Včelařská konference

Radek Hubač:
... protože po spojení slabého včelstva se silným zbyly za 14 dní i z toho silného trosky a to u všech, které jsem začátkem března spojil... stejně jsem nezabránil úplnému kolapsu tolika včelstev a když jsem mluvil s veterinou, tak mi řekli, že viry těžko kdo diagnostikuje a moc tomu nevěří a žádné podklady pro odškodnění nenapíše. Tak si umíš představit co to bylo zlikvidovat tolik rámků i se zásobami a začít znovu... Od té doby utekly asi 4 roky a zatím naštěstí klid.
-------
S některými včelstvy co přežila 2007/2008 jsem udělal podobnou zkušenost. nechal jsem je a sledoval jak se z toho dostanou - chtěl jsem vytipovat matky co mají dobrý základ.

Jedno včelstvo co přežilo celé léto a jako slabé jsem je nechtěl zimovat jsem dal na jiné zdravé a silné a spojil. To se nedožilo jara.

Ostatní včelstva jsem sledoval a stále sleduji.
Letošní dobré léto jim až na jednu vyjímku umožnilo se dát do formy a zazimoval jsem je v poměrně dobrém stavu až na jedno.

Takže tady je důkaz, že viry (???) můžou přežívat ve včelstvu poměrně dlouho a v případě toho slabého asi nebudu riskovat. Pokud včelstvo dožije jara.

Taková včelstva jsou zřejmě rezervoárem virů, až se zase obejví roztočový rok.
Možná je takových spousta mezi udržovanými "slabochy".

Ale mám dotaz na epidemiologa. :-)

Proč likvidace rámků atd.?
Domníval jsem se jako laik, že viry mimo tělo něpřežijí moc týdnů. Já dosud vycházím z toho, že stačí takové rámky, nástavky atd nechat (tedy bez mrtvých včel) přes zimu na včelnici a z hlediska virů to už je O.K. Zatím jsem žádnou zkušenost, která by to vyvracela neudělal.

Díky

Karel

Tam i z jara čisté včelstvo může být na podzim tak napadeno, že ho už fumigace nezachrání. P.H.

Pavel, myslíte si, že ja včelárim v nejakom vákuu či vo včelárskom raji, aj u nás kočovníci, aj u mňa sú v okolí včelnice a nie všetci sú zdravý a mladý. V týchto prípadoch sa nedá už nič robiť, našťastie ich včelnica rýchlo vymrie, ostanú len prázdne úle, potom majú hostinu víjačky, až vtedy prostredie ozdravie.

Ja vôbec nevidím nebezpečie v kočovných vozov, kočovníci sú progresívna časť moderných včelárov a dobre si vedia zrátať či pôjdu na kočovku s chorými alebo zamoreným zamorenými včelstvami klieštikom.

Faktom je, že už 10 rokov pri tak minimálnych zásahov mám stále nízky odpad Vd a chvalabohu pre mňa Vd nie je problém. Aspoň zatiaľ.

Znovu zdôrazňujem moju zásadu, včelstvá do skutočnej zimy musia byť očistené od Vd na NULU alebo na minimum. Potom je aj jarný a letný rozvoj klieštika pomalý. Budúce zimné včely sú potom naozaj dlhoveké a nepoškodené.

""""Nicméně ještě poznámku: pokud tedy je přirozený spad řekněme těch 0,7 a pak je po fumigaci spad ve stovkách, tak není asi něco v pořádku s monitoringem. ""
a další komentáře předchozí


Celý problém varroozy je komplikovaný, komplexní, a proto je zapotřebí sledovat souvislosti. Proto je třeba sledovat spad světlých a tmavých, plodování, vývoj spadu a ne jen občasné počítání, souvislosti s okolím, s prostředím, zavčelením, loupeží,....
Je-li spad 0,7 a následně spadne 300 po fumigaci, tak to může znamenat že:
- odnášeli je mravenci, to rozčílí, že, to je tu stále
- reprodukce roztoče je držena na uzdě tím, že se líhne vysoké procento neplodných samiček roztoče, ty mají díky neplodnosti dlouhý věk a ve včelstvu se kumulují a následně je překvapení - tito roztoči ale včelstvu nic moc neškodí
- včelky si naloupily medu a spolu s ním i roztočů (taková překvapení se dají očekávat v příštím roce pokud letošní úroda rojů přežije)

Důležité je, že monitoring (pokud je prováděný dobře) věrohodně odhaluje to, co se děje na plodu, kde roztoč nejvíce škodí.
Hezký večer, PH.

Na www.vigorbee.cz/clanky/varrooza/ je uveden pro bezplodové období ještě vyšší koeficient.

A to už pak jsme na stovkách.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ano, to je fakt, díky za připomenutí ...:-)
xxxxxxxxxxx

Také má leckdo zkušenost, že pokud mají včely pod sebou neobsednuté plásty, zapadnou do nich roztoči a jejich úklid včelami je na jaře nebo při oteplení je na podložce patrný. Takže pokud během chladných zářijových nebo říjnových dnů odpadne z chumáče několik roztočů a část z nich se někde zachytí v plástu, může být denní spad zkreslen.
Tím chci říct, že i ty koeficienty mohou být podle konkrétních podmínek (např. poloha zimního sediště) ještě odlišné. A nezjistíme to, pokud nebudeme monitorovat a vyměňovat si informace...
xxxxxxxxxxxxxx

Dá se tedy uvažovat o nějakém kompromisu pro zimování tak, aby bylo dobré pro včely, ale také moc nekomplikovalo monitoring? Ptám se proto, protože se teď třeba hodně hovoří o prospěšném zimování ve větším počtu nástavků, ale tu je myslím právě ta komplikace ... Sám jsem podstavil pod 2 či 3 VN 39x24 polonástavek z více či méně postavených plástů jako "polštář", což řada kolegů doporučovala a mi se to taky zdálo dobré a včely si nestěžovaly, ale právě tohle ten monitoring asi dost komplikuje ... Asi nelze sloužit více pánům najednou ... (?) Pokud ano, pak jak? Pokud ne, pak které z obou zvolit? Pohodlí včel či přesnost monitoringu? Možná to ale takhle postaveno neplatí ...

J.M.: pokud tedy je přirozený spad řekněme těch 0,7 a pak je po fumigaci spad ve stovkách, tak není asi něco v pořádku s monitoringem. Je to tak?

A ještě něco: nejsou třeba i rozdíly (genetické) u včelstev natolik významné, že některé roztoče vynesou a jiné, méně čistotné je nechají padat?

Mám pocit, že někdo dělal pokus (teď si nevybavuju, kde jsem to četl), že nasypal 100 mrtvých roztočů na horní loučky a sledoval, kolik jich bude na podložce... Tady by bylo také zajímavé udělat nějaký rozsháhlejší experiment (různé kmeny ve stejných úlech, stejné kmeny v různých úlech, atd...)

J.M.: pokud tedy je přirozený spad řekněme těch 0,7 a pak je po fumigaci spad ve stovkách, tak není asi něco v pořádku s monitoringem. Je to tak?

P.H. zde napsal: Denní spad násoben 80 až 140 je přibližný počet roztočů

Na www.vigorbee.cz/clanky/varrooza/ je uveden pro bezplodové období ještě vyšší koeficient.

A to už pak jsme na stovkách.

Také má leckdo zkušenost, že pokud mají včely pod sebou neobsednuté plásty, zapadnou do nich roztoči a jejich úklid včelami je na jaře nebo při oteplení je na podložce patrný. Takže pokud během chladných zářiových nebo říjnových dnů odpadne z chumáče několik roztočů a část z nich se někde zachytí v plástu, může být denní spad zkreslen.
Tím chci říct, že i ty koeficienty mohou být podle konkrétních podmínek (např. poloha zimního sediště) ještě odlišné. A nezjistíme to, pokud nebudeme monitorovat a vyměňovat si informace..

To jsou ovšem šílené údaje. To bych se obával na jaře prázdných úlů.

Pepan
-------------------
Po nulových spadech a úhynech v 2003 jsme měl dvě včelstva s s tisícovými spady na podzim 2005/ spočítáno na jednotky pro testy rezistence - msuel bych dohledat - ale asi +2000/ a včelstva měla normální rozvoj.

Není to tak jednoznačné. V roce 2007 to ale včelstva nevydržela.
Nešlo jen o počty VD ale asi i o viry a o výživu a kondici včelstev a asi i teploty a srážky v létě.

Karel

Bohužel jsem se s nimi jednou setkal a brzy na jaře mi padlo 18 včelstev, přestože dělám vše pořád stejně a jako epidemiolog jsem si velmi brzy uvědomil o co jde, protože po spojení slabého včelstva se silným zbyly za 14 dní i z toho silného trosky a to u všech, které jsem začátkem března spojil... stejně jsem nezabránil úplnému kolapsu tolika včelstev a když jsem mluvil s veterinou, tak mi řekli, že viry těžko kdo diagnostikuje a moc tomu nevěří a žádné podklady pro odškodnění nenapíše. Tak si umíš představit co to bylo zlikvidovat tolik rámků i se zásobami a začít znovu... Od té doby utekly asi 4 roky a zatím naštěstí klid.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Fumigace
> Datum: 22.10.2010 09:09:52
> ----------------------------------------
> No, zdá se, že někdo mívá spady na podzim i několik tisíc a včely mu
> přežívají bez nějakých větších problémů. Někdo jiný má spady pár stovek a
> včely mu na podzim a přes zimu jednou za pár let kolabují. Vypadá to asi
> skutečně na nějaké doprovodné virové nákazy. Na dobrém stanovišti, s
> dobrými úly a pokud včelař nežene všechny zásahy na doraz jen na co
> největší produkci medu, tak virové nákazy nepropuknou a včely tolerují i ty
> tisícovky roztočů.
> Na horším stanovišti nebo když včelař včelaření moc neumí a některé jeho
> zásahy jsou proti včelám nebo když všechno podřizuje jen produkci medu a
> nic zvyšování životaschopnosti včelstev, tak tam asi budou periodicky
> propukat ty virové nákazy a úhyny včelstev.
>
>
>

L.M.: - dále z loňských výstupů společného projektu PSNV a VÚVč vyšly takové výsledky, které ověřili dřívější publikované průzkumy: přirozený spad a zamoření včelstva jsou uměrné (tzn. čím větší přirozený spad, tím větší zamoření včel varroózou). Takže sledovat spad by mělo být dostatečně reprezentativní

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Souhlasím, Lukáši. Nicméně ještě poznámku: pokud tedy je přirozený spad řekněme těch 0,7 a pak je po fumigaci spad ve stovkách, tak není asi něco v pořádku s monitoringem. Je to tak? A je to o konsekvencích pro údaje ve VMS. A právě o té metodě monitoringu, na které je asi potřeba dál pracovat. Tak, aby poskytoval relevantní údaje o napadení. Nikoli aby se stal jen tou placebo berličkou ... Sám jsem letos třeba „mravenčí problém“ asi docela ustál díky miskám s olejem, občas se tam chlapec promenoval, ale proti loňsku to bylo nebe a dudy. No a pokud se nějací roztoči někde zachytili ve vysokém letním úle, tak časem stejně spadli a byli odhaleni ...
Je ale zajímavé, že letos mám po fumigaci minimální či nulový spad u včelstev, kde jsem při vyšším letní spadu nakonec dal po KM i Gabon. Ta ostatní, kde byly NH s KM, mají spad vyšší. Ale přičítám to spíš své chybě v aplikaci KM. Špatný odpar, do části cyklu jsem krmil ... chyba a poučení pro příště. Ano, je to běh na dlouhou trať. Viz má data ve VMS.
Klidný den! Jiří

To je zajímavá myšlenka. Letos jsem svých cca 30 včelstev krmil pouze dvěma dávkami na konci července - obvykle krmím na konci první dekády července a nenapsal jsem v minulém příspěvku, že jsem byl velmi překvapen, že jsem prakticky začátkem října nenašel plod. Nelezl jsem do všech včelstev, ale chtěl jsem nejaká spojit, tak mě to překvapilo, že jsem nakoukl možná do deseti včelstev a jen v jednom byl plod na 2 rámcích. Podotýkám, že jsem letos v ochranném pásmu a tak jsem měl nadbytek letošních matek a prakticky všechny jsou letošní.
Chtěl bych zdůraznit, že je velmi těžké dělat jakékoliv závěry - za posledních deset let méhoo včelařím byl každý rok úplně jiný a vždy když jsem si něco podle výsledků naplánoval na další sezónu, tak to nefungovalo. Jinak řečeno, příští rok budu zase krmit brzy ve dvou dávkách a nevěřím, že se bude letošní situace opakovat. Bohužel nemám srovnání s ředchozími roky, většinou jsem krmil 3 dávkami, vloni jsem v Globusu objevil čtvercové lavory na 15l (cca 43*43*15cm) a jsou super, trochu slámy a stačí 2 dávky.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Fumigace
> Datum: 22.10.2010 09:14:55
> ----------------------------------------
> R.H.: bohužel nefunguje - monitoruji, tak jsem v pohodě. Člověk si musí
> lépe uvědomovat možnosti takového varoamonitoringu, uvědomovat si
> nevyzpytatelnost přírody... Vidím to tak, že dnes můžeš říct - přirozený
> spad je vysoký - je to špatné, nutno zasáhnout. I to je velký pokrok proti
> době před 10 lety kdy jsem začínal a na každou otázku stran léčení jsem
> dostal hodně mlhavou odpověď.
>
> Pokud dám do podmetu podložku a spočítám jednou za týden roztoče, neznamená
> to ještě, že věrohodně monitoruji. Opravdu je nutné mít třeba vyřešené
> mravence... ale jsou tu další vlivy...
>
> Ad nevyzpytatelnost přírody - spíše by se dalo říct, že objevením nových
> skutečností či souvislostí narazíme třeba hned na několik nových
> souvislostí, kterým možná dobře nerozumíme.
>
> Ošetřím-li včelstva v červenci nebo srpnu nějakým prostředkem pro hubení
> roztočů V.d. a pak postupně a po malých dávkách včelám doplňuji zásoby, tak
> se může rozjet nové kolo plodování. Pak třeba může být v září nebo v říjnu
> včelař nemile překvapen. Nebo je nějaká pozdní snůška s podobným efektem.
> Samozřejmě invaze roztočů dovlečených z vyloupených včelstev je další
> možnost a když se obojí skloubí, tak 2000 ks je ještě relativně příznivý
> výsledek...
>
> Zajímalo by mě, zda někdo testoval (ale ne na 3 nebo 4 včelstvech) jak se
> rozplodují včely krmené 1-2 velkými porcemi, jak při několika malých
> dávkách a jak třeba nekrmené včely s dostatkem medných zásob... Na takové
> výsledky jsem nikde nenarazil a jako hobby včelaře by mě to zajímalo...
> Nevíte někdo o něčem?
>
> Moje pozorování (ale jen na pár včelstvech a v různých letech, tzn. - nic
> co lze zobecnit) je to, že pokud mají včely třeba už v červenci "hotovo"
> tak už v srpnu někde není vůbec plod až do zimy... Pak roztoč nemá možnost
> reprodukce.
>
>
>

Již tu vícekrát zanělo, jak je spad relevantní a čím může být ovlivněn.
Já bych ale upozornil spíše na jinou věc - a tou je, že pokud nijak
nezjišťuji aktuální stav, nevím nic a mohu jen doufat, nebo se modlit,
aby mi včely přežily. Pokud např. včely vyloupí včelstvo, které končí na
přemnožení roztoče, může se do něj za den 'nastěhovat' i tisíce samiček
VD. Pokud se mi spad nezdá, mohu použít další, upřesňující metody pro
zjistění, jak se situace vyvíjí - např. odvíčkování plodu a vytažení
kukel, nebo diagnostické přeléčení KM apod.
Díky zde zmíněné nevyzpytatelnosti přírody nebývá 'zaručená' metoda
zrovna ideální. Buď mohu poroučet větru, dešti a používat chemii hlava
nehlava, nebo se musím přizpůsobovat aktuálním podmínkám, mít přehled o
aktuálním stavu a snažit se řešit situaci cíleně.
Lidská řešení jsou oproti těm co nabízí příroda velmi nedokonalá. Není
divu, vždyť na nich příroda pracuje o nějaký ten pátek déle...
Dovolím si citovat odstavec z článku Johna Michaela Greera, který to
trefně popsal ( http://www.blisty.cz/art/54876.html ):
"Vůbec tu nepomáhá ani to, že téměř všechny chemické pesticidy jsou
jednoduché chemické sloučeniny, z nichž každá interferuje s biochemií
svého zamýšleného cíle jediným a pouze jediným způsobem. Fetišismus
chemické čistoty, který prostupuje tak velkou částí moderní technologie,
má mnohé stinné stránky, a toto je jedna z nich. Rostliny, jež vyvinuly
chemickou obranu proti dravčímu hmyzu, používají několik set látek,
které útočí na biochemii hmyzu na mnoha různých místech, což je přístup,
který běžným náhodným mutacím v populaci hmyzu velmi ztěžuje jeho
obcházení. Spoléhejte tedy na jedinou sloučeninu s jedinou chemickou
cestou, a evoluci to usnadníte; jediná mutace na správném místě je vše,
co je třeba, a dříve či později sázka do loterie vyjde ve prospěch hmyzu."

Milan Čáp
P.S. Moje dosavadní spady víceméně odpovídají celkovému zamoření včelstva.

Dne 21.10.2010 15:39, J. Matl napsal(a):
> Ve VMS lze najít řadů případů, kdy přirozený spad je t.zv. v normě, pod 1,
> či mezi 1-2, ale po začátku nějakého léčení, třeba po KM či teď po fumigaci
> spad vyskočí na stovky, někdy až k tisíci ... Ze začátku mě to jakožto
> eléva docela šokovalo, pak jsem zjistil, že takových případů je řada. Asi
> bych to ale nenazval "normální", ale špíš je to "časté" či "běžné" ...?
> Nevím ... Ale co takové kvantum "napáchalo" ve včelách, než spadlo?
> A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá
> hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako
> placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou
> spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v
> normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný
> a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je
> třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a
> odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec? Toť můj laický
> dotaz ... :-)
> Klidný ale den! Jiří
>
>

>>>Moje pozorování (ale jen na pár včelstvech a v různých letech, tzn. - nic
co lze zobecnit) je to, že pokud mají včely třeba už v červenci "hotovo"
tak už v srpnu někde není vůbec plod až do zimy... Pak roztoč nemá možnost
reprodukce.<<<
To mne přivádí k úvaze o spojitosti se stářím matky. U starších je delší plodová přestávka v podzimu a je také známo ,že pozdní matky někdy plodují až do prosince. Co to pak asi dělá s reprodukcí škůdce?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Fumigace
> Datum: 22.10.2010 09:14:55
> ----------------------------------------
> R.H.: bohužel nefunguje - monitoruji, tak jsem v pohodě. Člověk si musí
> lépe uvědomovat možnosti takového varoamonitoringu, uvědomovat si
> nevyzpytatelnost přírody... Vidím to tak, že dnes můžeš říct - přirozený
> spad je vysoký - je to špatné, nutno zasáhnout. I to je velký pokrok proti
> době před 10 lety kdy jsem začínal a na každou otázku stran léčení jsem
> dostal hodně mlhavou odpověď.
>
> Pokud dám do podmetu podložku a spočítám jednou za týden roztoče, neznamená
> to ještě, že věrohodně monitoruji. Opravdu je nutné mít třeba vyřešené
> mravence... ale jsou tu další vlivy...
>
> Ad nevyzpytatelnost přírody - spíše by se dalo říct, že objevením nových
> skutečností či souvislostí narazíme třeba hned na několik nových
> souvislostí, kterým možná dobře nerozumíme.
>
> Ošetřím-li včelstva v červenci nebo srpnu nějakým prostředkem pro hubení
> roztočů V.d. a pak postupně a po malých dávkách včelám doplňuji zásoby, tak
> se může rozjet nové kolo plodování. Pak třeba může být v září nebo v říjnu
> včelař nemile překvapen. Nebo je nějaká pozdní snůška s podobným efektem.
> Samozřejmě invaze roztočů dovlečených z vyloupených včelstev je další
> možnost a když se obojí skloubí, tak 2000 ks je ještě relativně příznivý
> výsledek...
>
> Zajímalo by mě, zda někdo testoval (ale ne na 3 nebo 4 včelstvech) jak se
> rozplodují včely krmené 1-2 velkými porcemi, jak při několika malých
> dávkách a jak třeba nekrmené včely s dostatkem medných zásob... Na takové
> výsledky jsem nikde nenarazil a jako hobby včelaře by mě to zajímalo...
> Nevíte někdo o něčem?
>
> Moje pozorování (ale jen na pár včelstvech a v různých letech, tzn. - nic
> co lze zobecnit) je to, že pokud mají včely třeba už v červenci "hotovo"
> tak už v srpnu někde není vůbec plod až do zimy... Pak roztoč nemá možnost
> reprodukce.
>
>
> >>>

R.H.: bohužel nefunguje - monitoruji, tak jsem v pohodě. Člověk si musí lépe uvědomovat možnosti takového varoamonitoringu, uvědomovat si nevyzpytatelnost přírody... Vidím to tak, že dnes můžeš říct - přirozený spad je vysoký - je to špatné, nutno zasáhnout. I to je velký pokrok proti době před 10 lety kdy jsem začínal a na každou otázku stran léčení jsem dostal hodně mlhavou odpověď.

Pokud dám do podmetu podložku a spočítám jednou za týden roztoče, neznamená to ještě, že věrohodně monitoruji. Opravdu je nutné mít třeba vyřešené mravence... ale jsou tu další vlivy...

Ad nevyzpytatelnost přírody - spíše by se dalo říct, že objevením nových skutečností či souvislostí narazíme třeba hned na několik nových souvislostí, kterým možná dobře nerozumíme.

Ošetřím-li včelstva v červenci nebo srpnu nějakým prostředkem pro hubení roztočů V.d. a pak postupně a po malých dávkách včelám doplňuji zásoby, tak se může rozjet nové kolo plodování. Pak třeba může být v září nebo v říjnu včelař nemile překvapen. Nebo je nějaká pozdní snůška s podobným efektem. Samozřejmě invaze roztočů dovlečených z vyloupených včelstev je další možnost a když se obojí skloubí, tak 2000 ks je ještě relativně příznivý výsledek...

Zajímalo by mě, zda někdo testoval (ale ne na 3 nebo 4 včelstvech) jak se rozplodují včely krmené 1-2 velkými porcemi, jak při několika malých dávkách a jak třeba nekrmené včely s dostatkem medných zásob... Na takové výsledky jsem nikde nenarazil a jako hobby včelaře by mě to zajímalo... Nevíte někdo o něčem?

Moje pozorování (ale jen na pár včelstvech a v různých letech, tzn. - nic co lze zobecnit) je to, že pokud mají včely třeba už v červenci "hotovo" tak už v srpnu někde není vůbec plod až do zimy... Pak roztoč nemá možnost reprodukce.

No, zdá se, že někdo mívá spady na podzim i několik tisíc a včely mu přežívají bez nějakých větších problémů. Někdo jiný má spady pár stovek a včely mu na podzim a přes zimu jednou za pár let kolabují. Vypadá to asi skutečně na nějaké doprovodné virové nákazy. Na dobrém stanovišti, s dobrými úly a pokud včelař nežene všechny zásahy na doraz jen na co největší produkci medu, tak virové nákazy nepropuknou a včely tolerují i ty tisícovky roztočů.
Na horším stanovišti nebo když včelař včelaření moc neumí a některé jeho zásahy jsou proti včelám nebo když všechno podřizuje jen produkci medu a nic zvyšování životaschopnosti včelstev, tak tam asi budou periodicky propukat ty virové nákazy a úhyny včelstev.

"dobra a necekana zprava, roztok je 85 % spotrebovan i pres velmi nizek nocni i denni teploty. Umistovaljsem flasku 3,6litru s roztokem 3:2nad plodove hnizdo do prazdne bedny."

No, ono zas tak zima není, jak se nám snaží v novinách podsunout, u mně na zahradě, severní podhůří Beskyd, třeba stále ještě funguje tak polovina netýkavek žláznatých, ty vyrostlé trochu víc pod stromy a větvemi. A netýkavky jsou na podzim citlivé na jakýkoliv pokles teploty pod nulu. Jiná věc je, že už nekvetou.... A pamatuji roky, kdy netýkavky byly zlikvidovány mrazíky už v první polovině září.....
Doporučuji, pokud není nezbytně nutné doplnit ještě zásoby, v rozumnou dobu nespotřebovaný cukr odebrat. Podle mých zkušeností s pozdním krmením včelky potřebují mezi ukončením krmení a začátkem mrazíků a celodenních nízkých teplot aspoň 14 dní teplé období, klidně třeba i v prosinci, kdy svítí slunce, kolem poledne je na slunci 10 - 15 st C a včelky vyletují a paběrkují pyl na mrazu odolných pozdně podzimních a předjarních květech. Zimní včely se tak po zpracovávání zásob regenerují a úl zvlhlý zpracováváním zásob vysychá... Jenže jaká je jistota, že takové počasí v prosinci bude?
Kromě toho krmení v velkých převrácených flaškách má tu nepříjemnou vlastnost, že pokud trvá hodně dní a ve flašce už je hodně vzduchu, roztok je z flašky "pumpován" ven kolísáním denních a nočních teplot. V noci se vzduch ve flašce ochladí, takže zmenší objem a do flašky probublá další vzduch a ve dne, jak se oteplí, vzduch se roztáhne a vytlačí další dávku cukerného roztoku z flašky do včel. A ty ho jsou pak nuceny odebrat, i když včelky už nechtějí další cukr nebo ten roztok je třeba i zkažený..... Cukr je tak do včelek cpán násilím a to se na nich určitě podepíše.

Ahoj Jirko,
bohužel nefunguje - monitoruji, tak jsem v pohodě. Člověk si musí lépe uvědomovat možnosti takového varoamonitoringu, uvědomovat si nevyzpytatelnost přírody... Vidím to tak, že dnes můžeš říct - přirozený spad je vysoký - je to špatné, nutno zasáhnout. I to je velký pokrok proti době před 10 lety kdy jsem začínal a na každou otázku stran léčení jsem dostal hodně mlhavou odpověď. Nejmenovaný velkovčelař překládal po vzoru jiného fumigační pásky do tvaru obráceného v, zapaloval oba konce a cvrnkal pásky česnem. Na to, že se hodně látky asi spálí místo odpaří přišel až po velkých úhynech... A tak by se dalo pokračovat. Opačně hodnocení spadu z mnoha důvodů nemůže fungovat. Dokud se včelařům v širokém okolí (roje lítají daleko) nepodaří 1. včelařit bez rojů a za druhé léčit pár let ve stejný čas dostatečně efektivně bude všechno špatně. Tedy lépe řečeno je nutné vycházet ze současné reality. Znovu bych zdůraznil, že pokud bude pro zimování rojů příznivá zima, ještě příští rok může být mnohem více roztočů, protože letos se vyrojilo snad úplně všechno. Já nemívám roje vůbec a letos jsem je taky neuhlídal a 5 ze 17 včelstev se poroučelo.....
Hodně zdaru
Radek Hubač



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz;vcely_identify;;>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 21.10.2010 15:39:30
> ----------------------------------------
>
> Milan Čáp (e-mailem) --- 21. 10. 2010
> Re: Fumigace (47689) (47691) (47693)
>
> U mě jsou naprosto normální údaje i přes 2000. Včelstva normálně
> přežívají a příští rok si 'naberou a rozchovají' novou populaci.
> Je na tom vidět, jak odlišná jsou stanoviště co do zamoření VD, jak jsem
> se před časem zde snažil naznačit.
> Ovšem zajímá mně jiný fenomén, a to je, že i přes každoroční léčení
> narůstá postupně každoročně zamoření v již nechvalně známých 4-letých
> cyklech. Je to dobře vidět na grafu u mé stanice ve VMS.
> Co všechno na to má vliv? Že by jen tlak VD z přežívajících rojů?
> Podle dat ve VMS a i dalších indicií, co se ke mě dostaly se máme příští
> rok na co těšit - alespoň v některých oblastech. Kdo nebude sledovat
> situaci a zaspí, bude nejspíš bez včelstev.
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Ve VMS lze najít řadů případů, kdy přirozený spad je t.zv. v normě, pod 1,
> či mezi 1-2, ale po začátku nějakého léčení, třeba po KM či teď po fumigaci
> spad vyskočí na stovky, někdy až k tisíci ... Ze začátku mě to jakožto
> eléva docela šokovalo, pak jsem zjistil, že takových případů je řada. Asi
> bych to ale nenazval "normální", ale špíš je to "časté" či "běžné" ...?
> Nevím ... Ale co takové kvantum "napáchalo" ve včelách, než spadlo?
> A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá
> hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako
> placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou
> spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v
> normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný
> a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je
> třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a
> odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec? Toť můj laický
> dotaz ... :-)
> Klidný ale den! Jiří
>
>
>

""""K tomuto javu napíšem svoje vysvetelenie, ktoré vás mnohých nahnevá. Ja robím pri boji s Vd v sezóne len tri fumigácia a každoročný priemer odpadnutých Vd je v priemere pod 100 ks (70-75 včelstiev)? Vlani som mal odpad 135 a doteraz z dvoch odľahčujúcich fumigácií (prvá 20,8, druhá 1.10, tretia bude až okolo 5.11, podám správu) . """

Zdravím vás pane Turčáni. Již vícekráte jsem tady četl o vaší zkušenosti s fumigací a dobře tomu rozumím. V mých podmínkách, nebo nedaleko v údolích Šumavy je situace podobná a shoduje se s vašimi poznatky. Jsou ale lokality, kde vaše zkušenost neplatí, kde je vysoké zavčelení krajiny, bezuzdné kočování, nárazové snůšky a pak nic, vysoký počet volně žijících (ulétlých) rojů.... Tam i z jara čisté včelstvo může být na podzim tak napadeno, že ho už fumigace nezachrání.

To bohužel je vztažené ke kontrastu obou stanovišť.

Kolik toho u vás kvete ? Pro správnou inversi cukerného roztoku prý včelky potřebují pyl ?

antone , já ho čítal. A také kvůli němu se ptám.

"""Bohužel letos na jednom stanovišti po kyselině za týden 20-40 ks u některých nic."""
Jaképak bohužel, to je krásný výsledek.

Zdravim vespolek,

dobra a necekana zprava, roztok je 85 % spotrebovan i pres velmi nizek nocni i denni teploty. Umistovaljsem flasku 3,6litru s roztokem 3:2nad plodove hnizdo do prazdne bedny. Vcely roztok svoji teplotou smerujici vzhuru zahraly a v pohode spotrebovavaji- ukladaji. Tobych necekal ve drude dekade rijna s podprumernymiteplotami (dle CHMU).

Tak snad budou mit na jare oddelky dost ( 13 kg cukru) a nebudu zazivat ty stresy jako letos zjara.

PZ

"""""""A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec? Toť můj laický dotaz ... :-) """""

Monitoring je ověřený a závislost spadu a absolutního počtu roztočů ve včelstvu je také přibližně známa, tuším že na optimal klubu byla před delším časem o tom debata. Denní spad násoben 80 až 140 je přibližný počet roztočů ve včelstvu, ten, který by spadnul po fumigaci při právě ukončeném plodování. Kdo chce, může se o tom přesvědčit ve VMS. Např. sečte sumu spadu po aplikaci GA nebo KM po deseti dnech při plodu, nebo po fumigaci bez plodu po jednom dnu. Nesmí v tom ale dělat potíž mravenci. Hranice pro přežití včelstva se předpokládá někde od 4 do 6 tisíc roztočů ve včelstvu (pokud je jinak zdravé).
Takže monitoring smysl má.
Přeji hezký večer a chuť do monitoringu.

Provádíte někdo fumigaci Varidolem před 1.10. ? A proč ?
Za jak dlouho provádíte druhou fumigaci od té první ? Kozlík

Ak by Ste čítali môj posledný dnešný komentár, zistili by Ste, že som to robil 20.8, ten tú druhú tzv. odľahčovaciu som robil na 41 deň. Odľahčovacia preto, že fumigácia odstráni len klieštiky, ktoré sú mimo plodu (asi 25%), to zabezpečí prerušenie vývojových cyklov Vd. Možno by som mohol FUMigovať 1.10, a fumigovať len 5.11, ale aj klieštiky musia z niečoho žiť (napichávajú zimné včely), takže to má pre zdravie včiel význam.

J.M.: A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec?
===========================================================
Asi je ještě dost co studovat, co o roztočích neznáme. Postupně přicházejí rezistence a podle Darwinovy teorie přežije jen nejodolnější a nejpřizpůsobivější. Zatím asi umíme docela selektovat roztoče směrem k "agresivnějším strategiím" množení. Zavlečení roztočů do loupivého včelstva z loupeného je jedna možnost (R.H.), horší účinnost gabonu je další možnost (P.Z.).

Teď k monitoringu:
- jedním z předpokladů, který je opravdu někde nutný, je mít vyřešenu mravenčí otázku (poměrně nově přidané články z MV jsou nyní na webu PSNV). Dle pozorování mravenci dovedou desítky roztočů odnést (některé druhy).

- dále z loňských výstupů společného projektu PSNV a VÚVč vyšly takové výsledky, které ověřili dřívější publikované průzkumy: přirozený spad a zamoření včelstva jsou uměrné (tzn. čím větší přirozený spad, tím větší zamoření včel varroózou). Takže sledovat spad by mělo být dostatečně reprezentativní

- no a VMS má tu výhodu, že zúčastnění mohou nahlížet na spady ostatních a z mnoha sledování na desítkách stanovišť lze zjišťovat souvislosti, které jednotlivec či menší výzkumné pracoviště v nějakých konkrétních podmínkách na několika málo včelstvech nebo několika málo včelnicích třeba vůbec nemá možnost odhalit.

Takže monitorujme a třeba budeme za pár let chytřejší.

1) Ne, protože SVS stanoví jako možný počátek až 10.10 ...
2) Týden až deset dní po první, pokud to dovolí počasí.
S pozdravem
Petr.
--------------------------------------------------
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Thursday, October 21, 2010 7:23 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: fumigace

> Provádíte někdo fumigaci Varidolem před 1.10. ? A proč ?
> Za jak dlouho provádíte druhou fumigaci od té první ?
>

Provádíte někdo fumigaci Varidolem před 1.10. ? A proč ?
Za jak dlouho provádíte druhou fumigaci od té první ?

Bohužel letos na jednom stanovišti po kyselině za týden 20-40 ks u některých nic. Na druhém , kde mám fajn souseda , kterého tak trochu podezírám je jich 200-400 za týden na jedny a žádné nebylo bez spadu. Takže kromě otočení si zkontrolujte sousedy . Jeden salámista a budete mít stále co dělat.

Před tuším dvěma roky, jak se varoamonitorink rozjel, jsem si dal v létě pod síta ve dnech taky podložky a hodlal jsem sledovat spad roztočů a případně taky ty počty roztočů zadávat do varoamonitorinku. Sledoval jsem pilně, týden, 14 dní a nenašel jsem ani jednoho roztoče, i když by logicky v pozdním létě tam měli být, protože spad po fumigaci mám pravidelný cca stovky každý rok. Pak jsem si uvědomil, že mám v blízkosti úlů starý včelín a všelijaké kamenné obrubníky, kameny zapuštěné v zemi a maliní, kde plevel jen protrhávám, nesekám, neryji, takže je tam všude kolem plno mravenišť... A že mravenci mají volný přístup na úly, kde nejspíš okamžitě spadlé roztoče vyberou. Tak jsem s plány na sledování roztoče varoa přestal, protože šachovat s nějakými lepivými nátěry či podobnými protimravenčími opatřeními a s přerýváním a překopáváním okolí úlů se mně nechtělo.
Jestli ty malé spady roztočů při varoamonitorinku nebudou právě tím, ono většina druhů mravenců mívá často ty mraveniště malá nenápadná skrytá někde pod kamenem nebo shnilou větví nebo nenápadným trsem trávy. A ani se nemusí rozrůstat v nějaké velké kupy, úplně stačí, když se druhý rok vyrojí mravenčí mladé královny a to malé nenápadné mraveniště může být potom klidně zničeno třeba silným deštěm, ona se nějaká oplozená královna vždy někde usadí pod nějakým jiným kamenem a založí nové mraveniště, mravenčí rod tam na tom místě nevyhyne.

Milan Čáp (e-mailem) --- 21. 10. 2010
Re: Fumigace (47689) (47691) (47693)

U mě jsou naprosto normální údaje i přes 2000. Včelstva normálně
přežívají a příští rok si 'naberou a rozchovají' novou populaci.
Je na tom vidět, jak odlišná jsou stanoviště co do zamoření VD, jak jsem
se před časem zde snažil naznačit.
Ovšem zajímá mně jiný fenomén, a to je, že i přes každoroční léčení
narůstá postupně každoročně zamoření v již nechvalně známých 4-letých
cyklech. Je to dobře vidět na grafu u mé stanice ve VMS.
Co všechno na to má vliv? Že by jen tlak VD z přežívajících rojů?
Podle dat ve VMS a i dalších indicií, co se ke mě dostaly se máme příští
rok na co těšit - alespoň v některých oblastech. Kdo nebude sledovat
situaci a zaspí, bude nejspíš bez včelstev.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ve VMS lze najít řadů případů, kdy přirozený spad je t.zv. v normě, pod 1, či mezi 1-2, ale po začátku nějakého léčení, třeba po KM či teď po fumigaci spad vyskočí na stovky, někdy až k tisíci ... Ze začátku mě to jakožto eléva docela šokovalo, pak jsem zjistil, že takových případů je řada. Asi bych to ale nenazval "normální", ale špíš je to "časté" či "běžné" ...? Nevím ... Ale co takové kvantum "napáchalo" ve včelách, než spadlo?
A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec? Toť můj laický dotaz ... :-)
Klidný ale den! Jiří

Zdravim přátelé včelaři, před 3 lety jsem si koupil válce na mezistěny od Polského výrobce pana Lankoffa. Mezistěny, které si vyrábím jsou ohebné, voňavé a včelky je ihned vystaví a matka okamžitě zaklade. Je to prostě super. Se zmíněným lisem jsem nadmíru spokojen. S panem Lankoffem jsem se domluvil, že nabídnu lis i tady v Česku a pomohu mu tak překonat jazykovou bariéru. Vyrobme si nejkvalitnější mezistěny z našeho vosku, třeba i BIO MEZISTĚNY z víček doma! Každý nemá tu možnost, jako velkovčelaři, že může zajet s 500 Kg do zpracovny vosku a udělají mu tam jeho mezistěny. Teď v novém 3 letém dotačním programu běží i LIS NA MEZISTĚNY, vařák vosku, sluneční tavidlo. Využijme toho a mějme krásné a zdravé mezistěny ze svého vosku. U mne máte LIS za stejnou cenu jako v Polsku a s dotací technická pomoc z EU až o 50% peněz dostanete nazpět. Mrkněte na videa výroby mezistěn na mém webu www.vceliprodukty.cz , klidně mi zavolejte a nebo napište mail, rád se podělím o zkušenosti s výrobou. P.S. pro nedůvěřivce - dezinfekce vosku varem lze hravě zvládnout, veterina mi bez větších problémů schválila provoz výroby, takže včelích nemocí se nemusíme bát. Ahoj a přátelským pozdravem Michal Říha Pravčice 125, Hulín tel: 775 025 020

U mě jsou naprosto normální údaje i přes 2000. Včelstva normálně přežívají a příští rok si 'naberou a rozchovají' novou populaci.Je na tom vidět, jak odlišná jsou stanoviště co do zamoření VD, jak jsem se před časem zde snažil
naznačit. M.Č.

K tomuto javu napíšem svoje vysvetelenie, ktoré vás mnohých nahnevá. Ja robím pri boji s Vd v sezóne len tri fumigácia a každoročný priemer odpadnutých Vd je v priemere pod 100 ks (70-75 včelstiev)? Vlani som mal odpad 135 a doteraz z dvoch odľahčujúcich fumigácií (prvá 20,8, druhá 1.10, tretia bude až okolo 5.11, podám správu) .

Váš prípad posudzujem z poznania tu uvedených komentárov, zakladáte si hlavne Gabone, ale hlavne KM, poprípade Aerosolovaní v v poslednom mesiaci. Vieme, (a viete to i Vy), že KM je účinná v priemere na 87%a tak sa u vád postupne nabaľujú ďalšie a ďalšie akaridy.

Ja som aj teraz 17.10 kontroloval podmetové podložky v niekoľkých včelstvách a na podložke nebol žiaden Vd alebo max. 1-2 ks a to je od 1.10 už 17 dní a vy tu píšete o zber aj Tisíc Vd.

To nie je zdravé, preto urobte posledné ošetrenie v 11 mes. (už nebude žiaden plod) dokonalou fumigáciou, aby spadli všetky voľne nachádzajúce klieštiky. Nepodľahnite demagógii, že fumigácia pri teplote pod 10°C nie je účinná, ja to mám odskúšané, že to funguje, ak sa chumáču-hroznu dostane vzduch, bez, ktorého ani včely nemôžu žiť, tak sa tam dostane i fumigant.

To bude ten najsprávnejší počin, ktorý môžete ešte urobiť, ale to len v tom prípade, ak veríte, že fumigant včelstvu neublíži, myslím tým rezíduá v mede či vo vosku.

V životě jsem neviděl po fumigaci víc jak 200 roztočů na podložce, a to bylo u včelstva kde jsem omylem nevložil gabon.
Asi máte pravdu , že to může být umístěním včelstev Moje jsou u potoka otevřené k severozápadním větrům. Vemem-li pak v úvahu, že varoa pochází z Indie, moc by to vysvětlovalo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 21.10.2010 15:12:30
> ----------------------------------------
> Já se té Pepanovi prognozy nebojím a vím,že nějaká tisícovka spadlých
> v.d.včelstvo o hmotnosti kolem dvou kil nemůže ohrozit.Já tuhle situaci s
> velkým množstvím roztočů mívám tak periodicky v období asi tří- čtyř let a
> nejpříznivější a nejmíň roztočů je vždy situace následujícího roku,kdy v
> mém okolí padne značné množství včelstev.Byla doba před těmi krytyckými
> třemi lety,kdy jsem u některých včelstev i k těch 2000 spadlých roztočů měl
> a včelstvo přežilo v pohodě.Je jen škoda,že těch několik včelařů v mém
> okolí nesledují spady a tudíž nemají přehled o stavu zamoření.Až pak,jak
> jim to uhyne.
> P.Z.
>
>
>

Při mém stylu zimování mívám zimní chumáče zpravidla vždy přitisknuté k přední stěně.

Takto zimujú nie len vaše včely, ale i moje, stáva sa tak asi 1-3%, že chumáč vytvoria i vzadu, pričom to môže byť v strednej polohe Pri 10 plástoch, ale najčastejšie pri pravej alebo ľavej bočnej stene.
Niektorí si to vysvetľujú po svojom, včely musia byť blízo letáčového otvoru, no ja mám zimný letáč 150x0,7 mm vždy v strede. Ja tvrdím, že to tak nemusí byť. Ak pred zimou, prípadne v januári-lednu, včely obsadajú vždy priestor (pri stredne silnom včelstve) medzi bočnou latkou rámika a prednou alebo zadnou stenou úľa a tak je to i pod chumáčom (hrozen).
Moje vysvetlenie: včelstvo ako také musí medzi sebou neustále komunikovať (musia si odovzdávať mater. látku ML). Keďže obyčajne pri správne vystavaných plástoch nie sú otvory, cez ktoré by prechádzali z uličky do uličky, musia prechádzať z boku a zospodu rámika. Aby sa včelár o tom presvedčil stačí nadvihnúť debničku v ktorej včelstvo zimuje a uvidí včely sa nachádzať aj v najtuhšej zime pod rámikmi.
U mňa vystavané plásty v plodisku! sú pri bočných latkách nedostavané k nim až do výšky dvoch tretín a tak isto je to i nad spodnou latkou. Ak je Ms vystavaná nad Mmr, tak tam vystavané Ms sú vystavané bez týchto medzier.
Len toľko z mojej strany, prečo zimný chumáč začína zimovať pri prednej stene úľa.

Já se té Pepanovi prognozy nebojím a vím,že nějaká tisícovka spadlých v.d.včelstvo o hmotnosti kolem dvou kil nemůže ohrozit.Já tuhle situaci s velkým množstvím roztočů mívám tak periodicky v období asi tří- čtyř let a nejpříznivější a nejmíň roztočů je vždy situace následujícího roku,kdy v mém okolí padne značné množství včelstev.Byla doba před těmi krytyckými třemi lety,kdy jsem u některých včelstev i k těch 2000 spadlých roztočů měl a včelstvo přežilo v pohodě.Je jen škoda,že těch několik včelařů v mém okolí nesledují spady a tudíž nemají přehled o stavu zamoření.Až pak,jak jim to uhyne.
P.Z.

Pepane, nestraš, mám doma na zahradě podobnou situaci(naštěstí jen 4 včelstva), vloni to bylo taky hrůza a na jaře prázdné úly nebyly. Petr taky dával gabony,včelky přezimují v pohodě, ale prostě musí léčit poctivě ev. nátěr na jaře.
Přitom 2km vzduchem mám maringotku, kde není roztoč.... Ve vsi je pořád dost včelstev, mluvil jsem s jedním sousedem cca 200m vzduchem taky roztoče neměl před týdnem po fumigaci. Jediný rozdíl byl v tom že po Gabonu na rozdíl ode mě dal Formidol. To ale nemusí znamenat, že Gabony nefungují, nebo že tam roztoči za týden nebudou padat. Hned vysvětlím. Mám hodně silná včelstva a přestože nejsem moc doma, tak jsem pozoroval, že moje včely někde loupí. Mimochodem pro začátečníky: včelstvo lítá více v porovnání s jinými, obvykle silné. Pokud si nejste jisti chyťte přilétající včelku a opatrně její zadeček zmáčkněte proti nehtu palce, aby Vás nebodla a pokud nese zásoby - vyzvrací sladkou kapku z medového váčku. Takže po letošní velmi rojové sezóně budou včely likvidovat zalítlé roje dokud budou moci vylétnout ven. Ctělo by to, aby klesly teploty pod 10 st. a zůstali tak trvale, pak by se to léčilo! Stejně ale nerozumím tomu, proč včely v maringotce neloupí a roztočů je tam málo. když je maringotka v doletu včel ze zahrady.
Radek Hubač, Pardubicko

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 21.10.2010 14:27:45
> ----------------------------------------
> To jsou ovšem šílené údaje. To bych se obával na jaře prázdných úlů.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Fumigace
> > Datum: 21.10.2010 12:18:01
> > ----------------------------------------
> > Petr (94.125.216.34) --- 21. 10. 2010
> > Fumigace
> >
> > Spady po fumigaci se pohybovaly v rozmezí 500-1000ks,dle velikosti
> > včelstva.Včelstva umístěna v katastru UH.Hradiště.Zajímal by mě spad
> > roztočů,zda-li má někdo v této aglomeraci včelstva a také důsledně sleduje
> > zdravotní stav svých včelstev.
> > P.Z.
> > xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> > Petře, neuvažoval jste o zadání Vašich údajů do Varroa Monitoring Systemu?
> > Vaše data by mohla pomoci kolegům z okolí a Vy byste zase mohl čerpat z
> > jejich dat. Tedy pokud by nějaká byla ... Momentálně je, jak vidím, v okolí
> > UH dosti mrtvo, což je škoda, zejména vzhledem k udaným hodnotám spadu.
> > Každopádně díky za informaci a hodně ať se Vám daří. Jiří
> >
> >
> >
>
>
>

U mě jsou naprosto normální údaje i přes 2000. Včelstva normálně
přežívají a příští rok si 'naberou a rozchovají' novou populaci.
Je na tom vidět, jak odlišná jsou stanoviště co do zamoření VD, jak jsem
se před časem zde snažil naznačit.
Ovšem zajímá mně jiný fenomén, a to je, že i přes každoroční léčení
narůstá postupně každoročně zamoření v již nechvalně známých 4-letých
cyklech. Je to dobře vidět na grafu u mé stanice ve VMS.
Co všechno na to má vliv? Že by jen tlak VD z přežívajících rojů?
Podle dat ve VMS a i dalších indicií, co se ke mě dostaly se máme příští
rok na co těšit - alespoň v některých oblastech. Kdo nebude sledovat
situaci a zaspí, bude nejspíš bez včelstev.

Milan Čáp

Dne 21.10.2010 14:27, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> To jsou ovšem šílené údaje. To bych se obával na jaře prázdných úlů.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: J. Matl<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Fumigace
>> Datum: 21.10.2010 12:18:01
>> ----------------------------------------
>> Petr (94.125.216.34) --- 21. 10. 2010
>> Fumigace
>>
>> Spady po fumigaci se pohybovaly v rozmezí 500-1000ks,dle velikosti
>> včelstva.Včelstva umístěna v katastru UH.Hradiště.Zajímal by mě spad
>> roztočů,zda-li má někdo v této aglomeraci včelstva a také důsledně sleduje
>> zdravotní stav svých včelstev.
>> P.Z.
>> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>> Petře, neuvažoval jste o zadání Vašich údajů do Varroa Monitoring Systemu?
>> Vaše data by mohla pomoci kolegům z okolí a Vy byste zase mohl čerpat z
>> jejich dat. Tedy pokud by nějaká byla ... Momentálně je, jak vidím, v okolí
>> UH dosti mrtvo, což je škoda, zejména vzhledem k udaným hodnotám spadu.
>> Každopádně díky za informaci a hodně ať se Vám daří. Jiří
>>
>>
>>
>

To jsou ovšem šílené údaje. To bych se obával na jaře prázdných úlů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 21.10.2010 12:18:01
> ----------------------------------------
> Petr (94.125.216.34) --- 21. 10. 2010
> Fumigace
>
> Spady po fumigaci se pohybovaly v rozmezí 500-1000ks,dle velikosti
> včelstva.Včelstva umístěna v katastru UH.Hradiště.Zajímal by mě spad
> roztočů,zda-li má někdo v této aglomeraci včelstva a také důsledně sleduje
> zdravotní stav svých včelstev.
> P.Z.
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Petře, neuvažoval jste o zadání Vašich údajů do Varroa Monitoring Systemu?
> Vaše data by mohla pomoci kolegům z okolí a Vy byste zase mohl čerpat z
> jejich dat. Tedy pokud by nějaká byla ... Momentálně je, jak vidím, v okolí
> UH dosti mrtvo, což je škoda, zejména vzhledem k udaným hodnotám spadu.
> Každopádně díky za informaci a hodně ať se Vám daří. Jiří
>
>
>

Klícku mám zaříznutou v plástu, takže z obou stran plástu mají včely přístup k matce a meziplástová mezera není zvětšena. Klícku jsem umístil mírně k přední stěně, nikoliv přímo doprostřed (přesněji řečeno k první třetině plástu směrem ke středu). Při mém stylu zimování mívám zimní chumáče zpravidla vždy přitisknuté k přední stěně. Stoupají vzhůru (do medné komory). Proto jsem klícky umístil k horní loučce. Sílu včelstev odhaduji na 1,5-2,5 kg včel, takže chumáč bude sedět minimálně přes 2 NN. Všechna včelstva se naštěstí seskupila centrem ke středu nástavku.

Myslím, že víc jsem pro zajištění trvalé přítomnosti klícky v chumáči asi udělat už nemohl, takže již jen zbývá čekat, jak experiment dopadne, případně provést ještě nějakou korekturu. Chumáče mohu pozorovat svrchu a očky mohu kontrolovat, zda jsou přitisknutý k přední štěně.

Nedávno jsem tu psal o tom, že vyšetření zimní měli při zimování v několika NN považuji za zcela neobjektivní, takže to jen připomenu a dál to nebudu rozepisovat. Taky mám zkušenosti s nebývale vysokými spady roztočů v předjaří u jinak zdravých včelstev. Řídím se dle spadů z fumigací. Zimní spady mě nezajímají.

K tomu zimnímu růstu včelstev dodávám, že mi je to zhola ukradené, protože po spojení včelstev již žádný růst potřebovat nebudu, protože včelstva budou již ve snůškové síle, takže mě stačí jen pozvolný nástup plodování k obměně zimní včel, která u velmi silných včelstev nevysílených překotným plodováním probíhá až v průběhu dubna a května. Překotné plodování by bylo jen na úkor výnosu a urychlovalo by odchod dlouhověkých včel a příchod rojové nálady, které budu opět čelit prostým rozpůlením včelstev. Výsledek takového počínání je, že včelstva jsou od začátku předjaří v neustálé snůškové připravenosti a aktivitě (rozdělení včelstev v půlce jara snůškovou aktivitu včel nesnižuje, naopak spíše zvyšuje, protože po rozpůlení včelstva včely ztratí chuť k rojení… letos jsem si to ověřil…celkový výnos nebyl nižší než při standardním postupu, rojová nálada se tímto jednorázovým zásahem naprosto eliminovala a do konce sezóny byl od ní klid).

MV

Petr (94.125.216.34) --- 21. 10. 2010
Fumigace

Spady po fumigaci se pohybovaly v rozmezí 500-1000ks,dle velikosti včelstva.Včelstva umístěna v katastru UH.Hradiště.Zajímal by mě spad roztočů,zda-li má někdo v této aglomeraci včelstva a také důsledně sleduje zdravotní stav svých včelstev.
P.Z.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Petře, neuvažoval jste o zadání Vašich údajů do Varroa Monitoring Systemu? Vaše data by mohla pomoci kolegům z okolí a Vy byste zase mohl čerpat z jejich dat. Tedy pokud by nějaká byla ... Momentálně je, jak vidím, v okolí UH dosti mrtvo, což je škoda, zejména vzhledem k udaným hodnotám spadu. Každopádně díky za informaci a hodně ať se Vám daří. Jiří

Zaznamenal jsem přínos současných voleb pro včelaření. Z předvolebních tiskovin na tlustším křídovém papíru jsou dobré podložky pro fumigaci.

Nedá mě to,abych se "nepochlubil" s letošní první fumigací dýmem,kterou jsem prováděl 14.10. Teplota vzduchu 11 stupňů,pásek zavěšen.V měsíci srpnu aplikován gabon PA 92.(tři pásky na včelstvo u otev.plodu-spady po dobu léčby denně cca 15- 20ks).Včelstva při fumigaci bez plodu-u třech vyřezány velmi malé zbytky zavíčkovaného.
Spady po fumigaci se pohybovaly v rozmezí 500-1000ks,dle velikosti včelstva.Včelstva umístěna v katastru UH.Hradiště.Zajímal by mě spad roztočů,zda-li má někdo v této aglomeraci včelstva a také důsledně sleduje zdravotní stav svých včelstev.
P.Z.

>Kromě toho nebudu mít problém s přeléčením včeltev v předjaří v případě nutnosti. Nátěr plodu u bezplodových včelstev, respektive u včeltev bez zavíčkovaného plodu (nejdříve za 9 dní po vypuštění matek se objeví první zavíčkovaný plod)odpadá, stačí jen fumigace či aerosol, což je podstané zlehčení.<
------------------------------------------------------------
Zřejmě předpokládáte, že u takto zimovaných včelstev (matka do jara v izolační klícce)nebude v zimní měli nález roztočů nad kritickou hranici (3 ks). Pomineme skutečnost, že žádné nám dosud známé léčivo nemá na roztoče (ani foretické) 100%-ní účinnost.

Zimujete ve čtyřech nízkých nástavcích. Já též. Protože jsem se v roce 2009 počal více věnovat varroamonitoringu sledoval jsem i spady po odběru zimní měli. Mohu Vás ubezpečit, že v takto zimovaných včelstevech je pro roztoče uhynulé po podzimním léčení tolik schovávaček (míst kam mohou zapadnout), že veškerý monitoring roztočů v zimní měli je neprůkazný. Včely, tak jak rozšiřují zjara svoji působnost v prostoru úlu, čistí další buňky v nižších "patrech" a při tom vyhazují i mrtvé roztoče, kteří uhynuli při podzimním léčení. Tito roztoči pak zkreslí spad přirozeného úhynu ve sledovaném období (Leden - Únor). Čili, nespoléhejte na to, že izolace matky Vám v tento problém vyřeší. Namátkou jsem otevřel záznam na včelstvu č. 9. Spad roztočů po 9-ti dnech do 12.04.10 činil 21 ks. Dne 13.04.10 jsem prováděl jarní úpravu včelstev která spočívá v prohození dvou spodních nástavků nad dva horní (úlové dno: 1,2,3,4 - zima, a úlové dno: 3,4,2,1 - jarní úprava ). Spad roztočů dne 17.04.10 (po 5-ti dnech) činil 86 ks, 24.04.10 (po 7-mi dnech) 8 ks, se snižující tendencí do 01.05.2010 kdy byl spad po 2 dnech 1 ks. Toto se opakovalo s malými rozdíly u všech sledovaných včelstev. Nemůžete proto spoléhat na to, že v období sběru zimní měli nebudete mít nález roztočů. Stačí krátké oteplení např. v lednu a máte na podložce červeně naseto. Toto může fungovat u včelstva zimovaného v jednom nástavku. U včelstev zimovaných ve více nástavcích nikoli a nikdy a nikdo nezhodnotí zda se jedná o přirozený úhyn roztočů nebo o uhynulé roztoče po podzimním léčení a spadlé po úklidu (čištění buněk). Přesto, by mne výsledek Vašeho pokusu zajímal i ztohoto hlediska.
Zdravím JK

Opět zdůrazňuji, že hlavní důvod, proč experimentuji se zimováním matek v IZO klíckách, je ten, abych je bleskurychle mohl při spojování včelstev v předjaří dle potřeby a záměru odebrat. Jsem líný je v předjaří hledat.

Martin, posledných 30 rokov boli tak vhodné zimné mesiace na kladenie matiek, že často (poľa množstva plusových denných teplôt)k zimným včelstvám pribudlo od 3 do 8 tisíc včiel, čo je ohromný prínos pre každé včelstvo. Tento jav bol včelármi opomínaný, aj preto jarný nástup bo silný čo často končilo rojmi. Takto od od roku 1960 do r. 1982 nebolo a jarný rozvoj bol značne opozdený a tam boli naozaj dobré aj záložné matky. Takto podobne to môže byť podľa prognóz niektorých meteorológov už v tejto zime.

Týmto chcel povedať, že obmedzenie matiek v plodovaní je kontraproduktívne a nemá význam.Ak včelstvo posledným účinným zásahom proti V.d., nie je potrebné matky klietkovať aby sme zabránili plodovaniu M v súlade s prírodou! Práve aj ja som robil pokusy s klietkovaním matiek v zime a dopadlo zle.

A nakoniec, včelár nemôže byť lenivý-líný, lebo keď už raz vloží toľko energie do celoročného ošetrovania včelstiev, musí si nájsť aj čas na vyhľadanie matiek, veď v tomto období nie ich vyhľadanie náročné. Pri vašich silných včelstvách (často nás o tom presviedčate) nie je potrebné včelstvá na jar ostatné včelstvá posilňovať.
Človek je už taký, uverí až kým si sám nerozbije nos pri páde na zem a patrím tam i ja.

Mohu se Vás zeptat, v čem vidíte příčinu toho, že matka přezimovaná v IZO uhynula? M.V.

Úplne jasnú príčinu nepoznám, pokusov nebolo toľko aby som sa mohol fundovane vyjadriť, v predchádzajúcom komentári som čiastočne naznačil prečo, človek neodhadne kde sa bude zdržovať zimný chumáč.

V 80-tich rokoch bola táto problematika rozoberaná v OVP, miesto činu Kanada, počet matiek 28, uložených v silnom sústredenom včelstve. Bolo by treba nájsť a podľa ich technologického postupu matkám vytvoriť podmienky. Poznám včelára, ktorý to chcel napodobniť, ale všetky M uhynuli.

Je to trochu zložitejšie ako si myslíme. Ja používam iný typ IZO-látora, je plochý hrubý 14 mm a má otvory vytvorené MMr z strán klietky, výhoda je tá, že stačí rozšíriť plástové medziuličky o 4 mm a na drôte ju vpustiť do stredu plochy plásta.

Priemyselná klietka môže spĺňať parametre na umiestnenie M, len klietku by bolo dobré užšou stranou "zarezať" do plástu a vsunúť ju tak aby vyčnievala do uličky, aby mohli k M prichádzať včely alebo naplocho a včely budú mať prístup k matke z dvoch uličiek.

Zložitejšie môže byť umiestnenie klietky, aby bola vždy pokrytá zimujúcimi včelami. Stále to bude o sile zimného chumáča, v mojom prostredí včely zo začiatku zimy sedia pri prednej strane- tam kde je letáč úľa a ten postupuje smerom hore a až potom dozadu. Takže klietka s matkou by mala byť uložená na hranici prázdnych buniek a uloženého medu s ohľadom na postup včiel smerom k hornej latke R.

Opět zdůrazňuji, že hlavní důvod, proč experimentuji se zimováním matek v IZO klíckách, je ten, abych je bleskurychle mohl při spojování včelstev v předjaří dle potřeby a záměru odebrat. Jsem líný je v předjaří hledat. Přesněji řečeno připadá mi kontraproduktivní je v říjnu vypouštět a kolem začátku března opět hledat. Takové ty věci, jako efektivnější "jarovizace" včelstev a omezení varroázy (varroózy chtete-li) vnímám jako přidružené užitky, nikoliv jako hlavní motiv, proč to zkouším. Kromě toho nebudu mít problém s přeléčením včeltev v předjaří v případě nutnosti. Nátěr plodu u bezplodových včelstev, respektive u včeltev bez zavíčkovaného plodu (nejdříve za 9 dní po vypuštění matek se objeví první zavíčkovaný plod)odpadá, stačí jen fumigace či aerosol, což je podstané zlehčení.

MV

Hm, z hlediska přežití divokého včelstva byl čas na jeho přesunutí do úlu nejpozději tak v září. Později už včelky nejsou schopny dostatečně opravit přesunuté dílo. Takže nyní je podle mně nejvhodnější je "vylámat" a přesunout do běžného úlu až po přežití po zimě v předjaří. Rovněž napadení varaózou by šlo teoreticky v předjaří "pokrýt" nátěrem plodu. Píšu teoreticky, protože prakticky je dnes zákonná povinnost včelaře léčit na podzim a po novém roce odevzdat vzorek měli k vyšetření. Pokud by to nebylo a přišlo se oficiálně k takhle nalezenému včelstvu až v předjaří, nemám představu, jestli by to neznamenalo automaticky minimálně utracení toho včelstva, možná rovnou i nějaká pokuta.
Jedině že by se do tohoto prostoru se včelstvem teď na podzim "vlámalo" tak šikovně, aby včelky šly ošetřit a šla z nich odebrat měl, ale aby zimu přežily na původním místě v původním divokém díle. Pak by to prostě bylo jen další nahlášené stanoviště a v předjaří ošetřené včelstvo přemístěné do obyčejného úlu.

Zimovat zaklíckované matky jsem zkoušel loni. V zasílacích (neprůlezných) klíckách uhynulo vše. V školkovacích (průlezných) klíckách přežila polovina matek. Klíckováno v listopadu, puštěno koncem března. Matky na jaře kladly normálně. Takže cesta tudy vede, ale velmi záleží na poloze klícky v chomáči. Raději začínat v horní části chomáče a možná v polovině zimy zkontrolovat a případně přesunout klícku. Nutnou podmínkou jsou velmi silná včelstva a samozřejmě rezervní matky :-).

Zdravím vás Martine,
zkoušet se musí, ale opatrně, stačí jedno včelstvo, osobně tomu předpovídám 50/50. Ozývám se ale proto, že si myslím, že zimní a jarní plodování nemá na rozvoj roztoče zásadní význam. Proto klíckování za tímto účelem podle mne také nemá význam. U sebe jsem ještě nikdy neviděl mladou samičku roztoče, čerstvého světlejšího dospělce na podložce dříve, než v květnu. Dokonce jsem měl letos na přelomu dubna/května spad i 100 za týden a ani jeden nebyl světlý.

Klíckování matek je opravdu jistý způsob jak nemít včelí plod při podzimním ošetřování včelstev Ale...
Již je to dávno, co jsem všechny matky zaklíckoval, nechal jsem je pocelou dobu kdy by mohl být ve včelstvu plod, přidal jsem týden /matka v klícce byla umístěna mezi plodem/. Hned začátkem listopadu, možná koncem října , se ochladilo a napadl sníh. Po tomto období a ošetření včelstev jsem pouštěl matky . Výsledek: třicet šest uhynulých v klíckách, včelstva vytvářela chomáč ne kolem matky , ale kde jim to vyhovovalo asi vzduch , zásoby a pod., dalších několik matek uhynulo hned na jaře či koncem zimy. Vše jsem pospojoval, vytvořil veleobří včelstav a snůška na konec nebyla katastrofální. Abych zabránil rojení, podařilo se pomoci odělků stav včelstev obnovit.
Podle mé zkenosti bych se dlouhodobě bál mít uzavřenou matku,pokud klíckovat pro léčení včelstev, raději začít co nejdříve.pokud by to bylo v pozdější době , je nutno sledovat chomáč, zásoby a klícku s matkou.

Děkuji za velmi podmětný příspěvek př. Křapky.

V souvislosti s tím jsem si vzpomněl na to, jak se tu diskutovalo o tom, jak probíhá transport potravy v zimním chumáči (diskuze kolem tzv. "sycení").

Můj názor je takový, že pokud bude matka v jádru chumáči, vyhladovění nehrozí. V centru jsou včely poměrně aktivní a nevidím důvod, proč by měly škudlit, začne-li je matka pobízet k nakrmení.

Kladení matky se odvíjí o toho, zda a v jakém množství je krmena mateří kašičkou. Matka bude klást vajíčka, akorát je nebude moci položit do buňky. Určitý pokles zájmu o ni asi nastane. Otázka je, zda to bude v konečném důsledku vadit.

Letos jsem ve dvou včelstev klíckoval matky, které už přestaly plodovat (ve včelstvech byl již jen poslední vybíhající plod). Bez problému vydržely 3 týdenní věznění stejně jako ostatní matky, které v září při klíckování stále plodovaly.

MV

>Klícky jsem vložil do středu 3. nástavku ode dna (celkem 4 NN, horní dva s hlavním dílem zimních zásob). Včelstva jsou poměrně silná, centrum chumáče se zatím nachází všude ve 3. NN.<
------------------------------------------------------------
Nechci sýčkovat, zatím bych však nedělal tento pokus v masívní míře. Nejsem přesvědčen, že včely matku v zimním období ošetřují tak pečlivě jako v období plodování. Proto zde hrozí pro matku nebezpečí nezájmu ošetřovatelek, pokud matka nebude mít možnost po delší dobu klást vajíčka. To bývá jednou z příčin zimních ztrát zvláště starších matek. Můžeme si to zdůvodnit tím, že jsou včelstvem tyto matky pokládány za vadné. Pokud si v zimním období za příznivých teplotních podmínek prohlédneme včelstvo a nevidíme ještě žádný plod, tak můžeme matku spatřit na glicidových zásobách jak se zde sama přiživuje. To může znamenat jediné, že včely o matku nejeví zvláštní zájem a matka pokud chce přežít se musí živit sama. Pokud bude tedy věznění trvat do období po zimním slunovratu a matka nebude moci založit plodové hnízdo, hrozí nebezpečí jejího úhynu hladem. Spíše bych to viděl po dvacetidenní (nebo chcete-li i čtyřtýdenní)izolaci matky na použití jednoplástového izolátoru zhotoveného z mateří mřížky a situovaného ve včelstvu tak, jak míníte umístit klícku s matkou a to tak, aby tento izolátor byl včelstvem pojat do zimního hroznu. V každém případě mne ale Váš pokus zajímá a byl bych rád, pokud byste se o získané zkušenosti s námi podělil.
JK

Zdravím.
Sám jsem kdysi doloval včely ze zdi,kde sídlily řadu let(ještě u nás neúřadovala celoplošně varroáza).Bylo to v listopadu,po vybrání několika cihel ve štítové zdi bylo možno včelstvo vybrat.Vylámal jsem několik plástů,krajní byly prázdné,potom následovaly zásoby.Včelstvo už sedělo v chumáči a po jeho dosažení bylo možno je vymést.Použil jsem rojáček na 6 rámků vystrojený zásobními plásty,kam jsem včely vymetl a uložil cca na týden do sklepa,potom přišel rojáček omotaný plstěnými uteplivkami do včelína.
Bohužel tento pokus o záchranu zalétlého včelstva nedopadl dobře,ještě v únoru žily a poté padly kvůli nedostatku zásob.Při zjišťování příčiny jejich úhynu měly 2 plásty s plodem a chumáč činil necelý 1 kg včel.
Toto píšu jen jako zajímavost,tím nechci nikoho navádět k usazování zalétlých rojů neznámého původu,platná legislativa dnes takové pokusy nedovoluje.Také vypuštění na odlehlém místě = jejich likvidace,v tuto dobu je to už bez šance.
Nicméně,pokud tam žijí už několik let a jsou to stále ty samé,jak píše Jiří,možná by si tu šanci zasloužily...
Pavel.

Dejte nějaké spojení na Vás a aspoň kraj, někdo se ozveme a pomůžem.
zdenek

Pavel má pravdu, akékoľvek dotácie platíme všetci a je to v rozpore s volným trhom. Celý cirkus okolo dotácii musíme draho zaplatiť byrokratickej mašinérii a tá si vyberá drahé výpalné. Kľudne sme si mohli vymieňať tovar z ruky do ruky medzi susedmi podľa pravidiel trhu /výhodnosti/ a úradníkov treba z toho vynechať. Dotácie deformujú trh. Je to len ďalšia zamaskovaná daň.

Pane Turčáni, matky mám samozřejmě v IZO klíckách (klícka s mateří mřížkou… používám toto: http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova). Matky jsem nechal izolované především kvůli tomu, abych je nemusel začátkem předjaří, kdy budu včelstva spojovat, vyhledávat. Klícky jsem vložil do středu 3. nástavku ode dna (celkem 4 NN, horní dva s hlavním dílem zimních zásob). Včelstva jsou poměrně silná, centrum chumáče se zatím nachází všude ve 3. NN.

Mohu se Vás zeptat, v čem vidíte příčinu toho, že matka přezimovaná v IZO uhynula?

MV

"protože by něm už mělo být asi 32 kilo cukru a asi 21 litrů vody."

Taky by šlo přidat dalších 80 - 100 litrů vody s příslušným kořením, převařit, nechat ochladnout, pak kvasinky , dát do demižónů a udělat z toho nějaký "medovinový" nápoj.
Nebo na každých cca 100 litrů kvasu z ovoce, tak pozdě asi už jen jablečného, přidat tak asi 2 litry toho cukerného roztoku a zvýšit tak výtěžnost pálenky.....
Aspoň trochu tak snížit to množství roztoku, protože stoprocentní jistota, že se během zimy nezkazí, není.

Nasycený roztok cukru se dá odhadnout z medu, jak je v něm cca 20 % vody, už nekrystalizuje. To odpovídá koncentraci cukr voda zhruba 4:1 a do 40 litrů cukerného roztoku 3:2 se tak musí dát dalších asi 50 kilo cukru, protože by něm už mělo být asi 32 kilo cukru a asi 21 litrů vody. To je málem trojnásobné množství než původní roztok.....

Vidím to na prosté uskladnění toho roztoku 3:2 v co největším chladu v čisté vymyté nádobě , případně na preventivní převaření, 40 litrů třeba i na vícekrát, 10 - 20 litrový kastrol se doma určitě najde, a na přidání toho roztoku propolisu jako konzervaci. Případně, jestli bude hodně teplá zima, tak na další převaření v zimě....

Pokud vysloveně usilujete o zamezení plodování, neznám efektivnější, účinnější a zaručenější metodu než klíckování matek. Letos to dotahuji až do takového extrému, že nechám matky v klíckách do konce února či začátku března (dle počasí, respektive dle začátku předjaří). Když matky v klíckách vydrží 4 týdny bez "ztráty kytičky", snad vydrží i 5 měsíců. Úskalí je v tom, aby centrum chumáče neopustilo matku. Takže jsem moc zvědavý na předjaří, až budu vyhodnocovat výsledky.

Martin, z výsledku môžete byť sklamaný, poukazujete na na Váš ojedinelý prípad, ja som držal matku v IZO (nie v klietke) až 73 dní, ale v sezóne nie v zime, je to rozdiel.

Správne predpokladáte ohrozenie matky z jej nepokrytia klietky zimným chumáčom včiel, včely sa riadia uloženými zásobami a bez pardonu M opustia. Navyše by som rád vedel, pretože hovoríte o klietkach, či sú opatrené mater. mriežkou, aby mohli včely M navštevovať, je to dôležité pre jej prežitie alebo je to typická klietka do ktorej včely nemôžu voľne vchádzať. Pýtam sa preto, že ak M vložíte do typickej pridávacej klietky, včelstvo ak bude mať eštze vajíčka alebo mladý plod, na 100 % bude včelstvo robiť náhradný-nouzový chov M.

Ja som skúšal prezimovať M v IZO, ale pokus nevyšiel. Preto urobte pokus v max. 2-3 včelstvách, pretože nie jedno či včely do konca zimy budú bez M alebo s M. Mne po úhyne M prešli včely do stavu trúdic-trubčíc a na jar som mal problém im pridať M, navyše včelstvo bude zaostávať v jarnom raste.

Tento spôsob izolácie M som robil robil cca 15 rokov, prestal som pre 9 rokmi, pretože ošetrenie včelstiev proti V.d. robím oveľa jednoduchším spôsobom a s takým istým výsledkom ako pri 21 dňovej izolácii, ak nie lepším.

Po zime sa so skúsenosťami podeľte s nami.

>>>Věci mají mít tu skutečnou hodnotu, jakou mají mít, aby člověk měl
představu o hodnotách, aby byl schopen si jich vážit. <<<<
A proto si važ když ti někdo zaplatí za opylování i to málo. To je vlastně to nejdůležitější z tvé chovatelské práce a ten med je vlastně až druhořadá záležitost. Proto ber a važ si tak práce svých včeliček.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 20.10.2010 15:45:05
> ----------------------------------------
> """"""Či je to něco jiného než česká závist?""""
>
> Jakápak závist? to jsou zase jen mé a Vaše peníze, ze kterých už někdo
> ukrad, voškubal, .... (oficiálně uplatnil náklady na přerozdělování) k čemu
> takové do nekonečna oblbování a rádoby darování, ale z cizího?
> Věci mají mít tu skutečnou hodnotu, jakou mají mít, aby člověk měl
> představu o hodnotách, aby byl schopen si jich vážit. Obyčejný včelař na
> tom nikdy nevydělal a nikdy nevydělá. Jestli se zvýší dotace na včelstvo o
> 100Kč/rok, sníží se cena medu o 5 Kč/kg. K čemu je to dobré?
> Někdo namítne, že si koupím levněji med ale není schopen domyslet, že na tu
> slevu si ze svých daní a DPH už dávno dvojnásobně předplatil, v tom je ten
> zásadní problém.
>
>
>

Mam napad roztok zahrat a nasypat do nej dalsi mnozstvi cukru, dukaldne rozmichat. Ma nekdo sajn, jak husty roztok by musel byt, aby se cukrem zakonzervoval. Jedna se jen o preziti zimy, na jare bych jim podnecoval. P.Z.

Cukrový roztok v pomere 3:2 je už teraz dostatočne koncentrovaný, preto netreba nič do neho pridávať. Ja by som roztok tak ako je zohrial na vyššiu teplotu 80-100°C, čím sa zničia prípadné kvasinky v ňom. Roztok nalial do 2 litr. PET fliaš, prípadne do 25 litr. Al nádob a pevne uzavrel, odložil do chladnejšej miestnosti.
Takto upravený a uložený roztok istotne vydrží v dobrom stave do IV. mesiaca, keď sú denné teploty nad 12°C.