78276

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Pavel Holub (178.248.56.32) --- 26. 8. 2010
Re: Odachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46788) (46791) (46795) (46809) (46823) (46860) (46864)

"""přirozený spad za tento jedinný den 95 samiček!"""
Milane, měl bys jim odlehčit:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 25. 8. 2010
Re: Odžachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46788) (46791) (46795) (46809) (46823) (46860)

Znamená to zároveň, že zářiová fumigace, jak ji dělá p. Turčáni, může být velmi účinná a tak skoro nahradit Gabony (pokud už v září není pozdě pro zimní generaci včel, když by byl kleštík přemnožený). Jiná je věc, že v české metodice tato možnost není...ing. K. Čermák, 23.8

Toto napísal pán K. Čermák, prečo Ste mu neoponoval?,trepete-tláchátě dve na tri. Mne môj spôsob potierania Vd vyhovuje (svedčia o tom každoročné nízke spady) a čudujem sa, že česká metodika to "nedovoľuje"! Veď to mi pripadá, akoby sme v humánnej liečbe používali lieky z pred sto rokov a ignorovali nové smery.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 25. 8. 2010
Re: Fluvalinat (46806) (46813) (46817) (46850) (46853) (46857)

>I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude více používat. Žádná představa, že jde o látku která se v přírodě vyskytuje tomu nezabrání.<
------------------------------------------------------------
Nemyslím si, že je to tak žhavé. Rezistence na kyselinu mravenčí? Účinnost nebo neúčinnost u kyseliny mravenčí je ve správném odhadu množství nebo koncentrace. Je to jako sázka do loterie. Aplikujete kyselinu za určitých předpokládaných teplotních a vlhkostních poměrů a nedomluvíte se se sv. Petrem a on jako na potvoru pošle počasí diametrálně odlišné od předpokladů. A jaké to má důsledky? Účinnost buď nízká, v případě ochlazení a dešťů, nebo naopak poškození plodu, v případě "neplánovaných" vysokých teplot, případně i ztráta matky. A je vymalováno. Ale rezistence? Kyselina mravenčí účinkuje jinak než pyrethroidy. Proto si myslím, možná nesprávně, že rezistence kleštíka včelího na kyselinu mravenčí vzniknout nemůže. Příčinou neúspěchu je nesprávná, nesprávně odhadnutá (nastavená) aplikace.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (85.161.133.220) --- 25. 8. 2010
Re: Odachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46788) (46791) (46795) (46809) (46823) (46860) (46864)

Ano, naprostý souhlas. Samozřejmě, že monitorování všech včelstev se vyplatí. To je ideál.
Ale přítel Turčány má desítky a desítky včelstev a člověk musí dělat i jiné věci než monitorovat ty roztoče. U velkého počtu včelstev, tam se to musí dělat na určitém reprezentativním vzorku včelstev a pokud po několik dní není nebo je minimální spad, tak podložky dát jinam.
U malovčelařů máte naprostou pravdu.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 25. 8. 2010
Re: Odachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46788) (46791) (46795) (46809) (46823) (46860)



Dne 25.8.2010 18:46, Pavel napsal(a):
> 1) Nesledujete spad roztočů. Není třeba sledovat u všech včelstev, stačí
> jen u dostatečného reprezentativního vzorku.
>
>
Nespoléhal bych na monitorování pouze některých včelstev. Takto můžete
bez problému přijít o nemonitorované včelstvo. V zamoření jednotlivých
včelstev kleštíkem jsou velké rozdíly! Mohu uvést dva příklady z loňska
a letoška:

Vloni jsem nemonitoroval všechna včelstva, nejvíce zamořené bylo při
fumigaci samozřejmě to nemonitorované, přičemž hned vedle bylo
monitorované. Obě sousední včelstva měla po fumigacích minimální spad
(desítky roztočů), zatímco toto mělo po první fumigaci spad 2500 roztočů!

Letos jsem si začátkem srpna vyrobil dvojitě zasíťované podložky do
včelstev, kde nemám zasíťovaná dna. Včelstva se zasíťovaným dnem jsem
monitoroval již od začátku července a až na pár případů s vyšším spadem
měla všechna žádný, nebo minimální spad. Domníval jsem se, že i ostatní
jsou v pohodě. Ale po vložení dvojitě zasíťovaných podložek a jejich
vyjmutí hned následující den jsem se u dvou včelstev zhrozil - jedno
mělo přirozený spad za tento jedinný den 95 samiček!

Monitorování všech včelstev se vyplatí. Nemusím přesně počítat všechny
spadané roztoče, ale bližším pohledem na podložku dokážu podle množství
za chvilku určit, zda je vše v pořádku, nebo zda je nachystáno na
problém. Kdykoliv mohu, budu-li na vážkách, spočítat přesný počet
spadaných samiček.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 25. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM (46806) (46813) (46817) (46850) (46853) (46857) (46862)

myslím,že je to nereálné

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 25. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM (46806) (46813) (46817) (46850) (46853) (46857)

> I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude více používat.

Každá z látek pro tlumení V.d. působí určitým způsobem. Pokud si dobře pamatuji (možná že ne), tak KM působí na V.d. tak, že mu naleptá "sosáček". Nehubí jej přímo, ale znemožní mu přísun potravy a životaschopnost.

No a V.d. je přece jen již složitější organismus a pokud má být ke KM rezistentní, musel by zmutovat ve formu s odolnějším sosáčkem. Jelikož nemám jasno zda je to vůbec v řádu desítek let možné, prosím o názory těch, kdo vědí více...

Platí-li totiž co jsem psal na začátku, pak ta resistence na KM nemusí být reálná.


Nejlepší by ale byla rezistence včel na V.d. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 8. 2010
Re: Kastanovnik sety - Nasavrky (45509) (45550) (45556) (45558) (45560) (45568) (45572)

Tak čekám co otom vůbec kdo víte?
Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím stěžejní. O
zrezivělých
a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a skleníky nemusím moc
psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a panuj. Takové je nyní
ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší drahocenou EU.


No no!
Však ono to není tak horké.Tu "drahocennou EU"přeci vůbec
nepotřebujeme,abychom mohli vysadit včelí pastvu.
Včelaři v Rakousku nebo v Německu k tomu tu EU nepotřebujou.Dohodnou
se sedlákama
(vlastníkama pozemků),vysadí a je po hehe!
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
Datum: 28.6.2010 - 14:39:39

> Vidím, že máte přehled nad dnešními cenami
> zakládání a´údržby zeleně.
> Můžete být konkrétní a sdělit, očem to tu vlastně
> píšete? Protože v
> těchto investičních liniích nejde o práci zadarmo,
> ikdyž to tak zvenku
> vypadá. Např. organizování občanských výsadeb.
> Někdo vždy musí i ty
> sazenice dodat a také samy nenarostou. Tady v
> Lednici to vidím tak, že
> se místo toho postavily lázně na pozemcích školek
> a druhá množárna na
> opačné straně je také bez aktivity. Jezdím tudy
> často na stanoviště a
> prostě to vidím. Jediná to tu dělá snad Vys. škola
> na třetím výjezdu z
> Lednice, asi se svými granty atp. Už před 15 lety
> když jsem zakládal
> nějaké ovocné porosty, byla práce návrhářů a
> znalců kam co do městkých
> a obecních aglomerací vysázet vyzdvihována jako
> lukrativní práce
> budoucnosti. A je to tady. 2/3 jsou viditelně v
> krachu, protože
> semenáren a množáren krom lesáků (u Apolla) a
> školáků (státních a
> polostátních institucí) nula nic. Tak čekám co
> otom vůbec kdo víte?
> Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím
> stěžejní. O zrezivělých
> a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a
> skleníky nemusím moc
> psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a
> panuj. Takové je nyní
> ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší
> drahocenou EU.
>
> _gp_
>
> 2010/6/28 J. Matl <e-mail/=/nezadan>:
> > Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o
> > tom, jak přivést města a
> > > vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí,
> > kolem kostelů ale třeba i na
> > > náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali
> > víc původních dřevin, pokud
> > > možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> > javory kleny, mléče,
> > > babyky....
> > A ne jakési cizokrajné uměliny, které se
> > vyznačují v první řadě tím, že
> > > jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> > zisk...
> > >


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (85.162.126.105) --- 25. 8. 2010
Re: Odžachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46788) (46791) (46795) (46809) (46823)

Turčány napsal:
Zber prirodzene odpadnutých Vd vo svojich včelstvách (jedno stanovište) už nerobím, jednak z toho dôvodu, že úľové dná mám prispôsobené na odber obnôžkovaného-rouskovaného peľu (až do konca července) a jednak len výnimočne v čase fumigácie je včelstvo bez Vd.
Potom sa nič nestane, ak aj to náhodné včelstvo prefumigujem ...
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Někdo tady napsal, že kdo nesleduje spad roztočů, tak nechová včely, ale roztoče.
Dovolím si vám vytknout dvě zásadní chyby:
1) Nesledujete spad roztočů. Není třeba sledovat u všech včelstev, stačí jen u dostatečného reprezentativního vzorku.
2) Naslepo používat nejsilnější léčivo (Amitraz) je jako střílet kanónem na vrabce, aniž bych věděl kolik vrabců vlastně je.
Je rozdíl mezi prevencí a používáním nejsilnějšího léčiva. Kdyby byl rok 2007, tak bych to pochopil, ale letos je obecně kleštíků méně. Léčivo je potřeba užívat s rozumem a ne to tam dávat naslepo. Vymlouvat se na to, že chytám pyl a nemohu sledovat spad je dětinské a hloupé.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 8. 2010
Re: Kastanovnik sety - Nasavrky (45509) (45550) (45556) (45558) (45560)

Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města
a
vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba
i na
náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin,
pokud
možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče,
babyky....
A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím,
že
jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk.
Protože staré původní historické porosty původních lip a dalších
stromů v
intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a spolehlivé snůšky, mizí
buď
vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové výsadby jsou
složením silně
pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem menší.



Je to otázka dlohodobého působení na obecní zastupitele.
(náhradní výsadby atd.)
(Případně odbor živ.prostředí. dle velikosti obce.) Obecně
vzato:musí se najít člověk,který je ochoten se do nekonečna
dohadovat a přesvědčovat majitele příslušných pozemků.
A smozřejmě,když uspěje,tak taky sázet.Taky občas pomůže
včelařský kroužek (i při škole),To pak leží argumenty na té těžší
misce vah.
Držím palce,ať vydrží elán co nejdéle.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
Datum: 28.6.2010 - 7:34:57

> Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom,
> jak přivést města a
> vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem
> kostelů ale třeba i na
> náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc
> původních dřevin, pokud
> možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> javory kleny, mléče,
> babyky....
> A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují
> v první řadě tím, že
> jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> zisk.
> Protože staré původní historické porosty původních
> lip a dalších stromů v
> intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a
> spolehlivé snůšky, mizí buď
> vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové
> výsadby jsou složením silně
> pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem
> menší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46840) (46846) (46847) (46849) (46852) (46854)

Já mám doma těh kvasných uzávěrů několik typů a všechny jsou dobré pokud je máš po ruce, tazatel však chtěl radu jak napravit danou situaci, a proto posílat ho shánět jiný typ zátky by mne ani nenapadlo. Ty se ale vyrábějí jen na určité průměry hrdel a ten korek se velmi snadno upraví na cokoliv.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 25.8.2010 13:01:29
> ----------------------------------------
> "To přece neznamená, že je to špatné, není třeba být v každém případě IN.
> Shánění takové zátky je pak mnohem nákladnější, jak těh pár kapek vosku."
>
> Já jsem si vyzkoušel obojí. Gumová zátka je mnohonásobně praktičtější, tam
> doslova platí "zastrčit do demižónu a jít". Problém je doma akorát
> vytvoření příslušné dírky pro průchod skleněné trubičky kvasné zátky. Na to
> je třeba mít nějaký vysekávač typu zaostřené trubky. Vrtákem jsem to ani
> nezkoušel, nejspíš by to ani nešlo.
> Zakapávání voskem je prácička na takových 5 minut a pokud se nedaří, tak i
> na vícekrát. Nebo na zakapání a roztavení vosku horkovzdušnou pistolí nebo
> něčím takovým.       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 8. 2010
Re: Fluvalinat (46806) (46813) (46817) (46850) (46853)

Rychleji píšeš než čteš
přece jsem nikde netvrdil, že rezistence neexistuje. Ba naopak v příspěvku uvádím jak se jí bránit. I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude více používat. Žádná představa, že jde o látku která se v přírodě vyskytuje tomu nezabrání. Naopak nám mohou pomoci stávající léčiva pokud zabírají oddálit resistenci na kys, mr. a Thymolin. Jde jen o to je správně používat a nevynalézat, či si práci usnadňovat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fluvalinat
> Datum: 25.8.2010 11:49:57
> ----------------------------------------
> Toto by se nemělo jen číst na každé schůzi, ale někteří i naučit zpaměti.
> Když jsem četl níže uvedený příspěvek, tak jsem jen zíral. Někdo si pořád
> myslí, že rezistence není nebo země je placatá. Je to stejné s
> antibiotikama. Před padesáti lety jsme si mysleli, že penicilínem vyléčíme
> skoro všechno,za pár let že musíme objevit další antibiotika a dnes už
> víme, že bacily si vytvářejí rezistenci rychleji, než lidstvo štíhá vyvíjet
> nová antibiotika a za pár desetiletí opět bacily zvítězí.
> Pavel
>
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=46746&visible=0&type=nointro+nost
> atus+noform
> Tak za
> 1) rezistence nebyla zatím nikdy prokázána.
> 2) to co bylo považováno za resistenci, se zatím vždy prokázalo jako chybná
> aplikace léčiva. (nesprávná doba aplikace, špatné umístění, atd)
> 3) Žádný přípravek nemůže ani vykazovat 100% účinnost. a PROTO NEZNAMENÁ,
> že ti co přežili, jsou rezistentní jedinci. Vzniku rezistence se bráníme
> použitím přípravků pro další přeléčení s odlišnou účinnou látkou.
>
> pepan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 25. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46840) (46846) (46847) (46849) (46852) (46854)

Do gumové zátky jsem normálně vyvrtal běžným vrtákem na kov (myslím že
sedmičkou). Guma je to poměrně tvrdá a díra se vrtá dobře. Se
silikonovou nemám zkušenosti, protože mě odradila její cena.
Zakapávání voskem má ještě jednu nevýhodu - není to trvanlivé řešení. Po
čase se vosk vlivem rozdílného 'pracování' korku a hrdla odloupne a
přestane plnit svoji funkci. Na pohled se to může jevit jako funkční,
ale ve skutečnosti to propouští.

Milan Čáp

Dne 25.8.2010 13:01, R. Poláek napsal(a):
> "To přece neznamená, že je to špatné, není třeba být v každém případě IN.
> Shánění takové zátky je pak mnohem nákladnější, jak těh pár kapek vosku."
>
> Já jsem si vyzkoušel obojí. Gumová zátka je mnohonásobně praktičtější, tam
> doslova platí "zastrčit do demižónu a jít". Problém je doma akorát
> vytvoření příslušné dírky pro průchod skleněné trubičky kvasné zátky. Na to
> je třeba mít nějaký vysekávač typu zaostřené trubky. Vrtákem jsem to ani
> nezkoušel, nejspíš by to ani nešlo.
> Zakapávání voskem je prácička na takových 5 minut a pokud se nedaří, tak i
> na vícekrát. Nebo na zakapání a roztavení vosku horkovzdušnou pistolí nebo
> něčím takovým.       
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 25. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810) (46818) (46822) (46830) (46839)

Já si vystačím s násoskou. Roztok vařím na vyvýšeném místě v hrnci, násoskou
naplním v pohodě 1,5l PET lahve a s těmi se bez problému dostanu kam
potřebuji. Vzhledem k hmotnosti jedné lahve je s nimi manipulace velice
snadná. Pokud je roztok vlahý, doba plnění jedné lahve je několik desítek
vteřin. Po skončení krmení se láhve zlikvidují, žadné zařízení se se nemusí
čistit ani skladovat. Takto krmím 30 včelstev, ale zvládl bych i větší
počet.
Haf
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 24, 2010 6:54 PM
Subject: Re: krmenie sirupom


> >Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám
> zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
> :-) Karel<
> ------------------------------------------------------------
> Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR
> viděl
> u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
> JK
> --------------
> Nevím do jaké kategorie to patří. Někdy s es tím s oprav domů vyváží suť,
> atd. Viděl jsme to třeba na vístavě v Lysé cca do 40tis. benzínový
> 4bantamy. Prostě něco v kategorii pod
> http://www.lignusfm.cz/zelezni-kone-k1-Z100420.html
> a nad
> http://www.schodolez.cz/
>
> Bohužel mi dělá potíž to vygooglovat, když nevím co je to za kategorii -
> elektrický trakař? :-)
> Používá se to na manipulaci s materiálem atd.
>
> No až to bude aktuální, zajedu na výstavu do Brna či jinam. Zatím stěhuji
> jedno stanoviště pod asfaltku, nedostupné zruším - nějaká prasata to
> zavezla prasečím hnojem a je tam přístupné leda tak se čtyřkolkou. A taky
> se divím, že jsem ještě neviděl včelaře se 4kolkou:-) To by řešilo skoro
> vše:-)
>
> Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před
> krádeží,
> ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy
> víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-)
>
> Karel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5393
> (20100824) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46840) (46846) (46847) (46849) (46852)

"To přece neznamená, že je to špatné, není třeba být v každém případě IN. Shánění takové zátky je pak mnohem nákladnější, jak těh pár kapek vosku."

Já jsem si vyzkoušel obojí. Gumová zátka je mnohonásobně praktičtější, tam doslova platí "zastrčit do demižónu a jít". Problém je doma akorát vytvoření příslušné dírky pro průchod skleněné trubičky kvasné zátky. Na to je třeba mít nějaký vysekávač typu zaostřené trubky. Vrtákem jsem to ani nezkoušel, nejspíš by to ani nešlo.
Zakapávání voskem je prácička na takových 5 minut a pokud se nedaří, tak i na vícekrát. Nebo na zakapání a roztavení vosku horkovzdušnou pistolí nebo něčím takovým.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.93) --- 25. 8. 2010
Re: Fluvalinat (46806) (46813) (46817) (46850)

Toto by se nemělo jen číst na každé schůzi, ale někteří i naučit zpaměti.
Když jsem četl níže uvedený příspěvek, tak jsem jen zíral. Někdo si pořád myslí, že rezistence není nebo země je placatá. Je to stejné s antibiotikama. Před padesáti lety jsme si mysleli, že penicilínem vyléčíme skoro všechno,za pár let že musíme objevit další antibiotika a dnes už víme, že bacily si vytvářejí rezistenci rychleji, než lidstvo štíhá vyvíjet nová antibiotika a za pár desetiletí opět bacily zvítězí.
Pavel

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=46746&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
Tak za
1) rezistence nebyla zatím nikdy prokázána.
2) to co bylo považováno za resistenci, se zatím vždy prokázalo jako chybná aplikace léčiva. (nesprávná doba aplikace, špatné umístění, atd)
3) Žádný přípravek nemůže ani vykazovat 100% účinnost. a PROTO NEZNAMENÁ, že ti co přežili, jsou rezistentní jedinci. Vzniku rezistence se bráníme použitím přípravků pro další přeléčení s odlišnou účinnou látkou.

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46840) (46846) (46847) (46849)

To přece neznamená, že je to špatné, není třeba být v každém případě IN. Shánění takové zátky je pak mnohem nákladnější, jak těh pár kapek vosku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 25.8.2010 08:50:55
> ----------------------------------------
> " Kónické gumové i silikonové zátky různých průměrů do demižonu se dají
> běžně koupit ve vinařských potřebách. Stačí navrtat díru, zasunout
> rourku a zašpuntovat demižon. Těsní naprosto bez problémů."
>
> To tady mělo zaznít už na začátku. Těsnění korkem a zakapávání svíčkou je
> už poněkud zastaralé.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46840) (46846)

Ty gumové zátky se dají koupit v drogeriích kde prodávají sortiment na výrobu vína

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 25.8.2010 08:25:50
> ----------------------------------------
> "no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina
> /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky
> nam ji bral kdyz sme byli mali"
> Ještě v hlubokém socíku si dal otec kdesi odlít na náš největší demižón
> zátku z nějaké gumy. Stačilo doprostřed do otvoru zastrčit kvasnou zátku a
> to vše zastrčit trochu silou do hrdla demižonu a těsnilo to. Ale co to bylo
> za gumu, nevím, my jsme v nevinařském kraji a tak jsme to používali hlavně
> na kvašení jablečného moštu na pálenku.
> Dneska by se na to použil nejspíš nějaký odlévací měkký silikon v
> potravinářském provedení.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 25. 8. 2010
Re: Fluvalinat (46806) (46813) (46817)

KaJi (88.103.157.154) --- 24. 8. 2010
Re: Fluvalinat (46806) (46813)

Pavel:
Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.
--------------------------
Příspěvek je zkopírován z toho nejlepšího na českém webu - Fascinovaný včelař:

http://fcelar.blogspot.com/
a taky stále zde:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Ke včelám tam přibyly i šachy, což se se včelama dobře v zimě kombinuje. :-)

Takže kdo Emanův blog nezná, může se zde dočíst, mnoho zajímavého. Třeba, že nejsme Pupek světa. :-)

Ale tento článek by se měl povinně číst na každé schůzi.

Takže díky za jeho zkopírování. Možná to některým pomůže pochopit, že nebudeme HAPPY na věky a taky to jednou budeme muset řešit.

A Emanovi nadále hodně zdraví a chuti :-) Díky.

Karel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ještě bych k tomu připomněl odkaz na, dle mého, velmi zajímavou zprávu Ing. V. Veselého v 7. čísle letošního včelařství (příloha). Píše tam zejména o rychle vznikající resestenci u kontaktních léčiv dlouhodobě užívaných. Ve Spokojených státech prý vznikla resistence na amitraz prakticky okamžitě poté, co se začal užívat ve formě kontaktního léčíva... Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46840) (46846) (46847)

" Kónické gumové i silikonové zátky různých průměrů do demižonu se dají
běžně koupit ve vinařských potřebách. Stačí navrtat díru, zasunout
rourku a zašpuntovat demižon. Těsní naprosto bez problémů."

To tady mělo zaznít už na začátku. Těsnění korkem a zakapávání svíčkou je už poněkud zastaralé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810) (46818) (46822) (46830) (46839)

"Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před krádeží, ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-) "

To už mám po zkušenostech vyřešené. Asfaltky kromě těch absolutně nefrekventovaných a místní zkratky třeba jen pěšinami mezi vesnicemi a městy rozhodně ne. Včetně stanovišť, na která se z těchto cest snadno dohlédne. Někdy se ovšem najde dobré místo i u frekventované asfaltky, zajede se 30 metrů do lesa a může tam být 20 úlů na paletách a z asfaltky nebude vidět nic.
Stanoviště dneska už pokud možno s přístupem po lepší lesní či polní cestě, kde se dá po většinu roku projet a posazená v porostu nebo za kopcem atd. Akorát bych tady u nás potřeboval ty polní a lesní cesty, co byly ještě za mého mládí a co zemědělci rozorali a v lese zarostly, dost dobrých stanovišť bylo kdysi normálně přístupných těmi cestami a dneska už to jsou místa přístupná jen po sklizni nebo zasetí přes pole. Mimo tuto dobu se tam člověk dostane maximálně pěšky a velkými oklikami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 25. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46840) (46846)

Kónické gumové i silikonové zátky různých průměrů do demižonu se dají
běžně koupit ve vinařských potřebách. Stačí navrtat díru, zasunout
rourku a zašpuntovat demižon. Těsní naprosto bez problémů.

Milan Čáp

Dne 25.8.2010 8:25, R. Poláek napsal(a):
> "no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina
> /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky
> nam ji bral kdyz sme byli mali"
> Ještě v hlubokém socíku si dal otec kdesi odlít na náš největší demižón
> zátku z nějaké gumy. Stačilo doprostřed do otvoru zastrčit kvasnou zátku a
> to vše zastrčit trochu silou do hrdla demižonu a těsnilo to. Ale co to bylo
> za gumu, nevím, my jsme v nevinařském kraji a tak jsme to používali hlavně
> na kvašení jablečného moštu na pálenku.
> Dneska by se na to použil nejspíš nějaký odlévací měkký silikon v
> potravinářském provedení.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46840)

"no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky nam ji bral kdyz sme byli mali"
Ještě v hlubokém socíku si dal otec kdesi odlít na náš největší demižón zátku z nějaké gumy. Stačilo doprostřed do otvoru zastrčit kvasnou zátku a to vše zastrčit trochu silou do hrdla demižonu a těsnilo to. Ale co to bylo za gumu, nevím, my jsme v nevinařském kraji a tak jsme to používali hlavně na kvašení jablečného moštu na pálenku.
Dneska by se na to použil nejspíš nějaký odlévací měkký silikon v potravinářském provedení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 25. 8. 2010
Medovina

Myslím, že děláte z výroby medoviny dost vědu. Z počátku je nejdůležitější mít ten správný rozkvas a raději víc než míň. Musí šumět a hodně pěnit. Pak mít v budoucí medovině správný poměr medu a vody. Na ověření stačí bohatě slepičí vajíčko./čerstvé/. Při použití kvasinek např. Shimanski nebo Lalvin, pak už žádnou velkou chybu udělat nemůžete a medovina musí vyjít. To jestli vám v první fázi demižon těsní nebo ne je v podstatě jedno. Já ucpával hrdlo dříve
koulí z sterilního obvazu a vždy to vyšlo. Při zrání stačí přes mikroténový pytlík a ta nejslabší, jen slabě napnutá gumička. Moje výroba medoviny se dostala na úplně jinou kvalitu, když jsem jasně pojmenoval, že Dolské kvasinky už nikdy. Od těch dob jsem také přestal mít problémy. Také je důležité nepřehánět to s chutěmi a spíš upředňostňovat přírodní. Zda vařit nebo ne je otázka. Vařená medovina má podle mě jemnější chuť, nevařená nepatrně jinou. Já většinou nevařím. Odkapaná víčka dám do parního taviče a po vychladnutí vosku používám sladkou vodu pod ním. Chuť většinou jen přírodní. Když zvýšíme o několik stáčení z kalů, kvalitě to jen prospěje.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 25. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46837) (46838) (46842)

nebo tlačí bublinko.....tož jak tam je, je to ok

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810) (46818) (46822) (46830) (46839)

""""""Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před krádeží, ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-) """"
Na to je snadný recept. Zlý včely, hodně zlý včely a utajená díra v podmetu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 24. 8. 2010
RE: Medovina (46824) (46837) (46838)

"Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt
těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná"
Pozná, ale musí se to umět.
Když už nejdou bubliny a tudíž v nádobě (typicky demižonu) už není onen přetlak, je těsnost ještě důležitější, než předtím. A jak se to snadno vyzkouší?
Na demižon v horní části, kde už není tekutina, ale jen oxid uhličitý, položíme své teplé dlaně a tím plyn trochu ohřejeme. A pozorujeme kvasnou rourku. Na bublinu to většinou nedá, ale krásně vidíme, jak v rource jede hladina dolů. Po oddálení dlaní se hladina musí vrátit. Jednoduché, spolehlivé, praktické.
Všechno se musí umět, i prát v automatické pračce.
Pepa
________________________________________
Odesílatel: vcely-bounces/=/v.or.cz [vcely-bounces/=/v.or.cz] za uživatele R. Poláek [e-mail/=/nezadan]
Odesláno: 24. srpna 2010 17:43
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Re: Medovina

" V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem,
naprosto nepodstatné a bubliny jít musí."
Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt
těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná a
netěsnost špuntu potom může medovinu zhoršit nebo i zkazit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (62.245.68.140) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46837) (46838)

Děkuji všem za reakce a podnětné rady. Už jsem špunt nahřál v teplé vodě, pořádně jej zatlačil až do hrdla demižonu a celý jsem jej zakapal voskem - a jede to naprosto krásně. Jsou to zkrátka zkušenosti, které já s medovinou zatím sbírám, a proto jsem nepředpokládal, že by prostupnost korkem mohla být tak výrazná, že trubičkou neprostupovalo nic. Tak díky všem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantisek Pytela (90.180.1.132) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824)

no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky nam ji bral kdyz sme byli mali

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810) (46818) (46822) (46830)

>Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
:-) Karel<
------------------------------------------------------------
Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR viděl u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
JK
--------------
Nevím do jaké kategorie to patří. Někdy s es tím s oprav domů vyváží suť, atd. Viděl jsme to třeba na vístavě v Lysé cca do 40tis. benzínový 4bantamy. Prostě něco v kategorii pod
http://www.lignusfm.cz/zelezni-kone-k1-Z100420.html
a nad
http://www.schodolez.cz/

Bohužel mi dělá potíž to vygooglovat, když nevím co je to za kategorii - elektrický trakař? :-)
Používá se to na manipulaci s materiálem atd.

No až to bude aktuální, zajedu na výstavu do Brna či jinam. Zatím stěhuji jedno stanoviště pod asfaltku, nedostupné zruším - nějaká prasata to zavezla prasečím hnojem a je tam přístupné leda tak se čtyřkolkou. A taky se divím, že jsem ještě neviděl včelaře se 4kolkou:-) To by řešilo skoro vše:-)

Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před krádeží, ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46837)

" V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem, naprosto nepodstatné a bubliny jít musí."
Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná a netěsnost špuntu potom může medovinu zhoršit nebo i zkazit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 24. 8. 2010
RE: Medovina (46824)

Prostě ten špunt netěsní. V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem, naprosto nepodstatné a bubliny jít musí. Nebo to nekvasí, což ovšem vylučuješ, ale stane se, když:
1) kvasinky naleješ do ještě horkého roztoku (hynou při teplotě něco přes 40)
2) použiješ vodu z vodovodu s velkým obsahem chloru, s čímž jsou problémy např. při výrobě ovocného vína. Chlor však při vaření vyprchá.
Tobě to ale kvasí, jak tvrdíš, takže problém je špunt.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of NitraM
Sent: Tuesday, August 24, 2010 8:22 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Medovina

Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec).
Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46828) (46829) (46835)

Korek se musí jednoznačně zakapat voskem. Když je to dobře, pozná se to tak, že při bouřlivém kvašení když se třeba prstem opatrně ucpe výstup zátky, je tam cítit slabý tlak, který unikající oxid uhličitý vytváří. Musí se dělat opatrně, silný tlak by mohl těsnění zakapáním voskem porušit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46828) (46829)

pokud kodcází oxid ve nemůže se dovnitř nic dostat nebezpečí hrozí až po skončení bouřlivého kvašení.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 24.8.2010 10:33:34
> ----------------------------------------
> R. Hubač: Je tam nějaká rafinovaná zrada...
> _________________________________
>
> Děkuji za reakci. Znovu jsem dal korek do horké vody a zarazil jej více do
> hrdla demižonu - a bublinky už jdou.
> ..........................................
>
>
> Pepan: ...Voskuje se i ten korek.
> __________________________________
> Znamená to tedy zakapat zeshora celý korek voskem (protože korek zřejmě
> časem znovu vyschne)? Promiňte mi moji neznalost, ale v téhle oblasti jsem
> zatím naprostý diletant... :o) Ale chybami se člověk učí.
>
> Mohlo se stát za ty čtyři dny něco s medovinou (když mohl skrze korek
> prostupovat oxid uhličitý ven, mohl zřejmě i vzduch dovnitř, pokud se
> nemýlím)?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810) (46818) (46822) (46830)

"Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR viděl u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
JK"
Já bych řekl, že tělesně zdatnější včelař spíš zorganizuje práci tak, aby měl břemena po 30 - 60 kilech a přenese je. Má to 2 - 4 x rychleji. Naviják bude spíš tak pro důchodce.
Nebo pro takové speciality, kdy jsou příjezdová cesta a včely vzdálené 10 - 20 metrů horizontálně, ale třeba 2 - 6 metrů vertikálně. Navijákem se třeba z cesty spustí přívěsný vozík za auto s třeba nástavky a mezistěnami dolů ke včelám a po skončení prací vytáhne nahoru na cestu s naloženými plásty s medem....
Zrovna naviják na cca 600 kilo mám připravený na dřevo, budu muset nějak vytahovat palivové topolové dřevo, špalky o průměru až pár desítek cm nahoru do svahu, na 6 - 10 metrech 3 - 4 metry nahoru do svahu, aby šly odvézt.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46808) (46820) (46826)

Tak mě inspiroval postup výroby ponorky na http://www.vcelypavera.wz.cz/ . Kdo by si chtěl "zakutit" a postavit ponorku do cukerného roztoku, byla by možnost vzít nějakou levnou ponorku na vodu a odpajcnout tu část kolem oběžného kola. Takže by zůstala jen utěsněná pohonná jednotka s vyčnívajícím hřídelem. A na to stvořit podle původní novou čerpací část, ale s oběžným kolem o třetinu, polovinu menšího průměru. Tím by se sladil výkon čerpadla a motoru pro práci ve viskóznějších roztocích, jako je cukerný roztok, nemusela by se hledat ponorka s konstrukčními rezervami, díky kterými v cukerném roztoku se ponorka nepřetíží a nezničí.
Vhodná by na to byla levná plastová ponorka, plast by se snadněji odpajcnul než kov a nová čerpací část by klidně mohla být k ponorce připevněna jen nějakými kovovými popruhy , nemuselo by se nic lepit nebo přivařovat.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46808) (46820) (46826)

Jestliže máte třeba obyčejnou zahradní hadici, třeba půlcoulku, tak kvalitní zahradní hadice má maximální povolený tlak okolo 8 barů. Aby se maximálně využila ta hadice, čerpadlo na výstupu musí dávat při konkrétním přepravním množství cukerného roztoku tlak takové 4 bary, zbývající 4 bary do tlaku 8 je rezerva, protože by bylo velice nepříjemné, kdyby u včel hadice za čerpadlem praskla a nějaká desítka litrů roztoku cukru utekla na zem. Délkou hadice a tím maximálním možným tlakem čerpadla, přirozeně vedle průřezu hadice, je určeno maximální dopravované množství cukerného roztoku. Zkrácením délky hadice na polovinu, pokud tlak na začátku hadice zůstane stejný, se dopravované množství cukerného roztoku zvětší až cca 4 x. Naopak prodloužením hadice na dvojnásobek se dopravované množství zmenší na až čtvrtinu. Tolik základní fyzikální vztahy při dopravování takového viskózního roztoku, jako je cukerný roztok , na délku hadice cca 10 - 20 metrů.
Přepravované množství cukerného roztoku tenkou hadicí se potom dá příslušně zvýšit, když se použije tlaková hadice a čerpadlo s příslušně několikrát vyšším výstupním tlakem. Tlaková hadice by měla být v potravinářském provedení, ty nepotravinářské tlakové hodně smrdí, bude mnohem tužší než obyčejná zahradní hadice a taky mnohem dražší. A když je tak drahá, otázka je taky životnost takové hadice a její správné skladování mimo sezónu.
S tím souvisí za prvé čištění po skončení krmení. Pro odstranění zbylého cukerného roztoku v hadici se ideálně hodí tlakový vzduch, hadice se jím profoukne a vytlačí se z ní roztok.
Pokud se v sezóně nebude s čerpadlem pracovat častěji než jednou za cca tři dny, bude třeba řešit nějaké čištění, aby se zbytek roztoku uvnitř nekazil, minimálně čerpadlo a hadici propláchnout vodou, což jsou určité ztráty cukru.
Po ukončení sezóny bude třeba řešit konzervaci, čerpadlo, hadici vysušit, čerpadlo něčím nakonzervovat.....

Lepší řešení, pokud včelař nemá stovky včelstev a traktor nebo náklaďák pro převážení kubíků roztoku a náhonem na čerpadlo, se mně pořád jeví rozpustit cukr doma v nádobě s kvalitním výpustným ventilem, naplnit 10 - 20 kusů 15 - 20 litrových kanystrů nebo podobných nádob, co se na auto vejde. A na stanovišti "pěškoručně" plnit krmítka z těch kanystrů. Jak kdo každý donese a uveze, plný 20 litrový kanystr cukerného roztoku bude takových 25 - 30 kilo. Není problém poloprůhledný plastový 20 litrový kanystr opatřit mírami, třeba lihovým centrofixem po třeba 5 - 10 litrech, jaký je objem krmmítka v úlech a z jednoho 20 litrového kanystru naplnit třeba 4 pětilitrová krmítka. Po určitém zácviku je přesnost takového rozlévání dostatečná. Taky není problém na to nošení plných kanystrů a případně nalévání za nějaké kilo medu atd najmout někoho mladého a silného, na to žádné dovednosti nejsou třeba.
Kanystr se zbytky cukru taky není problém mezi použitím zakonzervovat roztokem propolisu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46828) (46829)

NitraM napsal:
Mohlo se stát za ty čtyři dny něco s medovinou (když mohl skrze korek prostupovat oxid uhličitý ven, mohl zřejmě i vzduch dovnitř, pokud se nemýlím)?
.............

Nemohlo.
RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810) (46818) (46822)

>Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
:-) Karel<
------------------------------------------------------------
Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR viděl u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (89.176.208.41) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824) (46828)

R. Hubač: Je tam nějaká rafinovaná zrada...
_________________________________

Děkuji za reakci. Znovu jsem dal korek do horké vody a zarazil jej více do hrdla demižonu - a bublinky už jdou.
...........................................


Pepan: ...Voskuje se i ten korek.
__________________________________
Znamená to tedy zakapat zeshora celý korek voskem (protože korek zřejmě časem znovu vyschne)? Promiňte mi moji neznalost, ale v téhle oblasti jsem zatím naprostý diletant... :o) Ale chybami se člověk učí.

Mohlo se stát za ty čtyři dny něco s medovinou (když mohl skrze korek prostupovat oxid uhličitý ven, mohl zřejmě i vzduch dovnitř, pokud se nemýlím)?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824)

Je tam nějaká rafinovaná zrada, zkus ubrat vodu z kvasné zátky, zřejmě oxid uhličitý utíká kolem trubičky..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medovina
> Datum: 24.8.2010 08:21:56
> ----------------------------------------
> Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový
> roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří
> pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec).
> Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může
> oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 8. 2010
Re: Medovina (46824)

Samozřejmě prostupuje i přes korek. Voskuje se i ten korek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medovina
> Datum: 24.8.2010 08:21:56
> ----------------------------------------
> Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový
> roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří
> pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec).
> Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může
> oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46808) (46820)

http://www.vcelypavera.wz.cz/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810) (46818)

Divím se že si nikdo nevzpomněl na pístové. To se přece používá v průmyslu na dávkování i vysoce viskózních roztoků. stačí přece připevnit k sudu obyčejnou LILU. Je to ruční čerpadlo a nemusíte řešit pohon na vzdálených stanovištích.

Lenže k tomu bude včelár potrebovať ďalší ľudský zdroj a tých včelári nemajú v zálohe. Pôvodný dopyt bol potrebujem k 150 sudu čerpadlo (takže tých včelstiev až tak veľa nemá), potom sud postaviť sud s vypúšťacím ventilom na stojan a pekne roznosiť do kŕmidiel v dvoch 10 litr. krhlách.

Vidím, že čo včelár, to ľudový výskumník, každý má to najlepšie riešenie, Keď raz bude tento včelár mať 500 včelstiev na rôznych stanovištiach, tak potom aj bez rady si bude musieť vedieť poradiť sám.

Ale keď už píšem, tak istotne by vedel poradiť Gusti Pazderka, ako to on robí pri svojich 500 včelstvách a možno ich už má viac? Gusti, apropo kde si sa stratil?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (89.176.208.41) --- 24. 8. 2010
Medovina

Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec). Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 24. 8. 2010
Re: Odžachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46788) (46791) (46795) (46809)

Rád by jsem se zeptal na Vaše maximální hodnoty spadu VD ve vašich včelstvech za kalendářní rok. M.Č.

Zber prirodzene odpadnutých Vd vo svojich včelstvách (jedno stanovište) už nerobím, jednak z toho dôvodu, že úľové dná mám prispôsobené na odber obnôžkovaného-rouskovaného peľu (až do konca července) a jednak len výnimočne v čase fumigácie je včelstvo bez Vd.
Potom sa nič nestane, ak aj to náhodné včelstvo prefumigujem, Ak to vydrží 74 včelstiev, tak potom to vydrží aj to 75-te.
Zavlečenie z vonkajšieho prostredia nikdy nie je vylúčené, to asi nemusím zdôrazňovať. Veď prevencia aj humánnej medicíne funguje a nik sa nad tým nepohoršuje.

Pri dodržiavaní termínov fumigácie, by možno mohla vypadnúť druhá (1.10) odľahčovacia fumigácia, ale to by som musel najskôr urobiť aspoň trojročné pokusy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810) (46818)

stačí přece připevnit k sudu obyčejnou LILU.
------
JJ, to mě ji připomělo. :-) Vděčím ji za svou kondičku, byla připevněná na zdi, páka prodloužená a čerpali jsme s ní vodu na zalévání, snad deset výškových metrů.
:-)

Ale tady doma přepouštím roztok hadicí ze sudu do kanystrů, jen pár metrů a už je s tím problém - vypláchnout atd.
Když jsem si představil že to budu vláčet někde po stráni, neudržím ji čistou, nabalí se na to tráva, hlína, pak vosy a včely.

Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810) (46811)

A nakonec po mnoha pokusech přijde na to, že dvě zahradnické konve a příslušné množství lidského sádla udělají službu spolehlivěji. Pokud při tom nedostanete infarkt.
JK
-----------------
Jo jo, to mě taky vede k těm pokusům s prům. roztokem cukru. Má prý vydržet dva roky, takže to by nebyl problém to postupně odtahat na stanoviště a tam to mít naskládané. Vlastně to tam můžu tahat při každé návštěvě, při medobraní stejně chodím/jezdím tam s prázdnou.

Doma úspěšně používám kolečko - má půdorys kam zapadne 10rámkový nástavek a nebo i 6 kanystrů.
V zimě bych chtěl něco podobného ale lehkého zbastlit aby se dalo snadno převážet v autě.

Máte někdo něco takového pro inspiraci. (Jindrův rudlík znám - není k nám do hor, nebo spíše ke mě.)

Díky

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46808)

Zdravim pratele,

take uz jsem badal a byl v kontaktu s odborniky, co navrhuji cerpadla. Pouzitelne jsu jen zubova cerpadla, pouzivaji je i na oleje, mazuty apod. Takove cerpadlo si s roztokem hrave poradi, problem je vsak male dodavane mnozstvi roztoku. Nekde na strankach v internetu jsem videl tady u nejakeho vcelare na Kravarsku udelane takove cerpadlo a to dokonce na 12 V, tusim se jmenoval Pavera, fotky byly pristupne na netu. Zkuste kdyz tak pohledat.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46808)

Zdravim pratele,

take uz jsem badal a byl v kontaktu s odborniky, co navrhuji cerpadla. Pouzitelne jsu jen zubova cerpadla, pouzivaji je i na oleje, mazuty apod. Takove cerpadlo si s roztokem hrave poradi, problem je vsak male dodavane mnozstvi roztoku. Nekde na strankach v internetu jsem videl tady u nejakeho vcelare na Kravarsku udelane takove cerpadlo a to dokonce na 12 V, tusim se jmenoval Pavera, fotky byly pristupne na netu. Zkuste kdyz tak pohledat.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810)

Divím se že si nikdo nevzpomněl na pístové. To se přece používá v průmyslu na dávkování i vysoce viskózních roztoků. stačí přece připevnit k sudu obyčejnou LILU. Je to ruční čerpadlo a nemusíte řešit pohon na vzdálených stanovištích.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmenie sirupom
> Datum: 23.8.2010 21:50:44
> ----------------------------------------
> "Osobně bych dal šanci možná tak nějakému "objemovému" čerpadlu - zubové,
> lamelové, atd. dynamická budou mít velkou ztrátu. "
>
> Já bych sázel na odstředivé čerpadlo, klidně i stavěné na obyčejnou vodu,
> ale muselo by mít rezervu v pevnosti a snížené otáčky. Levná kutilská
> čerpadla na "čerpání vody na zavlažování na zahradě" a podobně by nejspíš
> nevydržela, ani kdyby měla být provozována při čtvrtinových otáčkách.
> Objemová čerpadla musí mít vyřešen režim, kdy je výstup uzavřen, buď
> nějakým vratným bezpečnostním ventilem nebo rychlým vypínáním motoru při
> přetížení, jinak zhavaruje buď potrubí nebo motor.
>
> Ale jinak, tohleto není žádný speciální odborný problém, je to "sériový"
> technologický problém pro specialistu na čerpadla. Stačí si zjistit, v
> jakém rozsahu viskozity se pohybují cukerné roztoky v koncentraci na
> krmení, asi ve VUVČ v Dole a potom kontaktovat firmy či specialisty kolem
> čerpadel a vyhovující čerpadlo prostě zakoupit. Akorát to nikdo neudělá ze
> starého železa a čerpadla z vyřazené pračky nebo to nebude stát 1000 nebo
> 2500 Kč jako kalovka na rozmíchávání roztoku v nádrži , ale určitě
> znatelně víc. Stačí se rozhodnout to tak udělat a nemusí se nic zkoušet,
> jen to prostě zakoupit a s nádrží a hadicí složit dohromady....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 24. 8. 2010
Re: Fluvalinat (46806) (46813)

Pavel:
Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.
--------------------------
Příspěvek je zkopírován z toho nejlepšího na českém webu - Fascinovaný včelař:

http://fcelar.blogspot.com/
a taky stále zde:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Ke včelám tam přibyly i šachy, což se se včelama dobře v zimě kombinuje. :-)

Takže kdo Emanův blog nezná, může se zde dočíst, mnoho zajímavého. Třeba, že nejsme Pupek světa. :-)

Ale tento článek by se měl povinně číst na každé schůzi.

Takže díky za jeho zkopírování. Možná to některým pomůže pochopit, že nebudeme HAPPY na věky a taky to jednou budeme muset řešit.

A Emanovi nadále hodně zdraví a chuti :-) Díky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 24. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46778) (46815)

to je jak kdybyste vlastní bábu krmili arsenem,šak co najedla se a druhej den taky dožila.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 24. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46778)

pánové pokoušíte se mě nasrat....

odlehčovací fumigace,to jste si vymysleli protože varidol dostanete z dotací?

tuto cestou se seje na problém v gigaměřítku....

kyselina mravenčí se odpařuje od velikonoc po svátek republiky,jsou roky, kdy sem nefumigoval vubec a vysledek byl supr,ted vlastně fumiguju jen jednou a to pro jistotu a hlavně protože se mi před vánocama neodpaří,mám víc než pocit ,že kdybych to dělal jinak je to větší loterie co z toho na jaře zbyde....

a aceton,tož ten mám na barvy....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 24. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46812)

Další problém, když jsem nad tím kdysi přemíšlel, je hadice.
Obyčejná 1/2 coulka je slabá (to budete nad každým krmítkem stát 1/4 hodiny než tam těch cca 10 litrů nateče) a při větším průměru (1-1 1/2 coule a délce 50 a více metrů) budete v ní po louce tahat i 50 kg roztoku, který jen pracně z ní dostanete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (85.162.26.240) --- 23. 8. 2010
Re: Fluvalinat (46806)

Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 23. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807)

Máš pravdu,na zubové čerpadlo bych sázel. Dynamická čerpadla budou vždy mít poddimenzovaný motor (vysoká hustota roztoku).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 23. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807) (46810)

>Akorát to nikdo neudělá ze starého železa a čerpadla z vyřazené pračky nebo to nebude stát 1000 nebo 2500 Kč jako kalovka na rozmíchávání roztoku v nádrži , ale určitě znatelně víc. Stačí se rozhodnout to tak udělat a nemusí se nic zkoušet, jen to prostě zakoupit a s nádrží a hadicí složit dohromady....<
------------------------------------------------------------
A nakonec po mnoha pokusech přijde na to, že dvě zahradnické konve a příslušné množství lidského sádla udělají službu spolehlivěji. Pokud při tom nedostanete infarkt.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797) (46805) (46807)

"Osobně bych dal šanci možná tak nějakému "objemovému" čerpadlu - zubové, lamelové, atd. dynamická budou mít velkou ztrátu. "

Já bych sázel na odstředivé čerpadlo, klidně i stavěné na obyčejnou vodu, ale muselo by mít rezervu v pevnosti a snížené otáčky. Levná kutilská čerpadla na "čerpání vody na zavlažování na zahradě" a podobně by nejspíš nevydržela, ani kdyby měla být provozována při čtvrtinových otáčkách.
Objemová čerpadla musí mít vyřešen režim, kdy je výstup uzavřen, buď nějakým vratným bezpečnostním ventilem nebo rychlým vypínáním motoru při přetížení, jinak zhavaruje buď potrubí nebo motor.

Ale jinak, tohleto není žádný speciální odborný problém, je to "sériový" technologický problém pro specialistu na čerpadla. Stačí si zjistit, v jakém rozsahu viskozity se pohybují cukerné roztoky v koncentraci na krmení, asi ve VUVČ v Dole a potom kontaktovat firmy či specialisty kolem čerpadel a vyhovující čerpadlo prostě zakoupit. Akorát to nikdo neudělá ze starého železa a čerpadla z vyřazené pračky nebo to nebude stát 1000 nebo 2500 Kč jako kalovka na rozmíchávání roztoku v nádrži , ale určitě znatelně víc. Stačí se rozhodnout to tak udělat a nemusí se nic zkoušet, jen to prostě zakoupit a s nádrží a hadicí složit dohromady....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 23. 8. 2010
Re: Odžachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46736) (46747) (46751) (46776) (46777) (46788) (46791) (46795)

Rád by jsem se zeptal na Vaše maximální hodnoty spadu VD ve vašich
včelstvech za kalendářní rok. Jako jsou velké rozdíly ve snůškových
podmínkách jednotlivých stanovišť, jsou velké rozdíly i ve výskytu VD.
Kdo nemá více různých stanovišť, ten mnohdy nevěří. Mám 2 stanoviště
zamořené každoročně, v tuto dobu spadlo po léčení KM již přes 1200
roztočů (v jednom včelstvu jsem předtím napočítal přirozený denní spad
95 samiček VD) . V roce 2007 to bylo řádově horší. Bohužel jsem ještě
nemonitoroval. Dnes díky monitoringu vím, která včelstva mám přeléčit a
která jsou zatím v pohodě.
Chci jen podotknout že Vaše metodika nemusí být vždy a všude účinná, i
když připouštím po loňských zkušenostech s brzkou fumigací (ale koncem
září), že tato byla velice účinná.

Milan Čáp

Dne 23.8.2010 14:24, a.turčáni napsal(a):
> Já naopak si představuji situaci hodně špatnou a stěžejním vzorem je r.
> 2007. Kdyby Anton prováděl odlehčovací fumigaci v tuto dobu a v tak zoufalé
> situaci jaká v Čechách byla, fumigoval by jen prázdné úly, nebo zoufalé
> trosky. R.S.
>
> Ruda, v r. 1977 aj na Slovensku časť včelárov prišla o včely a ja som už
> svoj spôsob použil i vtedy (A taktiež pred týmto r. už 6 krát a stále s
> dobrým výsledkom. V r. 1977 pri tejto mojej nevhodnej metóde, som mal na
> včelnici so 75 vč. celkový priemer spadu na včelstvo 86ks Vd.
>
> Roda má pravdu v tom, keby som bol v situácii ako Vy v r. 77, bol som
> dopadal asi zle, ale moja tretia fumigácia je v čase (1-10.11), keď som
> Nikdy ! plod vo včelstvách nezaznamenal! a to je alfou a omegou aspoň
> doteraz dobrých výsledkov.
>
> Samozrejme, že i ja čakám na rezistenciu Vd na amitraz, ale doteraz som to
> neznamenal. Urobil som raz pokus, keď som fumigoval úplne bez utesnenia
> letáčov v 6-tich včelstvách, po 20 hod. som urobil zber a zaznamenal, ešte
> v deň zberu som znovu fumigoval pri utesnených letáčoch, po 24 hod. som
> objavil 1 ks VD v týchto 6-tich včelstvách, To je dôkaz, že i i minimum
> fumigantu s obsahom amitrazu na klieštiku silno pôsobí.
>
> A potom je tu ešte jedna neujasnená otázka, že na existenciu klieštika
> útočí fumigant na Vd cez prieduchy a nervovú sústavu a tak ho zabíja. To je
> moje vysvetlenie.
> Aká je pravda by nám mohol zdôvodniť p. ing. Čermák, ktorý toho vie o Vd
> oveľa viac ako mi laici.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 8. 2010
Re: krmenie sirupom (46797)

"pekny den - vie niekto poradit nadobu asi 150-litrovu s cerpadlom na precerpavanie sirupu na vcelnici do krmitok- vyhoda je na 12V nie je podmienka dakujem Stano"

Tady platí fyzikální zákony. Jestliže na rozmíchávání cukerného roztoku je potřeba kvalitní ponorné čerpadlo s výkonem takových 400 - 800 watt a musí se dávat pozor, aby roztok neměl příliš moc cukru, protože by byl hodně viskózní a čerpadlo by se mohlo přetížit a shořet, tak na přečerpávání roztoku, kde je navíc ještě u čerpadla x metrů dlouhá hadice, která má při čerpání další odpor, musí být výkon čerpadla stejný nebo větší. Takže je potřeba výkon čerpadla 400 - 800 - 1500 watt nebo tak nějak. Kdysi po škole jsem to i uměl spočítat, délka hadice, průměr hadice, přepravované množství, viskozita roztoku, z toho vyleze tlaková ztráta na hadici a z toho vyleze potřebný výkon motoru čerpadla. Dneska už jen odhaduji, roztok cukru 1 : 1 s vodou potřebuje proti čisté vodě 2 - 3 x větší výkon čerpadla, cukr 3:2 4 - 6x větší výkon čerpadla. A musí to vydržet mechanicky i čerpadlo, protože úměrně s výkonem tam budou i tlaky vyšší.
Vidím to na dvě možná řešení. Buď sud na dobrém vozíku, se kterým se dá jezdit kolem úlů a hadice dlouhá tak 2 metry, čerpadlo takových 200 - 400 watt, to už by šlo napájet z startovací autobaterie, přijet k úlu a plnit . Nebo motorové čerpadlo 1 - 3 kilowatty přizpůsobené na vyšší viskozitu cukerného roztoku proti vodě a delší hadice spíš většího průměru, aby sud byl na místě a plnilo se nějakou plnicí pistolí. Otázka je, jaký by to mělo přínos a jak moc by to bylo neobratnější ve srovnání s nalévání do kýblů a ručním plněním krmítek.
A musela by se přesně dodržovat koncentrace cukerného roztoku, protože v okolí koncentrace 1 : 1 a 3 : 2 jde viskozita poměrně rychle nahoru, taky teplota cukerného roztoku má docela vliv a roztok starý nějaký den taky docela houstne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78276 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 46808 do č. 46868)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu