Včelařská konference

Bohužel sv.Martin letos nepřijel na bílém koni,co tomu říkají Radim a ještě asi 2-3 častí přispěvovatelé? Bude to mít nějaký vliv na příští včelařský rok? Dobrý či špatný? Doufám že medovicový med z letoška je uskladněn a příští rok se zhodnotí.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Nevím,jak dřív,ale posledních několik let,když Martin "nechá koně doma",tak je dobrá snůška květového medu.Pokud totiž začne zima brzo,tedy už v listopadu,tak následně se třeba v prosinci často oteplí,pupeny na stromech se začnou nalévat,včelstva začnou plodovat a další ochlazení po Novém roce,které také často bývá,tak trochu zamotá přírodě hlavu.
Navíc nám zemědělcům letošní deštivé počasí posunulo termíny sklizně a vůbec veškeré agrotechnické lhůty,takže často ještě nemáme hotovo.Já například nemám ještě zoráno...

Zdraví Pavel.

Dnes jsem si přečet v MV článek Vnímavost včel k chorobám od Ing. A. Přidala. V podobném duchu často řešíme v ZO otázku zda prosadit na celém území ČR povinné vyšetření měli na spory moru. Nebudu zde rozebírat všechny body ve zmíněném článku, ale mohu říct, že podle zkušeností které mám s touto nemoci s obsahem článku souhlasím. A když bych rozdělil chovatele včel na kategorie podle způsobu chovu, tak poslední skupina, která nemá povinost vyšetřovat jsou zájmový včelaři na trvalých stanovištích. To jsem i já. Můj názor k této věci, je aby měl vyšetřovaly všichni chovatelé. V prvních letech to bude drsné, protože vyjdou na světlo nová ohniska, ale na konci bych vyděl čistší chovy, menší riziko znehodnocení investice do rozvoje chovu a tím by se i podařilo získat nové včelaře. Znát přesně zdravotní stav je důležité, abych nemoc nerozšiřoval dál ve jménu solidarity. Ale zajímá mě názor i jiných včelařů v naší ZO by to prošlo. Aleš

Ahoj, mám třírámkový medomat (název neznám, ale je to takový klasický starý, třírámkový medomet s drátěným, cínem pospojovaným košem...viděl jsem ho u spousty včelařů, i můj táta ho kdysi měl). Jediná úprava, kterou jsem udělal, spočívala ve vyvrtání a opilování děr do spodku koše kvůli "ouškům" rámků. Ouško zapadne do dna koše a rámek se tím pádem vejde. Rámek sice maličko přečuhuje přes koš, ale do medometu se vejde a na funkci rostlináře to vliv nemá.
P.S. je řeč o rámcích Langstroth r.m. 44,8x18,5cm.
Ať se daří, Libor.

STANDA VÁM ZAPOMNĚL JEŠTĚ ŘÍCT, ŽE NA TO SI ALE MUSÍTE POŘÍDIT
NĚJAKÝ TEN HEKTAR POZEMKŮ.

pepan

Ale nezapoměl!
Pro množství do 15 včelstev je v silách jejich včelaře poskytnout
svým chráněnkám dostatek pastvy po celý rok!Vždyť je možné se
dohodnout s majiteli lesa,s obcemi,či dalšími majiteli příslušných
pozemků.A třeba i podle jejich vkusu použít k výsadbě ty potřebné
rostliny.Je jich opravdu široký sortiment.A kde to jde ztuha,tam
přeci máme silného pomocníka.Med od našich včel.Kvalitní med(a jiný
přeci ani nemáme)darovaný ve správnou chvíli,i třeba opakovaně každý
rok zmůže mnoho.Se zemědělci je to obdobné.Věřím,že je v silách
každého z nich,aby vyséval posklizňové směsky na zelené
hnojení.Některé obsahují hořčici a další kvetoucí rostliny.Existují
rostlin,které kvetou ještě nyní
a svítí-li slunce včely,mají-li tyto rostliny hned vedle,je hojně
navštěvují.
A ty palce držím pořád.
Standa.
P.S. Můj děda mi vtloukal do hlavy,že motat se kolem úlů je jen
polovina včelařovi práce.Ta druhá je postarat se o to aby bylo z
čeho.Přesně podle staré pravdy:Dej krávě do držky a ona ti dá do
dížky.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
Datum: 9.11.2010 - 12:06:07

> STANDA VÁM ZAPOMNĚL JEŠTĚ ŘÍCT, ŽE NA TO SI ALE
> MUSÍTE POŘÍDIT NĚJAKÝ TEN HEKTAR POZEMKŮ.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> > Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> > Datum: 09.11.2010 12:01:53
> > ----------------------------------------
> > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o
> > radu. Mám 6 včelstev,
> > > které
> > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu
> > > získávám z blízké akátiny,
> > > > > kterou
> > > > však teď chce odstranit místní nevládní
> > > > organizace. V širším
> > > > > > > okolí
> > > > > se
> > > > nachází ještě řepkové pole, na které by se
> > > > včely zřejmě
> > > > > > > přesunuly.
> > > > > Jak
> > > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > > Děkuji.
> > > Mája
> >
> >
> > Ať už máte,nebo nemáte akáty,tak vysejvejte
> > a vysazujte rostliny,které mohou včely využít k
> > pastvě.
> > > Je jich dostatečné množství na to,abyste
> > zajistila včelám dostatek
> > > nektaru i pylu na celý rok.Ty nejzákladnější
> > najdete třeba ve
> > > Včelařství,nebo na internetu.I na této
> > konferenci.Je to práce na
> > > celý váš život.
> > Držím palce,atˇse daří Vám i Vašim včelám.
> > Standa.
> >
> >
> > ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> > Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> > Komu: vcely/=/v.or.cz
> > Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> > Datum: 3.11.2010 - 12:15:51
> >
> > > Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje
> > > spolehlivě do nadmořské výšky 250m při
> > > teplotách
> > > > > nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi
> > > nahodilé
> > > > > Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal
> > > výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z
> > > n.v.280m ze střední Moravy
> > >
> > > Pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> > > > Předmět: ??m nahradit ak?t
> > > > Datum: 03.11.2010 10:46:23
> > > > ----------------------------------------
> > > > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím
> > > > o
> > > > > > > radu. Mám 6 včelstev, které
> > > > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu
> > > > > získávám
> > > > > > > > z blízké akátiny, kterou
> > > > > však teď chce odstranit místní nevládní
> > > > organizace. V širším okolí se
> > > > > nachází ještě řepkové pole, na které by se
> > > > > včely
> > > > > > > > zřejmě přesunuly. Jak
> > > > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> > > > Děkuji.
> > > > Mája
> > > >
> > > >
> > > >
> >
> >
> >
> >
> >

Jedna moje neteř chtěla včelařit a nástavky, i s výškou rámku 159, pro ni moc vážily.
--------

Měl jsem NN Brennery (30x15) a jedné včelařce je věnoval.
Plný nástavek 10kg, nevýhoda je, že to jde do výšky.

Chce je mít na paletě a na paletě vedle nich bednu na stoupání.

Vlastně jediná nevýhoda - spousta rámků, ale do deseti, dvaceti vč. to jde.

Karel

Jedna moje neteř chtěla včelařit a nástavky, i s výškou rámku 159, pro ni moc vážily. Tak jsem ji sestrojil na míru 448x285 ležan. A nevěděl jsem jak dlouho jí to bude bavit, tak jsem ho vyrobil ze styroduru. A v tom jí to jde nic nezvedá. A mě se i líbí úl Čejkuv ležan, hodil by se do včelínu a rámky tvoří stěnu úlu. Je to, ale samozřejmě pro zábavu. Aleš

Bohužel sv.Martin letos nepřijel na bílém koni,co tomu říkají Radim a ještě asi 2-3 častí přispěvovatelé? Bude to mít nějaký vliv na příští včelařský rok? Dobrý či špatný? Doufám že medovicový med z letoška je uskladněn a příští rok se zhodnotí.

>Zdravím. Uvažuji o přechodu na NN. Zdravotní problém. Propaguje se Lanstrog. Uvažoval jsem o něm. Skoušel někdo vytáčet rámky Lanstrog na starém klasickém třírámkovém medometu? Jde to vůbec? Děkuji.<
------------------------------------------------------------
Pokud je to pouze ze zdravotních důvodů, tak to si moc nepomůžete. Spíše bych uvažoval o nějakém manipulačním zařízení. To zabírá. Mám to vyzkoušeno.
JK

"Spodní ořezávání větví od mladého stromu se dělá, aby kmen byl rovný s minimem suků. Jde to i o listnáčů tím se koruna posune nahoru a kmen je delší a má větší výtěžnost.
No, co jsem viděl jeden vysázený listnatý les, vlastně dva, jeden kdysi před 40 lety, jeden nyní, tam se to nahánělo malým sponem sazenic , co metr a půl nebo ještě méně. Už jak takové stromy dorostou do výšky takových dvou metrů, jejich koruny se souvisle zapojí a nižší větve uhynou samy na nedostatek světla. Takhle to půjde pořád dál, stromy se budou natahovat, koruny jen na vršku, slabší usychat....
Nevím to jistě, u jehličnanů zřejmě ořezávání spodních větví k vypěstování delší koruny bez suků funguje, u listnáčů, pokud budou řídce, místo ořezaných na tom místě vyraší nové větve.

Kdysi jsem chtěl zamezit promačkávání loučky rámku v zadováku kleštěmi a dal jsem u známého udělat loučky k plástům z tvrdých dřev. Měl jsem doma javor, habr, dub, buk a třešeň.
Problém je akorát v tom, že do těch dřev se hřebíky špatně tlučou, přes vlákna často i tenký hřebík loučku trhá, nakonec jsem otvory předvrtával tenkým vrtákem. Ale ve směru vláken hřebíky drží perfektně, několikrát pevněji než v třeba lípě nebo i smrku. Trošku problém byl buk, jeho dřevo se hodně uštipuje a dub, protože použité dřevo bylo hodně nekvalitní a popraskané, takže se loučky taky hodně štípaly. Habr byl z použitých dřev asi nejhouževnatější a kromě dubu nejtvrdší, přitom nástroji znatelně lépe opracovatelný než dub. Javor byl měkčí a bez let stejně jako lípa, velmi málo se štípal, nadarmo se javor nepoužívá hodně v dřevomodelářství a přitom byl o hodně tvrdší než lípa a taky o něco tvrdší než smrk. Na rámky se mně jeví javorové dřevo, zřejmě z javorů klenů, jako hodně nadějné. Třešeň byla spíš takové odpadní dřevo, je poměrně měkké a má výrazná léta, poměrně dost se štípe, spíš je to okrasné dřevo na nějaké drobné násady a rukojeti a obklady stěn a podobně než na nějaké "techničtější" použití .
Dřevo jsem bral z dřeva na topení z menších špalků, z velkých špalků může mít to dřevo vlastnosti trochu jiné...

Modřin sice vydrží, ale hodně se štípe. Na venkovní obložení včelínu je výborný. Spodní ořezávání větví od mladého stromu se dělá, aby kmen byl rovný s minimem suků. Jde to i o listnáčů tím se koruna posune nahoru a kmen je delší a má větší výtěžnost. Aleš

Délka horní loučky je přesně 482 mm, takže jak bylo již napsáno změřit. Já mám sice nový a původně čtyř rámkový, upřesňují kvůli velikosti pláště, a mám do něj radialní koš a je to na polorámky lepší. Žádné otáčení rámků, naskládat a vytočit. Doporučuji. Aleš

Tak to musíš zkusit jestli se tam vejde. dříve se však dělaly medomety univerzální na všechny typy rámků. Dnes však se na to musí dávat pozor.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hric M <hric.m/=/seznam.cz>
> Předmět: P?echod na NN
> Datum: 12.11.2010 13:24:47
> ----------------------------------------
> Zdravím. Uvažuji o přechodu na NN. Zdravotní problém. Propaguje se
> Lanstrog. Uvažoval jsem o něm. Skoušel někdo vytáčet rámky Lanstrog na
> starém klasickém třírámkovém medometu? Jde to vůbec? Děkuji.
>
>
>

Pokud má někdo známého truhláře či alespoň truhlářské vybavení, doporučuji na rámky modřín, ten vydrží déle, než lípa či smrk.
Před pár lety u mého včelína (550m n.m.) byl vytěžen les (soukromníkem) a osázen směsí smrků, buků a modřínů. Les je každoročně opečováván nejdříve kosením buřiny, stříkáním proti zimnímu okusu zvěří, nyní (výška cca 3-4 metry) osekáváním spodních větví. Dříve se les po vysázení nechával napospas buřině, kterou musely smrky pod sebou udusit. To osekávání spodních větví jsem letos viděl poprvé.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Friday, November 12, 2010 1:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: akat - Lipa - drevo pro v?ela?e

"Vůbec bych neřekl že se vytrácí rozmanitost, alespoň u nás."

Tak to u nás se rozmanitost zaím spíš vytrácí. Někdy jak začal socialismus, tak pravděpodobně z lesa u nás vybrali nejlepší stromy a volné plochy nechali zarůst napůl přirozeným náletem všeho možného, od bezů, střemch, osik přes lípy a břízy po duby, buky, javory...... Dokonce i smrky vysázeli a potom je nechali napůl zahlušit maliním a těmi listnáči, vznikl tam normální smíšený les. Takže za socíku bylo v lesích spousty snůšky a mimořádně členitý les.
Jak se to převrátilo, tak těsně hned potom jsem taky zaznamenal "vytěžení"
pár mohutných , javorů, dubů a podobně o průměru pařez skoro k metru. Potom lesy převzali soukromí majitelé a ti staré smíšené porosty hned vykáceli, dřevo zpeněžili a rovnou tam nasadili smrky. A o ty smrky se soukromníci pečlivě starají, takže nic jiného než smrky a nějaké maliníky na okrajích tam není. Ty mladší smíšené divoké postupně vytěžovali a vytěžují od plevelných dřevin, od lip, vrb , javorů, obecně všech měkkých dřevin, kterými doma topí a nechávají pouze lepší tvrdé listnáče, buky, duby nebo prázdná místa osazují smrky. Takže dříve byl les členítý od toho, že zrovna na některém místě před nějakými 50 lety shodili nějaký mohutný strom a ono to tam zarostlo tím, co zrovna se tam prosadilo, nyní je les členítý jen podle toho, jak jednotliví majitelé vlastní příslušný kousek lesa.
Obvykle tam je buď vyčištěný nebo i nevyčištěný starý členitý socialistický smíšený les nebo nově vysázené smrky.
Akorát se u nás v posledních letech objevil kůrovec a nějaké smrky zlikvidoval, takže to sázení smrků se možná trochu zarazilo.

Nevím jestli to jde na třírámkovém, ale na čtyřrámkovém klasickém (pocínovaný, zvenku modrý) to nejde. Změřte si vzdálenost ode dna koše k horní příčce. Langstroth má rámek 44,8mm + ouška. Nechcete-li měnit medomet, je dobré respektovat jeho rozměry.

Zdravím. Uvažuji o přechodu na NN. Zdravotní problém. Propaguje se Lanstrog. Uvažoval jsem o něm. Skoušel někdo vytáčet rámky Lanstrog na starém klasickém třírámkovém medometu? Jde to vůbec? Děkuji.

"Vůbec bych neřekl že se vytrácí rozmanitost, alespoň u nás."

Tak to u nás se rozmanitost zaím spíš vytrácí. Někdy jak začal socialismus, tak pravděpodobně z lesa u nás vybrali nejlepší stromy a volné plochy nechali zarůst napůl přirozeným náletem všeho možného, od bezů, střemch, osik přes lípy a břízy po duby, buky, javory...... Dokonce i smrky vysázeli a potom je nechali napůl zahlušit maliním a těmi listnáči, vznikl tam normální smíšený les. Takže za socíku bylo v lesích spousty snůšky a mimořádně členitý les.
Jak se to převrátilo, tak těsně hned potom jsem taky zaznamenal "vytěžení" pár mohutných , javorů, dubů a podobně o průměru pařez skoro k metru. Potom lesy převzali soukromí majitelé a ti staré smíšené porosty hned vykáceli, dřevo zpeněžili a rovnou tam nasadili smrky. A o ty smrky se soukromníci pečlivě starají, takže nic jiného než smrky a nějaké maliníky na okrajích tam není. Ty mladší smíšené divoké postupně vytěžovali a vytěžují od plevelných dřevin, od lip, vrb , javorů, obecně všech měkkých dřevin, kterými doma topí a nechávají pouze lepší tvrdé listnáče, buky, duby nebo prázdná místa osazují smrky. Takže dříve byl les členítý od toho, že zrovna na některém místě před nějakými 50 lety shodili nějaký mohutný strom a ono to tam zarostlo tím, co zrovna se tam prosadilo, nyní je les členítý jen podle toho, jak jednotliví majitelé vlastní příslušný kousek lesa. Obvykle tam je buď vyčištěný nebo i nevyčištěný starý členitý socialistický smíšený les nebo nově vysázené smrky.
Akorát se u nás v posledních letech objevil kůrovec a nějaké smrky zlikvidoval, takže to sázení smrků se možná trochu zarazilo.

Vůbec bych neřekl že se vytrácí rozmanitost, alespoň u nás. Dříve tady byl jen smrk a borovice a něco jasanů. Dubiny se tu využívali hlavně jen na palivo. Dnes je les plný všeho možného.
Dříve to měli lesníci jednoduché po celá staletí se vědělo nač a kolik toho kterého dříví bude potřeba. Dřevotřískám je to ale jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: akat - Lipa - drevo pro v?ela?e
> Datum: 12.11.2010 09:41:55
> ----------------------------------------
> Máte pravdu Josefe, že les musí vydělávat a lesník musí myslet na mnoho
> desítek dopředu. Ale tak dopředu jak rychle rostou stromy nic nevymyslí.
> Nemůže vědět jaká a po čem bude poptávka. V podstatě jsem jen chtěl říct,
> že je škoda, že se vytrácí rozmanitost a, že to jednou bude chybět. Na
> rámky je dobré v podstatě každé dřevo. Mám rámky z různého co mi zbylo. Ale
> dobré dřevo, konstrukčně myslím, je i buk. Má podobnou strukturu vláken,
> ale je cenově a váhově víš. Ale ať se použije       jakékoliv dřevo, tak horní
> loučku přitluču ze shora a z boku a s vytahováním loučky nemám problém a
> hoffmanovy rámky používám také. Aleš
>
>
>

Já vytahuji rámky takovým způsobem, že menší pevnost hřebíků respektuji a tak s tím nemám problém.
Rámky sbité dvěma hřebíky jen shora nebyl problém, pokud se použily černé hřebíky, nezinkované a aspoň první rok se rámek nenamáhal naplno. Hřebík tak do dřeva zarezl a držel pevně.
Pokud se hřebíky trošku vytáhly, protom plást pohromadě drží svislé drátkování. Staré hřebíky v mych starých plástech mají navíc obvykle o dost větší hlavičku než se dají dneska koupit běžné hřebíky, takže dříve hlavička hřebíku prošla loučkou jen výjimečně. Dneska se nsad šetří i na velikosti těch hlaviček.
Jinak ale z dob zadováků mám horní loučky s hřebíky na většině rámků povytaženy z bočních louček o několik milimetrů, takže očištěné rámky před drátkováním a zatavováním mezistěn dnes vesměs sklepávám a z boků pojišťuji proti vytažení nízkými pozinkovanými sponami.

"Tak to budte radi, ze Vam sadi lipu. Mam kamarada lesnika ( ktery mi schani stare lipy na ramky). Za poslednich 5 let lipu nevysadili ani jednu. Je to pro ne plevel, ketry nema hodnotu."

U nás to je podobné. Lípa u nás navíc roste jen v podřadnějších porostech , ve všelijakých lesíkách kolem potoků a tam, kde jí socialistický nepořádek dovolil vyrůst v lese, o který se nikdo nestaral. Když se takové lesy kácí, nikomu ani za to nestojí rovné zdravé kmeny lip vybírat pro nějaké dřevařské použití, všechno končí v palivovém dřevu.
Lípa ani myslím není dobrá , na rozdíl od topolů, vrb a osik, pro papírenský průmysl, protože má příliš malý podíl celulózy.
Jinak ale mně připadá, že lípa má docela velké přírůstky dřeva a její pařezy dobře obrážejí , takže by se vedle topolů a vrb mohla používat i na produkci biomasy, pokud by se zvládlo její rozmnožování. Taky se uvádí, že lípa je jeden ze stromů, co má na své okolí velice příznivý vliv, humus z lipového listí má být velice kvalitní a voda v potůčcích a a pramenech tekoucí skrz lipové porosty by měla mít mnohem příznivější Ph a obsah vyluhovaných látek pro život ve vodě než voda tekoucí skrz smrkové monokultury.

Jde mi jen o to, jak to s co nejmenší pracností a co nejšetrněji
provést.
> Přechod z 32x24 na NN jsem již absolvoval, ale tam jsem souše
> vyřezával. O
> > tom, že k horní loučce přišroubuji celý rámek jsem také
> > uvažoval.
> > > Tuto zimu
> > zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Na jaře spodní nástavek
> přemontuji do VN a
> > horní do NN (zde budu souše vyřezávat), takže na jaře začnu s
> jedním VV a
> > jedním NN a během sezóny přidám další NN dle potřeby. Nevím proč
> by se
> > včely měly nadměrně rojit. Mřížku nepoužívám a na VN mohu
> > postavit
> > > libovolný počet NN.
>

Já jsem to vyřešil takto.
Původní plodiště jsem podsadil NN nové míry vystrojené mezistěnami.A
jak holky sílily,tak jsem podle potřeby potřeby podsadil
další.Nakonec se původní plodiště změnilo
v medník.Vytočil jsem med a zrušil celý "medník".Pravda je,že zpětně
vzato jsem měl asi více štěstí než rozumu.Ze sedmi takto převáděných
včelstev,tři nevystavila ani celý nástavek.Ale podařilo se mi je
udržet tím,že jsem jim přidal jeden plodový plást.Všechna včelstva
jsem zimoval ve dvou NN.(42x17)Příští rok všechna včelstva přinesla
uspokojivé množství medu.Přesto všechno,co jsem jim
prováděl.(vzdálenost mezi rámky staré míry a nové míry byla 2cm
+-1mm,nástavky bez oček.Včely musely z původního nástavku přelézat k
česnu přez ten nový.)Takže nakonec snad přece jen úspěšné převedení
včelstev na jinou rámkovou míru.
Jak moc je to použitelné,musí si rozhodnout každý sám,ale jde to.
Držím palce,ať se to podaří i Vám.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Zm?na technologie
Datum: 8.11.2010 - 14:57:40

> Když to vezmeš kolem dokola? Na tohle je dobré
> finské zimování. Zabiješ tím dvě mouchy ranou
> Vyměníš kompletně celé dílo před zimou, přerušíš
> vývoj kleštíků, Je to i ve světě používaný očistný
> postup u moru. a nemusíš tak řešit žádné
> přechodné rámky nástavky a jiné blbiny. nebo na
> jaře udělat to samo jen s vyříznutím a použitím
> rámků s plodem
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: T?et?k <trestik/=/trestiik.cz>
> > Předmět: Re: Zm?na technologie
> > Datum: 08.11.2010 14:00:56
> > ----------------------------------------
> > Jde mi jen o to, jak to s co nejmenší pracností
> > a co nejšetrněji provést.
> > > Přechod z 32x24 na NN jsem již absolvoval, ale
> > tam jsem souše vyřezával. O
> > > tom, že k horní loučce přišroubuji celý rámek
> > jsem také uvažoval. Tuto zimu
> > > zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Na jaře spodní
> > nástavek přemontuji do VN a
> > > horní do NN (zde budu souše vyřezávat), takže na
> > jaře začnu s jedním VV a
> > > jedním NN a během sezóny přidám další NN dle
> > potřeby. Nevím proč by se
> > > včely měly nadměrně rojit. Mřížku nepoužívám a
> > na VN mohu postavit
> > > libovolný počet NN.
> >
> >
> >

Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.

Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.

Jaké má kdo zkušenosti?

Karel

__________________________________________________________

Lípu jsem také používal na profily,krásně se s ní dělalo,ale jak píše Karel,hřebík z ní vyleze jedna radost(dokonce i skrz horní loučku,pokud je potřeba občas trochu zabejčit,abych dostal rámek z úlu).
Už několik let dělám profily z olše,paráda,hřebíky držejí jako hrom,sice jdou trochu hůř zatlouct,ale když není vyloženě kazové dřevo,tak to jde bez problémů.Nevýhoda olše je,že při sušení syrového řeziva šíleně pracuje,kroutí se a ohýbá,ale po vyschnutí už drží tvar výborně.

Zdraví Pavel.

Máte pravdu Josefe, že les musí vydělávat a lesník musí myslet na mnoho desítek dopředu. Ale tak dopředu jak rychle rostou stromy nic nevymyslí. Nemůže vědět jaká a po čem bude poptávka. V podstatě jsem jen chtěl říct, že je škoda, že se vytrácí rozmanitost a, že to jednou bude chybět. Na rámky je dobré v podstatě každé dřevo. Mám rámky z různého co mi zbylo. Ale dobré dřevo, konstrukčně myslím, je i buk. Má podobnou strukturu vláken, ale je cenově a váhově víš. Ale ať se použije jakékoliv dřevo, tak horní loučku přitluču ze shora a z boku a s vytahováním loučky nemám problém a hoffmanovy rámky používám také. Aleš

Používám smrk a stává se mi, že se rozšířená část hofmanu po letech
uštípne když rozpírám přitmelené rámky od sebe. Z tohoto důvodu by bylo
dřevo z listnáče asi lepší.
Milan Čáp

Dne 12.11.2010 8:06, KaJi napsal(a):
> Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
>
> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
>
> Jaké má kdo zkušenosti?
>
> Karel
>
>

Literatura uvádí jako vhodné dřevo na rámky, lípu, olši, smrk a dub Sám používám smrk. Využiji tak různý odpad z výroby úlů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: akat - Lipa - drevo pro v?ela?e
> Datum: 12.11.2010 08:07:04
> ----------------------------------------
> Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
>
> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
>
> Jaké má kdo zkušenosti?
>
> Karel
>
>
>

Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.

Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.

Jaké má kdo zkušenosti?

Karel

Vy mudrlanti
1) Les je produkční plocha a ten musí vydělávat.
2) Tak jako na poli plodiny se musí obměňovat, tak je to i v lese.
3) Lesník musí předpokládat co půjde za 80 let na odbyt.
4) Dnes se po něm vyžaduje, aby se sázely původní domácí dřeviny. To rozhodně Kaštan jedlý , Vejmutovka nebo Jerlín není.
5) před 80 roky, když se tyto dnešní stromy sázely, bylo dřevo ještě základní výrobní materiál. Jen na kolo k vozu byl potřeba dub, jasan a akát.
6) Dnes tento význam jednotlivých druhů poklesl. se do různých dřevotřísek namele všechno.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: akat
> Datum: 12.11.2010 07:32:17
> ----------------------------------------
> Je dobře, že někde se vysazují i jiné stromy než klasika. I když co se
> vysadí teď je stromem za několik desítek let a ti co to sází z toho nic mít
> nebudou, ale přesně o tom to je, aby po nás nebyla potopa. Tady v lesích
> pro změnu hynou Javory, začalo to po povodních 97 a pomalu, ale jistě to
> pokračuje a týká se to starších stromů. A k Jerlínu bych ještě dosadil
> Kaštanovník setý. Tento strom téměř vymizel, najde se teď už jen někde v
> parku, ale volně jsem ho nikde nevyděl. A měly by z něj mít i přímý užitek
> přímo lidé- pečené kaštany.        S pozdravem Aleš
>
>
>

Tak to budte radi, ze Vam sadi lipu. Mam kamarada lesnika ( ktery mi schani stare lipy na ramky). Za poslednich 5 let lipu nevysadili ani jednu. Je to pro ne plevel, ketry nema hodnotu. Berou ji jen rezbari a neco malo vcelari. Na nabytek se nehodi a v peci z ni teplo neni.
Jak jsem nakoupil prodavam dal.

Je dobře, že někde se vysazují i jiné stromy než klasika. I když co se vysadí teď je stromem za několik desítek let a ti co to sází z toho nic mít nebudou, ale přesně o tom to je, aby po nás nebyla potopa. Tady v lesích pro změnu hynou Javory, začalo to po povodních 97 a pomalu, ale jistě to pokračuje a týká se to starších stromů. A k Jerlínu bych ještě dosadil Kaštanovník setý. Tento strom téměř vymizel, najde se teď už jen někde v parku, ale volně jsem ho nikde nevyděl. A měly by z něj mít i přímý užitek přímo lidé- pečené kaštany. S pozdravem Aleš

lípy maj jaousi chorobu,jakou? ,kape jedna za druhou,nejrychleji mladší stromy...

čauky tak se přidam do diskuze místo akatu bych nasadil jerlín je mu dost podobny a ma i podobne kvety.jo jinak u nas v lese sazejí smrk dub borovici a buk a lípu taky ptal sem se hajnyho a o lípu je zajem pro truhlaře takže na každou paseku se určite nmnožství sazí stopro,ale takova vejmutovka to je v dnesní době pro lesy plevel ten už se nesazí a je to fakt soused je hajny!!!

Já bych to tomu hajnému i věřil, smrk je nejprodávanější dřevina s nejširším využitím a zatím nejlevnější. Ale jen pro příklad. Sehnat na pile lípu je malý zázrak. Nebyla a není vysazována na těžbu. Takže když něco mají je to věc náhody. Lípa je dobrá pro včelaře na medování, řezbáře, modeláře, výrobu kuchyňských potřeb a samozřejmě rámky do úlu. A kdyby jí bylo víc a za dobrou cenu, našlo by se i další využití např. laťovky, spárovky, biodesky, bezpečné dřevo na hračky, protože se neštípe apod. Když je možnost ji koupit z pily tuzemskou lípu tak stojí 3 tis. m3. Ale většinou ta možnost není, takže lípa se nakupuje ve velkoskladu za 10 tis. m3 dřevo z dovozu. Podobně je na tom většina dřevin, kdy cena je přes dopravní, zpracující a prodejní firmy navyšována a tak se stává dřevo pro finálního zákazníka nedostupné. Aleš

"Výsadba smíšených lesů a přesněji listnatých smíšených lesů by byla rozhodně na místě. To co dnes vysazují majitelé lesů mě přivádí k přesvědčení, že lesy budou za několik desetiletí složeny ze smrku, borovice, dubu a buku. Dnes v lese ještě nějaká ta rozmanitost je, ale jen než na ně přijede řada s těžbou. A to už nebude otázka pouze včelařství, ale spíš toho, že dřevařské podniky nebudou v budoucnu mít výběr dřevin a tedy co prodávat. Ochuzují nejen přírodu, ale hlavně ty co přijdou po nich. Aleš"

U nás na suchších teplejších místech smrky nejdřív oslabilo opakované sucho a potom lesy pročesal kůrovec. Tady na severní Moravě by to měl být ten jakýsi severský. Smrkové monokultury 40 let staré vysázené za socíku i 15 let staré vysázené už soukromými majiteli odumíraly a jejich majitelé je povinně museli vytěžit na levné palivové dřevo, aby zničili kůrovnce. Trochu si přisadily i houby václavky.... Teď jsou u nás na těch místech holiny, cca 10 - 20 % rozlohy smrkových monokultur. Čekám poněkud se zvědavostí, co tam majitelé zasadí, ta nucená těžba byla místy hodně po kouskách....

AM:
A to už nebude otázka pouze včelařství, ale spíš toho, že dřevařské podniky nebudou v budoucnu mít výběr dřevin a tedy co prodávat. Ochuzují nejen přírodu, ale hlavně ty co přijdou po nich. .....
-------------------
Nevím, jestli po tom dřevařské podniky touží - pokud nevyrábějí palivo a palety.
Povídal jeden starý hajný - celý život po mě chtělí abych sázel listnáče a těžil smrk. :-)

Karel

Výsadba smíšených lesů a přesněji listnatých smíšených lesů by byla rozhodně na místě. To co dnes vysazují majitelé lesů mě přivádí k přesvědčení, že lesy budou za několik desetiletí složeny ze smrku, borovice, dubu a buku. Dnes v lese ještě nějaká ta rozmanitost je, ale jen než na ně přijede řada s těžbou. A to už nebude otázka pouze včelařství, ale spíš toho, že dřevařské podniky nebudou v budoucnu mít výběr dřevin a tedy co prodávat. Ochuzují nejen přírodu, ale hlavně ty co přijdou po nich. Aleš

Antone, díky za poznámku, nenapsal jsem to přesně, o borelióze vím, žel, své, kombinace jednoho boreliózního karpatského klíštěte a lajdáka doktora mi dala dost zabrat. Ale myslel jsem to ve smyslu slovotvorby, přesněji tvorby termínů. Tedy systému, podle něhož jsou logicky tvořeny odborné termíny ze základu z cizího jazyka (často z řečtiny a z latiny), ale tak, že to vychází z jazykových zákonitostí zdrojového jazyka i jazyka, v němž se pak ten termín užívá. A také ze systému, který navrhne systematika příslušného oboru. To vše je dobré sladit. Ale u uvedených variant mi to jaksi nefunguje. Borelia - boreliosis (-óza), noséma - nosémósis (-óza) x nosématósis (-óza), varroa - varroósis (-óza) x varroasis (-áza). Proto se ptám na ona terminologická pravidla pro daný obor. A také na původ termínu varroa. Možná se mýlím, dám se přesvědčit, ostatně se tomu už nějakou dobu nevěnuji. Nevím. Je to také o zvyku, jak trefně poznamenal kol. Menšík, za pár let si zvykneme a už nám to ani nepřijde. V mém oboru jsme často řešili tyto problémy, často za námi chodili konsultovat problémy nových termínpů specialisté z různých oborů, bylo ale třeba, aby oni vyložili, jak a podle jakých pravidel oni stanovují své termíny a my k tomu dodali, jak to chodí třeba v klasických jazycích (tedy v latině či řečtině). Byla to zajímavá spolupráce. Tohle (dle mého pocitu) v současné době moc nefunguje. Ale chtělo by to systematičtější výklad a statistiku, asi. Je to ale spíš marginálie, jak věcně pravil dr. Klíma, hlavně, že se domluvíme, podstata problémů je fakt jinde, v tom mu dávám stoprocentně za pravdu.
Jiří

"Touto metódou v Maďarsku ale i u nás rozmnožovali vybrané typy piramidálneho vzrastu, ktorý bal byť vhodný na drevársky priemysel. Rástol vztýčene ako smrek. Tento piramidálny typ sa ojedinele vyskytuje ojedinele na niektorých miestach. Aj ja som ho našiel v okolí mojej včelnici."

No, základní směr odklonu od smrkových monokultur k ekologicky výhodnějším smíšeným lesům až monokulturám s listnáči se už začíná rýsovat. Řekl bych, že pokud se tento směr prosadí, vznikne docela silná poptávka vyšlechtit spoustu listnatých druhů do takových pyramidálních tvarů. Dřevo spousty listnáčů bývá více způsoby kvalitnější než smrkové a taky dražší,jenom kvůli jeho pokroucení a rozvětvenosti je velmi malá plošná výtěžnost delších rovnějších kusů, většina produkce dřeva listnáčů tak končí jako palivové a výnostnost listnatých lesů z plochy je nyní znatelně menší než smrkových monokultur.
Takové vyšlechtěné klony, vedle akátu třeba javoru klenu, možná i lípy, třešně ptačí, javoru mléče, možná i vysoce vzrůstných jabloní a hrušní, kdyby se sadily plošně do lesů na produkci dřeva, to by byly lahůdky pro včelaře!

ja som nazberane semeno agatu nasypal do cednika,prelial vriacou vodou,staci 1 kanvica,pretecenu vodu zachytil do misy a po vychladnuti na cca 50C cednik aj so semenami do nej este asi na 1hod.ponoril.semena som potom rozlozil na vlhku vatu a takou aj prekryl.Po 4 dnoch som sadil uz vyklicene do kelimkov.Z 300 vyklicilo cca 290.Je to ale piplacka..viac sa oplati z odkopkov
,prip.kupit hotove sadenice,tie su za babku..

Ještě mě napadla jedna analogie: borelia - boreliosis (borelióza). Ale o čem to vlastně vypovídá, nevím :-).
Jiří
Je to označenie pre chorobu Lymská borelióza, ktorú spôsobuje u človeka kliešť, je bakteriálneho povôdu.

Prepáčte, zabudol som napísať toto: sadeničky sa dajú získať aj odkopkami koreňov npr. v stržiach prípadne , jednoducho tam kde rastie. Obnažíme koreň vytrhneme zo zeme, a následne ho rozstriháme nožnicami na 5-7 cm časti a tie plytko vysadíme do pripravenej pôdy nr. dobré sú fóliovníky a po vyrastení presádzame na vhodné lokality.

Touto metódou v Maďarsku ale i u nás rozmnožovali vybrané typy piramidálneho vzrastu, ktorý bal byť vhodný na drevársky priemysel. Rástol vztýčene ako smrek. Tento piramidálny typ sa ojedinele vyskytuje ojedinele na niektorých miestach. Aj ja som ho našiel v okolí mojej včelnici.

Ještě mě napadla jedna analogie: borelia - boreliosis (borelióza). Ale o čem to vlastně vypovídá, nevím :-).
Jiří

V podstatě každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou.

P.Polášek to presne vystihol, typický biotop pre agátoviny si vytvoril si obľúbili tapické rastliny. Je to invázny druh vďaka človeku, ktorý ho priviezol do Európy už hodne dávno.
Jeho šírenie nie je až také jednoduché, rozširoval ho viacmenej človek, ale tam kde sa udomácnil, je skoro nezničiteľný, lebo jeho šírenie je založené na výmladkovom hospodárení, zo spílených kmeňov alebo koreňov.
V mojej mladosti agát pestovali lesníci v škôlkach , tak ako ostatné sadeničky ostatných stromov.
Jeho vzídenie bolo založené na sparení horúcou vodou v drevených sudoch, pretože len jednoduchým vysiatím nevzíde, jeho obal to nedovolí.
Mám skúsenosť, že agátové semeno v normálnom zápoji na lokalite vzíde npr. pri požiari vyrúbanej lokality a jej náhodným alebo naschvál založeným požiarom, oheň naruší obal semena a spálením podrastu vyraší tisíce sadeníc. To sa dá napodobniť v malom, spaľovaní konárov s strukmi na väčšom ohni a ponecháme na prírodu. Už po roku sa dajú sadenice presádzať.

Ešte jednu skúsenosť mám kedy zo semena vzíde sadenička a to haldách hlušiny po banskej činnosti. Na haldách dlho nič nerastie, ale naviate struky ak dostanú na jej plochu, sú vystavené enormnému teplu, ktoré naruší štruktúru obalu nemajú vzídu aj na horšej pôde. Keďže si dusík vyrobia samé, rastú stromy ako z vody.
Takže, ak by niekto chcel vysádzať vo svojom okolí agát, zájde do lokalít po dobrej úrode smena, naloží do prívesu celé konáre so strukmi a odvezie domov, veľmi rýchlo si sadenice dopestuje. Po piatich rokoch už začína agát kvitnúť, na dobrých lokalitách (hlbšia pôda), na 1 ha 15-20 ročného agátového porastu sa uživí až 28 včelstiev, to je podľa rumunského výskumu.

K tomu, aby akát vyklíčil musí jeho semena projít přes zažívací ústrojí ptáků, aby slupka semene změkla. Ve školkách kde se akát množí, jako okrasný strom, se semena propařují aby vyklíčily. Listy akátu jsou výborné krmivo a nemůžou nikomu uškodit, žerou ho i koně a ty to poznají 100% mají na to od přírody talent. Včely mám v lužním lese, kde pod akáty roste aspoň něco a například pod jasanem je toho mnohem míň. Snůška zde u soutoku Moravy s Bečvou cca 350 m.n.m není z akátu žádná. Dřevo z tohoto stromu je výborné na zahradní nábytek, dlouho vydrží i zahradní houpačky jsou bezpečnější z akátu než ze smrku jak se dnes dělají. Akát má pevná vlákna která i když v podélném směru přestanou v sebe držet, např. zlomením, tak v příčném pořád drží. A v minulosti se z něj dělaly špice do loukoťových kol a při rekonstrukci koňských kočárů pořád dělají. A pro milovníky dobrého jídla, tak akátem se výborně udí maso. Tolik na obranu tohoto stromu. S pozdravem Aleš

Zrovna tento příklad je ukázkou, jak si nevážíme svého jazyka . Vědecké názvy a jejich skloňování v odborných kruzích je jedna věc Převod do vlastního jazyka však musí být proveden tak aby v mluveném a i psaném slově nezněl a nevypadal krkolomně. Dokonce i v nových pravidlech českého jazyka se připouští možnost cizí slova psát foneticky. Stejně po letech tak skončí všechna slova které jsme z cizích jazyků převzali. Příkladem je třebas šofér z francoštiny což byl po první světové válce oblýbený jazyk snobů. nikoho by dnes nenapadlo že jeho původ není v češtině, Nebo, kostel má původ v latině a ve volné překladu znamenal "dům boží". Zrovna tak je to i s rody. Jen na území této republiky to neni v mluveném slově vždy stejné. Příkladně, u nás na Hané je to ten Olomouc a v češtině je to ta Olomouc.

Pepan

Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 10. 11. 2010
Re: Už před 25 lety (48094) (48095)

Koncovky názvů parazitóz se opravdu v latině i v češtině tvoří příponou -osis -óza. Akorát tady byl správně ten původní název, protože je nosema v latině rodu středního a tak správný název je nosematóza. Ale to jen tak, jsou to v podstatě prkotiny....
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Uvedu pohled z hlediska filologa: substantivum "to noséma" (přepisuji latinkou nemaje momemtálně pořádnou alfabetu) je z klasické řečtiny a v té to substantivum obecně znamená "nemoc, choroba, nákaza". A je to opravdu neutrum, tedy středního rodu (stejně jako třeba "to onoma = jméno" - z toho je třeba onomastika -, nebo stigma ...) (ono "to" je v řečtině člen a značí právě ten střední rod). Plurál je nosémata = nemoci, 2. pád č. j. nosématos ... z čehož plyne, že je to t.zv. t-kmen, původní kmenové t je zachováno v ostatních pádech kromě nominativu (1. p. č. j.). Z toho čistě teoreticky (ale i logicky) plyne, dle mého, že by mělo být zachováno i v odvozeninách. Tedy opravdu nosématóza (jako starý dinosaurus bych to ovšem psal nosématósa ...:-) ).
Pokud jde o naši "milou" varroázu(-ózu): v řečtině je produktivní přípona -sis, plus předcházející samohláska, takže může nastat i třeba varianta -ésis (mimésis, mathésis), -a(á)sis (hypostasis) i -ósis (dikaiósis), nebo i bez samohlásky (apokalypsis).
Nevím, jaká jsou pravidla pro tvorbu odborných termínů v patřičném oboru (pro nemoci vyvolané parazity), ale v té řečtině je to takhle, takže zvolit jen jednu variantu bez ohledu na to, co ve slově předchází ... nevím, nelíbí ...:-), jsou přece i termíny na -áza(e) ... (metastasis, ekstasis, apostasis)
Také přesně nevím, od čeho je vlastně Varroa pojmenován, jedna (dosti snad krkolomná?) tradice praví, že podle slavného římského učence, jehož jméno bylo Marcus Terentius Varro (cca 1. stol. př. Kr.), jenž psal také o zemědělství a včelařil (viz např. Wikipedie). Pak je otázka, jestli se varroa skloňuje (a potom jak ...?) či nikoliv ... V anglické terminologii jsem opravdu našel i termín varroatosis, což by naznačovalo, že je to podle výše uvedeného typu "noséma, 2. p. nosématos (nosématósis) a bylo by to středního rodu ...? Mně logicky vychází, že je-li základní tvar varroa, pak + sis = varroasis. Tvar varroosis mi z filologického hlediska nedává logiku (kam se podělo to "a"?). Vím, že už to kolega Přidal vysvětloval, ale ... z řec. "parasitos" je parasitosa (-óza), OK, bez námitek. Tedy z varroa ... = ? To je zase moje otázka na Vás, pane doktore ... Jak a podle čeho vznikl název varroa?
Díky předem a se omlouvám za tenhle výklad ...:-)
Jiří

Proč ne, pokud je dostatečně světlý . Tam ale běžní houbaři nechodí, protože ve vysokých trávách se houby špatně hledají.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 10.11.2010 12:52:17
> ----------------------------------------
> " Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese,"
>
> Bylinné společenstvo ve smrkovém lese?
>
>
>

" Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese,"

Bylinné společenstvo ve smrkovém lese?

Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese, jinak v dubovém a jinak v akátovém Nemá to vůbec nis společného s jedovatostí stromů. Také se akát využíval jako krmivo pro kozy které dobře pak dojily.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 10.11.2010 09:09:23
> ----------------------------------------
> No, u nás akáty kdysi včelaři osadili lužní les kolem řeky. Taky množství
> akátů roste ve městě na nábřeží.
> Takže i když na severní Moravě, akát je mně hodně známý. Dokonce jsme kdysi
> jeden akát měli na kraji zahrady, zřejmě kvůli dřevu na násady a podobně, z
> akátu jsme kdysi měli i příčky žebříku...
> Nedá se říct, že by akát kolem sebe všechno trávil a měl pod sebou holou
> zem. Prostě jen asi některé rostliny pod sebou potlačuje, takže se pod ním
> prosadí jiné. Tím je dáno, že trochu jiné bude pod ním i hmyzí společenstvo
> a společenstvo všech drobných živočichů. Aspoň takhle to mně jako laikovi v
> tom oboru připadá. Řekl bych, že velice podobně pod sebou ovlivňují biotop
> i ořešáky, ořešák vlašský nebo i ořešák černý, který je občas dokonce
> vysazován do lesů kvůli velice kvalitnímu dřevu. Taky jasan, co se tak
> dívám po lesích, rostlinstvo pod sebou docela výrazně ovlivňuje. V podstatě
> každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou. Za mnohonásobně
> víc zničující na biotop než akát by se mohl považovat obyčejný smrk, jenže
> ten je náš a tak se nepočítá.....
> Taky mi není jasné, jak má být údajně akát agresívní. Když tady nechám
> nějaký neošetřovaný pozemek někde u lesa, tak mně na něm vyrostou vrby
> jívy, osiky, břízy, topoly, střemchy, olše, lípy, javory, jasany, možná i
> nějaká ptačí třešeň nebo nějaký dub ale nikdy akát, i kdyby to bylo hned
> vedle akátového lesa. Aspoň tady na severní Moravě akátové semeno
> nedozraje. A pokud dozraje, nešíří se.       To, že akát se z míst, kde roste,
> nedá dostat, možná platilo před 50 - 100 lety. Dneska se akáty pokácejí a
> pařezy natřou nějakým arbicidem a je po akátu. Chce to jen trochu práce
> nebo někomu zaplatit, aby to udělal. Ostatně třeba u topolů a vrb na
> biomasu je spolehlivé obrůstání nových stromků z pařezů jedna z velmi
> ceněných vlastností a to tyto rostliny dávají měkké dřevo na kusové
> vytápění mnohem méně vhodnější než je akátové dřevo.
> Skoro bych řekl, že akát doplatil na to, že se znelíbil nějakým takzvaným
> ekologům na nějakých význačnější vědeckých či úřednických postech......
>
>
>

Je pravdou však, že ČSV po konzultaci s jazykovým ústavem přijal za přijatelné a správné : Varroa, jako škůdce a varoáza, jako onemocnění.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: U před 25 lety
> Datum: 10.11.2010 08:42:37
> ----------------------------------------
> Pomocí Google se dá najít cokoliv. A pokud to nestačí, může nabídnout i toto
> "vědecké" řešení:
> http://ucebnaa11.unas.cz/koule/
> (Ano, to také nabídl Google)
> Pepa
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> a.turčáni
> Sent: Wednesday, November 10, 2010 12:34 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: U před 25 lety
>
> Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom
> Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine.
> U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.
>
>
>

"To už dnes neplatí,větší plevel jsem v lese neviděl,stačí,aby tam byl jeden dospělý strom,a semenáčky se to v jeho okolí přímo hemží,ostatní náletové dřeviny nemají proti jasanu moc šancí.Jasan tady u nás vyroste i v akátině,boru nebo smrčině,kde toho z ostatních dřevin jinak moc neroste.Ne všechny zavlečené rostliny představují pro naši přírodu hrozbu,vypadá to,že i z našich původních rostlin se může stát problém.Jasan je příkladem životaschopnosti,ze které přímo mrazí.Tím nechci tvrdit,že tomu je tak všude,třeba se to děje jen v teplejších polohách. "

Tady na severní Moravě akát není zdaleka tak agresívní, buďto to je chladnějším podnebím nebo půdou, domácí dřeviny se mu vyrovnají nebo ho na snad i jednoznačně předčí.
Jasan u nás agresívní je, hned za ním je lípa malolistá a javor klen, tyto tři dřeviny dokáží třeba neudržovanou smrčinu zarůst dost rychle. Potom osika, bříza, třešeň ptačí i místy dub jsou ve socialistických smrčinách taky časté. V těch současných už ne, majitelé je vysekávají.....

Po kácení náletů a odstranění stařiny kosemím a vyhrabáním by měla obvykle následovat pastva. U nás se to tak v mnoha případech děje. Ideální je, když údržbu dělá někdo místních zemědělců v rámci svých hospodářských aktivit podpořených z veřejných prostředků. Ale je to o dotacích, takže budoucnost je nejistá. Osobně považuji tyto dotace za užitečnější než plošné zemědělské dotace včetně té včelařské D1. To jsme ale již dost daleko od včelařiny.
---------------
Jirka: Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení.

"Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení."

Podle mé paměti to začalo už za socialismu. Předtím vedly ke každému malému políčku a každému lesíku polní cesty. Velcí majitelé měli velké plochy, kravaři s jednou kravičkou vyžínali svoje menší louky a lesíky, a na všelijakých zbytcích a obecních pastvinách potom paběrkovali "kozáci", "ovčáci" a bezzemci coby chovatelé králíků . Stačí se třeba podívat na historickou mapu na http://mapy.cz/#mm=TtTcPA/=/x=135289964/=/y=135163596/=/z=5 , každý na okolí svého bydliště, kolik tam bylo před 150 lety všelijakých cest, po kterých už dneska není ani stopy. Socialističtí zemědělci sjednotili lány, rozorali cesty, sebrali kravařům krávy a nechali "kozáky" a "ovčáky" postupně vymřít. Spousta všelijakých lesíků a neobdělávatelných ploch uprostřed polí se tak staly nepřístupnými a začaly už za socialismu zarůstat, králikářům stačily jen ty přístupnější plochy. Já jsem ještě jako kluk zažil poslední léta, kdy tady v okolí ještě některé polní cesty existovaly a někteří lidi ještě tyto plochy vysekávali a zvířectvem vypásávali.
90 léta to akorát dovršila, protože skončili králíkáři a další zbylí chovatelé, králíci začali hynout na mor a maso v supermarketech se stalo oproti vypěstovanému doma strašně levné....

Seznam invazních rostlin u nás zahrnuje cca 91 druhů a další introdukované rostliny se pozorují,zda mezi nimi nejsou další kandidáti.Ale například v našem okolí se podobným způsobem projevuje třeba náš původní jasan ztepilý,ba řadu z nich předčí.
Můj děda říkal,že za jeho mládí byl jasan v polesí poměrně hlídaný a každý hajný je měl ve svém revíru spočítané.To už dnes neplatí,větší plevel jsem v lese neviděl,stačí,aby tam byl jeden dospělý strom,a semenáčky se to v jeho okolí přímo hemží,ostatní náletové dřeviny nemají proti jasanu moc šancí.Jasan tady u nás vyroste i v akátině,boru nebo smrčině,kde toho z ostatních dřevin jinak moc neroste.Ne všechny zavlečené rostliny představují pro naši přírodu hrozbu,vypadá to,že i z našich původních rostlin se může stát problém.Jasan je příkladem životaschopnosti,ze které přímo mrazí.Tím nechci tvrdit,že tomu je tak všude,třeba se to děje jen v teplejších polohách.

Pavel.

Na jižní Moravě byl akát masobě vysazován zhruba před 100 léty, kdy se po celoročním ustájení dobytka přestalo pást na obecních pastvinách. Takto bylo založeno mnoho hektarů souvislých akátových porostů. Akát se šíří kořenovými a postupuje souvisle asi 1 metr za rok. Samozřejmě se také šíří náletem semen, ale plošné šíření výmladky převládá a je účinnější. Bohužel lokality vzácné stepní květeny mají charakter ostrůvků, většinou na bývalých pastvinách. Původní dřevinou na takových lokalitách byl obvykle dub šípák, který na rozdíl od akátu tvořil rozvolněné porosty typu lesostepí, kde stepní byliny měly prostor k životu. Nepůvodní akát dokáže tato suchá, skalnatá nebo písčitá stanoviště s mělkou půdou zcela zarůst souvislým lesem. Takže na vybraných lokalitách, kde je prioritou ochrana přírody, musí být odstraněn.
-----------
R. Polášek:
A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě likvidovat semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový les? Jako já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a dalších?

"Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit."

Ano, ale proč? Bylo to tak vždy?
Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení. Jinak to co se děje nemá smysl a všechny dotace z EU, krajů a pod. spotřebované na kácení náletů za dalších 20 let opět nikdo neuvidí. Ale tak to bývá, za peníze odněkud něco vybudujeme, a pak nemáme na údržbu... Kácení náletů přitom probíhá aspoň u nás dost neurvale, proto o tom i píši. První se kácí to co má nějakou zpeněžitelnou hodnotu, zbytek se na místě pálí, a aby to hořelo, šoupne se tam pneumatika... Kde je nějaká ekologie? Navíc to nedělají místní lidé, ale zakázku dostala firma, která sídlí 80km daleko. Místní firmy asi nepočítaly s tím, že na místě spálí co se dá, ale třeba to chtěly drtit, což asi nikdo nezohlednil. U nás se takto "ošetřuje" cca 20ha na hranici přírodní rezervace.

"V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů převládají nitrofilní rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel přítula aj.). Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit."

A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě likvidovat semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový les? Jako já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a dalších?

Je to tak.
Varroa destruktor je předělaný název parazita.

----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 10, 2010 12:33 AM
Subject: Re: U před 25 lety


Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom
Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine.
U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.

Toxické působení akátu na okolní rostliny je příkladem alelopatie (viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Alelopatie). Navíc akát stejně jako mnoho dalších rostlin čeledi bobovitých má schopnost vázat vzdušný dusík do půdy. V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů převládají nitrofilní rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel přítula aj.). Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit. Včelařím v jihomoravské akátové oblasti a na akátovém medu do značné míry závisí příjmy naší rodiny. Přesto podporuji názor, že na vybraných lokalitách, zejména v chráněných územích, musí být akáty odstraněny.

Ono je to tak typické, ve světě se šlechtí, u nás děláme jako, že to není možné a hádáme se zatím o název :-)je to sranda, viz.mezinár.konference tuto sobotu v Praze.
Nosematóza byla např. před lety přejmenována pracovníky VÚVč na nosemózu a to se ujalo celkem dobře. Koncovky názvů parazitóz se opravdu v latině i v češtině tvoří příponou -osis -óza. Akorát tady byl správně ten původní název, protože je nosema v latině rodu středního a tak správný název je nosematóza. Ale to jen tak, jsou to v podstatě prkotiny....

No, u nás akáty kdysi včelaři osadili lužní les kolem řeky. Taky množství akátů roste ve městě na nábřeží.
Takže i když na severní Moravě, akát je mně hodně známý. Dokonce jsme kdysi jeden akát měli na kraji zahrady, zřejmě kvůli dřevu na násady a podobně, z akátu jsme kdysi měli i příčky žebříku...
Nedá se říct, že by akát kolem sebe všechno trávil a měl pod sebou holou zem. Prostě jen asi některé rostliny pod sebou potlačuje, takže se pod ním prosadí jiné. Tím je dáno, že trochu jiné bude pod ním i hmyzí společenstvo a společenstvo všech drobných živočichů. Aspoň takhle to mně jako laikovi v tom oboru připadá. Řekl bych, že velice podobně pod sebou ovlivňují biotop i ořešáky, ořešák vlašský nebo i ořešák černý, který je občas dokonce vysazován do lesů kvůli velice kvalitnímu dřevu. Taky jasan, co se tak dívám po lesích, rostlinstvo pod sebou docela výrazně ovlivňuje. V podstatě každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou. Za mnohonásobně víc zničující na biotop než akát by se mohl považovat obyčejný smrk, jenže ten je náš a tak se nepočítá.....
Taky mi není jasné, jak má být údajně akát agresívní. Když tady nechám nějaký neošetřovaný pozemek někde u lesa, tak mně na něm vyrostou vrby jívy, osiky, břízy, topoly, střemchy, olše, lípy, javory, jasany, možná i nějaká ptačí třešeň nebo nějaký dub ale nikdy akát, i kdyby to bylo hned vedle akátového lesa. Aspoň tady na severní Moravě akátové semeno nedozraje. A pokud dozraje, nešíří se. To, že akát se z míst, kde roste, nedá dostat, možná platilo před 50 - 100 lety. Dneska se akáty pokácejí a pařezy natřou nějakým arbicidem a je po akátu. Chce to jen trochu práce nebo někomu zaplatit, aby to udělal. Ostatně třeba u topolů a vrb na biomasu je spolehlivé obrůstání nových stromků z pařezů jedna z velmi ceněných vlastností a to tyto rostliny dávají měkké dřevo na kusové vytápění mnohem méně vhodnější než je akátové dřevo.
Skoro bych řekl, že akát doplatil na to, že se znelíbil nějakým takzvaným ekologům na nějakých význačnější vědeckých či úřednických postech......

Pomocí Google se dá najít cokoliv. A pokud to nestačí, může nabídnout i toto "vědecké" řešení:
http://ucebnaa11.unas.cz/koule/
(Ano, to také nabídl Google)
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of a.turčáni
Sent: Wednesday, November 10, 2010 12:34 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: U před 25 lety

Google mi jednoznačne potvrdil, že správny názov napadnutia včiel parazitom Varroa destruktor, sa používa slovo varroáza, tak v čestine či slovenčine.
U nás sa skôr používal a ešte aj používa varoatóza, ako varroáza.