Včelařská konference

Přátelé, nějak zapomínáte že včelstva nejsou nijak od sebe oddělena,
takže se geny šíří ať chceme, nebo nechceme i od toho šlechtitele a
naopak. Proto se také využívá inseminace.
Takže nějaké omezování toho, kdo jakou matku dostane je dost k ničemu.

Milan Čáp

Dne 16.11.2010 10:53, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Podle mne by se právě F1 neměly vůbec dostat mezi běžné chovatele , ale jen do rozmnožovacích chovů. Běžní včelaři by měli nakupovat jen ustálené linie př. (Lesana, Praděd a další).
> I když se Singer uvádí jako Kraňka tak základem křížení je kavkazká a anatolská včela. Viz článek v Moderním včelaři č. 4 2010 "Singer není čistá Kraňka"
> S přešlechťování našich původních plemen a převodem na kraňku se započalo již po 1 světové válce, takže cca 90 let a ne 40.
> pokud včelař odchovává s té původní Fi a důsledně brakuje , tak nic proti tomu. Mnohem horší nastává situace kdy právě z těchto dcer odchová další generace. A ještě zkouší na téže včelnici další linie. A právě to pokusničení je tím problémem.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: R. Pol?ek<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re:
>> Datum: 16.11.2010 09:47:23
>> ----------------------------------------
>> "Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti
>> mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku,
>> všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky
>> mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu
>> pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
>> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
>> jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem
>> území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním
>> potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."
>>
>> No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny
>> musí být někde znát.
>> Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky
>> označovány jako kraňky.
>> A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař koupí
>> matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo
>> životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3 roky
>> koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní odchová
>> dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost?
>> Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak
>> tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak
>> brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim
>> toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí
>> a zruší později v podletí.
>> Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké
>> stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek,
>> si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na
>> podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným zásobám
>> příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě
>> nevybere.
>> Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených
>> horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou
>> zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských
>> luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
>> U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších
>> oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v
>> Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou
>> teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde
>> kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
>> Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou
>> přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se
>> pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy, vhodnější
>> by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní
>> moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.
>>
>>
>>
>