78440

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



a.turčáni (94.229.32.130) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011)

A byly v minulém desetiletí doby, kdy důvěrník trval na fumigaci, i když foukal silný vítr a dým šel okamžitě mezerami z úlu ven ... R.P.

Prečo sa bojíte vetra? Ja som druhú fumigáciu robil 1.10 a to bez! uzatvorených letáčov! Ak ste si všimli môj komentár s priemrným počtom VD/včelstvo a porovnali tretiu fumigáciu zo dňa 5.11 s uzatvrenými letáčmi, tak tam nezistíte, že fumigácia bola neúspešná.

Včelári v posledných rokoch prechádzajú na dymenia včelstiev prístrojmi typu Furetto, bez utesnenia letáčov a hovoria, že úspešne a neboja sa žiadneho vetra. Umiestnenie fumigantu pri tradičnom spôsobe dymenia do hornej časti úľa nie je ničím odôvodnené, veď fumigant stúpa prudko hore (je dosť teplý) a tam urobí svoju "záslužnú"prácu, voľné foretické klieštiky rýchlo zasiahne cez dýchcie otvory na tele Vd. Memajú šancu uniknúť, aj keď niekedy ešte nájdeme na podložkách pohybujúce sa klieštiky, určite uhynú.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010)

Zajistit dno proti mravencům je poměrně jednoduché, jak jsem si letos trochu ověřil a jde to skoro u každého zadem přístupného úlu kde je pod rámky alepsoň palec místa. Karel

Karel, lenže mravec hôrny Formica rufa L. čo s akým veľkým mravenišťom Vd z podložiek neodnášajú, zatiaľ som zistil, že tejto činnosti sa zúčastňuje len jeden druh čiernych mravcov (čo nemusí byť na 100%)veľkosti 4-5 mm Mravec čierny Lasius niger L.
Návšteva mravca čierneho je podmete úľov dosť častá (aj v tomto čase) ak sa v blízkosti nachádzajú. Pri menšom počte včelstiev sa dá návšteva mravcov v úľoch účinne obmedziť ak nohy podstavcov vkladáme do nádobiek s olejom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011)

No, možná jsem to napsal trochu ostře. Ale jak se tak dívám do minulosti, skutečně jsem níkdy problémy s varaózou neměl. A to ty léčení, v veterinou předepsaném množství, občas v pořádku skutečně nebyly.
Chyba možná je někde jinde než ve varaóze.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010)

To je jen můj dojem z diskuze v tomto vláknu, furt dokola nekonečná diskuze bez jakéhokoliv výsledku.
Já jinak spad přes léto nesleduji, protože nechci blbout s všelijakými opatřeními proti mravencům, kyselinu mravenčí nedávám, krmím posledních pár let do října i listopadu, takže v době fumigace jsem tam určitě měl vždy plod, někdy i v prosinci v době aerosolu, nic proti roztočům nedělám, jen léčím podle návodu. A to fumigaci dávám knot nahoru, tak, jak se má. A byly v minulém desetiletí doby, kdy důvěrník trval na fumigaci, i když foukal silný vítr a dým šel okamžitě mezerami z úlu ven nebo bylo léčení kdy důvěrníci přijeli s aerosolem a na dně flašky měli pár milimetrů roztoku, takže museli přístrojem kvedlat, aby z toho nějaká "pára" šla. Nebo kdy z jednoho důvodu před pár roky nebylo možné mi v prosinci dělat aerosol a tak jsem to za teplot kolem nuly dělal knotem. Jediné, co dělám proti varaóze navíc proti běžnému návodu, je pravidelný jarní nátěr plodu.
Podle tady této diskuze bych měl mít každý druhý nebo třetí rok úhyny na varaózu a ono nic. Spady po první fumigaci letos od 50 do 500, možná 1000 roztočů, nepočítám to, jen kouknu na podložku a odhadnu a na počtu roztočů po druhé fumigaci třeba zřetelně poznám , když mi na první fumigaci nedohořel knot, letos v jednom úlu. Letos bylo víc, loni byl první spad okolo 50 - 100 roztočů.
Jediné, co mám problém ,je ten, že jsem poslední roky pozapomněl na pravidlo nerozmnožuješ oddělkama rovná se nemáš včely a teď se z toho první rok dostávám. To je ale problém počtu včelstev a oddělků na konci léta a nemá to s varaózou nic společného.
Tak já nevím, co se tady furt mele o úhynech a o nebezpečné varaóze, já léčím tolikrát, jak se má, víceméně ani svým způsobem pravidla kvůli více věcem nedržuji a přesto žádné problémy s varaózou nemám. Neboli systém léčení je naddimenzovaný a příliš moc účinný.
Tak co tady furt plašíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009)

RP:
Mě připadá tady tato diskuze jako mlácení prázdné slámy. Vůbec není jasné, podle čeho vybírat, jak vybírat. Ani ten varoamonitoring není jistý, kdo má podložky zabezpečeny proti mravencům nebo třeba proti dravým roztočům, kteří by se mohli v úlu vyskytovat nebo proti obecně dravému hmyzu, kterého je určitě na každém nějakém lepším lesním stanovišti možná až několik desítek druhů. To by musely být všechny podložky povinně natírány lepem, přes který by se ti hmyzáci nedostali nebo aspoň úl by musel být na nožičkám v plechovkách s vodou nebo olejem, aby do něho nic nenalezlo.
------------------------

Někomu není jasné , jiným možná svítá, nebo to zkoušejí.

Důvodů proč to nejde je určitě víc jak třista, jen pořádně vymýšlet.

Ti co nemají dostatečnou fantazii na vymýšlení proč to nejde, to prostě zkoušejí.
Když jim uhyne většina včelstev, tak nenakouí oddělky jinde, ale chovají z toho co přežilo.
No a pak mu stačí koukat a sledovat stav včelstev.
A každý rok udělat tolik oddělků, kolik má včelstev a ty podprůměrné kmenové nahradit nadprůměrnými z oddělků. To je teorie (můj cílový stav),
ale kdyby se to týkalo horší čtvrtiny tak je to na naše poměry úspěch.

Zajistit dno proti mravencům je poměrně jednoduché, jak jsem si letos trochu ověřil a jde to skoro u každého zadem přístupného úlu kde je pod rámky alepsoň palec místa.

A posuzovat spad teď od poloviny září, bez vlivu mravenců je možné - moc mravenců jsem u úlů neviděl, a to mám jedny úly do deseti metrů od metrového mraveniště.

Ale sleduji jen poměr spadů po léčení - to mi říká, zda mám léčit po třetí nebo i 4krát.
A kondici včelstev. Kromě 2007 a následných nemám úhynů.

Malovčelař do deseti včelstev s enemusí citlivostí na VD zabývat, má čas si včelama hrát. Pokud jich má někdo přes padesát, či víc, tak musí kus práce přenechat včelám.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008)

Mě připadá tady tato diskuze jako mlácení prázdné slámy. Vůbec není jasné, podle čeho vybírat, jak vybírat. Ani ten varoamonitoring není jistý, kdo má podložky zabezpečeny proti mravencům nebo třeba proti dravým roztočům, kteří by se mohli v úlu vyskytovat nebo proti obecně dravému hmyzu, kterého je určitě na každém nějakém lepším lesním stanovišti možná až několik desítek druhů. To by musely být všechny podložky povinně natírány lepem, přes který by se ti hmyzáci nedostali nebo aspoň úl by musel být na nožičkám v plechovkách s vodou nebo olejem, aby do něho nic nenalezlo.
Skoro nikdo nepoužívá dlouhodobé šlechtění, to znamená že dlouhodobě až desítky let stále podle něčeho šlechtí svou linii včel. Skoro každý koupí jednou za dva, tři roky matku od chovatele zvučného jména či linie, co zrovna ve včelařských časopisech a v diskuzích jede a potom kvůli co nejvyššímu výnosu medu dcery od té matky nacpe do všech včelstev, takže i kdyby předtím prováděl nějaký výběr, tak výsledky toho výběru jsou tady tím opatřením hozeny do žumpy. A kdo šlechtí, tak svoje včelstva jako jednu linii, vybere jedny, dvoje troje nejlepší včelstva a z nich odchová matky pro všechny svoje včelstva, místo aby z každého včelstva odchoval matky jen pro výměnu v tom včelstvu a šlechtil tak souběžně těch linií, kromě nějakého procenta brakovaných, skoro tolik, kolik má včelstev. A měl tolikrát větší možnost výběru ....

Když už se tady máme bavit o varaóze a jejímu tlumění, bavme se o tom, jak zařídit a protlačit plošné oslabení předepsané nadměrné intenzity léčení, aby pravidelně každý rok hynulo na varaózu nějaké procento včelstev. Aby uhynula včelstva, kde roztoči zmutují na nějakou škodlivější variantu a aby tak zároveň se včelami uhynuli ti škodlivější roztoči a dále se nemnožili. Jak se todějě nyní, kromě let s úhyny. Aby uhynula včelstva chovatelům lajdákům a chovatelům, co ze včelstev dřou každoročně tolik medu, že je tím oslabují, aby tito chovatelé buď skončili nebo upravili svou metodiku chovu.
Aby se prostě k epidemii varaózy, protože to není nic jiného než epidemie, přistupovalo jako k epidemmi a tlumila se jako epidemie. A ne jako politický problém , kde je jakýkoliv úhyn jakéhokoliv včelstva pro vedení politicky nepřípustný, hlavně aby včelaře v jejich "těžbě" medu za každou cenu nic nerušilo a nic neomezovalo, ani nějaká varaóza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002)

Spad po fumigaci je jen jedním z ukazatelů a to ještě s ohledem na průběh denního spadu, aby se odhadem eliminovala chyba ve srovnání počátečního napadení, výchozího stavu. Případně i náhlá imigrace.
Spad po fumigaci jsem vyhodnocoval 20 let. Je to jen první krůček k poznání. To, že už to mnozí z vás dělají je úspěch. Rozdíly do 300 ks po fumigaci považuji za rovnocenné. U tak nízkého spadu (myslím si to, můj názor) mají projevy chyb a rušivých vlivů vyšší váhu, než projev varroatolerance. Pokud se v průběhu sezóny léčilo, tak takový údaj je jen o účinnosti tohoto zásahu a už ne o varroatoleranci včelstva.
Psal jsem tu o BAR, což je také jedno z kritérií. Čím vyšší podíl foretických, tím lépe.
Můžete dělat hygienické testy.
Dr. Spivak říká, že lze začít selektovat z každého trochu schopného materiálu, jen nevím, jak to právě ona dělá.
Na jaře vyšel MV speciál, tam je o varroatoleranci mnoho napsáno.
Ještě jedno bych chtěl vysvětlit. Přivezete-li varroatolerantní včelstvo do jámy lvové (myslím tím roztočem dramaticky zamořeného prostředí), neznamená to, že tomuto tlaku odolá. Těžko mohou koexistovat varroasensitivní a varroatolerantní včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48003)

Tak jsem tak včera měl chvilku a koukl na podložky.

I u dcer jedné ins. matky v oddělcích jsou velké rozdíly, řekl bych řádové.

V tejto vete je celá pravda o líniách matiek, ktoré vykazujú dobré výsledky. Nehnevajte sa, ale to je len výplod fantázie, lebo to o čom píšete, že sú k Vd tolerantné je obyčajná náhoda. O rok to môže byť celkom inak.
Chýbajú vám dlhodobé pokusy a to čo sa tu prezentuje ako fakt, je spochybniteľné.

Ak ste si prečítali moje výsledky z tohoročného boja S Vd, sú výsledky veľmi dobré a pritom chovám len svoju vlastnú líniu. Potom ak včelstvo z rovnakej línii je odpad za celú sezónu na úrovni 20-40 Vd, tak by mali byť všetky včelstvá včelstvá na tejto úrovni, no mal som aj extrémy.Jednoducho vývoj včelstiev je rozdielny (npr. prerušenia plodovania na 20-30 dní po rojení) a potom aj množstvo zamorenia musí byť rozdielne bez ohľadu na líniu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48003) (48005)

"Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit, protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte nevhodné. "

Hm, nevidím žádný vliv pozdního podzimního plodování na včelstva , pokud odpovídá podmínkám,to jest teplému podzimu a nějakému přínosu zvenku sladiny a pylu a plodu je přiměřené množství. To bych nechal na včelách, jestli se rozhodnou plodovat nebo ne. Jinak plodováním přes zimu se kdysi vyznačovaly linie s příměsí včel vlašek, obvykle to bylo spojeno s žlutou barvou těla včely a s menším ochlupením včel. To ale bylo skutečně zimní plodování, jako že bylo přes den mráz - 5 - 10 st C po celý měsíc od poloviny prosince a v úlu se na podložkách v lednu objevovaly včelí kukly, mrtvé nevyvinuté mlaďušky a úly byly zevnitř masívně "zaledované" jinovatkou. Tyhlety včely potřebovaly buď na začátku zimy velké mrazy pod - 20 st C, kdy teprve přestávaly plodovat nebo naopak hodně teplou zimu s teplotami nad nulu, kdy se dokázaly i v takové zimě zimním plodováním i bez venkovní snůšky zvětšovat, oproti kraňkám, ty to neuměly a pokud se rozplodovaly, častěji při takovém počasí kolabovaly a slábly. To už je ale dávno, tyhlety geny vlašek už byly prakticky všechny vymýceny bezmála 40letým preferováním kraněk.
I když by se tyhlety geny docela hodily v teplých zimách kolem roku 2007.....
Podzimní plod bych neviděl jako problém. Pokud plodování na podzim je problém čistě kvůli fumigaci, tak na to jsou jiná a skutečně účinná opatření, než selekce včel, třeba klíckování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48003)

Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit, protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte nevhodné.

Karel: Toto byl podstatný rozdíl 2007 proti jiným letům - možná plodováním včel, možná účinností léčiva, ale spad po druhém léčení byl srovnatelný s prvním spadem.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48003)

Já jsem jen zvědav, jestli letos budou zase po pár letech úhyny, jak příští rok vygraduje léčení.
Jak veterina nařídí zvýšit intenzitu léčení, předepíše všude Gabon nebo ještě další léčení a všichni včetně těch lajdáků začnou na nějaký rok léčit pořádně. Takže další rok zas bude rekodně malé napadení roztočů a zase všichni začnou postupně v léčení polevovat a roztoči se zase množit....
A o kolik bude to vygradování léčení zbytečné, protože nejhorší roztoči či chovy na nejhorších místech z hlediska rozšiřování roztoče či z hlediska metodiky včelaře budou v podstatě ozdraveny hynutím včelstev, se kterými z velké části vyhynou i ti problémoví roztoči.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.70.20.53) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002)

AM:
Něco ve stručnosti k liniím co chovám: nejlépe mi vychází
.....

Tak jsem tak včera měl chvilku a koukl na podložky.

I u dcer jedné ins. matky v oddělcích jsou velké rozdíly, řekl bych řádové.

Podle některých podložek bych byl vzorný včelař,podle jiných lajdák.
Vzhledme k tomu, že oddělky většinou vytvářím ze směsných oddělků - kde se včely z více včestev promíchají, nemyslím, že by výchozí stav napadení byl jediným možným důvodem.

Na druhou stranu, jsem zvědav jak to dopadne. V minulosti jsem takové spady taky zažíval, a včely přežívaly.

K 2.léčení se nedostanu dřív jak za 14dní, tak uvidím, jak zabralo 1. léčení.
Toto byl podstatný rozdíl 2007 proti jiným letům - možná plodováním včel, možná účinností léčiva, ale spad po druhém léčení byl srovnatelný s prvním spadem.


Ale to je prostě příroda :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998)

Něco ve stručnosti k liniím co chovám: nejlépe mi vychází Sklenár co do výnosu medu, mírnosti a průměru spadu roztoče na včelstvo. Druhá je linie Praděd a nejhorší zkušenosti mám s linií Singer, letošní spad mám hlavně u této linie a v jednom případě u Pradědky. Takže příští rok u mne Singer skončí. Letos jsem si koupil inseminovanou Dolku tak mám příští sezónu co zkoušet. S pozdravem Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979) (47984) (47999)

Aleš Molčík napsal:

>Dobrý večer, dnes bych chtěl požádat Radka Krušinu o úvahu, proč došlo k úhynům před třemi lety.
>A nemyslím tím pouze Radkovo stanoviště, ale spíš mě zajímá širší okruh včelarů, kde k úhynům došlo.
..................

Omlouvám se, ale dnes asi tu úvahu moc nerozvedu.
Právě jsem přijel z chalupy z onoho stanoviště, kde jsem měl v roce 2007 úhyn a vůbec se mi to nelíbí.
Jak už jsem někde říkal, připomíná mi to tam ten rok 2007, ale to jsem tam v tuto dobu už měl jen dvě torza z devíti včelstev a náhradní matku.
Dával jsem dnes podložky. Je to na chalupě cca 80 km daleko (Vranová okres Blansko)
Příští týden spočítám spad, a pokud bude co, budu asi fumigovat.

V tom roce 2007 jsem měl docela dobrý pocit z toho jak léčím. Podzim před tím předepsaná fumigace, na jaře výsledky cca v normě (na rozdíl od Hustopečí, kde jsem měl tehdy tuším 6ks na včelstvo), v červnu formidol, v srpnu gabon, v půlce září gabon ven (po 30dnech aby nevznikla rezistence). Při vyjímání gabonu v půlce září žila ještě všechna včelstva z devíti, ale dvě v budečácích se mi nezdála - byla zesláblá. Gabon již u nich nevisel uprostřed plodu.
U ostatních včelstev byl gabon ještě v plodovém tělese a nic se mi nezdálo podezřelého. Jen jsem se divil, že v půlce září měly včely ještě tolik plodu.
Celkově jsem měl z léčení toho roku dobrý pocit jak jsem psal, snažil jsem se podle metodiky.
Při další návštěvě stanoviště v první půlce října bylo 6 úlů z devíti bez včel (oba nástavkové které jsem tam tehdy měl a 4 budečáky), zásoby ještě něbyly vyloupeny, tři včelstvíčka která stále ještě plodovala, jsem rozdělal, rozdrásal plod, dvakrát po dvou dnech zafumigoval.
Tehdy jsem ještě nepočítal spad, ale po fumigaci bylo roztočů na podložce jako máku, byli i v plodu. Jedno z těch včelstvíček nepřežilo fumigaci, dvě dožila jara na 3 uličkách a bez problému se rozvíjela. Donesla v dalším roce ještě i med.

Proč došlo ke kolapsu, nevím.
Jsou to dohady - v každém případě to byl velký tlak roztočů. Možná to bylo ono domino, o kterém se tu zmiňoval přítel Holub, určitě nezabraly gabony jak by měly, zřejmě i včelstva, která jsem choval (a z velké většiny stále chovám) nemají nejvhodnější vlatnosti v odolnosti proti roztoči.

Takže uričtě za to můžou v první řadě roztoči, v druhé řadě na roztoče citlivá včelstva, také já, že jsem slepě věřil metodice a namlouval si, že mám včelstva ošéfovaná, za třetí myslím i ta metodika, které většina včelařů dosud věří, (ale já už ne, :) ), a také každé léčivo, na které se spolehneme a které je neúčinné, v tomto případě gabon.

Možná, že letos mě čeká něco podobného, uvidíme, ale už to nevidím jako tragídii. Pokud moje včelstva nevydrží i při léčení (letos KM) určitý tlak roztoče, asi nemají nárok na život, přírodní výběr by je už dávno vyřadil. Takže potom se budu rozhodovat, jak budu spojovat, popřípadě množit, nebo od koho nakupovat matky.

No nakonec z toho jakási úvaha byla, tak snad vám to k něčemu bude.

s pozdravem

Radek Krušina

PS - ve Vranové pokud vím jsme tehdy na tom byli podobně 3 z 5 včelařů. včelstva od sebe cca v okruhu 500m.
v Hustopečích jsem zatím nikdy s roztoči podobné problémy neměl, ale kolegové každý rok něco hlásí. Nebudu konkrétní, protože se to netýké mě. Doufám, že je to pochopitelné.
:)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979) (47984)

Dobrý večer, dnes bych chtěl požádat Radka Krušinu o úvahu, proč došlo k úhynům před třemi lety. A nemyslím tím pouze Radkovo stanoviště, ale spíš mě zajímá širší okruh včelarů, kde k úhynům došlo. Odolnost roztočů vůči léčivům a jejich přemnožení nad hranici životaschopnosti včelstva, už je jen následek a z toho co tu Radek psal mi vyšlo,že neléčí jinak než já, tak mě zajímají zkušenosti čeho se vyvarovat. Dále, jestli mohu, bych se ještě obrátil na Pavla Holuba o rozšíření jeho příspěvku, stačí bodově, ve kterém píše o nových způsobech ošetřování, selekci včelařů, myšlení a o tom, že roztoče včely zvládnou samy a bez chemie. I jiné možnosti mě zajímají. Dnes jsem byl zkontrolovat spad, 12 dní od ometení podložek po první fumigaci a druhá ještě neproběhla, s nálezem do dvou kusů roztočů na včelstvo a zajímavé je to, že nález byl u stejných včelstev jako den po fumigaci. Ostatní včelstva po fumigaci i dnes na nule. Oběma osloveným předem děkuji. S pozdravem Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979) (47984)

Dobrý večer, dnes bych chtěl požádat Radka Krušinu o úvahu, proč došlo k úhynům před třemi lety. A nemyslím tím pouze Radkovo stanoviště, ale spíš mě zajímá širší okruh včelarů, kde k úhynům došlo. Odolnost roztočů vůči léčivům a jejich přemnožení nad hranici životaschopnosti včelstva, už je jen následek a z toho co tu Radek psal mi vyšlo,že neléčí jinak než já, tak mě zajímají zkušenosti čeho se vyvarovat. Dále, jestli mohu, bych se ještě obrátil na Pavla Holuba o rozšíření jeho příspěvku, stačí bodově, ve kterém píše o nových způsobech ošetřování, selekci včelařů, myšlení a o tom, že roztoče včely zvládnou samy a bez chemie. I jiné možnosti mě zajímají. Dnes jsem byl zkontrolovat spad, 12 dní od ometení podložek po první fumigaci a druhá ještě neproběhla, s nálezem do dvou kusů roztočů na včelstvo a zajímavé je to, že nález byl u stejných včelstev jako den po fumigaci. Ostatní včelstva po fumigaci i dnes na nule. Oběma osloveným předem děkuji. S pozdravem Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945)

AM: A po třech letech záznamů hodnotím a výsledky spadu jasně odpovídají tomu, že rozdíl mezi liniemi je.

Nevím, zda se tu již na to někdo neptal, možná jsem přehlédl... Asi to bude zajímat více včelařů. Mohl by jste to nějak konkretizovat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979)

AM: Jednu dobu byla určitá teorie, že včelstva roztoče sami likvidují, ale nějak jsem už tyto články v současnosti moc neregistroval.

Moderní včelař - www.modernivcelar.eu - 1/2009, str. 26, Lze selektovat na grooming? - toto počtení mě zaujalo, chytré myšlenky. Ale trochu jsem se vylekal, že varroatoleranci lze hledat jen takto - pro hobby včelaře - složitě.

Naštěstí varroatolerance je soubor mnoha vlastností
a) aktivních (např. grooming, likvidace napadeného plodu...)
b) pasivních (např. průběh a množství plodování, plodové pauzy, dlouhověkost...)

a hobby včelaře zajímá výsledek. Proto mě letos na jaře zaujal Zápisník moderního včelaře - http://www.n-vcelari.cz, který umožní každému včelaři jen ze spadu napovědět o větší či menší varroatoleranci konkrétního včelstva. Nemusím se tak "hrabat" ve včelstvech a koukat plást po plástu, zda ze sebe včely roztoče strhávají...

Mimochdem: Kdo zadává spad do VMS - www.varroamonitoring.cz, může si díky poměrně nové funkci - grafy - nechat data zobrazit v grafu (stejném jako je v Zápisníku).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966) (47968) (47969) (47973)

Marcel: Co se týká chovu línií odolných na roztoče: Myslím, že dosáhnout tohoto cíle v širším měřítku je docela fikce. Když vidím přístup některých včelařů, ...

Burgel : Myslím si to samé.

Co si myslíte vy?

Letos mela naše ZO nařizen gabon a hledal se dobrovolník který napíše tiskopis sledování spadu. Z 20ti členů byl jen jeden kdo provádí sledováni spadu (já jsem nechtel protože jsem nechtel gabon užít, nakonec jsem gabon ale použil)

40 let jsem prováděl selekci na medný výnos, (sledovat medný výnos je daleko jednodušší než sledovat varroa).
Výnos sel nahoru jen velmi pomalu a po 40ti letech jsem přešel pro zvýšení výnosu na inseminované matky užívající heterozního efektu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 11. 2010
Re: trubci (47939) (47943) (47946) (47948) (47951) (47957) (47993)

"Vysvětluji si to tak, jak už zde někdo napsal, že při způsobu vedení včelstev takovém, že mají vždy hojnost potravy a prostoru, nejsou nucena po skončení snůšky vyhnat všechny trubce. Nakonec i z biologického hlediska je to žádoucí, aby byli trubci pro spáření se s matkami z pozdních výměn v doletu, v dané populaci a tak to tedy evoluce zařídila."

Asi to bude i doklad spořivosti daného genotypu včel. Pokud mají dostatek zásob a prostoru, nechají dané trubce dožívat mezi včelami a přitom vyrábět teplo, i když třeba trubci to teplo mohou vyrábět méně efektivně než včely. Ale když mají dostatek zásob.... úsilí a materiál vložený do výchovy trubců v létě je tak více využit... A zimní včely se o to více šetří a méně namáhají....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 11. 2010
Re: trubci (47939) (47943) (47946) (47948) (47951) (47957) (47993)

Nakonec i z biologického hlediska je to žádoucí, aby byli trubci pro spáření se s matkami z pozdních výměn v doletu, v dané populaci a tak to tedy evoluce zařídila.

Nemôžem nereagovať, veď nejaký ten čas som pri včelách (od r. 1955), veď prečo by sa evolúcia spamätala až posledné desaťročie? U mňa ani to nie je pravda.
Moje včelstvá ani pred 20-timi rokmi nehladoveli a tak isto i teraz. Vyháňanie trúdov zo včelstiev som si aj tohoto roku starostlivo kontroloval, tam kde včelstvo bolo skonsolidované (spokojnosť s M, prípadne mali mladú M), tam začali trúdy vyháňať z úľov už začiatkom júla-červenca, tam kde z nejakých dôvodov nemali M, trúdov si chránili, kým som im ju nepridal, až potom odrazu trúdy z včelstva vymizli. Letáče neustále pozorujem a tak isto podložky v úľoch, ale, žeby čo len náznak po trúdoch som nezaznamenal. Moje včelstvá asi nezachytili nové trendy.

Nuž chcel som arbitra, tak ho mám, ale stále si myslím, že trúdy sú vo včelstve hierarchicky v jasnom postavení, sú vo včelstve nato, aby oplodňovali matky.Teda sú vo včelstve vždy vtedy, keď tento dominantný prvok-oplodnenná M vo včelstve chýba, alebo už nie vhodná.

Myslíte, že by si výskumné ústavy vo svete nevšimli a nenapísali správu? Veď by sa tým zviditeľnili, veď vlastne je už skoro všetko vysvetlené. Už čakáme na všemocnú genetiku, ktorá zmení včelu na baránka božieho a budú sekať už len dobrotu. Prestanú pichať, rojiť sa a nosiť med rovno do sudov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (213.155.41.14) --- 6. 11. 2010
Re: trubci (47939) (47943) (47946) (47948) (47951) (47957)

Reaguji na výzvu p. Turčániho. V roli arbitra jsem ještě nebyl :-)
Každoročně pozoruji, že část včelstev si do podzimu ponechává nevelký počet trubců a už léta to nepovažuji za nic neobvyklého či za signál nějakého problému s matkou - jednoznačně ověřeno. Vysvětluji si to tak, jak už zde někdo napsal, že při způsobu vedení včelstev takovém, že mají vždy hojnost potravy a prostoru, nejsou nucena po skončení snůšky vyhnat všechny trubce. Nakonec i z biologického hlediska je to žádoucí, aby byli trubci pro spáření se s matkami z pozdních výměn v doletu, v dané populaci a tak to tedy evoluce zařídila.
Moje včelstva mají skoro pořád dostatek zásob, protože poslední med jim odebírám během srpna i za cenu, že ho část snědí a v den odebrání medu hned dostávají velkou dávku cukerného sirupu. Nemají tedy důvod k nekompromisnímu vyhnání každého trubce.
Rovněž si myslím, že tolerance včel k trubcům po sezoně záleží i na chovaném (geno)typu včel. Některé typy skutečně vyženou všechny trubce nejpozději po skončení snůšky, někdy už při jejím zeslábnutí.
Ještě jeden aspekt - trubci v úlu dlouho do podzimu svědčí i o jejich značné dlouhověkosti, kterou mají danou mj. geneticky, proto z tohoto hlediska je to positivní úkaz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 11. 2010
Re: Kolaps včelstiev-oprava textu (47987) (47989)

Pán Polášek ja som pri svojich včelstvách zažil čo je to kolaps včelstva v r. 1998.

Ospravedlňujem sa za chybu, rok kolapsu u mňa bol v rok 1988 keď mi uhynulo 70% včelstiev, ešte do konca 9 mesiaca. To čo prežilo bolo životaschopné a včelstvá priniesli i med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu-záverečná fumigácia (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966) (47968) (47969) (47973) (47976) (47986)

Já provedl včera druhou fumigaci a v průměru včelnice mě vyšel spad na podložkách po dvacetičtyř hodinách tři roztoče.Což je po mnohastovkových počtech při první fumigaci velmi potěšující a ukazujeto na vysokou účinnost amitrazu ve varidolu.Plod se mě nepodařilo najít ani u včelstev s červnovýma matkama.Dnes skoro všechny včelstva přinášely žlutý pyl z hořčice,což k dnešnímu datu v mých desetiletých záznamech jsem nikde neobjevil.
S pozdravem.
P.Z.
U.Hradiště

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979) (47984)

"Kdybyste měl zájem, pošlu vám foto fyzicky poškozených roztočů z mých včelstev.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pane inženýre, ta nabídka je sice určena jinému kolegovi, ale já bych (s dovolením), měl také zájem o foto poškozených roztočů, mohu-li poprosit. Registruji je také a pomohlo by mi srovnání. Zkusím je také vyfotit, jestli je v archivu (v krabičce od sirek:-) ) najdu a revanšoval bych se. Nebo je mohu poskytnout k podstatnějšímu zkoumání.(gegorius/=/centrum.cz) Co je zajímavé: ty poškozené jsem nacházel převážně ve včelstvu, které je z řady důvodů jinak dosti problematické. Proto jsem je také zachoval ... Mimochodem: Váš spad na VMS sleduji už delší dobu a jeví se mi býti velmi zajímavým. No: vloni jsem na tom byl podobně, ale to byla zcela jiná situace ...
Díky.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 11. 2010
Re: (47987)

"Pán Polášek ja som pri svojich včelstvách zažil čo je to kolaps včelstva v r. 1998.
Budem jednoducho dokumentovať na mojich skúsenostiach ako a kedy ten kolaps vzniká a ako mu predísť.

1./ AK včelár zanedbá ošetrenie včelstva pred zimným obdobím a p"

V podstatě jste popsal to, co napsali lidi z VUVČ v Dole, když kdysi Gabony zaváděli. Jediné, co nevěděli, byl právě ten kritický počet roztočů. A právě to mně zaráží, že vzhledem ke včelám je dneska ten kritický počet roztočů několikrát menší než by měl být. Vždyť pokud je ve včelstvu na včelách třeba tisíc roztočů, denně se do buněk plodu páří takových odhaduji 200 - 300 roztočů, zbývající buňky plodu jsou bez roztočů a tudíž by z nich měly být včely v pořádku. A dospělé včely by neměly být roztoči nějak zásadně poškozovány. Že by se to svedlo na viry?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979) (47984)


""Jednu dobu byla určitá teorie, že včelstva roztoče sami likvidují, ale nějak jsem už tyto články v současnosti moc neregistroval. S pozdravem Aleš"""
Kdybyste měl zájem, pošlu vám foto fyzicky poškozených roztočů z mých včelstev.

Ale to ešte nie je dôkaz, že to robili včely a zároveň s cieľom sa zbaviť roztočov. Poškodené Vd mohli prísť k tomtuto "úrazu" aj inou cestou. Dokážte to záberom keď včela drží Vd v hryzadlách. Silu by aj mala, len to nedokáže využiť?!.

Nejak tak ako sa to podarilo mne a kolegovi, keď som pri pokuse dokumentoval odnášanie mŕtvych klieštikov z podložky mravcami, len mi chýbal fotografický dôkaz.

Tento získal môj priateľ L.Šebošik, admino vcely.sk, ktorému sa to podarili natočiť na mobil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 11. 2010

Prostě ve zkolabovaných včelstvech už ta zkáza byla v době vkládání Gabonu předurčena, gabon to možná trochu zpomalil, možná i trošku urychlil rozrušením včelstva při vkládání Gabonu nebo rozrušením včelstva vnesením další chemikálie do něho.... R.P.

Pán Polášek ja som pri svojich včelstvách zažil čo je to kolaps včelstva v r. 1998.
Budem jednoducho dokumentovať na mojich skúsenostiach ako a kedy ten kolaps vzniká a ako mu predísť.

1./ AK včelár zanedbá ošetrenie včelstva pred zimným obdobím a po zime nechá včelstvo napospas osudu.

2./ Expanzia rozmnožovania Vd má potom zrýchlené tempo a v čase keď sa začínajú tvoriť dlhoveké včely (od polovice júla-července) je vo včelstve taký vysoký počet Vd, že pri počte denne nakladených vajíčok matkou, sa do buniek s budúcimi dlhovekými včelami dostáva stovky samičiek Vd. Ešte nie do každej, ale tam kde sa vyvíjajú spolu s Vd, tie aj keď sa vyliahnu, dlho nežijú, lebo sú poškodené. Ak včelár nič nerobí, tak začína kolaps včelstva.

3./ Počet klieštika neustále narastá, ale sila včelstva postupne klesá, prežívajú len včely, ktoré neboli ním napadnuté.

4./ V tomto čase t.j koncom júla a skôr, nevložíme 2 Gabony do uličky v stred plodového telesa, toto včelstvo zachránime (aj keď nebude až také silné), pretože ďalšie vyliahnuté Vd budú acrinathrinom zničené a od toho okamihu budú i včely z týchto vajíčok ochránené a životaschopné. Takže kolaps včelstva zastavíme a včelstvo môže ísť do zimy silné.

5./ Ak v stave uvedenom v bode 2./ s vložením Gabonu otáľame po 15.8 a ešte na nesprávne miesto alebo ho vôbec nevložíme (je tu ešte možnosť KM a fumigácia), tam nemôže včelár očakávať nič inšie ako skolabovanie včelstva do konca augusta-srpna, prípadne tak zdevastovaného, že nemáme čo pripraviť do zimy.

6./ Včelári čo zažili kolaps svojich včelstiev, vždy majú argumentáciu, npr. veď som ich kŕmil a roztok vždy odobrali. Áno, to je pravda, ale túto prácu robili staré letné včely, ktoré už včelstvo nemohli zachrániť a mladé, ktoré aj keď sa ešte liahli, pri prvých orientačných preletoch vychádzali na letáč, padali do trávy a hynuli. Takže rezultát prehry včelstva a včelára je jasný.

7./ Ten kto vsádza na Gabon (a verím, že je kvalitný) musí ho vkladať včas, už okolo 15.7 najpozdejšie 25.7, ak vsádza na niečo iný prípravok tak použiť ten. Dôležité je kde vkladáme Gabon, nikdy nie do letáče, medníka, k bočnej stene úľa, ale rovno do stredu plodového telesa a do rozšírenie uličky na 16 mm a nesmie byť jednou stranou opretý o plást, približne 5-7 cm od prednej a zadnej stene úľa.Gabon použiť len v dobe jeho respiračnej účinnosti.

8./ Aj napriek týmto zásadám, je Gabon čiastočne priepustný a odporúčaná doba respirácii vo včelstve 24-28 dní krátka. Ing. Veselý to priznal, ale nedoporučil ponechanie Gabonu vo včelstve dlhšie ako zmienených 24-28 dní. Osobne odporučil radšej vložiť o jeden Gabon (zvlášť do silných včelstiev) o jeden Gabon viac, ale o dve uličky ďalej od prvej kde je gabon.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (78.102.249.89) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu-záverečná fumigácia (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966) (47968) (47969) (47973) (47976)

III. fumigácia -"- -"- 5.11: priemer -"- -"- 6,9 Vd _
Také mi to nedalo a udělal jsem včera III. fumigaci i když se doporučuje až po 20.11. Udělal jsem ale předem kontrolu, zdali je ve včelstev plod. V kmenových včelstvech plod není. Není ani v květnovém oddělku, který je ve dvou nástavcích. Plod byl v polovině včelstev, kde jsem měnil v říjnu matky. Ty budu muset přeléčit později. Včely byly hezky roztáhlé a k večeru ustal vítr. Zajímavé je, že včely nyní ukládají sladinu do sediště, některé i pyl. Jako by si dělaly nad sebou větší zásoby. Přihlédnu-li k tomu že hraboší venku dělají větší hromádky, tak to přijde ochlazení, nebo tuhá zima.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979) (47984)

Zapomněl jsem se podepsat :-)
Pavel Holub

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.248.56.32) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979)

""Selekce včel na varroatoleranci nějakou metodou přirozeného výběru " co přežije vyhrává" už v pokusech různých ústavů po světě již proběhla a vždy s nulovým výsledkem."""
Není to tak. Chybí jen vůle včelařů přejít na nové způsoby ošetřování. Oželet nějaké to kilo výnosu, oblékat si mundůr a naučit se protirojová opatření. To možná jen pro začátek. časem by se včelaření vrátilo do původních kolejí. Přijďte si poslechnout Dr. Kefusse do KMCT na Konferenci 10 let PSNV příští sobotu.

""" Ve své původní domovině se včely zbavují roztoče tak, že opustí dílo, plod a roztoče zavíčkovaného u plodu."""
V domovině se roztoč reprodukuje pouze na trubčím plodu. To je ten zásadní vliv. Např. viz Dr. Martin o afrikanizovaných včelách v Mexiku - v tomto smyslu zásadní poznatky souvislostí A.cerana-AHB-EHB.

""V našich podmínkách si myslím , že jde o dlouhý proces spojený se selekcí a umělou inseminací.""
Ano, bude to dlouhý proces selekce včelařů, šlechtitelů a myšlení lidí. Jinak včely to umí bez nás. Podívejte se na můj spad na VMS, jaký byl na jaře a jaký ve vrcholu sezóny, to je polovina září, to bez jakéhokoliv chemického zásahu. VMS je cestou k poznání, jak na to. Ale z VMS také poznávám, jak chybí vůle. Vkládám naději do mladých začínajících včelařů, kterým nevlezlo pod kůži pohodlí chemického ošetřování.

"" Ale na co konkrétního se při selekci zaměřit je otázkou. Nízký spad může mít několik příčin od odolnosti roztoče vůči léčivům, přes nízkou plodnost včelstva a tedy příležitost roztoče se množit až po to že ve včelstvu je roztočů málo, protože léčiva účinkují.""
Správná úvaha. Cestou je méně "léčit" a více se učit. Ale včelař to může dělat jen tehdy, když má včelstva spolehlivě pod kontrolou (výhoda VMS), nikdy to nesmí nechat dojít do kolapsu a loupeže (což se spolehlivě stává i klasickým léčitelům).

""Jednu dobu byla určitá teorie, že včelstva roztoče sami likvidují, ale nějak jsem už tyto články v současnosti moc neregistroval. S pozdravem Aleš"""
Kdybyste měl zájem, pošlu vám foto fyzicky poškozených roztočů z mých včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (82.202.11.39) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960) (47971) (47978)

Pepan: nic nevidím

> Tady je pozvánka:
>
> [odkaz]
> [obrázek]

Tato konference trochu "zkrouhne" data posílaná na maily, jak je vidět. We webovém rozhraní je vše, ale pro Ty, kteří používají mailové rozhraní konference doplňuji tento odkaz:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=193&catid=36:psnv&Itemid=92

Je tam pozvánka a aktuální informace ohledně Mezinárodní včelařské konference, kterou pořádá příští sobotu PSNV-CZ. Přijedou zahraniční včelaři, kteří se varroatolerancí zabývají. Bude možné se jich i ptát v rámci diskuse po každé přednášce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 11. 2010
Re: Kontrola spadu, účinnost Gabonu (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966) (47968) (47969) (47973) (47977) (47981)

Nikde jsem neviděl popis mechanismu, jakým vlastně varaóza způsobuje kolaps včelstva. Podle spadu při léčeních včelstev, která později padnou, kolaps nastává v nejnepříznivějším případě, pokud je ve včelstvu pár stovek roztočů. Běžně nastává, pokud je ve včelstvu několik tisíc roztočů, třeba spad je 2000 roztočů.
A jeden vylíhlý roztoč znamená jednu poškozenou včelu, při hustším napadení, kdy se několik roztočů líhne v jedné buňce, je na jednu napadenou včelu těch roztočů několik.
Na vrcholu populace je ve včelstvu takových 60 tisíc včel, v srpnu odhaduji počet včel ve včelstvu takových 30 - 40 tisíc.
Obecně, kdyby včelstvo v době, kdy se zakládá zimní generace, přišlo o pár tisícovek včel, nic se vůbec nestane, včely prostě založí tu zimní generaci o to slabší a jinak přezimují v pohodě. Staří chovatelé kdysi to "úspěšně" provádeli každý rok, když v srpnu zůžili včely v zadováku z plného počtu na 7 - 8 rámků 39x24 a přebytečné včely tak byly nuceny venku na česně vymřít zimou a deštěm.
I kdyby v srpnu v silném včelstvu bylo 20 tisíc roztočů, pokud by mechanismus poškozování včelstva byl jen v prostém poškozování včel, tak i takové včelstvo by zimu přežilo, sice jen v síle oddělku, ale přežilo.
Jenže ono stačí na kolaps včelstva v nepříznivém případě pár stovek roztočů....
Takže kolaps včelstva evidentně přímo na počtu roztočů ve včelstvu nezávisí. Závisí na něčem dalším, co z počtu roztočů vychází a co zatím není jednoznačně určeno. Kolaps včelstva v době léčení Gabonem tedy vůbec neukazuje na neúčinnost Gabonu. Neboli na to, že Gabon roztoče ve včelstvu nevytrávil.
Prostě ve zkolabovaných včelstvech už ta zkáza byla v době vkládání Gabonu předurčena, gabon to možná trochu zpomalil, možná i trošku urychlil rozrušením včelstva při vkládání Gabonu nebo rozrušením včelstva vnesením další chemikálie do něho....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966) (47968) (47969) (47973) (47977)

>Jinak při vyjmutí gabonů bývá ve včelstvu ještě plod, takže pokud je gabon méně účinný a část roztočů je na plodu, fumigace je nezabije. Tím to může být zkreslené.
Ale samozřejmě si něco ještě mohly přinést.<
------------------------------------------------------------
Zde by bylo na místě si připomenout, že gabon působí kontaktně. Gabonové pásky zavěšené v plodovém tělese včely poťapou, tím ťapáním po páscích včely na nožičkách přenáší léčivo a s ním, léčivem tak přichází do styku foretičtí roztoči. Protože gabony jsou ve včelstvu nejméně 24 a nejvíce 30 dnů a každý den se ze zavíčkovaného plodu líhnou nové mladušky a ssebou i vynášejí staré i mladé samičky roztočů, jsou tyto evidentně vystaveny účinkům léčiva. Teoreticky by tak měly s léčivem přijít do styku všechny samičky roztoče, které se v době léčení nachází ve včelstvu. Protože však v době použití gabonů probíhá snůška a včely, buňky po vylíhlých mladuškách zanášejí sladinou, stěhuje se i plodové těleso(zkušenost). Proto je třeba, zhruba v "poločase", zavěšení gabonových pásků zkontrolovat a popřípadě i nově upravit zavěšení pásků tak, aby pásky toto plodové těleso sledovaly. Při tom není od věci si vzít k ruce střípek skla, truhlářskou svidřinku, ostrý ševcovský knajp... a gabonové pásky zbavit (oškrabat)od včelami provedeného potahu vosku a propolisu, který účinky léčiva snižuje (izoluje). Pokud toto neprovedeme, roztoči tak přicházejí do styku s podprahovými dávkami léčiva a tak si mohou vytvořit k léčivu rezistenci. Mám vypozorováno, že je to problém zvláště u silných včelstev v nástavkových úlech. Při této příležitosti se nechci zabývat těmi včelaři, kteří ponechávají gabony v rozporu s metodikou ve včelstvach až do jarní prohlídky. Tam je to jasné. Trénují roztoče na rezistenci k léčivu.
Přeji všem klidné a úspěšné zimování. JK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47979)

Aleš Molčík napsal:

>Radku K. přečtěte si prosím ještě jednou moje příspěvky. Nikde Gabon neoznačuji za mýtický lék.
>Takže mne nemá co bolet.
........................

Rád bych aby to nevyznělo jinak, než to myslím - gabony byly a jsou nabízeny k hubení roztočů v době po vytočení medu, mají nějakou deklarovanou účinnost (není to 100%).
Někteří včelaři, kteří se na to spolehli v roce 2007 přišli o včely.
Prostě s vámi souhlasím v tom, že gabon není 100% přípravek, ale na druhou stranu tvrdím, že jsou místa kde selhal v tom co od něho včelaři očekávají a nedá se to svést na to, že včelaři neléčili podle metodiky.
RK
...............


Aleš Molčík napsal:
>Ale psal jsem o tom, že na Gabonu nezáleží uhyn včelstev na varroázu. Žádný používaný lék nemá 100% účinek.
.......

To že žádný přípravek není 100% v tom se shodujeme.
Ale pokud mi někdo nařizuje něco dávat do včel, abych o ně nepřišel, já dám navíc před tím i doporučenou kyselinu, přijdu po vyjmutí gabonů o téměř všechny včely, a potom mi někdo vysvětluje, že za to nemůže neúčinnost onoho předepsaného přípravku, tak s ním minimálně budu nesouhlasit. :)))
Teď už se tomu jen směju.

Ale v tomto se neshodneme. Na gabon se místně nedá spolehnout. Berte to jako dobře míněnou radu k opatrnosti a monitorujte.
:)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu

Radku K. přečtěte si prosím ještě jednou moje příspěvky. Nikde Gabon neoznačuji za mýtický lék. Takže mne nemá co bolet. Ale psal jsem o tom, že na Gabonu nezáleží uhyn včelstev na varroázu. Žádný používaný lék nemá 100% účinek. Já první léčení dělám Formidolem po vytočení řepky a to dvakrát v odstupu sedmi dnů, je to v době kdy je ve včelstvu nejvíce plodu a roztoč má neomezené možnosti množit se, druhé přichází po posledním vytočení tj. polovina srpna Gabonem a to dva pásky do dvou uliček ve středu plodového hnízda. Ošetření Varidolem řeším podle venkovní teploty, první po desátém říjnu většinou stačí fumigací, ale na další dvě už bývá chladno, takže v odstupu dvou týdnů to řeším aerosolem. Takže nic vyjmečného. Stejně jako Já to dělá celá ZO kde jsem členem s výsledkem nejlepší ZO co do průměru spadu na okrese Přerov a to dlouhodobě. Takže já jsem přesvědčen, že kombinací léčiv a dodržení metodiky je možné roztoče omezit tak aby neškodil. A praxe mi to dokazuje. Ale nebráním se novým věcem chemie v úlu mi moc nevoní. Včelaři kterým včelstva uhynula v roce 2007 a hovořil jsem s nimi, tak ty bych rozdělil do dvou skupin, ta první sváděla situaci na neůčinost jednoho léku a to Gabonu a u té druhé skupiny za to mohl veterinář, který jim Gabon nepředepsal. Je to trošku v rozporu. Selekce včel na varroatoleranci nějakou metodou přirozeného výběru " co přežije vyhrává" už v pokusech různých ústavů po světě již proběhla a vždy s nulovým výsledkem. Ve své původní domovině se včely zbavují roztoče tak, že opustí dílo, plod a roztoče zavíčkovaného u plodu. V našich podmínkách si myslím , že jde o dlouhý proces spojený se selekcí a umělou inseminací. Ale na co konkrétního se při selekci zaměřit je otázkou. Nízký spad může mít několik příčin od odolnosti roztoče vůči léčivům, přes nízkou plodnost včelstva a tedy příležitost roztoče se množit až po to že ve včelstvu je roztočů málo, protože léčiva účinkují. Jednu dobu byla určitá teorie, že včelstva roztoče sami likvidují, ale nějak jsem už tyto články v současnosti moc neregistroval. S pozdravem Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960) (47971)

nic nevidím
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 16:16:54
> ----------------------------------------
> Pepan: Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to
> není práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení
> (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke
> včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se
> dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří
> ----------------------------------------------------------
> Než tady spekulovat, co si zajet příští týden poslechnout "borce", kteří to
> v zahraničí zkoušejí? A úspěchy již mají...
>
> Tady je pozvánka:
>
> [odkaz]
> [obrázek]
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966) (47968) (47969) (47973)

Marcel napsal:

>Během aplikace gabonů jsem měl denní spad 20-80 roztočů. V den, kdy jsem vyndal gabony ze včel jsem u náhodně vybraných včelstev provedl fumigaci. Spad po 24h. byl 10-105 roztočů. >Průměr byl na 10 včelsvech 44. Při fumigaci asi za měsíc mělo jedno takto přeléčené včelstvo 450 roztočů. Chtěl bych říct, že se tu vůbec nezohledňuje možnost reinvaze.
>To, že si včelstva pěkně přeléčím v pozním létě, neznamená, že mi zdravé dlouhověké včely nemůže poškodit roztoč během silné reinvaze.
..............

O tom, že si včely můžou naloupit roztoče se tu také debatuje často, ne že vůbec :)
Ale to nic nemění na té věci, že je dobré neházet za hlavu varování těch, které to již postihlo - v některých místech se gabonu nedá věřit.

Díky za připomínku stavu při užívání gabonů - slib monitoringu při gabonech. Dost by pomohlo, kdyby to uživatelé gabonu poctivě dělali, ale jak píšete, paměť je často ošidná. :)

Jinak při vyjmutí gabonů bývá ve včelstvu ještě plod, takže pokud je gabon méně účinný a část roztočů je na plodu, fumigace je nezabije. Tím to může být zkreslené.
Ale samozřejmě si něco ještě mohly přinést.

A těch 450ks u nejhoršího včelstva je krásné číslo. Při tom včely zřejmě nezkolabují. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu-záverečná fumigácia (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966) (47968) (47969) (47973)

Ak niekto robí zber zabitých klieštikov (natierením plodu, KM, Gabonom, fumigáciou amitrazom a aerosolovanie) môže si porovnať úspešnosť svojho boja s Vd s mojimi výsledkami.

I. fumigácia tzv. odľahčovacia 20.8: priemer na včelstvo 13,7 Vd
II. fumigácia -"- -"- 30.9: priemer -"- -"- 69,8 Vd
III. fumigácia -"- -"- 5.11: priemer -"- -"- 6,9 Vd _
-------------------------------------------------------------------
Spolu priemer za rok 2010 90,5 Vd

Odpad Vd v jednotlivých včelstvách:

0 Vd v 30-tich včelstvách
1 Vd v 8-ich -"-
2 Vd v 6-tich -"-
3 Vd v 4-och -"-
4-5 Vd v 4-och -"-
6-10 Vd v 6-tich -"-
11-20 v 3-och -"-
21-50 v 4-och -"-
51-80 v 3-och -"-
V priemere je to oproti vlaňajšku menej o 69,8 Vd

Cez moju záchytnú sieť (3 fumig.) prepadli len Vd z prirodzeného odpadu.

Dobré výsledky pripisujem týmto okolnostiam:
- amitraz ako fumigant je stále účinný preparát a ak sa robí včas, hlavne jeho záverečná fáza bez zaviečkovaného plodu.

- ak sa dávky zbytočne nezvyšujú, 2 kvapky a dosť.

- k nízkemu zamoreniu mohlo pomôcť i bohaté rojenie, za ktorým nasledovali aj mesačné prestávky, kým nové M začali klásť vajíčka. Je to prirodzené opatrenie, keď v čase začínajúceho rozvoja novej generácii samičiek Vd, je ich reprodukcia bez plodu nemožná. Potom nástup rýchleho vzostupu gradoval pravdepodobne oveľa pomenej ako vo včelstvách, ktoré nemali nútenú prestávku. Možno by sa tento poznatok dal využiť i pri umelom prerušení plodovania v čase nástupu Vd, t.j. v polovici júna až do polovici júla, možno aj skôr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966) (47968) (47969) (47973)

"""Myslím, že dosáhnout tohoto cíle v širším měřítku je docela fikce. Když vidím přístup některých včelařů, a nemusí být starý, mám pochybnosti o rošíření a udržení takto vyšlechtěných včel. Na druhou stranu, já bych si tuto včelu rád rozchovával.""

Čím větší bordelář, tím blíže je přírodnímu výběru - pokud ale nedostane do ruky těžký kalibr, jako je amitraz. V tom je ten bordel.
Pokud takový bordelář zůstane závislým jen na kyselině mravenčí a thymolu, tak jako je to na západ od nás, bude mít buď velký problém, nebo bude mít velké štěstí. To není fikce, to je realita. Bez takto nastavené reality se nic nepohne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 5. 11. 2010
Re: trubci (47939) (47943) (47946) (47950)

Potvrzuji potvrzené. (-:
Zimuji ve 4 nástavcích a trubci jsou ještě teď v kdejakém včelstvu. Proč tomu tak je, osobně nevím.
Když si včely poslechnu, jsou v absolutním klidu a nemám důvod je teď rušit hledáním matky. A naopak - tím hrabáním se v nich tu matku třeba i nechtěně zlikvidovat. A pokud to na jaře bude jinak, tedy trubcokladně, bezmatečně nebo tak nějak, klidně se přiznám a osobně si před panem Poláškem posypu hlavu popelem. (-:
----------------------
Bronislav Gruna napsal:
Tato slova mohu potvrdit. Na stanovištích, kde zimuju ve 3 a více nástavcích a krmím v červenci jsou i nyní trubci skoro v každém včelstvu a není to žádný problém. U včel krmených v srpnu/září do 2 nebo 1 nástavku jsou trubci jen výjimečně a tam je na místě provést kontrolu.
------------------
Tomáš Heřman:
Netreba se tim stresovat hlavne kdyz pisete, ze jde o vcelstvo na 3N.
Takove vcelstvo dobre a vcas nakrmene si zdrejme ten luxus nakeho toho
trubce muze dovolit - tak to vidim ja - signal rovnovahy, signal ze jsem je
dobre osetril :-)

Samozrejme vcelstvo zuzene v podleti ze 2-3N do jedne bedne, ktere 3-5dni
ceka na cukr, protoze si preci donese se chova o dost jinak, rekl bych
nekompromisne :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marcel (212.111.31.107) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966) (47968) (47969)

Dobrý večer pánové, chtěl bych také přidat svou trochu do mlýna. Vzhledem k podezření na neúčinnost gabonů, byl podmínkou pro objednání gabonů příslib sledování spadu po jednotlivých léčeních. Ze 13 včelařů z naší dědiny se rozhodlo pro gabony 8, včetně závazku monitoringu. Zajímavé bylo, že někteří mi nevyplněné formuláře začali odevzdávat už s žádostma na dotace. Během dvou měsíců zapoměli k čemu je mají. Dá se říci, že 2 včelaři, včetně mě, toto sledování provádíme.
Během aplikace gabonů jsem měl denní spad 20-80 roztočů. V den, kdy jsem vyndal gabony ze včel jsem u náhodně vybraných včelstev provedl fumigaci. Spad po 24h. byl 10-105 roztočů. Průměr byl na 10 včelsvech 44. Při fumigaci asi za měsíc mělo jedno takto přeléčené včelstvo 450 roztočů. Chtěl bych říct, že se tu vůbec nezohledňuje možnost reinvaze. To, že si včelstva pěkně přeléčím v pozním létě, neznamená, že mi zdravé dlouhověké včely nemůže poškodit roztoč během silné reinvaze. Co se týká chovu línií odolných na roztoče: Myslím, že dosáhnout tohoto cíle v širším měřítku je docela fikce. Když vidím přístup některých včelařů, a nemusí být starý, mám pochybnosti o rošíření a udržení takto vyšlechtěných včel. Na druhou stranu, já bych si tuto včelu rád rozchovával.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Hazdra (e-mailem) --- 5. 11. 2010
Re: trubci (47939) (47949) (47961)

Já jsem měl vloni začátkem října také zajímavý případ s trubci. Byla o tom
určitá diskuse v konferenci. Konkrétní závěr z ní nevzešel. Na podložce jsem
našel výhozený trubčí plod.
Včelstvo jsem prohlédl a našel jsem nepravidelný trubčí plod v dělničích
buňkách o velikosti dlaně, zavíčkovaný a nezavíčkovaný. Více jsem nezjistil.
Spojil jsem včelstvo přes papír a mřížku s oddělkem. Oddělek nahoře bez
výletu. Asi za dva týdny jsem našel výhozený trubčí plod a uhynulou matku.
Asi po týdnu jsem mřížku odstranil. Matka byla dvouletá, zřejmě
trubcokladná. Myslím, že to včelstvo nepovažovalo za krizový stav, pouze se
zbavovalo trubců, jak to běžně dělá a vyzimovalo by bez problému.
Haf
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 05, 2010 12:43 PM
Subject: Re: trubci


Ta míra se nazývá adamcova
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 05.11.2010 08:36:00
> ----------------------------------------
> "4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na
> třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975
> a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo
> se
> na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?"
>
> Tak asi 1:10 - 1:50 je pravděpodobnost, že matka tam je v pořádku původní
> a
> ti trubci byli zalétlí.
> Na zbytek případů připadá nová neoplozená matka nebo dokonce kladoucí
> trubčice. Zvlášť trubčice jsou docela problém, protože běžně přidanou
> matku
> teď na podzim zlikvidují a na klasické metody eliminace trubčic je už dost
> zima.
> Radím počkat na teplé počasí kolem poledne, v jižní části republiky možná
> už dnes nebo zítra v sobotu, a prohlédnout. Včely jsou už v zimní
> velikosti, takže nebude větší problém najít matku a pokud jim sedne
> počasí,
> jsou v tuto dobu taky velice mírné, takže taková prohlídka je docela
> radost.
> Pokud budou nalezeny trubčice neboli trubčí hrboplod od nich, doporučoval
> bych v případě dostatku včelstev na stanovišti zvážit zrušení včelstva a
> vytřepání včel před úly na nějakou sluncem ohřátou podložku. Proti dost
> velkému riziku likvidace přidávané matky a jistému úhynu trubcokladného
> včelstva v zimě je tady plus posílení ostatních včelstev o vžebrané včely.
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5593 (20101105)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (82.202.11.143) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960)

Pepan: Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří
----------------------------------------------------------
Než tady spekulovat, co si zajet příští týden poslechnout "borce", kteří to v zahraničí zkoušejí? A úspěchy již mají...

Tady je pozvánka:


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (82.202.11.143) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960) (47967)

RP: Kdyby takhle zavčelené území, jako je tento stát, bylo bez včelařů napadeno něčím takovým jako varaózou, první reakce během 2 - 3 let by byly úhyny 90 - 95 nebo ještě víc procent včelstev. Na takovém počtu by to zůstalo viset a postupně, jak by se čím dál víc prosazovala určitá odolnost proti roztoči, počet včelstev by se postupně zvyšoval, až by vznikly včely tolerantní k varaóze. Možná za 5, možná za 20 let.
--------------------------------------------------------

zajímavý článek na wikipedii:
Invaze králíka divokého v Austrálii

Cituji: "Králíci nakažení účinnější variantou umírali a s nimi i virus. Naproti tomu méně účinné varianty se šířily snáze a imunizovali proti těm nebezpečnějším. Navíc se přirozeným výběrem vyselektovali pouze ti odolnější králíci. Nakonec zůstala pouze jeho varianta s necelou 40% účinností… Králíci se uzdravili a po určité době začali jejich počty opět narůstat. Nutno podotknout, že toto je obecný princip, jak takové epidemie (lhostejno zda přirozené či úměle vyvolané) fungují a předpoklad, že by to někdy mohlo být jinak, je dost pochybný. V podstatě lze vždy očekávat maximálně jen radikální a dočasné omezení králičí populace."

A u nás se očkuje a očkuje a pořád umírají...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966) (47968)

Také znám včelaře, kteří to dělali všelijak (a poučeni přírodním výběrem už to tak většinou nedělají), to ale neznamená, že to tak dělají všichni, kterým gabon neochránil včely.
Minimálně mě osobně nepřesvědčíte. :)
Vím jak jsem v r.2007 gabon do včel dával. :)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963) (47966)

To není mýtus. Jako důvěrník občas něco vidím na vlastní oči Př. loni zemřel jedem včelař který trousil stále nějaká moudra. Rodina mně pak pozvaal k dokončení léčby. Gabon byl vložen v horním nástavku místo dvou vyjmutých rámků plodiště bylo samozřejmě dole. Tam na ten gabon včela nezabloudila ani omylem.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 13:26:05
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
> Velkým omylem je si myslet, že nám některý přípravek něco vyhubí. Gabon
> jako takový je určen jako prevence a ne k usmrcení rostočů když včely
> vychovávají zimní generaci.
> ..............
>
> >Já to dodnes chápu tak, že ochrana zimní generace spočívá právě v tom, že
> ve vhodnou dobu nám nějaké přípravky vyhubí s nějakou účinností roztoče,
> kteří by nám jinak poškodili zimní generaci včel.
> >Když tam roaztoči nejsou, potom samozřejmě nemusíme nic hubit a zimní
> generace není roztoči ohrožena.
>
> ...................
>
> Josef Menšík napsal:
> >V každém případě záleží na jeho umístění ve včelstvu a bohatě stačí dva
> pásky umístěné přesně v plodové části roje. Účinkuje hlavně na nejranější
> stádia vývoje roztočů. roznáší ho po buňkách krmičky a ty se v jiné části
> úlu nevyskytují. >Všudy jinde nebo v nesprávný čas třebas i 10 pásků je pak
> k ničemu. Divili by jste se, čeho jsou i zkušení včelaři schopni při svém
> vynalézání. Nestačí se pak divit a chybu nikdo nehledá u sebe. Asi to hodně
> bolí. :-))
> pepan
> ....................
>
> To, kde mají být gabony umítěny je bez diskuse a je to dáno návodem
> výrobce.
> Jen je zajímavá víra těch, kteří, aby udrželi mýtus účinného gabonu, ví, že
> ti, komu gabon zimní generaci neochránil, za to můžou jeho aplikací v
> rozporu s návodem.
> :)
>
> Těžko se loučit s vlastními mýty. Asi to hodně bolí. :))
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960)

"Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří. Samozřejmě , že se může objevit něco náhodného co nám pomůže. Pak by chom zase museli porušit veterinární předpisy a donášet na včelnici roje z volné přírody o kterých víme dlouhodobě (znamená to důkladnou znalost okolí a to je zase spousta času) Také by jsme museli přesně znát a použít včelstva těch lajdáků jejichž včelstva jakš takš přežívají, a hlavně by jste museli zapomenou na výnosy, a med si koupit od nich. Jakékoliv zachraňování kolabujících včelstev vyloučit , brakovat a brakovat nevyhovující matky. Být vděčný za každý roj, neboť čím větší množství rojů tím větší pravděpodobnost kladného výsledku. Jinak Vám nezbývá nic jiného než to do nich valit horem dolem.
Dnešní způsob včelaření je totiž jen vytváření příhodných podmínek pro varroázu.
Chce se to také zamyslet, Proč se tak nákaza rozšířila? Co jí dříve vadilo? Co jí začalo vyhovovat? Není to právě moderní způsob včelaření? Nemůže za to právě ta naše chamtivost? A proč tedy tomu tak je?"

Já už jsem to tady psal víckrát. Kdyby takhle zavčelené území, jako je tento stát, bylo bez včelařů napadeno něčím takovým jako varaózou, první reakce během 2 - 3 let by byly úhyny 90 - 95 nebo ještě víc procent včelstev. Na takovém počtu by to zůstalo viset a postupně, jak by se čím dál víc prosazovala určitá odolnost proti roztoči, počet včelstev by se postupně zvyšoval, až by vznikly včely tolerantní k varaóze. Možná za 5, možná za 20 let.
Podobně by muselo fungovat skutečně solidní šlechtění k toleranci na varaózu. Udělat v květnu,každý rok řekněme takových 100 oddělků, červen, červenec, srpen vyhodnotit jejich toleranci, spad roztočů a podobně, přirozeně by se ty oddělky musely dělat a ošetřovat tak, aby všechny měly vzhledem k varaóze rovné podmínky. Potom vybrat na toleranci nejlepší, každý řekněme desátý, ostatní vybrakovat, těch deset včelstev nakrmit na zimu, na jaře řekněme ještě dvě včelstva z těch 10 vybrakovat a z těch 8 včelstev zase další rok udělat dalších 100 oddělků. A zase cyklus opakovat.....Jedině potom by byl selekční tlak takový, aby za pár let, za 20 let.... bylo vidět nějaký výsledek. Jenže to byla jen čistá investice, medu a dalších produktů by takový chov vytvářel minimálně.
Současný systém, kdy se udělá na 10 chovanýchh včelstev přes zimu 12 - 14 oddělků a brakují se 2 - 4 matky z tohoto chovu, vytváří tak malý selekční tlak, že asi výsledky nepřináší. O masívním nakupování chovných matek a tím přerušení selekce ani nemluvě.
Co se týká selekce druhé strany, roztočů, tak současný systém léčení zhruba takový selekční tlak na odolnost roztočů vytváří. Z každé stovky roztočů přežívá po léčení jeden dva tři? nejodolnější roztoči, kteří se další rok zase namnoží na tu stovku roztočů, a z nich zase po léčení přežijí 1 - 2 - 3 nejodolnější roztoči... a to už takových nejméně 20 let.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47953) (47963)

Josef Menšík napsal:
Velkým omylem je si myslet, že nám některý přípravek něco vyhubí. Gabon jako takový je určen jako prevence a ne k usmrcení rostočů když včely vychovávají zimní generaci.
...............

>Já to dodnes chápu tak, že ochrana zimní generace spočívá právě v tom, že ve vhodnou dobu nám nějaké přípravky vyhubí s nějakou účinností roztoče, kteří by nám jinak poškodili zimní generaci včel.
>Když tam roaztoči nejsou, potom samozřejmě nemusíme nic hubit a zimní generace není roztoči ohrožena.

....................

Josef Menšík napsal:
>V každém případě záleží na jeho umístění ve včelstvu a bohatě stačí dva pásky umístěné přesně v plodové části roje. Účinkuje hlavně na nejranější stádia vývoje roztočů. roznáší ho po buňkách krmičky a ty se v jiné části úlu nevyskytují. >Všudy jinde nebo v nesprávný čas třebas i 10 pásků je pak k ničemu. Divili by jste se, čeho jsou i zkušení včelaři schopni při svém vynalézání. Nestačí se pak divit a chybu nikdo nehledá u sebe. Asi to hodně bolí. :-))
pepan
.....................

To, kde mají být gabony umítěny je bez diskuse a je to dáno návodem výrobce.
Jen je zajímavá víra těch, kteří, aby udrželi mýtus účinného gabonu, ví, že ti, komu gabon zimní generaci neochránil, za to můžou jeho aplikací v rozporu s návodem.
:)

Těžko se loučit s vlastními mýty. Asi to hodně bolí. :))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 11. 2010
Re: trubci (47939) (47943) (47946) (47948) (47955) (47959)

To co popisuje Pan Turčány platí pro celý rod včelovitých a řád hmyzu. Samečci od koce srpna mizí a objevují se noví až na jaře. Přezimují jen samičky. Ve včelstvech to ukazuje na nenormální situaci která někdy bývá i způsobena pozním přidáním matky. I to není situace normální.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 05.11.2010 12:20:35
> ----------------------------------------
> Pokud však včelstvo žije v nouzovém režimu, nemůže si vydržování trubců
> dovolit.
>
> Samozrejme, a v poslednom príspevku tieto možnosti uviedol, protestujem len
> preto, že v normálnom včelstve cez zimné obdobie, vo včelstve trúdy nemajú
> čo hľadať, ani len z rozmaru.
> V tomto čase ako autor píše nevylučujem pozostatok trúdov na podložke tým,
> že mohlo ísť o poslednú možnosť sebazáchrany včelstva, ktoré stratilo M v
> tomto pôzdnom čase.
>
> Mal som prípad, keď som umiestnil pred fumigáciou niekoľko matiek (keby
> niekoľko, ale 28)vložil do klietok, do ktorých nebol prístup včiel. Včely
> to považovali za núdzový stav, "vôňa" M im nestačila a k feromónu ML sa
> nemohli dostať. Včely okamžite robili náhradný-nouzový chov M, M sa
> vyliahli ale už nebolo trúdov a ostali trúdokladné (lenže to zistil až na
> jar). Včelstvá žili normálnym životom a na jar ako trúdokladné, kládli do
> buniek len neoplodnené vajíčka. Šťastie, že to boli dvojvčelstvá, tak po
> odstránení neoplod. M som tieto včelstvá pospájal a bolo to O.K.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47958)

Jaro není klíčové. U kleštíka včelího zdá se že červenec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47953)

Velkým omylem je si myslet, že nám některý přípravek něco vyhubí. Gabon jako takový je určen jako prevence a ne k usmrcení rostočů když včely vychovávají zimní generaci. V každém případě záleží na jeho umístění ve včelstvu a bohatě stačí dva pásky umístěné přesně v plodové části roje. Účinkuje hlavně na nejranější stádia vývoje roztočů. roznáší ho po buňkách krmičky a ty se v jiné části úlu nevyskytují. Všudy jinde nebo v nesprávný čas třebas i 10 pásků je pak k ničemu. Divili by jste se, čeho jsou i zkušení včelaři schopni při svém vynalézání. Nestačí se pak divit a chybu nikdo nehledá u sebe. Asi to hodně bolí. :-))

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 09:25:51
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
>
> >Gabon- neůčinost gabonu se nedá posoudit tím, že po měsíční léčbě nejsou
> ve včelstvu včely.
> >Aby došlo k uhynu včelstva následkem přemnožení VD musí docházet k chybě
> léčení v delším časovém úseku, takže i kdyby se gabon nedal do včelstva
> vůbec, tak to nevede k uhynu, jestliže nedošlo k chybě léčení v předešlém
> roce a zůstatku většího počtu roztočů na startu.
> >Je to chyba a bylo uhyny dokázáno, že zásadní. S pozdravem Aleš
> ...............
>
> Jak se tedy podle Vás dá posoudit neúčinnost gabonu, když ne přítomností
> roztočů po léčení, popřípadě neexistujícím včelstvem, které zničili Ti
> roztoči, před kterými měl gabon včelstvo ochránit?
>
> Směr je jasný - snažme se objevit a rozchovat včelstva, která léčení
> (téměř) nepotřebují.
> Ale když už potřebujeme hubit roztoče, potom je dobré mít jasno, co můžeme
> čekat od látek, které proti roztoči používáme.
>
> A já (a nejen já) už gabonu nevěříme.
> :)
>
> Jen takový malý příklad, který si můžete dohledat v okolí Brna z letošního
> roku na varroamonitoringu - co byste řekl účinnosti gabonu, když měsíc
> léčíte gabonem a denní spady u včeltev se Vám celý srpen po dobu aplikace
> pohybují od cca 2 do cca 50 ks za den, potom ihned nasadíte KM a denní
> spady se Vám zvednou u některých včelstev až na cca 600ks za den a po 14
> dnech vám napadají v některých včelstvech tisíce roztočů?
> Že gabon byl účinný a dotyčný včelař měl léčit celý rok před tím? A víte že
> to nedělal podle metodiky?
> Kdyby nenasadil KM, podle mě už teď zřejmě nemá co fumigovat.
>
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47958)

Jiří Mátl napsal:

>V této souvislosti si co elév dovolím možná i provokativní otázku: jak se díváte na léčení v jiných obdobích než na podzim? Nemyslím teď jen na podletí.
>Myslím zejména na teorie,které považují za klíčové období pro vývoj roztoče a pro ošetření jaro ...
Díky předem na názory.
Jiří
................

Také se cítím v netradičních přístupech spíš jako začátečník a jsem zvědav, kdo co k tomuto tématu napíše.
Ale z mé letošní zkušenosti léčení KM v Hustopečích toto:

Na jaře jsem léčil 3 včelstva, která v dubnu vykazovala spad vyšší než 1ks/den, KM opakovaným použitím houbičky nad plod 65% KM.
Jedno z ošetřených včelstev bylo to, které vzniklo spojením na spad v loňském roce nejhorších včeltev.

Žádné z těchto tří na jaře KM ošetřených včeltev nemělo až do vrcholu v září přirozený spad vyšší než 4,5 roztoče za den. Potom šel spad dolů. Kdybych v jednom z těchto včeltev neměnil matku, už bych je vůbec během roku neošetřoval.
Stávající spad je u všech třech už od října pod hranicí 1ks/den.

více viz www.varroamonitoring.cz

Z toho mi plyne naděje, že hypotézy tvrdící smysluplnost jarního ošetření KM mohou mít něco do sebe.

Uvidíme s přibývajícími zkušenostmi.
:)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 11. 2010
Re: trubci (47939) (47949)

Ta míra se nazývá adamcova
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 05.11.2010 08:36:00
> ----------------------------------------
> "4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na
> třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975
> a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se
> na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?"
>
> Tak asi 1:10 - 1:50 je pravděpodobnost, že matka tam je v pořádku původní a
> ti trubci byli zalétlí.
> Na zbytek případů připadá nová neoplozená matka nebo dokonce kladoucí
> trubčice. Zvlášť trubčice jsou docela problém, protože běžně přidanou matku
> teď na podzim zlikvidují a na klasické metody eliminace trubčic je už dost
> zima.
> Radím počkat na teplé počasí kolem poledne, v jižní části republiky možná
> už dnes nebo zítra v sobotu, a prohlédnout. Včely jsou už v zimní
> velikosti, takže nebude větší problém najít matku a pokud jim sedne počasí,
> jsou v tuto dobu taky velice mírné, takže taková prohlídka je docela
> radost.
> Pokud budou nalezeny trubčice neboli trubčí hrboplod od nich, doporučoval
> bych v případě dostatku včelstev na stanovišti zvážit zrušení včelstva a
> vytřepání včel před úly na nějakou sluncem ohřátou podložku. Proti dost
> velkému riziku likvidace přidávané matky a jistému úhynu trubcokladného
> včelstva v zimě je tady plus posílení ostatních včelstev o vžebrané včely.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947)

Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří. Samozřejmě , že se může objevit něco náhodného co nám pomůže. Pak by chom zase museli porušit veterinární předpisy a donášet na včelnici roje z volné přírody o kterých víme dlouhodobě (znamená to důkladnou znalost okolí a to je zase spousta času) Také by jsme museli přesně znát a použít včelstva těch lajdáků jejichž včelstva jakš takš přežívají, a hlavně by jste museli zapomenou na výnosy, a med si koupit od nich. Jakékoliv zachraňování kolabujících včelstev vyloučit , brakovat a brakovat nevyhovující matky. Být vděčný za každý roj, neboť čím větší množství rojů tím větší pravděpodobnost kladného výsledku. Jinak Vám nezbývá nic jiného než to do nich valit horem dolem.
Dnešní způsob včelaření je totiž jen vytváření příhodných podmínek pro varroázu.
Chce se to také zamyslet, Proč se tak nákaza rozšířila? Co jí dříve vadilo? Co jí začalo vyhovovat? Není to právě moderní způsob včelaření? Nemůže za to právě ta naše chamtivost? A proč tedy tomu tak je?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 08:17:15
> ----------------------------------------
> U nás v organizaci je nás 5, možná 6, kteří jdou tímto směrem, zbytek (asi
> 20) včelařů to vůbec neřeší a cpou to tam horem dolem a ani se o tom
> nechtějí bavit.
> P. Kovář
>
> A myslíte si, že raz dôjdu do cieľa? Je to len prelud, ktorý si prajú
> niektorí nadšenci či fanatici (nakoniec každý objav vznikol vďaka
> fanatikom).
> Od času, keď človek bližšie spoznal biológiu včely medonosnej, vyskúšal
> všetky genotypy aby "vypestoval" včely, ktoré sa zabudnú rojiť a nechajú to
> na včelárov. "Prevychovali" už niekde túto včelu, ktorá by splnila náš sen
> sa nerojiť. Ja o tom neviem.
> My skôr našimi zásahmi naučíme klieštika sa prispôsobovať novým podmienkam.
> Ani on nespí. Bolo by to krásne. Čo tak vrátiť Vd tam odkiaľ prišiel?!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 5. 11. 2010
Re: trubci (47939) (47943) (47946) (47948) (47955)

Pokud však včelstvo žije v nouzovém režimu, nemůže si vydržování trubců dovolit.

Samozrejme, a v poslednom príspevku tieto možnosti uviedol, protestujem len preto, že v normálnom včelstve cez zimné obdobie, vo včelstve trúdy nemajú čo hľadať, ani len z rozmaru.
V tomto čase ako autor píše nevylučujem pozostatok trúdov na podložke tým, že mohlo ísť o poslednú možnosť sebazáchrany včelstva, ktoré stratilo M v tomto pôzdnom čase.

Mal som prípad, keď som umiestnil pred fumigáciou niekoľko matiek (keby niekoľko, ale 28)vložil do klietok, do ktorých nebol prístup včiel. Včely to považovali za núdzový stav, "vôňa" M im nestačila a k feromónu ML sa nemohli dostať. Včely okamžite robili náhradný-nouzový chov M, M sa vyliahli ale už nebolo trúdov a ostali trúdokladné (lenže to zistil až na jar). Včelstvá žili normálnym životom a na jar ako trúdokladné, kládli do buniek len neoplodnené vajíčka. Šťastie, že to boli dvojvčelstvá, tak po odstránení neoplod. M som tieto včelstvá pospájal a bolo to O.K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (147.231.79.105) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937)

R. K.:
Myslím, že tu všichni neřeší stále jen podzimní léčení a minimálně od přítele Holuba tu zaznělo něco jiného - ve smyslu že podzimní léčení je mnohdy již vytahování těžké munice na nepřítele, který nám zdecimoval vojsko.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

V této souvislosti si co elév dovolím možná i provokativní otázku: jak se díváte na léčení v jiných obdobích než na podzim? Nemyslím teď jen na podletí. Myslím zejména na teorie,které považují za klíčové období pro vývoj roztoče a pro ošetření jaro ...
Díky předem na názory.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 5. 11. 2010
Re: trubci (47939) (47943) (47946) (47948) (47951)

V tomto se spolu nedohodnem, na Vas popud jsem se o trubce na podlozce pres zimu pred casem zacal zajimat a bohudik to u mych vcel nefunguje tak jak pisete.T.H.

Tomáš, ale takto to platí na celom svete nie len u mňa a tak je vo všetkých jazykoch v knižkách, ktoré napísali renomovaní odborníci, nie len aby knihu napísali, ale to všetko na základe dlhých pozorovaní a na základe pokusov.
No keď na tom trváte, nebudem Vám brať váš názor, na to máme všetci právo.
Čo tak, keby sa vyjadril odborník ing. Čermák ako arbiter.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 5. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47953)

Dovolím si v této souvislosti upozornit na můj článek "K účinnosti PA92" v Moderním včelaři č. 2/2010. Problém vidím asi takto: Gabon v mých podmínkách uspokojivě účinkuje jen na roztoče, kteří se neúčastní reprodukce. Před účinky jsou dobře chráněny jak samičky kleštíka pod víčky, tak také ty na včelach, pokud jsou aktivní a pokračují v reprodukci. Problém je ten, že při počtech kleštíků do 3-5 tisíc se reprodukuje většina samiček kleštíka. V takové situaci je účinnost gabonu PA92 v mých podmínkách méně než 50 %. Teprve pokud včelstvo omezí plodování, zvyšuje se i účinnost gabonu. Nechci tvrdit, že je gabon zcela vez vlivu na přežití silně napadených včelstev. Při včasném nasazení a souhře dalších příznivých okolností může pomoci včelstvo zachránit. Domnívám se ale, že kyselina mravenčí vhodně aplikovaná prokáže lepší službu.
-------------------
Radek Krušina:
A já (a nejen já) už gabonu nevěříme.
:)
Jen takový malý příklad, který si můžete dohledat v okolí Brna z letošního roku na varroamonitoringu - co byste řekl účinnosti gabonu, když měsíc léčíte gabonem a denní spady u včeltev se Vám celý srpen po dobu aplikace pohybují od cca 2 do cca 50 ks za den, potom ihned nasadíte KM a denní spady se Vám zvednou u některých včelstev až na cca 600ks za den a po 14 dnech vám napadají v některých včelstvech tisíce roztočů?
Že gabon byl účinný a dotyčný včelař měl léčit celý rok před tím? A víte že to nedělal podle metodiky?
Kdyby nenasadil KM, podle mě už teď zřejmě nemá co fumigovat.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 5. 11. 2010
Re: trubci (47939) (47943) (47946) (47948)

Pane Turčáni, nemám důvod nevěřit vaši zkušenosti na vašem stanovišti. Ale připusťte, že jinde to může být jinak. U včel téměř vše platí jen místně.
Z biologického hlediska může být pro včelstvo výhodné udržovat malé množství trubců i přes zimu, protože říjné matky se vyskytují i na podzim a zjara. Pokud přeje počasí, mají tito trubci velkou šanci šířit své geny.
Pokud však včelstvo žije v nouzovém režimu, nemůže si vydržování trubců dovolit.
---------------------------
Včelstvo ako také, nechová trúdy len preto, že má dosť potravy, trúdy vo včelstve včely ošetrujú z prísnej biologickej podstaty a nie z rozmaru. Vždy ide o prirodzené delenie včelstva pri rojení (zachovanie rodu) a v druhom prípade pri jeho záchrane, keď rojenie zlyhá chce ho nahradiť tichou výmenou matky. Vtedy vždy zakladá chov trúdov a to aj v pôzdnom lete.

Vždy keď som v zime našiel na podložke trúda, vždy išlo o stratu matky, aj tu môže byť výnimka (čo sa mi stalo) vo včelstve s trúdom na podložke som našiel M, ale žiaľ bola neoplodnená. A pritom bola taká krásna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 5. 11. 2010
Re: Re: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci (47822) (47856) (47858) (47866) (47909) (47920) (47923) (47930) (47931)

Díky Radku za upřesnění.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 04.11.2010 13:52:55
> ----------------------------------------
> a.turčány napsal:
>
> ...Prepáčte Radku, ja som si len vybral príhodnú vetu z vášho komentáru,
> na ktorý som reagoval. Nešlo o Vás osobne (veď vás skoro 5 rokov cez
> Konferenci a teraz i na vcely.sk), písal som všeobecne, pretože sa čudujem,
> niektorým komentárom kde sa tento postup v likvidovaní Vd často uvádza.....
> ..........
>
> Nechci Vám do toho moc vstupovat, ale na slovenské konferenci se setkáváte
> asi spíš se mnou, ne s Radkem Hubačem.
> Nechtěl bych Radka Hubače kompromitovat u slovenských kolegů mými názory na
> ošetřování proti roztoči.
> :)
>
> s pozdravem
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78440 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 47954 do č. 48014)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu