Včelařská konference

>Tak to Vás zklamu, o to vůbec nejde. Cílem není roztoče vyhubit - mají stejné právo na život jako Vy nebo já.<
------------------------------------------------------------
Promiňte, původně jsem vůbec neměl v úmyslu zasahovat, ale toto mi něco připomíná. Nebo je to podobnost čistě náhodná? Že bychom nově zřídili u uřadu vlády komisi (dříve ministerstvo) pro práva kleštíků ;o))? Nic ve zlém. A rozhodně to není ani rasizmus. To jsou jen špatné zkušenosti z hnědého Mostecka - tím mám na mysli i hnědé uhlí ;o)).

Já osobně bych rozhodně nebyl proti tomu, kdyby každý parazit žil se svými zvyky a kulturou pouze v hranicích své původní domoviny. Proto, kdyby byl nalezen bezpečný prostředek který by tomu napomohl, přivítal bych jej s otevřenou náručí a vůbec bych se neohlížel na práva kleštíků ani jiných, kteří parazitují v teritóriích nedobrovolných hostitelů...

Příroda by si s tímto konkrétním parazitem na včelstvech poradila již dávno. Včelstva kleštíkem napadená by postupně vymřela. Se včelstvy jako hostitelem by na stejném území vymřel i jejich nevítaný host. Po čase by opět došlo k pozvolnému zavčelení "savan" z území kde včelstva tímto parazitem napadena nebyla. To by však do toho nesměl kecat člověk. Snad až budeme všichni Kefusové a budeme ochotni a schopni platit pokuty za porušování veterinárního zákona, jinak než přes peníze se s námi veterina v tomto případě ani bavit nemůže, dojde k tomu, že nám včelstva vymřou a po čase si pořídíme jiná. Zatím je to na ilegálních výzkumnících hledajících varroatolerantní včelu a na chemii u ostatních. Samozřejmě nepochybuji o vědcích a vědeckých pracovištích, které se touto problematikou seriózně zabývají. Ona taková Nobelova cena ... Nebo se snad mýlím??

Př. Klímo, já si myslím, že přece jenom v základu jsme se shodli, chemie není na věčné časy, selekce včel má význam a pro doplnění, kde chybí výzkum tam to kulhá na jednu nohu neli na obě. Ale já musím být v první řadě chovatel a řešit situaci teď a snažit se předpovídat co bude. A kolikrát dělat i věci co nechci, ale musím. A někde na začátku této debaty bylo, mnou myšleno aby se zespodu zatlačilo na ty nahoře a rozhýbalo se ve věcech kolem nákaz ne jenom kolem varroa. Aleš

http://www.uschovna.cz/

bere jenom 300M, ale třeba se ten soubor s pomocí zipu nebo raru smrskne

Zdravím kolegové.
Potřeboval bych rychle uložit jedno video z vytáčení pro jiného kolegu aby si to mohl stáhnout.Obsah je asi 380Mb.Zkoušel jsem to na letecká pošta ale vejde se tam jen 160Mb.Nevíte o něčem kde se ty data dají uložit tak aby si je druhý na jiném konci republiky mohl stáhnout?

To Aleši se obávám ještě nedokáže nikdo, víc toho stále nevíme než víme. Jen mám pocit, že se opravdu bavíme o ničem - at už schopnosti včel budeme nazývat jakkoliv, mě se líbí asi nejvíc VSH chování, tak se systémem chemických razií nemáme prakticky šanci cokoli v tomto směru dělat, to se neshodnem. Není to tak jednoduché, mimo jiné o účinných látkách, které už na tlumení varroozy používáme téměř třicet let toho víme do důsledků velmi málo. To nejsou látky přenostně určené pro včely, jsou to látky, které se v oné době, když se k nám roztoč dostal, využívaly u jiných hospodářských zvířat. Jsou to ty, které jen splnily velmi z dnešního pohledu povrchní zkoušky na toxicitu - laicky řečeno nezabíjely včely samotné. Ale např. o metabolizaci těchto látek a dalších důsledcích se toho vědělo pomálu - nejen, že nebyl čas to řešit, ale ani dostupné technologie a znalosti. Dnes je máme, ale už bohužel zase nemáme základní výzkum, který by to řešil. Zbyl nám to především v této oblasti výrobce léčiv, to se ale nadá nic dělat, nic proti kolegům z VÚVč, základním výzkumem eneí lehké se uživit. Jde o to, že tam, kde na to peníze a lidské kapacity mají se zkoumá třeba jen základní efekt při posouzení těchto látek ohledně vlivu např. na imunitní systém plodu a dospělých včel. Už jsem o tom psal. V té době se ani moc nevědělo, jak imunitní systém hmyzu funguje. A těchto oblastí je více, kde chybí informace a bohužel se je asi už nedozvíme, protože v zemích, které by na to měly už jim pomalu odzvonilo a tady na to nemáme ani finance ani pracovníky. Snad se nám to s kolegy povede změnit.

Př. Klímo, jaký má vliv, sebe víc rezistentní roztoč na varroatolerantní včelu? Včela není chemie. Já jsem nikdy neodmítal myšlenku nějaké selekce na zlepšení stavu. Sám se tímto směrem snažím už několik let a nikoho od toho neodrazuji, ale naopak, a nerozhodl jsem se pro to až v roce 2007, ale asi o pět let dřív. Ale nebudu u toho trápit včely nepřiměřeným stavem roztočů, takže je ošetřím. A čím víc se tomu věnují, tím míň věřím tomu že jde o toleranci, ale spíš jde o projev nějaké agrese a včela roztoče jednoduše z úlu vyhazuje. Soudím podle toho co nacházím na podložce před letákém. Takže jestli chcete odborně slovíčkařit, tak zvažte používání slova varroatolerance, jestliže, nedokážete prakticky vysvětlit celý princip tolerance uvedený do praxe. Aleš

Tak to Vás bohužel budu muset zklamat, o změnu zatím nikdo z tvůrců naší metodiky zájem nemá, byli by sami proti sobě. Škoda jen, že se nepovedlo tehdy ponechat VÚVč ve státních rukách, soukromé firmě se ani nedivím, jak postupuje, nemá na výběr. Proto kolem toho děláme s PSNV a dalšími např. L.Dvorským takový humbuk, protože je to u nás ilegální a rádi bychom se dopracovali alespon k diskuzi, jak to zkusit...alespon třeba v rámci klinické studie v menším měřítku, ale i k tomu je ještě dlouhá cesta, přesto jsem optimista a nechci to hned vzdávat.

Aleš Molčík napsal:
Roztoč není infekce se, kterou když budu přicházet do kontaktu, tak si vytvořím protilátky. Aby bylo možné nějaké zásadní rovnováhy dosáhnout musela by naše včela zvládat to co umí včela indická, protože roztoč není tolerantní ani ke svému původnímu hostitely. A jaký je rozdíl jestli použiji chemii, spočítám spad a u těch větším spadem vyměním matku a nebo včelstva neošetřím a nechám roztoče ať se namnoží a včelstvo uhyne? Já v tom rozdíl vidím. Já použiji chemii, vytvořím stejné podmínky a co "neprojde sítem" tak vyměním matku, jinak řečeno zlikvidují její genetické dědictví které nepošle dál. Vy čekáte až včely uhynou. Výsledek přerušení nevhodných genů stejný, s jedním rozdílem já nepřijdu o včely a netrápím včely chovem mrzáků než včelstvo uhyne. A to jsou dvě cesty a já od toho čekám nejspíš víc. A zkuste si něco zjistit z praxe v jiných zemích, kde organizace ošetřování není a nebyla, co já mám informace tak nějak ten tlak roztoče na toleranci včely nijak zásadně se neprojevil. Aleš

Výsledek Vašeho postupu nebude v žádném případě stejný - neboť vybíráte geny podle nějaké svojí metodiky. Jenže jak víte, že je tato metodika správná? Jak víte, že rušíte pro Vás nevhodné geny?
Pokud nechám včelstva svému osudu, nevybírám podle svých kritérií, ale vybírá za mě příroda podle jejích zákonů. Zohlední se zde neskutečné množství vlivů, o kterých se nám mnohdy ani nezdá.
To jsou dost zásadní rozdíly.

Milan Čáp

Myslím, že šlechtění, jak se o tom zde někteří zmiňují, není ilegální. Místo kritiky a hledání opozice vůči VÚVč by bylo lepší navázat s ním spolupráci, jistě by ji uvítal.

R.P.
A ty informace ze zahraničí máte př. Klímo doufám z nezávislého zdroje a ne jako propagaci těch co šlechtí a nebo jejich spolupracovníků?
-------------------------------------------------------
Já tady vůbec nehodlám propagovat někoho a vozit si od něj matky. Naopak bych byl rád, kdybychom se do něčeho pustili sami. Informací i v odborném tisku je za poslední roky hodně.
-------------------------------------------------------
R.P.Jestliže jsou na tom někteří líp, tak se logicky dostaví jejich převaha, tedy za předpokladu že nebudete šlechtit roztoče.
------------------------------------------------------

No a to tu přesně jde, roztoči s geny kodujícími schopnost rezistence vůči syntetickým pyretroidům mají obrovskou výhodu a logicky se dostaví jejich převaha jak píšete.
Je otázkou, jestli jsem si sami nejlepším systémem neodoudili většinu včelstev na našem území k zániku až nám chemikálie dojdou. Ale budme v klidu - snad dřív jak za 20 let se tak nestane, tak nač se trápit, lépe je říkat, že nemáme čas. Chce to systém samozřejmě i při výběru a šlechtění - pak i malý včelař má velkou platnost. U tlumení varroózy také neříkáme, že ošetřovat u menšího včelaře nemá smysl a ošetřovat by měli jen ti větší...
Doufám jen, že jednou neskončíme jako v USA a nebudem si muset nechat dopravovat pakety letecky z Austrálie, aby nám tady včelky něco opýlily. Ale co jak to máme v nátuře, není čas, nikde to nefunguje, tak proč se snažit...on to třeba někdo za nás vyřeší.
Lepší řešit tu spokovačky - mimochodem díky T.Heřmanovi za tip, už jim mám doma, už aby bylo jaro :-)

"Přítel Radim má spíše zkušenost s chovem těch deseti až patnácti včelstev, nebo se sto? Chci se tě zeptat, kolik jich máš. Možná jsi to už někdy psal, ale při mém občasném navštívení těchto stránek jsem to asi přehlédl."

No, spíš zkušenosti s tím menším počtem. Kdysi po roce 1990 jsem se rozmýšlel a možnost zvýšit počet včelstev na stovky jsem zavrhl, protože bych veškerou práci musel dělat na pronajatých pozemcích. Na zahradě uprostřed vesnice mám kapacitu přezimování pro 15 - 30 včelstev a přes léto 5 - 10 včelstev. A přes tyto počty momentálně neplánuji jít, zatím plánuji akorát do nějakého tohoto počtu včely stabilizovat.

Stonjek napsal:

>Lépe bych to vyjádřit neuměl.
>Já tu stovku zhruba mám, proveditelné by takové šlechtění bylo, ale není čas.
>V podstatě mě ani nic k tomu netlačí, protože chemie asi 25 let spolehlivě funguje a důkaz je jasný.
>V r. 2007 jsem nepřišel ani o jedno produkční včelstvo. Gabony jsem tam dal asi 10.7. V naší oblasti to bylo o fous. Chtělo to asi o 10 dní dříve. 10 Dní později by to bylo celkově v ..... .
>Myslím, že po tomto roce má každý soudný včelař minimálně na rok dopředu léky ve skříni a na nikoho kromě sebe nespoléhá. Zdraví R. Stonjek
...........

Máme dogma:
- léčiva fungují a metodika je dobrá.

Z 30% úhynů v roce 2007 potom plyne logicky závěr - 30% včelstev bylo ošetřeno v rozporu s metodikou a tito včelaři jsou lajdáci.

Otázka je, jestli to dogma je pravdivé?

Navíc je otázka, jestli je to až tak důležité?

Pokud totiž bude většina z nás tvrdit, tak jako já ještě nedávno, že na rušení neodolných včelstev a výběr odolnějších nemám čas - a taky proč to dělat, když nemám úhyny, potom to svědčí o dvojakém přístupu - chtěl bych mít odolná včestva, ale neudělam pro to nic, protože čas věnuji jiným včelařským problémům.
Ať se tím zabývají ti, které já budu potom označovat za lajdáky, protože mi šíří roztoče do mých perfektně ošetřených včelstev.
Ti aktivnější můžou ještě na takové posílat komise a zakazovat jim včelaření.
Možná jsem to vygradoval až příliš, ale je dobré si uvědomit, že nikdo z nás není mimo problém. Pokud jde probolém řešit výběrem odolnějších včelstev, potom když to nedělám, jsem součástí problému.

RK

Lépe bych to vyjádřit neuměl. Já tu stovku zhruba mám, proveditelné by takové šlechtění bylo, ale není čas. V podstatě mě ani nic k tomu netlačí, protože chemie asi 25 let spolehlivě funguje a důkaz je jasný. V r. 2007 jsem nepřišel ani o jedno produkční včelstvo. Gabony jsem tam dal asi 10.7. V naší oblasti to bylo o fous. Chtělo to asi o 10 dní dříve. 10 Dní později by to bylo celkově v ..... . Myslím, že po tomto roce má každý soudný včelař minimálně na rok dopředu léky ve skříni a na nikoho kromě sebe nespoléhá. Zdraví R. Stonjek

V přírodě mají věci hlavně návaznost a ne nepochopitelnou složitost. A ty informace ze zahraničí máte př. Klímo doufám z nezávislého zdroje a ne jako propagaci těch co šlechtí a nebo jejich spolupracovníků? Jsou dva druhy spadu, přirozený-v sezóně bez léčiva a spad po ošetření. A dva údaje už je možné porovnat. A často je to tak, že včelstvo s lepším spadem v sezóně, má po ošetření spad horší, takže s roztočem si neví rady, a z takového včelstva se matky nechovají. A s viry jsem se setkal také, jak přišly tak odešli a ve spojení s roztočem by to bylo určitě horší. Jak chcete v praxi zajistit, aby ve včelstvu převládli roztoči s menší populační dynamikou? Jestliže jsou na tom někteří líp, tak se logicky dostaví jejich převaha, tedy za předpokladu že nebudete šlechtit roztoče. Jenom aerosol nic nevyřeší, chce to systém a kombinaci metod. A zimní měl na vyšetření neřekne nikomu nic, důležité je sledovat včely a hledat souvislosti tak jak je tomu v přírodě. Aleš

Přítel Radim má spíše zkušenost s chovem těch deseti až patnácti včelstev, nebo se sto? Chci se tě zeptat, kolik jich máš. Možná jsi to už někdy psal, ale při mém občasném navštívení těchto stránek jsem to asi přehlédl. děkuji za odpověď, Michal

No, ono by včelaři možná šlechtili. Jenže u včelaře s 10 - 15 včelstvy by nějaké objevení včelstva odolnějšího k roztočům byla spíš náhoda. To by nebylo u včelaře s řádově 100 včelstvy, jenže tam vybírání odolných včelstev a jejich preference v rozchovu sníží výnosy a zvýší pracnost. A kdo to těm včelařům zaplatí, když včelstva jsou jejich živobytí aonise musí chovat ekonomicky?

Já to vidím takhle: Je poměrně spolehlivá metoda jak udržet zdravotní stav včelstev OK. Stačí dodržovat metodiku léčení, která je asi každým rokem naprosto blbuvzdorně popsána ve Včelařství. Tam se přece nic nepíše o necitlivém lití chemie do úlu,ale je to o tom, co dělat, když... No a právě s tím jsou největší potíže, protože je to o zodpovědnosti a správném rozhodování. Kdo v r. 2007 této metodiky poslechl a řídil se jí přesně tak jak byla vydána v dostatečném předstihu a s velkým varováním ve Včelařství, o včely nepřišel a zažil velmi dobrou sezonu. Žel to % včelařů kteří tak postupovali bylo překvapivě nízké. Kecy proč někomu uhynuly včely a že on za to nemůže jsou v podstatě lží, jejíž autor ztratil soudnost a věří tomu. Diskutovat o tom je v podstatě škoda času. Přesto ale myšlenka šlechtění včelstev na odolnost se mi líbí. Jen by se o tom muselo přestat žvanit a plošně pro to něco dělat. Např. v létě neléčit a v podletí po první fumigaci počítat a rozchovávat ta včelstva s nejlepšími výsledky a nezapomenout při tom na med. Muselo by se v každé organizaci o toho zapojit několik včelařů těch největších a cpát pod tlakem kolem sebe alespoň zavíčkované matečníky, ale to už jsme v podstatě u neproveditelných teorií, zvl, když z ÚV ani z VÚ nám nijaká aktivita nehrozí. Přiznám se, že ani já bych se nezapojil, není čas. Dále se mi líbí myšlenka, že prvnímu chovateli, který přesvědčivě takový materiál veřejnosti dodá by měl být vyplacen větší obnos, jako uznání za to, co pro nás ostatní lenochy udělal. Přimlouval bych se za šestimístnou cifru. Takže stojíme li oběma nohama na zemi musíme si přiznat, že nic převratného na roztoče dodnes nemáme a střízlivé užívání chemie podle schválené a osvědčené metodiky je stále nejspolehlivější! Věřte mi, že sám bych si přál, aby tomu bylo jinak!!! Zdraví R. Stonjek

"PavleN křížení plemen , které Dr. Kefuss ke svému cíli potřebuje má jeden problém, kvůli kterému je ve Francii zakázáno chovat včely v zástavbě. Tyto včely mají let směřovaný zadečkem do předu. A o tom, podle zpráv psaných před sto lety, se už přesvědčily i naší předci včelaři kteří si vozili sem vlašky tehdy jim říkaly zlatušky. Takže k varroatoleranci se dopracujte raději selekcí kraňky. A přeji Vám v tom hodně úspěchu. Aleš"

Zvýšení divokosti včel po zkřížení různých málo příbuzných chovaných linií je přece úplně normální jev. Daný tím, že pro přirozeně žijící včelstvo v přírodě je napádání "zvířete", které se v blízkosti včelstva zastaví a poflakuje se tam, v podstatě kladná vlastnost, která omezuje napadení, vyloupení a zničení včelstva. Zvláště přes zimu.
Včelař přirozeně vybírá klidná včelstva, takže z hlediska divokosti brakuje dominantní geny divokosti a převládající recesivní geny divokosti. Ale stále má v těch chovaných včelách skryté nepřevládající recesivní geny divokosti. Ty se projeví až po zkřížení s jinou linií, která , i když je taky vyšlechtěná či vybrakovaná na divokost, stále má v sobě ty skryté recesivní geny divokosti. Jejich zkřížením příslušné recesivní geny převládnou a některá včelstva z toho zkřížení jsou potom prostě divoká jejich jejich přirozeně žijící předci.

Komerční chovatel matek na prodej potom kříží jednotlivé linie v podstatě stejně jako někdo, kdo takzvaně nechá včelstva "zbastardizovat" . Rozdíl je jen ten, že je kříží o trošku víc cíleně a hlavně potom po křížení, než začne z toho křížení prodávat matky, pár let včely vybírá a brakuje ty divočejší. Nebo ty s jinými nevhodnými vlastnostmi. Jiný rozdíl není. A chovatelé matek na prodej křížit různé linie musí, nemohou rozchovávat pořád tu stejnou, jinak po nějaké době dojde k příbuzenské degeneraci linie.

"Roztoče dovezli soudruzi ze SSSR z Asie když převážely včelstva přes hory a doly, které tvořily přirozenou bariéru a zabraňovaly šíření včele indické, původnímu hostitely VD. Tak se dostal roztoč do Evropy a to s přirozeným vývojem přírody nemá nic společného to si jen člověk evropský nasadil brouka do úlu a do hlavy. Chemie do úlu, nebude na věčné časy je jasné. Ona rovnováha, kterou tu Pavle popisujete mezi parazitem a hostitelem je v přírodě normální a funguje. Ale naše včela má původní parazity, kteří se nechovají ke svému hostitely tak agresivně jako VD. Všichni původní parazité umožňovaly včele jednu základní věc a to zdravé potomstvo. Jestli máte představu na jakém biologickém principu by měla tolerance fungovat, tak mi to prosím technicky popište."

No, oni v šíření varoa mají i prsty "soudruzi" z tehdejšího Západního Německa, jejich výzkumný ústav si přivezl včely s roztočem tuším z Kavkazu nebo snad dokonce z Indie. A zjistili to až tehdy, když v okolí ústavu začaly hynout včely a kdy už bylo pozdě šíření roztoče zastavit. Takže Němci měli varoa mnohem dříve než kdo jiný v Evropě. Zrovna na našem území se potom v 90 letech minulého století potkala vlna roztočů šířících se ze západu s vlnou roztočů šířících se z východu a jihu ( přes Bulharsko, protože bulhaři tuším taky dováželi včely z Kavkazu)

Co se týká napadení populace novými, dosud neznámými parazity, to se děje běžně i v přírodě. A bez působení člověka to má vždy standartní průběh, prudké úhyny a propad množství jedinců na zlomek původního počtu a potom, jak se přirozeným způsobem přežívají v populaci jedinci odolnější k parazitovi, zase pomalý vzestup počtu jedinců. Ustálený stav je potom ten, kdy i tento nový parazit likviduje pouze jedince už nějakými jinými vlivy oslabené, nemocné atd, zdravé nijak neomezuje a neohrožuje.
Ovšem někdy se stane, že po napadení novým parazitem poklesne populace pod početní stav, ze kterého je ještě schopna se zpátky namnožit. U včelstev by to byla koncentrace 1 včelstvo co pár desítek kilometrů. Kdy by matky byly oplozovány výhradně trubci ze stejného včelstva a docházelo by tak k příbuzenské degeneraci a k vyhynutí. ( nebo naopak k vzniku nové variety včely až nového živočišného druhu)

To je stejná blbost jako myslet si, že každodením pojídáním antibiotik se zbavíme bakteriálních onemocnění, nebo dehelmintizací škrkavek u psa. To se na mě nezlobte, s tím nesouhlasím. Ale co, léčiva Vám zatím fungují, tak at vlci štěkají a jeďte s karavanou dál. Nic ve zlém, nemyslím to osobně, před několika lety jsem se na to díval podobně, než jsem začal včelařit, mějte se.

Tak to Vás zklamu, o to vůbec nejde. Cílem není roztoče vyhubit - mají stejné právo na život jako Vy nebo já. Že nemáte právo kritizovat? A kdo ho u nás má? Není zatím žádná opoziční instituce vůči VÚVč, která by to nezávisle byla schopna posoudit a naši metodiku upravit, aby bylo možno šlechtit účelně a legálně. Je to na nás na včelařích, nikdo jiný to prozatím za nás nudělá...ale pokud jsme všichni spokojeni s tím jak to je, tak budiž.

... Vrátil se nám Streit. Teď se jmenuje Molčík! ...

zdenek

"A řekl, že v ČR úplně vymizela roztočíková nákaza po tom co se začala včelstva ošetřovat proti varroaze. Kdo by to před válkou řekl, že vymizí nějaký parazit který v té době způsoboval také nějaká procenta ztrát. Tak proč se u VD spokojit s málem kterou nabízí tolerance?"

Vymizení roztočíka přesně odpovídá příslušným nákazovým teoriím. Roztočíkovi se objevil jiný konkurent parazit s řádově mnohem vyšší agresivitou ke včelám než roztočík a s citlivostí na stejná léčiva. A k němu se aplikovala řádově mnohem agresívnější léčba než byla kdysi léčka Befem na roztočíka. Takže zatímco léčba proti varaóze roztoče varoa jen omezila, takže v podstatě každý rok začínají s množením znova, u roztočíka stejná léčka roztoče vybila pod počet, kdy se mohli vůbec rozmnožovat a aspoň udržovat tak populaci, takže roztočíci vymřeli.
U varaózy by to možná bylo podobné, střelím, kdyby každý týden od března po listopad se každé včelstvo fumigovalo, během několka let by se povedlo zbavit varoa i u neléčených ulétlých rojů.

Nemám oprávnění kritizovat správnost předepsané metodiky léčení, ani se vyjadřovat k případným genetickým metodám, neprovádím ani monitoring spadu. Hlavní problém v rozdílnostech množství výskytu VD, který uvádíte, vidím v nedodržování předespané metodiky léčení, a to požadovaných odstupů léčení a hlavně teplot. Fumiguji v říjnu a listopadu, poslední oštření v prosinci jsem musel aerosolovat kvůli teplotě pouze dvakrát(včelařím ve 280 m.n.m), vzorky měli neprohlížím. Zatím jsem v nich vždy měl průměr pod 3 VD na včelstvo. A co je "vytracení" včel na podzim rovněž neznám.
Přeji Vám, abyste selekcí dosahoval stále lepších výsledků. Abyste dosáhl 0 u všech, to by ale chtělo mít včely někde na pustém ostrově.

Myslím, že se na věc díváme každý dost jinak. Já k tomu nepřistupuji tak technokraticky, v přírodě je vše mnohem složitější než 1+1 jsou 2. Mám naopak informace ze zahraničí, že se daří šlechtěním zvyšovat míru varroatolerance, tam kde to dělají na úrovni. Zejména těch vlastností, které jsou odpovědné za VSH znaky. Otázka je jestli Vaše inforamce nepocházejí přefiltrované z našeho výzkumného ústavu. Dokud bude u nás systém nastavovat výrobce léčiv, nic se oficiální cestou samozřejmě dít nebude. Zásadní pro mě nepochopení Vašeho přístupu je to, že nejste při soustavné aplikaci akaricidů schopen odlišit populaci samiček, která zbyla po léčení od snížení počtu vlivem úrovně varroatolerantních znaků. Ani nemluvě o tom, že neméně důležitá je odolnost včelstev vůči virům a to musí jít v ruku v ruce s roztoči, zejména při vyšších počtech kleštíků, jinak jsme opět ve slepé uličce - šlechtíme linie virů, kterým stačí i malý počet vektorů - roztočů ve včelstvu. On totiž posun v genetice je nutný na obou stranách, jinak je to k ničemu. Na jedné straně dochází k vývoji regulačních mechanismů u včel samotných, na straně druhé výběr, který já mám na mysli umožňuje množení populací roztočů, kteří nejsou tak agresivní ve své strategii množení. Trvalou snahou vybíjet roztoče na nulu máme nastavenu velmi trvdou selekci pouze na stranu roztoče a nutíme je fixovat ve svých populacích velmi kvalitní geny - ty které jim zajistí odoslnost vůči syntetickým akaricidům a zajišťující velmi agresivní chování a množení v době mezi ošetřeními - a to je právě doba od jarního ošetření po podletní.Myslíte že i při snažení vybíjet roztoče na nulu se Vám to aerosolem povede? Myslíte, že to poznáte z vyšetření zimní měli, že nic nepřežilo? Dokud toto nebude dotaženo samozřejmě ad absurdum až k tomu, že včelstva utratíte po aerosolu a vyšetříte všechny včely smyvem na přítomnost samiček, nemáte žádnou jistotu ze tam nejsou. A tento latentní počet se může pomalu s léty zvyšovat. Takže opakuji již ohranou písničku, jejíž text však bohužel mnozí čeští včelaři chápat nebudou - přestaňme šlechtit roztoče a začněme šlechtit včely!

Roztoč není infekce se, kterou když budu přicházet do kontaktu, tak si vytvořím protilátky. Aby bylo možné nějaké zásadní rovnováhy dosáhnout musela by naše včela zvládat to co umí včela indická, protože roztoč není tolerantní ani ke svému původnímu hostitely. A jaký je rozdíl jestli použiji chemii, spočítám spad a u těch větším spadem vyměním matku a nebo včelstva neošetřím a nechám roztoče ať se namnoží a včelstvo uhyne? Já v tom rozdíl vidím. Já použiji chemii, vytvořím stejné podmínky a co "neprojde sítem" tak vyměním matku, jinak řečeno zlikvidují její genetické dědictví které nepošle dál. Vy čekáte až včely uhynou. Výsledek přerušení nevhodných genů stejný, s jedním rozdílem já nepřijdu o včely a netrápím včely chovem mrzáků než včelstvo uhyne. A to jsou dvě cesty a já od toho čekám nejspíš víc. A zkuste si něco zjistit z praxe v jiných zemích, kde organizace ošetřování není a nebyla, co já mám informace tak nějak ten tlak roztoče na toleranci včely nijak zásadně se neprojevil. Aleš

Já Vám Aleši přeji ať jednou nemusíte včelařit v oblasti, kde je již dnes problém s účinností Gabonu PA92. V podmínkách oblasti, kde není vyjímkou nárůst populace ve včelstvu i po jarním ošetření dle metodiky na stavy, které jak jsem četl u Vás dosahují asi tak součet jednoho stanoviště po fumigacích, je situace trošku jiná, než na co jste asi zvyklí..tam už pobíháním s Varidolem a vyvíječem aerosolu mnoho nezachráníte. Proto prosím buďme společně k sobě tolerantní a respektujme i jiné snahy. Pokud budeme pokračovat v metodice, která se nyní stále prosazuje máme do budoucna dle mě dvě základní jistoty - problémů s účinností léčiv bude pomalu přibývat a o nějakém šlechtění včel na varroatoleranci si můžeme nechat zdát. Doufám, že si opravdu z nás nikdo nemyslí, že pokud se budeme snažit vybít každou sezonu roztoče v našich včelstvech na nulu, dosáhneme odchovem od včelstev s nejnižšími spady nějakého pokroku - to je opravdu pitomost. Naopak pouze při větším infekčním tlaku je možné včelstva posuzovat a testovat. Trendem v mnohých přístupech při regulaci parazita u vícerých zvířat je naopak velmi důležitá zásada nikdy nepřerušit kontakt parazit-hostitel. Jen při stálém tomto kontaktu lze umožnit včele a roztoči vzájemnou existenci.
Víte, to že člověk přichystal včele takovou evoluční pochoutku je také součástí přírodních cyklů. Měli bychom si ale chybu uvědomit a umožnit včelám se s tímto parazitem naučít žít. Zatím se většinou všemožně snažíme jim tuto snahu znemožnit, jak jen můžeme - prakticky ve všem, jak se včelstvy zacházíme...včelky mají můj nesmírný obdiv, že mají stále vůli bojovat, nezbývá než se jako vždy přírodě s pokorou poklonit...

Rámky sponkuju 40mm - mám hofmany, výška 30cm... dávám jednu sponku na spoj
sponky 32mm by asi byly malinko vhodnější, držet to bude asi stejně, jen
se bude méně stávat, že sponka vyjede mimo rámek ven...

Jak má člověk sponkovačku, tak s ní dělá vše možné a taky zjistí že by
potřeboval delší sponky sem, kratší támhle, tak když sem objednával nové
sponky na rámky, vzal sem si i do rezervy od každé velikosti/délky jedno
balení - ušetřil sem za poštovné :) a jsem vyzbrojený nejen na rámky,
ale i na ostatní.

s pozdravem

petr j.



Jiří napsal(a):
> Děkuji všem za jejich příspěvky k tématu sponkovačka. Dnes jsem objednal
> sponkovačku Gude, kombi set. Jak dlouhé spony je třeba použít ? 22 mm, 32
> mm nebo 40mm ? Domnívám se, že 32 mm je dostačující, Kolik spon (1 nebo 2)
> dáváte na jeden spoj?
>
> Díky Jiří
>
>

Myslím, že jsem parametry medárny četl v publikaci z Dolu, asi s názvem produkce kvalitního medu za cenu 25 kč http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/05/cenik-01072010-upraveny-listopad.pdf s pozdravem Mike

AM:
Karle, já jsem nikdy tady o nějakém přenosu roztoče nemluvil a o přenosu na podzim kdy včely lítají minimálně už vůbec ne.

To pak promiň, tak nějak jsem to pochopil. :-)

Přeji hodně úspěchů. Aby nám to vydrželo.

Karel

To ano Pavle, výběr vlastností atd. zlatuškám prospěje vždy.

Karle, já jsem nikdy tady o nějakém přenosu roztoče nemluvil a o přenosu na podzim kdy včely lítají minimálně už vůbec ne. To už jste druhý co mi to tu vkládá do textu. Takže počítám s roztoči co se budou množit v úlu a s těmi co "přiletí" z venku v sezóně. Já mám stanoviště v lese, kde všichni předpokládají spoustu dutin s roji, ale nikdy jsem žádný extrém několika set kusů roztočů neměl ani u jediného včelstva. Poctivě spad po první fumigaci tu počítá většina, ne všichni, takže i to je téma na schůzích. A nízký spad ve včelstvu, není pořád důvod přestat s manévry. Až budu mít prokázané že jsem na nule u všech, tak toho nechám. Dokud je ve včelstvu jediný roztoč schopen množit se, tak nějaký pocit uspokojivého stavu a úlevy v postupu by vrátil stav na začátek. A čím míň roztočů, tím také menší možnost rezistence podle počtu těch co přežijí, než ve včelstvu kde se ošetřuje jen někdy a přežije aplikaci větší počet roztočů. Víc roztočů nese větší množství variant genetických možnosti. Rozestup mezi aplikacemi je přece jenom nastaven podle vývoje roztoče a včel. Komisionální léčení může někoho obtěžovat, nejvíc ty léčitele co to obchází, ale bohužel, je to někdy jediný způsob jak se ošetření dostane i k těm, co mají včely, že je mají. Aleš

Zaujala mě jeho metoda - vybrat včelstva s dobrými užitnými vlastnostmi a dobrým hygienickým chováním, nechat je bojovat s roztočem a dál množit ty nejúspěšnější. Bez nejakých dalších předpokladů a teoretických závěrů, jak by to asi mělo nebo nemělo být.
Určitě něco takového půjde praktikovat i s našimi zlatuškami.

ZAL (obdoba grifina) používám již 3 rok, první roky jsem prováděl porovnání s fumigací a areosolem výsledky byly stejné ne-li lepší ve prspěch grifina. Letos spad téměř nulový. Jednoduchost práce a rychlost se nedá porovnat, za 4 hodiny 100 včelstev s přejezdy mezi včelaři.
Josef

PavleN křížení plemen , které Dr. Kefuss ke svému cíli potřebuje má jeden problém, kvůli kterému je ve Francii zakázáno chovat včely v zástavbě. Tyto včely mají let směřovaný zadečkem do předu. A o tom, podle zpráv psaných před sto lety, se už přesvědčily i naší předci včelaři kteří si vozili sem vlašky tehdy jim říkaly zlatušky. Takže k varroatoleranci se dopracujte raději selekcí kraňky. A přeji Vám v tom hodně úspěchu. Aleš

Když to vydrží a já budu moci potvrdit nulový spad i během sezóny aspoň v některých včelstev. Tak bych mohl s trochou nadsázky i prohlásit, že jsem na začátku konce VD na mé včelnici. A to díky kombinace dvou metod. A když to nevyjde a spad bude, což je pravděpodobnější možnost ke které se přikláním, tak mají aspoň moje včelstva míň roztočů na startu nebudu je tolik zatěžovat. Aleš
--------
To ti nikdo nebere. Sám pevně věříš v účinnost přípravků i jejich aplikace.
Tak si spočti, kolik tam máš roztočů na začátku léčení a vyjde ti, kolikrát potřebuješ léčit.

A na základě těchto počtů ti určitě vyjde nepravděpodobné, že by se zbylí tři roztoči dokázali v listopadu či prosinci šířit ze včelstva do včelstva. A pokud, tak by zdvojnásobili stav ze 3 do na 6. Tedy pořád dost málo, aby stačilo přeléčit kdykoli podruhé a nemusíš dělat manévry se současným útokem ze všech stran za úsvitu.

Když tak věříš v nebezpečí přenosu v listopadu a v prosinci, jak si vysvětlíš tak nízké zamoření včelstev? To v okolí nemáte volně žijící včelstva? Pokud ano, tak jsou neléčená a měla by být naprosot zamořená roztoči a nepřetržitě hynout. A na jaře, v létě a v podletí je daleko větší pravděpodobnost přenosu ze včelstva do včelstva.

Mě na tom něco nehraje. Jestli ti to zapadá do teorie, tak to vysvětli. Tedy tu nutnost komisionálního současného podzimního léčení a nízského spadu na území celé ZO. To tam všichni ukázněně počítají spad po ošetření? Že máš tak přesné informace o spadu.

Karel

A. Turčány napsal:

>Je to ťažké obdobie ako ako pre včely, tak i pre včelára.
>Na túto stránku chodí niekoľko desiatok, možno i stovky včelárov, ale aj tu vidieť, že niektorý včelári, ktorí veria len KM, robia ju statočne majú problémy s prežitím svojich včelstiev, npr. Raděk Krušina.
............

Možná z mých příspěvků došlo k nějakému omylu čemu věřím. :)
Není to tak, že věřím jen KM, ale že nevěřím gabonům.
Nic zásadně negativního proti Varidolu jsem myslím nikde nenapsal.
Dosud žádný rok jsem při ošetřování včelstev varidol úpně nevynechal. NE že bych nebyl rád, kdybych vynechat mohl, ale zamoření roztočem ve včelách bylo vždy větší, než jsem byl ochotný připustit.
Myslím, že mám podobný názor na varidol jak tu píše P. Holub.
Na slovenké stráce se vedla debata o škodlivosti léčiv. Když si přečteme návody a možnosti použití během roku, vychází z toho nejlépe KM - je možno ji použít i v sezóně.

Další mé příspěvky směřují jinam, než léčit pouze KM, a to vyřazovat neodolné včely a rozchovávat odolnější. Pokud nejsou včely ohrožené, neléčit. Když je potřeba léčit, potom v pořadí KM, varidol, gabon nikdy.
:)

Tož jen tak pro upřesnění.

Radek Krušina

Teď nevím přesně, kdo, ale tuším že to byl Ing. Titěra na jednom semináři při přednášce o nákazách včel, se vyjadřoval k povinným vyšetření u chovatelů matek. A řekl, že v ČR úplně vymizela roztočíková nákaza po tom co se začala včelstva ošetřovat proti varroaze. Kdo by to před válkou řekl, že vymizí nějaký parazit který v té době způsoboval také nějaká procenta ztrát. Tak proč se u VD spokojit s málem kterou nabízí tolerance? Byl jsem včera u včel kontrolovat spad po ošetření aerosolem. A stále u většiny včel stejný výsledek, bez spadu. Když to vydrží a já budu moci potvrdit nulový spad i během sezóny aspoň v některých včelstev. Tak bych mohl s trochou nadsázky i prohlásit, že jsem na začátku konce VD na mé včelnici. A to díky kombinace dvou metod. A když to nevyjde a spad bude, což je pravděpodobnější možnost ke které se přikláním, tak mají aspoň moje včelstva míň roztočů na startu nebudu je tolik zatěžovat. Aleš

dobrý den,
chtěl jsem se zeptat, jestli někdo nemá zkušenosti se zařizováním medárny, dle platných hygienických norem, na co si dát pozor a tak.....díky Majk

"Já mám za to že tolerance nestačí a nic se tím nevyřeší a budou se včelaři pořád motat v kruhu spad a chemie a spad a chemie a na věky. Tak co by se pouze toleranci včely a roztoče vlastně změnilo? "
----------------------------------------------
Jak už jsem psal, tohle nevymyslíte, to vám musí ukázat včely. Možný způsob jak toho docílit ukázal dr. John Kefuss z Francie na Mezinárodní konferenci v Praze k 10letému výročí PSNV. To je ten chlapík s koštětem:-)

http://www.mojevcely.eu/news/live-and-let-die-/
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=206:mezinarodni-vcelarska-konference-je-za-nami&catid=55:psnv-probehle&Itemid=87

ja praha vychod

""sa bojíte ak čert svätenej vody""
Až tak to není. Ta zázračná kapička jménem amitraz (v olejíčku rozpuštěný) by měla být tou poslední volbou a né to do včel hrnout horem dolem či Dolem horem :-)
Může se stát, že přestane být zázračnou.

"""""""""Takže mě zajímá názor těch co si myslí že k uspokojivému výsledku vede jen jedna cesta, třebaže i jen tolerance VD a včely by byl úspěch, a co je vede k názoru že pouze tolerance bude stačit na udržení včelstva při životě. Já mám za to že tolerance nestačí a nic se tím nevyřeší a budou se včelaři pořád motat v kruhu spad a chemie a spad a chemie a na věky. Tak co by se pouze toleranci včely a roztoče vlastně změnilo? Tento roztoč je nepůvodní druh a nemá pro naší včelu cestičku jak přežít. """""
Ale stačí. Je to podstata pojmu "varroatolerance". Právě to, že stačí, tento pojem vyjadřuje. Pak je částečná varroatolerance, kdy je uvažováno s % ztrát. Pokud by bylo % ztrát shodné s % ztrát při současné praxi, bude takové riziko přijatelné.
Vy jste vzorný reprezentant 95% populace našich včelařů a vůbec tak nechci Vaše otázky snižovat. I VÚVč. s tímto pojmem měl problém a doufám, že už nemá. Úroveň vědění souvisí s úrovní vzdělávání, to by mělo být tématem sletových klání uchazečů o trůn.

Zásadní věc je tato, pochopit, že chemie je dočasné řešení. Jestli necháte amitraz aplikovat vámi popsaným stylem, čím častěji, tím lépe (a přednostně aerosolováním), tak tu dočasnost výrazně zkrátíte.

Pavle, mnohí tu zachádzate až do ab absurdum, a prípravkov proti Vd sa bojíte ak čert svätenej vody, hoci sa pri zachovaní technologického ošetrovania včelstiev dá skĺbiť s a ostane aj ovca nažratá (včely žijú)aj vlk sýty (med je čistý).

Ak Vás niečo zabolí, bežíte k lekárovi a čo ten spraví, predpíše Vám chémiu a Vy ju neodmietnete. Môžete namietať, že človek nič neprodukuje, iba ak ...., ale chováte kravy, ktoré produkujú mlieko, ak ochorie gazda povolá veter. lekára, ten určí diagnózu a vpichne je chémiu. Mal by jej predpísať zázračnú zelinu (prírodu) a čakať či sa vylieči. Ak nie, tak ho gazda poženie svinským krokom z dvora.

Je to ťažké obdobie ako ako pre včely, tak i pre včelára. Na túto stránku chodí niekoľko desiatok, možno i stovky včelárov, ale aj tu vidieť, že niektorý včelári, ktorí veria len KM, robia ju statočne majú problémy s prežitím svojich včelstiev, npr. Raděk Krušina.

Nehnevajte sa, že organické kyseliny majú svoju hranicu, odstránia len 85% akaridov a to som nezistil ja, ale boli získané v pokusoch. Pred dvomi dňami som umiestnil na stránku prepis pokusu s citrónovou šťavou, tá má taký istý dosah na klieštika, ale má obrovskú výhodu pri jej aplikácii do včelstva.
Škoda, že diskutujúci prešli cez jej obsah mlčaním. Pán Polášek niečo napísal, ale správu zmietol ju zo slova, bez toho aby to najskôr odskúšal.

Vše je tak jak píšete PavleN, je to hlavně o trpělivosti. Já dál rozchovávám matky od včelstev s nízkým spadem, kontroluji plochu plodu 4O dní před začátkem snůšky a porovnávám výnos. A vše rozděleno do skupin podle původu a ta skupina kde míň než polovina jedinců nemá průměr stanoviště ve všech bodech končí a jedinci ve skupině s pod průměrem taktéž. Takže kladu důraz na selekci a doplňuji to o chemii podle metodiky. A vůbec mě nebude mrzet jestli tu nulu dosáhnu a nebudu vědět, která cesta jestli selekce nebo chemie to zapříčinila. Takže mě zajímá názor těch co si myslí že k uspokojivému výsledku vede jen jedna cesta, třebaže i jen tolerance VD a včely by byl úspěch, a co je vede k názoru že pouze tolerance bude stačit na udržení včelstva při životě. Já mám za to že tolerance nestačí a nic se tím nevyřeší a budou se včelaři pořád motat v kruhu spad a chemie a spad a chemie a na věky. Tak co by se pouze toleranci včely a roztoče vlastně změnilo? Tento roztoč je nepůvodní druh a nemá pro naší včelu cestičku jak přežít.

Zdravím, aby nedošlo k omylu, mluvím o amitrazu (u nás např. Varidol FUM).

Pokud by to šlo bez chemie, například za cenu nižšího výnosu, tak bych ji
nepoužil. Z mě dostupných informací jsem získal tento pohled na
problematiku:
Aplikace fumigací = odpařením a následnou kondenzací provede rychlé a
poměrně rovnoměrné roznesení účinné látky na vše uvnitř úlu (stěny, plásty,
včely, roztoče)
Aplikace kontaktní (tuším Apivar) se také po světě také používá.
Konstrukčně je to obdoba gabonů, vkládá se do míst velkého pohybu včel
(česno). Roznesení je pomalejší a také nerovnoměrnější než při fumigaci.
Rezistence na amitraz, pokud jsou hodnověrné informace se zmiňuje
(převážně? jen?) u kontaktní aplikace.
Pokud si laicky porovnám délku chloupků na včele a velikost roztoče, se to
jako by se člověk pohyboval vhkou travou, která mu sahá do pasu.
Chemikálie, když zatím jiná cesta není, by měla být na povrchu včely a ne
jen na jejích nohou.
Někdo se mnou možná nebude souhlasit, uzavřu to takto: Poděkujme amitrazu
a funigaci (a Dolu), minimálně do doby, než se najde něco lepšího. Opravdu
lepšího? Nebude to je nepatrně jiný chemický koktejl?
A pozor, občas mě to připadá, že hlavní problém amitrazu je jeho nízká
cena. Pokud nemám pravdu, rád si poslechnu jiný názor.

Vašek.

U kapky hraje roli viskozita toho léčiva a povrchové napětí rozhraní léčivo - vzduch. Polášek

Veľkosť kvapky je závislá aj od priemeru otvoru "kvapátka"

Raz je v balení amitraz a raz je fluvalinát

To je pre mňa nóvum, podľa mňa je to stále originál starý dobrý Taktik.

Avartin /amitraz/ mám odložený v skrinke dva roky a vôbec mi nechýba. Je určite po záuke a určite karcinogénny, ale ak by ho niekto potreboval, tak ho poskytnem zadarmo.

Len aby Vám ešte nebol treba!

"Jestli máte představu na jakém biologickém principu by měla tolerance fungovat, tak mi to prosím technicky popište. Ptám se na postup jakým způsobem si to bude včela u VD zajišťovat, protože varroa nedává včele žádné úlevy a jede na doraz dokut včelstvo nepadne."
----------------------------------------------
Člověk může mít různé představy, ty jsou ale pro přírodu nepodstatné. varroatolerantní včelu nikdo nevymyslí, ale určitě že se najde někdo, kdo nebude vědět, že to nejde a vyšlechtí ji (získá výběrem). Pak se dočkáte popisu jak to ta včela dělá. Nebuďte ale netpělivý, protože jeho hledání může být ještě delší než hledání oné včelí vlastnosti.

U toho pejska je bohužel právě ta větička :
"...a jestli nepřijde do kontaktu..."
A ti soudruzi ze SSSR také za všechno nemohou - to byli naši vlastní
soudruzi, kteří ho k nám zavlekli... :-).
(No flame, plese)
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Ales Molcik
Sent: Tuesday, November 23, 2010 1:58 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Léčit nebo neléčit

Roztoče dovezli soudruzi ze SSSR z Asie když převážely včelstva přes hory a
doly, které tvořily přirozenou bariéru a zabraňovaly šíření včele indické,
původnímu hostitely VD. Tak se dostal roztoč do Evropy a to s přirozeným
vývojem přírody nemá nic společného to si jen člověk evropský nasadil
brouka do úlu a do hlavy. Chemie do úlu, nebude na věčné časy je jasné.
Ona rovnováha, kterou tu Pavle popisujete mezi parazitem a hostitelem je v
přírodě normální a funguje. Ale naše včela má původní parazity, kteří se
nechovají ke svému hostitely tak agresivně jako VD. Všichni původní
parazité umožňovaly včele jednu základní věc a to zdravé potomstvo. Jestli
máte představu na jakém biologickém principu by měla tolerance fungovat,
tak mi to prosím technicky popište. Ptám se na postup jakým způsobem si to
bude včela u VD zajišťovat, protože varroa nedává včele žádné úlevy a jede
na doraz dokut včelstvo nepadne. A psa mám bez blech a jestli nepřijde do
kontaktu s nějakým zablešeným a nebo ježkem tak je nemá kde dostat a jde
to bez chemie tak ho tím nezatěžuji, aniž by byl blechotolerantní a nebo
blechorezistentní. A podobně to může být i u včel. Aleš

"A každý sražený roztoč se počítá, protože je to matka nové generace".....

Jenže s hodně, hodně různou schpností reprodukce . Ani zde totiž vždy neplatí, že 1+1= 2 (nejprve se ta 1 musí definovat). Paušální přístupuk tlumení rotoče toto nevidí. Měl jsem ale pocit, že cílené omezování roztoče je u nás již na vzestupu. Od těžké dělostřelby se všude přechází na jemné chirurgické zákroky. O selekci je zde, jak vidím, hřích vůbec mluvit. Je to škoda.
L.D.

Roztoče dovezli soudruzi ze SSSR z Asie když převážely včelstva přes hory a doly, které tvořily přirozenou bariéru a zabraňovaly šíření včele indické, původnímu hostitely VD. Tak se dostal roztoč do Evropy a to s přirozeným vývojem přírody nemá nic společného to si jen člověk evropský nasadil brouka do úlu a do hlavy. Chemie do úlu, nebude na věčné časy je jasné. Ona rovnováha, kterou tu Pavle popisujete mezi parazitem a hostitelem je v přírodě normální a funguje. Ale naše včela má původní parazity, kteří se nechovají ke svému hostitely tak agresivně jako VD. Všichni původní parazité umožňovaly včele jednu základní věc a to zdravé potomstvo. Jestli máte představu na jakém biologickém principu by měla tolerance fungovat, tak mi to prosím technicky popište. Ptám se na postup jakým způsobem si to bude včela u VD zajišťovat, protože varroa nedává včele žádné úlevy a jede na doraz dokut včelstvo nepadne. A psa mám bez blech a jestli nepřijde do kontaktu s nějakým zablešeným a nebo ježkem tak je nemá kde dostat a jde to bez chemie tak ho tím nezatěžuji, aniž by byl blechotolerantní a nebo blechorezistentní. A podobně to může být i u včel. Aleš

odkud jsi?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: vejmutovka
> Datum: 22.11.2010 18:55:37
> ----------------------------------------
> jo ješte se chci zeptat mam kdispozici žívi vejmutovky sam už mam doma
> prken dost myslyte že by šli prodat třeba 3m kulatiny?u nas to nikdo nechce
> na pile ani na topení
>
>
>

"""""A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. """"
To je jádro nepochopení problému. Varroatolerance je dosažení benigního vztahu. To znamená přirozené udržení rovnováhy mezi hostitelem a parazitem na takové úrovni, aby zůstal hostitel životaschopným (asi jako když má pes blechy, ale nezpůsobí mu to vážné problémy). Kdybychom měli varroarezistentní včely, šlo by o tu zmíněnou nulu (asi jako chtít mít psa bez blech). Takové ambice zatím nikdo nemá. Mám dojem, že vy si nepřipustíte myšlenku koexistence s roztočem.

"""""varroa není u našich včelstev nic přírodního a v mém příspěvku jsem se vás ptal na trápení včel chemii a nebo ponecháním jejich osudu kdy včely jsou napadeny roztočem ve větší míře, co je menší zlo""""
Zachraňte včely chemií včas, podle monitoringu a ve vhodný čas následuje výměna matky od těch, co mají lepší výsledky. Nebo, už nyní jsou v nabídce matky se zvýšeným hygienickým chováním.
Zásadní věc je tato, pochopit, že chemie je dočasné řešení. Jestli necháte amitraz aplikovat vámi popsaným stylem, čím častěji, tím lépe (a přednostně aerosolováním), tak tu dočasnost výrazně zkrátíte. Možná, že taky dobře. Já se na tuto situaci na rozdíl od mnohých připravuji. Mne snad nepřekvapí.

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 23. 11. 2010
Re: IX.sjezd ?SV (48274) (48305) (48308) (48310) (48320) (48321) (48322) (48324) (48326) (48327) (48328) (48330) (48331) (48332) (48333) (48337) (48339) (48341) (48343) (48344) (48347) (48352) (48354) (48365) (48366) (48369) (48373) (48375) (48379) (48384) (48419)

... Z toho plyne jen jedno, že dokud roztoči jsou, třeba i na kusy, nesmí se polevit než tam bude nula. A nula je přírodní stav. A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. Jenom tolerance nestačí, protože ta by se v případě oslabení včelstva neosvědčila. Aleš
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Aleši, je to krásná představa, ale kde se tedy vzal ten roztoč, když je podle Vás přírodní stav nula ...? To je jako pes bez blech ... Takže si dovolím nesouhlasit. Přírodní stav je, že esxistuje i parazit ... a ten zvláštní systém "hostitel" x parazit... Nula by byla krásná a varroa - resistence je krásný sen (nebo i cil?), ale přirozený stav je spíš něco jako rovnováha ...? Psa můžete stříkat, dávat mu "léčebné" obojky s Amitrazem, ale ona blecha je sviňa, časem si to vyhodnotí ... A soudruh věrný Varroa d. je možná ještě chytřejší ... Mimochodem: jak je to s registrací Amitrazu v okolnich zemích?
Jiří

Doporučuji pro nákup www.cestadreva.cz, kde je k dostání i lněná fermež, ale udělaná tak ji dělali kdysi - polymerizací oleje, je dražší, ale pro venkovní použití asi vhodnější. Mám zatím vyzkoušen jen lněný olej od této firmy. Jinak je už výrobců na trhu víc. Dá se použít i některý z produktů fy Kreidezeit (www.kreidezeit.cz). Výborný jinak kromě úlů je v domácnosti podlahový tvrdý olej na palubky nebo na nábytek olej Pure solid, který je z lněného oleje a terpentýnového oleje..to kdybyste třeba přemýšleli čím doma natřít nábytek z masivu. Mějte se
xxxxxxxxxxx
Díky za dobré tipy!
Vše dobré.
Jiří

Murdrci pozor!!!

Varidol
Účinná látka: amitraz, t.j. 1,5-bis/2,4-dimetylfenyl/-3-metyl- 1,3,5-triazapenta-1,4-dien.Obsah účinnej látky: 125 g/l. Účinkuje ako kontaktný jed na klieštiky dospelé i ich nymfálne štádiá.

POZOR! Nezaměnit si lahvičku Varidol FUM se stejně velkou lahvičkou M-1 AER !!
M-1 x
Var
M-1 AER obsahuje 2.5 ml (polovičku) kapaliny a fluvalinát v 10x vyšší koncentraci než je přípustné na fumigaci.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: U sa bav?me o amitraze
> Datum: 23.11.2010 09:32:15
> ----------------------------------------
> "Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak
> dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním
> roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka
> (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového
> Varidolu.
> Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to
> druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou
> při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš
> názor."
>
> Ta kapka je docela složitá věc. Jedna věc je velikost kapky a druhá věc je
> to, jak rychle a jak široce se stejná kapka "rozleje" na větší či menší
> plochu papíru.
> U kapky hraje roli viskozita toho léčiva a povrchové napětí rozhraní léčivo
> - vzduch. Na papíru potom k tomu ještě přibývá povrchové napětí papír
> kapalina nebo spíš u pórovitého materiálu obecně afinita toho léčiva k
> papíru.
> Mělo by to být ovlivňováno teplotou, čím nižší teplota, tím větší kapka a
> potom přítomností povrchově aktivních látek v léčivu. Jako třeba ve vodě
> ovlivňují povrchové napětí saponáty..... V léčivu to může být buďto
> nějaká látka vzniklá rozpadem léčiva nebo nosného oleje, nebo nějaká
> příměs, která v jedné lahvičce je, v druhé není. A které může být i velmi
> málo.
> Jak dlouho uzavřená lahvička vydrží, asi hodně záleží na tom, jestli se do
> lahvičky dostane vzdušná vlhkost. Pokud je skladována v suchu a ve stálé
> teplotě, asi vydrží dlouho. Pokud je skladována za kolísající teploty, může
> za vyšší teploty z lahvičky unikat malé množství vzduchu a za nižší se do
> ní opět a se vzdušnou vlhkostí nasávat, vzdušná vlhkost potom léčivo
> znehodnotí.
> Co se týká kombinace jedna kapka staré léčivo a zbytek nové léčivo, vidím
> tam problém v tom že VUVČ v léčivu na fumigaci střídá účinnou látku. Jednou
> je tam amitraz, jednou fluvalinat a teď je otázka, co se stane, když se na
> jednom pásku to léčivo takhle zkombinuje. Jestli obě látky na sebe
> nepůsobí, potom bude tam může být jedné i druhé nedostatečná koncentrace a
> část roztočů přežije. Nebo jestli se účinost kombinace nějak vzájemně
> zvyšuje nebo dokonce násobí nebo kombinace nepůsobí úplně dobře na
> včely????
>
>
>

Pavle Holube varroa není u našich včelstev nic přírodního a v mém příspěvku jsem se vás ptal na trápení včel chemii a nebo ponecháním jejich osudu kdy včely jsou napadeny roztočem ve větší míře, co je menší zlo. A jestli můj postup včelám o kousek pomůže, tak to udělám a nebudu se ohlížet a rozhodovat podle toho jestli je u sousedů někdo takový či makový. A každý sražený roztoč se počítá, protože je to matka nové generace. Z toho plyne jen jedno, že dokut roztoči jsou, třeba i na kusy, nesmí se polevit než tam bude nula. A nula je přírodní stav. A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. Jenom tolerance nestačí, protože ta by se v případě oslabení včelstva neosvědčila. Aleš

Podle mně hodně záleží, z jakého dřeva jsou úly. Pokud jsou z kvalitního dřeva, dobrého smrkového, borovicového, atd, je nátěr zvenku méně významný. Pokud nevadí vzhled, ten ale stejně třeba u fermeže po nějakých letech stejně není nic moc.
Pokud jsou nástavky z nějakého odpadního dřeva, nějakého řídkého nebo už dokonce i chyceného , tam je nátěr hodně významný a hodně prodlužuje životnost.
Co se týká požadavku častého obměňování úlů, pokud se nástavky používají po celý rok venku, stejně i natřené déle něž takových těch 15 let nevydrží, respektive barva a opravný tmel na časté nátěry starších nástavků se stane postupně značně dražší než pořízení nových nástavků.
Takže pokud se v tom směru trochu počítá, nevidím v obměně problém.
Něco jiného je používání nástavků pod střechou, třeba ve včelíně, tam je ale zase prostor k výrobě značně levnějších, skladnějších a lehčích nástavků z nějakých sololitů, hobry a podobných alternativních materiálů.

Také se vařila s fermeží a používala na inpregnaci plátěných věder.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nat?en? n?stavk?
> Datum: 23.11.2010 09:37:20
> ----------------------------------------
> "A pokud někdo chce něco opravdu BIO - tak ověřená staletími v ŠUmavských
> > podmínkách je volská krev. :-)"
>
> Jestli se nepletu, nebyla to čistá volská krev, ale volská krev smíchaná s
> volskou žlučí. Krev asi byla nosná látka, vlastní odpudivý účinek asi měla
> ta žluč. A spíš to byl prostředek pro vnitřní použití než venkovní, takové
> přiznané trámy uvnitř světnice do půl roku od natření získaly vzhled
> staletého dřeva.
>
>
>

"Ahoj. Pokud chcete přeci jen zvolit nějakou ochranu dřeva a zároveň nějakou eko, doporučuji lněný olej. Akorát se vyhněte fermeži a dalším nátěrům tzv. na bázi lněného oleje a kupte lněný olej nejlépe za studena lisovaný. V ostatních přípravcích jsou sikativní látky většinou olovnaté a další aditiva. Nátěr provádím teplým olejem asi kolem 50-60 stupňů a nechám na sluníčku. Olej se do tří týdnů dokonale vytvrdí a nezanechává mastný pocit na omak.
Doporučuji pro nákup www.cestadreva.cz, kde je k dostání i lněná fermež, ale udělaná tak ji dělali kdysi - polymerizací oleje, je dražší, ale pro venkovní použití asi vhodnější. Mám zatím vyzkoušen jen lněný olej od této firmy. Jinak je už výrobců na trhu víc. Dá se použít i některý z produktů fy Kreidezeit (www.kreidezeit.cz). Výborný jinak kromě úlů je v domácnosti podlahový tvrdý olej na palubky nebo na nábytek olej Pure solid, který je z lněného oleje a terpentýnového oleje..to kdybyste třeba přemýšleli čím doma natřít nábytek z masivu. Mějte se"

Jistě, tyhlety staré materiály mají svoje kouzlo a pokud se dodrží postupy při jejich zpracování, mají taky svou výdrž.
Akorát koukám, jak v rámci konkurenčního boje se tady mluví o sikativech, kterých je ve fermeži nula celá, nulka nula něco trošičku málo, sikativa jsou totiž katalyzátory.
Jinak tepelně nezpracovaný lněný olej natřený tuhne cca do roku, tepelně upravený lněný olej, jak je vidět, tuhne za takových cca 3 měsíce a se sikativy ztuhne a zaschne přes noc.