Včelařská konference

ve včelařké veřejnosti panuje představa, že je to stejné jak když do zahrádky zasadí 2 různé jabloně a bude mít 2 různá jablka. To u F1 tak není. To by jste je museli množit vegetativně nebo klonováním. Nejsnadněji si to můžete ověřit třebas u macešek Na jaře seberte semena z nějakého hrobu na hřbitově kde jsou jedné barvy a nasejte Na podzim budete mít neuvěřitelný guláš barev na záhonu To samo se děje při rozchovu matek F1. Když pak z těch macešek budete řádku let vybírat jen těch pár stejných rostlin a ty množit po řádce let budou pak všechny zase stejné, to je ustálené.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re:
> Datum: 16.11.2010 11:28:43
> ----------------------------------------
> Právě proto po té inseminaci musí nutně následovat pečlivé brakování v chovu a
> ustálit v něm požadované vlastnosti. Oživování novou krví pak provádět co
> nejméně a ustálenou jinou linií. Dostanete pak F1 a začínáte kolotoč brakování a
> ustálení znovu. Zásadní chybou některých jsou právě každoroční nákupy matek
> pokud možno od více chovatelů naráz, jejich rozchování a snažit se je pak
> porovnávat. Když už kupovat matky tak raději je nemnožit, Dosáhnete pak opravdu
> vynikajících výsledků.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> > Předmět: Re: Re: Re:
> > Datum: 16.11.2010 11:12:45
> > ----------------------------------------
> > Přátelé, nějak zapomínáte že včelstva nejsou nijak od sebe oddělena,
> > takže se geny šíří ať chceme, nebo nechceme i od toho šlechtitele a
> > naopak. Proto se také využívá inseminace.
> > Takže nějaké omezování toho, kdo jakou matku dostane je dost k ničemu.
> >
> > Milan Čáp
> >
> > Dne 16.11.2010 10:53, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > > Podle mne by se právě F1 neměly vůbec dostat mezi běžné chovatele , ale jen
> do
> > rozmnožovacích chovů. Běžní včelaři by měli nakupovat jen ustálené linie př.
> > (Lesana, Praděd a další).
> > > I když se Singer uvádí jako Kraňka tak základem křížení je kavkazká a
> > anatolská včela. Viz článek v Moderním včelaři č. 4 2010 "Singer není čistá
> > Kraňka"
> > > S přešlechťování našich původních plemen a převodem na kraňku se započalo
> již
> > po 1 světové válce, takže cca 90 let a ne 40.
> > > pokud včelař odchovává s té původní Fi a důsledně brakuje , tak nic proti
> > tomu. Mnohem horší nastává situace kdy právě z těchto dcer odchová další
> > generace. A ještě zkouší na téže včelnici další linie. A právě to pokusničení
> je
> > tím problémem.
> > >
> > > Pepan
> > >
> > >> ------------ Původní zpráva ------------
> > >> Od: R. Pol?ek<e-mail/=/nezadan>
> > >> Předmět: Re: Re:
> > >> Datum: 16.11.2010 09:47:23
> > >> ----------------------------------------
> > >> "Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti
> > >> mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku,
> > >> všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky
> > >> mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu
> > >> pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
> > >> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
> > >> jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem
> > >> území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním
> > >> potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."
> > >>
> > >> No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny
> > >> musí být někde znát.
> > >> Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky
> > >> označovány jako kraňky.
> > >> A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař
> koupí
> > >> matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo
> > >> životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3
> roky
> > >> koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní
> odchová
> > >> dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost?
> > >> Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak
> > >> tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak
> > >> brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim
> > >> toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí
> > >> a zruší později v podletí.
> > >> Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké
> > >> stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek,
> > >> si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na
> > >> podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným
> zásobám
> > >> příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě
> > >> nevybere.
> > >> Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených
> > >> horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou
> > >> zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských
> > >> luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
> > >> U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších
> > >> oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v
> > >> Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou
> > >> teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde
> > >> kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
> > >> Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou
> > >> přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se
> > >> pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy,
> vhodnější
> > >> by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní
> > >> moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.
> > >>
> > >>
> > >>
> > >
> >
> >
> >
>
>
>