78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Josef Křapka (77.237.138.60) --- 18. 12. 2010
Re: Plon? vyet?en? moru (48160) (48164) (48169) (48175) (48176) (48178) (48182) (49090)
>Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru. Jakmile najde prvni znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita zminka je, ze jako projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru.<
------------------------------------------------------------
Takže, když prohlížitel zamění Mor včelího plodu např za Virovou nákazu včelího plodu, vše spálíme a budeme si klepat na ramena jak jsme dobří a neomylní. Není tomu náhodou tak, že podezřelý plást se zasílá na mikroskopické a kultivační vyšetření? Promiňte, ale nevěřím Vám příteli, že Vás v kurzu učili neomylnosti prohlížitelů. Promiňte mi pane kolego prohlížiteli, ale prostudujte si příslušnou literaturu. Avšak nic ve zlém. Jen pokud něco napíšu, musím to napsat tak abych se pod to mohl i podepsat.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49091
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 18. 12. 2010
Re: Plon? vyet?en? moru (48160) (48164) (48169) (48175) (48176) (48178) (48182)
Pred par tydny jsem delal zkousky prohlizitele vcelstev.
Pri nalezu moru rozborem z meli se nanarizuje ani paleni, ale ani presypani na mezisteny. Postup je nasledujici, prijde clovek z veteriny s prohlizitelem vcelstev. Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru. Jakmile najde prvni znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita zminka je, ze jako projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru.
PZ
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49090
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (85.70.20.53) --- 18. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085) (49086)
Normy byly zrušeny ne proto že by nevyhovovaly , ale proto ,že to byl přežitek komunismu. Oddůvodnilo se to tím, že všechno vyřeší Všemocná ruka konkurence. Jak se pak ukázalo, tak všechno dnes u nás řeší černá ruka Korupce.
pepan
---------------
Nejsem v tom honěný, ale docela mi líbí místo Normy nový termín Doporučení.
Nechápal jsem a stále nechápu ten problém o kterém se tady diskutovalo.
Nakupuji tam kde jsem spokojen.
Buď přímo nebo u obchodníka. Dodnes jsem se domníval, že MS musí být na obalu označeny "značkou s číslem SVS" takže i u obchodníka díky tomu vím, kdo je vyrobil a tudíž nemusím kupovat zajíce v pytli.
No a pokud nechci být v rukou "trhu", ale zde bych spíše řekl toho vosku co koluje na trhu - tedy společného díla všech ČR včelařů a zpracovatelů vosku kteří jej propstřednictvím výměn točí mezi sebou, tak si najdu výrobce co zpracuje můj vosk do mých MS. Je jich co vím víc jak dva. A pokud bude poptávka, bude jich víc.
A tady jsem rád, že se nemusí výrobce řídit nějakou normou která stanovuje maximální hmotnost MS aby se ušetřil vosk pro armádu. Pokud MS, tak raději silnější. Tak si to poroučím já. Je pevnější a včely rychleji staví.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49089
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 18. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085) (49086)
To není pravda.
http://www.beedol.cz/old-web/files/ZLnabizi%20pro%20web.htm
VÚ má na takové rozbory podle normy určitě i akreditaci, protože ji jako službu nabízí. Navíc i dělá rozbor na mor z výroben coby monitoring. A pokud tato norma platí, měla by jí ve svých závazných šetření o kvalitě mezistěn zohlednit i SVS. Tz. že jestli někdo má pochybnosti o pravosti a dal by se úředně odebraný vzorek na kompexní vyšetření nejen na mor a mohlo by to přes SVS v nějakém řízení projet. Ale to jen teoreticky. Prakticky je tu bordel ve standardech. Proto také z tohoto, nejen jednoho důvodu mám voskové hosodářství uzavřené a vosk jen svůj._gp_
.......
(e-mailem) --- 18. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085)
Normy byly zrušeny ne proto že by nevyhovovaly , ale proto ,že to byl přežitek komunismu. Oddůvodnilo se to tím, že všechno vyřeší Všemocná ruka konkurence. Jak se pak ukázalo, tak všechno dnes u nás řeší černá ruka Korupce.
pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49088
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 18. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru (48160) (48162) (49062) (49068) (49084)
Zdravím. Pěkná zajímavost, díky zani. Já tam včelí nemoci vidím jen pod včelími. Asi vás zmátl p. Matelo ten nadpis. V zákonech je použita čeština ve specifických frázích. V tomto případě se Vám ani nedivím. Jde o přílohu a asi nějakou konverzí převedenou tabulku. Při importu a exportu se používají interpunkční znaménka cby oddělovače buněk a ty nemají už nic společného s českým jazykem. Tz. že jde jakoby o první řádek v tabulce, kde jsou tři nadpisy - buňky vyplněny těmito třemi větami a pod tím jsou dané hodnoty. Asi to tak v českých zákonech u příloh je možné. Na Eurlexu, tj. evropská nařízení, směrnice, atd, resp. v překladech a tabulkách v textových podobách je to běžné.
Existuje ale více větných spojení v zákonech a třeba osvobození od daní do 40 včelstev je také pěkně zapeklitý zbastlenec.
Dalším příkladem jednoho fajnového slova v mnohoznačných spojení s popisem účinku zákona je slovo nebo. Koupím si jablka nebo hrušky. ...(výklad podle zdroje na internetu) znamená že si můži koupit jen jablka nebo hrušky a nebo i oboje. Jakmile se nenapíše před spojku nebo čárka, je to šílené vykládat takový zákon nějakému poplatkuchtivému úředníkovi, kterému jste vlastně ukradenej a chce poplatky za službu kterou nevyužíváte. Omlouvám ostatním se za odbočení. _gp_
.........
NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA
NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI
a) nákazy společné více druhům zvířat:
1. Aujeszkyho choroba
2. brucelóza (B. abortus, B. melitensis, B. suis)
3. echinokokóza (hydatidóza)
4. horečka Údolí Rift
5. hydroperikarditida přežvýkavců
6. japonská encefalitida
7. katarální horečka ovcí
8. krymsko-konžská hemoragická horečka
9. leptospiróza
10. listerióza
11. mor skotu
12. myiáza (Cochliomya hominivorax, Chrysomya bezziana)
13. paratuberkulóza
14. Q horečka
15. salmonelóza (invazivní sérovary - jejich původci)
16. slintavka a kulhavka
17. sněť slezinná
18. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)
19. trichinelóza
20. tuberkulóza (M. bovis, M. suis, M. avium, M. tuberculosis)
21. tularémie
22. verotoxigenní E. coli
23. vezikulární stomatitida
24. vzteklina
25. západonilská horečka
b) nákazy skotu:
1. anaplasmóza skotu
2. babesióza skotu
3. bovinní virová diarrhoea (BVD)
4. enzootická leukóza skotu
5. hemoragická septikémie (pasteurelóza)
6. hlavnička
7. infekční rinotracheitida skotu (IBR, IBR/IPV)
8. modulární dermatitida skotu
9. plicní nákaza skotu
10. theilerióza
11. trichomonáza
12. trypanosomiáza (přenášená mouchou tse-tse)
13. venerická kampylobakterióza skotu
c) nákazy ovcí a koz:
1. artritida a encefalitida koz
2. enzootické zmetání ovcí (chlamydióza ovcí)
3. epididymitida beranů (B. ovis)
4. klusavka
5. Maedi-Visna
6. mor malých přežvýkavců
7. nakažlivá agalakcie
8. nakažlivá pleuropneumonie koz
9. nemoc Nairobi
10. neštovice ovcí a neštovice koz
d) nákazy koní:
1. encefalomyelitida koní (východní)
2. encefalomyelitida koní (západní)
3. hřebčí nákaza
4. infekční anémie koní (nakažlivá chudokrevnost koní)
5. infekční arteritida koní
6. influenza koní (chřipka koní)
7. mor koní
8. nakažlivá metritida koní
9. piroplasmóza koní
10. rinopneumónie koní
11. Surra (Trypanosoma evansi)
12. venezuelská encefalomyelitida koní
13. vozhřivka
e) nákazy prasat:
1. africký mor prasat
2. cysticerkóza prasat
3. encefalitida způsobená virem Nipah
4. klasický mor prasat
5. vezikulární choroba prasat
6. virová gastroenteritida (transmisivní gastroenteritida prasat)
f) nákazy drůbeže:
1. aviární influenza (vysoce patogenní a nízkopatogenní)
2. chlamydióza drůbeže
3. cholera drůbeže
4. infekční bronchitida drůbeže
5. infekční burzitida (nemoc Gumboro)
6. infekční laryngotracheitida drůbeže
7. Markova choroba
8. mykoplasmóza drůbeže (M. gallisepticum, M. synoviae)
9. newcastleská choroba 10. pulorová nákaza (S. pullorum)
11. rinotracheitida krůt
12. tyf drůbeže
13. virová hepatitida kachen
g) nákazy zajícovitých:
1. hemoragické onemocnění králíků
2. myxomatóza králíků
h) nákazy včel:
1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
3. nosemová nákaza včel
4. roztoč Tropilaelaps (infestace včel roztočem Tropilaelaps)
5. roztočíková nákaza včel
6. tumidóza (Aethina tumida)
7. varroáza včel
i) nákazy ryb: 1. epizootická nekróza krvetvorné tkáně
2. epizootický vředový syndrom
3. gyrodaktylóza (G. salaris)
4. herpesviróza Koi (herpesviróza kapra Koi)
5. infekční anémie lososů (nakažlivá chudokrevnost lososů)
6. infekční nekróza krvetvorné tkáně
7. infekční nekróza pankreatu
8. jarní virémie kaprů
9. red sea bream iridoviral disease
10. renibakterióza (R. salmoninarum)
11. virová hemoragická septikémie
j) nákazy měkkýšů:
1. bonamióza (B. ostreae, B. exitiosa)
2. marteilióza (M. refringens)
3. mikrocytóza (M. mackini)
4. perkinsóza (P. marinus, P. olseni)
5. xenohaliotióza (X. californiensis)
k) nákazy korýšů:
1. běloskvrnitost
2. infectious hypodermal and haematopoietic necrosis
3. infectious myonecrosis
4. mor raků
5. necrotising hematopancreatitis
6. spherical baculovirosis (Penaeus mondon-type baculovirus)
7. syndrom Taura
8. tetrahedral baculovirosis (Baculovirus penaei)
9. žlutohlavost
l) ostatní nákazy:
1. epizootické hemoragické onemocnění (jelenovitých)
2. leishmanióza
3. neštovice velbloudů
m) další nákazy, o jejichž povinném hlášení rozhodnou orgány Evropské
unie.
Příloha 3
zrušena
Příloha 4
zrušena
Příloha 5
zrušena
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49087
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085)
Normy byly zrušeny ne proto že by nevyhovovaly , ale proto ,že to byl přežitek komunismu. Oddůvodnilo se to tím, že všechno vyřeší Všemocná ruka konkurence. Jak se pak ukázalo, tak všechno dnes u nás řeší černá ruka Korupce.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: gp <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: V?ha mezist?n > Datum: 18.12.2010 20:14:32 > ---------------------------------------- > Technická norma ČSN 57 0190 zkoušení včelího vosku u roku 1974, 1.3., dle > Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví platí. > Není to zprdnutí, ale jestli o něčem píšu, alespoň někdy si ověřím platná > fakta._gp_ > ........ > Jiří Pala (193.179.175.210) --- 18. 12. 2010 > Re: Váha mezistěn (49044) > Příteli, před časem jsem se otázkou mezistěn zabýval. Musím konstatovat, že > když se do něčeho rýpne, tak téměř všichni jsou jako vosy, ikdyž se jich to > netýká. Jsou i tací, kteří tě vyždímají stran informací a pak tě sprdnou. > Bohužel staré české dobré normy již od roku 1996 neplatí, protože byly bez > náhrady zrušeny. Myslím si, že byly zrušeny proto, že nevyhovovaly těm co > je vyrábějí ve velkém. Můžeš si ale prostudovat toto: > http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY52.html#_Toc512087315 > > J.P. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49086
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 18. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080)
Technická norma ČSN 57 0190 zkoušení včelího vosku u roku 1974, 1.3., dle Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví platí. Není to zprdnutí, ale jestli o něčem píšu, alespoň někdy si ověřím platná fakta._gp_
.........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 18. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044)
Příteli, před časem jsem se otázkou mezistěn zabýval. Musím konstatovat, že když se do něčeho rýpne, tak téměř všichni jsou jako vosy, ikdyž se jich to netýká. Jsou i tací, kteří tě vyždímají stran informací a pak tě sprdnou. Bohužel staré české dobré normy již od roku 1996 neplatí, protože byly bez náhrady zrušeny. Myslím si, že byly zrušeny proto, že nevyhovovaly těm co je vyrábějí ve velkém. Můžeš si ale prostudovat toto: http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY52.html#_Toc512087315
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49085
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 18. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru (48160) (48162) (49062) (49068)
MV> Mor je vlastně komplexní onemocnění, složené z americké hniloby plodu a předpisů SVS :-)
Martine, ta věta mě pobavila. Docela trefné...
Napadl mě dotaz: označení "americká hniloba plodu"? To je jiná nemoc než MVP?
Někde jsem četl, že už Komenský tuto nemoc zmiňoval. Takže mám v povědomí, že stejně jako včela pochází i tato nemoc z Evropy. Tak jsem hledal zda nejde o 2 nemoci.
Našel jsem tento odkaz:
http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/100050593.html
kde jsou nemoci dvě:
1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
A obě jako "přensoné na člověka"??? To jsem četl poprvé..
A pak jsem našel článek "Praktické využití přirozené dynamiky včelího díla při potlačování chorob a parazitóz včel a včelího plodu" (Linhart, Bičík, Vagera) a jeho úryvek:
"V této souvislosti je dobré si všimnout, že moru včelího plodu se také lidově říká „americká hniloba plodu“. Pátráme-li po příčině, zjistíme, že tato choroba se nejvíce rozšířila právě v Americe."
Pokud jde tedy o tutéž nemoc, pak neznalému by se mohlo stát, že osočí omylem zlé američany ze zavlečení této nemoci do Evropy :-)
Možná vypadám jako puntičkář, ale dvojí označení téhož (je-li to tak) pak může způsobit takovou kuriozitu, že tatáž nemoc je v Zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon) Příl.2 (viz. předchozí odkaz) zmíněna dvakrát. Neměli jsme tehdy (rok 1999) v PSP nějaké želízko v ohni?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49084
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.60) --- 18. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019) (49032) (49033) (49039) (49040) (49043) (49065) (49067) (49070)
>Drátkování nízkýc stavebních rámků je naprostá zbytečnost stejně jich 99 % do medometu nepřijde a na podzim skončí rozpuštěné. pepan<
------------------------------------------------------------
To záleží na způsobu chovu. U mne projdou medometem všechny.
Také drátkuji šikmo do "V". Mezistěna neklouže a nekroutí se.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49083
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Pala (193.179.175.210) --- 18. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019) (49032) (49033) (49039) (49040) (49043) (49065) (49075)
Taky jsem kouzlil s nahříváním, ale nevedlo to k lepším výsledkům. Přešlo se tady od drátkování přes vytáčení až k cirkulárce, ale nikdo se nedotkl kvality vosku, jeho zpracování a jeho chování po různých způsobech zpracování. Dal bych tu vykřičník, ale mohlo byto někomu vadit. Myslím si, že tady je ten problém. V tomto nepomůže ani šest svislých drátů, ani Hornův způsob, ani žádné jiné modifikace drátkování.
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49082
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Pala (193.179.175.210) --- 18. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044)
Příteli, před časem jsem se otázkou mezistěn zabýval. Musím konstatovat, že když se do něčeho rýpne, tak téměř všichni jsou jako vosy, ikdyž se jich to netýká. Jsou i tací, kteří tě vyždímají stran informací a pak tě sprdnou. Bohužel staré české dobré normy již od roku 1996 neplatí, protože byly bez náhrady zrušeny. Myslím si, že byly zrušeny proto, že nevyhovovaly těm co je vyrábějí ve velkém. Můžeš si ale prostudovat toto: http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY52.html#_Toc512087315
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49080
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ales Molcik (195.189.142.120) --- 18. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru (48160) (48162) (49062) (49068) (49069)
Při plošném vyšetření v prvních letech se bude pálit víc. A potom až se jednotlivé katastry zbaví zamořených ohnisek, tak celé vyšetřování moru bude mít význam monitorovací. Je v praxi prokázáno, že od deseti na třetí lze najít ve včelstvu diagnostiku a potom se pálí, a s výsledkem deset na druhou si průměrně schopný včelař poradí, dezinfekcí a výměnou díla. Pálení jen části stanoviště už tu probíhalo a veterina se k tomu vracet nebude, stanoviště nakonec skončila na ohni celá v průběhu dvou až tří let a ještě nakazila i jiná včelstva na stanovištích v doletu. Mor u včelstev není problém pro včely, ale tu jde o čistotu medu. Když se vrací číňanům med, protože v něm jsou spory moru tak proti tomu žádný včelař u nás také neprotestuje, spíš naopak. Ale bude to také důvod požadavku na svaz aby zajistil na příslušných místech častější kontroly dovezeného medu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49077
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- g.s. (195.168.229.112) --- 18. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019) (49032) (49033) (49039) (49040) (49043) (49065)
Ja nahrievam medzisteny v el.rure v kuchyni,na cca 38C,ramiky dratkujem vodorovne,dierky nevrtam,ale na cirkularke nastavim kotuc aby vycnieval do polovice sirky bocnej latky.Zoberiem naraz 10 latiek a brnk brnk brnk,3x na nizky ramik..Oproti vrtaniu je to bleskovka a to nehovorim o navliekani,do drazok namiesto do dierok to ide neporovnatelne lahsie a rychlejsie..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49075
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J. Matl (213.151.87.2) --- 18. 12. 2010
Re: Plon? vyet?en? moru (48160) (48162) (49062) (49068) (49071)
(e-mailem) --- 18. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru (48160) (48162) (49062) (49068)
Tvoje volání má již rok zpoždění
Pepan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
To ale není, Pepane, důvod, proč by se to v naší prazvláštní situaci nemělo stále znovu a znovu říkat. Srv. např. vynikající referát Ing. A. Přidala na nedávné pražské konferenci o vnímavosti včel k chorobám a jeho résumé v Moderním včelaři č. 5. Jinak jsem pro, ostatně naše ZO je selektivně dělá již dělší dobu. A je to dobře. Ale jde právě o ty rozumně nastavené podmínky a taé o jejich relevantní uplatnění v praxi ...
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49073
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 12. 2010
Re: Plon? vyet?en? moru (48160) (48162) (49062) (49068) (49069)
Správné je 1) Přesypat do rojáku a tři dny nechat vytrávit 2) vydesinfikovat úl a vystrojit jen mezistěnami 3) znovu osadit 4) 1/2 roku pečlivě sledovat
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru > Datum: 18.12.2010 11:30:39 > ---------------------------------------- > Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené > podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při > vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak > klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě > nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí > včelařského inventáře). > > ___________________________________________________________ > > Dadatek: > Pokud se mor objeví při vyšetření zimní měli, je samozřejmně hloupost čekat > až do podletí (norské zimování). Pochopitelně není problém včelstva > přemetat na mezistěny již začátkem jara. > > MV > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49072
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 12. 2010
Re: Plon? vyet?en? moru (48160) (48162) (49062) (49068)
Tvoje volání má již rok zpoždění
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru > Datum: 18.12.2010 11:23:28 > ---------------------------------------- > No každopádně to bude smysluplnější, než plošné vyšetření zimní měli, které > je neobjektivní a snadno zfalšovatelné. > Jenže co budete dělat s kvanty stanovišť, které jsou klinicky zdravá, byť s > nálezem v měli? > > Doufám, že napaříte do kruhu těch pomatenců, kteří jsou schopni nařídit > spálení celé vzorně vedené včelnice jen na základě ojedinělého nálezu pár > buněk s uhynulým plodem. To je šílenost a děje se to běžně, protože se > zažil mýtus dávající moru pověst strašné pohromy, přitom jde o poměrně > neškodné onemocnění (v porovnání s varroázou). > > Kolik včelstev ročně uhyne na mor? Typuji, že nula nula nic. Teda pokud do > toho nezapočítáme včelstva, která jsou spálena. Vyvrcholením moru není > přemnožení původce a následné zhroucení včelstva, ale táborák. Jak > ironické! Mor je vlastně komplexní onemocnění, složené z americké hniloby > plodu a předpisů SVS :-) > > Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené > podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při > vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak > klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě > nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí > včelařského inventáře). > > MV > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49071
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019) (49032) (49033) (49039) (49040) (49043) (49065) (49067)
Drátkování nízkýc stavebních rámků je naprostá zbytečnost stejně jich 99 % do medometu nepřijde a na podzim skončí rozpuštěné.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org> > Předmět: Re: dr?tkov?n? r?mk? > Datum: 18.12.2010 10:26:41 > ---------------------------------------- > Dne Saturday 18 of December 2010 07:47:50 Marcel napsal(a): > > Vidím, že téma bylo vyčerpáno. Chtěl bych všem přispivatelům poděkovat za > > jeste je tu Hornuv zpusob dratkovani. > http://jjvcela.sweb.cz/Dratkovani_soubory/Drakovani.htm > > -- > > > > S pozdravem > > Jan Cervenka > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49070
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (147.32.116.170) --- 18. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru (48160) (48162) (49062) (49068)
Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí včelařského inventáře).
___________________________________________________________
Dadatek:
Pokud se mor objeví při vyšetření zimní měli, je samozřejmně hloupost čekat až do podletí (norské zimování). Pochopitelně není problém včelstva přemetat na mezistěny již začátkem jara.
MV
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49069
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (147.32.116.170) --- 18. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru (48160) (48162) (49062)
No každopádně to bude smysluplnější, než plošné vyšetření zimní měli, které je neobjektivní a snadno zfalšovatelné.
Jenže co budete dělat s kvanty stanovišť, které jsou klinicky zdravá, byť s nálezem v měli?
Doufám, že napaříte do kruhu těch pomatenců, kteří jsou schopni nařídit spálení celé vzorně vedené včelnice jen na základě ojedinělého nálezu pár buněk s uhynulým plodem. To je šílenost a děje se to běžně, protože se zažil mýtus dávající moru pověst strašné pohromy, přitom jde o poměrně neškodné onemocnění (v porovnání s varroázou).
Kolik včelstev ročně uhyne na mor? Typuji, že nula nula nic. Teda pokud do toho nezapočítáme včelstva, která jsou spálena. Vyvrcholením moru není přemnožení původce a následné zhroucení včelstva, ale táborák. Jak ironické! Mor je vlastně komplexní onemocnění, složené z americké hniloby plodu a předpisů SVS :-)
Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí včelařského inventáře).
MV
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49068
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019) (49032) (49033) (49039) (49040) (49043) (49065)
"Můj závěr je takový,že vodorovné drátkování vyzkouším (není co stratit). Jinak co se týká zvlněných mezistěn, zjistil jsem, že mezistěny je potřeba před zatavováním nechat nejmíň při pokojové teplotě nahřát. Když jsem je vytáh ze sklepa a zatavil, udělaly v úle vlny jak na moři."
Včelí vosk má poměrně velkou teplotní roztažnost. Pokud se tedy mezistěny zataví při dost nízké teplotě proti teplotě v úlu, pak se potom v teplotě úlu kroutí. Podobné to bude, když se mezistěny zataví a potom nejsou potřeba a musí se uskladnit třeba na příští rok někde, kde přes zimu s venkovní teplotou xkrát mrzne a zase se otepluje. Potom se ještě uvádí, že vosk v čerstvě vyrobených mezistěnách ještě nějakou dobu "dochází" a mění strukturu, z tohoto důvodu se doporučovalo čerstvě nakoupené mezistěny nechat před zatavováním aspoň nějaký měsíc odležet, jinak údajně dělají totéž. Já to víceméně dodržuji, navíc mám rovné sololitové podložky a tak když mně přijdou balíky mezistěn, v množství na cca půlsezónní spotřebu je okamžitě po cca 10 - 20 kusech těmi podložkami proložím a zatížím několika kily - zatavovacím trafem na mezistěny. Když nic jiného, mezistěny se tak minimálně srovnají do přesné roviny, protože v těch balíkách z pošty jsou obvykle mírně nerovné.
Podle mých zkušeností potom v úlu hodně záleží, kdy včely mezistěnu začnou zpracovávat. Když se na ni po vložení okamžitě vrhnou, třeba v nějakém roji nebo vložená někde mezi plod při stavební náladě a během pár hodin přitmelí okraje mezistěny k rámku a vytáhnou základy buněk, možná by zůstala rovná i mezistěna uplně čerstvá, ihned po vyrobení vložená do včelstva. Když se mezistěny přidávají do zásoby a třeba týden i déle trvá, než se na ni včely dostanou a aspoň přitmelí okraje, kroutí se dost často.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49066
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Marcel (212.111.31.107) --- 18. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019) (49032) (49033) (49039) (49040) (49043)
Vidím, že téma bylo vyčerpáno. Chtěl bych všem přispivatelům poděkovat za názor. Můj závěr je takový,že vodorovné drátkování vyzkouším (není co stratit). Jinak co se týká zvlněných mezistěn, zjistil jsem, že mezistěny je potřeba před zatavováním nechat nejmíň při pokojové teplotě nahřát. Když jsem je vytáh ze sklepa a zatavil, udělaly v úle vlny jak na moři.
Pěkné svátky všem. Marcel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49065
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (85.70.20.53) --- 17. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru (48160) (48162) (49062)
Josef Prochazka :
Ted podrazdim rozdivocely roj a to primo 99 %vcelaru,tipnu si skromne.Plosne vysetreni moru jiste....
-----------
Nepodráždíš, :-) i přes časté výhrady tady přispívá poměrně inteligentní část včelařů.
Ale běž dráždit na výročku vaší ZO a pak se přijď pochlubit "žihadly". :-)
:-) :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49064
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 17. 12. 2010
Re: (49060)
Dne Friday 17 of December 2010 13:18:52 Jirka napsal(a): > PavelIN:"Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící > emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů."
> Homogenizované - tuk v mléce je rozptýlen v celém objemu a nesráží se.
zdravim, ikdyz to neni uplne o medu ...
Prave ta homogenizace je velky problem. Slysel jsem v radiu, ze s velkou pravdepodobnosti muze za cukrovku 1 stupne u malych deti, ponevac tim, ze rozrusi tuk, ho udelaji "moc malym" - problem je v tom, ze pak se muze dostat cast mleka do krevniho obehu, kde proti nemu zacnou bojovat bile krvinky. Mleko ma udajne podobne slozeni, jako teliska pro vyrobu inzulinu a jakmile si telo v boji proti mleku zlikviduje ta teliska, je tu cukrovka 1 . typu.
--
S pozdravem
Jan Cervenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49063
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Prochazka (217.77.165.33) --- 17. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru (48160) (48162)
Ted podrazdim rozdivocely roj a to primo 99 %vcelaru,tipnu si skromne.Plosne vysetreni moru jiste.A pokud na to nebudou penize,pekne kazdy za svoje.Prepocitejte si cenu vysetreni na kilogramy vyprodukovaneho medu rocne a kazdy uvidi,kolik kg medu to "bude stat".Kolem sebe slysim dotace,dotace a dotace.Pochybuju,ze az nebudou dotace,tak zanikne vcelareni.Nezanikne! Kdyz uz nejsou vcelari ochotni z vytezku za med obmnenit muzejni uly,alespon do zdravotniho stavu vcelstev se investice jistojiste vyplati a bohate vrati.Plosne vysetreni moru???ANO!!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49062
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 17. 12. 2010
Re: (49060)
ano, pozorování.
položil jsem si pár otázek, kterými se snažím objasnit rozdíl mezi mlékem koupeným od farmáře (do této kategorie se dá zahrnout i mléko v lahvi) a mlékem v krabici - krabicákem:
-Proč se mléko srazí a zkysne a krabicák ne?
-proč je mléko (teď myslím to v lahvi) dražší než krabicák, když by mělo být stejně kvalitní.
-Z čeho se vyrábí takové množství krabicáku, odnášeného zákazníky po celých kartonech, když se z mléka musí vyrobit ještě tvarohy, sýry, jogurty a máslo, když stavy hovězího dobytka chovaného na mléko výrazně poklesly?
-z čeho jsou ty krásné žluté kapky ve smrduté kapalině, když se krabicák konečně po několika dnech nebo i týdnech zkazí?
Je to jako s medem ze supermarketu. Je to med, ALE ...
Nechtěl jsem tady ale probírat kolik procent čeho je v krabicáku obsaženo. Mým původním záměrem bylo upozornit na značný rozdíl v zacházení s čerstvými potravinami přímo od farmáře a zpracovanou eurohmotou ze supermarketu, která téměř nepodléhá zkáze - oproti původní surovině určitě.
Asi nemá smysl to dál pitvat na včelařské konferenci. Je to můj názor a každý si musí udělat svůj vlastní, pokud ho už nemá.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49061
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jirka (217.197.144.226) --- 17. 12. 2010
PavelIN:"Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů."
PavelIN:"Kupte krabicák, mléko v plastové lahvi a mléko od zemědělce. Dejte to doma na stůl a pozorujte. Zjistíte, že ta tekutina v krabici nikdy nezkysne, po delším čase zhořkne a na jejím povrchu vzniknou krásně žlutá mastná oka."
Chtěl bych se zeptat, kde je možné najít více informací. Z čeho vycházíte? Jen z pozorování?
Sám jsem podobné údaje hledal, když se objevily automaty na mléko, ale jediné co jsem našel je vysvětlení pojmů na krabicovém mléku a to:
UHT - konzervace zahřátím na vysokou teplotu po krátký čas, teplota při UHT je vyšší než u pasterizace, ale čas mnohem kratší
Homogenizované - tuk v mléce je rozptýlen v celém objemu a nesráží se.
Podle tohoto je mlého v krabici stejně kvalitní jako z automatu, když si ho doma převařím. Žádné rostlinné oleje, ani odpad.. Mléko z automatu jsem si koupil jednou. Čekal jsem že bude hlavně tučnější než z krabice a byl jsem zklamán. Tučnost byla stejná jako u plnotučného z krabice, a navíc lehce zapáchalo. K automatu se taky dostanu jen autem.
Kdybych se ale mohl přesvědčit o tom, že mléko z automatu je lepší (i když je dražší) než z krabice, budu ho kupovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49060
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051) (49053) (49055) (49058)
"o, tak tak, Karle ... on je v tom ještě také ten aspekt osobního kontaktu, tím se ty spojené nádoby nějak ještě víc spojí. 20 let ... no to už je přece kus našeho společného zážitku ... i to má svou cenu. Je to ale makačka ... vydrží jen ti silní a ti, co mají kromě nápadů aspoň trochu štěstí ... na spřízněné duše, zdraví, chechtáky a další věci s tím souvisící ..."
Je to svým způsobem jistota, ten osobní kontakt, i ve špatných časech jádro zákazníků vydrží a může umožnit solidně přežít Mezi firmami naopak dneska nic není jisté, někdo někde prodá, koupí akcie, změní správní radu, majitele, někde to je o haléř na korunu výhodnější než na původním místě a firma se tam stěhuje a kdo jí dodával dnes, zítra bude bez odběratele a bez výdělku....
Neplatí to téměř doslova třeba pro výkupce medu, je tady v ČR někdo aspoň jedno desetiletí fungující bez výkyvů a spolehlivě?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49059
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J. Matl (213.151.87.2) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051) (49053) (49055)
KaJi (212.77.163.104) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051) (49053)
Ten chlap tady u nás jezdí s mlékem už skoro 20 let. Začal se Škoda120, dnes má několik pick-upů co to tady objíždějí.
Ale je logické že nevytlačí prodej krabic a zaujme jen zlomek obyvatelstva. Ale je to dobrý studijní případ - ochoty prodávat a ne nadávat na zloděje obchodnický. A taky ochoty nakupovat nepohodlně a dráž kvalitu ...
Stejně je možné se podívat na ochotu nepohodlně prodávat a nakupovat med.
Karel
xxxxxxxxxxx
Jo, tak tak, Karle ... on je v tom ještě také ten aspekt osobního kontaktu, tím se ty spojené nádoby nějak ještě víc spojí. 20 let ... no to už je přece kus našeho společného zážitku ... i to má svou cenu. Je to ale makačka ... vydrží jen ti silní a ti, co mají kromě nápadů aspoň trochu štěstí ... na spřízněné duše, zdraví, chechtáky a další věci s tím souvisící ... Staří Sokolové kdysi říkávali: "jen ruchem žijeme" ... no a jestli právě tohle není to pravé ořechové ve všech kontextech ... :-)
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49058
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051) (49053) (49055)
"Ale je logické že nevytlačí prodej krabic a zaujme jen zlomek obyvatelstva. Ale je to dobrý studijní případ - ochoty prodávat a ne nadávat na zloděje obchodnický. A taky ochoty nakupovat nepohodlně a dráž kvalitu. I když mi přijede až k domu večer, je to určité nepohodlí. Oproti tomu, že navalím tři kartony u supráku do kufru a nemusím si hlídat abych byl večer dome. O úspoře peněz nemluvě.
Je to nepohodlné pro obě strany ale je za to větší kvalita u mě za vyšší cenu, u něj jistý a větší profit.
Stejně je možné se podívat na ochotu nepohodlně prodávat a nakupovat med. Osobně vidím poměrnou korelaci mezi neochotou nepohodlně /pracně/ prodávat a ochotou nadávat na ptáky obchodnický. "
Přesně tak, vedle ceny to nepohodlí bude dělat hodně. Ale co se týká té kvality, nesouhlasím, že to bude vždy automaticky výrazně kvalitnější než v supermarketu. V supermarketu to má vždy víceméně stálou kvalitu, i když v průměru obvykle mizernou, u drobných producentů bude jedním z velkých problémů právě kolísání kvality a to možná i v obrovském rozsahu. Například u mléka podle mně prodej syrového mléka z místních zdrojů v podstatě čeká na tu cca desítku nešťastníků ( a nešťastníka producenta), co budou mít smůlu a jejich mléko bude nakaženo třeba encefalitidou nebo něčím podobně závažným, potom se růst takového prodeje zarazí nebo zpomalí.
Je to potom na znalostech toho kupujícícho či na jeho instinktech či štěstí, aby nekoupil zrovna to výrazně nekvalitní zboží.
Já ještě pamatuji matně rozlévání mléka v místní prodejně do bandasek, špínu na jejich hliníkovém tuším půllitrovém naběráku, kterým to mléko z konve odměřovali, dneska to je podstatně lepší, ale pokud bude smůla, přes drobný prodej mléka projde ke konečnému spotřebiteli i to infikované....
Ještě že med je přirozeným způsobem bakteriostatický...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49057
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051) (49053) (49054)
"Mimochodem, v trvanlivém mléku není žádný řepkový nebo jiný olej, to je pouze jen další urban legend šířená mezi lidmi. V krabicovém mléku je prostě jen mléko, rozdíl v chování je dán odsátím části mléčného tuku, rozbitím zbývající mléčné emulze ultrazvukem na mnohem menší částečky a v podstatě stoprocentní sterilizací takového materiálu vysokoteplotním vteřinovým ohřevem."
---------------------------------------
No, nevím. V mlékárně nepracuji, ale narodil jsem se v zemědělské rodině a chodil na zemědělskou školu. Kravka vždy patřila do našeho chléva, takže vím, co je mléko. uzdělejte pokus. Kupte krabicák, mléko v plastové lahvi a mléko od zemědělce. Dejte to doma na stůl a pozorujte. Zjistíte, že ta tekutina v krabici nikdy nezkysne, po delším čase zhořkne a na jejím povrchu vzniknou krásně žlutá mastná oka.
Ale to už jsme opravdu daleko od včel a dokonce i od GM rostlin na začátku tohoto tématu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49056
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.104) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051) (49053)
Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?
-------
To je určitý problém, ale co. Zkysne.
Včera přijel chlap s mlékem ve sklenici, v pondělí zas. Žádný problém v zimě, na léto se mu chlad. vůz nevyplatí a tak vydrží míň. Tak máme pondělí úterý čerstvé, středa krabicové.
Ten chlap tady u nás jezdí s mlékem už skoro 20 let. Začal se Škoda120, dnes má několik pick-upů co to tady objíždějí.
Ale je logické že nevytlačí prodej krabic a zaujme jen zlomek obyvatelstva. Ale je to dobrý studijní případ - ochoty prodávat a ne nadávat na zloděje obchodnický. A taky ochoty nakupovat nepohodlně a dráž kvalitu. I když mi přijede až k domu večer, je to určité nepohodlí. Oproti tomu, že navalím tři kartony u supráku do kufru a nemusím si hlídat abych byl večer dome. O úspoře peněz nemluvě.
Je to nepohodlné pro obě strany ale je za to větší kvalita u mě za vyšší cenu, u něj jistý a větší profit.
Stejně je možné se podívat na ochotu nepohodlně prodávat a nakupovat med. Osobně vidím poměrnou korelaci mezi neochotou nepohodlně /pracně/ prodávat a ochotou nadávat na ptáky obchodnický.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49055
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051) (49053)
"Musím se přiznat, že podbný dovětek jsem ze svého příspěvku smáznul. Myslím si totéž, ale také si myslím, že je to utopie. Takto to můžu praktikovat já, protože v naší velkovesnici najdu pár pěstitelů a chovatelů v podstatě všeho, co k obživě potřebuji. Něco s nimi vyměním za med, něco koupím, něco si sám vypěstuji. Na zimu zakonzervuji, zmrazím.
Je to ale řešení pro většinu obyvatelstva? Není! Většina obyvatelstva totiž musí pravidelně nakupovat, protože nemají kde uskladňovat, k farmářům je daleko, zpracování výpěstků zabere čas, který je málo kdo ochoten obětovat. Med ze dvora nakoupí zákazník 1X max 3X za rok. Čerstvé potraviny se musí nakupovat několikrát týdně.
Z vlastní zkušenosti musím říct, že pracovat se skutečnou potravinou je pro dnešního "spotřebitele" šok. Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů. Můžete nechat v krabici několik dnů na stole a ta bílá tekutina je pořád stejná. Zatímco opravdové čerstvé mléko potřebuje svou péči. Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?"
Taky si to myslím. Ty bedýnky a další způsoby všelijakého alternativního zásobování s vyloučením větších prodejních řetězců zatím jedou, protože převážná většina lidí v nich jsou nadšenci, kteří si vlastní práci a čas neúčtují nebo účtují levně pod cenou práce. Pokud se to rozšíří a přibudou další prodejci, tak ti už budou svou práci účtovat a ceny půjdou výš. Nicméně je důležité toto podporovat, protože využíváním místních zdrojů zůstávají prakticky všechny peníze tady, neodcházejí třeba do Polska, Holandska nebo Španělska. Nákupem cizích produktů v supermarketech jde prakticky celá cena za producenty nebo za majiteli supermarketu, u nás zůstane jen nepatrný kousek peněz, který jde na platy místních zaměstnanců a na další místní náklady provozovatele.
Mimochodem, v trvanlivém mléku není žádný řepkový nebo jiný olej, to je pouze jen další urban legend šířená mezi lidmi. V krabicovém mléku je prostě jen mléko, rozdíl v chování je dán odsátím části mléčného tuku, rozbitím zbývající mléčné emulze ultrazvukem na mnohem menší částečky a v podstatě stoprocentní sterilizací takového materiálu vysokoteplotním vteřinovým ohřevem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49054
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051)
"Myslím, že vyhnout se maximálně právě oné cestě prodejním řetězcem. Tedy zkrátit onu dobu od vypěstování ke spotřebiteli, konzumovat místní zemědělské produkty (samozřejmě jen tam, kde to jde). Asi obecným rozšířením toho, o co se snažíme prodejem medu "ze dvora". Každý ale, ať si zvolí vlastní cestu. Je to jen můj názor. "
-------------------------
Musím se přiznat, že podbný dovětek jsem ze svého příspěvku smáznul. Myslím si totéž, ale také si myslím, že je to utopie. Takto to můžu praktikovat já, protože v naší velkovesnici najdu pár pěstitelů a chovatelů v podstatě všeho, co k obživě potřebuji. Něco s nimi vyměním za med, něco koupím, něco si sám vypěstuji. Na zimu zakonzervuji, zmrazím.
Je to ale řešení pro většinu obyvatelstva? Není! Většina obyvatelstva totiž musí pravidelně nakupovat, protože nemají kde uskladňovat, k farmářům je daleko, zpracování výpěstků zabere čas, který je málo kdo ochoten obětovat. Med ze dvora nakoupí zákazník 1X max 3X za rok. Čerstvé potraviny se musí nakupovat několikrát týdně.
Z vlastní zkušenosti musím říct, že pracovat se skutečnou potravinou je pro dnešního "spotřebitele" šok. Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů. Můžete nechat v krabici několik dnů na stole a ta bílá tekutina je pořád stejná. Zatímco opravdové čerstvé mléko potřebuje svou péči. Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49053
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J. Matl (213.151.87.2) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051)
NitraM (62.245.68.31) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050)
"Otázka zní: Co je lepší?"
_________________________
Myslím, že vyhnout se maximálně právě oné cestě prodejním řetězcem. Tedy zkrátit onu dobu od vypěstování ke spotřebiteli, konzumovat místní zemědělské produkty (samozřejmě jen tam, kde to jde). Asi obecným rozšířením toho, o co se snažíme prodejem medu "ze dvora". Každý ale, ať si zvolí vlastní cestu. Je to jen můj názor.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano, Martine, tak jest. Osobně velmi oblibuji systém zvaný "Bedýnky". Je to čerstvé, z místa a od někoho, koho známe. U nás už je v tom systému i med. A jde velmi na odbyt. Jde jen o to, aby se našlo pár tahounů, kteří najdou cestičky, kontakty, propojí lidi a to vše nějak udržují v chodu. Není to málo práce, ale dnes se "sítěmi" je to o dost snazší. A odpovědní a slušní pěstitelé a chovatelé dbají na dobrou pověst, protože je v okolí všichni znají ... Pravda, nemohou nabídnout takovou "perversi" jako jahody v lednu, ale také o tom to je. Vše "suo tempore" neboli v pravý čas ... pak se můžeme těšit, co v ten pravý čas přijde. S medem je to samozřejmě trochu jinak. Je to drobná práce, běh na dlouhou třať, ale vyplatí se. To už je ale trochu mimo téma GMO a včel. Omlouvám se ... :-)
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49052
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (62.245.68.31) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050)
"Otázka zní: Co je lepší?"
_________________________
Myslím, že vyhnout se maximálně právě oné cestě prodejním řetězcem. Tedy zkrátit onu dobu od vypěstování ke spotřebiteli, konzumovat místní zemědělské produkty (samozřejmě jen tam, kde to jde). Asi obecným rozšířením toho, o co se snažíme prodejem medu "ze dvora". Každý ale, ať si zvolí vlastní cestu. Je to jen můj názor.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49051
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049)
"+ reportáž J. Danihilíka z proběhlé praž. konference s obrázky i z Opatrného přednášky ... "
---------------
ano, ano, velmi se mi líbil výrok pana Opatrného: Když chcete vidět sbírku plísní, kupte si nějakou biopotravinu.
Jeho blog stojí za přečtení. Je to pohled na GM z druhé strany. Lidí na planetě je čím dál víc a je potřeba je nějak uživit - Kdo někdy něco pěstoval alespoň na zahrádce, ví, že bez pesticidů to moc nejde ani v malém, natož ve velkém. Všichni ale chceme zdravotně nezávadné potraviny, pokud možno bez pesticidů...
z tohoto pohledu je evropské ekologické zemědělství takové zahrádkaření ve velkém, které ale konzumentům nic zdravého nepřináší. Potraviny neošetřené žádnými prostředky se už na poli a hlavně cestou prodejním řetězcem stávají hostiteli plísní a hnilob, na nichž si nadšený biokonzument pochutná.
Otázka zní: Co je lepší?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49050
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J. Matl (213.151.87.2) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048)
PavelN (193.179.220.250) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047)
http://opatrny.bigbloger.lidovky.cz/
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
+ reportáž J. Danihilíka z proběhlé praž. konference s obrázky i z Opatrného přednášky ...
http://www.mojevcely.eu/news/live-and-let-die-/
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=206:mezinarodni-vcelarska-konference-je-za-nami&catid=55:psnv-probehle&Itemid=87
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49049
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 17. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044)
Jaká je přibližná průměrná váha mezistěn, ideálně v g/m2? Ale přepočítat už si to kdyžtak přepočtu. Jen nemám žádnou po ruce abych jí zvážil a potřebuju to vědět, nicméně na netu je to asi nedohledatelný údaj. Díky
Podľa normy je váha 1 dm2 Ms 8,3 g, ale to vždy záleží od hrúbky Ms. Vy sa pýtate na váhu 1 m2, potom 10O dm2 x 8,3 g =
830 g/m2 =0,83 kg
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49046
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 16. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019) (49032) (49033) (49039)
Hlavně záleží na používaném medometu. U tangeciálního je to úplně jedno. U radiálu Pokud není rámek dostavěn až po spodní loučku, tak drátkování nesmí být svislé rovnoběžně. Dostavování po spodní loučku významně napomáhají užší spodní loučky . Za nejlepší považuji šířku 14 - 16 mm.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dr?tkov?n? r?mk? > Datum: 16.12.2010 09:39:45 > ---------------------------------------- > Jo vybírat proti sobě přibližně stejně těžké rámky to já musím . Ale svislé > drátkování tomu moc nepomohlo. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49040
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiránek a spol... (83.208.80.247) --- 15. 12. 2010
Ohlas na sjezd atd...
Vážení přátelé, je týden po sjezdu a nikde ani slovo jak jsou včelaři spokojeni třeba s novým předsedou nebo jinými členy předsednictva. Nové znení stanov jsem nikde neviděl tak se asi neměnily. Jestli má někdo čerstvější správy můžete nás včelaře informovat.
*****************************************************
Takže příteli,tady vidíte,že ani sjezd se zdejšími účastniky konference ani nepohne,i když se koná po mnoha letech. Co z toho vyplývá? Inu přece to,že je to nezajímá,a proč je to nezajímá ? Inu proto,že z 95% buď nejsou členy ČSV a mají jiné zájmy než nějaký sjezd po 5 letech a nebo prostě to není jejich parketa,jsou to lektoři a radí jiným způsobem , jim vlastním.
Těch několik zbývajících členů ČSV zde na konferenci si raději počkají na lednové číslo Včelařství,kde se dozví více a je třeba doufat,že tento sjezd byl úspěšný v tom,že se přece jen trochu to předsednictvo obměnilo.Podle pořekadla - nové koště dobře mete- a doufejme že k dobru včelařů v této nesnadné době,držme jim proto palce...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49037
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ales Molcik (195.189.142.120) --- 15. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019) (49032) (49033)
Mimo téma: Karle v počátcích jsem měl včelstva na lang. vysoký 2x + nízké, ale později jsem přešel na dadant 285 + nízké. Pozoroval jsem, že když je vysoký rámek 448x232 tak včelstvo zimní zásoby ukládá jen do horního nástavku, kde v podletí ploduje a přes mezeru do spodního nástavku se s plodováním včelám v tomto období moc nechce. Takže to včely spíš omezovalo. A v sezóně, když potřebuji prohlédnut plodiště, tak neprohlížím dva nástavky, ale prohlížím jen jeden nástavek. V ostatních není nic zásadního. Takže když kombinovaný způsob, tak pro mě vyšel výhodnější dadant.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49036
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J.Chramosta (78.156.147.86) --- 15. 12. 2010
Re: Výrobci mezistěn v ČR (3722) (3738) (3745) (3746) (3775) (49031)
Mezistěny od pana Školy používám již několik let.
S jejich kvalitou jsem spokojen.
Připadají mi poněkud silnější,než mezistěny např. od pana Kováče.
Beru rozměr 43 na 15.
Z 1 kg jich mám asi 13 ks.
Panu Školovi se daří celkem přesně dodržet i požadovaný rozměr, takže nemusím nic přiřezávat.
Mohu doporučit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49034
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (85.70.20.53) --- 15. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019) (49032)
Proč si komplikovat život s drátkováním u stavebních ?
----------------
No mám jen jedny rámky zatím. Nakupuji je stlučené a vydrátkované a se všemi zacházím stejně. A až se bude kutálet z rámků melecitoza, tak to nemusím rozlišovat. Prostě přidám na otáčkách a nebudu studovat co mám zrovna v koši.
Až mi někdo ukáže jak vytáčí plný panenský stavební rámek zavíčkovaný až dolů a i kdyby jen Langa18cm, tak se nechám poučit. Tedy společně v koši s normálními rámky.
ˇUspora pár korun na drátkjování mi nevyváží problémy při vytáčení - stačí když musím vybírat k sobě podle váhy. Ještě dávat na stranu stavební atd. Notabene jak to rozlišovat. To by taky zdržovalo.
Teprve teď po deseti letech jsem koupil přířezy - právě proto, že je chci v kombinovaném provozu - tedy 2xLang24cm + nízké vyřezávat ala Broněk. V tomhle provozu je nebudu vytáčet a tak mi chybějící drátky nebudou vadit.
No a taky do nich zkusím plast. mezistěny.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49033
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlík (90.176.70.3) --- 15. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019)
jeden ti poradí to a druhý zase něco jiného . Nejvíce mne pobaví , když ti někdo poradí zrovna ten svůj způsob a důvod proč ano , je , že to tak dělá od mala. Za tyto příspěvky jsem obvzlášť vděčný . V TV není žádná komedie , tak proč nepobavit i ostatní . Já radím zase vodorovně. Tenká dolní loučka je jedno , mezistěny nesjíždí je druhá. Proč si komplikovat život s drátkováním u stavebních ? Vyzkoušej to co ti nejvíc vyhovuje !!!! Největší blbost je to kombinovat . Řeči , že se to svisle kroutí , hm , záleží v jakých rozmezích máš první drátky od kraje a taky jak hustě , no a pak práce a délka drátu . Při vodorovném to máš tři délky .
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 49032
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 49031 do č. 49091)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu