78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46837)

" V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem, naprosto nepodstatné a bubliny jít musí."
Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná a netěsnost špuntu potom může medovinu zhoršit nebo i zkazit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 24. 8. 2010
RE: Medovina (46824)

Prostě ten špunt netěsní. V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem, naprosto nepodstatné a bubliny jít musí. Nebo to nekvasí, což ovšem vylučuješ, ale stane se, když:
1) kvasinky naleješ do ještě horkého roztoku (hynou při teplotě něco přes 40)
2) použiješ vodu z vodovodu s velkým obsahem chloru, s čímž jsou problémy např. při výrobě ovocného vína. Chlor však při vaření vyprchá.
Tobě to ale kvasí, jak tvrdíš, takže problém je špunt.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of NitraM
Sent: Tuesday, August 24, 2010 8:22 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Medovina

Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec).
Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46828) (46829) (46835)

Korek se musí jednoznačně zakapat voskem. Když je to dobře, pozná se to tak, že při bouřlivém kvašení když se třeba prstem opatrně ucpe výstup zátky, je tam cítit slabý tlak, který unikající oxid uhličitý vytváří. Musí se dělat opatrně, silný tlak by mohl těsnění zakapáním voskem porušit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46828) (46829)

pokud kodcází oxid ve nemůže se dovnitř nic dostat nebezpečí hrozí až po skončení bouřlivého kvašení.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 24.8.2010 10:33:34
> ----------------------------------------
> R. Hubač: Je tam nějaká rafinovaná zrada...
> _________________________________
>
> Děkuji za reakci. Znovu jsem dal korek do horké vody a zarazil jej více do
> hrdla demižonu - a bublinky už jdou.
> ..........................................
>
>
> Pepan: ...Voskuje se i ten korek.
> __________________________________
> Znamená to tedy zakapat zeshora celý korek voskem (protože korek zřejmě
> časem znovu vyschne)? Promiňte mi moji neznalost, ale v téhle oblasti jsem
> zatím naprostý diletant... :o) Ale chybami se člověk učí.
>
> Mohlo se stát za ty čtyři dny něco s medovinou (když mohl skrze korek
> prostupovat oxid uhličitý ven, mohl zřejmě i vzduch dovnitř, pokud se
> nemýlím)?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810) (46818) (46822) (46830)

"Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR viděl u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
JK"
Já bych řekl, že tělesně zdatnější včelař spíš zorganizuje práci tak, aby měl břemena po 30 - 60 kilech a přenese je. Má to 2 - 4 x rychleji. Naviják bude spíš tak pro důchodce.
Nebo pro takové speciality, kdy jsou příjezdová cesta a včely vzdálené 10 - 20 metrů horizontálně, ale třeba 2 - 6 metrů vertikálně. Navijákem se třeba z cesty spustí přívěsný vozík za auto s třeba nástavky a mezistěnami dolů ke včelám a po skončení prací vytáhne nahoru na cestu s naloženými plásty s medem....
Zrovna naviják na cca 600 kilo mám připravený na dřevo, budu muset nějak vytahovat palivové topolové dřevo, špalky o průměru až pár desítek cm nahoru do svahu, na 6 - 10 metrech 3 - 4 metry nahoru do svahu, aby šly odvézt.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46808) (46820) (46826)

Tak mě inspiroval postup výroby ponorky na http://www.vcelypavera.wz.cz/ . Kdo by si chtěl "zakutit" a postavit ponorku do cukerného roztoku, byla by možnost vzít nějakou levnou ponorku na vodu a odpajcnout tu část kolem oběžného kola. Takže by zůstala jen utěsněná pohonná jednotka s vyčnívajícím hřídelem. A na to stvořit podle původní novou čerpací část, ale s oběžným kolem o třetinu, polovinu menšího průměru. Tím by se sladil výkon čerpadla a motoru pro práci ve viskóznějších roztocích, jako je cukerný roztok, nemusela by se hledat ponorka s konstrukčními rezervami, díky kterými v cukerném roztoku se ponorka nepřetíží a nezničí.
Vhodná by na to byla levná plastová ponorka, plast by se snadněji odpajcnul než kov a nová čerpací část by klidně mohla být k ponorce připevněna jen nějakými kovovými popruhy , nemuselo by se nic lepit nebo přivařovat.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46808) (46820) (46826)

Jestliže máte třeba obyčejnou zahradní hadici, třeba půlcoulku, tak kvalitní zahradní hadice má maximální povolený tlak okolo 8 barů. Aby se maximálně využila ta hadice, čerpadlo na výstupu musí dávat při konkrétním přepravním množství cukerného roztoku tlak takové 4 bary, zbývající 4 bary do tlaku 8 je rezerva, protože by bylo velice nepříjemné, kdyby u včel hadice za čerpadlem praskla a nějaká desítka litrů roztoku cukru utekla na zem. Délkou hadice a tím maximálním možným tlakem čerpadla, přirozeně vedle průřezu hadice, je určeno maximální dopravované množství cukerného roztoku. Zkrácením délky hadice na polovinu, pokud tlak na začátku hadice zůstane stejný, se dopravované množství cukerného roztoku zvětší až cca 4 x. Naopak prodloužením hadice na dvojnásobek se dopravované množství zmenší na až čtvrtinu. Tolik základní fyzikální vztahy při dopravování takového viskózního roztoku, jako je cukerný roztok , na délku hadice cca 10 - 20 metrů.
Přepravované množství cukerného roztoku tenkou hadicí se potom dá příslušně zvýšit, když se použije tlaková hadice a čerpadlo s příslušně několikrát vyšším výstupním tlakem. Tlaková hadice by měla být v potravinářském provedení, ty nepotravinářské tlakové hodně smrdí, bude mnohem tužší než obyčejná zahradní hadice a taky mnohem dražší. A když je tak drahá, otázka je taky životnost takové hadice a její správné skladování mimo sezónu.
S tím souvisí za prvé čištění po skončení krmení. Pro odstranění zbylého cukerného roztoku v hadici se ideálně hodí tlakový vzduch, hadice se jím profoukne a vytlačí se z ní roztok.
Pokud se v sezóně nebude s čerpadlem pracovat častěji než jednou za cca tři dny, bude třeba řešit nějaké čištění, aby se zbytek roztoku uvnitř nekazil, minimálně čerpadlo a hadici propláchnout vodou, což jsou určité ztráty cukru.
Po ukončení sezóny bude třeba řešit konzervaci, čerpadlo, hadici vysušit, čerpadlo něčím nakonzervovat.....

Lepší řešení, pokud včelař nemá stovky včelstev a traktor nebo náklaďák pro převážení kubíků roztoku a náhonem na čerpadlo, se mně pořád jeví rozpustit cukr doma v nádobě s kvalitním výpustným ventilem, naplnit 10 - 20 kusů 15 - 20 litrových kanystrů nebo podobných nádob, co se na auto vejde. A na stanovišti "pěškoručně" plnit krmítka z těch kanystrů. Jak kdo každý donese a uveze, plný 20 litrový kanystr cukerného roztoku bude takových 25 - 30 kilo. Není problém poloprůhledný plastový 20 litrový kanystr opatřit mírami, třeba lihovým centrofixem po třeba 5 - 10 litrech, jaký je objem krmmítka v úlech a z jednoho 20 litrového kanystru naplnit třeba 4 pětilitrová krmítka. Po určitém zácviku je přesnost takového rozlévání dostatečná. Taky není problém na to nošení plných kanystrů a případně nalévání za nějaké kilo medu atd najmout někoho mladého a silného, na to žádné dovednosti nejsou třeba.
Kanystr se zbytky cukru taky není problém mezi použitím zakonzervovat roztokem propolisu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46828) (46829)

NitraM napsal:
Mohlo se stát za ty čtyři dny něco s medovinou (když mohl skrze korek prostupovat oxid uhličitý ven, mohl zřejmě i vzduch dovnitř, pokud se nemýlím)?
.............

Nemohlo.
RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810) (46818) (46822)

>Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
:-) Karel<
------------------------------------------------------------
Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR viděl u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (89.176.208.41) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46828)

R. Hubač: Je tam nějaká rafinovaná zrada...
_________________________________

Děkuji za reakci. Znovu jsem dal korek do horké vody a zarazil jej více do hrdla demižonu - a bublinky už jdou.
...........................................


Pepan: ...Voskuje se i ten korek.
__________________________________
Znamená to tedy zakapat zeshora celý korek voskem (protože korek zřejmě časem znovu vyschne)? Promiňte mi moji neznalost, ale v téhle oblasti jsem zatím naprostý diletant... :o) Ale chybami se člověk učí.

Mohlo se stát za ty čtyři dny něco s medovinou (když mohl skrze korek prostupovat oxid uhličitý ven, mohl zřejmě i vzduch dovnitř, pokud se nemýlím)?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824)

Je tam nějaká rafinovaná zrada, zkus ubrat vodu z kvasné zátky, zřejmě oxid uhličitý utíká kolem trubičky..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medovina
> Datum: 24.8.2010 08:21:56
> ----------------------------------------
> Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový
> roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří
> pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec).
> Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může
> oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824)

Samozřejmě prostupuje i přes korek. Voskuje se i ten korek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medovina
> Datum: 24.8.2010 08:21:56
> ----------------------------------------
> Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový
> roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří
> pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec).
> Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může
> oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46808) (46820)

http://www.vcelypavera.wz.cz/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810) (46818)

Divím se že si nikdo nevzpomněl na pístové. To se přece používá v průmyslu na dávkování i vysoce viskózních roztoků. stačí přece připevnit k sudu obyčejnou LILU. Je to ruční čerpadlo a nemusíte řešit pohon na vzdálených stanovištích.

Lenže k tomu bude včelár potrebovať ďalší ľudský zdroj a tých včelári nemajú v zálohe. Pôvodný dopyt bol potrebujem k 150 sudu čerpadlo (takže tých včelstiev až tak veľa nemá), potom sud postaviť sud s vypúšťacím ventilom na stojan a pekne roznosiť do kŕmidiel v dvoch 10 litr. krhlách.

Vidím, že čo včelár, to ľudový výskumník, každý má to najlepšie riešenie, Keď raz bude tento včelár mať 500 včelstiev na rôznych stanovištiach, tak potom aj bez rady si bude musieť vedieť poradiť sám.

Ale keď už píšem, tak istotne by vedel poradiť Gusti Pazderka, ako to on robí pri svojich 500 včelstvách a možno ich už má viac? Gusti, apropo kde si sa stratil?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (89.176.208.41) --- 24. 8. 2010
Medovina

Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec). Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 24. 8. 2010
Re: Odžachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46788) (46791) (46795) (46809)

Rád by jsem se zeptal na Vaše maximální hodnoty spadu VD ve vašich včelstvech za kalendářní rok. M.Č.

Zber prirodzene odpadnutých Vd vo svojich včelstvách (jedno stanovište) už nerobím, jednak z toho dôvodu, že úľové dná mám prispôsobené na odber obnôžkovaného-rouskovaného peľu (až do konca července) a jednak len výnimočne v čase fumigácie je včelstvo bez Vd.
Potom sa nič nestane, ak aj to náhodné včelstvo prefumigujem, Ak to vydrží 74 včelstiev, tak potom to vydrží aj to 75-te.
Zavlečenie z vonkajšieho prostredia nikdy nie je vylúčené, to asi nemusím zdôrazňovať. Veď prevencia aj humánnej medicíne funguje a nik sa nad tým nepohoršuje.

Pri dodržiavaní termínov fumigácie, by možno mohla vypadnúť druhá (1.10) odľahčovacia fumigácia, ale to by som musel najskôr urobiť aspoň trojročné pokusy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810) (46818)

stačí přece připevnit k sudu obyčejnou LILU.
------
JJ, to mě ji připomělo. :-) Vděčím ji za svou kondičku, byla připevněná na zdi, páka prodloužená a čerpali jsme s ní vodu na zalévání, snad deset výškových metrů.
:-)

Ale tady doma přepouštím roztok hadicí ze sudu do kanystrů, jen pár metrů a už je s tím problém - vypláchnout atd.
Když jsem si představil že to budu vláčet někde po stráni, neudržím ji čistou, nabalí se na to tráva, hlína, pak vosy a včely.

Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810) (46811)

A nakonec po mnoha pokusech přijde na to, že dvě zahradnické konve a příslušné množství lidského sádla udělají službu spolehlivěji. Pokud při tom nedostanete infarkt.
JK
-----------------
Jo jo, to mě taky vede k těm pokusům s prům. roztokem cukru. Má prý vydržet dva roky, takže to by nebyl problém to postupně odtahat na stanoviště a tam to mít naskládané. Vlastně to tam můžu tahat při každé návštěvě, při medobraní stejně chodím/jezdím tam s prázdnou.

Doma úspěšně používám kolečko - má půdorys kam zapadne 10rámkový nástavek a nebo i 6 kanystrů.
V zimě bych chtěl něco podobného ale lehkého zbastlit aby se dalo snadno převážet v autě.

Máte někdo něco takového pro inspiraci. (Jindrův rudlík znám - není k nám do hor, nebo spíše ke mě.)

Díky

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46808)

Zdravim pratele,

take uz jsem badal a byl v kontaktu s odborniky, co navrhuji cerpadla. Pouzitelne jsu jen zubova cerpadla, pouzivaji je i na oleje, mazuty apod. Takove cerpadlo si s roztokem hrave poradi, problem je vsak male dodavane mnozstvi roztoku. Nekde na strankach v internetu jsem videl tady u nejakeho vcelare na Kravarsku udelane takove cerpadlo a to dokonce na 12 V, tusim se jmenoval Pavera, fotky byly pristupne na netu. Zkuste kdyz tak pohledat.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46808)

Zdravim pratele,

take uz jsem badal a byl v kontaktu s odborniky, co navrhuji cerpadla. Pouzitelne jsu jen zubova cerpadla, pouzivaji je i na oleje, mazuty apod. Takove cerpadlo si s roztokem hrave poradi, problem je vsak male dodavane mnozstvi roztoku. Nekde na strankach v internetu jsem videl tady u nejakeho vcelare na Kravarsku udelane takove cerpadlo a to dokonce na 12 V, tusim se jmenoval Pavera, fotky byly pristupne na netu. Zkuste kdyz tak pohledat.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810)

Divím se že si nikdo nevzpomněl na pístové. To se přece používá v průmyslu na dávkování i vysoce viskózních roztoků. stačí přece připevnit k sudu obyčejnou LILU. Je to ruční čerpadlo a nemusíte řešit pohon na vzdálených stanovištích.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmenie sirupom
> Datum: 23.8.2010 21:50:44
> ----------------------------------------
> "Osobně bych dal šanci možná tak nějakému "objemovému" čerpadlu - zubové,
> lamelové, atd. dynamická budou mít velkou ztrátu. "
>
> Já bych sázel na odstředivé čerpadlo, klidně i stavěné na obyčejnou vodu,
> ale muselo by mít rezervu v pevnosti a snížené otáčky. Levná kutilská
> čerpadla na "čerpání vody na zavlažování na zahradě" a podobně by nejspíš
> nevydržela, ani kdyby měla být provozována při čtvrtinových otáčkách.
> Objemová čerpadla musí mít vyřešen režim, kdy je výstup uzavřen, buď
> nějakým vratným bezpečnostním ventilem nebo rychlým vypínáním motoru při
> přetížení, jinak zhavaruje buď potrubí nebo motor.
>
> Ale jinak, tohleto není žádný speciální odborný problém, je to "sériový"
> technologický problém pro specialistu na čerpadla. Stačí si zjistit, v
> jakém rozsahu viskozity se pohybují cukerné roztoky v koncentraci na
> krmení, asi ve VUVČ v Dole a potom kontaktovat firmy či specialisty kolem
> čerpadel a vyhovující čerpadlo prostě zakoupit. Akorát to nikdo neudělá ze
> starého železa a čerpadla z vyřazené pračky nebo to nebude stát 1000 nebo
> 2500 Kč jako kalovka na rozmíchávání roztoku v nádrži , ale určitě
> znatelně víc. Stačí se rozhodnout to tak udělat a nemusí se nic zkoušet,
> jen to prostě zakoupit a s nádrží a hadicí složit dohromady....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 24. 8. 2010
Re: Fluvalinat (46806) (46813)

Pavel:
Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.
--------------------------
Příspěvek je zkopírován z toho nejlepšího na českém webu - Fascinovaný včelař:

http://fcelar.blogspot.com/
a taky stále zde:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Ke včelám tam přibyly i šachy, což se se včelama dobře v zimě kombinuje. :-)

Takže kdo Emanův blog nezná, může se zde dočíst, mnoho zajímavého. Třeba, že nejsme Pupek světa. :-)

Ale tento článek by se měl povinně číst na každé schůzi.

Takže díky za jeho zkopírování. Možná to některým pomůže pochopit, že nebudeme HAPPY na věky a taky to jednou budeme muset řešit.

A Emanovi nadále hodně zdraví a chuti :-) Díky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 24. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46778) (46815)

to je jak kdybyste vlastní bábu krmili arsenem,šak co najedla se a druhej den taky dožila.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 24. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46778)

pánové pokoušíte se mě nasrat....

odlehčovací fumigace,to jste si vymysleli protože varidol dostanete z dotací?

tuto cestou se seje na problém v gigaměřítku....

kyselina mravenčí se odpařuje od velikonoc po svátek republiky,jsou roky, kdy sem nefumigoval vubec a vysledek byl supr,ted vlastně fumiguju jen jednou a to pro jistotu a hlavně protože se mi před vánocama neodpaří,mám víc než pocit ,že kdybych to dělal jinak je to větší loterie co z toho na jaře zbyde....

a aceton,tož ten mám na barvy....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46812)

Další problém, když jsem nad tím kdysi přemíšlel, je hadice.
Obyčejná 1/2 coulka je slabá (to budete nad každým krmítkem stát 1/4 hodiny než tam těch cca 10 litrů nateče) a při větším průměru (1-1 1/2 coule a délce 50 a více metrů) budete v ní po louce tahat i 50 kg roztoku, který jen pracně z ní dostanete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (85.162.26.240) --- 23. 8. 2010
Re: Fluvalinat (46806)

Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 23. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807)

Máš pravdu,na zubové čerpadlo bych sázel. Dynamická čerpadla budou vždy mít poddimenzovaný motor (vysoká hustota roztoku).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 23. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810)

>Akorát to nikdo neudělá ze starého železa a čerpadla z vyřazené pračky nebo to nebude stát 1000 nebo 2500 Kč jako kalovka na rozmíchávání roztoku v nádrži , ale určitě znatelně víc. Stačí se rozhodnout to tak udělat a nemusí se nic zkoušet, jen to prostě zakoupit a s nádrží a hadicí složit dohromady....<
------------------------------------------------------------
A nakonec po mnoha pokusech přijde na to, že dvě zahradnické konve a příslušné množství lidského sádla udělají službu spolehlivěji. Pokud při tom nedostanete infarkt.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807)

"Osobně bych dal šanci možná tak nějakému "objemovému" čerpadlu - zubové, lamelové, atd. dynamická budou mít velkou ztrátu. "

Já bych sázel na odstředivé čerpadlo, klidně i stavěné na obyčejnou vodu, ale muselo by mít rezervu v pevnosti a snížené otáčky. Levná kutilská čerpadla na "čerpání vody na zavlažování na zahradě" a podobně by nejspíš nevydržela, ani kdyby měla být provozována při čtvrtinových otáčkách.
Objemová čerpadla musí mít vyřešen režim, kdy je výstup uzavřen, buď nějakým vratným bezpečnostním ventilem nebo rychlým vypínáním motoru při přetížení, jinak zhavaruje buď potrubí nebo motor.

Ale jinak, tohleto není žádný speciální odborný problém, je to "sériový" technologický problém pro specialistu na čerpadla. Stačí si zjistit, v jakém rozsahu viskozity se pohybují cukerné roztoky v koncentraci na krmení, asi ve VUVČ v Dole a potom kontaktovat firmy či specialisty kolem čerpadel a vyhovující čerpadlo prostě zakoupit. Akorát to nikdo neudělá ze starého železa a čerpadla z vyřazené pračky nebo to nebude stát 1000 nebo 2500 Kč jako kalovka na rozmíchávání roztoku v nádrži , ale určitě znatelně víc. Stačí se rozhodnout to tak udělat a nemusí se nic zkoušet, jen to prostě zakoupit a s nádrží a hadicí složit dohromady....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 23. 8. 2010
Re: Odžachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46788) (46791) (46795)

Rád by jsem se zeptal na Vaše maximální hodnoty spadu VD ve vašich
včelstvech za kalendářní rok. Jako jsou velké rozdíly ve snůškových
podmínkách jednotlivých stanovišť, jsou velké rozdíly i ve výskytu VD.
Kdo nemá více různých stanovišť, ten mnohdy nevěří. Mám 2 stanoviště
zamořené každoročně, v tuto dobu spadlo po léčení KM již přes 1200
roztočů (v jednom včelstvu jsem předtím napočítal přirozený denní spad
95 samiček VD) . V roce 2007 to bylo řádově horší. Bohužel jsem ještě
nemonitoroval. Dnes díky monitoringu vím, která včelstva mám přeléčit a
která jsou zatím v pohodě.
Chci jen podotknout že Vaše metodika nemusí být vždy a všude účinná, i
když připouštím po loňských zkušenostech s brzkou fumigací (ale koncem
září), že tato byla velice účinná.

Milan Čáp

Dne 23.8.2010 14:24, a.turčáni napsal(a):
> Já naopak si představuji situaci hodně špatnou a stěžejním vzorem je r.
> 2007. Kdyby Anton prováděl odlehčovací fumigaci v tuto dobu a v tak zoufalé
> situaci jaká v Čechách byla, fumigoval by jen prázdné úly, nebo zoufalé
> trosky. R.S.
>
> Ruda, v r. 1977 aj na Slovensku časť včelárov prišla o včely a ja som už
> svoj spôsob použil i vtedy (A taktiež pred týmto r. už 6 krát a stále s
> dobrým výsledkom. V r. 1977 pri tejto mojej nevhodnej metóde, som mal na
> včelnici so 75 vč. celkový priemer spadu na včelstvo 86ks Vd.
>
> Roda má pravdu v tom, keby som bol v situácii ako Vy v r. 77, bol som
> dopadal asi zle, ale moja tretia fumigácia je v čase (1-10.11), keď som
> Nikdy ! plod vo včelstvách nezaznamenal! a to je alfou a omegou aspoň
> doteraz dobrých výsledkov.
>
> Samozrejme, že i ja čakám na rezistenciu Vd na amitraz, ale doteraz som to
> neznamenal. Urobil som raz pokus, keď som fumigoval úplne bez utesnenia
> letáčov v 6-tich včelstvách, po 20 hod. som urobil zber a zaznamenal, ešte
> v deň zberu som znovu fumigoval pri utesnených letáčoch, po 24 hod. som
> objavil 1 ks VD v týchto 6-tich včelstvách, To je dôkaz, že i i minimum
> fumigantu s obsahom amitrazu na klieštiku silno pôsobí.
>
> A potom je tu ešte jedna neujasnená otázka, že na existenciu klieštika
> útočí fumigant na Vd cez prieduchy a nervovú sústavu a tak ho zabíja. To je
> moje vysvetlenie.
> Aká je pravda by nám mohol zdôvodniť p. ing. Čermák, ktorý toho vie o Vd
> oveľa viac ako mi laici.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797)

"pekny den - vie niekto poradit nadobu asi 150-litrovu s cerpadlom na precerpavanie sirupu na vcelnici do krmitok- vyhoda je na 12V nie je podmienka dakujem Stano"

Tady platí fyzikální zákony. Jestliže na rozmíchávání cukerného roztoku je potřeba kvalitní ponorné čerpadlo s výkonem takových 400 - 800 watt a musí se dávat pozor, aby roztok neměl příliš moc cukru, protože by byl hodně viskózní a čerpadlo by se mohlo přetížit a shořet, tak na přečerpávání roztoku, kde je navíc ještě u čerpadla x metrů dlouhá hadice, která má při čerpání další odpor, musí být výkon čerpadla stejný nebo větší. Takže je potřeba výkon čerpadla 400 - 800 - 1500 watt nebo tak nějak. Kdysi po škole jsem to i uměl spočítat, délka hadice, průměr hadice, přepravované množství, viskozita roztoku, z toho vyleze tlaková ztráta na hadici a z toho vyleze potřebný výkon motoru čerpadla. Dneska už jen odhaduji, roztok cukru 1 : 1 s vodou potřebuje proti čisté vodě 2 - 3 x větší výkon čerpadla, cukr 3:2 4 - 6x větší výkon čerpadla. A musí to vydržet mechanicky i čerpadlo, protože úměrně s výkonem tam budou i tlaky vyšší.
Vidím to na dvě možná řešení. Buď sud na dobrém vozíku, se kterým se dá jezdit kolem úlů a hadice dlouhá tak 2 metry, čerpadlo takových 200 - 400 watt, to už by šlo napájet z startovací autobaterie, přijet k úlu a plnit . Nebo motorové čerpadlo 1 - 3 kilowatty přizpůsobené na vyšší viskozitu cukerného roztoku proti vodě a delší hadice spíš většího průměru, aby sud byl na místě a plnilo se nějakou plnicí pistolí. Otázka je, jaký by to mělo přínos a jak moc by to bylo neobratnější ve srovnání s nalévání do kýblů a ručním plněním krmítek.
A musela by se přesně dodržovat koncentrace cukerného roztoku, protože v okolí koncentrace 1 : 1 a 3 : 2 jde viskozita poměrně rychle nahoru, taky teplota cukerného roztoku má docela vliv a roztok starý nějaký den taky docela houstne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805)

Taky jsem po tom pokukoval, ale představu jsme si udělal až když jsem začal rozpouštět cukr kalovým čerpadlem.
750W. Je to prostě skoro med.
Osobně bych dal šanci možná tak nějakému "objemovému" čerpadlu - zubové, lamelové, atd. dynamická budou mít velkou ztrátu.

To spíš by byl dobrý pásový dopravník (takový ten trakař) - benzín, elektrika a vozit sud až k úlům a tam už by to něco ten metr vytlačilo.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jíra (178.23.218.51) --- 23. 8. 2010
Fluvalinat


Fluvalinat
Fluvalinat je nejznámější varroacid široce používán ve formě pásků Apistan ®, které byly zlepšeny dříve kousky dřeva nebo lepenky ponořené do zemědělského roztoku Mavrik®. Byla to opravdu zázračná chemikálie, která byla bezpečná pro manipulaci a nedostala se do medu a neměl žádný znatelný vliv na včely a zahubila spoustu roztočů (99+ % zabitých).
Kupodivu, když Dr. Mark Goodwin (osobní komunikace) první testoval Apistanové proužky na Novém Zélandu, když zjistil, že pouze 3,1% z celkového ošetřování zajistilo odpovídající kontrolu roztoče! Výrobce prostě začal s poměrně vysokou dávkou, aby se zajistilo zabití prakticky každého jednotlivého roztoče. Včelaři tak očekávali, že produkty zajistí téměř úplnou eradikaci roztočů s každým použitím. Ve zpětném pohledu počáteční nadměrně vysoké dávky fluvalinatu pravděpodobně pomohly urychlit vývoj rezistentních roztočů. V případě Apistanu nebyl dlouho předtím takový silný selektivní tlak který vytvořil skupiny populace roztoče, které začaly útočit dříve, takže včelaři začali používat více proužků, nebo léčili častěji.
Křivka procent roztočů zabitých proti procentu doporučené dávky Apistanu aplikovaného (původní neresistentní roztoči na Novém Zélandu). (Grafy a obrázky jsou ve zdroji článku). Všimněte si, že jen malý zlomek z jednoho pásu byl stejně účinný jako plná dávka (100% - se skládá ze 2 proužků).S laskavým svolením Dr. Mark Goodwina.
Komerční včelaři, ve snaze snížit náklady, namáčeli dřívka z nanuků do Mavriku (a později, různé jiné formy aplikace), a dříve dlouho užívali velmi vysoké dávky. Všichni jsme slyšeli, jak to vedlo k rozsáhlé rezistenci roztoče vůči fluvalinatu a celosvětově kontaminaci vosku.

Dr. Maryann Frasier (2008), po analýze kolonie trpících CCD zjistila, že "Nejvýznamnější rozdíl v hladinách pesticidů ve srovnání se zdravím včel, bylo to, že zbytky fluvalinatu inklinovaly být vyšší v pylu, vosku a plodu slabých, mrtvých a zotavovaných včelstev vzhledem k silným včelstvům. Nejvyšší hladiny pesticidů byly zjištěny ve vosku, následuje pyl a plod, ale hladiny ve vosku jsou mnohem variabilnější než v pylu nebo plodu. Hladiny Fluvalinatu nalezené v plodu jsou v rozmezí smrtícím pro včely. "
Nedávno byl ten názor, že fluvalinat prodávaný dnes je toxičtější než starý, protože obsahuje pouze dvě "aktivní" formy molekuly (pojmenovaný tau-fluvalinat). Nicméně, když jsem se ptal zástupce Wellmark, Doug VanGundy, o tom, vysvětlil že k jediné změně došlo v názvu, protože společnost měla vždy používat tau-fluvalinat ve výrobku.
Apistanové proužky a Mavrik stále včelaři používají, a jejich úspěch závisí na stupni rezistence místních roztočů, a zda je výrobek rotuje s jinými opatřeními kontroly roztočů. Rezistence se snižuje u roztoče - nonresistantní roztoči zvítězí, jestli nejsou trvale ošetřovány chemikáliemi. Bohužel, zbytky v plástech mají podobný účinek jako nonstop léčba.

Zajímavostí je, že autor registrace EPA produktu (EPA 2005) se zdá nepochopil, jak by Apistan pásy měly být použity, jak o tom svědčí následující odstavec:

"Nicméně, je prohlášení v návodu nutné k ochraně včel při hledání potravy LD50 menší než 11μg/včelu. Pro tau-fluvalinat, akutní kontaktní toxicita pro včelu medonosnou ukazuje, že je LD50 0.2μg/včelu.To klasifikuje tau-fluvalinat jako vysoce toxický pro včely.Impregnované pásy formulace [Apistan] se používají ve včelstvech k léčbě varroázy, kdy včely nejsou přítomny. "



Zřejmě si autor nemohl představit, že by včelaři skutečně výrobek vkládali do úlu živých včel! LD50 stranou, realita je, že jsem používal proužky několik let a určitě jsem si nevšiml že škodí včelám. Nicméně, to je drsný na trubce a matky, plus jeho toxicita je zesílena, pokud jsou použity ve včelstvech která již obsahují zbytky coumaphosu (Johnson 2009).

Fluvalinat se těší oblibě dlouhodobě. U mnoha včelařů, Apistanové proužky zajišťovaly účinnou kontrolu roztoče po dobu asi šest let (i když ke konci jsme je potřebovali k léčbě častěji). Výrobek je stále ještě prodává, a nadále funguje v některých oblastech. {Komerční včelaři byli schopni prodloužit životnost fluvalinat zvýšením dávky Mavriku a / nebo střídali ho s dalšími produkty a prodloužili jeho efektivní život téměř dvacet let!
Fluvalinat opravdu mohl být použit s budoucí rotací akaricidu, zejména pokud včelaři praktikují určitý stupeň výměny plástů, aby se zabránilo nahromadění reziduí, což umožňuje návrat nerezistentních roztočů. To je trochu komplikované, protože nerezistentní roztoči, neomezovaní rezistentními mechanismy, mohou být škodlivější než rezistentní roztoči!
Fluvalinat by se měl používat opatrně, pokud vůbec, producenty matek, protože může vést k tiché výměně matky (Currie 1999), brzké mortalitě trubců (Rinderer 1999), a snižuje životaschopnost spermií (Burley 2007).

Amitraz

Amitraz byl jeden z prvních varroacidů registrovaných v USA, a je účinný proti oběma varroa a tracheálním roztočům. Byl vyráběn v plastovém pásku jako Miticur, ale registrace pro použití u včel úlů byla stažena po několika soudních sporech.Nicméně, včelaři na celém světě běžně používají AG produkty Tactik ® a Ovasyn ® mimo návod. V Československu byl (a je) amitraz používán mnoho let jako fumigant, spálením dvou kapek Tactiku ("Varidol") na kousku ošetřeném filtrační papíru.
Na západě USA, Tactik v oleji nebo tuku rychle se stal miláčkem komerčních včelařů kde selhal coumaphos. Nicméně, nebylo žádné překvapení před pár lety, když jsem začala jednání zprávy, že roztoči ukazovaly rezistenci k výrobku, a tento rok by včelaři v některých oblastech se nemohli již spoléhat na amitraz, aby se důsledně zabili roztoči. Apivar ® je francouzský recept s amitrazem široce používán v Evropě, a také registrovaůný na Novém Zélandu a Kanadě (ale bohužel ne v USA).

Kanada v poslední době zaznamenala amitraz strip-Apivar ®-pro použití při mimořádných událostech (Jsem zmatený všemi "API" a "Vars," také!). Tento výrobek má dlouhou úspěšnou historii v Evropě (i když roztoči vyvinuli rezistenci tam kde byl používán po mnoho let).
Amitraz má žádoucí kvalitu tím, že se odbourává poměrně rychle v medu a vosku (i když jeho degradační produkty jsou perzistentní a mohou mít zdravotní problémy). Ze všech syntetických akaricidů je snad nejvíce blahodárný v úlu.

Sečteno podtrženo - syntetické akaricidy

Když varroa poprvé zasáhl severoamerické včelnice, mohli jsme ho kontrolovat jednou za rok ošetřením Apistanem. V současné době jen málo komerčních včelařů přežije bez alespoň dvou ošetření v sezóně proti roztočům (a některé až tucet!), A nejsou si jisti, že léčba bude ještě pracovat z roku na rok. Je jasné, že jsme ztratili bitvu, když se nám roztoč směje do obličeje, a říká: "Je to váš nejlepší střelec?" (Budu mluvit k této otázce v nadcházejícím seriálu o chovu včel pro všeobecnou rezistenci na parazita).

Jsou nyní tři syntetické akaricidy registrovány pro použití v USA: Apistanové pásy, Checkmite + pásy, a Hivastan "placky". Tyto tři, spolu s (nelegálním) amitrazem vybavují komerční včelařě možností chemické "rotace", aby se zabránilo rezistenci roztoče, zvláště když se to střídá s "přírodní léčbou", jako je thymol, kyselina mravenčí, nebo (technicky nelegální) kyseliny šťavelové. Klíčovou myšlenkou je míchat je - pokud budete používat akaricidy, ne jen udržet pomocí stejného do doby, než to nedokáže!

Bohužel, s ošetřením proti roztoči, není oběd zdarma. Všechny akaricidy, ať syntetické nebo přírodní, mají negativní dopady na včelstvo - jako vývojové účinky na chov (coumaphos, amitraz), zjevná plodová toxicity (coumaphos, kyselina mravenčí, thymol), toxicita na dospělé včely (Hivastan), imunosuprese, změny v chování (např. rozdmýchává z fumiganty nebo vysazení matky), nebo účinky na matky a trubce (fluvalinat, coumaphos, mravenčí, thymol).Tyto skutečnosti naznačují tři taktické body:

1.Použijte ošetření tak málo podle potřeby,

2.Zavést málo akaricidu jen co je nezbytné, a

3.Vyhněte se akaricidům, která zanechávají přetrvávající rezidua v plástech.Tento poslední bod se týká především coumaphos a fluvalinat (čas ukáže, jestli je problém Hivastan).

Akaricidy by neměly být vnímány jako jediný prostředek ke kontrole Varroa. Ve skutečnosti by měly v ideálním případě být použity pouze jako poslední možnost. Roztoči mohou být efektivně kontrolováni kombinací rezistentních kmenů matek, oddělky na jaře nebo na podzim, trubčími rámky, podporováno rotací a některými kombinacemi (syntetických a / nebo přírodní) akaricidů podle potřeby.
Vystavil Eman v 9:12 0 komentářů Odkazy na tento příspěvek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 23. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797)

Asi tě zklamu, ale dost jsem se s tím zabýval a podobné zařízení chtěl používat, ale.... Původně jsem chtěl napumpovat kovový sud vzduchem a tlakem hnát roztok do hadice. Pepa Křapka to zkoušel dávno přede mnou a nefungovalo to. Používal kompresor od traktoru. Ve včelařství jeden včelař/nevzpomenu si teď jako naschvál na jméno/propagoval použití spalovacího motoru a běžného čerpadla, byl spokojen ale pouze při kratší hadici. Ujistil mě, že při mých potřebných 25 m to fungovat nebude. Takže při roztoku 3: 2 to na 12 v asi fungovat nebude i když jako sen je to víc než lákavé. Zatím to nějak zkouším vyřešit jinou cestou, výsledek je zajímavý, ale chce to čas. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (212.197.5.2) --- 23. 8. 2010
Re: Niečo o amitraze (46796) (46799) (46803)

Prikladám tiež niečo o Amitraze:
Jeden z rozkladných produktov amitrazu po jeho použití v úli je aj 2,4-dimethylanilín. Jeho charakteristiku uvádzam na odkaze:

http://translate.google.sk/translate?hl=sk&sl=en&u=http://chemicalland21.com/specialtychem/perchem/2,4-XYLIDINE%2520(2,4-DIMETHYLANILINE).htm&ei=P8daTKipCY6bONGrgZsP&sa=X&oi=translate&ct=result&resnum=3&ved=0CCQQ7gEwAg&prev=/search%3Fq%3D2,4-dimethylanilin%26hl%3Dsk%26sa%3DX%26rlz%3D1R2GZEF_skSK352
Skrátene:
mierne rozpustný vo vode a ľahko rozpustný v éteri a alkohole. To spôsobuje závažné priemyselné otravy. Látka môže mať vplyv na krv, čo vedie k tvorbe methemoglobínu. Opakovaná alebo predĺžená expozícia môže byť karcinogénna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 8. 2010
Re: Niečo o amitraze (46796) (46799)

"""""""- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...? """""""""
Akceptuji amitráz jako záchranou brzdu, a tak bychom se k němu měli chovat, jen toliko, kolik je zapotřebí"

K tomu není třeba žádné poznání. Schopný chemik se podívá na vzorec, amitraz chemicky zas tak moc složitý není a okamžitě může říct, že se ta látka a její rezidua ve vosku moc objevovat nebudou. A pokud se použijí příslušné počítačové stereochemické programy, to už dnes celý jeden obor chemie, vyjde s přesností na nějakou desítku procent jak konkrétně moc za konkrétních podmínek těch reziduí v tom vosku bude. A to bez jakéhokoliv kontaktu s reálnou látkou a bez jakýchkoliv zkoušek, mazání zkumavek a kdovíčeho ještě. Na tyhle věci už dneska není třeba žádné složité, drahé a zdlouhavé zkoušení, to se všechno předpoví předem a zkouškama se to jen potvrzuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750) (46753) (46755) (46756) (46763) (46767) (46768) (46770) (46772) (46775) (46782) (46801)

Omlouvám se za trojí poslání příspěvku. Něco se stalo s oknem prohlížeče na mém počítači a ten vždy při stisknutí tlačítka znovunačtení stránky odeslal můj příspěvek znova.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750) (46753) (46755) (46756) (46763) (46767) (46768) (46770) (46772) (46775) (46782)

"Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

No, já jsem tam našel, že aceton je pro tvorbu troposférického ozónu považován za nejméně významný, proti jiným složkám ředidel. Ale chtělo by to něco novějšího než zprávu MZP starou 12 let....
Aceton je jinak kvalitní ředidlo, které bez problémů ředí většinu barev, ale do barev se skutečně moc nedává, protože má nízký bod varu, 56 st C a intenzívně se odpařuje. Vrstvu barvy tak intenzívně ochlazuje, takže barva zasychá bez lesku, případně se teplota povrchu barvy dostane pod rosný bod a na barvě se potom přímo sráží vzdušná vlhkost. Nehodí se tedy hlavně na vrchní barvy, kde je důležitý vzhled. Hodí se tedy spíš na rychleschnoucí a základní barvy.
Jinak nevím o tom, že by bylo nějaké ředidlo zakázáno. Dokonce i chlórované uhlovodíky typu perchlóru jsem viděl volně v nabídkách firem. Akorát jejich používání je, co vím omezováno metodou poplatků. Každý výrobce rozpouštědlových barev tak oproti výrobcům vodouředitelných barev odvádí z každého kila barvy poplatky, odstupňované právě podle VOC. Kdo spotřebovává chloŕované uhlovodíky, platí ještě víc.
Akorát nevím, jestli VOC je jen systém Evropské Unie nebo jestli je celosvětový. U REACH, který prodražuje používání všech chemikálií obecně je to jednoznačně výmysl EU.
VOC má jinak ale i určitý význam i pro spotřebitele. Nikdo nekupuje barvu kvůli ředidlům, ale kvůli tomu pevnému filmu, který zůstane na povrchu po natření nebo nastříkání. Čím menší VOC, tím je toho z litru barvy víc. Nákupem jednoho litru klasické rozpouštědlové barvy s nízkým VOC se získá tolik tuhé vrstvy na povrchu jako třeba nákupem zhruba 2 litrů Bisilu na medomety, protože Bisil má to VOC mizerné, hodně velké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750) (46753) (46755) (46756) (46763) (46767) (46768) (46770) (46772) (46775) (46782)

"Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

No, já jsem tam našel, že aceton je pro tvorbu troposférického ozónu považován za nejméně významný, proti jiným složkám ředidel. Ale chtělo by to něco novějšího než zprávu MZP starou 12 let....
Aceton je jinak kvalitní ředidlo, které bez problémů ředí většinu barev, ale do barev se skutečně moc nedává, protože má nízký bod varu, 56 st C a intenzívně se odpařuje. Vrstvu barvy tak intenzívně ochlazuje, takže barva zasychá bez lesku, případně se teplota povrchu barvy dostane pod rosný bod a na barvě se potom přímo sráží vzdušná vlhkost. Nehodí se tedy hlavně na vrchní barvy, kde je důležitý vzhled. Hodí se tedy spíš na rychleschnoucí a základní barvy.
Jinak nevím o tom, že by bylo nějaké ředidlo zakázáno. Dokonce i chlórované uhlovodíky typu perchlóru jsem viděl volně v nabídkách firem. Akorát jejich používání je, co vím omezováno metodou poplatků. Každý výrobce rozpouštědlových barev tak oproti výrobcům vodouředitelných barev odvádí z každého kila barvy poplatky, odstupňované právě podle VOC. Kdo spotřebovává chloŕované uhlovodíky, platí ještě víc.
Akorát nevím, jestli VOC je jen systém Evropské Unie nebo jestli je celosvětový. U REACH, který prodražuje používání všech chemikálií obecně je to jednoznačně výmysl EU.
VOC má jinak ale i určitý význam i pro spotřebitele. Nikdo nekupuje barvu kvůli ředidlům, ale kvůli tomu pevnému filmu, který zůstane na povrchu po natření nebo nastříkání. Čím menší VOC, tím je toho z litru barvy víc. Nákupem jednoho litru klasické rozpouštědlové barvy s nízkým VOC se získá tolik tuhé vrstvy na povrchu jako třeba nákupem zhruba 2 litrů Bisilu na medomety, protože Bisil má to VOC mizerné, hodně velké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 23. 8. 2010
Re: Niečo o amitraze (46796)

"""""""- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...? """""""""
Akceptuji amitráz jako záchranou brzdu, a tak bychom se k němu měli chovat, jen toliko, kolik je zapotřebí. Nebezpečí rezistence roztoče vůči němu je také a o to větší,o co více bude nadužíván, protože hlavní reziduum je právě ve vosku, je lipofilní. Detekce je prokazatelná viz Využití SPME při stanovení reziduí amitrazu ve včelím vosku Milan Sekyra, Jan Leníček, Eva Vášová ZÚ Ústí nad Labem. Jeho zvýšená koncentrace ve vosku tuto rezistenci roztoče může dlouhodobým vysokým nadužíváním a recyklací vosku do mezistěn vyvolat. Proto bych si mezistěny nikdy nekoupil. S nadsázkou starý vosk neznámého původu nepatří ani do svíček, leda bych chtěl doma hubit blechy :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750) (46753) (46755) (46756) (46763) (46767) (46768) (46770) (46772) (46775) (46782)

"Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

No, já jsem tam našel, že aceton je pro tvorbu troposférického ozónu považován za nejméně významný, proti jiným složkám ředidel. Ale chtělo by to něco novějšího než zprávu MZP starou 12 let....
Aceton je jinak kvalitní ředidlo, které bez problémů ředí většinu barev, ale do barev se skutečně moc nedává, protože má nízký bod varu, 56 st C a intenzívně se odpařuje. Vrstvu barvy tak intenzívně ochlazuje, takže barva zasychá bez lesku, případně se teplota povrchu barvy dostane pod rosný bod a na barvě se potom přímo sráží vzdušná vlhkost. Nehodí se tedy hlavně na vrchní barvy, kde je důležitý vzhled. Hodí se tedy spíš na rychleschnoucí a základní barvy.
Jinak nevím o tom, že by bylo nějaké ředidlo zakázáno. Dokonce i chlórované uhlovodíky typu perchlóru jsem viděl volně v nabídkách firem. Akorát jejich používání je, co vím omezováno metodou poplatků. Každý výrobce rozpouštědlových barev tak oproti výrobcům vodouředitelných barev odvádí z každého kila barvy poplatky, odstupňované právě podle VOC. Kdo spotřebovává chloŕované uhlovodíky, platí ještě víc.
Akorát nevím, jestli VOC je jen systém Evropské Unie nebo jestli je celosvětový. U REACH, který prodražuje používání všech chemikálií obecně je to jednoznačně výmysl EU.
VOC má jinak ale i určitý význam i pro spotřebitele. Nikdo nekupuje barvu kvůli ředidlům, ale kvůli tomu pevnému filmu, který zůstane na povrchu po natření nebo nastříkání. Čím menší VOC, tím je toho z litru barvy víc. Nákupem jednoho litru klasické rozpouštědlové barvy s nízkým VOC se získá tolik tuhé vrstvy na povrchu jako třeba nákupem zhruba 2 litrů Bisilu na medomety, protože Bisil má to VOC mizerné, hodně velké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stano (95.103.243.247) --- 23. 8. 2010
krmenie sirupom

pekny den - vie niekto poradit nadobu asi 150-litrovu s cerpadlom na precerpavanie sirupu na vcelnici do krmitok- vyhoda je na 12V nie je podmienka dakujem Stano

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 23. 8. 2010
Niečo o amitraze

Tento komentár som písal na Konferenci asi pre dvomi rokmi, skúste skonfrontofať svoje poznatky s týmito tvrdeniami, sú zaujímavé.

Na google som si pomocou hesla "Taktic amitraz" som si vyhľadal niečo o amitraze. Z anglického jazyka "naskočí" slovenský alebo český kostrbatý preklad, ale podstatu sa dozviete.
Inak Taktik a Mitac je to isté, aj obsah amitrazu je rovnaký 125 g na liter.
Ja som hľadal aj iné údaje o amitraze a našiel som celkom zaujímavé údaje o jeho vlastnostiach (ovšem ak som správne pochopil nesúrodý preklad do slovenčiny) npr.:

- fumigant pôsobí na Vd cez trachey-vzdušnice a tak cez nervový systém. Práve pre tieto vlastnosti, amitraz vhodný na fumigáciu a jeho zásah je dokonalý. Na Vd účinkuje aj pri netesnom úli.

- jeho jedovatosť je zaradená do tretej stupnici, preto je hádam najmenej nebezpečný pre včely. Aj pre ľudí

- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...?
Malo by to byť aj pri mede, ale tam sú určité tolerancie, takže to môže byť aj inak.

- čo ma zaujalo, samotný amitraz je nehorľavý, čo značí, že teplota nosiča pri jeho horení, neničí amitraz, lebo tá sa odparí bez toho, aby obsah amitrarz bol nulový.
Diskutoval som na Konferenci, kde kde niektorí autori vytýkali, že môj spôsob úpravy fumigačného papierika do obráteného véčka je neprípustný, lebo pri vodorovnom uložení (oni praktizujú prísne vo zvislom uložení v mieste kde sa odoberie plást v mieste kde sú včely). Ja mám zaužívaný spôsob vo vodorovnej polohe a vždy pod plástami už 28 rokov a včely mi žijú! Potom naozaj platí, že amitraz je nehorľavý a preto pri horení nosiča sa likvidačná látka amitraz bezpečne odparí.

- pokiaľ amitraz ( je jedno, či je to Taktik, Mitac -ten už nie je v predaji, Avartin, Varidol) používame ako fumigant, je vraj rezistentnosť Vd minimálna. Prax to potvrdzuje, veď u nás sa už používa 24-28 rokov a stále je účinný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46788) (46791)

Já naopak si představuji situaci hodně špatnou a stěžejním vzorem je r. 2007. Kdyby Anton prováděl odlehčovací fumigaci v tuto dobu a v tak zoufalé situaci jaká v Čechách byla, fumigoval by jen prázdné úly, nebo zoufalé trosky. R.S.

Ruda, v r. 1977 aj na Slovensku časť včelárov prišla o včely a ja som už svoj spôsob použil i vtedy (A taktiež pred týmto r. už 6 krát a stále s dobrým výsledkom. V r. 1977 pri tejto mojej nevhodnej metóde, som mal na včelnici so 75 vč. celkový priemer spadu na včelstvo 86ks Vd.

Roda má pravdu v tom, keby som bol v situácii ako Vy v r. 77, bol som dopadal asi zle, ale moja tretia fumigácia je v čase (1-10.11), keď som Nikdy ! plod vo včelstvách nezaznamenal! a to je alfou a omegou aspoň doteraz dobrých výsledkov.

Samozrejme, že i ja čakám na rezistenciu Vd na amitraz, ale doteraz som to neznamenal. Urobil som raz pokus, keď som fumigoval úplne bez utesnenia letáčov v 6-tich včelstvách, po 20 hod. som urobil zber a zaznamenal, ešte v deň zberu som znovu fumigoval pri utesnených letáčoch, po 24 hod. som objavil 1 ks VD v týchto 6-tich včelstvách, To je dôkaz, že i i minimum fumigantu s obsahom amitrazu na klieštiku silno pôsobí.

A potom je tu ešte jedna neujasnená otázka, že na existenciu klieštika útočí fumigant na Vd cez prieduchy a nervovú sústavu a tak ho zabíja. To je moje vysvetlenie.
Aká je pravda by nám mohol zdôvodniť p. ing. Čermák, ktorý toho vie o Vd oveľa viac ako mi laici.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46744) (46781) (46784)

Spise si myslim, ze u natirani plodu na jare, je toto riziko vetsi.
P.

A ja som to robil 1 krát v živote pred asi 20 rokmi. Pavle ďakujem. Anton
P.S. Ja som o svojej pravde presvedčený. Prečo asi pred 4-3 rokmi sa kanadskí včelári vrátili k amitrazu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 23. 8. 2010
Re: Re: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46778) (46779) (46789)

pokud se pamatuji dobře, v rámci přednášky Ing. Titěra v hotelu Pyramida v Praze v roce 2008, Pamatuji se maximum 50 Izrael a Bulharsko 7, ale neručím. Každopádně porovnání metodik léčení v okolních státech by bylo velmi zajímavé téma pro článek do časopisu... Mohly by se jste se mi ozvat na e-mail, kdo máte kamarády v okolních státech? Zeptat se jich jaká je letos u nich situace a čím, jak a kdy léčí? Sám jsem schopen kontaktovat Německo a Maďarsko. Slovensko nám určitě přátelé ze Slovenska popíší, co by se u nich mělo a jaká je realita.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 23.8.2010 10:50:09
> ----------------------------------------
> """"stále jsme země prakticky s nejnižším počtem ošetření včelstev při
> zachování udržitelnosti včely u nás"""
> Prosím vás o uvedení zdroje této zprávy, to mne velmi zajímá. Děkuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46744) (46781) (46786) (46790)

Priteli Pavle,

Anton Turcani vcelari na jiznim Slovensku, kde odkvetou akaty a po nich se od pulky cervence krmi, zadna jina snuska tam neni. Posun jeden a pul mesice ode mne, u me je posledni vytaceni na prelomu srpna a zari ( pohanka + louky).
Systematika vcelareni na jihu Slovenska je uplne jina.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46788)

Já se samozřejmě nechci hádat a vůbec nechci někoho přesvědčovat jak to má dělat, ale.. Vy si představujete nějakou situaci jste plní optimizmu, ale je ten na místě?? Já naopak si představuji situaci hodně špatnou a stěžejním vzorem je r. 2007. Kdyby Anton prováděl odlehčovací fumigaci v tuto dobu a v tak zoufalé situaci jaká v Čechách byla, fumigoval by jen prázdné úly, nebo zoufalé trosky. Navíc si myslím, že shození foretických roztočů v jednom dni nenadělá nijaké převratné změny v jejich počtu. Vždyť druhý den se otevře 1000 až 1500 nových buněk a pak další a další. Ale jak říkám, proč ne, když to funguje. Chce to si ale dávat hodně majzla. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.93) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46744) (46781) (46786)

Příteli Krušino vysvětlim (stručně). Turčány taky léčí jen 3x jako ostatní, ale toto první léčení zasáhne jen malou část roztočů na včelách (Turčány uvádí asi 25%). Roztoči v zavíčkovaných buňkách jsou chráněni a přežijí. V této době je ještě hodně plodu, mnohem více než v obvyklém termínu.

Proto se léčí později (je méně plodu) a v cyklech po 10 dnech, aby se dosáhlo zazažení všech roztočů. Roztoči zavřeni v buňkách jsou zazaženi další dávkou.
V některých částech republiky v srpnu a září je snůška z medovice, vřesu. V případě srpnového léčení (Turčány dělá v polovině srpna) je tato snůška znehodnocena ...

Pro účinnost léčení je nejvhodnější také léčení v dané lokalitě ve stejnou dobu. Pokud včelař udělá léčbu později/dříve než ostatní tak se reinvazí z jiných včelstev dostanou roztoči včelstva, kde by již neměli být.
Turčány tedy léčí také 3x, ale vzhledem k jinému načasování je léčba jinak účinná jak pro něk a i pro okolní včelaře. Proto ho nechci za souseda, pro jeho svéráz.

Včelaři máme štěstí, že se nekontroluje obsah reziduí léčiv (Amitrazu) podle platných norem (např. Vyhláška 44/2004 Sb, dříve vyhláška 106/2002 Sb.).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 23. 8. 2010
Re: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46778) (46779)

""""stále jsme země prakticky s nejnižším počtem ošetření včelstev při zachování udržitelnosti včely u nás"""
Prosím vás o uvedení zdroje této zprávy, to mne velmi zajímá. Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (213.155.41.14) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777)

Není to tak docela, poznatky o kleštíkovi jsou už i novější. Sám jsem si udělal odhad podílu foretických samiček a vyšel mi v červenci a srpnu v průměru 60% (od cca 40 do 70%). Nechci ale zobecňovat - platí pro moji včelnici a moji populaci včel, které jsou málo plodné (čím více plodu, tím více je samiček na něm = reprodukčních). Také na jaře může být toto číslo nižší. Ale ukazuje to, že podíl foretických kl. může velmi kolísat a může být mnohem vyšší než se dosud uvádělo! Znamená to zároveň, že zářiová fumigace, jak ji dělá p. Turčáni, může být velmi účinná a tak skoro nahradit Gabony (pokud už v září není pozdě pro zimní generaci včel, když by byl kleštík přemnožený). Jiná je věc, že v české metodice tato možnost není...
Zkracování foretické doby nesouvisí s fitness roztočů, ale výhradně s šancí dostat se na plod, tedy s počtem denně víčkovaných buněk plodu. To je další novější poznatek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro (217.119.115.1) --- 23. 8. 2010
Klieštik-likvidovanie

Pavel (81.19.47.93) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46744)

Mít, souseda, s kterým není domluva a dělá si vše po svém (vlastní postupy, vlastní termíny). Děkuji nechci. Toto jsem napsal proto, že se distancuji od "takyvčelařů", ktří nám včelařům dělají jen ostudu. Jeden léčí brzo, druhý 4x či 5x, třetí zvyšuje dávky léčiva.

Mať za suseda p. Turčániho by mi vôbec nevadilo skôr naopak. Vidno, že p. Turčáni sa príkladne stará o včely, nestará sa o susedov, max. keď im treba pomôcť. Lieči až po vytočení medu, takže niektorí tu píšu dristy. Natieranie amitrazom na jar viečka plodu je oveľa nebezpečnejšie, lebo amitraz sa môže kumulovať vo vosku, pri fumigácii to nehrozí. Ošetruje svoje včely včas, nečaká na nejaké nariadenia ako neznalý veci a tiež nečaká na komisiu, ktorá sa bude naňho dívať ako robí a otravovať a zdržiavať.
Ale naopak takého suseda ako je Pavel by som nechcel, lebo by boli okamžite narušené susedské vzťahy z jeho strany, lebo on by ma chodil dirigovať čím mám liečiť, ako a kedy. Tak taký nech chodí k úplným blbcom a nie ku mne. Na Slovensku nebolo toľko úhynov u včelstiev ako v iných krajinách, ani rezistencia taktiež nebola zistená na žiaden z prípravkov...........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46744) (46781)

Pavel napsal:

>Pane Turčány, máte poněkud svérázné metody včelaření a nechtěl bych vás mít za souseda. Také bych si od vás nikdy nekoupil med, ani bych neochutnal.
>Co mne k tomu vede? Dělat odlehčující fumigace Varidolem (Amitraz, Formamid) místo kys. mravenčí je největší pitomost co můžete dělat. Amitraz je v řadě zemí zakázaný jako možný karciogen (připouštím, že karciogenita není stejně jako u dalších věcí 100% prokázána).
>Jakékoliv zbytečné používání Amitrazu v této době je riziko se zdravím. Díky vám a podobným se můžeme dočkat také zákazu Amitrazu. Raději použít 2x neškodnou KM, než 1x Amitraz.
................

Možná čtu nějak hodně špatně, ale moc tomu nerozumím.
Jaké větší riziko čeho má Př. Turčány oproti naší metodice?
Aplikuje 3x varidol a to pouze fumigací (necpe do včelstev ceton, což je v naší metodice doporučeno) a pak už nic.
Naše metodika nařizuje totéž (3x varidol) plus další plošné zásahy podle "luštění z koule" (zimního vyšetření měli).
Jinak řečeno, naše metodika nařizuje víc léčení, než to, co dělá už roky př. Turčáni.
Takže při takovém vypjatém přístupu je tu spíš otázka, jestli by raději neměli zákazníci kupovat med od př. Turčániho, než od těch včealřů, kteří v ČR léčí podle metodiky. :)

Dokud nebudou umět včelaři léčit jen tehdy, kdy roztoči ohrožují včelstvo (což je zřejmě velice obtížné a diskutabilní určení stavu včelstva), a veterina tomu nepřizpůsobí vyhlášky, vždy se do včelstev bude dávat víc léčiva, než je nezbytně nutné, a budeme tím všichni, kdo léčení dávají preventivně (což obsahuje nařízení stávajících vyhlášek), přispívat k možnému vzniku rezistence a stresování včelstev.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro (217.119.115.1) --- 23. 8. 2010
Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46739) (46740) (46743) (46759) (46761) (46769) (46771) (46773)

Každý by si mal byť zodpovedný za svoje včelstvá. Nie nejaká komisia alebo veterinár. Každý by mal poznať zdr. stav svojich včelstiev. Takže nejaké nariadenia typu, "vtedy musia všetci a komisia tam musí byť", si len zhoršujete susedské vzťahy ako to tu aj čítam. Ja som nikdy nenadával na susedov, čo sa týka liečenia včiel. Ja musím počítať aj so zalietavaním včiel aj s reinváziou klieštika a nie chodiť buzerovať suseda. Ja so susedmi vychádzam dobre a nikdo sa nestarie do toho druhého v tom zmysle, že by som mu nariaďoval kedy má ošetrovať včely a čím. Na jednom stanovišti sme štyria a na druhom stanovišti traja. Nie každý sa dokáže prispôsobiť danému termínu a nie každý je "otrokom včiel". Lebo sú aj takí, ktorí stále plačú, nadávajú.......Aj veľkovčelárenie má byť aj hobby, lebo ináč je to totálna drina-otročina a môže nám o tom rozprávať a písať a žiadať vyššie dotácie. Je k tomu jednoduchá odpoveď-ty radšej nevčelár a nájdi si niečo inšie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46744) (46781)

Ahoj Pavle,

jsi trochu mimo, pokud nemas sve vcely vedene v rezimu EKO, musis povinne minimalne 3x za rok vcely lecit nekterymi z rady leku pyrethroidu. To ze pouzijes kys. mravenci je chvalihodne ( mame cast vcelstev v Eko rezimu).
Nicmeme mit za souseda vcelare typu p. turcani, tak se vubec niceho neobavam. Kdyz si prectes jeho prispevek. Tak zjistis, ze leci stejnym mnozstvim acrynathrinu jako predepisuje nase veterinarni sprava, jen predsouva prvni fumigaci na drivejsi datum ( vysvetleni proto uvedl).
Prvni fumigaci dela az po vytoceni medu, takze nejake zamichani do medu, absolutne nehrozi. Spise si myslim, ze u natirani plodu na jare, je toto riziko vetsi.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46744) (46781)

>Pane Turčány, máte poněkud svérázné metody včelaření a nechtěl bych vás mít za souseda. Také bych si od vás nikdy nekoupil med, ani bych neochutnal. Co mne k tomu vede?<
------------------------------------------------------------
Nezkušenost mládí Pavle. Ta nezkušenost a horká hlava Vás vede k odsuzování nepoznaného. Zkuste navštívit včelárské stránky sk a pročíst příspěvky př. Turčániho. Pokud to neuděláte, je Vaše ruka na klávesnici a to myslím bez urážky, rychlejší než Vaše myšlení.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 23. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750) (46753) (46755) (46756) (46763) (46767) (46768) (46770) (46772) (46775)

Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.93) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46744)

Pane Turčány, máte poněkud svérázné metody včelaření a nechtěl bych vás mít za souseda. Také bych si od vás nikdy nekoupil med, ani bych neochutnal.
Co mne k tomu vede? Dělat odlehčující fumigace Varidolem (Amitraz, Formamid) místo kys. mravenčí je největší pitomost co můžete dělat. Amitraz je v řadě zemí zakázaný jako možný karciogen (připouštím, že karciogenita není stejně jako u dalších věcí 100% prokázána). Jakékoliv zbytečné používání Amitrazu v této době je riziko se zdravím. Díky vám a podobným se můžeme dočkat také zákazu Amitrazu. Raději použít 2x neškodnou KM, než 1x Amitraz.

Mít, souseda, s kterým není domluva a dělá si vše po svém (vlastní postupy, vlastní termíny). Děkuji nechci. Toto jsem napsal proto, že se distancuji od "takyvčelařů", ktří nám včelařům dělají jen ostudu. Jeden léčí brzo, druhý 4x či 5x, třetí zvyšuje dávky léčiva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 8. 2010
Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777)

Ovšek když se zlikvidují ve foretické fázi nedojde k jejich generační. vznikne tak mezera v jejich dalších generacích.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 23.8.2010 08:32:40
> ----------------------------------------
> Ani já bych odlehčovací fumigaci nepoužíval. Ani bych ji nezatracoval,
> protože když to tak funguje tak není co řešit. Logické to ale moc není.
> Foretických roztočů je podstatně méně než těch generačních, kteří škodí
> nepoměrně více. Také je známo, že čím jsou roztoči víc fitnes, tak tím víc
> je u nich zkráceno foretické období na minimum. /Ing Veselý/ Takže
> odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný risk, ani
> neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví R.
> Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 23. 8. 2010
Re: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46778)

Nečetl jsem všechno kolem časné fumigace, ale samozřejmě, že se u nás dělat nesmí. Takže pokud někde není předepsán Gabon, lze velmi výhodně použít kyselinu mravenčí, ale prosím všechny, aby všichni u nás respektovali rozhodnutí Veterinární správy stran léčení, jinak dopadneme jak jinde po světě, kde si každý dělá co chce a kdy chce a výsledek je dle statistik jasný - stále jsme země prakticky s nejnižším počtem ošetření včelstev při zachování udržitelnosti včely u nás.
Pokud jde o letošní rok, roztoči zatím u nás nepadají! Dělali jsme jarní ošetření, vyskytl se u nás mor, jeden včelař kvůli němu skončil - mimochodem nikdy neléčil včas, čekal s hladovými včelami na pozdní snůšku.... Jsem spokojený, včelky nakrmené, zdravé, překypující silou, už se těším na konec dubna na rozkvetlé třešně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 23.8.2010 08:41:30
> ----------------------------------------
> Stonjek napsal:
> >Takže odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný
> risk, ani neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví
> R. Stonjek
> ............
>
> On tomu logický základ právě nechybí.
> Ono to fak funguje, a proto, komu to (v zahraničí) funguje, bude to tak
> zřejmě dělat, dokud to bude fungovat.
> Logicky to Př. Turčáni dělá podobně, jako to nařizuje vyhláška veteriny
> JMK, pouze první ošetření dělá dřív než je ve vyhlášce.
> Má ověřeno, že tak nemá poškozenu zimní generaci včel a kontroluje si to
> spadem.
>
> Já také odlehčovací fumigaci dělat nehodlám.
> Pokud budu stíhat počítat roztoče, hodlám léčit pouze KM včelstva, která to
> budou vyžadovat a pokud budu fumigovat, tak až včelstva bez plodu.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777)

Stonjek napsal:
>Takže odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný risk, ani neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví R. Stonjek
.............

On tomu logický základ právě nechybí.
Ono to fak funguje, a proto, komu to (v zahraničí) funguje, bude to tak zřejmě dělat, dokud to bude fungovat.
Logicky to Př. Turčáni dělá podobně, jako to nařizuje vyhláška veteriny JMK, pouze první ošetření dělá dřív než je ve vyhlášce.
Má ověřeno, že tak nemá poškozenu zimní generaci včel a kontroluje si to spadem.

Já také odlehčovací fumigaci dělat nehodlám.
Pokud budu stíhat počítat roztoče, hodlám léčit pouze KM včelstva, která to budou vyžadovat a pokud budu fumigovat, tak až včelstva bez plodu.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78290 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 46778 do č. 46838)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu