Včelařská konference

Keď je trstinový cukor kvalitnejší ako repný, bolo by dobre vedieť či sa dá aj niekde kúpiť vo väčšom množstve na zakŕmenie včiel kto to chce risknúť resp. vyskúšať. Pravdaže myslín ten biely cukor, nie hnedý.

Josef K. je najbližšie k pravde,trstinový cukor je ešte lepší ku kŕmeniu ako repný. (Jedného času nám trstinový cukor dodávala Kuba). hnedý cukor je výborný npr. v káve, čaji, cena 1 kg je cca 2 eura, kŕmiť ním včelstvá by bol pre včelára prepych. Niečo som našiel na google, ale či je vhodný aj pre zimné kŕmenie je otázne.
Pôvodná otázka bola, poraďte mi, či je hnedý cukor vhodný na kŕmenie včiel. Ta tento cukor nie je trstinový, ale znečistený cukor trstinový, prípadne znečistený repný. Bolo to dávnejšie, keď som nakúpil pre zimné kŕmenie mierne znečistený hnedo sfarbený cukor. Včely zimovali v pohode, bez akéhokoľvek kalenia.

BIO prírodný cukor trstinový - NATURALA
krajina pôvodu: Kolumbia

BIO Trstinový cukor. Tajomstvo prírodného trstinového cukru NATURALA spočíva v tom, že prirodzenou súčasťou jeho zloženia je trstinová melasa, ktorá obsahuje cenné minerálne látky ako horčík, železo, zinok a pod. Podľa obsahu melasy rozlišujeme rôzne druhy trstinového cukru.

Naturala pochádzajúca z Južnej Ameriky má zlatistú farbu a nevtieravo ľahkú karamelovú chuť s príjemnou ovocno-medovou vôňou. Pôvodom trstinového cukru je India, kde trstinu začali pestovať pred 2500 rokmi.

Účinky:

Trstinový cukor predstavuje zdravšiu a chutnejšiu náhradu bieleho repného cukru. Biely rafinovaný cukor bol opakovanou kryštalizáciou ochudobnený o všetky minerály, stopové prvky, vitamíny a iné hodnotné látky, ktoré napomáhajú jeho lepšiemu spracovaniu v organizme. Keďže nepotrebuje pred svojim prijatím do krvného obehu žiadne tráviace pochody a okamžite, už v dutine ústnej, sa dostáva do krvi, jeho väčšie množstvo predstavuje pre telo šok a záťaž. Naopak cukor, ktorý je obohatený melasou, sa pomalšie vstrebáva a nemá tým na organizmus tak negatívne účinky ako cukor rafinovaný.

V porovnaní s repným cukrom, trstinový cukor má vyšší obsah jednoduchých ovocných cukrov - glukózy a fruktózy, lepšie stráviteľných v tele vďaka prirodzenej podobe.

Veľkou prednosťou nášho trstinového cukru BIO je jeho výroba z cukrovej trstiny vypestovanej v ekologickom poľnohospodárstve a tak je certifikovaná ako biopotravina. BIO trstinový cukor je zdravší i preto, že neprechádza chemickou rafináciou.

Do dneška jsme se domníval, že většina cukru obchodovaného na svět. burzách je z cukr. třtiny.

Povětšinou se cena pohybuje cca 5Kč/kg.
Vysokou cenu dovozovéhu cukru v USA a v EU dělají celní bariéry zastánců volného trhu bez přívlastků. :-)
Pokud nejde o jejich trh. :-)

http://www.kurzy.cz/komodity/cukr-graf-vyvoje-ceny/

Takže je asi jedno jakého původu je cukr v pytlích.

K čistotě cukru a normám bylo psáno ve zpravodaji Cechu.

Ten byl m.j. ke stažení na webu ČSV.


V Bile byl cukr bez omezení za 12,
v pytlích po 50 kile jsme nakoupili za 14,5 cukr bílý v cukrárně, cena včetně dovozu a bylo to bez pytlíkování. Tři pytle do 200l sudu - škoda jen že jsme sud nepřihlásili do soutěže o nejlepší vynález. Mohl dostat taky zlatou medaily:-).

Pokud bych dneska řešil ceny, tak spíše prodejní, tam je prostor k optimalizaci zisku.

Karel

Na venkovní palubce nástavku je uprostřed vyfrézované drážka,takže tam jde dobře zasunout rozpěrák.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jarka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 24.9.2010 21:36:56
> ----------------------------------------
> Prosím mohl by mi někdo přiblížit jak vypadá Nástavkový úl s podporou
> otevírání,který má ve své nabídce Ing. Pavel Buřinský? Děkuji Jarka
>
>
>

Otázka jak uděláš bez rafinace ze surového cukru bílý? Jsem zvědavý na tu rafinovanou odpověď.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Krmeni trtinovym cukrem
> Datum: 27.9.2010 13:18:43
> ----------------------------------------
> Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro
> krmeni
> vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal.
>
> Diky predem za postrehy.
>
> Tady je jeden!
> Pro krmení včel cukrem je podle současných znalostí nejvhodnější
> cukr nikoliv BÝLÝ ,ale cukr RAFINOVANÝ.
> Ne každý býlý cukr musí být rafinovaný.
> Můj děda říkal:"Když budeš krmit nerafinovaným cukrem,
> tak si rafinovaně zlikviduješ včely" A alespoň u nás na horách s
> dlouhou a pořádnou zimou to bylo 100%!
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Pavel Zajicek" <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Krmeni trtinovym cukrem
> Datum: 21.9.2010 - 12:58:03
>
> > Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze
> > trtinovy cukr je pro krmeni
> > vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic
> > oficialniho nezaznamenal.
> >
> > Diky predem za postrehy.
> >
> > PZ
>
>
>
>

>Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro krmeni vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal. Diky predem za postrehy.<
------------------------------------------------------------
Na našem knižním trhu existuje publikace od Vladimíra Veslého a kolektivu pod názvem Včelařství - nakladatelství Brázda. Včelařství, bylo od dob svého prvého vydání nelkolikrát novelizováno. V současnosti mám v ruce nejnovější vydání z roku 2003. Zde na str. 186 v kapitole "Použití jiných cukrů a přísad do cukru" je uvedeno cituji: Rafinovaný cukr na našem trhu je buď řepný, nebo třtinový. Chemicky se neliší a pro krmení včel jsou vhodné oba druhy. Konec citátu. Je však na úvaze, zda hodlám do nákupu třtinového cukru investovat nepoměrně vyšší sumu peněz, než do nákupu cukru řepného. Pokud mi někdo nabídne lacino hnědý cukr o kterém tvrdí, že se jedná o cukr třtinový, existuje možnost, že se jedná o cukr surový hnědý a ten se ke krmení včel nehodí. Možná jsem nevěřící Tomáš, možná jsem jen příliš opatrný, avšak svá včelstva mám rád. Takový cukr však lze bez nebezpečí použít do kvasu. Bez nebezpečí, jak se to vezme. Ani správce spotřební daně někdy nespí.
JK

Když jsem jel z Nasavrk , stavěli jsme se na zámku ve Slatiňanech. Měli jsme štěstí a průvodce nám dělal starší pán. Ten vyprávěl , že koně převalského byli kromě mongolska vypuštěni také v okolí elektrárny v Černobylu - protože mohli být vypouštěni pouze v neosídlených oblastech. Někteří se divili , že záření bude koním škodit. Jo , ale v okolí Černobylské elektrárny je nyní menší záření než v Gobi a okolí Ulanbataru , kam v poklidu padal spad z čínských pokusů. Takže úroveň radioaktivního pozadí může být překvapující.

Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro
krmeni
vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal.

Diky predem za postrehy.

Tady je jeden!
Pro krmení včel cukrem je podle současných znalostí nejvhodnější
cukr nikoliv BÝLÝ ,ale cukr RAFINOVANÝ.
Ne každý býlý cukr musí být rafinovaný.
Můj děda říkal:"Když budeš krmit nerafinovaným cukrem,
tak si rafinovaně zlikviduješ včely" A alespoň u nás na horách s
dlouhou a pořádnou zimou to bylo 100%!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Zajicek" <pavel.zaj/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Krmeni trtinovym cukrem
Datum: 21.9.2010 - 12:58:03

> Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze
> trtinovy cukr je pro krmeni
> vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic
> oficialniho nezaznamenal.
>
> Diky predem za postrehy.
>
> PZ

"Jezte mořské rybičky (pokud nejsou také Černobylem kontaminované)a
jodovanou sůl a nemusíte se bát vlka nic.!"
Pokud vím, cesium nemá s mořskými rybami nic společného.

Pokud nepožírají jiné radioaktivní rybky,tak ano.
Jenže tady jde o ten jód!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Nezavadnost Ceskeho medu
Datum: 17.9.2010 - 21:04:30

> "Jezte mořské rybičky (pokud nejsou také
> Černobylem kontaminované)a
> jodovanou sůl a nemusíte se bát vlka nic.!"
> Pokud vím, cesium nemá s mořskými rybami nic
> společného.

"Zimní slunce kolem poledne, kdy svítí v zimě pod nízkým úhlem, skrz
okno
bude vyhřívat vnitřek včelína a zmenší tak spotřebu zásob"

Vyšší teplota v zimě podporuje plodování a tak zvyšuje spotřebu
zásob....


To je pravda,ale později,když už plodují se teplo hodí.Nebo ne? A
když se teplo zrovna nehodí "do krámu",tak stačí okenicí zastínit.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Tomá " <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:
Datum: 15.9.2010 - 12:39:59

> "Zimní slunce kolem poledne, kdy svítí v zimě pod
> nízkým úhlem, skrz okno
> bude vyhřívat vnitřek včelína a zmenší tak
> spotřebu zásob"
>
> Vyšší teplota v zimě podporuje plodování a tak
> zvyšuje spotřebu zásob....

Odpařování kyseliny mravenčí v závislosti na teplotě a koncentraci kyseliny v roztoku a vlhkosti je jednoznačný fyzikální děj. Při určité koncentraci kyseliny v roztoku, při stejné teplote a při stejném proudění par od roztoku kyseliny se vždy odpaří stejné množství.
Odpařené množství kyseliny potom klesá s teplotou a prudce klesá s koncentrací. Vlhkost působí tak, že při vyšší relativní vlhkosti je vlhkost do roztoku kyseliny pohlcována, takže roztok zvětšuje svůj objem a kyselina se ředí, odpařované množství kyseliny tím rychle klesá.
V úlu je odpařování kyseliny dynamický děj, na začátku závisí na začáteční teplotě a koncentraci kyseliny a jak se kyselina postupně odpařuje, klesá její koncentrace a odpařování taky klesá, zhruba s druhou mocninou koncentrace. Případně za vlhka klesá ještě rychleji, když se absorbovanou vzdušnou vlhkostí ta kyselina ředí. Potom do toho spadají ještě charakteristiky odpařovače, úspěšně či méně úspěšně tak, aby to odpařování bylo rovnoměrné.
Není taky teď ke konci září úl jako úl, v úlu, kde včelky plodují a který těsní může být teplota blízká letní teplotě, v úlu, který netěsní a kde včelky neplodují, bude teplota dost nízká.

KM som celkom úspešne použil vlani na preliečenie silnejších neliečených odložencov v mesiaci november /11/ pri dennej teplote +8°C /48 hod/. V jednom včelstve spadlo 84 VD a po kontrolnej fumigácii na druhý deň 5 VD. Na liečenie som použil utierku zhora 85% KM,50 ml. Nižšia teplota sa dá kompenzovať vyššou koncentráciou a väčšou odparnou plochou. Vplyv vlhkosti neviem posúdiť, pretože ju nemôžem zatiaľ zmerať.

Pro odparovani kyseliny mravenci v ule jsou limitujici dve veci. Nizka teplota a prilisna vlhkost v ule. Oboji vede k tomu, ze kyselina se prestane odparovat. Proto nelze kyselinu mravenci od rijna v koncentraci 60% pouzivat. V rijnu lze nanejvys pouzit jeste vylepseny odparovac Nassenheider horizontal s kyselinou o koncentraci 85%. Pozdeji uz pak jen lecbu kyselinou stavelovou popr. mlecnou.

Podle vyzkumu Freie Universität Berlin (Dr. Eva Rademacher) staci pro lecebny ucinek i odpar od 6 gramu kyseliny mravenci denne.

Jen tak na okraj, ceskou veterinarni spravu nezajima, ze bezna kyselina mravenci neni jako veterinarni lecivo povolena? Ta technicka by se dle zakonu pouzivat k leceni nemela.

Podrobnosti na www.landlive.de imkerei

http://www.bienen-schwarz.com/pageID_6319072.html
Mělo by to jet.

Prosím mohl by mi někdo přiblížit jak vypadá Nástavkový úl s podporou otevírání,který má ve své nabídce Ing. Pavel Buřinský? Děkuji Jarka

Nějak to tam nemohu najít.Nebyl by bernarde přesnější odkaz?
Díky Míra.P

Měl jsem kdysi tři včelstva na osobní váze ,protože jsem pokáždé musel pod úl kleknout a dnes mi to dělá problém, tak jsem to zrušil,dnes to obnovím podle viz;[www.bienen-schwarz.com]

Třtinový cukr kupuji dosti draze,1kg kolem 60kč,protože má jiné vlastnosti než cukr řepný.Co by na to řekly včely nevím,ale rozhodně bych neriskovala krmení.A netroufnu si s jistotou tvrdit,že bych poznala hnědý cukr od třtinového bez ochutnání.Nechce vás někdo ošidit?

Když si objednáš teplé počasí a prolety na konec ledna - začátek února, tak můžeš krmit hnědým cukrem. Jinak máš smůlu, podle okolností uhynou buď slabší včelstva, nebo všechna. Já mívám první prolety často až koncem dubna a se sv. Petrem nemám žádné ujednání ohledně počasí, tak takové experimenty už nezkouším. Pokud je cukr dvakrát rafinovaný (=bílý), pak je jedno, kde vyrostl, jestli v řepě nebo ve třtině, je to již jen čistá chemikálie sacharóza C12H22O11 (číslice dolní index).
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Zdeněk Srb
Sent: Tuesday, September 21, 2010 10:47 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Krmení včel na zimu

Dobrý den.
Byl mi nabídnut hnědý třtinový cukr, ale nevím, jestli s ním lze také krmit. Má někdo nějaké zkušenosti? Děkuji za odpovědi. Zdeněk

"Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro krmeni
> vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal."

Nějaké menší texty byly k tomu někdy tuším okolo roku 1995 ve Včelařství. Tehdy bylo ještě funkční a nerozpadlé Zemědělské zásobování i se sklady, cukr v něm byl levnější než v běžném obchodě a vedle bílého cukru prodávali i ještě levnější afinovaný cukr.

"Dobrý den, četl jsem hrůzné zvěsti o bodavosti těchto kříženců, příští jaro chci osadit nové lesní stanoviště Vigorkami, jednu mám od př. Jindry. Od stávajícího stanoviště, kde se mi nejlíp osvědčila matka od př. Cimaly (podle jeho webu alpský typ, linii nevím) bude cca 2 km."

No, "hrůzná" bodavost u kříženců je tehdy, pokud včelař s nástavky a plásty se včelami zachází jak s dřevem, přehazuje a mlátí s nimi a podobně. Vícenásobní kříženci totiž dosáhnou určitého přirozeného rozvrstvení bodavosti, od těch, se kterým se obrazně ťukne nebo praští třeba 5x a potom začnou bodat až po ty, se kterými by se muselo praštit 50 x , aby se rozdivočily a začly bodat. Chovatelé matek často potom včely vybírají, aby společně s dobrým výnosem byly i málo bodavé, takže včely dcer od jejich chovné matky začínají bodat, když se s nimi ťukne třeba 20 a víc. Toho běžný včelař při běžné manipulaci se včelami od chovatele obvykle nedosáhne, takže potom včelař říká, že včely od toho chovatele nebodají a kříženci bodají, protože včelař ťukne se včelami při manipulaci třeba 10 x.

Já pracuji s kříženci už víc desítek let a takovou bodavost, která by mi bránila v práci, nepozoruji. Některé včely jsou více bodavé, některé méně, ty nejbodavější, pokud mají horší výnos, prostě nerozmnožím. Jednou se mi stalo, že jsem sebral roj ulétlý od kolegy včelaře, který je měl od klidné chovné matky. A opravdu byly mnohem klidnější. Jenže já jsem na jejich klid začal hřešit a povedlo se mi je rozzuřit, bodaly pak stejně jako moji rozzuření kříženci....

"Byl mi nabídnut hnědý třtinový cukr, ale nevím, jestli s ním lze také krmit. Má někdo nějaké zkušenosti? Děkuji za odpovědi. Zdeněk"

Už toto samotné je nějaké divné. Hnědý třtinový cukr se draze prodává jako "přírodní" a snad i poměrně chutné sladidlo, proč by ho tedy někdo levně nabízel na krmení včelám? Že by nějaká kontaminace, takže je cukr nevhodný pro prodej lidem? Třeba se po cukru promenádovali potkani a vydělali se do něho? Nebo byl skladován delší dobu, nasál vlhkost a silně zvlhnul v mokrou hmotu? Nebo to je obyčejný afinovaný řepný cukr, který někdo jen prohlásil za třtinový?
Jinak rafinovaný bílý třtinový nebo řepný cukr je chemicky totéž a oba se tedy hodí na krmení.
Hnědý cukr obsahuje pro včely nestravitelné příměsi, ale nedá se říct, že by byl pro krmení včel na zimu jednoznačně nevhodný. Zatímco krmení bílým cukrem zajistí, že včely bez proletu vydrží i několik měsíců souvislé zimy a sněhu, při krmení hnědým cukrem vyžadují pročišťovací prolet třeba jednou za měsíc nebo jednou za dva měsíce. V roce s tuhou zimou, tuším 2006, by včely nakrmené hnědým cukrem s jistotou zahynuly na zřejmě celém území republiky, v letech tuším 2007 a 2008, kdy zima byla velmi mírná, by včely nakrmené hnědým cukrem nejspíš na většině území přežily bez problémů, kromě hornatých hodně chladných stanovišť.

Myslím si, že průměr zim je takový, že v teplých oblastech, na jižní Moravě a v Polabí je docela dost velká pravděpodobnost častých proletů a tudíž dobrého přezimování i na hnědém cukru. Na většině zbylého území je ta pravděpodobnost podstatně menší. A na části území je prakticky jistota, že včely zimu na hnědém cukru nepřežijí.
Záleží tedy, kdo kde včelaří a jestli se mu ty ušetřené korunky na kilu vyplatí. Já jsem krmil afinovaným hnědým cukrem dva roky před více než 15 lety a vždycky jsem měl bobky, jestli zima nebude moc tuhá a včelky nepadnou.
Jinak pokud se jedná o přikrmování třeba na jaře nebo oddělků nebo jinak obecně v létě, to je jiná. U afinovaného cukru je taky problém se skladováním. Na rozdíl od bílého cukru velice rychle vlhne a to i na suchších místech, kde bílý cukr vydrží desetiletí. Dá se skladovat tak rok, dva v pytlích, déle jedině v plastových vědrech nebo něčem podobném.

Do začátku září mám včely všelijak, podle toho, jak jsem které ošetřoval. Mohou být klidně i na třech patrech 39x24 plus další postavené patro s vytočenými rámky, které mají vyčistit. Na začátku října to sjednocuji na dvě patra 39x24 včetně toho, že na dvě patra rozšiřuji silnější oddělky na jednom patru. V těch nástavcích, ve kterých letos mám včely, budu tedy zimovat v 5 nebo 6 polonástavcích. Ve čtyřech plásty plus horní jako víko plus další šestý spodní jako dno.

Dne Tuesday 21 of September 2010 12:58:03 Pavel Zajicek napsal(a):
> Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro krmeni
> vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal.
>
> Diky predem za postrehy.
>
> PZ

Otazka mozna zni - jedna se o rafinovany trtinovy cukr ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

To jsi si asi spletl fórum :-)))

Dobrý den, četl jsem hrůzné zvěsti o bodavosti těchto kříženců, příští jaro chci osadit nové lesní stanoviště Vigorkami, jednu mám od př. Jindry. Od stávajícího stanoviště, kde se mi nejlíp osvědčila matka od př. Cimaly (podle jeho webu alpský typ, linii nevím) bude cca 2 km. Matky plánuji rozchovat z původního materiálu na obou stanovištích. Bojím se že pro tuto nevelkou vzdálenost je možné, že na přesrok si "zavařím" oněmi kříženci. Máte s tím někdo zkušenosti?
MN

Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro krmeni vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal.

Diky predem za postrehy.

PZ

Da se sním krmit "ale jen jednou". Do včel bý měl jít jen bělený cukr který má munimum pro včely nestravitelných látek.
Jarda.

navod na vyrobu pervitinu SCHANIM !!!!!!!!!!!!! Piste domluvime se

Dobrý den.
Byl mi nabídnut hnědý třtinový cukr, ale nevím, jestli s ním lze také krmit. Má někdo nějaké zkušenosti? Děkuji za odpovědi. Zdeněk

Co máš na mysli?

Nástavky a nebo polonástavky
Samostatné dno a nástavek nebo nástavek se dnem a česnem.

Pavel

PS.: já osobně zimuji mometálně ve třech nástavcích 39x24 (po 11 rámcích).
5x samostané dno a nástavky a jeden úl nástavek se dnem a dva nástavky (po 9
rámcích).

----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 21, 2010 7:44 AM
Subject: Re: přezimování


"v čem chováte včely - v nástavcích, jejich počet pak tvoří úl, ve kterém
"bydlí" jedno včelstvo, nebo v nádstavcích?"

Rozlišovat nadstavky a nastavky je v této diskuzi pod mou rozlišovací
úrovni.

No, je fakt že jehličnaté dřevo obsahuje pryskyřice a tak bývá proti hnilobě odolnější. Otázka je, o kolik, aby se vyplatilo shánět speciálně řezivo z vejmutovky a místo toho zajít k nejbližší pile nebo vybrat z množství nejlevnější nabídku smrku

"v čem chováte včely - v nástavcích, jejich počet pak tvoří úl, ve kterém "bydlí" jedno včelstvo, nebo v nádstavcích?"

Rozlišovat nadstavky a nastavky je v této diskuzi pod mou rozlišovací úrovni.

RP:
No měl jsem v ruce nádstavek z borovice vejmutovky a nic zvláštního jsem na něm neviděl.
------
Majitel pily od kterého jsem kupoval řezivo vysoce hodnotil na vejmutovce odolnost - prý věděl o "věčném" plotu z vejmutovky co nebyl nikdy natřený.

Karel

Pane Polášek,
v čem chováte včely - v nástavcích, jejich počet pak tvoří úl, ve kterém "bydlí" jedno včelstvo, nebo v nádstavcích?
Nepatří to druhé do ložnice nad původní skříně?

"Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem díky. Josef"

Stačí zadat do vyhledávače heslo "vejmutovka řezivo" a hned na první straně vyjedou dvě nabídky.... Ovšem převládá poptávka, asi vejmutovku používají na něco nejen včelaři.

"Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem díky. Josef"

No měl jsem v ruce nádstavek z borovice vejmutovky a nic zvláštního jsem na něm neviděl. Dřevo mně připadalo jako lepší jehličnatá lípa. Tím chci říct, že podle mně by se klidně vejmutovka dala lípou nahradit, lípy je všude dost v palivovém dřevě, chce to jen vybrat správné kusy.
Co se týká hmotnosti, klidně by šly použít další měkké listnáče, topol, vrba, osika, jilm, střemcha atd a jako extrémně měkké a lehké dřevo olše. Poměrně lehké dřevo má třeba i třešeň. Akorát že na rozdíl od lípy a kromě olše se většina těchto dřev špatně zpracovává, snadno se štípají a vyžadují ostré nástroje.

"Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik by v současné době mělo stačit na přezimování oddělků ve dvou nástavcích langstroth 2/3? Jde mi i o zkušenosti se spotřebou v uteplených(3cm styrodur)a neuteplených(2,5cm Nerad). V těchto úlech mě čeká první zima a nerad bych o nějaké přišel. Celkově byly oddělky postupně krmeny asi 20 kg cukru, skončil jsem kolem 5. září. A ještě jedna věc, v uteplených mám matky po F1 Vigor a kolem konce srpna tam téměř vůbec nebyl mladý plod, v tenkostěnných s matkami F1 Singer bylo plodu docela dost, i mladého. V případě že by se už moc zimních včel nevylíhlo, nemohlo dojít k nějakému nadměrnému upracování, které by pak zapříčinilo nějaký kolaps? Díky za odpovědi"

Včely si vždycky nadstaví příslušný počet zimních včel, hlavně podle volného prostoru ke konci července a v srpnu. Nepovedlo by se jim to jen tehdy, pokud by nastal nějaký extrém, třeba celý červenec a srpen bez zásob.
Upracování zimních včel krmením na zimu je stále dokola papouškovaný mýtus, nastalo by to zase jen v případě nějakého extrému. Něco takového jako kdyby těch 20 kilo musely zpracovat třeba od 1 do 5 září, kdy je už na takovou intenzitu krmení už hodně zima nebo třeba kdyby během srpna musely zpracovat zásoby ještě pro takové dvoje včelstva, 60 kilo cukru nebo tak nějak. Kromě toho, pokud byly včely zpracováním zásob nějak vyčerpány, stačí takových 14 dní s nabídkou pylu v přírodě a včely zregenerují. A dostatečná nabídky pylu pro regeneraci včel bude na většině stanovišť až do doby pravidelných nočních mrazíků a pravidelných denních teplot kolem nuly, takže tak dopoloviny až konce října.
Co se týká plodování, počasí je nyní o nějaký stupeň chladnější než je průměr, takže pokud není přínos zvenku, spousta včelstev bude v tuto dobu bez plodu. Je to v tuto dobu normální. Není to ale záruka, že ty včelstva budou bez plodu v době fumigace nebo dokonce na začátku prosince v době aerosolování, pokud bude teplý listopad.

jinak buď v klidu, včely jsou sice všelijak šlechtěné, ale na takové věci jako přípravu na zimování stále mají ten správný přírodní intinkt a prakticky vždy se připraví na zimu a přezimují správně. Kromě extrémů a ty tady nevidím. Kontroluj jen zběžně, třeba jen potěžkáním nádstavku nebo pohledem shora, jestli náhodou nebyla část nebo většina zásob vyloupena a případně později na začátku října, jestli nesedí na nějakém nevhodném místě, kde by za mrazů nedosáhly na zásoby, to, pokud neplánuješ na popdzim třeba měnit matyk, je asi všechno.

Záleží na tom odkud jsi .Teď zrovna se vozila do Štětí na papír, protože to nikdo nechce a tam jim je to jedno oni to rozemelou jestli je to vláknina nebo kulatina.
Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosefF <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: borovice vejmutovka
> Datum: 19.9.2010 21:36:30
> ----------------------------------------
> Zdravím přátelé.
> Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem
> díky. Josef
>
>
>

To se nedivím , včeských lesích se běžně nepěstuje. Dřevo z okrasných zahrad je sám suk.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosefF <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: borovice vejmutovka
> Datum: 19.9.2010 21:36:30
> ----------------------------------------
> Zdravím přátelé.
> Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem
> díky. Josef
>
>
>

BUĎ BEZ OBAV


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pitrs <mustafa.p/=/seznam.cz>
> Předmět: p?ezimov?n?
> Datum: 19.9.2010 21:22:50
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik by v současné době mělo stačit na
> přezimování oddělků ve dvou nástavcích langstroth 2/3? Jde mi i o
> zkušenosti se spotřebou v uteplených(3cm styrodur)a neuteplených(2,5cm
> Nerad). V těchto úlech mě čeká první zima a nerad bych o nějaké přišel.
> Celkově byly oddělky postupně krmeny asi 20 kg cukru, skončil jsem kolem 5.
> září. A ještě jedna věc, v uteplených mám matky po F1 Vigor a kolem konce
> srpna tam téměř vůbec nebyl mladý plod, v tenkostěnných s matkami F1 Singer
> bylo plodu docela dost, i mladého. V případě že by se už moc zimních včel
> nevylíhlo, nemohlo dojít k nějakému nadměrnému upracování, které by pak
> zapříčinilo nějaký kolaps? Díky za odpovědi
>
>
>

Zdravím přátelé.
Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem díky. Josef

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik by v současné době mělo stačit na přezimování oddělků ve dvou nástavcích langstroth 2/3? Jde mi i o zkušenosti se spotřebou v uteplených(3cm styrodur)a neuteplených(2,5cm Nerad). V těchto úlech mě čeká první zima a nerad bych o nějaké přišel. Celkově byly oddělky postupně krmeny asi 20 kg cukru, skončil jsem kolem 5. září. A ještě jedna věc, v uteplených mám matky po F1 Vigor a kolem konce srpna tam téměř vůbec nebyl mladý plod, v tenkostěnných s matkami F1 Singer bylo plodu docela dost, i mladého. V případě že by se už moc zimních včel nevylíhlo, nemohlo dojít k nějakému nadměrnému upracování, které by pak zapříčinilo nějaký kolaps? Díky za odpovědi

Ovšem vinaři musí mít výjimku, víno ze dvora (sklepa) prodávají.
Jestli by nešlo zkusit zalobovat takhle i k prodeji medoviny? Vinaři jsou omezeni oblastmi pěstování hroznů, je třeba najít i nějaké rozumné omezení pro včelaře, které by bylo ještě pro včelaře snesitelné.
Úkol pro vedení ČSV!!!!!

Snad postačí toto sdělení?

Prodej medoviny na stáncích - legislativa
29.01.2010 00:37


Pojem medovina definuje vyhláška č. 335/1997 Sb., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí. Medovinou se rozumí nápoj vyrobený alkoholovým kvašením včelího medu rozředěného ve vodě - viz § 6 výše uvedené vyhlášky. Vyhláška stanoví také jakostní a technologické požadavky a požadavky na označování.

Všechny potraviny uváděné na trh v rámci ES musí splňovat obecné požadavky na označování dané směrnicí 2000/13/ES, v platném znění. (U nás byly požadavky směrnice zapracovány do zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a do vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků).


Podle ustanovení § 10 odst. 2 vyhl. č. 335/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být na výrobu 1000 litrů medoviny použito nejméně 280 kilogramů včelího medu. Podle stanoviska MZe není použití níže uvedených úprav: přídavek cukru, aromatických látek či dolihování, při výrobě medoviny v rozporu s vyhl. č. 335/1997 Sb.


Při výrobě medoviny by mělo být k zajištění bezpečnosti potravin dostačující splnění požadavků Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění.


S ohledem na skutečnost, že medovina je alkoholický nápoj a s ohledem na ust. § 10 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví podmínky prodeje a podávání alkoholických nápojů tak, že alkoholické nápoje lze prodávat pouze ve specializovaných prodejnách alkoholických nápojů, ve specializovaných odděleních velkoplošných prodejen určených k prodeji alkoholických nápojů, v prodejnách potravin a smíšených prodejnách, nebo v zařízeních společného stravování provozovaných na základě hostinské činnosti, v ubytovacích zařízeních a kulturních zařízeních (s výjimkou zařízení určených pro osoby mladší 18 let), v rámci příležitostného prodeje rozlévaných alkoholických nápojů při slavnostech, tradičních akcích, výročních trzích a jim podobných akcích, není možné prodávat medovinu „ze dvora“ přímo konečnému spotřebiteli.


Provozování potravinářského podniku je jakákoliv forma uvádění potravin do oběhu. V případě výroby a prodeje medoviny se na Vás váže povinnost registrace. Je to povinnost vyplývající z § 3 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Registrační formulář je přiložen v příloze. Vyplněný formulář se zasílá územně příslušnému inspektorátu SZPI v místě sídla Vaší firmy spolu s výpisem z obchodního rejstříku nebo kopií ŽL.

Územní působnost jednotlivých inspektorátů najdete v mapce na adrese: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1001663&docType=ART&nid=11299&chnum=2

Kontakty najdete na adrese: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1001663&docType=ART&nid=11299&chnum=1


Zasílám také seznam základních právních předpisů týkajících se uvádění potravin do oběhu.


Evropské předpisy (hygienické požadavky atp.):

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin, v platném znění

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady 178/2002/ES, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění


České předpisy:
- Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů (důležitý)

- Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů

- Vyhláška č. 335/1997., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů


Obaly:

- Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů


S pozdravem a přáním příjemného dne,


Petra Hoferková

Okopíroval JK

Chtěl bych se zeptat jak je to s prodejem vlastní medoviny.Jestli je zde možné uplatnit princip "prodej ze dvora"jako u medu nebo jestli jsou tam nějaké podmínky.Dík za odpovědi.

letošní situace s medem-dobrý průměr.cca 33kg na včelstvo,s ohledem na počasí to jde.kočoval jsem k řepce a k svazence,jinak by bylo ještě míň.řepku využily včelky z 1/4,svazenku z 1/2.přikrmovat jsem nemusel.Spokojenost.včelky mám v Podkrkonoší.

také jsem něco o tom četl,ale bylo to o lidech ,kteří denně pili vodu,která byla určitý čas v úle.A údajné zdravotní účinky se projevily.Samozřejmě,že ta voda musela mít určité vlastnosti ještě než se do úlu dala,musela tam být určitou dobu atd.atd.Mnozí léčitelé to berou jako praxí ověřenou věc.Zmínka o tom je např.v knize Apiterapie od J.A.Zentricha

Článek o bionergii na netu:
http://www.dedekkorenar.cz/clanky/novomeditace/lecebne-meditace-a-bioenergie-v061212.html



----- Original Message -----
From: "Filip" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 18, 2010 5:59 PM
Subject: BIOENERGIE VCEL


Prátelé, čas od času se dočítáme o tzv.bioenergii včel. Občas se píše o
potravinách či nápojích, které mají údajně blahodárné účinky na lidský
organismus, když se po určitou dobu nechají tzv.nabít v prostoru úlu-blíže
plodu. Mnozí z nás pociťují kromě uspokojivé nálady při včelažení prý také
obnovení sil, které jsme pozbyli při každodenním pracovním nasazení a
stresu. Existuje prosím relevantní studie, která by něco jako bioenergii
včel podpořila, či naopak vyvracela? Jaké máte vlastní zkušenosti? Nejedná
se snad přeci jenom pouzev o jakousi víru v cosi, co bychom si jen přáli
aby fungovalo? Děkuji za vaše reakce? Filip Balabán

Prátelé, čas od času se dočítáme o tzv.bioenergii včel. Občas se píše o potravinách či nápojích, které mají údajně blahodárné účinky na lidský organismus, když se po určitou dobu nechají tzv.nabít v prostoru úlu-blíže plodu. Mnozí z nás pociťují kromě uspokojivé nálady při včelažení prý také obnovení sil, které jsme pozbyli při každodenním pracovním nasazení a stresu. Existuje prosím relevantní studie, která by něco jako bioenergii včel podpořila, či naopak vyvracela? Jaké máte vlastní zkušenosti? Nejedná se snad přeci jenom pouzev o jakousi víru v cosi, co bychom si jen přáli aby fungovalo? Děkuji za vaše reakce? Filip Balabán

Omyl, můj omyl:-) zapletl jsem se do toho jodu. Jodová profilaxe je jodovaná sůl atd. S Cesiem to nemá nic společného, ten se ukládá v kostech podobně jako Stroncium, tedy funguje v těle jako Vápník.
Takže, až to zase bouchne, tak tu jodovanou sůl a rybičky, poločas rozpadu Jodu 131 je jen 8 dní, takže stačí držet měsíc tuto dietu :-)

Nic zvláštního, letos jen 39x24 a jen v bezfalcových nástavcích a v zadovácích.
Ale nejvíc je to asi tím, že jsem letos hodně množil, protože jsem to předcházející roky zanedbával. Přišel jsem na to, že skutečně platí zásada, že kdo nemnoží, nakonec nevčelaří.
A pak taky to, že jsem dlouhodobě spíš včelařil pro všelijaká zkoušení než pro med.

a včem včelaříš?jake uly?

Na severní Moravě jsem přikrmoval v druhé polovině května a v červenci.
Výnos byl mizerný.

v polabí to zelkem šlo mam prumer na včelstvo 38 kg sem teprv začatečnik tak to bylo dobry.přikrmovat sem vubec nemusel.

No, polabská nížina je něco jiného než třeba beskydské podhůří, kde jsem já. Tam asi bude největší problém najít zdroje snůšky, kromě řepky a potom nějakých lužních listnatých lesů kolem Labe a jiných řek a nějakých borovic na píscích tam toho pro intenzívní včelaření asi moc nebude.
----------------------------------------------------------
Letošní sezóna byla celkově podprůměrná. Někde bylo medu dost, jinde med nebyl žádný. Jak to bylo tedy v polabské nížině a jak v podhůří Bezkyd? Museli jste přikrmovat a pokud ano, jak? Díky.

"panove nerozebirejte tady jak se umístujou lesy jehličnate a listnate na to se neptam na jakou stranu,sem z polabi a všude okolo je jen rovina nejvetši kopec je hromada písku v pískovne"

No, polabská nížina je něco jiného než třeba beskydské podhůří, kde jsem já. Tam asi bude největší problém najít zdroje snůšky, kromě řepky a potom nějakých lužních listnatých lesů kolem Labe a jiných řek a nějakých borovic na píscích tam toho pro intenzívní včelaření asi moc nebude.

"Jezte mořské rybičky (pokud nejsou také Černobylem kontaminované)a jodovanou sůl a nemusíte se bát vlka nic.!"
Pokud vím, cesium nemá s mořskými rybami nic společného.

To je stále ten Černobyl, tehdy tu byl dost významný spad, poločas rozpadu Cs137 je 30 let, to znamená, že zatím nejsme ani na té půlce. Jezte mořské rybičky (pokud nejsou také Černobylem kontaminované)a jodovanou sůl a nemusíte se bát vlka nic.

Tak se namáhejte číst, odpověď na Vaši otázku už tady padla a v podstatě jste ji předznamenal sám, ve svém dotazu. ;-)