Včelařská konference

Pokud vysloveně usilujete o zamezení plodování, neznám efektivnější, účinnější a zaručenější metodu než klíckování matek. Letos to dotahuji až do takového extrému, že nechám matky v klíckách do konce února či začátku března (dle počasí, respektive dle začátku předjaří). Když matky v klíckách vydrží 4 týdny bez "ztráty kytičky", snad vydrží i 5 měsíců. Úskalí je v tom, aby centrum chumáče neopustilo matku. Takže jsem moc zvědavý na předjaří, až budu vyhodnocovat výsledky. Reserv mám dost (50 % matek budu v předjaří při spojování včelstev vyřazovat, mimo to letos jsem byl chovatelsky dost pilný, takže mám spoustu matek v plemenáčích).

Všechny ostatní praktiky (prodyšný strop, prázdný nástavek nahoře, atd.) jsou jen pomocnými prostředky k omezení plodování, nikoliv skutečnými blokačními mechanismy. Jejich účinnost je úzce spojena s konkrétní situací (včela, včelař, prostředí), takže nelze prohlašovat, že např. prázdný nástavek nahoře, či komíny (viz můj článek v MV), či brzké zakrmení, či panenské dílo zaručeně zamezí podzimnímu (zimnímu) plodování. Při dané konkrétní kombinaci faktorů to může někomu fungovat, ale většinou převažují takové zkušenosti, že plodový cyklus mění jen velmi těžko. Třeba se tím znatelně omezí podzimní a zimní plodování, ale nedá se spolehnout na úplné zamezení (mimo jiné proto klíckuji). Jsou to spíš jen prostředky k navození určité nálady ve včelstvu (připomenutí blížící se zimy, vytvoření užšího kontaktu s okolím). Včelstva se pak snadněji a ochotněji dostávají do stavů, které chceme.

Taky jde o omezení vlhkosti v úle, respektive odvádění odpadní vlhkosti (ta, která uniká ze zimního chumáče).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//