78080

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Josef Křapka (77.237.138.60) --- 30. 11. 2010
Re: Varrotolerantné včely (48587) (48592) (48596)

>A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.<
------------------------------------------------------------
Ano ano, vážený příteli. O to se snažíme již dvacetosm roků a jaký je výsledek? Aby bylo možno dosáhnout takového efektu i u roztočů, museli bychom izolovat i jednotlivá včelstva, abychom zamezili migraci roztočů. Vhodná by byla i jejich chemická kastrace. To je však zatím stejná pohádka.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 30. 11. 2010
Re: Varrotolerantné včely (48587) (48592)

Šlechtění, obecně se dá nazvat zrychlená evoluce vývoje. Na šlechtění, je dnes založeno celé zemědělství agro i zoo. Takže i u včel to platí a jestli je nějaká vlastnost na potlačení roztoče, ať rooming nebo VSH, kterou včely mají dnes někde vzadu uloženou, tak šlechtěním je možné tu vlastnost potáhnout dopředu souběžně se zachováním současných tzv. doprovodných vlastností, selektuje člověk ne příroda. Jedinou neznámou, je jak moc dopředu VT vlastnosti potáhnout půjdou. To ukážou léta praxe a každý krok se počítá. Ale je tu také roztoč, který podstatně ovlivňuje procenta úspěchu šlechtění VT včely. A jak tu bylo napsáno tak je žádoucí, aby roztoč byl míň vitální co do množení. A používáním léčiv na tlumení varroázy se docílilo toho, že ve včelstvu zůstaly co do počtu potomků ty agresivnější roztoči. S tím mohu souhlasit. Ale nesmí se zapomenout na to, že roztoč se šlechtí sám, a šlechtí se podle stejných pravidel jako šlechtí člověk a to podle toho, která vlastnost je dominantní. A není li roztoč omezen naší včelou podobně jako u původní hostitelské včely, tak by během několika generací ti agresivnější roztoči tu svoji převahu stejně získaly. Takže tvrzení, že za víc plodné roztoče může používání léčiv, je naprosto nepodložené, to nejsou vitamíny. Jako student jsem se účastnil pokusu na myších. Bylo několik skupin myší s rozdílným počtem jedinců ve skupině. Myši měly stravu, čisto, nebyly predátoři, kteří by je omezovaly, myši se pářily pouze mezi sebou. Na začátku zdraví jedinci a na konci kromě fyziologických změn, byly hlavně pozorovány změny morfologické a to zejména zkrácení přirozené délky života a snížení počtu mláďat ve vrhu až o dvě třetiny. Přesně to co je potřeba dosáhnut u roztoče. A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Dvorský (213.168.180.194) --- 30. 11. 2010
Re: Varrotolerantné včely (48587) (48592)

Pokud to mohu doplnit, tak afircké plemeno neznamená automaticky agresivní včely, to nejsou zdaleka všechna. Obrana česna není totožná s agesivitou. Např. včely mírné ke včelaři často napadají slídilky a vosy již ve vzduchu. Myslím, že tolik podceňvaný grooming je veli důležitý hlavně v počátku infekce už jen proto, že jím jsou nadána prakticky všechna včelstva. To je možné si lehce ověřit. Otázka je intenzita a včasnost jeho použití včelami.
I když prokousunutí pancíře včelami není zas až tak neobvyklé, jsou hlavně k vidění roztoči s poraněnou hohou. To bohatě stačí k zahubení roztoče. Žel Bohu jen mirně nadpůrměrná úroveň groomingu, tj. cca 60% , není dostačující pro tzv. varroatoleranci a je třeba dalších mechanizmů a vlastností včel na podobné nebo vyšší úrovni.
K VSH mohu uvést to co jsem již zažil. Některá včelstva jsou schopna např. v polovině května vybít veškerý trubčí plod. Toto se událo během 10-15 minut a před úlem byla hromada trubčího plodu, z části počkozeného. Bylo to tedy v době, kdy by roztoči měli být podle předpokladů spousty včelařů převážně trubčím plodu. Možná to ale v tu dobu již bylo jinak. Přesto musím konstatovat, že i toto nebylo dostatečné. Jednalo se ale o varroázní rok. Na varroázu, kdy řešíme jen roztoče by to asi stačilo, ale ne na další fáze, varianty. Pespektiví cesta to ale je zvlátě ve spojení s groomingem a dalšími mechanizmy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 30. 11. 2010
Re: sponkovacka gude (48581)

Také si myslím,že 40 je moc,existují 32,30,26 apod.Důležité je držet sponkovačku kolmo a nastavit si sílu úderu,příliš silný úder dokáže prošťouchnout se sponkou i loučku,pokud jde o měkké dřevo typu lípa,příliš slabý ji zase nedorazí úplně a nedoražené sponky se často špatně zatloukají.Boční loučky je lepší mít o síle 10 mm.
Nevýhoda sponek je ta,že ochotněji oproti hřebíkům vylézají.Ovšem produktivita práce je značně vyšší,nevýhodou je vyšší cena sponek proti hřebíkům.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 30. 11. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582)

T.J.:
Nechápu , co mají někteří proti neprodyšným stěnám úlů. Zkuste si někdy kolik vody přirozeně projde třeba i jen 10mm silnou stěnou dřeva při teplotě okolo nuly. A kolik vody se uvolní za první tři měsíce roku při dýchání včelstva. A za další o kolik se zhorší tepelně izolační vlastnosti dřeva vlhkého oproti suchému.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vždy jsem měl za to,že impregnace parafínem má chránit nástavky hlavně ptoti vlhkosti z venčí.Možná jsme si neporozuměli,ale já se bavil o sololitu jako vnitřní vrstvě,která nepropouští vlhkost ven.Když se vrátíme do minulosti,tak včelstvo,které zimovalo v dutině stromu,si vytvořilo samo podmínky vhodné pro život v tomto prostředí tím,že vnitřní stěny pokrylo vrstvou propolisu,který je v určité míře propustný.Naopak,pokud se jednalo o strom ještě živý(a většinou to tak bylo),tak z venčí ho chránila kůra,přes kterou se mnoho vlhkosti dovnitř opět nedostane.Vlhkost,kterou včelstvo vytváří metabolicky,se částečně vsákne do dřeva a je odebrána hmotou samotného stromu nebo i třeba dřevokaznými houbami,které obvykle ve dřevě takových stromů bývají,částečně se odpaří výletovým otvorem a zbytek odteče dolů,kde ho opět absorbuje dřevo,kořeny nebo práchnivina.
Podle tohoto mechanismu nejsou vnitřní neprodyšné stěny z minulosti pro včelstvo přirozené a vytvářejí podmínky,na něž se musí adaptovat.Ne,že by to včely nezvládly,ale zastávám názor,že když už chci mít ze včelstva užitek,tak se mu budu snažit pomoct,a ne mu škodit.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (213.155.41.14) --- 30. 11. 2010
Re: Varrotolerantné včely (48587)

Tak tomu není. Je fakt, že některá africká plemena si vyvinula varroatoleranci, a to i bez šlechtitelských zásahů člověka. Nelze ale tvrdit, že z toho plyne, že VT včely musí být agresivní. To je jako kdyby auto někoho srazilo a zabilo a tvrdil bych, že auta zde jezdí jen proto, aby zabíjela chodce. Hmatatelný praktický důkaz máme z Kalifornie, USA, kde na jihu velký chovatel matek Tom Glenn produkuje VSH matky a to jen matky inseminované (i svá včelstva udržuje jen s matkami inseminovanými), protože od sousedního Mexika ho ohrožují agresivní afrikanizované včely...
Agresivita včel při obraně hnízda moc nesouvisí s "agresivitou" vůči kleštíkovi, čímž se nejspíš myslí chování včel tzv. grooming. Touto schopností včely likvidují jen malou část kleštíků. Podstatou VT je především schopnost včel včas odstranit z plodového plástu živé kukly s množícími se kleštíky (VSH) a to vůbec není projev agresivity. Navíc je to schopnost včel, proti které se kleštík nemá jak bránit a vyvinout si nějakou schopnost cestou přizpůsobení se přirozenou selekcí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 30. 11. 2010
Re: Varrotolerantné včely (48587)

Jaro:
...Počul som, že používaním kyselín, klieštik má tvrdší pancier aby mu výpary neprechádzali.

----------------

Nic ve zlém, ale když si přeberu úroveň jednotlivých argumentů které zde i jinde slyším, tak je to stále spíše otázka víry a v lepším případě zpráv z doslechu.

Kdo se měl možnost setkat v českém či slovenském jazyce s nějakým překladem některých článků co vychází venku.
Podívejte s ena Fascinovaného včelaře, když slyším zprávy z mez. konference, nakonec i konference 10.let PSNV.

Mě to připmíná naše teoretizování asi tak před třiceti lety jaké to je žít v na západě/v kapitalismu.
Naprosto zcestné úvahy na základě různých zpráv a mýtů.

A v případě VT včely v ČR mi to připadá, jaok že žiji ve stejném imformačním vakuu. Pkud vezmu českou včelařský mainstream. Tedy časopis a to co přednáší schválení odborníci.

To je zbytečné teoretizování, pokud všichni ví, že to nejde. :-)

Přitom Jaro uvádí včelstvo, které by mohlo být někým chápáno jako trochu VT - má spoustu roztočů, je vitální a má výnosy. VT /podle mě/neznamená neléčit, ale jen když je nejhůř.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 11. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48589)

"".mna hlavne zaujimalo co ten horuci parafin urobi s pur penou,ktoru chcem pouzit do stien namiesto polystyrenu."

Co by dělala, nic zvláštního. Běžná PUR pěna má, podle technických podmínek, teplotní odolnost něco okolo 100 st C. Pokud se dovnitř stěny nástavku dostane vyšší teplota, pěna prostě vysublimuje za vzniku nějakých rozkladných produktů, případně směsných produktů s parafínem či olejem."

Pošle server ten příspěvek do mailu nebo nepošle??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 11. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580)

".mna hlavne zaujimalo co ten horuci parafin urobi s pur penou,ktoru chcem pouzit do stien namiesto polystyrenu."

Co by dělala, nic zvláštního. Běžná PUR pěna má, podle technických podmínek, teplotní odolnost něco okolo 100 st C. Pokud se dovnitř stěny nástavku dostane vyšší teplota, pěna prostě vysublimuje za vzniku nějakých rozkladných produktů, případně směsných produktů s parafínem či olejem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 11. 2010
Re: příspěvky z webu se neobjevují v mailu. (48579)

"Koukám, že server konference některé příspěvky vložené prostřednictvím webu posílá na maily a některé ne."

Tento se mi v mailu taky neobjjevil, poslední příspěvek nyní 30 11 v cca 10, 40 je příspěvěk př Turčaniho z 29 11 2010 v 16, 51 hodin.
Co se děje s konferencí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro (217.119.115.1) --- 30. 11. 2010
Varrotolerantné včely

Ja súhlasím s Pavlom. Včely odolné voči chorobám majú dve vlastnosti. Sú agresívne /afrikanizované včely v AMerike alebo aj africké včely/ a veľmi rojivé /indická včela ale aj medonosná včela afrikanizovaná/. Všetci vieme, že vyrojením včesltva sa včelstvo ozdravuje. To čo odlieta, si predsa stavia nové čisté dielo a je určitú dobu bez akéhokoľvek plodu čo vplýva nepriaznivo na rozvoj klieštika a iných ochorení. Aj včelstvo, ktoré ostáva bude určitú dobu bez plodu. My šľachtíme včely na nerojivosť a nepichavosť-logicky, aby sa s nimi čo najlepšie manipulovalo. Takže šľachtíme včely na nižšiu odolnosť voči chorobám. Mierne včeličky, ktoré môžte hladkať asi ťažko budú mať vyvinutý nekompromisny hygienický zmysel a agresivitu voči nepriateľom aj parazitom. Aj to som si všimol, že včelstvá varroatolerantné /napr. vo Farncúzsku/ sú "žobráky". Z tých veľa medu nenatočíte. Proste v slabom včelstve je aj menej klieštika a včely do určitej miery vedia s ním prežiť. Moje včelstvá, ktoré sa nevyrojili, sú najsilnejšie, dali najviac medu a majú aj najviac spadu klieštika. Mal som včelstvo kde som mal denný spad 30 klieštikov v sept. aj oktobri. Prvý krát som ošetroval proti klieštikovi 7.oktobra. Včelstvo krásne žije aj keď mi viacerí predpovedali, že padne. Ja tvrdím, že vyšľachtiť varroatolerantnú včelu, ktorá donesie aj veľa medu aj bude mierna aj nerojivá aj odolná voči chorobám je v nedohľadne. Klieštik sa šľachtí rýchlejšie ako šľactíme my včelu. Včele by museli stvrdnúť poriadne hryzadlá načo sa klieštik prispôsobí ešte tvrdším pancierom. Počul som, že používaním kyselín, klieštik má tvrdší pancier aby mu výpary neprechádzali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 30. 11. 2010
Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze (48551) (48561) (48562) (48567) (48584)

Pavel:
....Pokud včelstva budou reagovat prvními třemi způsoby (v přírodě běžné), tak se to nám včelařům nebudelíbit. Přece chceme nerojivá, velká a mírná včelstva. A budeme to my včelaři, kteří budeme bránit přirozené rovnováze mezi naší kraňkou a VD.
------------------
Zajímavá úvaha - ale platí za předpokladu, že by se jednalo o přirozený vývoj, tedy bez zásahů člověka.

Mám takový dojem, že při šlechtění - nebo hledání VT včely jde v současné době o šlechtění - tedy výběr těch, které vyhovují určitým kritériím.

Například z přednášky Kefuse je zřejmé, že hledá v TOP TEN skupině na užitkovost a pak dál vybírá.

Druhá věc je, že se tady nikde nevidí dál jak do příštího zimy.
Mám dojem, že tyd někdo předpokládá, že někod navrhuje, že příští jaro budeme nakupovat jen VT matky, a na druhé straně předpokládá, že současné látky budou fungovat další století.

Tady asi nejde o to co bude příští podzim, ale o směr, kterým se včelařství v ČR vydá.
Jestli budeme nadále zyvšovat dávky chemikálií co včely vydrží a nebo se bude uvažovat nad alternativama.

Zatím mi to přijde, že když někdo začne nad věcí přemýšelt, tak je hned označen za "nepřítele Dolu" atd.
Perfektně je zde vidět, co dělá 97% organizovanost a "informovanost".

Naprostá většina je ovliňována tím co si přečte v členské výhodě a myslí si, že se vzdělává a má všestraný přehled a další zdroje informací nepotřebuje.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

g.s. (195.168.245.64) --- 30. 11. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580) (48582)

na vysledok pokusu som zvedavy,vdaka.Co sa tyka neprodysnosti,mam uplne rovnaky nazor,v uloch kvazi prodysnych,masiv 25mm mi vcely vieckuju med s obsahom vody vyrazne vyssim ako v uloch sendvicovych neprodysnych,zasietovane dna nepouzivam ani u jednych..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (85.161.236.61) --- 29. 11. 2010
Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze (48551) (48561) (48562) (48567)

Po delší době si dovolím jeden příspěvek.
Ano, naše včela (kraňka) jako každý jiný živočišný druh reaguje na změnu podmínek. V tomto případě VD. Ale reakce může být zcela jiná, než chceme nebo očekáváme. My očekáváme variotoleranci. Dovolím si načrtnout, jak by přirozeně kraňka mohla reagovat:
- vyšší rojivost (větší pravděpodobnost zachování rodu)
- menší kolonie (včelstva) (VD se nenamnoží do velkých množství na daném území)
- vyšší agresivita proti jakémukoliv vetřelci
- vyšší čistící pud
- ...
- kombinace předešlých
Pokud včelstva budou reagovat prvními třemi způsoby (v přírodě běžné), tak se to nám včelařům nebudelíbit. Přece chceme nerojivá, velká a mírná včelstva. A budeme to my včelaři, kteří budeme bránit přirozené rovnováze mezi naší kraňkou a VD.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (88.101.174.114) --- 29. 11. 2010
Re: sponkovacka gude (48581)

30 mm stačí. 40 mm víc udrží. Jakou máte sílu louček 8 nebo 10 mm? Do 10 mm to jde bez problémů. Kdyby jste nevěděl co roupama, tak se můžete stavit na trénink. 5-6000 (týden) rámků a budete to umět.
Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (88.101.174.114) --- 29. 11. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573) (48580)

Pur pěnu jsem nezkoušel, ale místo v parafínu to můžete vyzkoušet v oleji ohřátém na stejnou teplotu. Ročně namáčím několik stovek až tisíců nástavků, ale jakýkoliv sendvičový kus bych ani nezkoušel.
Nechápu , co mají někteří proti neprodyšným stěnám úlů. Zkuste si někdy kolik vody přirozeně projde třeba i jen 10mm silnou stěnou dřeva při teplotě okolo nuly. A kolik vody se uvolní za první tři měsíce roku při dýchání včelstva. A za další o kolik se zhorší tepelně izolační vlastnosti dřeva vlhkého oproti suchému.
Zastávám názor, že nasákavý úlový strůpek a nasákavé stěny úlu jsou horší řešení než přiměřeně větrané dno s dostatečnou vrstvou souší mezi dnem a chomáčem včel. K tomu ještě dodám, že tenkostěnné úly lépe fungují s delšími rámky.
Abych se vrátil k otázce zítra budu parafinovat 200 nástavků a trochu pěny taky najdu. Není nic jednoduššího než to zkusit. Ale stejně bych takovou kombinaci nedělal.
Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr z Radliku (83.208.165.141) --- 29. 11. 2010
sponkovacka gude

Dnes jsem zkousel cvicne sponkovat ramky-hofmann sponkama 40mm, ale moc mi to nejde, dratky mne v polovine pripadu vylezly na bocni loucce. Je chyba u mne, nebo jsou spony moc dlouhe?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

g.s. (195.168.245.64) --- 29. 11. 2010
Re: nadstavky (48543) (48573)

..mna hlavne zaujimalo co ten horuci parafin urobi s pur penou,ktoru chcem pouzit do stien namiesto polystyrenu..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 11. 2010
příspěvky z webu se neobjevují v mailu.

Koukám, že server konference některé příspěvky vložené prostřednictvím webu posílá na maily a některé ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 11. 2010
Re: natreni nastavku (48405) (48408) (48409) (48576)

"Měl by být ohřátý a natírané dřevo by zrovna nemuselo být zmrzlé.Je
vyzkoušené,nechat nástavky na sluníčku a večer je natřít tím teplým
lněným olejem.Ale je třeba si dát pozor.Nepřehánět to s tou
teplotou,neboť horký olej se nesnáší s lidskou kůží. "

Návod říká natřít štětcem nebo možná i nastříkat stříkací pistolí, "co se do dřeva vejde" pak nechat stát půl hodiny a přebytek, který se do té doby nevsákl, něčím utřít. Fermež či lněný olej se sikativy nasáklý do dřeva potom uschne během dne, dvou dnů. Fermež, či lněný olej, co se nevsákne, schne cca týdny a to za vzniku poměrně ošklivého povrchu.
Čím je dřevo a fermež teplejší, tím hlouběji se vsakuje a tím je impregnace kvalitnější. Na nějaký cca milimetr do dřeva pro docela dobrou impregnaci by měla stačit teplota dobře vytopené dílny nebo teplota v létě někde na sluníčku. Natírat někde v zimě při venkovní teplotě kolem nuly dá jen hodně nekvalitní impregnaci.
Zahřívat lněný olej či fermež a natírat za horka nebo dokonce ponořením je pro dřevo v mokru, třeba položené na zem nebo pro nespodnější latičky zespodu dna úlu, které jsou při dešti vždy mokré....
Nebo za určitých podmínek je to jedna z možností pro dekorativní dřevěné šperky, samorosty....
Zajistit nižší viskozitu a tudíž hloubější vsakování do dřeva dělá i zředění komerční fermeže ředidlem, cca třetina ředidla k fermeži. Takže pokud se povrchová úprava dělá neředěným lněným olejem za trochu nižší teploty a je třeba to nechat vsáknout hlouběji, dá se toho dosáhnout naředěním.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 11. 2010
Re: IX.sjezd ?SV (48274) (48305) (48308) (48310) (48320) (48321) (48322) (48324) (48326) (48327) (48328) (48330) (48331) (48332) (48333) (48337) (48339) (48341) (48343) (48344) (48347) (48352) (48354) (48365) (48366) (48369) (48373) (48375) (48379) (48384) (48419) (48426) (48430) (48433)

O selekci je zde, jak vidím, hřích vůbec mluvit. Je to
škoda.
L.D.

Rozhodně to hřích není!!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Leo Dvorský" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
Datum: 23.11.2010 - 14:16:45

> "A každý sražený roztoč se počítá, protože je to
> matka nové generace".....
>
> Jenže s hodně, hodně různou schpností reprodukce .
> Ani zde totiž vždy
> neplatí, že 1+1= 2 (nejprve se ta 1 musí
> definovat). Paušální přístupuk
> tlumení rotoče toto nevidí. Měl jsem ale pocit, že
> cílené omezování roztoče
> je u nás již na vzestupu. Od těžké dělostřelby se
> všude přechází na jemné
> chirurgické zákroky. O selekci je zde, jak vidím,
> hřích vůbec mluvit. Je to
> škoda.       
> L.D.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 11. 2010
Re: natreni nastavku (48405) (48408) (48409)

Pokud má být nátěr trošku v souladu s přírodou, tak aspoň dvakrát
natřít
lněným olejem. Dá se koupit v drogerii jako ředidlo olejových barev
na
obrazy.

Měl by být ohřátý a natírané dřevo by zrovna nemuselo být zmrzlé.Je
vyzkoušené,nechat nástavky na sluníčku a večer je natřít tím teplým
lněným olejem.Ale je třeba si dát pozor.Nepřehánět to s tou
teplotou,neboť horký olej se nesnáší s lidskou kůží.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ales Molcik" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: natreni nastavku
Datum: 23.11.2010 - 7:43:46

> Pokud má být nátěr trošku v souladu s přírodou,
> tak aspoň dvakrát natřít
> lněným olejem. Dá se koupit v drogerii jako
> ředidlo olejových barev na
> obrazy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 11. 2010
Re: šlechtění včely na odolnost vůči varroaze (48551) (48561) (48562) (48567) (48568) (48569) (48571)

"Nedá se odpovědět jednoduše buď ano / ne. Lze se používat mírný inbríding (příbuzenská plemenitba) a při něm se dá chov držet několik generací po sobě, anebo velmi úzký inbríding na upevnění některých vlastností a ten je doprovázen inbrední depresí, jenže ta ale není cílem, nýbrž prostředkem k něčemu, a proto po jedné nebo dvou generacích se vybere připáření, které dá velmi nízký nebo nulový inbríding. "

Tyhlety věci třeba už dávno zvládli chovatelé zvířat. Snad ještě dříve, než vůbec byly objeveny zákony dědičnosti. vybírali zvířata podle nějaké jejich vlastnosti. Dokud nevyšlechtili rasu, třeba psa, kde měli žádanou vlastnost všichni z populace... A už dávno zjistili, že pokud vybírají příliš mezi sebou z malého počtu, tak ta populace časem zdegeneruje a musí tak v pravidelných intervalech "ozdravovat populaci" nějakým vybraným jedincem z nějaké jiné rasy či druhu.
Dokonce jsou speciální programy na záchranu ohroženého druhu či ohrožené rasy, která je v příliš malém počtu a jejíž rozmnožení a zvyšování počtu by tudíž bylo spojeno s příbuzenskou degenerací. Kdy se jedinci pokříží s příbuznou rasou nebo příbuzným druhem se kterým mají životaschopné potomstvo, počet jedinců se tak dostatečně zvýší, aby byl velký výběr a následně se při určitém zachování počtu zpátky podle vzhledu či dnes už možná podle genů šlechtí zpátky ohrožený druh či ohrožená rasa.....
U včel je to akorát kvůli způsobu, jakým se oplodňují matky, poněkud složitější....

Co se týká šlechtění na nějakou varoatolerantnost, v první řadě je to s velkou pravděpodobností soubor více vlastností.
Je to identifikace napadeného zavíčkovaného plodu a jeho likvidace včelami dříve, než roztoč v buňce dospěje, je to identifikace dospělých roztočů na včelách a jejich aktivní likvidace včelami, může to být klidně nějaká rozdílná atraktivita různých včelstev, která v některých včelstvech pudí roztoče se rychle množit a v jiných je třeba nechává nějakou dobu dospělé "lenošit" na včelách, může to být klidně nějaká změna na povrchu včely, drsnost, hladkost, ochlupení, nějaký enzym, které ovlivňují to, jestli se roztoč na včele udrží nebo z ní bude často padat.....
Může to být třebas to, že některá včelstva plodují souvisle a jiné okamžitě, jak přestane snůška, si třeba dají 14 dní přestávku......
A možná ještě existují další vlastnosti včelstva ovlivňující množení roztoče, které mě nenapadly a které počet roztočů ve včelstvu nějak výrazně ovlivňují.
Takže podle mně, pokud se mají včely na varoatolerantnost vybírat, musí se na každou takovou vlastnost najít nějaká hodnoticí rozumně složitá metoda a každou významnou vlastnost tak hodnotit přímo a zvlášť.
Sledování spadu roztočů je nepřesné, jednak kvůli tomu, že na něho má velký vliv předchozí stav vývoje včelstva, potom kvůli potencionálním hmyzím mrchožroutům, co se mrtvými roztoči živí a nakonec kvůli tomu, že to je číslo dané součtem více vlastností, minimálně těch výše uvedených.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Novák (88.101.149.91) --- 29. 11. 2010
Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze (48551) (48561) (48562) (48567) (48568) (48570)

U primorské včely to funguje pouze v "Přímořském kraji" Ruska. V Evropě ani v USA kupodivu ne, prostě jsou jiné přírodní podmínky, případně roztoči.

Ale byl to vynikající obchod, když chovatelé prodávali matky za 1.000 - 1.500 Euro za kus.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 29. 11. 2010
Re: nadstavky (48543)

Kdysi jsem si podobným způsobem vyrobil několik nástavků a jejich životnost stále trvá(cca 20 let),jen místo parafínu jsou sololitové desky napuštěné napouštěcí fermeží.Ani po těch letech ve vlhku v podstatě nepracují.Jejich velká nevýhoda je ale ta,že jsou téměř neprodyšné a po impregnaci parafínem to bude asi platit tuplovaně.Pokud v takovém úle není vyřešeno jiné odvětrávání(očka,dno),tak hrozí v zimě značná vlhkost a plesnivění neobsazeného díla.Z toho důvodu už dnes nástavky ze sololitu nedělám.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 28. 11. 2010
Re: šlechtění včely na odolnost vůči varroaze (48551) (48561) (48562) (48567) (48568) (48569) (48571)

Moje otázka je směřována pouze směrem množení roztoče. Bez ohledu na to jakým způsobem k omezení počtu došlo a předpokladu, že další omezení nebude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (213.155.41.14) --- 28. 11. 2010
Re: šlechtění včely na odolnost vůči varroaze (48551) (48561) (48562) (48567) (48568) (48569)

Nedá se odpovědět jednoduše buď ano / ne. Lze se používat mírný inbríding (příbuzenská plemenitba) a při něm se dá chov držet několik generací po sobě, anebo velmi úzký inbríding na upevnění některých vlastností a ten je doprovázen inbrední depresí, jenže ta ale není cílem, nýbrž prostředkem k něčemu, a proto po jedné nebo dvou generacích se vybere připáření, které dá velmi nízký nebo nulový inbríding.
A k otázce na konci, pokud jsem ji dobře pochopil (není úplně jasné, jak je myšlená) - několik kleštíků v úlu nemusí vůbec znamenat, že je to výsledek schopnosti včelstva. Zvl. pokud se včelstva ošetřují varrocidy relativně často, sotva se stačí uplatnit geneticky dané schopnosti včel. Proto očekávat od inbrídingu, že malý počet kleštíků bude i v další generaci, může snadno přinést zklamání. Je třeba ověřovat si napřed, zdali jde o genetický vliv.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 28. 11. 2010
Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze (48551) (48561) (48562) (48567) (48568)

Snad možným příkladem může být včela Primorská, která snad pouze přirozenou selekcí trvající více než 50 let lépe odolává kleštíkovi. Naše včela je na tom hůře už jenom proto, že z ní každoročně odstraňujeme ty méně odolné línie roztočů. H.J

Ste presvedčený o tom, že je to pravda? V 90 rokoch som čítal v OVP o pokuse s touto primorskou včelou V USA. Pokus nepotvrdil relevatné výsledky s touto včelou, neboli o nič lepšie ako kontrolné včelstvá. Tak ako je to vlastne? Kde je pravda? Včelu dokážeme naučiť na potravu, lepšie na miesto kde jej ju podávame, ale to je pre ňu prirodzené. Učenie aj keď výberom je nemožné, genetická predispozícia- doplnenia génov, nie je možné. Ešte tak doplniť výbavu európskej včely, génmi, ktoré to zabezpečujú u Apis cerana. Aj táto veta je napísaná možno futuristicky a možno raz to vedci dokážu, ale v dohľadnej dobe to nebude! Stále ostávam varroatolerantný skeptik. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 28. 11. 2010
Re: šlechtění včely na odolnost vůči varroaze (48551) (48561) (48562) (48567) (48568)

Měl bych s dovolením dotaz týkající se množení roztoče varroa. Obecně při šlechtění, jeli požadavek posílení a udržení konkrétní vlastností, se za určitých podmínek používá příbuzenská plemenitba. Když se ovšem opakuje, tak výsledek šlechtění standartně končí degeneraci chovu. Otázka- jestli při výskytu několika kusů kleštíku v úlu, může dojít k podobnému efektu příbuzenské plemenitby? Za odpověď děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.36.242) --- 28. 11. 2010
Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze (48551) (48561) (48562) (48567)

Snad možným příkladem může být včela Primorská, která snad pouze přirozenou selekcí trvající více než 50 let lépe odolává kleštíkovi. Naše včela je na tom hůře už jenom proto, že z ní každoročně odstraňujeme ty méně odolné línie roztočů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (213.155.41.14) --- 28. 11. 2010
Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze (48551) (48561) (48562)

Skutečnost je ovšem taková, že ony se to včely naučit dovedou, ne ale hned, nýbrž cestou selekce po několik generací, hromaděním potřebných genů. Není to fantazírování, protože takové včely medonosné už na světě jsou. Pokud tomu někdo nevěří a věřit nechce, je to jeho věc.
Ve Vašem příspěvku jsou nepřesnosti: 1. původním hostitelem V.d. není včela květná, ale včela východní (Apis cerana), 2. hlavním mechanismem varroatolerance u A.cerana nejsou migrace, ale to, že se kleštík reprodukuje pouze na trubčím plodu (A. cerana také někdy migruje, ale ne pravidelně), navíc A. cerana umí mnohem lépe kleštíky ničit cestou groomingu a VSH, a část kleštíků doslova "pohřbívá" uvnitř trubčí buňky i s kuklou.
Bohužel u naší včely medonosné se kleštík množí i v dělničím plodu, proto tolerantní včely medonosné musí umět něco líp než původní hostitel A. cerana...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 28. 11. 2010
Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze (48551) (48561) (48562)

PODLE MNE JE NAPROSTO SCESTNÉ , ŽE BY SE NAŠE VČELY NAUČILY ŽÍT s VD Důvodem Je naprosto odlišný způsob jejich života od původního hostitele parazita. Jeho přirozeným nepřítelem je právě stěhování včely květné.

Pepan
-------------------
Proč by se to nenaučily, žijí s ním již 25 let a docela jim to jde.
:-)
Gaussova křivka je prý nejvyšší přírodní zákon.
Já osobně neznám vyjímku.
Takže vždy budou existovat včely, které budou potřebovat naši pomoc průměrně, nadprůměrně a podprůměrně.
Pokud jsou to schopnosti dědičné, tak výběrem těch na jednu stranu od průměru můžeme posunout průměr.
To je myslím již mnoho tisíciletí co se člověk zabývá zemědělstvím ověřeno.

Samozřejmě tady v ČR_včelařství je oficiálně zakázáno přemýšlet a nebo dokonce zkoušet něco, čemu není požehnáno nejvyššími orgány.
Je to naprosto logické, protože v historii se již mnohokrát prokázalo, že i když bylo všem jasné, že něco nejde, tak se našel někdo kdo to zkusil a ono to šlo. Takové jednání je ale nezodpovědné, protože ohrožuje stabilitu, zavedený řád, pořádek a úctu k moudrosti kmetů. Tedy základ naší civilizace.

ALe to je otázka času. Včera jsem třeba měl v ruce Včelařství. Když si tak vezmu situaci před pěti lety, tak to taky spoustě lidí tehdy přišlo nemožné, že by bylo několik kandidátů na předsedu a že by dokoce považovala za pravděpodobnou změna stanov.

Prostě situace která vypadá naprosto stabilně a neměně se z pohledu pár let může jevit jako naprosto jiná.
Když nechceme vidět změnu, nevidíme jí a to právě těm změnám nahrává. Ony si chystají půdu a nakonec se snáze prosadí, právě proto, že jim nikdo neškodil, jelikož si jich nevšiml. :-)

Je naprosto zbytečné diskutovat, zda něco jde, či nejde. Zajímavé je diskutovat jak by to mohlo jít.

V případě možností VD a naší včely - tady si podle mě nejde těch změn nevšímat, pokud si počtu něco ze zahraničí. A nebo si nalepit klapky a koukat jen na náš malý píseček.

Pokud alespoň čtu MV, tak nemůžu vážně tvrdit, že je SCESTNÉ něco čím se zabývá spousta poměrně inteligentních a vzdělaných lidí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro (217.119.115.1) --- 28. 11. 2010
Línie

Milý Pepan. V Modernom včelárovi sa nepíše o líniách ale o plemenách. Niektorí nemáte znalosti zo systematiky zvierat. Neviete čo je to druh, plemeno, línia /kmeň/. Nechce sa mi to tu vysvetľovať lebo so myslím, že keď niekto do toho kecá, tak to aj ovláda. Aj keď sa píše na str. 124 o SIngerke je to v súvislosti s plemenom Kranky. Ináč o líniách sa tam nepíše nič. Bude lepšie keď sa budeme vyjadrovať presne, lebo potom vznikajú nedorozumenia. Sklenár, singer......sú línie, kranka je plemeno, vč. medonosná je druh.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 11. 2010
Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou. (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521) (48528) (48533) (48535) (48538) (48546) (48550) (48556) (48558)

Kupte si Moderního včelaře č4 a tam si počtěte jak je to s těmi liniemi

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou.
> Datum: 27.11.2010 18:05:55
> ----------------------------------------
> Napsat, že není Sklenar mi připadá podobné jako napsat, že není Kraňka.
> Jestliže jste přítely Holý neměl na mysli opravit slovo linie na kmen a
> linii vycházející z kmene Sklenar označit číslem. Já mám teorii potom
> praxi a na konec mluvím. Pokud mám jen teorii, tak to vždy zdůrazňuji. A
> jestliže Vás moje nepřesnost termínu pohoršila tak se omlouvám. A jestli
> nejde o termín tak se nechám poučit. Aleš
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 11. 2010
Re: Citr?nom proti Varroa destructor (48362) (48364) (48554)

Nemusí jít nutně o tu kyselinu ale o aromatické silice obsažené v té štávě. Viz: thymolin.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Citr?nom proti Varroa destructor
> Datum: 27.11.2010 07:36:52
> ----------------------------------------
> Základem kyselosti citrónů je kyselina citrónová a ta se neodpařuje. Pokud
> ji včely nedokáží při zpracování nějak rozložit a tím eliminovat, jako že
> spíš asi ne, skončí v zásobách či v medu. Otázka je, jestli to je dobře
> nebo špatně, že budou sice přírodní, ale jinak cizorodé látky v medu, i
> když v malém množství.
> A pokud nositelem účinku na roztoče je kyselina citrónová, určitě bude
> velice rychle citrónová šťáva nahražena obyčejnou potravinářskou kyselinou
> citrónovou. Která je sice taky přírodní produkt, protože se vyrábí
> působením mikroorganismů, ale je medu ještě podstatně víc vzdálenější než
> citrónová šťáva.
> Takže co s tím? R.Polášek
>
> Mrzí ma, že môj príspevok z 21.11.2010 skončil bez väčšieho záujmu
> návštevníkov stránky. Veď ak vedecká práca je zdôvodnená pokusmi a s
> výsledkom účinnosti na Vd 85%, tak by sme ju mali aspoň vyskúšať. Veď je to
> na úrovni KM, no práca pri aplikácii citrónovej je oveľa jednoduchšia
> (nepotrebujeme pomerne drahé prostriedky na jej aplikáciu do včelstva), tak
> by to stálo zato. Včelár by vždy pri otvorení úľa vniesol 20 ml zriedenej
> šťavy do včelstva, ničiné nemôže byť jednoduchšie.
>
> Pán Polášek, autori predsa nehovoria o kyseline citrónovej, ale o
> citrónovej šťave, tak prečo by mali používať niečo iné? A hovoriť hneď bez
> odskúšania metódy v negatívach, veď tie množstvá sú tak nízke, že to
> nestojí za reč.
>
> Otázka účinnosti zostáva stále otvorená, pokus je pokus a prax je reálny
> život.
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 11. 2010
Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze (48551) (48561)

PODLE MNE JE NAPROSTO SCESTNÉ , ŽE BY SE NAŠE VČELY NAUČILY ŽÍT s VD Důvodem Je naprosto odlišný způsob jejich života od původního hostitele parazita. Jeho přirozeným nepřítelem je právě stěhování včely květné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze
> Datum: 27.11.2010 21:01:06
> ----------------------------------------
> > Moje zkušenost je taková,že dosud u nás taková linie
> > neexistuje a pokud to někdo o té své tvrdí,pak jde
> > o obchodní trik.
>
> Plně VT včelstva asi ne, ale řada praktiků poukazuje na *významné rozdíly*
> mezi stupni varroatolerance různých kmenů. Takže je dobře, že se lze při
> hledání varroatolerance o jistý základ opřít.
>
>
> > Varoa si musí v přírodě svého nepřítele najít a věřme,že
> > v našem zájmu,nebo budoucích generací i najde.
>
> Domnívám se, že rychleji by bylo možné dojít k varroatoleranci.
>
> > Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> > prokázat disciplinovanost v jejich užití.
>
> Už tu zaznělo (pokaždé trochu jinak), že právě disciplinovanost v použití
> dosavadních prostředků může výrazně prodloužit hledání rovnovážného a
> dlouhodobě stabilního stavu hostitel (včela) - parazit (kleštík).
>
> Je dnes velmi nepopulární tvrdit (a včelaři si to většinou nechtějí
> připustit), že právě tou disciplinovanou chemoterapií jsme *nechtěně
> "vyšlechtili"* populace kleštíků, které (aby přežili) se musejí umět velmi
> rychle a velmi účinně množit, aby velmi účinnou podzimní-zimní-jarní...
> "léčbu" přežili alespoň jednotky, které založí další generace. Ty méně
> agresivní kmeny roztočů jsme vyhubili a přežili už jen ty "nejsilnější".
>
> Takové kmeny roztočů by ale v přírodě nepřežili, protože se množí tak
> rychle, že dovedou zlikvidovat i vitální a jinak zdravé včelstvo a tím
> zlikvidovat i svého hostitele (a samozřejmě sám sebe).
>
> No a s takovými populacemi kleštíků mohou mít i jinde ve světě dlouhodobě
> neléčená včelstva problém.
>
> To je mé vysvětlení (amatérská hypotéza, založená na analogických a
> popsaných případech parazit-hostitel) proč by případné jinde fungující VT
> včely u nás nemuseli bez občasného tlumení varroózy přežít.
>
>
>
> A ještě jedna reakce:
> > Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> > prokázat disciplinovanost v jejich užití.
>
> Než se najde přirozený nepřítel V.D. může dojít dříve ke ztrátě účinnosti
> stávajících "léčiv". Velmi doporučuji článek odborníka světového formátu S.
> Martina - *_Odolnost vůči akaricidům (pyretroidům) u roztoče Varroa
> destructor_*, Bee World 2004, č. 12, který českým včelařům zprostředkoval
> ČSV v Odborných včelařských překladech.
>
> Podobné články často procházejí bez povšimnutí včelařské veřejnosti.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 27. 11. 2010
Re: šlechtění včely na odolnost vůči varoáze (48551)

> Moje zkušenost je taková,že dosud u nás taková linie
> neexistuje a pokud to někdo o té své tvrdí,pak jde
> o obchodní trik.

Plně VT včelstva asi ne, ale řada praktiků poukazuje na významné rozdíly mezi stupni varroatolerance různých kmenů. Takže je dobře, že se lze při hledání varroatolerance o jistý základ opřít.


> Varoa si musí v přírodě svého nepřítele najít a věřme,že
> v našem zájmu,nebo budoucích generací i najde.

Domnívám se, že rychleji by bylo možné dojít k varroatoleranci.

> Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> prokázat disciplinovanost v jejich užití.

Už tu zaznělo (pokaždé trochu jinak), že právě disciplinovanost v použití dosavadních prostředků může výrazně prodloužit hledání rovnovážného a dlouhodobě stabilního stavu hostitel (včela) - parazit (kleštík).

Je dnes velmi nepopulární tvrdit (a včelaři si to většinou nechtějí připustit), že právě tou disciplinovanou chemoterapií jsme nechtěně "vyšlechtili" populace kleštíků, které (aby přežili) se musejí umět velmi rychle a velmi účinně množit, aby velmi účinnou podzimní-zimní-jarní... "léčbu" přežili alespoň jednotky, které založí další generace. Ty méně agresivní kmeny roztočů jsme vyhubili a přežili už jen ty "nejsilnější".

Takové kmeny roztočů by ale v přírodě nepřežili, protože se množí tak rychle, že dovedou zlikvidovat i vitální a jinak zdravé včelstvo a tím zlikvidovat i svého hostitele (a samozřejmě sám sebe).

No a s takovými populacemi kleštíků mohou mít i jinde ve světě dlouhodobě neléčená včelstva problém.

To je mé vysvětlení (amatérská hypotéza, založená na analogických a popsaných případech parazit-hostitel) proč by případné jinde fungující VT včely u nás nemuseli bez občasného tlumení varroózy přežít.



A ještě jedna reakce:
> Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> prokázat disciplinovanost v jejich užití.

Než se najde přirozený nepřítel V.D. může dojít dříve ke ztrátě účinnosti stávajících "léčiv". Velmi doporučuji článek odborníka světového formátu S. Martina - Odolnost vůči akaricidům (pyretroidům) u roztoče Varroa destructor, Bee World 2004, č. 12, který českým včelařům zprostředkoval ČSV v Odborných včelařských překladech.

Podobné články často procházejí bez povšimnutí včelařské veřejnosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 27. 11. 2010
Re: Citrónom proti Varroa destructor (48362) (48364) (48554) (48555) (48559)

Něco podobného, jako postřik citrónovou šťávou, jsem četl teorii o postřiku octem. Teorie spočítala v tom, že včely postříkate octem jim to jednoduše vadí a začnou se vzájemně čistit a jako bonus při tom čištění odstraní i roztoče. Jde tedy o umělé zvýšení čistícího pudu, podobně jako při vložení KM. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 27. 11. 2010
Re: Citrónom proti Varroa destructor (48362) (48364) (48554) (48555)

Citrónovou šťávu připravuji tak a tak, takhle zajišťuji, aby byla z různých citrónů stále stejná, takhle ji do včel aplikuji za takových a takových podmínek a když jsem to zkoušel ( nejméně dvakrát), tak v porovnání se včelstvy se slepým pokusem, kdy jsem místo citrónové šťávy aplikoval vodu, byl u včelstev s citrónem spad roztočů mnohem větší - o 40 - o 60 o 80 % nebo tak nějak....R.P.

Ale to nie je o tom, predsa, ja som len preložil do zrozumiteľnej reči článok, ktorý vyšiel z vedeckého ústavu. Pritom ak Ste článok pozorne čítal, aj ja mám k nemu určité výhrady, ale ak by Ste článok poctivo čítal. boli by ste sa dozvedeli, že ide o postrek včiel ručným postrekovačom, potom nie problém to dešifrovať, že musím včelstvo pri prehliadky roztokom postriekať včely.
Ja som v druhom vstupe len pripomenul, že ak sú výsledky účinnosti CŠ rovnocenné s KM, tak potom je tento spôsob pre včelára jednoduchší a to sa na ňom môže ceniť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 27. 11. 2010
Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou. (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521) (48528) (48533) (48535) (48538) (48546) (48550) (48556)

Napsat, že není Sklenar mi připadá podobné jako napsat, že není Kraňka. Jestliže jste přítely Holý neměl na mysli opravit slovo linie na kmen a linii vycházející z kmene Sklenar označit číslem. Já mám teorii potom praxi a na konec mluvím. Pokud mám jen teorii, tak to vždy zdůrazňuji. A jestliže Vás moje nepřesnost termínu pohoršila tak se omlouvám. A jestli nejde o termín tak se nechám poučit. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro (217.119.115.1) --- 27. 11. 2010
Línia Sklenár

Tak čo to do frasa nakupujú v tom Rakúsku?! Predsa nakupujú líniu SKlenár a aj tohto roku si kúpili chovatelia matiek na SLovensku SKlenárku z Rakúska! Takže kde neexistuje línia Sklenár??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Holy (90.183.224.76) --- 27. 11. 2010
Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou. (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521) (48528) (48533) (48535) (48538) (48546) (48550)

Reakce na příspěvek
Ales Molcik --- 26. 11. 2010
" .....Já mám alpské typy, teď už nejvíc linii Sklenár..."

Vážený příteli, dovoluji si doporučit méně teoretizovat a o to více sbírat informace a zkušenosti. Limie Sklenar již dávno neexistuje.

S přátelským pozdravem M. Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 11. 2010
Re: Citrónom proti Varroa destructor (48362) (48364) (48554)

"Mrzí ma, že môj príspevok z 21.11.2010 skončil bez väčšieho záujmu návštevníkov stránky."
Možná proto, že takových "ověřených zpráv" o využití a velké účinnosti nějakého přírodního prostředku typu šťávy z něčeho nebo listí z něčeho a podobně byly snad stovky. A vždy se potom při ověřování takových prostředků nezávislými včelaři či výzkumníky ukázalo, že buď to nefunguje vůbec nebo snad maximálně v rámci statistické chyby.
Navíc u přírodních prostředků je jeden velký problém a to sice jak zajistit, aby koncentrace účinné látky byla u přírodních prostředků z různých zdrojů stále konstatní. Protože v přírodních produktech koncentrace takhle použitých účinných látek zhusta kolísá, +- 50 % i ještě podstatně víc. Ve firmě příprava jedné velké hromadné dávky z přírodních prostředků není problém, v ceně mnoha jednotlivých dávek se těch pár chemických analýz či náklady na přípravu standartizovaného koncentrátu v pohodě rozpustí. Ale už třeba v případě těch kupovaných citrónů vůbec není jisté, jaký je obsah účiné látky třeba v utržených a čerstvě dovezených citrónech v jednom marketu a půl roku skladovaných zavadlých citronech v druhém marketu, o vlivu půdy, teploty vlhkosti na plantáži či rovnou odrůdy citroníku ani nemluvě.

"Včelár by vždy pri otvorení úľa vniesol 20 ml zriedenej šťavy do včelstva, ničiné nemôže byť jednoduchšie. "
Co to znamená vnesl 20 ml zředěné šťávy do včelstva? Jak vnesl, kde vnesl? Vylil do rohu dna, doprostřed dna, polil tím včely, polil tím plod, polil tím horní loučky, polil tím česno, polil tím strůpek, aby to pomalu prosáklo do úlu? nebo nastříkal včely, nastříkal plod, nastříkal prázdné plásty?

Prostě na zprávy, že takový a takový přírodní prostředek likviduje roztoče už nikdo nereaguje, protože jich bylo plno. Jedině že byste to napsal trochu jinak:
Citrónovou šťávu připravuji tak a tak, takhle zajišťuji, aby byla z různých citrónů stále stejná, takhle ji do včel aplikuji za takových a takových podmínek a když jsem to zkoušel ( nejméně dvakrát), tak v porovnání se včelstvy se slepým pokusem, kdy jsem místo citrónové šťávy aplikoval vodu, byl u včelstev s citrónem spad roztočů mnohem větší - o 40 - o 60 o 80 % nebo tak nějak....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 27. 11. 2010
Re: Citrónom proti Varroa destructor (48362) (48364)

Základem kyselosti citrónů je kyselina citrónová a ta se neodpařuje. Pokud ji včely nedokáží při zpracování nějak rozložit a tím eliminovat, jako že spíš asi ne, skončí v zásobách či v medu. Otázka je, jestli to je dobře nebo špatně, že budou sice přírodní, ale jinak cizorodé látky v medu, i když v malém množství.
A pokud nositelem účinku na roztoče je kyselina citrónová, určitě bude velice rychle citrónová šťáva nahražena obyčejnou potravinářskou kyselinou citrónovou. Která je sice taky přírodní produkt, protože se vyrábí působením mikroorganismů, ale je medu ještě podstatně víc vzdálenější než citrónová šťáva.
Takže co s tím? R.Polášek

Mrzí ma, že môj príspevok z 21.11.2010 skončil bez väčšieho záujmu návštevníkov stránky. Veď ak vedecká práca je zdôvodnená pokusmi a s výsledkom účinnosti na Vd 85%, tak by sme ju mali aspoň vyskúšať. Veď je to na úrovni KM, no práca pri aplikácii citrónovej je oveľa jednoduchšia (nepotrebujeme pomerne drahé prostriedky na jej aplikáciu do včelstva), tak by to stálo zato. Včelár by vždy pri otvorení úľa vniesol 20 ml zriedenej šťavy do včelstva, ničiné nemôže byť jednoduchšie.

Pán Polášek, autori predsa nehovoria o kyseline citrónovej, ale o citrónovej šťave, tak prečo by mali používať niečo iné? A hovoriť hneď bez odskúšania metódy v negatívach, veď tie množstvá sú tak nízke, že to nestojí za reč.

Otázka účinnosti zostáva stále otvorená, pokus je pokus a prax je reálny život.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 26. 11. 2010
Re: Sjezd a uprava stanov (48537)

Ahoj,
zběžně jsem je prohlédl, ale žádné články jsem nenašel, tedy alespoň ne o včelách, spíš politika. I fotogalerie, kterou vždy navštěvuji jako první, je defakto prázdná. Autor však slibuje sdělovat na stránkách včelařské zkušenosti, necháme se tedy překvapit. Libor V.
-------------
Jarda napsal:
Četl jste někdo články na www.mojevcely.cz. Jaký je váš názor.
Díky Jarda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 11. 2010
Re: sezení včelstva a poloha zásob (48531) (48549)

"Ve vašem případě bych radil včelstvo nebo včelstva přeorganizovat, přeložit. Dát zásoby zase nahoru.

Ačkoliv je již zima, opatrná práce s obsednutými i neobsednutými rámky je možná ( loni jsem v této době teplotě 5°C překládal 4 včelstva z ůlu do ůlu s úspěchem)
Opatrně odložit horní nástavek stranou na folii aby bylo možno včely z folie vsypat, vzít jiný nástavek a vybrat plné rámky uspořádat naplnit jej rámky se zásobami ,a pak uspořádat, naplnit rámky se včelami druhý od zvrchu."

Já mám poměrně dobré zkušenosti s manipulací se včelami za mrazů. Musí být teplota tak -5 až - 15 st C, za vyšší teploty moc včel při rozebírání plástů vzlétá a je v zimě ztraceno. Nižší teplota je omezena "zimovzdorností" včelaře, je vhodné pracovat bez rukavic nebo jen s nějakými tenkými. Dále by mělo být pokud možno bezvětří a jasno, ale spíše ne přímé slunce, tak pod mrakem. Potom se dá zimní sezení včel rozebrat opatrně na jednotlivé rámky a nevzlétne v ideálním případě ani včela. Pravděpodobně v nich nesmí být plod, včely by udržovaly vyšší teplotu a po otevření by vzlétaly. Včely sedící na plástu venku za takových mrazů vydrží nejméně 10 minut bez problémů. Je tedy možné víceméně takhle na sněhu včely rozebrat na plásty a zase složit, jak je třeba. Problém je akorát propolis, co je přilepené, plásty, nástavky atd, je vhodné tak den předem opatrně odlepit, studený propolis se už nespojí. Když se ty včely skládají, je to méně vhodné, zvláště pokud je propolisu hodně, protože studený propolis dost drží a včely se tak odlepováním přitmelených věcí dost rozruší,takže po rozebrání vzlétají.
Je to ale spíš "kusová" práce, maximálně 2 včelstva na stanovišti, další jsou už potom chozením víc rozrušená, takže spíš zvláštní kuriozita se zvláštní atmosférou kombinace mrazu, sněhu a včel, spíš pro zvláštní případy. Ale když se to pořádně připraví, tak to probíhá velice dobře a úspěšně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Kašpar st. (85.70.161.55) --- 26. 11. 2010
šlechtění včely na odolnost vůči varoáze

V diskuzi se mnohdy vyskytují odvážné články,které poukazují,že buď včelaří nebo se chystají sehnat linii,která má určitou odolnost vůči varoáze.Moje zkušenost je taková,že dosud u nás taková linie neexistuje a pokud to někdo o té své tvrdí,pak jde o obchodní trik.Varoa si musí v přírodě svého nepřítele najít a věřme,že v našem zájmu,nebo budoucích generací i najde.Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc prokázat disciplinovanost v jejich užití.Recepty nebo kritika mnohých,kteří začali včelařit včera a domnívají se,že obor čekal právě na ně,aby včelařinu zachránili,není nutná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 26. 11. 2010
Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou. (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521) (48528) (48533) (48535) (48538) (48546)

Včela kraňská je původní plemeno zhruba od našich hranic ze Slovenskem na východ a kousek jižní Moravy, jak už bylo psáno. A na doplnění, Včela kraňská má několik ekotypů a dva se vyskytují u nás, typ alpský a typ karpatský. Zástupce karpatského typu je Vučko a Vigor. Někteří včelaři u nás na Hané v minulosti zkoušeli Vučko, ale neosvědčila se jim na jarní snůšku a spíš to byla včela pro kočovníky až na les. Takže karpatský typ je svým vývojem podobný včele tmavé, aspoň podle zkušeností co mi někteří řekly. Ale alpský typ, což jsou ostatní linie, je právě ta kraňka s tím rychlejším jarním rozvojem, takže vhodnější do nížin. A mali se kraňka šlechtit, tak je dobré přihlédnout k rozdílným vlastnostem těchto dvou typů. Protože si myslím, že vyšlechtit univerzální kraňku asi nepůjde, každý typ má tu svoji biologii rozvoje nastavenou jinak. Já mám alpské typy, teď už nejvíc linii Sklenár, protože mi jednoduše vychází do všech požadavků nejlíp. A jak je to s karpatským typem Vučko nebo Vigor, by se spíš mohl vyjádřit nějaký chovatel zde, co má zkušenosti. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 26. 11. 2010
Re: sezení včelstva a poloha zásob (48531)

Tím přidáním oddělku jste to sezení zapříčinil.

Já mám negativní zkušenosti s tím že včely si u mne někdy nebo poměrně často sednou špatně nad zásoby a asi před 5 ti lety jsem měl ztrátu 50% = 13 včelstev.

Ve vašem případě bych radil včelstvo nebo včelstva přeorganizovat, přeložit. Dát zásoby zase nahoru.

Ačkoliv je již zima, opatrná práce s obsednutými i neobsednutými rámky je možná ( loni jsem v této době teplotě 5°C překládal 4 včelstva z ůlu do ůlu s úspěchem)
Opatrně odložit horní nástavek stranou na folii aby bylo možno včely z folie vsypat, vzít jiný nástavek a vybrat plné rámky uspořádat naplnit jej rámky se zásobami ,a pak uspořádat, naplnit rámky se včelami druhý od zvrchu.
J. Burgel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 26. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48520)

Matela :Dále se mi líbí myšlenka, že prvnímu chovateli,
> který přesvědčivě takový materiál veřejnosti dodá by měl být
> vyplacen větší obnos, jako uznání za to, co pro nás ostatní
> lenochy udělal. Přimlouval bych se za šestimístnou cifru.
J.Burgel:
někde jsem slyšel nebo četl že varroatolerance je nepřenosná= to znamená že jestliže někdo vyšlechtí, má varroatolerantní včely na svém stanovišti a vy si je koupíte na vašem stanovišti nemusí být tyto včely varroatolerantní.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 11. 2010
Re: sezen? v?elstva a poloha z?sob (48531) (48532) (48536) (48539)

"!Spolehlivě poznáš, že mají hlad když budou sedět až na horních loučkách "

To je zjednodušené a platilo by to pouze v případě hodně silných včelstev, případně kratší rámkové míry, kdy včely i za mrazů obsazují celé nebo téměř celé rámkové uličky.
Slabší včely začnou zimovat na místě posledního plodu, potom jedou po zásobách nahoru, dokud nedosáhnou na strůpek a potom jedou vodorovně po pruhu zásob. Se zásobami potom končí, až dojedou ke stěně úlu. A ještě potom mohou vegetovat o hladu 14 dní až měsíc, zvláště za teploty jen mírně pod nulou nebo kolem nuly, kdy nemusí tolik "topit".
Skutečně hladové včely potom reagují na vyrušení jinak než nasycené, mnohem slaběji a pomaleji.
Tyhlety věci se, pokud je potřeba, dají velice dobře sledovat, pokud se dá nahlížet na rámky shora, ideálně přes nějaký průhledný igelit. Ale za větších mrazů není problém, pokud je to předem připravené, strůpek opatrně odkrýt a na včely nahlédnou přímo, bez igelitu. vyrušování včel, pokud e to dělá opatrně, je v zimě minimální. Množství zavíčkovaných zásob se zkontroluje někdy na začátku zimy a potom se jen občas co týden, dva týdny kontroluje, kde se zimní chumáč posunul a jak je velký. Je tak krásně názorně vidět, jak se včely hýbou, případně kdy jim už zásoby docházejí a je potom nějaký týden čas na nějaká opatření. V případě, kdy je potřeba zachovat včelstvo, není ani nijak velký problém za mrazu vytáhnout z jiných dobře zakrmených včelstev nějaký neobsazený plást se zásobami a takové 2 - 3 plásty vložit do zimního chumáče, včely s krajních rámkových uliček střepat na zimní chumáč.... Za oblevy nebo v předjaří je asi lepší to medocukrové těsto.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 11. 2010
Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou. (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521) (48528) (48533) (48535) (48538)

"Tak to je potom také zajímavé téma. Moc o tom nevím,. Jedno je však jisté. Ty pokusy o vylepšení naší včely se konaly již na konci 19 století ale ono se o tom moc nevědělo až do nedávné doby. Takže to bylo dost nepovedené
Jen vím že kraňka byla zvolena právě pro svůj prudký rozvoj v předjaří, aby stihla právě pro nás tak typické jarní snůšky.Právě na našem území se přirozeně vyskytovaly obě plemena (černá a kraňka) za hranici jejich výskutu se považuje řeka morava. Dovezeny pak byly vlašky a kavkazanky. Dokonce Singer má právě původ v kavkazance i když se vydává za kraňku. Vlaška právě byla vyřazena protože , jak již její jméno napovídá, je vhodná do teplejších oblastí."

No, já o tom vím jen to, co bylo zveřejněno kdysi ve Včelařství. Tak třeba okolo tuším roku 1850 byl dokonce oficiálním včelařským spolkem v Brně podporován dovoz kyperské včely (cyperky). Jejich kříženci s domácími včelami se ovšem tehdy ukázaly jako velice divoké (kdosi je tehdy dokonce nazýval luciperky) a už po nějakých 10 letech moravský včelařský spolek ve svém časopise o dovozu kyperek mluví jako o chybě. Dovážela se tehdy spousta vlašek, ty se podle mně u nás hodí do nížin, na jižní Moravu a do Polabí,tam se zužitkuje jejich plodování přes zimu a zimování proti kraňce v mnohem větším počtu, takže na jaře k využití prvních snůšek nemusí mít tak prudký rozvoj.
A byla, aspoň podle textů ve Včelařství, spousta všelijakých nehlášených černých dovozů, hlavně v rámci tehdejšího RakouskaUherska, takže hodně kraněk z Balkánu i dalších plemen.

Co se týká těch kyperek. Já chovám křížence a prakticky nikdy jsem je nebrakoval kvůli divokosti, protože mně nevadí, prakticky nikdy u mně nepřekročily tu hranici, kdy bych je brakoval...
Mně připadá, jako by včely měly někde snad v genech zakódovánu závislost roční doby a toho "správného" počasí. Od řekněme konce dubna po cca září až říjen jsou včely nejklidnější tehdy, když je takové průměrné počasí. přirozeně pěkně a slunce. Jsou znatelně divočejší, pokud je na tuto roční dobu příliš teplo stejně tak jako příliš zima. třeba na začátku května jsou klidné, když je okolo poledne za jasné oblohy okolo 20 st C. Když je v tuto dobu severní vítr a na slunci maximálně 15, jsou divoké. stejně tak, jako když v té době jde teplota k třicítce. V červnu se tyto teploty posunují o takových 10 stupňů výš.
Jestli ta teorie je jen trochu správná, tak ty kyperky v podstatě pořád potřebovaly tu teplotu o těch 10 - 15 st C vyšší než tady u nás byla, aby byly mírné...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

euroregatta (79.127.176.8) --- 26. 11. 2010
medový ocet

Chorvati hledí distributory v CR.
http://www.poptavka.net/Poptavka-19341-Hledame-distributory-medoveho-octa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 26. 11. 2010
Re: nadstavky (48543)

Sololit byl spolehlivě eko. Jestli dovážené dřevovláknité desky jsou vyrobeny stejnou technologií, tak také. Je to obdoba výroby papíru (toho pravého celulózového).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

g.s. (195.168.229.215) --- 26. 11. 2010
nadstavky

Planujem si cez zimu vyrobit vacsie mnozstvo nadstavkov,z vnutra sololit,zvonka palubky,medzi to namiesto polystyrenu vypenit pur penou..vie niekto poradit z coho je vyrobeny sololit,ci v nom nieje nejake skodlive pojivo,a ako sa taky nadstavok zachova v parafinovej lazni?Dakujem..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 26. 11. 2010
Včela kraňská

Prípadne si môžete prečítať článok na uvedenej adrese "Včela kraňská":

genzdrojehz.wz.cz/bees/metodika.doc

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 26. 11. 2010
Re: (48540)

Přiložený odkaz nechodí. Správný odkaz je
http://www.ifauna.cz/clanek/bezobratli/zivy-poklad-z-cech-vcela-kranska/4391/
Milan Čáp

Dne 26.11.2010 14:34, a.turčáni napsal(a):
> Včela kranská je na Slovensku pôvodná (dokázal to pôvodný výskum), jej SV
> hranica je až po karpatský oblúk (aj Čermákova kraňka je odtiaľ) a na Z až
> po rieku Moravu,resp. Biele Karpat.
>
> Ak chcete o nej vedieť niečo viac, vyhľadajte si na tejto stránke a
> nemusíte sa dohadovať či je pôvodná alebo introdukovaná a dozviete sa kedy
> ten proces začal:
>
> www.ifauna.cz/clanek/bezobratli/zivy-poklad-z-cech-vcela-kranska/43
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 26. 11. 2010

Včela kranská je na Slovensku pôvodná (dokázal to pôvodný výskum), jej SV hranica je až po karpatský oblúk (aj Čermákova kraňka je odtiaľ) a na Z až po rieku Moravu,resp. Biele Karpat.

Ak chcete o nej vedieť niečo viac, vyhľadajte si na tejto stránke a nemusíte sa dohadovať či je pôvodná alebo introdukovaná a dozviete sa kedy ten proces začal:

www.ifauna.cz/clanek/bezobratli/zivy-poklad-z-cech-vcela-kranska/43

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 11. 2010
Re: sezen? v?elstva a poloha z?sob (48531) (48532) (48536)

Spolehlivě poznáš, že mají hlad když budou sedět až na horních loučkách Pokud budou mít zásoby dole tak při teplotě nad 0 přehoď nástavky nebo jim na rámky polož placku z medocukrového těsta.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> Datum: 26.11.2010 11:47:38
> ----------------------------------------
> Je to rozhodně riziková situace. Záleží na rámkové míře a množství zásob v
> horním nástavku (oddělku). Pokud je rámková výška 24 nebo vyšší a zásob
> méně než 5 kg, důrazně doporučuji přehodit nástavek zásob nahoru. S
> vyrušením i v mrazu si včely snadno poradí, zahřejí úlový prostor a
> postupně se zase stáhnou k plodu. Zásoby pak budou mít "nad hlavou", jak je
> přirozené. Záleží také, jaká bude zima, ale riziko úhynu je reálné. Hlavně
> v delším období mrazů v lednu a únoru. Broněk
> ------------
> Radek Hubač: Ahoj, pokud máš souše, doplň horní nástavek, ale nedělej jim
> tam "pořádek". vzniklé silné včelstvo obsazuje jistě i prostřední nástavek
> se zásobami. Pokud bys nevydržel a "musel" přehazovat, tak až v březnu, do
> té doby je minimální spotřeba, hlady uhyne včelstvo většinou konec března -
> duben, nebo když js včelstvo slabé a začne plodovat a pak se ochladí a mezi
> nástavky je velká mezera....
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tom?
> > Předmět: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> > Datum: 26.11.2010 10:04:24
> > ----------------------------------------
> > Dobrý den,
> > potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke
> > včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou
> > nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva
> )
> > - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod
> zásobami
> > původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5
> rámcích
> > oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si
> > vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami,
> > které jsou uložené pod nimi.
> > Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám
> > prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím
> > samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 11. 2010
Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou. (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521) (48528) (48533) (48535)

Tak to je potom také zajímavé téma. Moc o tom nevím,. Jedno je však jisté. Ty pokusy o vylepšení naší včely se konaly již na konci 19 století ale ono se o tom moc nevědělo až do nedávné doby. Takže to bylo dost nepovedené
Jen vím že kraňka byla zvolena právě pro svůj prudký rozvoj v předjaří, aby stihla právě pro nás tak typické jarní snůšky.Právě na našem území se přirozeně vyskytovaly obě plemena (černá a kraňka) za hranici jejich výskutu se považuje řeka morava. Dovezeny pak byly vlašky a kavkazanky. Dokonce Singer má právě původ v kavkazance i když se vydává za kraňku. Vlaška právě byla vyřazena protože , jak již její jméno napovídá, je vhodná do teplejších oblastí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: lecht?n? nebo nelecht?n? v?el v dob? p?ed vara?zou.
> Datum: 26.11.2010 11:14:29
> ----------------------------------------
> dobře, opravuji tedy a přejmenovávám předmět diskuze.
>
> "Přečti si mředmět a na to odpovídej zbytečně to zamotáváš. nebavíme se
> tady kdo kdy a proč to dělal ale o šlechtění na varoatoleranci.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek
> > Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> > Datum: 26.11.2010 09:39:42
> > ----------------------------------------
> > "Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu
> 19
> > a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely
> > vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno
> > pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné
> > vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto
> > šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "
> >
> > Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta
> volba
> > padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi
> > klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby.
> Mohla
> > převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje
> místní
> > plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby
> > vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby
> > kraněk.
> > Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už
> > tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc
> > medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali
> od
> > ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a
> dovezli
> > zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů
> > naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix
> následných
> > generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry,
> divokost,
> > snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.
> >
> > Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné
> > kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta
> populace
> > vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a
> > zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás
> někdy
> > okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to
> nejméně
> > takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje
> > včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele
> to
> > začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný
> chovatel,
> > tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých
> > uznaných chovů, pouze dovážíme."
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarda (80.82.146.134) --- 26. 11. 2010
Sjezd a uprava stanov

Četl jste někdo články na www.mojevcely.cz. Jaký je váš názor.
Díky Jarda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78080 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 48537 do č. 48597)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu