Včelařská konference

Milý Václave jak vidíš tady se probírají důležitější věci než je sjezd.Třeba sponkovačka,tvorba etiket a jiné ptákoviny.Sjezd a budoucnost ČSV je až na konci zájmu zatím!
--------
Myslím, že ČSV, sjezd a další věci kolem se tady probíraly mnohokrát. Naposledy před 5 lety. Naprostá většina delegátůl sjezdu není na netu doma, takže je to mlácení prázdné slámy. Teď budou rozhodovat oni. Ne zdejší Konference. :-)

Většina je už rozumná a raději přemýšlí jak dobře zabalit med, sesponkovat rámky, a připravit se na jaro.

Prostě přízemní problémy obyčejných včelařů.

Karel

Milý Václave jak vidíš tady se probírají důležitější věci než je sjezd.Třeba sponkovačka,tvorba etiket a jiné ptákoviny.Sjezd a budoucnost ČSV je až na konci zájmu zatím!Až to bude upečené to co jsem zatím viděl tak to bude něco! Nejsem věřící,ale tady musím říct pan Bůh s námi a zlé pryč!Bohužel tady nám nikdo nepomůže poděláme si to sami.Už mnohokrát jsem tady psal o šoku,který jsem utrpěl na minulém sjezdu a ted jen doufám,že delegáti budou zastupovat své okresy a ZO a nenechají se zavést slepě do uličky která vede a vede a nikam nás nedovede.Nebo snad ano určitě ano.Kam? Na to necht si každý odpoví sám.Snad se nenaplní tento můj černý scénář.

čauky tak minulej tejden jsem si ji taky koupil vzduchovou od firmy gude v akci za 800 už sem sni nabouchal 500 ramku a sem sni nadmiru spokojenej.doporučuji si ji pořidit zaleži na tobe jestli vzduch nebo elektriku.jo a davam tam 2/5 sponky a zalejzaj tam paradne.jo a sponky nemusí byt od vyrobce o milimetr menší to veme taky za zkušenosti už mam

Míro "asfaltovým" medem sis přece pojmenoval svůj "řepkovej/neřepkovej" med na stránkách (-:
Tohle je čmárnutý v Gimpu, do Officů tohle konkrétně už bohužel nacpat nejde.....ale pošli mi na libor/=/humlak.cz konkrétní texty které tam chceš mít, já Ti je tam umístím a pošlu hotovou věc. Email je libor/=/humlak.cz
Pokud by sis ale přece jenom chtěl lámat hlavu s Gimpem, zde ho stáhneš: http://www.gimp.cz/
Libor V.

Nebo mohl bys mi to poslat na mejla v office abych to v něm mohl otevřít a následně doupravit podle sebe?
Půjde to?

No seš dobrej Libore to se musí nechat.
I ten "asfaltovej" med mě dostal!chi chi chi.
Tohle jsi udělal konkrétně jak a kde?
Můžeš mi poradit? Tohle by mi bohatě stačilo.
Díky Míra

....nenáročné a za pár minut hotové, třeba takto:

http://vcely.humlak.cz/MiraP2.jpg
http://vcely.humlak.cz/MiraP3.jpg

(texty se dají samozřejmě libovolně měnit, podle svých i byrokratických potřeb).
Libor V.

http://www.youtube.com/watch?v=sK5cpOh0xmQ

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tvorba etikety
> Datum: 18.11.2010 12:16:36
> ----------------------------------------
> Etikety jsem doma zkoušel, ale čas, cena barevného tisku a kvalita tisku,
> mě přesvědčilo, že lepší je to zadat na zakázku profikům. Aleš
>
>
>

Ahoj Míro,
záleží, jak moc má být etiketa propracovaná, jaké jsou priority. Pokud chceš ušetřit a udělat si jí sám a pěknou, Gimp je dobrá volba, ale na rovinu, jestli nejsi s PC moc kamarád, budeš se s Gimpem desítky hodin učit, desítky hodin budeš tvořit etiketu. Druhou variantou jsou zmiňované Wordy, "malování" apod, ale taková etiketa nebude nic moc.
Třetí varianta je dát známému láhev rumu (v Tvém případě medu nebo medoviny (-:) a nechat si jí udělat.
Nebo návrh etikety prostě zadat profíkům (ceny za jejich práci neznám).
Co se týče tisku - rozhodně bych etikety netisknul doma, ať už na čemkoliv. Kdejaké kopírovací centrum je schopno relativně levně tisknout barevně i na samolepící papír. A opět - kolikrát není problém domluvit tisk za naturálie.
Ať se Ti daří, Libor.
---------------
Mira P. napsal:
Zdravím.
Rád bych opatřil své sklenice s medem etiketou která by nesla všechny náležitosti k prodeji ve stáncích a obchodech.
Nevím ale jek jí udělat,v jakém programu,jaký rozměr je běžný.
Moje představa je dát tam fotku třeba toho mého klátu buď napravo a nebo na celé pozadí.Poradíte mi někdo jak na to a nebo třeba kdo by mi to zpracoval? Měla by být samolepicí a jak je to kde u výrobců s cenou?
Díky za reakce.Míra

Etikety z tiskárny jako provozovny obvykle mají výrazné brilantní barvy nebo dokonce speciální kovové nebo reflexní barvy, aby upoutaly pozornost. Taky obecně jsou vytištěné ještě přelakovávány. takže víc vydrží a jsou pěknější. To všechno není na ofsetové lince v tiskárně problém.
Na běžných PC tiskárnách brilantní barvy moc dobře nejdou stejně tak jako na druhé straně slabě "barevné" béžové barvy. Podle toho, jaká tiskárna a papír je k dispozici, vyjde výsledný vzhled etikety, rozmyvatelnost vodou, odolnost UV záření, lesk či nelesk papíru a potištěné plochy.....
Kdysi se mi na tisk vizitek osvědčila výdrží tisku i cenou relativně levná barevná laserovka. Hodila by se podle mně na výrobu menších sérií etiket. Chce to tu tiskárnu, ať už je kdovíkde, nejdřív zkušebními tisky otestovat. které barvy tiskne dobře a které by na etiketě vypadaly špatně. Etiketu udělat podle toho, používat jen ty barvy, které vyjdou dobře. Nevím jistě, jak dobře se na tisk na laserovce dají sehnat samolepky, každopádně kvůli zapékání barvy musí bý ty samolepky hodně kvalitní a tím i drahé. Možná by bylo lepší tisknout na obyčejný papír a ten lepit na sklenici lepidlem.
Laserovkou na nějaký lepší lesklejší papír by tak mělo jít udělat na první pohled relativně kvalitní etikety a poměrně levně.

Kdo na metrák medu na prodej, tak nějaké etikety nemusí řešit. Ale pokut med dává po vesnicích do obchodu, tak to dělám já, tak etiketa prodá víc než sebelepší med. A nějaká razítka a dopisování fixem není zrovna, pro kupující dámy na efekt košer. Mužský obaly moc neřeší, toho zajímá jestli je to uvnitř uzený nebo smažený a to med není. Chlap med kupuje jen když ho pošle ženská. Takže etiketa na medu musí mít kvalitu stylu. Co jsem vyděl různé sériové etikety, tak z toho je možná 10% použitelných. Takže při tvoření etikety přemýšlím, aby byla nejen prodejná, ale pro mě praktická tzn. několik let použitelná. Aleš

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tvorba etikety
> Datum: 18.11.2010 12:16:36
> ----------------------------------------
> Etikety jsem doma zkoušel, ale čas, cena barevného tisku a kvalita tisku,
> mě přesvědčilo, že lepší je to zadat na zakázku profikům. Aleš
>
>
>

Ce je to pořídit levně? Popisuješ tady problémy které běžný včelař s 10 úly není nucen vůbec řešit Ten svůj metráček medu to je100 etiket na běžné tiskárně udělá za 50 Kč, nebo koupí nabízené etikety za stovku a jen tam narazítkuje svoje údaje. Aby se mu to vyplatilo v tiskárně tak běžně požadují tisky alespoň 200 archů A4. To je cirka 2000 ks Což odpovídá 20 q medu. Neblázni.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tvorba etikety
> Datum: 18.11.2010 10:53:19
> ----------------------------------------
> "vůbec na to není potřeba nějaký speciální program. Stačí úplně jakýkoliv
> kancelářský balík Jsou v nich programy na vytváření vizitek a štítků a
> dokonce by stačilo malování a WordPad ve windousích. Jen záleží jaké
> množství by toho bylo potřeba . Také se nabízejí již hotové nebo si je v
> tiskárně můžete nechat zpracovat grafikem i podle vlastního návrhu.
> Samolepící papír koupíte běžně v papírnictví."
>
> Tvorba etikety je podobně jako včelaření další odbornost. A jako ve
> včelaření se někdo zběžně poinformuje, sbije úly z levného odpadu, do
> včelařského dědictví po dědovi zainvestuje do oprav nějakou tisícovku a
> včelaří a má výsledky, jiný kupuje vše nové, ale i kdyby měl medomet
> pozlacený a úly z nějaké supervejmutovky, nějak mu to nejde.
> Je tedy třeba vyzkoušet, jestli použitelná etiketa půjde udělat nebo
> nepůjde.
> Kancelářský balík se spíš hodí na nějaké malůvky nebo na použití
> předpřipravených obrázků a klipartů než na upravování fotografie z digitálu
> na etiketu. Jeho výhodou je, že je často zdarma, potom relativně
> jednoduché ovládání přizpůsobené i těm běžným lidem, ne nějakým
> superinteligentním a tím, že mají zaintegrovaný ten program ny výrobu
> vizitek, který se dá použít na tisk etiket. Pokud se v něm ale nedělá,
> stejně je třeba minimálně pár hodin se ho učit používat a pokud se výsledek
> udělaný kancelářským balíkem dává potom vytisknout profesionálním grafikům,
> mohou s tím mít problémy. Protože v kancelářském balíků je spousta
> ovládání přizpůsobena lidem bez jakýchkoliv znalostí počítače a věcí
> kolem, takže pokud se tam nějaké věci zamotají, profesionální grafici pak s
> tím mohou mít zbytečnou práci navíc.
> Co se týká úpravy fotek z digitálu, králem volně šiřitelných grafických
> editorů je Gimp, docela dobrý je i Photo editor od českého Zoneru, ovšem
> pokud nestačí zkušební doba měsíc, je potom za peníze. To je ovšem další
> odbornost pracovat s takovým programem.
> Trošku znalostí vyžaduje i tisk, aby to vypadalo, aby to bylo ve správné
> kvalitě a nakonec aby doma vytvořená etiketa nebyla nakonec znatelně dražší
> než profesionálně zadaná.
> Jinak možnosti v zadávání výroby etiket jsou dneska už velké. Je možné si
> je zadat na klíč v nejbližší tiskárně, je možné zakoupit za 50 - 100 kč atd
> autorská práva na nějakou fotku z internetové fotobanky, je možné výrobu
> grafiky zadat přes internet někomu někde..., grafikovi, co nemá zakázky
> nebo studentovi, co si přivydělává, takže levně, je možné potom grafické
> řešení poslat internetem k vytištění někde do tiskárny na druhém konci
> republiky ( tam ale nevím, jak by se řešilo, kdyby tiskárna tiskla trochu
> jinak než to na obrazovce vypadá, to není zas tak neobvyklý případ, zvláště
> pokud se má tisknout levně)
> Při výrobě etikety z vlastní nějaké dost vydařené fotografie je třeba ,
> hlavně při zadávání na internetu, na druhé straně trochu hlídat autorská
> práva té fotografie, nesolidní grafik b mohl dát fotografii volně k
> dispozici na internet nebo dokonce za ni inkasovat peníze.
> Na druhé straně by třeba někdo mohl být přístupný dohodě, že za právo
> vystavit tu fotku třeba na své webové stránce v určité velikosti, přirozeně
> s uvedením autora, by udělal grafický návrh té etikety zadara...
>
>
>

Etikety jsem doma zkoušel, ale čas, cena barevného tisku a kvalita tisku, mě přesvědčilo, že lepší je to zadat na zakázku profikům. Aleš

Pokud sponkovačka prosekává sololit apod. a nemá regulaci tak to jde vyřešit snížením tlaku. Většinou je na kompresoru u vypuště vzduchu a nebo jde dokoupit regulace tlaku např. jak je na konci vyvíječe aer. Aleš

"vůbec na to není potřeba nějaký speciální program. Stačí úplně jakýkoliv kancelářský balík Jsou v nich programy na vytváření vizitek a štítků a dokonce by stačilo malování a WordPad ve windousích. Jen záleží jaké množství by toho bylo potřeba . Také se nabízejí již hotové nebo si je v tiskárně můžete nechat zpracovat grafikem i podle vlastního návrhu. Samolepící papír koupíte běžně v papírnictví."

Tvorba etikety je podobně jako včelaření další odbornost. A jako ve včelaření se někdo zběžně poinformuje, sbije úly z levného odpadu, do včelařského dědictví po dědovi zainvestuje do oprav nějakou tisícovku a včelaří a má výsledky, jiný kupuje vše nové, ale i kdyby měl medomet pozlacený a úly z nějaké supervejmutovky, nějak mu to nejde.
Je tedy třeba vyzkoušet, jestli použitelná etiketa půjde udělat nebo nepůjde.
Kancelářský balík se spíš hodí na nějaké malůvky nebo na použití předpřipravených obrázků a klipartů než na upravování fotografie z digitálu na etiketu. Jeho výhodou je, že je často zdarma, potom relativně jednoduché ovládání přizpůsobené i těm běžným lidem, ne nějakým superinteligentním a tím, že mají zaintegrovaný ten program ny výrobu vizitek, který se dá použít na tisk etiket. Pokud se v něm ale nedělá, stejně je třeba minimálně pár hodin se ho učit používat a pokud se výsledek udělaný kancelářským balíkem dává potom vytisknout profesionálním grafikům, mohou s tím mít problémy. Protože v kancelářském balíků je spousta ovládání přizpůsobena lidem bez jakýchkoliv znalostí počítače a věcí kolem, takže pokud se tam nějaké věci zamotají, profesionální grafici pak s tím mohou mít zbytečnou práci navíc.
Co se týká úpravy fotek z digitálu, králem volně šiřitelných grafických editorů je Gimp, docela dobrý je i Photo editor od českého Zoneru, ovšem pokud nestačí zkušební doba měsíc, je potom za peníze. To je ovšem další odbornost pracovat s takovým programem.
Trošku znalostí vyžaduje i tisk, aby to vypadalo, aby to bylo ve správné kvalitě a nakonec aby doma vytvořená etiketa nebyla nakonec znatelně dražší než profesionálně zadaná.
Jinak možnosti v zadávání výroby etiket jsou dneska už velké. Je možné si je zadat na klíč v nejbližší tiskárně, je možné zakoupit za 50 - 100 kč atd autorská práva na nějakou fotku z internetové fotobanky, je možné výrobu grafiky zadat přes internet někomu někde..., grafikovi, co nemá zakázky nebo studentovi, co si přivydělává, takže levně, je možné potom grafické řešení poslat internetem k vytištění někde do tiskárny na druhém konci republiky ( tam ale nevím, jak by se řešilo, kdyby tiskárna tiskla trochu jinak než to na obrazovce vypadá, to není zas tak neobvyklý případ, zvláště pokud se má tisknout levně)
Při výrobě etikety z vlastní nějaké dost vydařené fotografie je třeba , hlavně při zadávání na internetu, na druhé straně trochu hlídat autorská práva té fotografie, nesolidní grafik b mohl dát fotografii volně k dispozici na internet nebo dokonce za ni inkasovat peníze.
Na druhé straně by třeba někdo mohl být přístupný dohodě, že za právo vystavit tu fotku třeba na své webové stránce v určité velikosti, přirozeně s uvedením autora, by udělal grafický návrh té etikety zadara...

Hm, abych potřeboval rámky sbíjet sponkami 40 milimetrů, musel bych nástavkové úly nečistit od propolisu takových 5 - 6 let, zadováky takové 2 - 3 roky.
Jenže já ty úly čistím každý rok a tak mně bohatě stačí v nástavkových úlech hřebíky 20 milimetrů dlouhé. V zadovácích jsou lepší o něco delší, protože rámky jsou namáhány o něco víc. Horní loučky pojišťuji sponkami 8 milimetrů.

Na internetovém obchodě před 3 lety u fy. Gu"de jsem koupil kombinovanou s hřebíkovačkou v té nejnižší cenové kategorii. Sponky 32 zatlouká jak víno a zatím bez poruchy a těch rámků už bylo pár tisíc. Žel u dřeva je to jedno, ale sololit neumí, jen ho prosekává. Tam musí být dokonalá regulace síly úderů a to je cenově úplně jinde. Zdraví R. Stonjek

Pak jsem si koupil
http://aukro.cz/item1317971843_profi_sponkovacka_hrebikovacka_na_vzduch.html
tuhle, za ty penize neni co resit z 24 mesicu zarukou, ovsem ty 40 mm spony
nezatluce uplne az na uroven horni loucky, o cca 0.5-1 mm precniva, me je to
jedno, ale kamarad ji kvuli tomu nechtel (hrebiky zatlouka, ale to je pak
prace 2x vic). Ty 40 mm spony ustoji i pritmeleny ramecek.
-------------------
Já mám sponkovačku do 38mm, šíře 10mm. Přesto tam bouchám sponku i z boku, a ta to jistí. Pokud jsou rámky čepované, tak jsme dával i hřebíkovačkou příčně přes čep. Tedy jakoby na ležící rámek.

Ale proč to píšu. Nevím proč tamta sponkovačka nezatlouká - možná slabý výkon, ale je to taky možná možné seřídit. U mé sponkovačky se to seřizuje nastavením výšky opěrné "botky" co se s ní přitlačuje sponkovaný materiál.

Ale mám v ruce jeden rámek na ukázku s plastovými bočnicemi. A docela se mi to líbí. To nejde vyrvat, na plastu jsou navíc drážky, které by měly usnadnit uvolnění rámku. Tak jsem zvědav. :-) Pár si jich asi pořídím.

Karel

Nedávno tu prebiehala diskusia o ležanoch. Pri surfovaní som našiel túto
"záležitosť".
http://www.omlet.co.uk/products_services/products_services.php?cat=Beehaus&subcat=Bees+and+Honey
Zaujímavé je, že môže mať (alebo má?) aj medník.

Poznal som včelára (už umrel), ktorý včeláril presne v takýchto ležanoch na teplú stavbu, s letáčom na kratšej strane. Dosahoval dobré výnosy, rovnocenné (typické drevené úle) ako aj v iných tradičných úľoch. Včelstvo sa rozmnožovalo smerom od letáča dozadu až na 20 plástov, v čase pred znáškou agátu, vložil materskú mriežku a matku "uväznil" na 6 plástov pri letáči. Ležany tohoto typu musia mať prístup z boku.

Nedávno tu prebiehala diskusia o ležanoch. Pri surfovaní som našiel túto
"záležitosť".
http://www.omlet.co.uk/products_services/products_services.php?cat=Beehaus&subcat=Bees+and+Honey
Zaujímavé je, že môže mať (alebo má?) aj medník.

Malá poznámka: v minulosti bol veľkým propagátorom ležanov na
Slovensku aj Ján Milla. V knižke "Kočovný voz a jeho využitie vo
včelárstve", strana 120, druhé vydanie r. 1983, vydavateľstvo Príroda,
je popis úľu ML-18 (Millov ležan?)

Vojto

Dne Wednesday 17 of November 2010 22:18:32 Ales Molcik napsal(a):
> Nejvhodnější je pneumatická a výběr je jednoznačně omezen na použité
> sponky. Sponky je lepší používat širší s délkou 22 a víc. A hlavně je dobré
> se zajímat o balení a cenu sponek. 5 tis. sponek za cca 250Kč + -. Značka
> sponkovačky je celkem jedno, tam kde to koupíte snad zajišťují i servis a
> sponkovačky se stejně ani nějaké závady nemají. Ale za špatný výběr sponek
> by jste mohl utratit nemalou částku, tak na to pozor. Aleš

Dobry den,

22 je malo. pokud to vcely zatmely, tak se Vam rozpadnou ramecky.Chce to aspon
32 mm spony.
Mam 2 pneumaticke sponkovacky , jednu noname, z bazaru z doby, kdy staly
nejakych 5-15000 Kc, tak byla za 1500, bohuzel se do ni nedaji sehnat spony,
musel jsem ji trochu upravit a jde max. na 22 mm. ktere ovsem zatlouka az na
doraz. Pak jsem si koupil
http://aukro.cz/item1317971843_profi_sponkovacka_hrebikovacka_na_vzduch.html
tuhle, za ty penize neni co resit z 24 mesicu zarukou, ovsem ty 40 mm spony
nezatluce uplne az na uroven horni loucky, o cca 0.5-1 mm precniva, me je to
jedno, ale kamarad ji kvuli tomu nechtel (hrebiky zatlouka, ale to je pak
prace 2x vic). Ty 40 mm spony ustoji i pritmeleny ramecek.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Resil jsme to loni a pak jsem narazil na toto:

http://www.gude.cz/naradi/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html

Mam ji presne rok a jsem zatim na 150% spokojen. Navic za ty penize....
T.H.

2010/11/17 Jiří <e-mail/=/nezadan>

> Protože mě čeká kompletace většího množství rámků, uvažuji nad pořízením
> sponkovačky. Máte někdo zkušenosti s jejím použitím pro tyto účely ? Jaká
> je lepší, elektrická nebo pneumatická, jak dlouhé spony používáte, jakou
> značku konkrétně si pořídit, jaké vychytávky pro rychlejší a snadnější
> aplikaci máte ? Na co si dát pozor ? Děkuji za rady a Vaše zkušenosti.
>
> Jiří
>

vůbec na to není potřeba nějaký speciální program. Stačí úplně jakýkoliv kancelářský balík Jsou v nich programy na vytváření vizitek a štítků a dokonce by stačilo malování a WordPad ve windousích. Jen záleží jaké množství by toho bylo potřeba . Také se nabízejí již hotové nebo si je v tiskárně můžete nechat zpracovat grafikem i podle vlastního návrhu. Samolepící papír koupíte běžně v papírnictví.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tvorba etikety
> Datum: 18.11.2010 07:01:19
> ----------------------------------------
> Zdravím.
> Rád bych opatřil své sklenice s medem etiketou která by nesla všechny
> náležitosti k prodeji ve stáncích a obchodech.
> Nevím ale jek jí udělat,v jakém programu,jaký rozměr je běžný.
> Moje představa je dát tam fotku třeba toho mého klátu buď napravo a nebo na
> celé pozadí.Poradíte mi někdo jak na to a nebo třeba kdo by mi to
> zpracoval? Měla by být samolepicí a jak je to kde u výrobců s cenou?
> Díky za reakce.Míra
>
>
>

U některých včelstev se mi objevují v podmetu na podložce krystalky cukru. Včelstva byla dokrmena druhou dávkou 9 kg cukerného rotoku(3:2)v prvním týdnu září. Nedovedu si to vysvětlit. Zajímal by mě váš názor. Děkuji. Honza

Najľahšie sa tento jav vysvetľuje pričinením pôzdnej medovicovej znášky, ktorá zapríčiní kraštalizáciu zásob. Zdá sa to aj logické, ale nie vždy to korešponduje so skutočnosťou, pretože žiadna znáška sa neobjavila, ale kryštalky sa predsa na podložkách vyskytli. Tieto kryštalky často včely odnesú (ak môžu valetovať)a ani výskyt včelár naspozoruje. Pevné suché zbytky sú pre včely odpad, ak sú suché.

Z mojej praxe mám nejaké skúsenosti, že to môže byť aj inak. Práve pomer 3:2 môže byť príčinou toho, že nedokážeme cukor dokonale rozpustiť, pre nedostatočne teplú vodu, nedokonalé spustenie cukru. Tieto drobné mikročiastočky v roztoku vytvárajú možnosť sa nabaľovať ďalším cukrom z roztoku do podoby skryštalizovaných zásob. Videl som u včelára, keď po zime vyťahoval z úľa plásty so zaviečkovanými glycidmi a pritom skyrštalizovanými zásobmi. Včely pri priblíženie sa k týmto zásobám časť z nich spotrebujú, no pevné čiastočky vynosia z úľa a my o tom ani nevieme. Z ekonomického hľadiska je to strata.

Ja už roky radšej podávam cukrový roztok v pomere 1:1 s rozpustením cukru v horúcej vode, je v ňom dostatok vody, ale včely dokážu repný cukor dokonalejšie invertovať. Tento pomer je porovnateľný svojou hustotou s prirodzeným nektárom a včely nemajú problém ho nespracovať. Vyšší obsah vody nie je pre včely problémov, aspoň som to nikdy nespozoroval

Zdravím.
Rád bych opatřil své sklenice s medem etiketou která by nesla všechny náležitosti k prodeji ve stáncích a obchodech.
Nevím ale jek jí udělat,v jakém programu,jaký rozměr je běžný.
Moje představa je dát tam fotku třeba toho mého klátu buď napravo a nebo na celé pozadí.Poradíte mi někdo jak na to a nebo třeba kdo by mi to zpracoval? Měla by být samolepicí a jak je to kde u výrobců s cenou?
Díky za reakce.Míra

Včelstva nemají vodu, ale neřešil bych to, zvládnou to sami, umí to líp, tak zbytečně je nevyrušovat. Aleš

Nejvhodnější je pneumatická a výběr je jednoznačně omezen na použité sponky. Sponky je lepší používat širší s délkou 22 a víc. A hlavně je dobré se zajímat o balení a cenu sponek. 5 tis. sponek za cca 250Kč + -. Značka sponkovačky je celkem jedno, tam kde to koupíte snad zajišťují i servis a sponkovačky se stejně ani nějaké závady nemají. Ale za špatný výběr sponek by jste mohl utratit nemalou částku, tak na to pozor. Aleš

Protože mě čeká kompletace většího množství rámků, uvažuji nad pořízením sponkovačky. Máte někdo zkušenosti s jejím použitím pro tyto účely ? Jaká je lepší, elektrická nebo pneumatická, jak dlouhé spony používáte, jakou značku konkrétně si pořídit, jaké vychytávky pro rychlejší a snadnější aplikaci máte ? Na co si dát pozor ? Děkuji za rady a Vaše zkušenosti.

Jiří

U některých včelstev se mi objevují v podmetu na podložce krystalky cukru. Včelstva byla dokrmena druhou dávkou 9 kg cukerného rotoku(3:2)v prvním týdnu září. Nedovedu si to vysvětlit. Zajímal by mě váš názor. Děkuji.

dobrý den,zdravím všechny včelaře na téhle konferenci,chtěl bych si sám vytvořit vlastní internetové firemní stránky na kterých bych chtěl prezentovat prodej medu a výrobu včelařských potřeb atd. ,přiznám se že hledám něco opravdu
skoro zadarmo s dobrými šablonami ...

mohl by mě někdo prosím poradit
děkuji Zdenek

V prosinci se sejdou zástupci okresů na IX.sjezdu ČSV. Budeme hodnotit co se podařilo a hlavně schvalovat hlavní úkoly pro příští období. Poprvé budou volit nového předsedu všichni členové ÚV. Navrhujeme změny Stanov, které by mohly včelařům pomoci ve správě své organizace. Podívejte se na nové www.mojevcely.cz a napište svůj názor.
Zapojte se do finále diskuze ke sjezdu. Nastavme stav, že včelařům záleží na jejich spolku. Zajímejte se a ptejte se svých zástupců ve vedení ČSV. Každý okres má svého zástupce v ÚV a má vliv na to co se děje.Pokud něco schválí, měl by Vám říci proč. Ptejte se.

V prosinci se sejdou zástupci okresů na IX.sjezdu ČSV. Budeme hodnotit co se podařilo a hlavně schvalovat hlavní úkoly pro příští období. Poprvé budou volit nového předsedu všichni členové ÚV. Navrhujeme změny Stanov, které by mohly včelařům pomoci ve správě své organizace. Podívejte se na nové www.mojevcely.cz a napište svůj názor.
Zapojte se do finále diskuze ke sjezdu. Nastavme stav, že včelařům záleží na jejich spolku. Zajímejte se a ptejte se svých zástupců ve vedení ČSV. Každý okres má svého zástupce v ÚV a má vliv na to co se děje.Pokud něco schválí, měl by Vám říci proč. Ptejte se.

V prosinci se sejdou zástupci okresů na IX.sjezdu ČSV. Budeme hodnotit co se podařilo a hlavně schvalovat hlavní úkoly pro příští období. Poprvé budou volit nového předsedu všichni členové ÚV. Navrhujeme změny Stanov, které by mohly včelařům pomoci ve správě své organizace. Podívejte se na nové www.mojevcely.cz a napište svůj názor.
Zapojte se do finále diskuze ke sjezdu. Nastavme stav, že včelařům záleží na jejich spolku. Zajímejte se a ptejte se svých zástupců ve vedení ČSV. Každý okres má svého zástupce v ÚV a má vliv na to co se děje.Pokud něco schválí, měl by Vám říci proč. Ptejte se.

"V těch krmivech by mělo být 20% vody a včely to stáhnou na 18%, aspoň tak to uvádí výrobce. A co při zpracování spotřebují, nevím to už mi nikdo neřek."

Podle starších výzkumů s cukerným roztokem včely roztok 1 : 1 jen zahušťují a zpracovávají, roztok 3 : 2 a ještě hustší nejdřív ředí přinesenou vodou, potom zpracovávají a znova zahušťují. Proto je taky vyšší spotřeba cukru včelami u krmení mačem, tuhým ovlhčeným cukrem atd.
Pokud má to připravené krmivo 20 % vody, asi se včelky budou chovat podobně.
Podle více zkušeností to jde poznat, když je suchší počasí a voda jen na napajedlech, návštěva napajedel včelami se po takovém zakrmení skokově zvýší.

Ted jsi nejsem jisty, ale mozna jsem to sem uz daval. Pokud ano, tak se omlouvam..

www.vcelar.org

V těch krmivech by mělo být 20% vody a včely to stáhnou na 18%, aspoň tak to uvádí výrobce. A co při zpracování spotřebují, nevím to už mi nikdo neřek. Kdysi jsem měl krmítka na 15 l roztoku, ale bylo to k ničemu, protože než to včely odebraly tak to začalo kvasit a to už včely neberou. Při krmení cukrem to chce tak asi ty 4 l roztoku, aby to zvládly rychle odebrat. Takže krmení probíhá na etapy. U kupovaného krmiva bych předpokládal, že kvašení nehrozí, takže jdou včely nakrmit najednou a šetří to čas a náklady. A je to o tom to vyzkoušet jinak se to nezjistí. Aleš

Podle mně včely jakékoliv krmivo zpracovávají prakticky stejně, tudíž ho zbavují vody a doplňují příslušnými enzymy, ať už to v krmivu je co k čemu nebo není. Rozdíl bude jen v nějakých extrémních podmínkách, buď při jednorázovém nakrmení celé dávky do slabšího včelstva, nebo při krmení hodně pozdě na podzim. Kdy včely, pokud dostanou klasický cukr, už nestačí roztěpit všechno nebo skoro všechno a znatelný podíl zásob tak není upravený.
U připraveného krmiva je tedy třeba počítet s tím, že za ty peníze se nakupuje vedle cukrů taky voda, co je v krmivu a že na vlastní zpracování krmiva včely spotřebují taky zhruba desetinu, dvě desetiny cukrů stejně jako u klasického řepného cukru.
Na stejné nakrmení se tedy musí předpřipraveného krmiva proti suchému cukru nakoupit víc o tu vodu a počítat taky se ztrátou do těch dvou desetin cukrů , které včely spotřebují při zpracovávání.
To je ale jen teoretický předpoklad. Ověření skutečnosti vidím v praxi jako jednoduché, stačí půlku včelstev nakrmit třeba 15 kily počítáno suchého cukru a druhou půlku včelstev nakrmit 15 kily připraveného krmiva a potom porovnat rozdíl. Ve váze nástavků, v ploše zavíčkovaných buňěk....
Pokud to bude minimálně 5 a 5 včelstev vybraných průřezově, silné i slabé i ty na kraji i ty uprostřed, nevidím nějaký problém, který by to porovnání mohl zkreslit. Kromě silné snůšky.....

Cena cukru 15Kč/kg, běžně krmím 12-15kg na včelstvo. Průměr 13,5 kg cukru rozpuštěného ve studené vodě, aby to bylo levnější, krát 0,75 a dostanu výsledek zimních zásob a to 10,125 kg. Cena je 15 Kč x 13,5kg= 202,5Kč. Když krmivo koupím od Kellmanna to dražší za 19Kč/kg a dám včelám 11kg, abych se dostal na stejné množství zásob, tak utratím 209Kč na včelstvo. Apiinvert v 14kg balení stojí asi 26Kč/kg, takže nakrmení na zimu přijde na 286Kč. Kellmann ještě dodává krmivo na bázi z pšenice tuším za 12,6Kč/kg a to by dělalo dokonce 138Kč. Takže cenové rozdíly, jsou něco je levnější něco stejný a něco dražší než cukr a zbytek je otázkou vlastního přesvědčení. Aleš

"rámky(souše)jsou pro včely jako sláma-podestýlka pro kozu apod., časem zjistíš ,že 4 laŤky stejné šířky,tlouštky (no vrchní dělám silnější takže 3 laťky)bez jakýchkoliv zářezů a složitostí bohatě stačí,no prostě maximální jednoduchost minimum práce,oko řemeslníkovo nepotřebuje ani mezerníky hřebeny apod.ten centimetr trefí a když ne, budto na kraji chybí místo pro další r."

Ve své paletě zděděných rámků 39x24 mám rámky,(kupované přířezy), kde horní loučka je tlustá 14 milimetrů, spodní 10 a boční 8 - 10 milimetrů i taky rámky "light" , kde boční loučka je nějak 5 milimetrů silná a horní a spodní loučka 6 - 7 milimetrů silná. A sbité jen dvěma hřebíčky z horní nebo spodní do boční loučky. Trefovat se při sbíjení hřebíčky do těch 5 milimetrů boční loučky přesně doprostřed, jinak to nedrželo, musela být síla. Přesto tyhlety "lihgt" rámky měly dostatečnou životnost i v prostředí zadováků, kde jsou při vytahování kleštěmi mnohem víc namáhány než v nástavcích při vytahování rukou...

Co si pamatuji, s "umělým" krmivem byly dvě velké vlny, první někdy v 80 letech, druhá v 90 letech.
Obě dvě skončily po 2 - 3 letech masívními úhyny nakrmených včelstev v zimě z důvodu vysokého množství HMF v krmivu.
Problém byl pravděpodobně v ceně, výrobci se snažili srazit výrobní cenu na minimum a tak používali k štěpení cukrů na jednoduché levnější a tvrdší metody, při kterých vznikal HMF.
Apiinvert už tady je několik let a problémy se zatím neobjevily....., ale jak tady vidím diskuzi, cena je důležitá pořád.

Podle mého názoru není dnes problém si dát dovézt cukr v pytlích po 10 nebo 50 kilo nebo dokonce tunu, dvě tuny cukru v nějakém kontejneru, je třeba to jen domluvit ve velkoobchodu s cukrem nebo u nějakého podnikavějšího obchodníka. Změna proti době před takovými 20 lety je akorát v tom, že tehdy 50 kilové pytle cukru mělo na skladu běžně Zemědělské zásobování v každém větším městě, dneska to jsou jen kutilské a chovatelské obchody....

Vedle HMF bych se u umělých krmiv na zimu obával vysokého podílu glukózy, protože vysoký podíl glukózy ke fruktóze způsobuje rychlou krystalizaci, která by mohla v zimních zásobách vadit. Přitom takové ty levnější zdroje cukrů alternativní k sacharóze jsou spíš glukózové, fruktózový je myslím jen kukuřičný sirup.

rámky(souše)jsou pro včely jako sláma-podestýlka pro kozu apod., časem zjistíš ,že 4 laŤky stejné šířky,tlouštky (no vrchní dělám silnější takže 3 laťky)bez jakýchkoliv zářezů a složitostí bohatě stačí,no prostě maximální jednoduchost minimum práce,oko řemeslníkovo nepotřebuje ani mezerníky hřebeny apod.ten centimetr trefí a když ne, budto na kraji chybí místo pro další r.-velká vč.mez. nebo přebívá-malá vč.mezera,tak se to trochu porovná ,včelám to je šumafuk nějakej milimetr
--------------------
Tohle jsem zavedl pokusně u NN medníků - výška 137/145mm. Včetně velkého využití volné stavby. Zatím to po prvním roce co to stavěly hodnotím jako použitelné. Místo hřebenů propolis - taky funguje.
Musím v zimě vymyslet nějakou kudlu, abych to rychle odvíčkoval - tedy to co přesahuje rámek šíře 23mm.

A rámky za hubičku z palivového dřeva - Euro palety se dělají z 23mm prken. :-) DOstávám laťky 23x10 z prokladů v odpadovém - palivovém dřevě.

Karel

pokud včelař odchovává s té původní Fi
------------------------------------
Já myslel, že by se mělo odchovávat hlavně od inseminovaných matek, nebo od matek z ustálených linií a ne od F1...?
P. Kovář

Aleš:
Krmivo na bázy sacharózy je od Kellmanna levnější než apiinvert. Ale neznám přesné složení, na %, apiinvertu, takže jaký je skutečný rozdíl ceny je otázka.
-----------------
Krmení na bázi sacharozy jsem vzal míň, to mě tak nezajímá.
To že je to ze 2/3 invertované je dobré tak možná na jarní doplňování zásob. Přeci jen člověk neuhlídá kam to vše včely přenosí - takže raději řepný cukr než obilí. 50kg pytle s cukrem koupím a rozplavím a jsem dost pod jejich cenou - není tak atraktivní.
Zajímavé je to jejich krmivo z obilí.
Další důvod proč se nehodlám zabývat Apiinvertem je ten, že tam nemám s čím počítat. Ceny nejasné, dodávka taky. Kelleman má jasně definovanou cenu a vím za kolik se mi objeví krmení na dvorku. Je to prostě definitivní koncová cena včetně dopravy. Bohužel je lepší se předzásobit.
Firma podle všeho je normálně orientovaná na velkoprodejce -asi farmáře, kterým to naváží v cisternách.
A sama to nevyrábí - z mého pohledu velké plus - takže na nějaké paletové objednávky v kanystrech nemají asi vymakanou logistiku, zvláště s dopravou do ciziny.

Vzhledme k výkyvům v cenách cukru je možné, že přetlak na trhu s cukrem zmizí a tím i superakce za 12Kč. Pamatuji dobu,kdy cukr pod dvacet se obtížně sháněl.
Takže pokud by to nastalo znova, tak právě krmení z obilí nemusí přesně kopírovat cenu cukru.

Výrobce mi deklaroval dlouhodobou (2 roky) skladovatelnost na mrazu, takže to zkouším.
A to že si v sezoně udělám na stanovišti u včel forotu a můžu kdykoli oddělkům doplnit při návštěvě, zatímco dřív jsem na to dlabal - to bych musel domů, natočit vodu, rozplavit to, pak stočit, pak tam zase jet,....
Tahle skladovatelnost je podle mě hlavní devizou.


No a o pokroku v české kotlině? Vždyť jsme na špici, každé vylepšení znamená jen zhoršení stávající dokonalosti. :-)
Svět se má učit jezdit k nám. !!!
Tak to slyším od mnohých funkcionářů jedné organizace.
Tak co bychom chtěli.
:-)
Karel

Se zaváděním nových věcí ve včelařství to je v české kotlině vždy na delší čas. Jako student zemědělské školy jsem měl možnost cestovat za hranice a strávit tam nějaký čas na praxi. A nikde nemají nic zadarmo a méně často bylo více. Škoda, že tu není nikdo s delší zkušeností s kupovaným krmivem. To, že to vyjde o něco dráž je jasné, ale důležité je celkový efekt. Krmivo na bázy sacharózy je od Kellmanna levnější než apiinvert. Ale neznám přesné složení, na %, apiinvertu, takže jaký je skutečný rozdíl ceny je otázka. Těch včelstev nemám zatím tolik, že v případě nespokojenosti by mě měla nějaká finanční ztráta z rozdílu ceny mrzet. Aleš

rámky(souše)jsou pro včely jako sláma-podestýlka pro kozu apod., časem zjistíš ,že 4 laŤky stejné šířky,tlouštky (no vrchní dělám silnější takže 3 laťky)bez jakýchkoliv zářezů a složitostí bohatě stačí,no prostě maximální jednoduchost minimum práce,oko řemeslníkovo nepotřebuje ani mezerníky hřebeny apod.ten centimetr trefí a když ne, budto na kraji chybí místo pro další r.-velká vč.mez. nebo přebívá-malá vč.mezera,tak se to trochu porovná ,včelám to je šumafuk nějakej milimetr

Prelozeno volne, krmi v snuskovych pauzach cukrem ochucenym nejakou esenci bylin, keru ci stromu . V nasem chapani a snad to plati pro celou uni , tato produkce je mimo nastavena pravidla.
Casto nektere clanky na me pusobi dojmem skryte reklamy a v tomto pripade je to o to horsi ze firma vyzdvihnuta v tomto clanku dle naseho chapani jde ponekud jinou cestou.
----------------
Co to tak napsat do redakce - taky nemusí vědět všechno - alespoň se budpoui mít příště na co ptát? :-)

Jinak zajímavé - dosud jsem myslel, že v EU jsou stejné definice medu a že by se někdo na webu chlubil, že porušuje normy?
Zajímavé. :-)

Karel

Hodlám také přejít na nějaké takové krmivo.
-------
Taky.
Nejdřív jsem zkoušel na jaře pořídit oddělkům od stejného prodejce těsto - ale nebyl vyexpedován.
Tak to vyzkouším za rok :-)

Těsto pro oddělky mě zas tak nebolí. ALe se zájmem jsem propočítal nabídku od jiného výrobce co zainzeroval v Moderním včelaři. Nevím jak přesně se to psalo - Kellemann ??
Má zajímavou rabatovozu politiku. I různé obaly.
Hlavně u krmení pro oddělky v době kdy není moc času - zajímavé.
Takže jsem vzal 50 kanystrů část z cukru, část z obilí, na zkoušku.

Náhodou jsem potkal včelaře v NSR co tohle krmí od téhož prodejce už pět let.

Takže je to jen otázka času a kalkulace jeho ceny.
Samozřejmě - pokud bude akce bez omezení za 12, tak startuji auto. :-)
Děti to přes zimu rozpytlíkují do hoboků po 30kilech a pak se to v létě dá sdělat. Ale v sezoně se bavit rozbalováním sáčků - to je drahý čas.

Karel

>Pri Apinverte to by aj mohla byť pravda, pretože v tomto prípade včely tento roztok by nemali invertovať, ale čert nikdy nevie, či invertázia je naozaj spravená dokonale. Ešte sa spýtam, je naozaj Apiinvert pripravený z repéného cukru, lebo by to mohol byť aj kukuričný sirup.<
------------------------------------------------------------
Ano Tono, také já si myslím, že včely budou vždy pro zpracování zimních zásob dělat to co dělají s cukry již mnoho miliónů let. A je jim úplně jedno, zda se jedná o sladinu přinesenou z vnějších zdrojů, nebo námi rozpuštěný cukr, nebo jakoukoli jinou "náhražku" tedy i Apiinvert a to i přes veškeré "naše snahy" jim i sobě zpracování zimních zásob usnadnit. Včely návody a reklamní letáky na zázračná a velice výhodná krmení nečtou a tak ani neví, že mimo uložení do buněk to již nemusí dále zpracovávat. Čili, budou invertovat již člověkem takzvaně "invertované" krmivo. Pokusy s ivertovaným krmivem pro včely již probíhaly v osmdesátých letech minulého století. Byl to šlágr který však úspěch neslavil a také se neujal. Důkazem toho je skutečnost, že pokud by tomu tak bylo, tak bychom již nejméně dvě desítky let invertovanými krmivy zimní zásoby doplňovali. Další věcí je i ekonomika dodání zimních zásob. Vezmněme v úvahu, že na cukerný roztok potřebujeme na 1 kg cukru 0,67 l vody a získáme 1,29 l cukerného roztoku 3 : 2. Pokud vezmeme průměr cen cukru který nakupujeme mezi 12,- Kč až 22,- Kč a tento zprůměrujeme na 18,- Kč, tak máme 1,3 l roztoku za 18,- Kč + vlastní práci + energii na vlastní zpracování buď rozmícháním nebo rozvařením, dejme tomu suma sumárum za 20,- Kč. Někteří naši kolegové to pořídí i za méně. Kolik stojí 1,3 l Apiinvertu?? Kolik by za to bylo cukru? Musíme vzít také v úvahu důvěryhodnost výrobců a distributorů. Jsou to "obchodníci" a jde jim především o zisk. A pro zisk jsou ochotni udělat cokoli. Viz například uzeniny, které maso neviděly. Viz důvěryhodnost zaručeně pravých medů ze zemí EU i mimo EU v obchodních řetězcích... Ale možná se mýlím a výrobcům a distributorům křivdím. Kdo ví?? I zkušenost něco stojí. Když mě dnes někdo nabízí něco velmi výhodně, tak se ho ptám: "a co mě to bude stát"??? A lehkověrnost je tou nejhorší investicí.
JK

Apiinvert by měl být vyroben z řepného cukru a jestli je s tím štěpením při krmení cukru, tak jak píšete Anton, tak by mi z toho vyšlo, že krmení apiinvertem mě vyjde o 52 Kč dráž. Počítáno nákupní cena cukru bez energie a času na rozpuštění. No to by nebylo, zas až tak dražší. Za informaci děkuji Anton. Aleš

Dotace mě nezajímají, nebo přesněji k životu je nepotřebuji protože kvůli ním to nedělám a jestli to, že dotace nebudou sníží stavy včelařů a zůstanou jen ti co mají o obor zájem tak bych to vyděl jako pozitivní krok. Jeden z hlavních argumentů ještě stávajícího místopředsedy svazu při kritice nečinnosti ve věcech organizačních bylo, že svaz má nenahraditelný význam, aby včelaři dosáhly na dotace. Takže je jasné, že bez dotací a nebo jejich omezení a zároveň snížení stavu členů, by se představitelé musely víc snažit a v zásadních věcech, aby si získaly přízeň včelařů. Protože teď jsou členové jen na to aby platily příspěvky, a po zaplacení už nic a nikoho nezajímá, nikdo nemá odpovědnost za nic např. Včela Předboj. Jediné dotace, které k něčemu jsou, jsou ty evropské, které přispívaly na zařízení apod. A na tyto dotace nepotřebuji svaz, ty si může vyřídit každý sám přes Mze. Ostatní dotace, ty státní, nemají už takový efekt a spíš ve větší míře škodí. Aleš

A abych zjistil, kolik jsem dodal zimních zásob když jsem krmil cukrem, tak k dodanému cukru příčtu 18% vody a výsledek jsou zásoby na zimu. Takže prakticky 10 kg cukru= 12 kg apiinvertu. Ale jinak nic víc z praxe nepovím nemám to zatím vyzkoušené. Aleš

Prepáčte Aleš, ale to sú amatérske predstavy o určenie celkovej hmotnosti skutočne uložených zásob podľa vašej naivnej "hypotézy".
Nechcem sa rozpisovať,prestáva ma to baviť, tak len v krátkosti.
Spracovanie zásob z cukrového roztoku včelami, nie ja zadarmo, za všetko treba zaplatiť. Invertáza štiepenie repného cukru na ovcnú a hroznovú frakciu niečo stojí a to je zníženie skutočne získanej hmotnosti zásob, ktoré môžu včely konzumovať.

Pri podávaní cukru v presakovacích kŕmidlách (fľaše 3,6 litr.), cukor plus studená voda, je výsledok najhorší, včelstvo z množstva 1 kg repného cukru takto spracovaných zásob, získa 0,75 kg zásob a to i s tými obligátnym množstvom 18%-mi vody.

Pri podávaní cukru podaní 1kg cukru rozpusteným v horúcej vode, včelstvo získa len 0,9 kg invertovaných zásob a v tom je zahrnuté i tých 18% vody.

Na tom nezmeníte nič. Ak chcete naozaj dať včelstvu skutočných 10 kg zásob , tak musíte spustiť nie 10 ale min. 11 kg cukru a v tom bude i 1,8 kg vody. Pri presakovacích kŕmidiel dať naviac až 2,5 kg cukru.

Pri Apinverte to by aj mohla byť pravda, pretože v tomto prípade včely tento roztok by nemali invertovať, ale čert nikdy nevie, či invertázia je naozaj spravená dokonale. Ešte sa spýtam, je naozaj Apiinvert pripravený z repéného cukru, lebo by to mohol byť aj kukuričný sirup.

No to je jediné omezování, o kterém jsem psal a navíc je asi na místě. Pochopil jsem z toho, že Vám v tomto případě vadí spíše dotace na obnochu chovu včel?? To ale přece neznamená že je nutné pohřbít dotace jako celek.

Naprostou většinu své včelařké praxe včelařím buď v ochraném pásmu nebo těsně vedle něj. Jestliže se říká, že nejlevnější krmení je benzín, tak máte smůlu, protože není kam včely odvézt, buď je pásmo, nebo podezření, takže můžete nakočovat, ale už nemusíte vrátit se, a to pár let. Nemůžete chovat matky na prodej, ti co řeší prodej přebytku medu do výkupu z takového území mají smůlu, protože výkupci mají seznam katastrů s černým puntíkem a med je tím podezřelý, třebaže máte protokol o vyšetření, a tím je med nevykoupitelný. Takže cokoliv ze včel máte, máte na ozdobu domácnosti. Běžná praxe je, že včelaři z takových území snižují stavy nebo končí, že by to dělaly z rozmaru? Nevím co je na tom svobodného, když jste omezován kam se podíváte. Tomu lenivému a pohodlnému z davu co nechce přemýšlet protože to bolí je to jedno, ale Já jsem asi trošku jiná povaha. Aleš

"Většina má ráda pohodlí. To je skoro fyzikální zákon."
To je přímo základní fyzikální zákon a jmenuje se "princip nejmenšího účinku". Zjedušeně řečeno říká že věchny děje v přírodě probíhají tím nejjednodušším možným způsobem, tedy cestou nejmenšího odporu :-))

A vy včelaříte nesvobodně?? A jak to děláte?
Mě do toho nikdo kromě vetriny a manželky nekecá a to poskytování či neposkytování dotací nijak nezmění.Svoboda včelaření přece není o tom, zda jsou či nejsou dotace. Ale když je ruka otevřená, tak je nesmysl nebrat.

Není nic jednodušší než zastavit dotace. Jak jsem se několikrát přesvědčil tak i na ministerstvech jsou lidé ochotni ke změně. A nemusí tam člověk být ani jako zástupce nějaké organizace stačí vysvětlit stav věci. A teď v době škrtů! Ono to půjde a buď po dobrém nebo po zlém. Ale musí se prostě něco stát aby se dalo svobodně včelařit. Aleš

Hodlám také přejít na nějaké takové krmivo. Včelstva přibývají, cukrovar neprodá a tahat to ze supermarketů nejde popřád. Vše má určité hranice. Takže na příští krmení jdu do toho. Zatím si zjišťuji detaily složení a ceny. Obecně, ale mužů říct že levněji než cukr to nevyjde, ale je to co se týče pracnosti mnohem vhodnější pro větší počet včelstev. A z toho co jsem zatím zjistil o dávkování apiinvertu jde o to, že to má 20% vody, včely z toho odpaří asi 2%vody a výsledkem je čistá váha zásob na zimu kterou včelař dodal do úlu. A abych zjistil, kolik jsem dodal zimních zásob když jsem krmil cukrem, tak k dodanému cukru příčtu 18% vody a výsledek jsou zásoby na zimu. Takže prakticky 10 kg cukru= 12 kg apiinvertu. Ale jinak nic víc z praxe nepovím nemám to zatím vyzkoušené. Aleš

Mam obdobnou zkusenost jako Milan obcas nekde zarve bok hofmana - propolis
je mrcha - vubec uz nejsem presvedcen a nadsen z hofmannu tak jako kdyz to
bylo nove :-)) Ale je to i tim ze smrk se dobre stipe - vyrabim z odpadu
vseho druhu krom tezkych drev. Z olse mam par nastavku a zatim fakt dobre,
smrk se hodne stipe, pracuje, clovek az neveri. Olsove N jsou nenatrene
takze je otazka co zivotnost .

Lang. ramky jsem si vyrobne upravil, zjednodusil, puvodni Lang. ramek je
vyrobne neskutecne slozitej a pro NN dle me to nema opodstatneni, hlavne ta
horni loucka. Zkratka uz se stim nemazlim tak jak na zacatku, neni to
nabytek!

Karluv pripad utrzeni horni loucky jsem nezazil dokud jsem si neporidil
sponkovacku a nechtel zase setrit, celou jednu sponku 32mm :-)) Uvidime
co zas ukaze cas, ramky nelepim jen sbijim, nyni sponkuju. Dat osmikilo za
sponkovacku byla moje nejlepsi investice a to jsem neverici Tomas!

U tech hofmanu je zda se mi dulezite byt poradny a dbat na dorazeni ramku k
sobe, tedy pokud nechci tezit propolis a mit problemy :-)) Ono pak ty
ramky kynou jak testo az je jich plny nastavek...

T.H.

2010/11/12 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>

> Používám smrk a stává se mi, že se rozšířená část hofmanu po letech uštípne
> když rozpírám přitmelené rámky od sebe. Z tohoto důvodu by bylo dřevo z
> listnáče asi lepší.
> Milan Čáp
>
> Dne 12.11.2010 8:06, KaJi napsal(a):
>
> Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
>>
>> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
>> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
>> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
>> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
>>
>> Jaké má kdo zkušenosti?
>>
>> Karel
>>
>>
>>

Modrin rozhodne ze sve zkusenosti nedoporucim. Je moc tezky. A mozna ze je
i vecny. Ani jedno neni u mych vcel zadouci....

T.H.

Pokud má někdo známého truhláře či alespoň truhlářské vybavení, doporučuji
> na rámky modřín, ten vydrží déle, než lípa či smrk.

Precetl jsem si clanek v casopise "Moderni vcelar" kde je predstaven majitelfirmy SADECKI BARTNIK inz. Janusz Kasztelewicz.
Na internetu jsem si nalezl tuto firmu a s udivem jsem si precetl neco jineho, pro nas vcelare dbajici o kvalitu medu znepokojujiciho.
"W okresach bezpozytkowych pasieka produkuje takze ziolomiody- glogowy, alosowy , pokrzywowy i sosnowy."
Prelozeno volne, krmi v snuskovych pauzach cukrem ochucenym nejakou esenci bylin, keru ci stromu . V nasem chapani a snad to plati pro celou uni , tato produkce je mimo nastavena pravidla.
Casto nektere clanky na me pusobi dojmem skryte reklamy a v tomto pripade je to o to horsi ze firma vyzdvihnuta v tomto clanku dle naseho chapani jde ponekud jinou cestou.