Včelařská konference

Právě proto po té inseminaci musí nutně následovat pečlivé brakování v chovu a ustálit v něm požadované vlastnosti. Oživování novou krví pak provádět co nejméně a ustálenou jinou linií. Dostanete pak F1 a začínáte kolotoč brakování a ustálení znovu. Zásadní chybou některých jsou právě každoroční nákupy matek pokud možno od více chovatelů naráz, jejich rozchování a snažit se je pak porovnávat. Když už kupovat matky tak raději je nemnožit, Dosáhnete pak opravdu vynikajících výsledků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Re: Re:
> Datum: 16.11.2010 11:12:45
> ----------------------------------------
> Přátelé, nějak zapomínáte že včelstva nejsou nijak od sebe oddělena,
> takže se geny šíří ať chceme, nebo nechceme i od toho šlechtitele a
> naopak. Proto se také využívá inseminace.
> Takže nějaké omezování toho, kdo jakou matku dostane je dost k ničemu.
>
> Milan Čáp
>
> Dne 16.11.2010 10:53, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Podle mne by se právě F1 neměly vůbec dostat mezi běžné chovatele , ale jen do
> rozmnožovacích chovů. Běžní včelaři by měli nakupovat jen ustálené linie př.
> (Lesana, Praděd a další).
> > I když se Singer uvádí jako Kraňka tak základem křížení je kavkazká a
> anatolská včela. Viz článek v Moderním včelaři č. 4 2010 "Singer není čistá
> Kraňka"
> > S přešlechťování našich původních plemen a převodem na kraňku se započalo již
> po 1 světové válce, takže cca 90 let a ne 40.
> > pokud včelař odchovává s té původní Fi a důsledně brakuje , tak nic proti
> tomu. Mnohem horší nastává situace kdy právě z těchto dcer odchová další
> generace. A ještě zkouší na téže včelnici další linie. A právě to pokusničení je
> tím problémem.
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: R. Pol?ek<e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: Re:
> >> Datum: 16.11.2010 09:47:23
> >> ----------------------------------------
> >> "Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti
> >> mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku,
> >> všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky
> >> mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu
> >> pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
> >> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
> >> jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem
> >> území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním
> >> potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."
> >>
> >> No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny
> >> musí být někde znát.
> >> Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky
> >> označovány jako kraňky.
> >> A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař koupí
> >> matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo
> >> životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3 roky
> >> koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní odchová
> >> dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost?
> >> Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak
> >> tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak
> >> brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim
> >> toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí
> >> a zruší později v podletí.
> >> Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké
> >> stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek,
> >> si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na
> >> podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným zásobám
> >> příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě
> >> nevybere.
> >> Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených
> >> horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou
> >> zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských
> >> luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
> >> U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších
> >> oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v
> >> Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou
> >> teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde
> >> kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
> >> Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou
> >> přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se
> >> pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy, vhodnější
> >> by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní
> >> moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>