Včelařská konference

Prepáčte, zabudol som napísať toto: sadeničky sa dajú získať aj odkopkami koreňov npr. v stržiach prípadne , jednoducho tam kde rastie. Obnažíme koreň vytrhneme zo zeme, a následne ho rozstriháme nožnicami na 5-7 cm časti a tie plytko vysadíme do pripravenej pôdy nr. dobré sú fóliovníky a po vyrastení presádzame na vhodné lokality.

Touto metódou v Maďarsku ale i u nás rozmnožovali vybrané typy piramidálneho vzrastu, ktorý bal byť vhodný na drevársky priemysel. Rástol vztýčene ako smrek. Tento piramidálny typ sa ojedinele vyskytuje ojedinele na niektorých miestach. Aj ja som ho našiel v okolí mojej včelnici.

Ještě mě napadla jedna analogie: borelia - boreliosis (borelióza). Ale o čem to vlastně vypovídá, nevím :-).
Jiří

V podstatě každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou.

P.Polášek to presne vystihol, typický biotop pre agátoviny si vytvoril si obľúbili tapické rastliny. Je to invázny druh vďaka človeku, ktorý ho priviezol do Európy už hodne dávno.
Jeho šírenie nie je až také jednoduché, rozširoval ho viacmenej človek, ale tam kde sa udomácnil, je skoro nezničiteľný, lebo jeho šírenie je založené na výmladkovom hospodárení, zo spílených kmeňov alebo koreňov.
V mojej mladosti agát pestovali lesníci v škôlkach , tak ako ostatné sadeničky ostatných stromov.
Jeho vzídenie bolo založené na sparení horúcou vodou v drevených sudoch, pretože len jednoduchým vysiatím nevzíde, jeho obal to nedovolí.
Mám skúsenosť, že agátové semeno v normálnom zápoji na lokalite vzíde npr. pri požiari vyrúbanej lokality a jej náhodným alebo naschvál založeným požiarom, oheň naruší obal semena a spálením podrastu vyraší tisíce sadeníc. To sa dá napodobniť v malom, spaľovaní konárov s strukmi na väčšom ohni a ponecháme na prírodu. Už po roku sa dajú sadenice presádzať.

Ešte jednu skúsenosť mám kedy zo semena vzíde sadenička a to haldách hlušiny po banskej činnosti. Na haldách dlho nič nerastie, ale naviate struky ak dostanú na jej plochu, sú vystavené enormnému teplu, ktoré naruší štruktúru obalu nemajú vzídu aj na horšej pôde. Keďže si dusík vyrobia samé, rastú stromy ako z vody.
Takže, ak by niekto chcel vysádzať vo svojom okolí agát, zájde do lokalít po dobrej úrode smena, naloží do prívesu celé konáre so strukmi a odvezie domov, veľmi rýchlo si sadenice dopestuje. Po piatich rokoch už začína agát kvitnúť, na dobrých lokalitách (hlbšia pôda), na 1 ha 15-20 ročného agátového porastu sa uživí až 28 včelstiev, to je podľa rumunského výskumu.

K tomu, aby akát vyklíčil musí jeho semena projít přes zažívací ústrojí ptáků, aby slupka semene změkla. Ve školkách kde se akát množí, jako okrasný strom, se semena propařují aby vyklíčily. Listy akátu jsou výborné krmivo a nemůžou nikomu uškodit, žerou ho i koně a ty to poznají 100% mají na to od přírody talent. Včely mám v lužním lese, kde pod akáty roste aspoň něco a například pod jasanem je toho mnohem míň. Snůška zde u soutoku Moravy s Bečvou cca 350 m.n.m není z akátu žádná. Dřevo z tohoto stromu je výborné na zahradní nábytek, dlouho vydrží i zahradní houpačky jsou bezpečnější z akátu než ze smrku jak se dnes dělají. Akát má pevná vlákna která i když v podélném směru přestanou v sebe držet, např. zlomením, tak v příčném pořád drží. A v minulosti se z něj dělaly špice do loukoťových kol a při rekonstrukci koňských kočárů pořád dělají. A pro milovníky dobrého jídla, tak akátem se výborně udí maso. Tolik na obranu tohoto stromu. S pozdravem Aleš

Zrovna tento příklad je ukázkou, jak si nevážíme svého jazyka . Vědecké názvy a jejich skloňování v odborných kruzích je jedna věc Převod do vlastního jazyka však musí být proveden tak aby v mluveném a i psaném slově nezněl a nevypadal krkolomně. Dokonce i v nových pravidlech českého jazyka se připouští možnost cizí slova psát foneticky. Stejně po letech tak skončí všechna slova které jsme z cizích jazyků převzali. Příkladem je třebas šofér z francoštiny což byl po první světové válce oblýbený jazyk snobů. nikoho by dnes nenapadlo že jeho původ není v češtině, Nebo, kostel má původ v latině a ve volné překladu znamenal "dům boží". Zrovna tak je to i s rody. Jen na území této republiky to neni v mluveném slově vždy stejné. Příkladně, u nás na Hané je to ten Olomouc a v češtině je to ta Olomouc.

Pepan

Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 10. 11. 2010
Re: Už před 25 lety (48094) (48095)

Koncovky názvů parazitóz se opravdu v latině i v češtině tvoří příponou -osis -óza. Akorát tady byl správně ten původní název, protože je nosema v latině rodu středního a tak správný název je nosematóza. Ale to jen tak, jsou to v podstatě prkotiny....
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Uvedu pohled z hlediska filologa: substantivum "to noséma" (přepisuji latinkou nemaje momemtálně pořádnou alfabetu) je z klasické řečtiny a v té to substantivum obecně znamená "nemoc, choroba, nákaza". A je to opravdu neutrum, tedy středního rodu (stejně jako třeba "to onoma = jméno" - z toho je třeba onomastika -, nebo stigma ...) (ono "to" je v řečtině člen a značí právě ten střední rod). Plurál je nosémata = nemoci, 2. pád č. j. nosématos ... z čehož plyne, že je to t.zv. t-kmen, původní kmenové t je zachováno v ostatních pádech kromě nominativu (1. p. č. j.). Z toho čistě teoreticky (ale i logicky) plyne, dle mého, že by mělo být zachováno i v odvozeninách. Tedy opravdu nosématóza (jako starý dinosaurus bych to ovšem psal nosématósa ...:-) ).
Pokud jde o naši "milou" varroázu(-ózu): v řečtině je produktivní přípona -sis, plus předcházející samohláska, takže může nastat i třeba varianta -ésis (mimésis, mathésis), -a(á)sis (hypostasis) i -ósis (dikaiósis), nebo i bez samohlásky (apokalypsis).
Nevím, jaká jsou pravidla pro tvorbu odborných termínů v patřičném oboru (pro nemoci vyvolané parazity), ale v té řečtině je to takhle, takže zvolit jen jednu variantu bez ohledu na to, co ve slově předchází ... nevím, nelíbí ...:-), jsou přece i termíny na -áza(e) ... (metastasis, ekstasis, apostasis)
Také přesně nevím, od čeho je vlastně Varroa pojmenován, jedna (dosti snad krkolomná?) tradice praví, že podle slavného římského učence, jehož jméno bylo Marcus Terentius Varro (cca 1. stol. př. Kr.), jenž psal také o zemědělství a včelařil (viz např. Wikipedie). Pak je otázka, jestli se varroa skloňuje (a potom jak ...?) či nikoliv ... V anglické terminologii jsem opravdu našel i termín varroatosis, což by naznačovalo, že je to podle výše uvedeného typu "noséma, 2. p. nosématos (nosématósis) a bylo by to středního rodu ...? Mně logicky vychází, že je-li základní tvar varroa, pak + sis = varroasis. Tvar varroosis mi z filologického hlediska nedává logiku (kam se podělo to "a"?). Vím, že už to kolega Přidal vysvětloval, ale ... z řec. "parasitos" je parasitosa (-óza), OK, bez námitek. Tedy z varroa ... = ? To je zase moje otázka na Vás, pane doktore ... Jak a podle čeho vznikl název varroa?
Díky předem a se omlouvám za tenhle výklad ...:-)
Jiří

Proč ne, pokud je dostatečně světlý . Tam ale běžní houbaři nechodí, protože ve vysokých trávách se houby špatně hledají.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 10.11.2010 12:52:17
> ----------------------------------------
> " Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese,"
>
> Bylinné společenstvo ve smrkovém lese?
>
>
>

" Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese,"

Bylinné společenstvo ve smrkovém lese?

Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese, jinak v dubovém a jinak v akátovém Nemá to vůbec nis společného s jedovatostí stromů. Také se akát využíval jako krmivo pro kozy které dobře pak dojily.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 10.11.2010 09:09:23
> ----------------------------------------
> No, u nás akáty kdysi včelaři osadili lužní les kolem řeky. Taky množství
> akátů roste ve městě na nábřeží.
> Takže i když na severní Moravě, akát je mně hodně známý. Dokonce jsme kdysi
> jeden akát měli na kraji zahrady, zřejmě kvůli dřevu na násady a podobně, z
> akátu jsme kdysi měli i příčky žebříku...
> Nedá se říct, že by akát kolem sebe všechno trávil a měl pod sebou holou
> zem. Prostě jen asi některé rostliny pod sebou potlačuje, takže se pod ním
> prosadí jiné. Tím je dáno, že trochu jiné bude pod ním i hmyzí společenstvo
> a společenstvo všech drobných živočichů. Aspoň takhle to mně jako laikovi v
> tom oboru připadá. Řekl bych, že velice podobně pod sebou ovlivňují biotop
> i ořešáky, ořešák vlašský nebo i ořešák černý, který je občas dokonce
> vysazován do lesů kvůli velice kvalitnímu dřevu. Taky jasan, co se tak
> dívám po lesích, rostlinstvo pod sebou docela výrazně ovlivňuje. V podstatě
> každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou. Za mnohonásobně
> víc zničující na biotop než akát by se mohl považovat obyčejný smrk, jenže
> ten je náš a tak se nepočítá.....
> Taky mi není jasné, jak má být údajně akát agresívní. Když tady nechám
> nějaký neošetřovaný pozemek někde u lesa, tak mně na něm vyrostou vrby
> jívy, osiky, břízy, topoly, střemchy, olše, lípy, javory, jasany, možná i
> nějaká ptačí třešeň nebo nějaký dub ale nikdy akát, i kdyby to bylo hned
> vedle akátového lesa. Aspoň tady na severní Moravě akátové semeno
> nedozraje. A pokud dozraje, nešíří se.       To, že akát se z míst, kde roste,
> nedá dostat, možná platilo před 50 - 100 lety. Dneska se akáty pokácejí a
> pařezy natřou nějakým arbicidem a je po akátu. Chce to jen trochu práce
> nebo někomu zaplatit, aby to udělal. Ostatně třeba u topolů a vrb na
> biomasu je spolehlivé obrůstání nových stromků z pařezů jedna z velmi
> ceněných vlastností a to tyto rostliny dávají měkké dřevo na kusové
> vytápění mnohem méně vhodnější než je akátové dřevo.
> Skoro bych řekl, že akát doplatil na to, že se znelíbil nějakým takzvaným
> ekologům na nějakých význačnější vědeckých či úřednických postech......
>
>
>

Je pravdou však, že ČSV po konzultaci s jazykovým ústavem přijal za přijatelné a správné : Varroa, jako škůdce a varoáza, jako onemocnění.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: U před 25 lety
> Datum: 10.11.2010 08:42:37
> ----------------------------------------
> Pomocí Google se dá najít cokoliv. A pokud to nestačí, může nabídnout i toto
> "vědecké" řešení:
> http://ucebnaa11.unas.cz/koule/
> (Ano, to také nabídl Google)
> Pepa
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> a.turčáni
> Sent: Wednesday, November 10, 2010 12:34 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: U před 25 lety
>
> Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom
> Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine.
> U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.
>
>
>

"To už dnes neplatí,větší plevel jsem v lese neviděl,stačí,aby tam byl jeden dospělý strom,a semenáčky se to v jeho okolí přímo hemží,ostatní náletové dřeviny nemají proti jasanu moc šancí.Jasan tady u nás vyroste i v akátině,boru nebo smrčině,kde toho z ostatních dřevin jinak moc neroste.Ne všechny zavlečené rostliny představují pro naši přírodu hrozbu,vypadá to,že i z našich původních rostlin se může stát problém.Jasan je příkladem životaschopnosti,ze které přímo mrazí.Tím nechci tvrdit,že tomu je tak všude,třeba se to děje jen v teplejších polohách. "

Tady na severní Moravě akát není zdaleka tak agresívní, buďto to je chladnějším podnebím nebo půdou, domácí dřeviny se mu vyrovnají nebo ho na snad i jednoznačně předčí.
Jasan u nás agresívní je, hned za ním je lípa malolistá a javor klen, tyto tři dřeviny dokáží třeba neudržovanou smrčinu zarůst dost rychle. Potom osika, bříza, třešeň ptačí i místy dub jsou ve socialistických smrčinách taky časté. V těch současných už ne, majitelé je vysekávají.....

Po kácení náletů a odstranění stařiny kosemím a vyhrabáním by měla obvykle následovat pastva. U nás se to tak v mnoha případech děje. Ideální je, když údržbu dělá někdo místních zemědělců v rámci svých hospodářských aktivit podpořených z veřejných prostředků. Ale je to o dotacích, takže budoucnost je nejistá. Osobně považuji tyto dotace za užitečnější než plošné zemědělské dotace včetně té včelařské D1. To jsme ale již dost daleko od včelařiny.
---------------
Jirka: Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení.

"Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení."

Podle mé paměti to začalo už za socialismu. Předtím vedly ke každému malému políčku a každému lesíku polní cesty. Velcí majitelé měli velké plochy, kravaři s jednou kravičkou vyžínali svoje menší louky a lesíky, a na všelijakých zbytcích a obecních pastvinách potom paběrkovali "kozáci", "ovčáci" a bezzemci coby chovatelé králíků . Stačí se třeba podívat na historickou mapu na http://mapy.cz/#mm=TtTcPA/=/x=135289964/=/y=135163596/=/z=5 , každý na okolí svého bydliště, kolik tam bylo před 150 lety všelijakých cest, po kterých už dneska není ani stopy. Socialističtí zemědělci sjednotili lány, rozorali cesty, sebrali kravařům krávy a nechali "kozáky" a "ovčáky" postupně vymřít. Spousta všelijakých lesíků a neobdělávatelných ploch uprostřed polí se tak staly nepřístupnými a začaly už za socialismu zarůstat, králikářům stačily jen ty přístupnější plochy. Já jsem ještě jako kluk zažil poslední léta, kdy tady v okolí ještě některé polní cesty existovaly a někteří lidi ještě tyto plochy vysekávali a zvířectvem vypásávali.
90 léta to akorát dovršila, protože skončili králíkáři a další zbylí chovatelé, králíci začali hynout na mor a maso v supermarketech se stalo oproti vypěstovanému doma strašně levné....

Seznam invazních rostlin u nás zahrnuje cca 91 druhů a další introdukované rostliny se pozorují,zda mezi nimi nejsou další kandidáti.Ale například v našem okolí se podobným způsobem projevuje třeba náš původní jasan ztepilý,ba řadu z nich předčí.
Můj děda říkal,že za jeho mládí byl jasan v polesí poměrně hlídaný a každý hajný je měl ve svém revíru spočítané.To už dnes neplatí,větší plevel jsem v lese neviděl,stačí,aby tam byl jeden dospělý strom,a semenáčky se to v jeho okolí přímo hemží,ostatní náletové dřeviny nemají proti jasanu moc šancí.Jasan tady u nás vyroste i v akátině,boru nebo smrčině,kde toho z ostatních dřevin jinak moc neroste.Ne všechny zavlečené rostliny představují pro naši přírodu hrozbu,vypadá to,že i z našich původních rostlin se může stát problém.Jasan je příkladem životaschopnosti,ze které přímo mrazí.Tím nechci tvrdit,že tomu je tak všude,třeba se to děje jen v teplejších polohách.

Pavel.

Na jižní Moravě byl akát masobě vysazován zhruba před 100 léty, kdy se po celoročním ustájení dobytka přestalo pást na obecních pastvinách. Takto bylo založeno mnoho hektarů souvislých akátových porostů. Akát se šíří kořenovými a postupuje souvisle asi 1 metr za rok. Samozřejmě se také šíří náletem semen, ale plošné šíření výmladky převládá a je účinnější. Bohužel lokality vzácné stepní květeny mají charakter ostrůvků, většinou na bývalých pastvinách. Původní dřevinou na takových lokalitách byl obvykle dub šípák, který na rozdíl od akátu tvořil rozvolněné porosty typu lesostepí, kde stepní byliny měly prostor k životu. Nepůvodní akát dokáže tato suchá, skalnatá nebo písčitá stanoviště s mělkou půdou zcela zarůst souvislým lesem. Takže na vybraných lokalitách, kde je prioritou ochrana přírody, musí být odstraněn.
-----------
R. Polášek:
A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě likvidovat semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový les? Jako já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a dalších?

"Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit."

Ano, ale proč? Bylo to tak vždy?
Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení. Jinak to co se děje nemá smysl a všechny dotace z EU, krajů a pod. spotřebované na kácení náletů za dalších 20 let opět nikdo neuvidí. Ale tak to bývá, za peníze odněkud něco vybudujeme, a pak nemáme na údržbu... Kácení náletů přitom probíhá aspoň u nás dost neurvale, proto o tom i píši. První se kácí to co má nějakou zpeněžitelnou hodnotu, zbytek se na místě pálí, a aby to hořelo, šoupne se tam pneumatika... Kde je nějaká ekologie? Navíc to nedělají místní lidé, ale zakázku dostala firma, která sídlí 80km daleko. Místní firmy asi nepočítaly s tím, že na místě spálí co se dá, ale třeba to chtěly drtit, což asi nikdo nezohlednil. U nás se takto "ošetřuje" cca 20ha na hranici přírodní rezervace.

"V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů převládají nitrofilní rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel přítula aj.). Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit."

A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě likvidovat semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový les? Jako já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a dalších?

Je to tak.
Varroa destruktor je předělaný název parazita.

----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 10, 2010 12:33 AM
Subject: Re: U před 25 lety


Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom
Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine.
U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.

Toxické působení akátu na okolní rostliny je příkladem alelopatie (viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Alelopatie). Navíc akát stejně jako mnoho dalších rostlin čeledi bobovitých má schopnost vázat vzdušný dusík do půdy. V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů převládají nitrofilní rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel přítula aj.). Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit. Včelařím v jihomoravské akátové oblasti a na akátovém medu do značné míry závisí příjmy naší rodiny. Přesto podporuji názor, že na vybraných lokalitách, zejména v chráněných územích, musí být akáty odstraněny.

Ono je to tak typické, ve světě se šlechtí, u nás děláme jako, že to není možné a hádáme se zatím o název :-)je to sranda, viz.mezinár.konference tuto sobotu v Praze.
Nosematóza byla např. před lety přejmenována pracovníky VÚVč na nosemózu a to se ujalo celkem dobře. Koncovky názvů parazitóz se opravdu v latině i v češtině tvoří příponou -osis -óza. Akorát tady byl správně ten původní název, protože je nosema v latině rodu středního a tak správný název je nosematóza. Ale to jen tak, jsou to v podstatě prkotiny....

No, u nás akáty kdysi včelaři osadili lužní les kolem řeky. Taky množství akátů roste ve městě na nábřeží.
Takže i když na severní Moravě, akát je mně hodně známý. Dokonce jsme kdysi jeden akát měli na kraji zahrady, zřejmě kvůli dřevu na násady a podobně, z akátu jsme kdysi měli i příčky žebříku...
Nedá se říct, že by akát kolem sebe všechno trávil a měl pod sebou holou zem. Prostě jen asi některé rostliny pod sebou potlačuje, takže se pod ním prosadí jiné. Tím je dáno, že trochu jiné bude pod ním i hmyzí společenstvo a společenstvo všech drobných živočichů. Aspoň takhle to mně jako laikovi v tom oboru připadá. Řekl bych, že velice podobně pod sebou ovlivňují biotop i ořešáky, ořešák vlašský nebo i ořešák černý, který je občas dokonce vysazován do lesů kvůli velice kvalitnímu dřevu. Taky jasan, co se tak dívám po lesích, rostlinstvo pod sebou docela výrazně ovlivňuje. V podstatě každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou. Za mnohonásobně víc zničující na biotop než akát by se mohl považovat obyčejný smrk, jenže ten je náš a tak se nepočítá.....
Taky mi není jasné, jak má být údajně akát agresívní. Když tady nechám nějaký neošetřovaný pozemek někde u lesa, tak mně na něm vyrostou vrby jívy, osiky, břízy, topoly, střemchy, olše, lípy, javory, jasany, možná i nějaká ptačí třešeň nebo nějaký dub ale nikdy akát, i kdyby to bylo hned vedle akátového lesa. Aspoň tady na severní Moravě akátové semeno nedozraje. A pokud dozraje, nešíří se. To, že akát se z míst, kde roste, nedá dostat, možná platilo před 50 - 100 lety. Dneska se akáty pokácejí a pařezy natřou nějakým arbicidem a je po akátu. Chce to jen trochu práce nebo někomu zaplatit, aby to udělal. Ostatně třeba u topolů a vrb na biomasu je spolehlivé obrůstání nových stromků z pařezů jedna z velmi ceněných vlastností a to tyto rostliny dávají měkké dřevo na kusové vytápění mnohem méně vhodnější než je akátové dřevo.
Skoro bych řekl, že akát doplatil na to, že se znelíbil nějakým takzvaným ekologům na nějakých význačnější vědeckých či úřednických postech......

Pomocí Google se dá najít cokoliv. A pokud to nestačí, může nabídnout i toto "vědecké" řešení:
http://ucebnaa11.unas.cz/koule/
(Ano, to také nabídl Google)
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of a.turčáni
Sent: Wednesday, November 10, 2010 12:34 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: U před 25 lety

Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine.
U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.

google je vyhledavač a šmírák, nemůže vám nic potvrdit ani vyvrátit, jen Vám ukáže, co kdo vystavuje na síti, bez ohledu na správnost.

Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine. U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.

Možná už to tak nevypadá,ale akát jako nepůvodní dřevina je na seznamu invazních rostlin,čili se na něj vztahují cílená opatření.My včelaři z něj máme nepochybně užitek,protože dokáže dát značnou snůšku,ale nejspíš se nedá očekávat jeho další plánovité vysazování člověkem v takové míře,jako tomu bylo v nedávné minulosti.Naštěstí pro naše včelky se o to stará sám.Na druhou stranu se už poslední dobou nemnoží tak invazivně,jako ještě zcela nedávno,dokonce mi připadá,že jeho porosty poslední dobou nějak více prosychají....Proč,to nevím,možná se nějak pomalu mění klima,ovzduší nebo jsou tu třeba i jiné faktory,které mají vliv.
Pro úplnost bych dodal,že nejen akát jako přední zástupce invazních rostlin důležitých pro včelí pastvu nám pomáhá plnit medníky,podobných rostlin se u nás vyskytuje více(jerlín,svitel,ořechokřídlec,pámelník,zlatobýl,křídlatka,škumpa a další),jen pro menší početnost nejsou pro snůšku tak významné,ale jinak ji výrazně obohacují,převážně dobou květu.Často totiž kvetou v době,kdy z naší původní flóry už není takový přínos.Takže co někdo vnímá jako plevel,může být pro jiného k nezaplacení....

Pavel.

Podle nových pravidel českého pravopiu by se mělo psát varoaza jen s jedním er. Jen název Varroa Jakobs. se dvěna r, vše ostatní jak jsem dříve napsal. Bylo to již v některém časopise Včelařství.

a.turčáni (94.229.32.130) --- 9. 11. 2010
Re: (47908) (48085)

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...

Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.

Už se mi to, Antone, nechce moc hledat, ale stačí třeba tyto dva odkazy?:
http://botanika.wendys.cz/kytky/K549.php
http://www.rozhlas.cz/priroda/rostliny_houby/_zprava/582614

Je fakt, že jsem to asi formuloval příliš jednoznačně, vlaštovičník a kopřivy prý přežijí ... Ale já nejsem botanik, takže beru, jak jsem nalezl. Proto také ono: "prý" ... pokud je to u Vás jinak, je to jen dobře. Sám nemám proti akátu nic, naopak, velmi jej ctím. Vše dobré!
Jiří

Varroáza se tomu říká stále a tak tomu bude i nadále. Tento terminologický paskvil je natolik zažitý, že pochybuju, že hrstka včelařů hájící terminologický purismus na tom něco změní.
Osobně se mi označení „varroóza“ protiví, připadá mi spíše, že jde spíše o nějaké paronymum než plnohodnotný termín, kterým nepochybně je, ale přesto ho nepoužívám. Nojo, ten zarytý konzervatismus :-) … už to začíná postihovat i mě :-)

Med

Už před 25 jsme byli na špici v boji s varroózou:
ČT24 - 9.11. - Před 25 lety - http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210411000111109-pred-25-lety/

Tehdy se tomu ovšem říkalo varroáza :-).

Doporučuji drážky vůbec nedělat a pouze nalít roztavený vosk podle
zvlhčeného prkénka na horní loučku tak, aby vznikl voskový proužek.
Kdysi se to diskutovalo v konferenci Optimal klubu. Jde to rychle a je
to spolehlivé. Lituji, že jsem drážky vůbec kdy začal dělat - velmi
špatně se čistí.

Milan Čáp

Dne 9.11.2010 19:37, Pavel Holub napsal(a):
> Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou
> přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V.
> -------------------------------------------------------------
> Moje zkušenosti jsou zatím skromné. V souvislosti s přechodem z 39x24 na
> Langstroth 3/4 jsem dával jen úzký proužek mezistěny do drážky v loučce a
> nedrátkoval a nemám s tím problém. Zkoušel jsem to před tím na 39x24 a také
> to šlo. Na Langu to je daleko lepší. Nemám zkušenost s radiálním
> vytáčením, tam to může být problém. Mezistěny došly a tak budu dávat do
> drážky jen latičku namočenou ve vosku.
>
>

Děkuji.
Já jsem minulý rok na jaře do plodiště vložil zcela prázdné rámky pro trubčinu bez mezistěn, bez voskových náznaků... vystavěly je střelhbitě snad během týdne, včetně zakladení.....ale bylo to brzy zjara a beru na vědomí, že v té době je ochota stavět největší, zatímco posléze ta ochota jde už jenom dolů. Ale chci taktéž zkusit postupně vkládat více a více rámků bez mezistěn....
Také beru na vědomí zkušenosti př. Stonjeka, že pokud by je člověk nutil stavět medník těsně před velkou snůškou, mohlo by se přijít o dost medu.
Ať se daří, Libor. (Taktéž Lang 3/4, linie Singer)
-------------------
Pavel Holub napsal:
Moje zkušenosti jsou zatím skromné. V souvislosti s přechodem z 39x24 na Langstroth 3/4 jsem dával jen úzký proužek mezistěny do drážky v loučce a nedrátkoval a nemám s tím problém. Zkoušel jsem to před tím na 39x24 a také to šlo. Na Langu to je daleko lepší. Nemám zkušenost s radiálním vytáčením, tam to může být problém. Mezistěny došly a tak budu dávat do drážky jen latičku namočenou ve vosku.

Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V.
-------------------------------------------------------------
Moje zkušenosti jsou zatím skromné. V souvislosti s přechodem z 39x24 na Langstroth 3/4 jsem dával jen úzký proužek mezistěny do drážky v loučce a nedrátkoval a nemám s tím problém. Zkoušel jsem to před tím na 39x24 a také to šlo. Na Langu to je daleko lepší. Nemám zkušenost s radiálním vytáčením, tam to může být problém. Mezistěny došly a tak budu dávat do drážky jen latičku namočenou ve vosku.

Dobrý večer já k tématu medomet jen okrajově. Koupil jsem si před lety radialní medomet na 24 polorámku tehdy mě stál 25 tis. Kč. Dnes by se dal snad pořídit i levněji. Vytáčení v pohodě jedna dávka za čtyři minuty a když mám tři polonástavky jako medníkové, tak vytáčím téměř jedno včelstvo najednou. A můj problém je, že medomet víc stojí než jede, prostě nestíhám odvíčkovávat. No a přemýšlím o pořízení odvíčkovacího zařízení. A chci se zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s něčím takovým? Jen upřesňuji, že mám třicet včelstev. Děkuji s pozdravem Aleš

No, nevím jestli akát zrovna hubí rostliny pod sebou. Co pozoruji já, tak tady pod místními akáty je rostlinné společenstavo akorát trochu jiné než vedle v lese. Pod akáty je víc trav, pýru, kopřiv, víc černých bezů, potom třeba vlaštovičníků, hluchavek, obecně nitrofilních a rumištních rostlin.
Vedle na stejné půdě pod jinými listnáči bývá víc kvetoucích rostlin, jednak těch kvetoucích v časném jaru sasanky, plicníky, petrklíče, orseje a potom, protože ty akáty rostou u řeky v lužním lese, tak hodně "vodních" ostružin. Prostě rstlin běžného lesního stanoviště....

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...

Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.

A neverte rozprávkam-pohádkam, že čím je porast bližšie k včelám, tým sú znášky vyššie, do dvoch Km výskytu agátových porastov od včelnice, znáška bola porovnateľná s včelstvami z včelnice, ktoré mali agáty bežný meter od letáčov.
V mladosti sme po vojne chovali kozu a králiky, nikdy sa nestalo, aby čo i len jeden uhynul. Viem, že tento strom je zaradený medzi jedovaté stromy, ale to čo som napísal platí.

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...

Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.

A neverte rozprávkam-pohádkam, že čím je porast bližšie k včelám, tým sú znášky vyššie, do dvoch Km výskytu agátových porastov od včelnice, znáška bola porovnateľná s včelstvami z včelnice, ktoré mali agáty bežný meter od letáčov.
V mladosti sme po vojne chovali kozu a králiky, nikdy sa nestalo, aby čo i len jeden uhynul. Viem, že tento strom je zaradený medzi jedovaté stromy, ale to čo som napísal platí.

Standa, je to slabá útecha pre včelárku Máju. Istota pre jej včely a jej samu dáva tá agátovina, možno repka a slnečnica, ak ju vysejú poľnohospodári.
Včelám môže ešte ako tak pomôcť vysadením vŕb (aj to len na kratšie obdobie, včely peľ potrebujú po celú sezónu a istotne si hio v okolí nájdu), rakýt-jív a pod., dobre sa ujímajú, rýchlo dávajú peľ a pod., nektárovú znášku nepodporí žiadna výsadba, iba ak by mala niekoľko Ha voľnej pôdy a vysadila ju agátmi. Ale je to možné, aby to jednotlivec zvládol?

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším
okolí ...
Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě uchytí jinde, i když
jej na
jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný kompromis. Lidé by spolu
měli víc
mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako železo a skvělé na
soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu ... :-)
Jiří



Je také možné(po dohodě s obcí)vysazovat ozdobné kultivary akátů.V
parcích a na dalších obecních plochách.Tam už je žádná organizace
nezlikviduje,protože poslouží ke zkvalitnění žívozního prostředí a
naše včely mají odkud nosit.A všichni jsme spokojení.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "J. Matl" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:
Datum: 3.11.2010 - 12:46:20

> Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako
> dřevina to je plevel.
> Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a
> nektaru v časném jaře. Na
> straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a
> to asi stačit nebude.
> Pepa
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí
> vše v nejbližším okolí ...
> Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě
> uchytí jinde, i když jej na
> jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný
> kompromis. Lidé by spolu měli víc
> mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako
> železo a skvělé na
> soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu
> ... :-)
> Jiří

Kupoval jsem medomet od Lysone, nemám to daleko, osobne jsem si pro nej zajel. 4 rámkový zvratný, s automatikou, letos jsem toho moc nenatočil, ale jinak super práce s tímto medometem. Zpracování velmi dobré, nenašel jsem nic co by se mi nelíbilo nebo co by bylo odfláknuté. Kvalita mě příjemně překvapila, cena cca 19 000 Kč, takže rozhodně nebyl předražený. Kupoval jsem ještě nerez nádobu na med abych splnil limit těch 20000 Kč, zaplatil jsem cca 21500 Kč. Zpět jsem dostal 6400 Kč z dotací. Nejsem blázen, abych kupoval u nás předražené věci, jenom pro to, že na to někdo dává dotace a obchodníci a výrobci toho zneúžívají. Dávat totiž 70 či 80 tisíc za 6 rámkový zvratný medomet mi příjde neúměrné...za to už se dá pořídit slušné auto... Trochu rozumu...

Dobrý den
Kolik procent letos dávájí na technickou pomoc? Je to celých 50 nebo to podle velkého počtu žadatelů jako vloni razantně snížily?
Pepíno
-----------------------------
jirkaZ (82.100.2.212) --- 9. 11. 2010
medomed

jojo mam to na učet ale zatím nic a dopis už přisel tak uvidím teda kdy přidou.

To jsem dělal letos. Jednoduše jsem využil vysokého dna u nástavků 159 kde se vejde do spodního nástavku výška 240. Do prvního nástavku jsem připevnil laťku tak, aby se udržely rámky 390. Druhý nástavek plný mezistěn. Nutno dělat těsně před snůškou, aby nebyl problém s mezistěnami a ustály rozšíření.
- nebát se vyhodit přebytečné rámky 39x24 a nechat jich jen 10
- nasadit ihned mezistěny v garantované snušce a další jen to půjde i při krmení na zimu
- zimovat v této sestavě a následující rok na jaře vyřadit spodní nástavek

jojo mam to na učet ale zatím nic a dopis už přisel tak uvidím teda kdy přidou.

..proti firmě www.medomet .sk nemám nic.
Ovšem pána D. Buckiho (kontakt uveden na stránkách) zde nebude
titulovat, neb by to bylo žalovatelné. Cokoli slíbil, NIC nesplnil.
Mimo jiné bylo dohodnuto, za příslušný obnos, že medomet bude dovezen do
místa bydliště. Jenže jsem měl telefonát od naprosto jiného pána, že
medomet je kdesi na Slovensku, cca 500 km od mého bydliště. Že jej tam
p. Bucki složil a já si mám pro něj přijet. Vzhledem k tomu, že dodání
mělo proběhnout do domu a asi o 3 měsíce dříve, pána jsem slušně odmítl.
Slušně, neboť sám byl obětí výše zmíněného pána.
Takže pokud koupíte medomet od této firmy osobně na výstavě, nebo
jakkoli jinak bez účasti p. Buckiho, nic proti tomu. Pokud ovšem vejdete
ve styk s ním, dejte si sakra pozor!

Josef Šamalík

Dne 7.11.2010 23:38, e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Koupil jsem medomet 6 rámkový zvratný       na výstavě v Ostravě od firmy
> www.medomet.sk s dovozem za 27 t, servis výměny motoru a regulace do 3 dnů
> ,mohu doporučit Felix Pečenka
>
>
>
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
> Verze: 9.0.864 / Virová báze: 271.1.1/3244 - Datum vydání: 11/08/10 08:34:00
>

STANDA VÁM ZAPOMNĚL JEŠTĚ ŘÍCT, ŽE NA TO SI ALE MUSÍTE POŘÍDIT NĚJAKÝ TEN HEKTAR POZEMKŮ.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> Datum: 09.11.2010 12:01:53
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev,
> které
> > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny,
> > kterou
> > > však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším
> > > okolí
> > > > se
> > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě
> > > přesunuly.
> > > > Jak
> > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > Děkuji.
> > Mája
>
>
> Ať už máte,nebo nemáte akáty,tak vysejvejte
> a vysazujte rostliny,které mohou včely využít k pastvě.
> Je jich dostatečné množství na to,abyste zajistila včelám dostatek
> nektaru i pylu na celý rok.Ty nejzákladnější najdete třeba ve
> Včelařství,nebo na internetu.I na této konferenci.Je to práce na
> celý váš život.
> Držím palce,atˇse daří Vám i Vašim včelám.
> Standa.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> Datum: 3.11.2010 - 12:15:51
>
> > Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje
> > spolehlivě do nadmořské výšky 250m při teplotách
> > nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi nahodilé
> > Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal
> > výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z
> > n.v.280m ze střední Moravy
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> > > Předmět: ??m nahradit ak?t
> > > Datum: 03.11.2010 10:46:23
> > > ----------------------------------------
> > > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o
> > > radu. Mám 6 včelstev, které
> > > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám
> > > z blízké akátiny, kterou
> > > > však teď chce odstranit místní nevládní
> > > organizace. V širším okolí se
> > > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely
> > > zřejmě přesunuly. Jak
> > > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > > Děkuji.
> > > Mája
> > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev,
které
> jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny,
> kterou
> > však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším
> > okolí
> > > se
> > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě
> > přesunuly.
> > > Jak
> > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> Děkuji.
> Mája


Ať už máte,nebo nemáte akáty,tak vysejvejte
a vysazujte rostliny,které mohou včely využít k pastvě.
Je jich dostatečné množství na to,abyste zajistila včelám dostatek
nektaru i pylu na celý rok.Ty nejzákladnější najdete třeba ve
Včelařství,nebo na internetu.I na této konferenci.Je to práce na
celý váš život.
Držím palce,atˇse daří Vám i Vašim včelám.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
Datum: 3.11.2010 - 12:15:51

> Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje
> spolehlivě do nadmořské výšky 250m při teplotách
> nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi nahodilé
> Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal
> výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z
> n.v.280m ze střední Moravy
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> > Předmět: ??m nahradit ak?t
> > Datum: 03.11.2010 10:46:23
> > ----------------------------------------
> > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o
> > radu. Mám 6 včelstev, které
> > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám
> > z blízké akátiny, kterou
> > > však teď chce odstranit místní nevládní
> > organizace. V širším okolí se
> > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely
> > zřejmě přesunuly. Jak
> > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > Děkuji.
> > Mája
> >
> >
> >

Ze zkusenosti vim, ze je to otazka par dnu. Osobne si nechavam pripsat penize na ucet. Jde to rychle.
P.

jojo přesne tak včera taky přišel dopis že mi byla přidelena dotace ve vyši necelych 7tisíc.chci se zeptat a kdy je budou vyplacet?vam přišli i peníze?

""""""""""Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem."""""
Myslím si, že zatavovat drátek do starého díla je zbytečné rasování. Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet."

Voští na rozměr rámku se dá na desku, na něho položí zadrátkovaný rámek a podle drátku se do voští nožem proříznou rýhy až na středovou mezistěnu voští. Drátek se potom do té rýhy zatlačí. Aby drátek nevypadával, přitaví se do voští krátkým ťuknutím na zatavovací zdroj.
Takže žádné rasování, jen pojištění drátku, aby v úlu z voští nevyjel. Voští je dobré zatavovat v poloze, kdy ve svislém rámku leží voští na spodní loučce nebo kusy voští na sobě, aby potom v úlu nedržel celou váhu voští jenom zatavený drátek. Je ale klidně možné voští ještě dodatečně upevnit tou gumičkou nebo omotáním nití nebo jiným způsobem, ono přece jen někdy v teple úlu ty kusy voští z drátku vyjedou.
Pokud se to povede a včely mezeru pro drátek zastaví a kraje voští připevní k loučkám, vyjde plást kvalitou buněk a pevností skoro rovnocenný plástu vystavenému na zatavené mezistěně, takže takové plásty se dají plnohodnostně používat, dokud nejsou narmálně tmavé a zaplodované k vytavení. Na rozdíl od voští jen vloženeho do louček rámku a zajištěného jen nějakým omotáním. Tam voští drží jenom tím, že je na okrajích "přivoskované" k loučkám a pro zaplodování nebo uložení zásob je to proti drátkovaným plástům jen čistě nouzové řešení. Asi je to i znatelně měné pevnější proti nedrátkované vystavené mezisztěně, protože u mezistěny včelky nejdřív připevní mezistěnu na loučky a potom, jak staví buňky, současně s tím je "přivoskovávají" na loučky, zatímco u vloženého hotového voští nemají přístup do středu voští k mezistěně a voští tak "přivoskovávají" obvykle jen na krajích.

slovinksý medomet logar má profesionální zpracování,nerezová konstrukce je správně nadimenzovaná - nešetří s ní,je na něm vidět strojírenské zázemí,zkušenosti,kvalita....



http://www.logar-trade.si/shop.asp?klasid=10000000&stran=

730 Km

Dovetek. Zapomnel jsem uvest ze tyto udaje jsem cerpal z internetovych nabidek uvedenych firem a prepocet meny je 6.5kc ke zlotemu. Josef

Mala srovnavaci tabulka.

Nerez nadoby.

Lyson 15l 422,5 kc = Vastoil totez za 2200 kc.
Lyson 50l 1943,5 kc = sedlacek za 3350 kc.
Lyson 100l 2918.5 kc = Vastoil totez za 7000 kc.
Lyson 150l 3178.5 kc
Lyson 200l 3568.5 kc

Medomety stejne produkce u nas asi o dva tisice drazsi. Odvickovaci stoly u nas do 15 000kc . Stejne velke v Polsku do 10 000kc.Da se diskutovat o rozdilech ale v pripade nekterych nasich prodejcu jde o naprosto totozne zbozi. Zamysleni. Kde nam utikaji dotace? Josef

Mám druhým rokem 4 rámkový, zvratný od p. Koláře. Jsem spokojený vše šlape jak má.

Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V.
-------------------------------------------------------------
Pavel Holub napsal:
Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet.

když už takový kejkle,tak vyřezané dílo v novým rámku zajistíte dvěma tenkými gumičkami,včely to zalepí a gumičky vykoušou nebo je odstraníte...

Předminulý rok jsem měl u jednoho včelstva trubce co měly bílé oči a jiný včelař asi 4 km ode mne to tak měl letos. L.M.

Ak sa dobre pamätám, tento problém nazvaný "syndróm bielych očí", nie je genetická chyba vašich včiel, ktorý sa vyskytuje ojedinele v trúdich populáciách. Je to zbytok zámotku ppo zvliekaní larvy. Autor udával, že tento zbytok sa dá z očí trúda odlúpiť prepračnou ihlou a oko sa stane funkčné.
Neviem či som to správne napísal, lebo som obyčajný laik.

"""""""""Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem."""""
Myslím si, že zatavovat drátek do starého díla je zbytečné rasování. Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet.

Já bych taky preferoval přemetaní na mezistěny v podletí. Zvláště ve včelíně je to docela výhodné, protože zvenku česno zůstává stále stejné bez ohledu na to, jaký úl je uvnitř a včelky se tak nezalétávají..
Pokud už by se to mělo dělat na jaře, zůžil bych včely v předjaří v zadováku na krátkou dobu na 10 plástů 39x24, jen plod a zásoby. Plásty 39 x 24 bych doma v klidu prořezal do langstrothů.
Když se plást dostatečně zahřeje na "letní" teplotu 30 - 35 st C, dá se opatrně vytáhnout drátek a plást potom vyřezat z rámku jako celek. Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem. Na prázdné místo je možné taky zatavit mezistěnu nebo nechat včelkám na vystavení, plást je možné takhle i složit z více pásu voští....., nevyužijí se jen kousky voští. Jen na to musí být čas a plást musí být teplý, nedá se to dělat v časovém tlaku nad otevřeným úlem.

"V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"? Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie? "

Já si o tom myslím to, že to dávkování beru jako fakt. Laborování se všelijakými chemikáliemi jsem si užil dostatek, když jsem kdysi strašně dávno dělal střelné prachy pro rakety, ohňostroje a bouchací kuličky a plastické hmoty, výroby vodíku, a podobně a potom taky několik let laboratoří na vysoké, takže nemám moc zájem. Obecně to dávkování je asi hodně statistická věc. Včely léčí cca 10 tisíc důvěrníků, od lékařů znalých všechno kolem toho po dělníky v důchodu, kteří se jen mechanicky drží návodu, a ve všelijakých úlech, třeba více "děravých" nebo za toho silného větru a je třeba dosáhnout toho, aby léčení fungovalo na řekněme 99 procentech léčených včelstev, krom toho u těchto léčiv mnohonásobné předávkování včely nijak,aspoň znatelně netráví, jako tomu je při předávkování kyseliny mravenčí. takže Varidol a podobná léčiva asi budou mít nějakou dost značnou rezervu v účinnosti.
Držím se předepsaného dávkování a nijak nad tím nepřemýšlím.

""podle odborných pramenú jze dosáhnout výběrem o jednu generaci dělníc méně neb existují včelstva s delším životem včel. a jedna generace dělnic to je nějských brouků.

pepan""

Ano, to je jedna z vlastností - podpůrných a je ještě tak 5 až 10 jiných a VSH hlavní. A pak babo raď jak všechny ty vlastnosti upevnit. Nic jednoduchého to nebude.

Tech vyrobcu je tady hafo. Pred chvili mi volala zena, ze uz prisel dopis z UV, co se tyce dotace, uz nevim presne, ale meli jsme tam zbozi za 22-23 tisic, dotace cini 7 tisic. V takovem pripade, se vyplati si medomet vyrobit doma sam. Da se rici,ze se o dotaci temer nejedna, ponevadz 20 % DPH si bere stat stejne zpet, takze prelevame penize ze SZIF zept do kasy priteli Kalouskovi.

P.

Pět roků jsem používal medomet Logar, ke vší spokojenosti. S větším počtem včelstev jsem vybral zvratný medomet od pana Kováře a jsem též spokojený. Zpracování, kvalita, cena odpovídá. A to jsem docela náročný, dělám v nástrojárně.
Určitě bych nešel do srbů, poláků. Zpracování, kvalita hrozná - neodpovídá ceně, myslím že jsou předražení.
Petr