu.
Roztoči prokázali odolnost proti podzimní fumigaci (částečná nebo úplná rezistence) a do jara se namnožili. Včelstvo se s tím nějak vypořádalo, ale také jsi zamořil okolí roztoči. Toto včelstvo je nutné zlikvidovat před tím, než se rozletí a roznese roztoče.
Podle výzkumů včelstva snesou okolo 1500 roztočů, jiné dokonce 4000 roztočů (na přesných počtech nezáleží). Včelstvo může být v pohodě, ale zamořuje okolní včelstva.
Mám to vyzkoušené. Mě se počet roztočů zvýšil poté, co soused (superléčitel) dotáhl 20 včelstev. Léčí, léčí, zachraňuje každé včelstvo, neprovádí výběr a zamořuje okolí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46599
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing. Arno?t Hrdina (e-mailem) --- 16. 8. 2010
Re: Nevím proč ? .. Rámková míra ? nevím ... (46596)
A to jsem si myslel, že existuje jen rybářská latina :-). Já taky chytám obecně dvakrát větší ryby, než ostatní rybáři :-)
Dne 16.8.2010 10:59, Josef napsal(a): > 39x30 je dobrá rámková míra. Já mám letos asi 60kg na včelstvo > - 1,5 násobek mého průměrného výnosu a to jsem zůstal daleko > za možnostmi snůžky , protože se mi moje 4 včelstva kopletně > vyrojila. Obecně dosahuji tak dvojnásobek výnosu než ostatní > včelaři. Vtip je v tom, že používám formidol 2x ročně vždycky po > vytočení medu. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46598
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595)
Jestli se má dlouhodobě sledovat a selektovat včely třeba na množství roztočů, musí se změnit způsob jejich udržování a rozmnožování.
Dneska se to dělá obvykle tak, že se vybere nebo koupí jedna matka a z ní se odchová většina nebo všechny matky a ty se vymění. Za rok, dva roky zase....
Při takovém způsobu rozmnožování včelstev se toho moc vybrat nedá.
V chovu se musí "držet linie", místo odchovu mnoha dcer od jedné matky se musí třeba u včelaře s 20 včelstvy z 15 - 18 matek odchovat vždy od každé matky po minimálně jedné matce - dceři a starou matku v tom včelstvu potom nahradit její dcerou. Pouze u zbylých 4 - 2 nejhorších včelstvech se linie zruší, jejich matky se nahradí dcerami odchovanými od matek jiných nejlepších včelstvech.
Vlastnost, tady odolnost proti varaóze, se potom musí hodnotit komplexně v posledních aspoň 3 generacích jedné linie, aby se vyloučil náhodný vliv...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46597
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef (193.22.205.67) --- 16. 8. 2010
Nevím proč ? .. Rámková míra ? nevím ...
39x30 je dobrá rámková míra. Já mám letos asi 60kg na včelstvo - 1,5 násobek mého průměrného výnosu a to jsem zůstal daleko za možnostmi snůžky , protože se mi moje 4 včelstva kopletně vyrojila. Obecně dosahuji tak dvojnásobek výnosu než ostatní včelaři. Vtip je v tom, že používám formidol 2x ročně vždycky po vytočení medu. A hlavně nešetřím cukrem - krmím na 20kg loni nebyla v létě snůžka , tak jsem dal 23kg cukru. Podmínka úspěchu je velké plodiště 14 ráků 39x30 považujte za minimum a nejméně 2 medníky tj. dalších 18 rámků. Včely nechat přes zimu v celém plodišti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46596
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (178.248.56.32) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590)
Souhlasím s tím, že výběr ano, ale nebyl bych ta příkrý. Je škoda sířit včelstva, stačí výměna matky. Hodnocení včelstva ale není tak jednoznačné a jednoduché, problém je daleko složitější. Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46595
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580) (46584) (46586) (46591) (46592)
"Přitom v tom z cukrů je to na 1/3 glukoza, fruktoza a sacharoza, ten z obilí je hlavně z glukozy a dextrozy a chutnalo to stejně."
Dextroza je obchodní název glukózy vyrobené ze škrobů. Ale nejsem si jistý, jestli glukóze ze škrobu a glukóza získaná jinde se dá nějak odlišit.
Jinak mně vychází, že pokud to krmivo se nemá kazit jen tím, že je to koncentrovaný roztok cukrů v malém množství vody, musí v něm být vody a tudíž musí mít viskozitu podobnou jako má med. Pokud je v něm vody víc a žádný konzervační prostředek, prostě se kazit bude.
A v krmivo stejně nic jiného nebude než hroznový cukr glukóza, ovocný cukr fruktóza, případně řepný cukr sacharóza. Jiné cukry včely nedokáží zpracovat a pokud ano, asi by byly neúměrně drahé.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46594
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (194.213.39.94) --- 16. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590)
Pavel napsal:
Tak jsem četl vaše příspěvky v diskusi "Varroa prevence" a pořád dokola spad, kyselina mravenčí, Gabon, spad, kyselina samé léčení, ale žádný výběr.
>U včel se točím skoro čtyřicet let a mrzí mě, že žádný z přispěvatelů nenapsal to, co mi říkal strýc před mnoha lety. S varroázou se musíš naučit žít, ti broučci tady budou, chemiií je všechny neodstraníš, ale musíš odstranit (vybrat) ty včely, který jsou vůči nim nejodolnější.
.........................
Už jsme tu na to taky narazili. :)
O tom se prostě nemluví. :)
Ve včelařství se myslím na jaře psalo, na co všechno máme v ČR úspěchy při šlechtění matek, ale o odolnosti proti roztoči nic.
Jediný šlechtitel, který o tom nemlčí a podle svých slov i svědectví jiných se snaží na odolnost šlechtit, a kterého znám, je ing. Květoslav Čermák se svými Vigorkami.
Ale o něm se zase mlčelo ve včelařství. :)
Pokud znáte někoho jiného, který odolnost sleduje a šlechtí, prosím, zveřejněnte to tu.
A každý u svých včelstev dělat výběr a rušit ty nejmíň odolná samozřejmě taky může, ale k tomu musí sledovat spad (popřípadě nějak jinak vysledovat, která včelstva má méně odolná a která více).
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46593
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 16. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580) (46584) (46586) (46591)
Pokud si liznete roztoku cukru je to pro nas sladke jak. brrrr, ale ten sirup neni vubec sladky.... je nijaký....
Madra
-------------
Možná tamty roztoky,
Moje ne. Objednal jsme oba druhy.
Oba sladké. Kanystry nebyly označené a paleta se cestou řidiči rozpadla, tak to tady s manželkou nějak složili.
Chuťově to rozlišit nešlo, barvou - odstínem těžko a nakonec jsem to vše třídil refraktometrem. Jiný obsah cukrů.
Přitom v tom z cukrů je to na 1/3 glukoza, fruktoza a sacharoza, ten z obilí je hlavně z glukozy a dextrozy a chutnalo to stejně.
No jsem zvědav, mám od nich napsáno, že skladovatelnost je dva roky i venku. Tedy za mrazu. Takže nezbývá než to odzkoušet. Podpírali své tvrzení, že je to vysokým obsahem cukrů 72% a 74%.
Prakticky by mě stačilo, kdyby to vydrželo od jara do podletí. A ve včelách až do příštího léta. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46592
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- madra (85.239.224.126) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580) (46584) (46586)
Něco málo jsem se kdysi učil, ale přesto se rovnou omlovám jestli budu psát kraviny a hned mne někdo opraví.
Podle mne je výdrž udělána hlavně složením cukrů..
Normální cukr je hlavně jednoduchý cukr a při rozpuštení ve vodě je pro bakterie snadno stravitelný, ale v sirupech se používají složité cukry které se až působením enzimu rozkladaji na jednoduché straviteln= cukry. Zkratka to těm prtavym potvurkam da vice prace.
Pokud si liznete roztoku cukru je to pro nas sladke jak. brrrr, ale ten sirup neni vubec sladky.... je nijaký....
Madra
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46591
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel (85.162.16.150) --- 15. 8. 2010
Nejen leceni, ale i vyber
Tak jsem četl vaše příspěvky v diskusi "Varroa prevence" a pořád dokola spad, kyselina mravenčí, Gabon, spad, kyselina .... samé léčení, ale žádný výběr.
U včel se točím skoro čtyřicet let a mrzí mě, že žádný z přispěvatelů nenapsal to, co mi říkal strýc před mnoha lety. S varroázou se musíš naučit žít, ti broučci tady budou, chemiií je všechny neodstraníš, ale musíš odstranit (vybrat) ty včely, který jsou vůči nim nejodolnější.
...
Shrnu to: Léčit. Léčit. Ale, včelstva, která mají nejvíc roztočů vysířit nebo vyměnit matku (i kdyby včelstvo bylo velmi produktivní, tak toto včelstvo je šiřitelem roztočů). Dále včelstvo, které má po fumigaci v zimě velký spad, tak na jaře nenatírat plod ale vysířit. Roztoči v tomto včelstvu jsou odolní a i po nátěru nějaká ta odolná mrška zůstane. Vysířit i s tou odolnou mrškou. Je to drsné, ale je to tak.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46590
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580) (46584) (46586) (46587)
"No mě to přijde komplikované ve srovnání s tím, že místo cukru na jiné adrese objednám roztok.
Když mám deset včelstev, je vše v pohodě. Když se mi u třeba padesáti kumuleje do jednoho úseku dotáčení, úprava plodiště, krmení a případně nějaká opatření proti VD, byť třeba jen diagnostika, k tomu dovolené, kdy v práci musím dělat za kolegy co mají dovču, tak je pro mě kratochvíle typu naleju vodu, půlhodiny míchám, stejně dlouho stáčím, pak uklidím aby tam nebyly vosy a včely a pak teprve jedu, poměrně časově náročná akce."
Na tom něco je.
Mně zatím stačí nasypat cukr, nalít horkou vodu do PET flašky. Později to možná na pár dávek rozmíchaných v jednou 50 litrovém barelu vyjde....
Dříve, když jsem měl včelstev více, jsem takové práce dělal na úkor spánku. Kolikrát jsem dokrmil v 11 večer nebo třeba v jednu v noci a v 6 ráno už hákoval v práci. A dlouhodobě to docela dá zabrat a to bylo socialistické zaměstnání, kde nějaké nevyspání a horší práce tak moc nevadila.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46588
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580) (46584) (46586)
RP:
...Dá se taky vzít třeba 10 50litrových barelů s širokým hrdlem a těsným víkem, nasypat cukr a nalít horkou vodu, pokud je jí tolik k dispozici. Do každého barelu na 40 litrů roztoku příslušné množství cukru a vody odměřované v kýblech. A potom pendlovat kolem barelů s míchadlen na vrtačce s regulátorem otáček. Při použití horké vody je cukr v barelech rozpuštěný za půl hodiny, barely se pak dají rovnou naložit do auta a odvézt na stanoviště, nic se nemusí přelévat, to až na stanovišti do krmítek.
-------------
No mě to přijde komplikované ve srovnání s tím, že místo cukru na jiné adrese objednám roztok.
Když mám deset včelstev, je vše v pohodě. Když se mi u třeba padesáti kumuleje do jednoho úseku dotáčení, úprava plodiště, krmení a případně nějaká opatření proti VD, byť třeba jen diagnostzika, k tomu dovolené, kdy v práci musím dělat za kolegy co mají dovču, tak je pro mě kratochvíle typu naleju vodu, půlhodiny míchám, stejně dlouho stáčím, pak uklidím aby tam nebyly vosy a včely a pak teprve jedu, poměrně časově náročná akce.
No a odcházím točit další várku a zítra ráno s chutí do fabriky :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46587
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580) (46584)
"Že v ČR správný včelař krmí jen cukrem ze sklenic je jasné, proč se na to chodit ptát do Dolu. Viz Cechovní zpravodaj.
Produktivita mi ale nevyhovuje. U deseti včelstev byly sklenice supr, pak člověk narazí na problém, že to nejde vůbec urychlit, skladování, umývání sklenic, atd.
Doma vyrobený roztok do krmítek, kontejnerů či kýblů už je lepší - to se dá zrychlit, ale proč to dělat, když si to můžu koupit. "
Průmyslové balené cukru je, co jsem našel na internetu 5, 15 a 50 kilové. Větší balení je potom volně ložený cukr. Pro dávkování do roztoku při velkém balení se použije kýbl nebo něco takového, do kterého se předem zváží, kolik kilo cukru se do něho vejde a dávkuje se potom po kýblech. Rozpouštění v nádrži o objemu od pár stovek litrů výš za míchání ponorným čerpadlem, jak už tady bylo minulé roky mnohokrát diskutováno.
Dá se taky vzít třeba 10 50litrových barelů s širokým hrdlem a těsným víkem, nasypat cukr a nalít horkou vodu, pokud je jí tolik k dispozici. Do každého barelu na 40 litrů roztoku příslušné množství cukru a vody odměřované v kýblech. A potom pendlovat kolem barelů s míchadlen na vrtačce s regulátorem otáček. Při použití horké vody je cukr v barelech rozpuštěný za půl hodiny, barely se pak dají rovnou naložit do auta a odvézt na stanoviště, nic se nemusí přelévat, to až na stanovišti do krmítek.
Takže myslím, že pokud se cukr rozpouští velkovýrobně, zas tak moc času to nespotřebuje.
Otázka je jen v ceně, průmyslové balení cukru nebude v akcích v supermarketech....
U těch už dopředu připravených krmivech, čím tam ten roztok konzervují, aby se nezkazil, jak to během pár dnů dělá cukerný roztok?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46586
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580)
Díky,
já tam našel toto:
http://www.agrana.at/en/our-products/starch/food-ingredients/saccharification-products/
ale "AGENABON 20.147 od agrany" tam taky není, není to číslo překlep?
Já to vzal podle inzerátu v MV
http://www.kellmann-vertrieb.de/bienenfutter/
Má to vydržet i dva roky a skladovat se to dá venku.
Apiinvert se mi nějak nepodařilo získat :-) Ale ten je cenově jinde a není to takový veget.
Tady mi složili rovnou kanystry, takže bych si je jen rozvezl ke včelám.
No ale napřesrok budu muset do kanystrů něco stočit, takže se zajímám.
Že v ČR správný včelař krmí jen cukrem ze sklenic je jasné, proč se na to chodit ptát do Dolu. Viz Cechovní zpravodaj.
Produktivita mi ale nevyhovuje. U deseti včelstev byly sklenice supr, pak člověk narazí na problém, že to nejde vůbec urychlit, skladování, umývání sklenic, atd.
Doma vyrobený roztok do krmítek, kontejnerů či kýblů už je lepší - to se dá zrychlit, ale proč to dělat, když si to můžu koupit.
Pylová zrna kukuřice se tam asi nenajodu, ale myslím, že jiné analýzy by to mohly snáz objevit. C4 cukry atd.?? To není můj obor.
Nejde mi o falšování medu, ale o to, že člověk neuhlídá kam to včely všude v nástavkách zanesou. U cukru jsem to neřešil, tady mám určité obavy.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46584
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580) (46582)
P.K.:
pozvali na tu povinnou přednášku hnupa co přednášel :Krmte pořád,nikdo to nepozná.kdyby tomu hajzlovi nebylo 90 dostal by takovou facku před všema na té jeho jako přednášce,
toho idiota co přednášel jak včelařil jeho otec před první světovou bych za tyhle kecy nechal pohřbít za živa,a doufám že ten kdo ho k nám pozval se se mnou nezná....
--------------
Kdo, co, koho,kdy, kam?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46583
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (90.178.157.91) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579) (46580)
pokud si ten cukr párkrát včely předají je z toho ten váš invert co padělá med....
pozvali na tu povinnou přednášku hnupa co přednášel :Krmte pořád,nikdo to nepozná.kdyby tomu hajzlovi nebylo 90 dostal by takovou facku před všema na té jeho jako přednášce,
toho idiota co přednášel jak včelařil jeho otec před první světovou bych za tyhle kecy nechal pohřbít za živa,a doufám že ten kdo ho k nám pozval se se mnou nezná....
škoda ,že sem tam neměl kameru,to by byl hit,nástavkáři by chcali smíchy
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46582
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (90.178.157.91) --- 15. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46547) (46555) (46568)
mrkněte se do archivu konference,dřevěný rám hlinikového síta ,aby tam vlezl bílý porcelánový talíř bez potisku,do něj kousek wc papíru jako knot ten nejobyčejnější bez barviv a vůňí a nesmí čouhat přes okraje,no dáte to na poslední nástavek i stím talířem a chodíte dolívat kyselinu podle spadu,počasí atd.2O ML na 10r.39X24 resp.11 r 42x17 dotazy zodpovím,nechce se mi to rozepisovat po tisícaté....
obrovská výhoda : nerozděláváte včelstva!!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46581
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- madra (85.239.224.126) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577) (46579)
tak neco jsem našel na rakouskem serveru
http://www.agrana.at/en/our-products/starch/food-ingredients/certified-gmo-free-starch-products/
I když mam v poště produkt list od agrany a vím, že by mi to bude dovezeno z rakouskeho skladu.
V lonském roce jsem se pídil o dovozu a možnostech prodeje sirupu na krmení včel a protože jsem tak trošku nevěřící tomáš pátral jsem o možnosti tedtovaní v Dole jestli to opravdu neškodí včelám.... Odpověd byla velice zajimavá, aneb trvalo by to dlouho a proč dovážet sirupy, když mame kvalitní český cukr....
Co vím, je u tohoto jeden strašák a to ten, že při krmení sirupy se dá takto padělat med.... Je to vlastně k nerozpoznaní a jedině jak to dokázat je pylová analýza medu...
Tento problem se stal na slovensku podle toho co jsem slyšel.... Med připomínal barvou a konzistencí akatovy med, ale jak se v něm mohla vzít pylová zrna z kukuřice??? :-))))
Ale obavam se že moc českého cukru tu již není a kvalita dovezeneho....
Madra
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46580
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 15. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576) (46577)
Našel jsem jen toto:
http://www.agrana.cz/local/zoomsearch.asp?zoom_query=AGENABON+&x=10&y=12
AGENABON 20.147 tam není. Jiná čísla napovídají, že je to hlavně glukoza.
V ČR jsem o zimování na invertech moc nenašel, na Slovensku je zajímavý překlad německého článku:
http://www.pv.sk/vcely/prax_clanky045.asp
Tam vidí problém ve velkém obsahu glukozy. To by se tady ale nesmělo zimovat na řepkovém medu. A normálně se to snad daří.
Mluvil jsem v NSR nedávno s jedním včelařem, ten na tom normálně zimuje.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46579
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- madra (85.239.224.126) --- 14. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575) (46576)
AGENABON 20.147 od agrany.
životnost to má minimalně 12 měsícu, takže ta klec spotřebovat není problém, s tím, že je to vlastně potravinářsky čistý obal použitelný na cokoliv.
Z čeho to je, to na produkt listu nepřečtu, jen obsah jednotlivých cukrů.
Zatím jsem ze vzorku co jsem dostal dělal medocukrové těsto a včely to braly jak blázen a stavěj jak o život.
Madra
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46577
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 14. 8. 2010
Re: Cukr (46558) (46573) (46575)
Ech cukr, přemýšlím, že si nechám dovezt invert, s nevratnou klecí a dopravou mne vyjde litr na 16 kč....(asi 1,25 kg) a budu to mit bez prace :-)))
Madra
---------------
Zajímavé, já nakoupil dráž. :-)
Mohu se zeptat kde a z čeho je?
Mě přivezli v kanystrech z obilí. I s dopravou za dvacet, cukrový vyšel asi o pětikorunu dráž.
A když tak teď rozplavuji cukr, tak si říkám, že mi i ta dvacka bude stát za tu bezpracnost.
Pokud to přežijí včely ve zdraví, ale to by se to asi tak dlouho nevyrábělo, kdyby to likvidovalo "zákazníky".
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46576
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Paprna Paprna (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Meteo peklo (46570)
Dik za upozorneni. Uz sem nejake ty blesky postrehl. Zdravim z Lipova.
2010/8/13 Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Pozor vy tam na Moravě, protože to, co se řítí z Rakous k Vám, je hotový > bleskový peklo. Tipuju to tak na 2 až 4 hodiny, než to k vám dojde. Ať se > vám to vyhne, Libor. > http://www.chmi.cz/meteo/rad/index.html >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46571
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor V. (62.168.45.106) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46547) (46555)
Přidávám se k Tomášovi a prosím o přiblížení, jakže je to myšleno "přes síta". Díky, Libor.
-------------------------------------------------------------
P.K. napsal:
opět připomínám moje léčení HcooH přes síta,stačí zvednout roh folie k dolití kyseliny,navíc ji aplikujete podle ostatních ukonů jako krmení, vytáčení,ale i počasí, nemusíte mezi rámky ,překvapivě rychlé a lacinné pro včelaře a fest účinné.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46568
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Paprna Paprna (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548) (46561) (46566)
Kdyz uz je tady nakousnuta KM, pozorujete nejake zlepseni zdravotniho stavu vcelstva, ktere je postizene virozou? Jinak, rad bych sledoval spad, momentalne lecim KM v NS, ale bohuzel mravenci jsou rychlejsi. Kvuli virozam lecim take i preventivne.
2010/8/13 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Zalezi zda pri leceni ci prirozeny spad. Diskutovali jsme o situaci kdy > v > prubehu leceni dlouhodobym odparovacem KM pada 4-6roztocu. Pri prirozenem > spadu 10/den je situace uplne jina, myslim ale ze to Milan zminoval.... > > T.H. > > > 13.8.10, Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>: > > > > :::: > > Myslíte že když padá 10 roztočů tak nemusím dávat Gabon ? > > > > NEMYSLÍM!!!!!!!! > > > > dEJ gABON a následně dělej dobře fumigaci, to je druhou fumigaci > > jednoznačně bez plodu!!!! Vše prohlédnout. > > J.B. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46567
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548) (46561)
Zalezi zda pri leceni ci prirozeny spad. Diskutovali jsme o situaci kdy v prubehu leceni dlouhodobym odparovacem KM pada 4-6roztocu. Pri prirozenem spadu 10/den je situace uplne jina, myslim ale ze to Milan zminoval....
T.H.
13.8.10, Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>: > > :::: > Myslíte že když padá 10 roztočů tak nemusím dávat Gabon ? > > NEMYSLÍM!!!!!!!! > > dEJ gABON a následně dělej dobře fumigaci, to je druhou fumigaci > jednoznačně bez plodu!!!! Vše prohlédnout. > J.B. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46566
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Honza (78.102.124.229) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548) (46552) (46556) (46560)
Taky přemýšlím, jak to nejlíp udělat s těmi roztoči. Kontroluji spad u silnějšího a slabšího včelstva. Silnější má novou matku, slabší má matku starší.
Silnější včelstvo mělo denní spad před nasazením Formidolu 9 rotočů, slabší včelstvo mělo 1 roztoče. Začátkem srpna jsem medníky odstranil . Desku formidolu položilt regulačními otvory dolů na plodové rámky. Mezi rámky a desku jsem dal 2 špejle. Po dvou dnech jsem regulační obal odstranil. Jednotlivé spady v intervalu dvou dnů (dvoudenní spady) byly:
Silnější včelstvo: 96, 51, 38, 11, 10, 5 = 211 roztočů
Slabší včelstvo: 24, 12, 12, 1, 1, 1 = 51 roztočů
Vzhledem k tomu, že i v letošním roce nemáme přidělené Gagóny, budu muset s dalším léčením Varidolem počkat až na říjen. Denní spady roztočů budu dále sledovat. Honza.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46565
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor V. (62.168.45.106) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546)
Zdravím,
pane Čápe děkuji, takhle přínosné kdyby byly všechny informace!
Dnes jsem dělal sčot - druhý den po vložení formidolu; u třech monitorovaných včelstev nula, u jednoho 4 kusy....tak to jen pro pořádek. Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Milan Čáp napsal:
Dával jsem do některých podezřelejších včelstev formidol naostro jako diagnostiku. Formidol byl staršího data a nebyl už úplně ve 'formě', dával jsem i 2 najednou nahoru pod fólii. Spad po použití se zvýšil z asi pětinásobně a během asi 14-ti dní se vracel k původním hodnotám. Podobný efekt měla i houbička naplněná 65% KM. Poté evidentně došlo k vylíhnutí včel dalšího plodového cyklu a spad se opět skokově zvýšil. Začátkem srpna jsem dal do jednoho více zamořeného včelstva dlouhodobý odpařovač Mitegone. Spad se z přirozeného 10 ks samiček denně zvýšil skokově na 136 denně a postupně klesá. Plánuji dát mitegone ještě do
dalších dvou včelstev, kde se přirozený spad blíží hodnotě 10ks samiček denně. Včelstva mám v optimalech většinou na 5-ti a více nástavcích. U vícenástavkových úlů má dle mých pozorování deska formidolu (krátkodobý odpařovač) jen nepatrný efekt. O dost lépe vychází dlouhodobý odpařovač
(Mitegone, jiný jsem nezkoušel). Údaje je možno sledovat ve VMS ( http://varroamonitoring.cz ), který teď ale bohužel neběží, za což se omlouvám (čekám na řešení od poskytovatele
hostingu).
Milan Čáp
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46564
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78513 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 46561 do č. 46621)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu