Včelařská konference

Pomocí Google se dá najít cokoliv. A pokud to nestačí, může nabídnout i toto "vědecké" řešení:
http://ucebnaa11.unas.cz/koule/
(Ano, to také nabídl Google)
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of a.turčáni
Sent: Wednesday, November 10, 2010 12:34 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: U před 25 lety

Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine.
U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.

google je vyhledavač a šmírák, nemůže vám nic potvrdit ani vyvrátit, jen Vám ukáže, co kdo vystavuje na síti, bez ohledu na správnost.

Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine. U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.

Možná už to tak nevypadá,ale akát jako nepůvodní dřevina je na seznamu invazních rostlin,čili se na něj vztahují cílená opatření.My včelaři z něj máme nepochybně užitek,protože dokáže dát značnou snůšku,ale nejspíš se nedá očekávat jeho další plánovité vysazování člověkem v takové míře,jako tomu bylo v nedávné minulosti.Naštěstí pro naše včelky se o to stará sám.Na druhou stranu se už poslední dobou nemnoží tak invazivně,jako ještě zcela nedávno,dokonce mi připadá,že jeho porosty poslední dobou nějak více prosychají....Proč,to nevím,možná se nějak pomalu mění klima,ovzduší nebo jsou tu třeba i jiné faktory,které mají vliv.
Pro úplnost bych dodal,že nejen akát jako přední zástupce invazních rostlin důležitých pro včelí pastvu nám pomáhá plnit medníky,podobných rostlin se u nás vyskytuje více(jerlín,svitel,ořechokřídlec,pámelník,zlatobýl,křídlatka,škumpa a další),jen pro menší početnost nejsou pro snůšku tak významné,ale jinak ji výrazně obohacují,převážně dobou květu.Často totiž kvetou v době,kdy z naší původní flóry už není takový přínos.Takže co někdo vnímá jako plevel,může být pro jiného k nezaplacení....

Pavel.

Podle nových pravidel českého pravopiu by se mělo psát varoaza jen s jedním er. Jen název Varroa Jakobs. se dvěna r, vše ostatní jak jsem dříve napsal. Bylo to již v některém časopise Včelařství.

a.turčáni (94.229.32.130) --- 9. 11. 2010
Re: (47908) (48085)

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...

Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.

Už se mi to, Antone, nechce moc hledat, ale stačí třeba tyto dva odkazy?:
http://botanika.wendys.cz/kytky/K549.php
http://www.rozhlas.cz/priroda/rostliny_houby/_zprava/582614

Je fakt, že jsem to asi formuloval příliš jednoznačně, vlaštovičník a kopřivy prý přežijí ... Ale já nejsem botanik, takže beru, jak jsem nalezl. Proto také ono: "prý" ... pokud je to u Vás jinak, je to jen dobře. Sám nemám proti akátu nic, naopak, velmi jej ctím. Vše dobré!
Jiří

Varroáza se tomu říká stále a tak tomu bude i nadále. Tento terminologický paskvil je natolik zažitý, že pochybuju, že hrstka včelařů hájící terminologický purismus na tom něco změní.
Osobně se mi označení „varroóza“ protiví, připadá mi spíše, že jde spíše o nějaké paronymum než plnohodnotný termín, kterým nepochybně je, ale přesto ho nepoužívám. Nojo, ten zarytý konzervatismus :-) … už to začíná postihovat i mě :-)

Med

Už před 25 jsme byli na špici v boji s varroózou:
ČT24 - 9.11. - Před 25 lety - http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210411000111109-pred-25-lety/

Tehdy se tomu ovšem říkalo varroáza :-).

Doporučuji drážky vůbec nedělat a pouze nalít roztavený vosk podle
zvlhčeného prkénka na horní loučku tak, aby vznikl voskový proužek.
Kdysi se to diskutovalo v konferenci Optimal klubu. Jde to rychle a je
to spolehlivé. Lituji, že jsem drážky vůbec kdy začal dělat - velmi
špatně se čistí.

Milan Čáp

Dne 9.11.2010 19:37, Pavel Holub napsal(a):
> Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou
> přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V.
> -------------------------------------------------------------
> Moje zkušenosti jsou zatím skromné. V souvislosti s přechodem z 39x24 na
> Langstroth 3/4 jsem dával jen úzký proužek mezistěny do drážky v loučce a
> nedrátkoval a nemám s tím problém. Zkoušel jsem to před tím na 39x24 a také
> to šlo. Na Langu to je daleko lepší. Nemám zkušenost s radiálním
> vytáčením, tam to může být problém. Mezistěny došly a tak budu dávat do
> drážky jen latičku namočenou ve vosku.
>
>

Děkuji.
Já jsem minulý rok na jaře do plodiště vložil zcela prázdné rámky pro trubčinu bez mezistěn, bez voskových náznaků... vystavěly je střelhbitě snad během týdne, včetně zakladení.....ale bylo to brzy zjara a beru na vědomí, že v té době je ochota stavět největší, zatímco posléze ta ochota jde už jenom dolů. Ale chci taktéž zkusit postupně vkládat více a více rámků bez mezistěn....
Také beru na vědomí zkušenosti př. Stonjeka, že pokud by je člověk nutil stavět medník těsně před velkou snůškou, mohlo by se přijít o dost medu.
Ať se daří, Libor. (Taktéž Lang 3/4, linie Singer)
-------------------
Pavel Holub napsal:
Moje zkušenosti jsou zatím skromné. V souvislosti s přechodem z 39x24 na Langstroth 3/4 jsem dával jen úzký proužek mezistěny do drážky v loučce a nedrátkoval a nemám s tím problém. Zkoušel jsem to před tím na 39x24 a také to šlo. Na Langu to je daleko lepší. Nemám zkušenost s radiálním vytáčením, tam to může být problém. Mezistěny došly a tak budu dávat do drážky jen latičku namočenou ve vosku.

Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V.
-------------------------------------------------------------
Moje zkušenosti jsou zatím skromné. V souvislosti s přechodem z 39x24 na Langstroth 3/4 jsem dával jen úzký proužek mezistěny do drážky v loučce a nedrátkoval a nemám s tím problém. Zkoušel jsem to před tím na 39x24 a také to šlo. Na Langu to je daleko lepší. Nemám zkušenost s radiálním vytáčením, tam to může být problém. Mezistěny došly a tak budu dávat do drážky jen latičku namočenou ve vosku.

Dobrý večer já k tématu medomet jen okrajově. Koupil jsem si před lety radialní medomet na 24 polorámku tehdy mě stál 25 tis. Kč. Dnes by se dal snad pořídit i levněji. Vytáčení v pohodě jedna dávka za čtyři minuty a když mám tři polonástavky jako medníkové, tak vytáčím téměř jedno včelstvo najednou. A můj problém je, že medomet víc stojí než jede, prostě nestíhám odvíčkovávat. No a přemýšlím o pořízení odvíčkovacího zařízení. A chci se zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s něčím takovým? Jen upřesňuji, že mám třicet včelstev. Děkuji s pozdravem Aleš

No, nevím jestli akát zrovna hubí rostliny pod sebou. Co pozoruji já, tak tady pod místními akáty je rostlinné společenstavo akorát trochu jiné než vedle v lese. Pod akáty je víc trav, pýru, kopřiv, víc černých bezů, potom třeba vlaštovičníků, hluchavek, obecně nitrofilních a rumištních rostlin.
Vedle na stejné půdě pod jinými listnáči bývá víc kvetoucích rostlin, jednak těch kvetoucích v časném jaru sasanky, plicníky, petrklíče, orseje a potom, protože ty akáty rostou u řeky v lužním lese, tak hodně "vodních" ostružin. Prostě rstlin běžného lesního stanoviště....

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...

Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.

A neverte rozprávkam-pohádkam, že čím je porast bližšie k včelám, tým sú znášky vyššie, do dvoch Km výskytu agátových porastov od včelnice, znáška bola porovnateľná s včelstvami z včelnice, ktoré mali agáty bežný meter od letáčov.
V mladosti sme po vojne chovali kozu a králiky, nikdy sa nestalo, aby čo i len jeden uhynul. Viem, že tento strom je zaradený medzi jedovaté stromy, ale to čo som napísal platí.

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...

Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.

A neverte rozprávkam-pohádkam, že čím je porast bližšie k včelám, tým sú znášky vyššie, do dvoch Km výskytu agátových porastov od včelnice, znáška bola porovnateľná s včelstvami z včelnice, ktoré mali agáty bežný meter od letáčov.
V mladosti sme po vojne chovali kozu a králiky, nikdy sa nestalo, aby čo i len jeden uhynul. Viem, že tento strom je zaradený medzi jedovaté stromy, ale to čo som napísal platí.

Standa, je to slabá útecha pre včelárku Máju. Istota pre jej včely a jej samu dáva tá agátovina, možno repka a slnečnica, ak ju vysejú poľnohospodári.
Včelám môže ešte ako tak pomôcť vysadením vŕb (aj to len na kratšie obdobie, včely peľ potrebujú po celú sezónu a istotne si hio v okolí nájdu), rakýt-jív a pod., dobre sa ujímajú, rýchlo dávajú peľ a pod., nektárovú znášku nepodporí žiadna výsadba, iba ak by mala niekoľko Ha voľnej pôdy a vysadila ju agátmi. Ale je to možné, aby to jednotlivec zvládol?

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším
okolí ...
Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě uchytí jinde, i když
jej na
jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný kompromis. Lidé by spolu
měli víc
mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako železo a skvělé na
soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu ... :-)
Jiří



Je také možné(po dohodě s obcí)vysazovat ozdobné kultivary akátů.V
parcích a na dalších obecních plochách.Tam už je žádná organizace
nezlikviduje,protože poslouží ke zkvalitnění žívozního prostředí a
naše včely mají odkud nosit.A všichni jsme spokojení.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "J. Matl" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:
Datum: 3.11.2010 - 12:46:20

> Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako
> dřevina to je plevel.
> Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a
> nektaru v časném jaře. Na
> straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a
> to asi stačit nebude.
> Pepa
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí
> vše v nejbližším okolí ...
> Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě
> uchytí jinde, i když jej na
> jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný
> kompromis. Lidé by spolu měli víc
> mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako
> železo a skvělé na
> soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu
> ... :-)
> Jiří

Kupoval jsem medomet od Lysone, nemám to daleko, osobne jsem si pro nej zajel. 4 rámkový zvratný, s automatikou, letos jsem toho moc nenatočil, ale jinak super práce s tímto medometem. Zpracování velmi dobré, nenašel jsem nic co by se mi nelíbilo nebo co by bylo odfláknuté. Kvalita mě příjemně překvapila, cena cca 19 000 Kč, takže rozhodně nebyl předražený. Kupoval jsem ještě nerez nádobu na med abych splnil limit těch 20000 Kč, zaplatil jsem cca 21500 Kč. Zpět jsem dostal 6400 Kč z dotací. Nejsem blázen, abych kupoval u nás předražené věci, jenom pro to, že na to někdo dává dotace a obchodníci a výrobci toho zneúžívají. Dávat totiž 70 či 80 tisíc za 6 rámkový zvratný medomet mi příjde neúměrné...za to už se dá pořídit slušné auto... Trochu rozumu...

Dobrý den
Kolik procent letos dávájí na technickou pomoc? Je to celých 50 nebo to podle velkého počtu žadatelů jako vloni razantně snížily?
Pepíno
-----------------------------
jirkaZ (82.100.2.212) --- 9. 11. 2010
medomed

jojo mam to na učet ale zatím nic a dopis už přisel tak uvidím teda kdy přidou.

To jsem dělal letos. Jednoduše jsem využil vysokého dna u nástavků 159 kde se vejde do spodního nástavku výška 240. Do prvního nástavku jsem připevnil laťku tak, aby se udržely rámky 390. Druhý nástavek plný mezistěn. Nutno dělat těsně před snůškou, aby nebyl problém s mezistěnami a ustály rozšíření.
- nebát se vyhodit přebytečné rámky 39x24 a nechat jich jen 10
- nasadit ihned mezistěny v garantované snušce a další jen to půjde i při krmení na zimu
- zimovat v této sestavě a následující rok na jaře vyřadit spodní nástavek

jojo mam to na učet ale zatím nic a dopis už přisel tak uvidím teda kdy přidou.

..proti firmě www.medomet .sk nemám nic.
Ovšem pána D. Buckiho (kontakt uveden na stránkách) zde nebude
titulovat, neb by to bylo žalovatelné. Cokoli slíbil, NIC nesplnil.
Mimo jiné bylo dohodnuto, za příslušný obnos, že medomet bude dovezen do
místa bydliště. Jenže jsem měl telefonát od naprosto jiného pána, že
medomet je kdesi na Slovensku, cca 500 km od mého bydliště. Že jej tam
p. Bucki složil a já si mám pro něj přijet. Vzhledem k tomu, že dodání
mělo proběhnout do domu a asi o 3 měsíce dříve, pána jsem slušně odmítl.
Slušně, neboť sám byl obětí výše zmíněného pána.
Takže pokud koupíte medomet od této firmy osobně na výstavě, nebo
jakkoli jinak bez účasti p. Buckiho, nic proti tomu. Pokud ovšem vejdete
ve styk s ním, dejte si sakra pozor!

Josef Šamalík

Dne 7.11.2010 23:38, e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Koupil jsem medomet 6 rámkový zvratný       na výstavě v Ostravě od firmy
> www.medomet.sk s dovozem za 27 t, servis výměny motoru a regulace do 3 dnů
> ,mohu doporučit Felix Pečenka
>
>
>
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
> Verze: 9.0.864 / Virová báze: 271.1.1/3244 - Datum vydání: 11/08/10 08:34:00
>

STANDA VÁM ZAPOMNĚL JEŠTĚ ŘÍCT, ŽE NA TO SI ALE MUSÍTE POŘÍDIT NĚJAKÝ TEN HEKTAR POZEMKŮ.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> Datum: 09.11.2010 12:01:53
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev,
> které
> > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny,
> > kterou
> > > však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším
> > > okolí
> > > > se
> > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě
> > > přesunuly.
> > > > Jak
> > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > Děkuji.
> > Mája
>
>
> Ať už máte,nebo nemáte akáty,tak vysejvejte
> a vysazujte rostliny,které mohou včely využít k pastvě.
> Je jich dostatečné množství na to,abyste zajistila včelám dostatek
> nektaru i pylu na celý rok.Ty nejzákladnější najdete třeba ve
> Včelařství,nebo na internetu.I na této konferenci.Je to práce na
> celý váš život.
> Držím palce,atˇse daří Vám i Vašim včelám.
> Standa.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> Datum: 3.11.2010 - 12:15:51
>
> > Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje
> > spolehlivě do nadmořské výšky 250m při teplotách
> > nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi nahodilé
> > Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal
> > výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z
> > n.v.280m ze střední Moravy
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> > > Předmět: ??m nahradit ak?t
> > > Datum: 03.11.2010 10:46:23
> > > ----------------------------------------
> > > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o
> > > radu. Mám 6 včelstev, které
> > > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám
> > > z blízké akátiny, kterou
> > > > však teď chce odstranit místní nevládní
> > > organizace. V širším okolí se
> > > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely
> > > zřejmě přesunuly. Jak
> > > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > > Děkuji.
> > > Mája
> > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev,
které
> jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny,
> kterou
> > však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším
> > okolí
> > > se
> > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě
> > přesunuly.
> > > Jak
> > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> Děkuji.
> Mája


Ať už máte,nebo nemáte akáty,tak vysejvejte
a vysazujte rostliny,které mohou včely využít k pastvě.
Je jich dostatečné množství na to,abyste zajistila včelám dostatek
nektaru i pylu na celý rok.Ty nejzákladnější najdete třeba ve
Včelařství,nebo na internetu.I na této konferenci.Je to práce na
celý váš život.
Držím palce,atˇse daří Vám i Vašim včelám.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
Datum: 3.11.2010 - 12:15:51

> Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje
> spolehlivě do nadmořské výšky 250m při teplotách
> nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi nahodilé
> Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal
> výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z
> n.v.280m ze střední Moravy
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> > Předmět: ??m nahradit ak?t
> > Datum: 03.11.2010 10:46:23
> > ----------------------------------------
> > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o
> > radu. Mám 6 včelstev, které
> > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám
> > z blízké akátiny, kterou
> > > však teď chce odstranit místní nevládní
> > organizace. V širším okolí se
> > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely
> > zřejmě přesunuly. Jak
> > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > Děkuji.
> > Mája
> >
> >
> >

Ze zkusenosti vim, ze je to otazka par dnu. Osobne si nechavam pripsat penize na ucet. Jde to rychle.
P.

jojo přesne tak včera taky přišel dopis že mi byla přidelena dotace ve vyši necelych 7tisíc.chci se zeptat a kdy je budou vyplacet?vam přišli i peníze?

""""""""""Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem."""""
Myslím si, že zatavovat drátek do starého díla je zbytečné rasování. Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet."

Voští na rozměr rámku se dá na desku, na něho položí zadrátkovaný rámek a podle drátku se do voští nožem proříznou rýhy až na středovou mezistěnu voští. Drátek se potom do té rýhy zatlačí. Aby drátek nevypadával, přitaví se do voští krátkým ťuknutím na zatavovací zdroj.
Takže žádné rasování, jen pojištění drátku, aby v úlu z voští nevyjel. Voští je dobré zatavovat v poloze, kdy ve svislém rámku leží voští na spodní loučce nebo kusy voští na sobě, aby potom v úlu nedržel celou váhu voští jenom zatavený drátek. Je ale klidně možné voští ještě dodatečně upevnit tou gumičkou nebo omotáním nití nebo jiným způsobem, ono přece jen někdy v teple úlu ty kusy voští z drátku vyjedou.
Pokud se to povede a včely mezeru pro drátek zastaví a kraje voští připevní k loučkám, vyjde plást kvalitou buněk a pevností skoro rovnocenný plástu vystavenému na zatavené mezistěně, takže takové plásty se dají plnohodnostně používat, dokud nejsou narmálně tmavé a zaplodované k vytavení. Na rozdíl od voští jen vloženeho do louček rámku a zajištěného jen nějakým omotáním. Tam voští drží jenom tím, že je na okrajích "přivoskované" k loučkám a pro zaplodování nebo uložení zásob je to proti drátkovaným plástům jen čistě nouzové řešení. Asi je to i znatelně měné pevnější proti nedrátkované vystavené mezisztěně, protože u mezistěny včelky nejdřív připevní mezistěnu na loučky a potom, jak staví buňky, současně s tím je "přivoskovávají" na loučky, zatímco u vloženého hotového voští nemají přístup do středu voští k mezistěně a voští tak "přivoskovávají" obvykle jen na krajích.

slovinksý medomet logar má profesionální zpracování,nerezová konstrukce je správně nadimenzovaná - nešetří s ní,je na něm vidět strojírenské zázemí,zkušenosti,kvalita....



http://www.logar-trade.si/shop.asp?klasid=10000000&stran=

730 Km

Dovetek. Zapomnel jsem uvest ze tyto udaje jsem cerpal z internetovych nabidek uvedenych firem a prepocet meny je 6.5kc ke zlotemu. Josef

Mala srovnavaci tabulka.

Nerez nadoby.

Lyson 15l 422,5 kc = Vastoil totez za 2200 kc.
Lyson 50l 1943,5 kc = sedlacek za 3350 kc.
Lyson 100l 2918.5 kc = Vastoil totez za 7000 kc.
Lyson 150l 3178.5 kc
Lyson 200l 3568.5 kc

Medomety stejne produkce u nas asi o dva tisice drazsi. Odvickovaci stoly u nas do 15 000kc . Stejne velke v Polsku do 10 000kc.Da se diskutovat o rozdilech ale v pripade nekterych nasich prodejcu jde o naprosto totozne zbozi. Zamysleni. Kde nam utikaji dotace? Josef

Mám druhým rokem 4 rámkový, zvratný od p. Koláře. Jsem spokojený vše šlape jak má.

Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V.
-------------------------------------------------------------
Pavel Holub napsal:
Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet.

když už takový kejkle,tak vyřezané dílo v novým rámku zajistíte dvěma tenkými gumičkami,včely to zalepí a gumičky vykoušou nebo je odstraníte...

Předminulý rok jsem měl u jednoho včelstva trubce co měly bílé oči a jiný včelař asi 4 km ode mne to tak měl letos. L.M.

Ak sa dobre pamätám, tento problém nazvaný "syndróm bielych očí", nie je genetická chyba vašich včiel, ktorý sa vyskytuje ojedinele v trúdich populáciách. Je to zbytok zámotku ppo zvliekaní larvy. Autor udával, že tento zbytok sa dá z očí trúda odlúpiť prepračnou ihlou a oko sa stane funkčné.
Neviem či som to správne napísal, lebo som obyčajný laik.

"""""""""Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem."""""
Myslím si, že zatavovat drátek do starého díla je zbytečné rasování. Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet.

Já bych taky preferoval přemetaní na mezistěny v podletí. Zvláště ve včelíně je to docela výhodné, protože zvenku česno zůstává stále stejné bez ohledu na to, jaký úl je uvnitř a včelky se tak nezalétávají..
Pokud už by se to mělo dělat na jaře, zůžil bych včely v předjaří v zadováku na krátkou dobu na 10 plástů 39x24, jen plod a zásoby. Plásty 39 x 24 bych doma v klidu prořezal do langstrothů.
Když se plást dostatečně zahřeje na "letní" teplotu 30 - 35 st C, dá se opatrně vytáhnout drátek a plást potom vyřezat z rámku jako celek. Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem. Na prázdné místo je možné taky zatavit mezistěnu nebo nechat včelkám na vystavení, plást je možné takhle i složit z více pásu voští....., nevyužijí se jen kousky voští. Jen na to musí být čas a plást musí být teplý, nedá se to dělat v časovém tlaku nad otevřeným úlem.

"V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"? Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie? "

Já si o tom myslím to, že to dávkování beru jako fakt. Laborování se všelijakými chemikáliemi jsem si užil dostatek, když jsem kdysi strašně dávno dělal střelné prachy pro rakety, ohňostroje a bouchací kuličky a plastické hmoty, výroby vodíku, a podobně a potom taky několik let laboratoří na vysoké, takže nemám moc zájem. Obecně to dávkování je asi hodně statistická věc. Včely léčí cca 10 tisíc důvěrníků, od lékařů znalých všechno kolem toho po dělníky v důchodu, kteří se jen mechanicky drží návodu, a ve všelijakých úlech, třeba více "děravých" nebo za toho silného větru a je třeba dosáhnout toho, aby léčení fungovalo na řekněme 99 procentech léčených včelstev, krom toho u těchto léčiv mnohonásobné předávkování včely nijak,aspoň znatelně netráví, jako tomu je při předávkování kyseliny mravenčí. takže Varidol a podobná léčiva asi budou mít nějakou dost značnou rezervu v účinnosti.
Držím se předepsaného dávkování a nijak nad tím nepřemýšlím.

""podle odborných pramenú jze dosáhnout výběrem o jednu generaci dělníc méně neb existují včelstva s delším životem včel. a jedna generace dělnic to je nějských brouků.

pepan""

Ano, to je jedna z vlastností - podpůrných a je ještě tak 5 až 10 jiných a VSH hlavní. A pak babo raď jak všechny ty vlastnosti upevnit. Nic jednoduchého to nebude.

Tech vyrobcu je tady hafo. Pred chvili mi volala zena, ze uz prisel dopis z UV, co se tyce dotace, uz nevim presne, ale meli jsme tam zbozi za 22-23 tisic, dotace cini 7 tisic. V takovem pripade, se vyplati si medomet vyrobit doma sam. Da se rici,ze se o dotaci temer nejedna, ponevadz 20 % DPH si bere stat stejne zpet, takze prelevame penize ze SZIF zept do kasy priteli Kalouskovi.

P.

Pět roků jsem používal medomet Logar, ke vší spokojenosti. S větším počtem včelstev jsem vybral zvratný medomet od pana Kováře a jsem též spokojený. Zpracování, kvalita, cena odpovídá. A to jsem docela náročný, dělám v nástrojárně.
Určitě bych nešel do srbů, poláků. Zpracování, kvalita hrozná - neodpovídá ceně, myslím že jsou předražení.
Petr

Nějakou divočinu tam postavit samozřejmě můžou, když ji tam budou chtít. Ale hned jak by měly postavenou nějakou mezistěnu, i z části, a budou v síle a předpokládám, že když staví tak je snůška, bych přeložil staré rámky do medníku přes dva polonástavky. Nejlíp ovšem oddělit mřížkou. Vyběhne plod a po snůšce vytočit a vyřadit. A tomu prostavování se moc neubráníte ten měsíc to chce vydržet.

Když to vezmeš kolem dokola? Na tohle je dobré finské zimování. Zabiješ tím dvě mouchy ranou Vyměníš kompletně celé dílo před zimou, přerušíš vývoj kleštíků, Je to i ve světě používaný očistný postup u moru. a nemusíš tak řešit žádné přechodné rámky nástavky a jiné blbiny. nebo na jaře udělat to samo jen s vyříznutím a použitím rámků s plodem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: T?et?k <trestik/=/trestiik.cz>
> Předmět: Re: Zm?na technologie
> Datum: 08.11.2010 14:00:56
> ----------------------------------------
> Jde mi jen o to, jak to s co nejmenší pracností a co nejšetrněji provést.
> Přechod z 32x24 na NN jsem již absolvoval, ale tam jsem souše vyřezával. O
> tom, že k horní loučce přišroubuji celý rámek jsem také uvažoval. Tuto zimu
> zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Na jaře spodní nástavek přemontuji do VN a
> horní do NN (zde budu souše vyřezávat), takže na jaře začnu s jedním VV a
> jedním NN a během sezóny přidám další NN dle potřeby. Nevím proč by se
> včely měly nadměrně rojit. Mřížku nepoužívám a na VN mohu postavit
> libovolný počet NN.
>
>
>

inspirace:
Moderní včelař 3/2004 - http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2004_03_MV.pdf

A.M.: "A stav přirozeného výběru by probíhal až do úplně likvidace naší včely."

až na tuto větu souhlasím

P.K.: "napadlo me varou nakazit pohlavní nebo jinou
smrtelnou infekci nebo ho geneticky zneplodnit"

ani to by myslím nepomohlo, leda jen dočasně.

Myslím, že příroda by si uměla poradit sama i bez nás. Dospěla by k rovnováze mezi včelou (varroatolerantní) a roztočem (méně agresivním než jaké dnes máme).

To je jen můj názor, jiný názor nikomu neberu. A vede mě k tomuto názoru článek na Wikipedii: Invaze králíka divokého v Austrálii

Prostě i sebevarroatolerantnější včela by asi měla co dělat s populací roztočů V.d., které jsme si díky léčebným metodám vyselektovali. Aby roztoč přežil, musí se velmi agresivní strategií množit a šířit.

Když se bude roztoč množit velmi agresivně (a bey zásahu člověka), zlikviduje svého hostitele a tím i sebe. To je proti přírodě. Přežili by jen ti, co svého hostitele nechají žít.

Tento názor jsem si uvtořil i po té, co před časem povídal v Brně na MZLU v Brně Bill Růžička o včelaření, o V.d., o MiteGone a o experimentu se šlechtěním VT včel na nějakém ostrově..

Jsme ale jen v teoretické rovině. Experimentovat ale takto, to by asi "nahoře" neprošlo ;-)

Ale i tak má smysl vybírat včely, selektovat a hledat, každá úspora chemie má smysl...

Nebude přišroubování do kompletního rámku z hlediska následné manipulace výhodnější? Neprostaví včely prázdný prostor, neohraničený loučkami divočinou na šikmo?

Josef Menšík napsal:

>Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.
.........................

Problém s těmi trubci je ten, že nevíme, jestli někdo ze sousedů nemá včely, které v sobě skrývají ještě lepší geny na odolnost, než ty moje.
Lepší by bylo, kdyby se o to co nejvíce lidí začalo zajímat, a případné poklady, skryté na vlastní včelnici, odhalovat. :)

Takže já jsem zvolil tu strategii vodního proudu, mírného tlaku na stejné místo - jak v naší ZO, tak přes internet.
snažím se o tom mluvit, říkat a poslouchat argumenty.
:)

Podle mě, pokud na výběru odolnějších včelstev něco je, nakonec to musí pochopit když ne všichni, tak většina.
Pokud je to hloupost, nakonec musí přijít argumenty, které pochopím i já, a přestanu o tom mluvit. :)

Zatím to ale vidím tak, že na tom něco je nebo minimálně může být, a většina, zcela nelogicky, se chová, jako by na tom nic nebylo. Výběr včelstev na odolnost proti roztoči se ignoruje a čeká se na zázrak - až druzí vyšlechtí odolnou včelu.

RK

Jde mi jen o to, jak to s co nejmenší pracností a co nejšetrněji provést. Přechod z 32x24 na NN jsem již absolvoval, ale tam jsem souše vyřezával. O tom, že k horní loučce přišroubuji celý rámek jsem také uvažoval. Tuto zimu zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Na jaře spodní nástavek přemontuji do VN a horní do NN (zde budu souše vyřezávat), takže na jaře začnu s jedním VV a jedním NN a během sezóny přidám další NN dle potřeby. Nevím proč by se včely měly nadměrně rojit. Mřížku nepoužívám a na VN mohu postavit libovolný počet NN.

Předminulý rok jsem měl u jednoho včelstva trubce co měly bílé oči a jiný včelař asi 4 km ode mne to tak měl letos. Já osobně to řeším nákupem nových matek na chov a výměnou u těch běloušů. A před nákupem se snažím získat reference na jednotlivé chovy. Aleš

Ano. jak jsem psal nic neplatí ve včelařství absolutně :-)Od mhohých dědulů se máme my mladší co učit.

>Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.<
------------------------------------------------------------
I to má svá úskalí. Tím úskalím je příbuzenská plemenitba - imbreeding. Projevuje se slábnutím včelstev a mezerovitostí plodu (výpadkem). Tato situace nastala u mne na včelnici v roce 2006, kdy jsem předtím několik let zásoboval dva nejbližší sousedy (celkem 12 - 15 včelstev + mých 15 - 20) matkami (více nás v okruhu 9 km nebylo). Od té doby vím, že k imbreedingu může za určitých okolností dojít v naší "České kotlině" i u přirozeného páření v přírodě a ne pouze na ostrově Helgoland nebo při inseminaci v laboratoři. Takže ani tudy patrně cesta nevede. Nejspíše nám nezbude nic jiného, než se plně spolehnout na naše šlechtitele a jimi nalezeným a stabilizovaným genotypem zaplavit velké územní celky stejným způsobem, jako tomu bylo v šedesátých letech se včelou kraňského typu. Nejspíše to ale nebude tak brzy.
JK

Ano máte pravdu, takových včelstev, která potřebovala ošetřit koncem června bylo v tom roce sousta, bihužel bez monitoringu to nikdo nevěděl.

podle odborných pramenú jze dosáhnout výběrem o jednu generaci dělníc méně neb existují včelstva s delším životem včel. a jedna generace dělnic to je nějských brouků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 12:03:40
> ----------------------------------------
> Znám jednoho "dědulu" co má asi stovku včelstev a přes padesát let si
> šlechtí tu svoji linii a to v budečáku. Má tu výhodu, že trubčí
> shromaždiště má na svém stanovišti a na výběru chovných matek si dává
> záležet a jedna z dalších vlastností, kterou si přibral do výběru je nízký
> spad roztočů. A po letech výběru je přesvědčen o tom, že je možné včely na
> tuto vlastnost vyselektovat, tak aby to včely aspoň z části zvládly sami. A
> výnos z řepky, lípy a lesa dělá v průměru 74kg na včelstvo. A s VD je na
> tom také líp než ostatní přátelé ze spolku. Aleš
>
>
>

Já jsem na dadant přešel přišrobováním laťky 482x25x10 na horní loučku povodních rámků stačí pět z plodiště a zbytek nová míra rámků s mezistěnami. A v době snůšky aby to postavily a daly se vyměnit i ty zbývající. Hodně úspěchu Aleš

Znám jednoho "dědulu" co má asi stovku včelstev a přes padesát let si šlechtí tu svoji linii a to v budečáku. Má tu výhodu, že trubčí shromaždiště má na svém stanovišti a na výběru chovných matek si dává záležet a jedna z dalších vlastností, kterou si přibral do výběru je nízký spad roztočů. A po letech výběru je přesvědčen o tom, že je možné včely na tuto vlastnost vyselektovat, tak aby to včely aspoň z části zvládly sami. A výnos z řepky, lípy a lesa dělá v průměru 74kg na včelstvo. A s VD je na tom také líp než ostatní přátelé ze spolku. Aleš

S čím potřebuješ poradit? Jak to fyzicky udělat? To je jednoduché. Na jaře stačí 39*24 přidělat k horním loučkám nových rámků, protože jsou nové větší, v průběhu 2 let je odstraníš postupně dne možností. Podle mého skromného názoru bude 1 plodiště málo a včelky se budou vesele rojit, pokud je třeba víc plodišť je jediným rozumným řešením pouze nízké rámky všude ale to je moje zkušenost, sám jsem 20 dadantů měl...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: T?et?k <trestik/=/trestiik.cz>
> Předmět: Zm?na technologie
> Datum: 08.11.2010 11:40:41
> ----------------------------------------
> Na jaře mne čeká dokončení přechodu 10 zadováků (39x24) na JUMBO (44,8 x
> 28,5 + 44,8 x 15,9). Plodiště JUMBO je s neoddělitelným dnem (upravené
> staré masivní úly, které mi bylo líto spálit), nástavky standardní
> tenkostěnné. Umístěno ve včelínu. Můžete někdo poradit?
>
>
>

Prohlédl jsem 3 oddělky s loňskými matkami, které jsem chtěl připojit ke kmenovým včelstvům, ty plod neměli a ze dvou kmenových, které jsem prohlédl jedno mělo cca 2dm2 druhé nic. Zbývající 2 kmenová včelstva jsem nekontroloval. Bylo to cca v půli října.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 11:37:13
> ----------------------------------------
> Máte pravdu, nevzal jsem v úvahu další vlivi Může to být probíhající invaze
> (migrace) kleštíků v teplém podzimu), také např. nízká účinnost fumigace v
> závislosti na počasí, rezistenci kleštíků aj. Také u velkoprostorového
> zimování padají kleštíci déle, což také závisí na počasí. Přesto mám za
> více let vypozorováno, že u mě spadne při první fumigaci většinou okolo 95
> % kleštíků, v porovnání s druhou fumigací. U některých včelstev na
> stanovišti je to ale výrazně méně. U takových včelstev většinou po následné
> kontrole najdu plod. Samozřejmě připouštím možnost, že si někde naloupily,
> nevyhořel knot apod. Ale to jsou obvykle vzácné výjimky. Pokud ale u vás
> nebo v okolí probíhají kolapsy včelstev, bude dynamika spadu zcela jiná.
> Jak jsem již psal, včelstva poškozená kleštíkem plodují dlouho do podzimu,
> což může být i případ vašich 4 včelstev doma. Kontroloval jste i zde
> přítomnost plodu? Uvádíte plod minimální, to znamená plod je nebo není
> přítomen?
> -----------------
> Radek Hubač
> Pane Gruna,
> to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před
> první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při
> stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po
> druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení?
> Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna
> > Předmět: Re: Kontrola spadu
> > Datum: 07.11.2010 10:23:01
> > ----------------------------------------
> > Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> > plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> > kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> > během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> > včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké
> včely
> > a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> > plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> > cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> > protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> > kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> > včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> > včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího
> přirozeného
> > spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> > nevhodné.
>
>
>

Na jaře mne čeká dokončení přechodu 10 zadováků (39x24) na JUMBO (44,8 x 28,5 + 44,8 x 15,9). Plodiště JUMBO je s neoddělitelným dnem (upravené staré masivní úly, které mi bylo líto spálit), nástavky standardní tenkostěnné. Umístěno ve včelínu. Můžete někdo poradit?

Máte pravdu, nevzal jsem v úvahu další vlivi Může to být probíhající invaze (migrace) kleštíků v teplém podzimu), také např. nízká účinnost fumigace v závislosti na počasí, rezistenci kleštíků aj. Také u velkoprostorového zimování padají kleštíci déle, což také závisí na počasí. Přesto mám za více let vypozorováno, že u mě spadne při první fumigaci většinou okolo 95 % kleštíků, v porovnání s druhou fumigací. U některých včelstev na stanovišti je to ale výrazně méně. U takových včelstev většinou po následné kontrole najdu plod. Samozřejmě připouštím možnost, že si někde naloupily, nevyhořel knot apod. Ale to jsou obvykle vzácné výjimky. Pokud ale u vás nebo v okolí probíhají kolapsy včelstev, bude dynamika spadu zcela jiná. Jak jsem již psal, včelstva poškozená kleštíkem plodují dlouho do podzimu, což může být i případ vašich 4 včelstev doma. Kontroloval jste i zde přítomnost plodu? Uvádíte plod minimální, to znamená plod je nebo není přítomen?
-----------------
Radek Hubač
Pane Gruna,
to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení? Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 07.11.2010 10:23:01
> ----------------------------------------
> Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely
> a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného
> spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> nevhodné.

Tak tam prostě gabon nemůže ani pomct a monitoring již vůbec ne tady pomůže jen síra.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 11:23:21
> ----------------------------------------
> Viděl jsem ta včelstva při vkládání Gabonů koncem července s typickým
> obrazem počátku konce, spousta mrtvých včel před úly, s příznaky viru
> deformovaných křídel, lezoucí mladušky od úlů. Monitoring v jeho úlech
> nemožný - šikmá dna, hrůza. Hlavně, že máme vyhlášku, která vyžaduje
> vyšetření měli od každého chovatele, ale jen za letošní léto jsem viděl
> dost úlových systémů ze kterých létaly včely, ze kterých vůbec nelze měl
> odebrat. Asi si to kolegové vždycky odsypou nějakého přítele :-)O letním
> monitoringu, který je pro ně samotné a ne pro ústavy, aby měly co
> vyšetřovat, ani nemluvě :-)
>
>
>

na stránkách svazu se objevili návrhy na předsedu svazu včelařů.

http://www.vcelarstvi.cz/cz/NOVINKY/CSV-NOVINKY_Sciskala_Klikanec_Navrh.doc

Ing. Josef Mandík
MVDr. Miloslav Peroutka, CSc.
Mgr. Václav Sciskala
Mgr. Luděk Sojka
doc. Dr. Václav Šenkýř, CSc.
RNDr. Václav Švamberk

Jak je to pak u včelstev která zahajují zimu ve spodním nástaku apostupují po zásobách nahoru. Ten kouř se pak ale ochlazuje právě o ně. .

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 10:44:30
> ----------------------------------------
> R. P.: Pokud se dá pásek dolů, tak ten oblak musí , než se dostane ke
> včelám, překonat větší vzdálenost, projít kolem více rámků. Při tom dochází
> automaticky k větším ztrátám. Nicméně v tom nevidím problém, podstata je,
> aby ty ztráty byly vždy zhruba stejné, aby mohly být pokryty případným
> zvětšením dávkování. Nebo jsou pokryty rezervou v účinku, které každé
> předepsané dávkování určitě má.
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si
> myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"?
> Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie?
> Jiří
>
>
>