Včelařská konference

RP: Kdyby takhle zavčelené území, jako je tento stát, bylo bez včelařů napadeno něčím takovým jako varaózou, první reakce během 2 - 3 let by byly úhyny 90 - 95 nebo ještě víc procent včelstev. Na takovém počtu by to zůstalo viset a postupně, jak by se čím dál víc prosazovala určitá odolnost proti roztoči, počet včelstev by se postupně zvyšoval, až by vznikly včely tolerantní k varaóze. Možná za 5, možná za 20 let.
--------------------------------------------------------

zajímavý článek na wikipedii:
Invaze králíka divokého v Austrálii

Cituji: "Králíci nakažení účinnější variantou umírali a s nimi i virus. Naproti tomu méně účinné varianty se šířily snáze a imunizovali proti těm nebezpečnějším. Navíc se přirozeným výběrem vyselektovali pouze ti odolnější králíci. Nakonec zůstala pouze jeho varianta s necelou 40% účinností… Králíci se uzdravili a po určité době začali jejich počty opět narůstat. Nutno podotknout, že toto je obecný princip, jak takové epidemie (lhostejno zda přirozené či úměle vyvolané) fungují a předpoklad, že by to někdy mohlo být jinak, je dost pochybný. V podstatě lze vždy očekávat maximálně jen radikální a dočasné omezení králičí populace."

A u nás se očkuje a očkuje a pořád umírají...

Také znám včelaře, kteří to dělali všelijak (a poučeni přírodním výběrem už to tak většinou nedělají), to ale neznamená, že to tak dělají všichni, kterým gabon neochránil včely.
Minimálně mě osobně nepřesvědčíte. :)
Vím jak jsem v r.2007 gabon do včel dával. :)

RK

To není mýtus. Jako důvěrník občas něco vidím na vlastní oči Př. loni zemřel jedem včelař který trousil stále nějaká moudra. Rodina mně pak pozvaal k dokončení léčby. Gabon byl vložen v horním nástavku místo dvou vyjmutých rámků plodiště bylo samozřejmě dole. Tam na ten gabon včela nezabloudila ani omylem.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 13:26:05
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
> Velkým omylem je si myslet, že nám některý přípravek něco vyhubí. Gabon
> jako takový je určen jako prevence a ne k usmrcení rostočů když včely
> vychovávají zimní generaci.
> ..............
>
> >Já to dodnes chápu tak, že ochrana zimní generace spočívá právě v tom, že
> ve vhodnou dobu nám nějaké přípravky vyhubí s nějakou účinností roztoče,
> kteří by nám jinak poškodili zimní generaci včel.
> >Když tam roaztoči nejsou, potom samozřejmě nemusíme nic hubit a zimní
> generace není roztoči ohrožena.
>
> ...................
>
> Josef Menšík napsal:
> >V každém případě záleží na jeho umístění ve včelstvu a bohatě stačí dva
> pásky umístěné přesně v plodové části roje. Účinkuje hlavně na nejranější
> stádia vývoje roztočů. roznáší ho po buňkách krmičky a ty se v jiné části
> úlu nevyskytují. >Všudy jinde nebo v nesprávný čas třebas i 10 pásků je pak
> k ničemu. Divili by jste se, čeho jsou i zkušení včelaři schopni při svém
> vynalézání. Nestačí se pak divit a chybu nikdo nehledá u sebe. Asi to hodně
> bolí. :-))
> pepan
> ....................
>
> To, kde mají být gabony umítěny je bez diskuse a je to dáno návodem
> výrobce.
> Jen je zajímavá víra těch, kteří, aby udrželi mýtus účinného gabonu, ví, že
> ti, komu gabon zimní generaci neochránil, za to můžou jeho aplikací v
> rozporu s návodem.
> :)
>
> Těžko se loučit s vlastními mýty. Asi to hodně bolí. :))
>
>
>

"Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří. Samozřejmě , že se může objevit něco náhodného co nám pomůže. Pak by chom zase museli porušit veterinární předpisy a donášet na včelnici roje z volné přírody o kterých víme dlouhodobě (znamená to důkladnou znalost okolí a to je zase spousta času) Také by jsme museli přesně znát a použít včelstva těch lajdáků jejichž včelstva jakš takš přežívají, a hlavně by jste museli zapomenou na výnosy, a med si koupit od nich. Jakékoliv zachraňování kolabujících včelstev vyloučit , brakovat a brakovat nevyhovující matky. Být vděčný za každý roj, neboť čím větší množství rojů tím větší pravděpodobnost kladného výsledku. Jinak Vám nezbývá nic jiného než to do nich valit horem dolem.
Dnešní způsob včelaření je totiž jen vytváření příhodných podmínek pro varroázu.
Chce se to také zamyslet, Proč se tak nákaza rozšířila? Co jí dříve vadilo? Co jí začalo vyhovovat? Není to právě moderní způsob včelaření? Nemůže za to právě ta naše chamtivost? A proč tedy tomu tak je?"

Já už jsem to tady psal víckrát. Kdyby takhle zavčelené území, jako je tento stát, bylo bez včelařů napadeno něčím takovým jako varaózou, první reakce během 2 - 3 let by byly úhyny 90 - 95 nebo ještě víc procent včelstev. Na takovém počtu by to zůstalo viset a postupně, jak by se čím dál víc prosazovala určitá odolnost proti roztoči, počet včelstev by se postupně zvyšoval, až by vznikly včely tolerantní k varaóze. Možná za 5, možná za 20 let.
Podobně by muselo fungovat skutečně solidní šlechtění k toleranci na varaózu. Udělat v květnu,každý rok řekněme takových 100 oddělků, červen, červenec, srpen vyhodnotit jejich toleranci, spad roztočů a podobně, přirozeně by se ty oddělky musely dělat a ošetřovat tak, aby všechny měly vzhledem k varaóze rovné podmínky. Potom vybrat na toleranci nejlepší, každý řekněme desátý, ostatní vybrakovat, těch deset včelstev nakrmit na zimu, na jaře řekněme ještě dvě včelstva z těch 10 vybrakovat a z těch 8 včelstev zase další rok udělat dalších 100 oddělků. A zase cyklus opakovat.....Jedině potom by byl selekční tlak takový, aby za pár let, za 20 let.... bylo vidět nějaký výsledek. Jenže to byla jen čistá investice, medu a dalších produktů by takový chov vytvářel minimálně.
Současný systém, kdy se udělá na 10 chovanýchh včelstev přes zimu 12 - 14 oddělků a brakují se 2 - 4 matky z tohoto chovu, vytváří tak malý selekční tlak, že asi výsledky nepřináší. O masívním nakupování chovných matek a tím přerušení selekce ani nemluvě.
Co se týká selekce druhé strany, roztočů, tak současný systém léčení zhruba takový selekční tlak na odolnost roztočů vytváří. Z každé stovky roztočů přežívá po léčení jeden dva tři? nejodolnější roztoči, kteří se další rok zase namnoží na tu stovku roztočů, a z nich zase po léčení přežijí 1 - 2 - 3 nejodolnější roztoči... a to už takových nejméně 20 let.....

Josef Menšík napsal:
Velkým omylem je si myslet, že nám některý přípravek něco vyhubí. Gabon jako takový je určen jako prevence a ne k usmrcení rostočů když včely vychovávají zimní generaci.
...............

>Já to dodnes chápu tak, že ochrana zimní generace spočívá právě v tom, že ve vhodnou dobu nám nějaké přípravky vyhubí s nějakou účinností roztoče, kteří by nám jinak poškodili zimní generaci včel.
>Když tam roaztoči nejsou, potom samozřejmě nemusíme nic hubit a zimní generace není roztoči ohrožena.

....................

Josef Menšík napsal:
>V každém případě záleží na jeho umístění ve včelstvu a bohatě stačí dva pásky umístěné přesně v plodové části roje. Účinkuje hlavně na nejranější stádia vývoje roztočů. roznáší ho po buňkách krmičky a ty se v jiné části úlu nevyskytují. >Všudy jinde nebo v nesprávný čas třebas i 10 pásků je pak k ničemu. Divili by jste se, čeho jsou i zkušení včelaři schopni při svém vynalézání. Nestačí se pak divit a chybu nikdo nehledá u sebe. Asi to hodně bolí. :-))
pepan
.....................

To, kde mají být gabony umítěny je bez diskuse a je to dáno návodem výrobce.
Jen je zajímavá víra těch, kteří, aby udrželi mýtus účinného gabonu, ví, že ti, komu gabon zimní generaci neochránil, za to můžou jeho aplikací v rozporu s návodem.
:)

Těžko se loučit s vlastními mýty. Asi to hodně bolí. :))

To co popisuje Pan Turčány platí pro celý rod včelovitých a řád hmyzu. Samečci od koce srpna mizí a objevují se noví až na jaře. Přezimují jen samičky. Ve včelstvech to ukazuje na nenormální situaci která někdy bývá i způsobena pozním přidáním matky. I to není situace normální.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 05.11.2010 12:20:35
> ----------------------------------------
> Pokud však včelstvo žije v nouzovém režimu, nemůže si vydržování trubců
> dovolit.
>
> Samozrejme, a v poslednom príspevku tieto možnosti uviedol, protestujem len
> preto, že v normálnom včelstve cez zimné obdobie, vo včelstve trúdy nemajú
> čo hľadať, ani len z rozmaru.
> V tomto čase ako autor píše nevylučujem pozostatok trúdov na podložke tým,
> že mohlo ísť o poslednú možnosť sebazáchrany včelstva, ktoré stratilo M v
> tomto pôzdnom čase.
>
> Mal som prípad, keď som umiestnil pred fumigáciou niekoľko matiek (keby
> niekoľko, ale 28)vložil do klietok, do ktorých nebol prístup včiel. Včely
> to považovali za núdzový stav, "vôňa" M im nestačila a k feromónu ML sa
> nemohli dostať. Včely okamžite robili náhradný-nouzový chov M, M sa
> vyliahli ale už nebolo trúdov a ostali trúdokladné (lenže to zistil až na
> jar). Včelstvá žili normálnym životom a na jar ako trúdokladné, kládli do
> buniek len neoplodnené vajíčka. Šťastie, že to boli dvojvčelstvá, tak po
> odstránení neoplod. M som tieto včelstvá pospájal a bolo to O.K.
>
>
>

Jaro není klíčové. U kleštíka včelího zdá se že červenec.

Velkým omylem je si myslet, že nám některý přípravek něco vyhubí. Gabon jako takový je určen jako prevence a ne k usmrcení rostočů když včely vychovávají zimní generaci. V každém případě záleží na jeho umístění ve včelstvu a bohatě stačí dva pásky umístěné přesně v plodové části roje. Účinkuje hlavně na nejranější stádia vývoje roztočů. roznáší ho po buňkách krmičky a ty se v jiné části úlu nevyskytují. Všudy jinde nebo v nesprávný čas třebas i 10 pásků je pak k ničemu. Divili by jste se, čeho jsou i zkušení včelaři schopni při svém vynalézání. Nestačí se pak divit a chybu nikdo nehledá u sebe. Asi to hodně bolí. :-))

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 09:25:51
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
>
> >Gabon- neůčinost gabonu se nedá posoudit tím, že po měsíční léčbě nejsou
> ve včelstvu včely.
> >Aby došlo k uhynu včelstva následkem přemnožení VD musí docházet k chybě
> léčení v delším časovém úseku, takže i kdyby se gabon nedal do včelstva
> vůbec, tak to nevede k uhynu, jestliže nedošlo k chybě léčení v předešlém
> roce a zůstatku většího počtu roztočů na startu.
> >Je to chyba a bylo uhyny dokázáno, že zásadní. S pozdravem Aleš
> ...............
>
> Jak se tedy podle Vás dá posoudit neúčinnost gabonu, když ne přítomností
> roztočů po léčení, popřípadě neexistujícím včelstvem, které zničili Ti
> roztoči, před kterými měl gabon včelstvo ochránit?
>
> Směr je jasný - snažme se objevit a rozchovat včelstva, která léčení
> (téměř) nepotřebují.
> Ale když už potřebujeme hubit roztoče, potom je dobré mít jasno, co můžeme
> čekat od látek, které proti roztoči používáme.
>
> A já (a nejen já) už gabonu nevěříme.
> :)
>
> Jen takový malý příklad, který si můžete dohledat v okolí Brna z letošního
> roku na varroamonitoringu - co byste řekl účinnosti gabonu, když měsíc
> léčíte gabonem a denní spady u včeltev se Vám celý srpen po dobu aplikace
> pohybují od cca 2 do cca 50 ks za den, potom ihned nasadíte KM a denní
> spady se Vám zvednou u některých včelstev až na cca 600ks za den a po 14
> dnech vám napadají v některých včelstvech tisíce roztočů?
> Že gabon byl účinný a dotyčný včelař měl léčit celý rok před tím? A víte že
> to nedělal podle metodiky?
> Kdyby nenasadil KM, podle mě už teď zřejmě nemá co fumigovat.
>
>
> Radek Krušina
>
>
>

Jiří Mátl napsal:

>V této souvislosti si co elév dovolím možná i provokativní otázku: jak se díváte na léčení v jiných obdobích než na podzim? Nemyslím teď jen na podletí.
>Myslím zejména na teorie,které považují za klíčové období pro vývoj roztoče a pro ošetření jaro ...
Díky předem na názory.
Jiří
................

Také se cítím v netradičních přístupech spíš jako začátečník a jsem zvědav, kdo co k tomuto tématu napíše.
Ale z mé letošní zkušenosti léčení KM v Hustopečích toto:

Na jaře jsem léčil 3 včelstva, která v dubnu vykazovala spad vyšší než 1ks/den, KM opakovaným použitím houbičky nad plod 65% KM.
Jedno z ošetřených včelstev bylo to, které vzniklo spojením na spad v loňském roce nejhorších včeltev.

Žádné z těchto tří na jaře KM ošetřených včeltev nemělo až do vrcholu v září přirozený spad vyšší než 4,5 roztoče za den. Potom šel spad dolů. Kdybych v jednom z těchto včeltev neměnil matku, už bych je vůbec během roku neošetřoval.
Stávající spad je u všech třech už od října pod hranicí 1ks/den.

více viz www.varroamonitoring.cz

Z toho mi plyne naděje, že hypotézy tvrdící smysluplnost jarního ošetření KM mohou mít něco do sebe.

Uvidíme s přibývajícími zkušenostmi.
:)

Radek Krušina

Ta míra se nazývá adamcova
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 05.11.2010 08:36:00
> ----------------------------------------
> "4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na
> třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975
> a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se
> na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?"
>
> Tak asi 1:10 - 1:50 je pravděpodobnost, že matka tam je v pořádku původní a
> ti trubci byli zalétlí.
> Na zbytek případů připadá nová neoplozená matka nebo dokonce kladoucí
> trubčice. Zvlášť trubčice jsou docela problém, protože běžně přidanou matku
> teď na podzim zlikvidují a na klasické metody eliminace trubčic je už dost
> zima.
> Radím počkat na teplé počasí kolem poledne, v jižní části republiky možná
> už dnes nebo zítra v sobotu, a prohlédnout. Včely jsou už v zimní
> velikosti, takže nebude větší problém najít matku a pokud jim sedne počasí,
> jsou v tuto dobu taky velice mírné, takže taková prohlídka je docela
> radost.
> Pokud budou nalezeny trubčice neboli trubčí hrboplod od nich, doporučoval
> bych v případě dostatku včelstev na stanovišti zvážit zrušení včelstva a
> vytřepání včel před úly na nějakou sluncem ohřátou podložku. Proti dost
> velkému riziku likvidace přidávané matky a jistému úhynu trubcokladného
> včelstva v zimě je tady plus posílení ostatních včelstev o vžebrané včely.
>
>
>

Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří. Samozřejmě , že se může objevit něco náhodného co nám pomůže. Pak by chom zase museli porušit veterinární předpisy a donášet na včelnici roje z volné přírody o kterých víme dlouhodobě (znamená to důkladnou znalost okolí a to je zase spousta času) Také by jsme museli přesně znát a použít včelstva těch lajdáků jejichž včelstva jakš takš přežívají, a hlavně by jste museli zapomenou na výnosy, a med si koupit od nich. Jakékoliv zachraňování kolabujících včelstev vyloučit , brakovat a brakovat nevyhovující matky. Být vděčný za každý roj, neboť čím větší množství rojů tím větší pravděpodobnost kladného výsledku. Jinak Vám nezbývá nic jiného než to do nich valit horem dolem.
Dnešní způsob včelaření je totiž jen vytváření příhodných podmínek pro varroázu.
Chce se to také zamyslet, Proč se tak nákaza rozšířila? Co jí dříve vadilo? Co jí začalo vyhovovat? Není to právě moderní způsob včelaření? Nemůže za to právě ta naše chamtivost? A proč tedy tomu tak je?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 08:17:15
> ----------------------------------------
> U nás v organizaci je nás 5, možná 6, kteří jdou tímto směrem, zbytek (asi
> 20) včelařů to vůbec neřeší a cpou to tam horem dolem a ani se o tom
> nechtějí bavit.
> P. Kovář
>
> A myslíte si, že raz dôjdu do cieľa? Je to len prelud, ktorý si prajú
> niektorí nadšenci či fanatici (nakoniec každý objav vznikol vďaka
> fanatikom).
> Od času, keď človek bližšie spoznal biológiu včely medonosnej, vyskúšal
> všetky genotypy aby "vypestoval" včely, ktoré sa zabudnú rojiť a nechajú to
> na včelárov. "Prevychovali" už niekde túto včelu, ktorá by splnila náš sen
> sa nerojiť. Ja o tom neviem.
> My skôr našimi zásahmi naučíme klieštika sa prispôsobovať novým podmienkam.
> Ani on nespí. Bolo by to krásne. Čo tak vrátiť Vd tam odkiaľ prišiel?!
>
>
>

Pokud však včelstvo žije v nouzovém režimu, nemůže si vydržování trubců dovolit.

Samozrejme, a v poslednom príspevku tieto možnosti uviedol, protestujem len preto, že v normálnom včelstve cez zimné obdobie, vo včelstve trúdy nemajú čo hľadať, ani len z rozmaru.
V tomto čase ako autor píše nevylučujem pozostatok trúdov na podložke tým, že mohlo ísť o poslednú možnosť sebazáchrany včelstva, ktoré stratilo M v tomto pôzdnom čase.

Mal som prípad, keď som umiestnil pred fumigáciou niekoľko matiek (keby niekoľko, ale 28)vložil do klietok, do ktorých nebol prístup včiel. Včely to považovali za núdzový stav, "vôňa" M im nestačila a k feromónu ML sa nemohli dostať. Včely okamžite robili náhradný-nouzový chov M, M sa vyliahli ale už nebolo trúdov a ostali trúdokladné (lenže to zistil až na jar). Včelstvá žili normálnym životom a na jar ako trúdokladné, kládli do buniek len neoplodnené vajíčka. Šťastie, že to boli dvojvčelstvá, tak po odstránení neoplod. M som tieto včelstvá pospájal a bolo to O.K.

R. K.:
Myslím, že tu všichni neřeší stále jen podzimní léčení a minimálně od přítele Holuba tu zaznělo něco jiného - ve smyslu že podzimní léčení je mnohdy již vytahování těžké munice na nepřítele, který nám zdecimoval vojsko.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

V této souvislosti si co elév dovolím možná i provokativní otázku: jak se díváte na léčení v jiných obdobích než na podzim? Nemyslím teď jen na podletí. Myslím zejména na teorie,které považují za klíčové období pro vývoj roztoče a pro ošetření jaro ...
Díky předem na názory.
Jiří

V tomto se spolu nedohodnem, na Vas popud jsem se o trubce na podlozce pres zimu pred casem zacal zajimat a bohudik to u mych vcel nefunguje tak jak pisete.T.H.

Tomáš, ale takto to platí na celom svete nie len u mňa a tak je vo všetkých jazykoch v knižkách, ktoré napísali renomovaní odborníci, nie len aby knihu napísali, ale to všetko na základe dlhých pozorovaní a na základe pokusov.
No keď na tom trváte, nebudem Vám brať váš názor, na to máme všetci právo.
Čo tak, keby sa vyjadril odborník ing. Čermák ako arbiter.

Dovolím si v této souvislosti upozornit na můj článek "K účinnosti PA92" v Moderním včelaři č. 2/2010. Problém vidím asi takto: Gabon v mých podmínkách uspokojivě účinkuje jen na roztoče, kteří se neúčastní reprodukce. Před účinky jsou dobře chráněny jak samičky kleštíka pod víčky, tak také ty na včelach, pokud jsou aktivní a pokračují v reprodukci. Problém je ten, že při počtech kleštíků do 3-5 tisíc se reprodukuje většina samiček kleštíka. V takové situaci je účinnost gabonu PA92 v mých podmínkách méně než 50 %. Teprve pokud včelstvo omezí plodování, zvyšuje se i účinnost gabonu. Nechci tvrdit, že je gabon zcela vez vlivu na přežití silně napadených včelstev. Při včasném nasazení a souhře dalších příznivých okolností může pomoci včelstvo zachránit. Domnívám se ale, že kyselina mravenčí vhodně aplikovaná prokáže lepší službu.
-------------------
Radek Krušina:
A já (a nejen já) už gabonu nevěříme.
:)
Jen takový malý příklad, který si můžete dohledat v okolí Brna z letošního roku na varroamonitoringu - co byste řekl účinnosti gabonu, když měsíc léčíte gabonem a denní spady u včeltev se Vám celý srpen po dobu aplikace pohybují od cca 2 do cca 50 ks za den, potom ihned nasadíte KM a denní spady se Vám zvednou u některých včelstev až na cca 600ks za den a po 14 dnech vám napadají v některých včelstvech tisíce roztočů?
Že gabon byl účinný a dotyčný včelař měl léčit celý rok před tím? A víte že to nedělal podle metodiky?
Kdyby nenasadil KM, podle mě už teď zřejmě nemá co fumigovat.

Pane Turčáni, nemám důvod nevěřit vaši zkušenosti na vašem stanovišti. Ale připusťte, že jinde to může být jinak. U včel téměř vše platí jen místně.
Z biologického hlediska může být pro včelstvo výhodné udržovat malé množství trubců i přes zimu, protože říjné matky se vyskytují i na podzim a zjara. Pokud přeje počasí, mají tito trubci velkou šanci šířit své geny.
Pokud však včelstvo žije v nouzovém režimu, nemůže si vydržování trubců dovolit.
---------------------------
Včelstvo ako také, nechová trúdy len preto, že má dosť potravy, trúdy vo včelstve včely ošetrujú z prísnej biologickej podstaty a nie z rozmaru. Vždy ide o prirodzené delenie včelstva pri rojení (zachovanie rodu) a v druhom prípade pri jeho záchrane, keď rojenie zlyhá chce ho nahradiť tichou výmenou matky. Vtedy vždy zakladá chov trúdov a to aj v pôzdnom lete.

Vždy keď som v zime našiel na podložke trúda, vždy išlo o stratu matky, aj tu môže byť výnimka (čo sa mi stalo) vo včelstve s trúdom na podložke som našiel M, ale žiaľ bola neoplodnená. A pritom bola taká krásna.

Díky Radku za upřesnění.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 04.11.2010 13:52:55
> ----------------------------------------
> a.turčány napsal:
>
> ...Prepáčte Radku, ja som si len vybral príhodnú vetu z vášho komentáru,
> na ktorý som reagoval. Nešlo o Vás osobne (veď vás skoro 5 rokov cez
> Konferenci a teraz i na vcely.sk), písal som všeobecne, pretože sa čudujem,
> niektorým komentárom kde sa tento postup v likvidovaní Vd často uvádza.....
> ..........
>
> Nechci Vám do toho moc vstupovat, ale na slovenské konferenci se setkáváte
> asi spíš se mnou, ne s Radkem Hubačem.
> Nechtěl bych Radka Hubače kompromitovat u slovenských kolegů mými názory na
> ošetřování proti roztoči.
> :)
>
> s pozdravem
>
> Radek Krušina
>
>
>

Aleš Molčík napsal:

>Gabon- neůčinost gabonu se nedá posoudit tím, že po měsíční léčbě nejsou ve včelstvu včely.
>Aby došlo k uhynu včelstva následkem přemnožení VD musí docházet k chybě léčení v delším časovém úseku, takže i kdyby se gabon nedal do včelstva vůbec, tak to nevede k uhynu, jestliže nedošlo k chybě léčení v předešlém roce a zůstatku většího počtu roztočů na startu.
>Je to chyba a bylo uhyny dokázáno, že zásadní. S pozdravem Aleš
................

Jak se tedy podle Vás dá posoudit neúčinnost gabonu, když ne přítomností roztočů po léčení, popřípadě neexistujícím včelstvem, které zničili Ti roztoči, před kterými měl gabon včelstvo ochránit?

Směr je jasný - snažme se objevit a rozchovat včelstva, která léčení (téměř) nepotřebují.
Ale když už potřebujeme hubit roztoče, potom je dobré mít jasno, co můžeme čekat od látek, které proti roztoči používáme.

A já (a nejen já) už gabonu nevěříme.
:)

Jen takový malý příklad, který si můžete dohledat v okolí Brna z letošního roku na varroamonitoringu - co byste řekl účinnosti gabonu, když měsíc léčíte gabonem a denní spady u včeltev se Vám celý srpen po dobu aplikace pohybují od cca 2 do cca 50 ks za den, potom ihned nasadíte KM a denní spady se Vám zvednou u některých včelstev až na cca 600ks za den a po 14 dnech vám napadají v některých včelstvech tisíce roztočů?
Že gabon byl účinný a dotyčný včelař měl léčit celý rok před tím? A víte že to nedělal podle metodiky?
Kdyby nenasadil KM, podle mě už teď zřejmě nemá co fumigovat.


Radek Krušina

Prosím o recept na výrobu propolisové tinktury

V tomto se spolu nedohodnem, na Vas popud jsem se o trubce na podlozce pres
zimu pred casem zacal zajimat a bohudik to u mych vcel nefunguje tak jak
pisete.

T.H.



> Včelstvo ako také, nechová trúdy len preto, že má dosť potravy, trúdy vo
> včelstve včely ošetrujú z prísnej biologickej podstaty a nie z rozmaru.
> Vždy ide o prirodzené delenie včelstva pri rojení (zachovanie rodu) a v
> druhom prípade pri jeho záchrane, keď rojenie zlyhá chce ho nahradiť tichou
> výmenou matky. Vtedy vždy zakladá chov trúdov a to aj v pôzdnom lete.
>
> Vždy keď som v zime našiel na podložke trúda, vždy išlo o stratu matky, aj
> tu môže byť výnimka (čo sa mi stalo) vo včelstve s trúdom na podložke som
> našiel M, ale žiaľ bola neoplodnená. A pritom bola taká krásna.
>

Tato slova mohu potvrdit. Na stanovištích, kde zimuju ve 3 a více nástavcích a krmím v červenci jsou i nyní trubci skoro v každém včelstvu a není to žádný problém. U včel krmených v srpnu/září do 2 nebo 1 nástavku jsou trubci jen výjimečně a tam je na místě provést kontrolu.
------------------
Tomáš Heřman:
Netreba se tim stresovat hlavne kdyz pisete, ze jde o vcelstvo na 3N.
Takove vcelstvo dobre a vcas nakrmene si zdrejme ten luxus nakeho toho
trubce muze dovolit - tak to vidim ja - signal rovnovahy, signal ze jsem je
dobre osetril :-)

Samozrejme vcelstvo zuzene v podleti ze 2-3N do jedne bedne, ktere 3-5dni
ceka na cukr, protoze si preci donese se chova o dost jinak, rekl bych
nekompromisne :-)

"4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975 a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?"

Tak asi 1:10 - 1:50 je pravděpodobnost, že matka tam je v pořádku původní a ti trubci byli zalétlí.
Na zbytek případů připadá nová neoplozená matka nebo dokonce kladoucí trubčice. Zvlášť trubčice jsou docela problém, protože běžně přidanou matku teď na podzim zlikvidují a na klasické metody eliminace trubčic je už dost zima.
Radím počkat na teplé počasí kolem poledne, v jižní části republiky možná už dnes nebo zítra v sobotu, a prohlédnout. Včely jsou už v zimní velikosti, takže nebude větší problém najít matku a pokud jim sedne počasí, jsou v tuto dobu taky velice mírné, takže taková prohlídka je docela radost.
Pokud budou nalezeny trubčice neboli trubčí hrboplod od nich, doporučoval bych v případě dostatku včelstev na stanovišti zvážit zrušení včelstva a vytřepání včel před úly na nějakou sluncem ohřátou podložku. Proti dost velkému riziku likvidace přidávané matky a jistému úhynu trubcokladného včelstva v zimě je tady plus posílení ostatních včelstev o vžebrané včely.

Netreba se tim stresovat hlavne kdyz pisete, ze jde o vcelstvo na 3N.
Takove vcelstvo dobre a vcas nakrmene si zdrejme ten luxus nakeho toho
trubce muze dovolit - tak to vidim ja - signal rovnovahy, signal ze jsem je
dobre osetril :-)

Včelstvo ako také, nechová trúdy len preto, že má dosť potravy, trúdy vo včelstve včely ošetrujú z prísnej biologickej podstaty a nie z rozmaru. Vždy ide o prirodzené delenie včelstva pri rojení (zachovanie rodu) a v druhom prípade pri jeho záchrane, keď rojenie zlyhá chce ho nahradiť tichou výmenou matky. Vtedy vždy zakladá chov trúdov a to aj v pôzdnom lete.

Vždy keď som v zime našiel na podložke trúda, vždy išlo o stratu matky, aj tu môže byť výnimka (čo sa mi stalo) vo včelstve s trúdom na podložke som našiel M, ale žiaľ bola neoplodnená. A pritom bola taká krásna.

U nás v organizaci je nás 5, možná 6, kteří jdou tímto směrem, zbytek (asi 20) včelařů to vůbec neřeší a cpou to tam horem dolem a ani se o tom nechtějí bavit.
P. Kovář

A myslíte si, že raz dôjdu do cieľa? Je to len prelud, ktorý si prajú niektorí nadšenci či fanatici (nakoniec každý objav vznikol vďaka fanatikom).
Od času, keď človek bližšie spoznal biológiu včely medonosnej, vyskúšal všetky genotypy aby "vypestoval" včely, ktoré sa zabudnú rojiť a nechajú to na včelárov. "Prevychovali" už niekde túto včelu, ktorá by splnila náš sen sa nerojiť. Ja o tom neviem.
My skôr našimi zásahmi naučíme klieštika sa prispôsobovať novým podmienkam. Ani on nespí. Bolo by to krásne. Čo tak vrátiť Vd tam odkiaľ prišiel?!

sak nejen pan Vaclavek.

Zhruba pred tremi roky jsem si precetl obdobny prispevek o trubcich a
nerovnovaze a vydesenej jsem premyslel co budu delat. Nechal jsem to
tenkrat byt, ale po tri roky si vsimam pres zimu trubcu a kdyz ho na
podlozce najdu hned si udelam poznamku, abych si na jare potvrdil
bezmatecnost. Neco delam blbe, vzdycky tam na jare ta matka i pres ty
trubce na podlozce byla a krasne fungovala.

Netreba se tim stresovat hlavne kdyz pisete, ze jde o vcelstvo na 3N.
Takove vcelstvo dobre a vcas nakrmene si zdrejme ten luxus nakeho toho
trubce muze dovolit - tak to vidim ja - signal rovnovahy, signal ze jsem je
dobre osetril :-)

Samozrejme vcelstvo zuzene v podleti ze 2-3N do jedne bedne, ktere 3-5dni
ceka na cukr, protoze si preci donese se chova o dost jinak, rekl bych
nekompromisne :-)

T.H.



2010/11/5 P.K. <e-mail/=/nezadan>

> brouky svádím na trubce,trubce svádím na pohanku,šak pokapou všichni....
> akorat pan Václavek má trubce přes zimu
>

Rozdíl v chování jednotlivých linií vůči VD jsem nepozoroval, ale spad si znamenán a chovné matky ze šlechtitelského chovu nechávám tři roky plus záznamy o produkci dcer. A po třech letech záznamů hodnotím a výsledky spadu jasně odpovídají tomu, že rozdíl mezi liniemi je. Takže plně se přikláním k tomu co tu zaznělo o tom V3 geny nikdo nepřepere i kdyby se na hlavu postavil. A jak dostat vhodný chovný materiál mezi min. 50% včelařů? Jsou takový, kteří do toho nejdou, protože jsou spokojeni se stávajícím stavem a neví, že by na tom mohly být líp. U takových to dělám tak, že tu mladou matku mu nabídnu zadarmo a ještě mu ji i jedu přidat do včelstva, protože většinou jde o staršího včelaře který to prostě neumí. Gabon- neůčinost gabonu se nedá posoudit tím, že po měsíční léčbě nejsou ve včelstvu včely. Aby došlo k uhynu včelstva následkem přemnožení VD musí docházet k chybě léčení v delším časovém úseku, takže i kdyby se gabon nedal do včelstva vůbec, tak to nevede k uhynu, jestliže nedošlo k chybě léčení v předešlém roce a zůstatku většího počtu roztočů na startu. Je to chyba a bylo uhyny dokázáno, že zásadní. S pozdravem Aleš

Ale osobně bych se spíš přikláněl k vaší myšlence vyhledávání odolnějších
včelstev a linií. Jen dokud se nepřipojí alespoň 50% včelařské obce, je to
nekonečný příběh.
-----------------------
U nás v organizaci je nás 5, možná 6, kteří jdou tímto směrem, zbytek (asi 20) včelařů to vůbec neřeší a cpou to tam horem dolem a ani se o tom nechtějí bavit.
P. Kovář

brouky svádím na trubce,trubce svádím na pohanku,šak pokapou všichni.... akorat pan Václavek má trubce přes zimu

4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975 a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?

Trúdy na podložke vždy v tomto čase signalizujú poruchu vo včelstve, tak prečo by bol problém pri týchto teplotách, ktoré panujú, nemôže byť problém. Ale zistiť vo včelstve corpus delicti t. j. skutočný stav, stojí za to, pretož, ebudete mať čisté svedomie a možno zachránite schopné včelstvo. Tento zjav sa často vyskytuje a vzniká pri pôzdnej strate M vo včelstve, následného chovu pri výskyte vhodnej larvičky, nasleduje vyliehnutie M, len chybí pri tom trúd na trúdich zhromaždiskách a M ostane panna. Škoda, že M neostane do jari príde o svoju virginitu- panenstvo a po zime kladie len neoplodnené vajíčka.

Včelstvo ako také, prežije s neoplodnenou M zimu, ale po oteplení bude klásť len trúdie vajíčka a preto treba pamätať na jej odobranie a pridanie oplodnenej, ešte skôr, ako začne plodovať. V tomto čase ak máte schopnú oplodnenú M treba ju včelstvu pridať, teraz s tým nebude problém, len (ak je to pravda čo opisujem) ju treba odobrať M a pridať novú.

No právě to je ten problém. Možná jejich pramáma do pátýho kolena je shodná a k tomu výběr podle nevhodných kritérií. Mám to štěstí že mohu přes trubce 20 let vysávat a myslím si že už i šířím šťastné geny. Mé kriterium je takové, jak mi příroda sama napovídá a v tom smyslu nekompromisní - varroatolerance, vitalita, výnos (3V) a ostatní mi nezajímá.

>Mám dotaz, zda u vás někdo používá metodu vkládání stavebních rámků do plodiště pro zabránění rojení. Co používám tuto metodu tak s rojením nemám problémy. Zdá se mi, že se ale tím zvýšil spad roztočů po 1. fumigaci. Vždy je něco za něco.Honza<
------------------------------------------------------------
Je to pochopitelné. V období od letního slunovratu do cca poloviny července je třeba trubčí plásty (i smíšené) s plodem odstranit ze včelstev (vyvařit, vytavit). Tím odstraníte i podstatnou část roztočů "lapených" pod víčky.
Při této opraci zároveň upravíte plodiště pro zmování.
JK

4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975 a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?

Aleš: A rovněž jsem si všiml, rozdílu mezi liniemy, takže k výběru chovného materiálu bych přikládal rovněž nemalé zásluhy. S pozdravem Aleš

Burgel: nemůžeš ty rozdíly mezi liniemi trochu rozvést.
mám také 30 včelstev a 2-3 inseminované matky a následně jejich dcery F1.
Jejich rozdíly v chování ohledně VD jsem si ale nevšiml.
J.B.

Aleš napsal:

>Ve Vaší diskuzi řešíte neustále pouze podzimní léčení, ale moje zkušenosti s likvidací VD jdou spíš směrem letního léčení a to použití Formidolu a Gabonu.
>O tom, že v roce 2007 Gabon nefungoval jak měl, pochybuji a problém bych vyděl v anarchii léčení.
..................

Myslím, že tu všichni neřeší stále jen podzimní léčení a minimálně od přítele Holuba tu zaznělo něco jiného - ve smyslu že podzimní léčení je mnohdy již vytahování těžké munice na nepřítele, který nám zdecimoval vojsko.

To s neúčinným gabonem je prostě v některých místech fakt. Kdo neuvidí v době, kdy má vyndávat gabon z ozdravěných včelstev, prázdný úl s gabonem visícím mezi uhynulým plodem tomu možná nevěří, ale jsou včelaři kteří to viděli, a ti vědí své.
A v loňském roce se to netýkalo gabonu 90 ale i 92.

Ale osobně bych se spíš přikláněl k vaší myšlence vyhledávání odolnějších včelstev a linií. Jen dokud se nepřipojí alespoň 50% včelařské obce, je to nekonečný příběh.
:)

A kdo si zkusí tipnout, kolik % včelařů se už připojilo?
:))))

(osobně tipuji že to bohužel zatím není v procentech).

Radek Krušina

Bohužel včelaři o kterých vím v okolí většinou ani nechovají matky, ani nedělají oddělky, jen sbírají málem denně roje. \nemůžeš po nich chtít nějaké složitosti....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 04.11.2010 14:59:08
> ----------------------------------------
> Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně
> všechno…
> --------------------------------------------------
> Mám dotaz, zda u vás někdo používá metodu vkládání stavebních rámků do
> plodiště pro zabránění rojení. Co používám tuto metodu tak s rojením nemám
> problémy. Zdá se mi, že se ale tím zvýšil spad roztočů po 1. fumigaci. Vždy
> je něco za něco.
>
>
>

Ahojj, mam problem koupil jsem si zesilovac TX-1000 a nevim jak ho zapojit mam ho bez kabelaze.. poslal by jset mi na e-mile foto jak to je zapojeny??? a nejaky popisek k tomu?? budu vam moc vděcny diky.
-RUFFNECK-/=/seznam.cz

Vaší úvaze Radku rozumím. V krajním případě 1 + 1 to s vysokou pravděpodobností dopadne špatně ale domino končí. Samozřejmě je to o náhodě, snůšce, klimatických podmínkách atd. Zpravidla mají větší problémy nížinné a silně zavčelené oblasti.
V mých podmínkách skoro čisté včelstvo na základě přirozené reprodukce za rok nepadne. Nejdříve za dva. V tomto smyslu mají pravdu ti, co tu stále dokola říkají, že stačí i méně než tři fumigace na podzim a nic víc. Tikající bombou jsou neošetřovaná včelstva s vysokým počtem roztočů, která tak tak přežijí zimu a pak jsou vyloupena.
Rok 2007 v některých oblastech volně žijící včelstva úplně zdecimoval. Panika mezi včelaři zdecimovala chemickým útokem veškeré roztoče (to je prvotní strategie, praxe ukázala že z dlouhodobého pohledu neúčinná). Někde se objevil roztoč až letos.
Jestli pro přežití letošní úrody rojů bude optimální zima a hlavně jaro, bude příští rok veselo:-)

Dobrý den, dovoluji se pánové připojit do diskuze o roztoči VD ačkoliv jsem doposud jen přihlížel. A k úvodu se jen ve stručnosti představím. Je mi 33 let, včelařím deset let s třiceti včelstvy v okolí Tovačova na Přerovsku. Ve Vaší diskuzi řešíte neustále pouze podzimní léčení, ale moje zkušenosti s likvidací VD jdou spíš směrem letního léčení a to použití Formidolu a Gabonu. O tom, že v roce 2007 Gabon nefungoval jak měl, pochybuji a problém bych vyděl v anarchii léčení. Měl jsem možnost tehdy tuto situaci s několika včelaři, kterých se to přímo týkalo, prodiskutovat takže slovo anarchie je tu na místě. A vždy za to mohl někdo nebo něco. A řešení aby se tato situace už neopakovala je, opravdu a ne jenom na papíře, dodržovat postupy léčení. Já považuji za hlavní část úspěchu likvidovat roztoče letním léčením a podzimní je jen na uklízení toho zbytku. Před lety jsem udělal pokus kdy jsem některá včelstva v létě neléčil a výsledek po první fumigaci byl od několika desítek až po stovky oproti v létě léčených, kdy jde ve spadu o kusy, a to deset kusů je už hodně. A rovněž jsem si všiml, rozdílu mezi liniemy, takže k výběru chovného materiálu bych přikládal rovněž nemalé zásluhy. S pozdravem Aleš

Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně všechno…
--------------------------------------------------
Mám dotaz, zda u vás někdo používá metodu vkládání stavebních rámků do plodiště pro zabránění rojení. Co používám tuto metodu tak s rojením nemám problémy. Zdá se mi, že se ale tím zvýšil spad roztočů po 1. fumigaci. Vždy je něco za něco.

a.turčány napsal:

....Prepáčte Radku, ja som si len vybral príhodnú vetu z vášho komentáru, na ktorý som reagoval. Nešlo o Vás osobne (veď vás skoro 5 rokov cez Konferenci a teraz i na vcely.sk), písal som všeobecne, pretože sa čudujem, niektorým komentárom kde sa tento postup v likvidovaní Vd často uvádza.....
...........

Nechci Vám do toho moc vstupovat, ale na slovenské konferenci se setkáváte asi spíš se mnou, ne s Radkem Hubačem.
Nechtěl bych Radka Hubače kompromitovat u slovenských kolegů mými názory na ošetřování proti roztoči.
:)

s pozdravem

Radek Krušina

2. děkuji za ohodnocení, že to dělám špatně... R.H.

Prepáčte Radku, ja som si len vybral príhodnú vetu z vášho komentáru, na ktorý som reagoval. Nešlo o Vás osobne (veď vás skoro 5 rokov cez Konferenci a teraz i na vcely.sk), písal som všeobecne, pretože sa čudujem, niektorým komentárom kde sa tento postup v likvidovaní Vd často uvádza.

Aby som veľa zbytočne nepísal, zhrniem môj "boj" s Vd do celku z troch fumigácií (nič iné nepraktikujem), aby Ste sa presvedčili, že sa to dá robiť síce s chémiou (ale šetrnou na úľové prostredie a med) k spokojnosti mojej a včelstiev

Pavel Holub napsal:

>Domino efekt funguje tam, kde je výskyt neošetřovaných včelstev (je jedno, jestli chovaných či volně žijících).
>Pokud je zavčelení vysoké, je vysoká i pravděpodobnost a intenzita zmíněného efektu.
...........

To je právě věc, se kterou jsem si dovolil polemizovat.

Na stanovišti v katastru, kde je těch cca 40 včelstev těch zalétlých rojů bude ročně spíš na jednotky - běžně tam s varroázou probém nebyl až do roku 2007 - kde to padalo jak domino. Přitom zavčelení nízké a neošetřovaná včelstva v jednotkách.

Na stanovišti v katastru, kde je těch cca 1000 včelstev je těch zalétlých rojů desítky až stovky, a přitom se to projevuje spíš zvýšením průběžného stavu roztočů mimo jiné v zimních vzorcích, či ve spadhc po fumigaci, než vylupováním včelstev v podletí a dominovým efektem.

Jinak řečeno, když už to začne v létě kolabovat, je otázka, jestli se to domino procentuálně víc neprojeví právě tam, kde je těch včeltev míň, popřípadě v těsné blízkosti.

Ale jinak je to jedno. :)
Sledovat spad je velmi doporučeníhodné. :)

Radek Krušina

PSNV-CZ pro vás připravila akci, která se neopakuje každý rok. Nenechejte si ujít příležitost účastnit se jí. Každý je vítaný!!!

K dispozici již je aktuální program. Vyjde také brzy v novém Moderním včelaři

Domino efekt funguje tam, kde je výskyt neošetřovaných včelstev (je jedno, jestli chovaných či volně žijících). Pokud je zavčelení vysoké, je vysoká i pravděpodobnost a intenzita zmíněného efektu.
Má to i kladný efekt. Selektují se trubci pro volné páření.

http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&auth=&forum_ID=12392


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 04.11.2010 10:46:21
> ----------------------------------------
> sedmilhar:Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší
> druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes
> jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7
> dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi
> 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
> Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nevim proč je jich letos tak
> málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila
>
> Burgel:
> u mne je to přesně naopak, loni průmer po 1 fumigaci 16 a letos 234
> roztočů.
> loni i letos bez gabonu.
> Také si to neumim vysvetlit,
>
> 1/Pravdepodobne je to shoda vnějších vlivů, stanoviste, snusky,pruběhu
> počasi atd které roztocům u mne lépe u vás hůře vyhovovaly.
>
> 2/ten rozdíl průměrů 16 a 234 je rozdíl desítek a stovek ale vejde se do
> (jak popisuje ing. Holub... "nizký spad)" nizkého stupně napadení roztočem.
> J.B.
>
>
>

sedmilhar:Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nevim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Burgel:
u mne je to přesně naopak, loni průmer po 1 fumigaci 16 a letos 234 roztočů.
loni i letos bez gabonu.
Také si to neumim vysvetlit,

1/Pravdepodobne je to shoda vnějších vlivů, stanoviste, snusky,pruběhu počasi atd které roztocům u mne lépe u vás hůře vyhovovaly.

2/ten rozdíl průměrů 16 a 234 je rozdíl desítek a stovek ale vejde se do (jak popisuje ing. Holub... "nizký spad)" nizkého stupně napadení roztočem.
J.B.

Pavel Holub napsal:

>Snaha o nulu vůbec nic neřeší, když máte za humny několik přeživších rojů po půdách atd. Někdo má to štěstí, že se volně žijící roje v jeho blízkosti nevyskytují, nebo prostě nemají šanci přežít zimu, jiný to štěstí nemá. Stačí, když po snůšce včelstvo oslabený roj vyloupí a je hotovo.
>Za jediný den si mohou přinést několik set roztočů. Každých 16 dnů se jejich počet může zdvojnásobit (když jsou vitální a mají podmínky) snadno si tu geometrickou řadu dopočítáte do konce září. Kdo nemonitoruje, může jeho včelstvo do podzimu mít na kahánku a může se stát obětí jiné loupeže.
>Je to domino efekt. Funguje hlavně tam, kde se více kočuje a kde je vysoké měrné zavčelení území a kde mají roje podmínky pro přežití. Pak ten kompresor je opravdu k .....
Kdo to alespoň elemetárně pochopil, tak je mu jasné, že se roztoč hubí tehdy, když je to potřeba a ne tehdy, kdy už je po bitvě.
…………………………..

Zkusím své zkušenosti k tomu domino efektu.
Mám včely na dvou stanovištích po 10 včelstvech, a docela se mi to co píšete, nepotvrzuje.

Jedno stanoviště 10 včelstev 450 mnm, v katastru cca 40 včelstev včetně těch mých, výsledky zimní měli jsou celorepublikově každoročně cca průměrné. V r.2007 u mě kolaps stanoviště, podobné problémy s přemnoženým roztočem a úhyny včelstev i u ostatních mimo jednoho s deseti včelstvy, který žádné problémy neměl. Tehdy tam zřejmě ten domino efekt nastal. Podobná situace s nárůstem a množstvím roztočů se mi tu jeví i v letošním roce, ale na rozdíl od roku 2007 (kdy jsem se spoléhal na gabon) tu léčím pouze KM a zatím při poslední návštěvě stanovitě v říjnu jsem tam měl všechna včelstva.
:)

Druhé stanoviště 10 včelstev cca 200 mnm, v katastru cca 1000 včelstev, výsledky zimní měli tu máme každoročně nejhorší z celé republiky, i nějaký úhyn tu každoročně někoho postihne, do roku 2007 kdy jsem léčil všechna včelstva v červnu formidolem a potom gabonem, při první fumigaci vždy padalo roztočů jako máku, ale nikdy mi tu včelstva nehynula na varroázu, ani v roce 2007.
Tím chci říct, že nemusí vznik domino efektu souviset s hustým zavčelením tak, že víc včelstev – domino efekt, ale možná i naopak – infekční tlak se naředí na to velké množství včelstev.

Samozřejmě je ale pravda, že kdybych sledoval spad už v r. 2007, asi bych odhalil včas i to totální selhání gabonu a nemusel jsem o včelstva přijít.

Radek Krušina

Pane Turčáni,
ve vší úctě, Váš komentář je hodně zavádějící.
1.Nátěr plodu dělám jen když veterina nařídí(letos ano), KM většinou paušálně nepoužívám a už vůbec ne 2x, gabony, fumigace a aerosol dle nařízení.
2. děkuji za ohodnocení, že to dělám špatně... V maringotce vzdálené cca 2km, kde mám po říjnovém spojení 19 včelstev je spad minimální po více let, takže to asi tak špatně nedělám. Doma na zahradě jsou pouze 4 včelstva po spojení, jsem uprostřed vsi a nechci problémy a opakovaně přes všechnu snahu jsou problémy, které se snažím řešit. Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně všechno a tak minimální spady až do konce srpna odpovídají správně provedenému nařízenému jarnímu nátěru plodu a gabonům v podletí. Potom však podle mého názoru moje dobře a včas nakrmená včelstva dostala příležitost a vyloupila asi kde co a roztočů je kopa( loupení mých včel jinde jsem objevil). Nechápu, že neloupí včely z maringotky, když je tak blízko, nechápu, že včelaři, se kterými jsem v kontaktu říkají, že problém letos nemají - vloni na tom byl soused podobně. O dalších včelařích nemám přehled. Zimování se nebojím, včelstva jsou silná, svétlé roztoče jsem neviděl, doufám, že už brzy skončí prolety, abych mohl před zimou zbavit aerosolem zbylých roztočů.
Můj závěr je, že v okolí je hodně velký infekční tlak, bydlím v blízkosti Hradce a Pardubic, kde je velké množství včelstev a tak dokud nevymřou další včelaři, kteří produkují kvanta rojů a třeba i mizerně léčí, tak budu každý rok válčit s roztoči. Maringotka je sice blízko, ale koncentrace včelstev kolem maringotky je podstatně nižší, než v okolí mojí zahrady.
Radek Hubač




> ----- Original Message -----
> From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, November 03, 2010 7:04 PM
> Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
>
>
> > To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.
> >
> > Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> > možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> > natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> > podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
> >
> > Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na
> > vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch
> > fumigáciách je priemer 83 Vd.
> > Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej
> > fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine
> > podložiek
> > nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.
> >
> > Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich
> > neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste
> > úľovej
> > zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč
> > nelietajú.
> > Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
> > (nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5588
> > (20101103) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
>
>
>
>

Pán Hazdra, ja som citoval vetu Radka Hubača z 2.11

Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M..Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M.

Nie celkom rozumiem slovám "nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil", neviem kde Ste ich "nechal" a kde tieto plásta sa nachádzali, keď včelstvá kŕmil. Mladé plásty s neinvertovanými cukrovými zásobami, môžu skvasiť, ale ak ich včely obohatili emzýmami, tak sa tým zásobám nemôže do jari nič skaziť. Uložte ich do skrine a na jar ich použite na rozširovanie včelstiev.

Ešte na margo lúpeže včiel, primerane silné včelstvá s matkou, cudzie včely nemôžu rabovať. Každý rok kŕmim do zimy vyše 70 včelstiev, bez zúžených letáčov, roztok podávam väčšinou cez deň a nestalo sa mi, aby mi cudzie včelstvá napádali kŕmené večelstvá.
Pre upokojenie samého seba, v budúcnosti si letáče zúžte na primeranú šírku, aby bol obsadený včelami.

Dúfam, že na včelnici je už všetko v poriadku, pekný deň.

Pane Turčáni,
mám dojem , že jste smíchal obsah dvou komentářů dohromady. Výsledky spadu
po použití KM jsem uváděl já v tabulce a byly v rosahu desítek až stovek
roztočů. Spad tísíce roztočů byl jiný případ. Nelze to spojovat dohromady.
Plod jsem zatím nikdy nenatíral.
Haf
----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 03, 2010 7:04 PM
Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci


> To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.
>
> Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
>
> Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na
> vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch
> fumigáciách je priemer 83 Vd.
> Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej
> fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine
> podložiek
> nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.
>
> Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich
> neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste
> úľovej
> zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč
> nelietajú.
> Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
> (nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5588
> (20101103) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

"nejlepších výsledků jsem dosáhl,tak že vosk rozpustím z rámkuv kotlu s vodou"

No, kotel s vařící vodou, do kterého se ponořují rámky, je vhodný pro jednorázové zpracování takových 500 a víc rámků, za den by jich mělo jít zpracovat možná i několik tisíc.
Vařák v klasickém způsobu , kdy se časně ráno roztopí v nějaké dílně pec, připraví hrnce, vana na zbytky a podobně a celý den vyvařuje, je na zpracování voští z takových 100 - 1000 rámků, záleží na způsobu práce.
Pařicí hrnec pro celé plásty, pokud se má vyvařovat větší dávka najednou, za den zpracuje 100 - 200 plástů. Pokud se vyvařuje předem vyřezané voští, možná by to šlo dotáhnout až na 400 plástů.
Ale pařicí hrnec je možné provozovat docela dobře taky tak, že jak se nashromáždí voští na jednu dávku, vyvařuje se průběžně ihned po celý rok.
Stejně tak se dá provozovat pařák, pokud se jedná o pařák vytápěný elektricky, pokud se nepoužívá rozvařování voští v hrnci, ale rozehřívá se parou přímo uvnitř pařáku. A když se pařák ještě nějak tepelně zaizoluje a použije se nějaká regula vytápění, spotřeba elektřiny zas tak velká není.

Plásty myslím plásty míry 39x24.

Kdo letos na severní Moravě nenechal na druhou polovinu května ve včelách více zásob nebo je v následujícím deštivém období nepodněcoval, nejpíš měl ve včelách ke konci května a v červnu dost masívní přestávku v plodování. Potom se léčit nijak zvlášť nemuselo, ani kyselinou mravenčí, ani Gabony a přesto spad roztočů letos byl nebo bude malý.

Děkuji všem za poskytnuté rady.Bylo jich sice málo,ale pomohly mi se uklidnit.Zajímal by mne i názor na př.pana Turčányho,ale ten se neozval.Tak ještě jednou díky.
Zdraví
J.M.

Reaguji na posledních pět příspěvků. Snaha o nulu vůbec nic neřeší, když máte za humny několik přeživších rojů po půdách atd. Někdo má to štěstí, že se volně žijící roje v jeho blízkosti nevyskytují, nebo prostě nemají šanci přežít zimu, jiný to štěstí nemá. Stačí, když po snůšce včelstvo oslabený roj vyloupí a je hotovo. Za jediný den si mohou přinést několik set roztočů. Každých 16 dnů se jejich počet může zdvojnásobit (když jsou vitální a mají podmínky) snadno si tu geometrickou řadu dopočítáte do konce září. Kdo nemonitoruje, může jeho včelstvo do podzimu mít na kahánku a může se stát obětí jiné loupeže. Je to domino efekt. Funguje hlavně tam, kde se více kočuje a kde je vysoké měrné zavčelení území a kde mají roje podmínky pro přežití. Pak ten kompresor je opravdu k .....
Kdo to alespoň elemetárně pochopil, tak je mu jasné, že se roztoč hubí tehdy, když je to potřeba a ne tehdy, kdy už je po bitvě.

Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nvim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nvim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Doplňuji: a nebyl sledován spad - viz varroamonitoring.
JK

>Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení. A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-) Karel<
------------------------------------------------------------
A takových včelstev s vysokými spady bude po letošních fumigacích více. Zvláště tam, kde nebyl použit gabon.
JK

Moc teoretizujete a vymýšlíte místo toho aby jste použily ty hloupé a zastaralé metody z Dolu. Já ty blbosti používám a při první fumigaci mám šílené množství do 200 a při druhé 0 - 20. Dnes již jsem připravoval k provozu ten strašně špatný kompresor.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 03.11.2010 19:36:24
> ----------------------------------------
> AT:
> Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
> -------
> Anton, čo to táráš, náš systém nám závidí celý svět.
> :-)
> Účiným trávením roztočů jsme vyšlechtili pořádnou rasu. U nás žádní
> neduživí chcípáčci nepřežijí.
>
> A kdo přežije naši inbrední slekci z let kdy jich málo, to už je skutečně
> dobrý základ pro chovné roky, kdy se nám roztoč začne křížit a množit.
>
> ------------
> Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení.
> A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-)
>
> Karel
>
>
>

AT:
Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd, natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
-------
Anton, čo to táráš, náš systém nám závidí celý svět.
:-)
Účiným trávením roztočů jsme vyšlechtili pořádnou rasu. U nás žádní neduživí chcípáčci nepřežijí.

A kdo přežije naši inbrední slekci z let kdy jich málo, to už je skutečně dobrý základ pro chovné roky, kdy se nám roztoč začne křížit a množit.

------------
Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení. A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-)

Karel