Včelařská konference

AM:
Ono to zatím nemá oporu v zákoně a málokterý veterinář si to dovolí, aby neměl problém kdyby se včelař začal nějak z toho vykrucovat.
------------------
No pár veterinářů si to už dovolilo:-)

A včelař - šelma jedna ještě aby si dovolil trvat na dodržování zákonů. Takové bych zavřel až by zmodrali.

Karel

Dodatek- na co by byl balík norem v elektronické podobě za cca 3000.-Kč člověkovi, který potřebuje jen něco moc malého? Má pro radost pár včelstev, má 70 a malý důchod.

J.P.

"Prave ta homogenizace je velky problem."

Děkuji moc za nasměrování. Dohledal jsem to už na internetu. Netušil jsem co může homogenizace způsobovat, vypadá neškodně. Škoda, že se o tom málo mluví a píše, a že to neuvádějí prodejci mléka ze dvora nebo automatů - jako výhodu jejich mléka, že není homogenizované (snad). A není to jen cukrovka u dětí co může homogenizace mléka způsobovat.
Já už teď vím, že mléko jedině nehomogenizované. Jsem zvědavý, jestli takové v obchodech najdu.
Ještě jednou děkuji.

Podpora na změnu dosavadního systému by byla, jak ze strany, některých členů se kterými jsem mluvil, současného vedení svazu, ale hlavně ze strany veterinářů z KVS okolních okresu kde mají už s morem bohaté zkušenosti. Je dobré, že Václav píše, že to tak někde už provozují a jestli může se o tom rozepsat bylo by také přínosem. Ono to zatím nemá oporu v zákoně a málokterý veterinář si to dovolí, aby neměl problém kdyby se včelař začal nějak z toho vykrucovat.

MV:
Rozumné. Jsem pro, aby se něco takového zavedlo.

-----

To ovšem znamená prolomení dosavadního stavu, kdy se mělo za to, že bez kliniky s pozitivním lab. nálezem nelze pálit.

Takže pak už to bude jen otázka názoru, zda pálit při 10na0,1,2,3,4,...

Stále rozumné?

Karel

To co tam složitě popisují už známe a jednoduše praktikujeme několik let.
B.V.

To že to pomůže je možné dohledat - jednak jsou na to metodiky - někde si dohledej třeba tu z Nového Zélandu a dělají to tak i g tom NSR. K.J.

Doporučujem článok MVDr. Hovorku
vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=206&mode=&order=0&thold=0

Pepan tvrdí , že když se budeš snažit tak nějakou tu sporu najdeš v každém úlu. Nikdy však netvrdi že s toho může propuknout nákaza Kolem tebe taky poletují miliardy bacilů a tebou to ani nehne.

Pepan

Jednoduché vysvětlení proč včely v přírodě pořád dílo obnovovaly. Co zůstává na dně buňky vidíte. Výkaly v buňkách, které jsem nafotil, včely se snaží čistit, ale proč včelař svou metodou a přidáváním skladovaných a nedočistěných rámků zhoršuje kvalitu medu a zdravotní stav včel?
http://nd04.jxs.cz/256/148/9caea07e71_68247473_o2.jpg

http://nd04.jxs.cz/376/856/6da2398b4e_68762648_o2.jpg

B.V.

No, spojovat mezerovitost s morem plodu je nesmysl, je to totéž jako spojovat s morem plodu jakékoliv uhynulé včelstvo, mezerovitost je běžný projev mnoha příčin.
Proděravění víček se "zadaří", když v předjaří se včelstvo rozploduje a potom zkolabuje, uhyne a úl se nevyčistí. Zápachy z takového plodu taky vznikají všelijaké včetně toho připomínajícího klih. R.P.

To čo napíšem je z osobnej praxe ( u otca bol mor plodu skutočnosťou a končil spálením celej včelnice), preto môžem potvrdiť, že medzerovitosť pri výskyte MVP je významným činiteľom. Hlavne v čase jeho klinickej podobe.
Sprievodným znakom výskytu MVP sú v každej otvorenej bunky viditeľné príškvary, vidieť to hlavne v svetlejších plástoch. Typické píškvary v bunkách ostávajú len po hnedej až tmavej glejovitej mase, ktorá pri obyčajnom úhyne plodu nebýva! V štádiu príškvarov v bunkách z čiastočne už otvorených bunkách je aj glejovitá hmota, ktorá sa na zasunutej zápalke naťahuje z bunky.
Častejšou príčinou prázdnych buniek medzi zaviečkovaných s plodom, je askosferóza, typické plesňové ochorenie tzv. vápno.

Pri výskyte príškvarov a glejovitého obsahu v bunkách, sa už nedá špekulovať o tom, či je to mor alebo nie, vtedy už veterinár odoberá vzorku (ak to majiteľ nahlási) z takéhoto plástu o rozmeroch 100x100 mm a posiela do labáku na rozbor. Po pozitívnom výsledku (aspoň v tej dobe pred 17 rokmi) regionálna veterina dáva príkaz na likvidáciu konkrétnych včelstiev či celej včelnice. Oheň to definitívne rieši.

Ales Molcik:
Beru to tak, že při výsledku měli deset na druhou je možnost úlevy v podobě ať si včelař udělá dezinfekci a tím dostane šanci. U desíti na třetí bych hledal kliniku. A u deseti na čtvrtou a víc kliniku nehledat, protože výsledek je takový kdy už není žádná reálná šance na ozdravení a druhé vyšetření měli poslouží k potvrzení aby nedošlo k omylu a byla naplněna myšlenka dvojího vyšetření. Prohlížet taková včelstva je ztráta času, protože nákaza je u nich v dost pokročilém stadiu.

---

Rozumné. Jsem pro, aby se něco takového zavedlo.

MV

Beru to tak, že při výsledku měli deset na druhou je možnost úlevy v podobě ať si včelař udělá dezinfekci a tím dostane šanci. U desíti na třetí bych hledal kliniku. A u deseti na čtvrtou a víc kliniku nehledat, protože výsledek je takový kdy už není žádná reálná šance na ozdravení a druhé vyšetření měli poslouží k potvrzení aby nedošlo k omylu a byla naplněna myšlenka dvojího vyšetření. Prohlížet taková včelstva je ztráta času, protože nákaza je u nich v dost pokročilém stadiu.

AM:
... Takže jestli prokáže zimní měl větší napadení a druhé opakované vyšetření měli nákazu potvrdí, i bez hledání kliniky, tak nevím na co čekat

-----
No já tuto větu pořád čtu tak, že podle tebe stačí dvakrát pozitivní vyšetření měli ke spálení?

Bavíme se o této věci?

Karel

Klinika potvrzena vyšetřením je standartní postup aby nedošlo k omylu a záměně např. s virem. A spěchat s likvidací? Jak kdy. Za plné snůšky snad není potřeba, ale jak skončí snůška a začne loupež je riziko mnohem větší. Takže jestli prokáže zimní měl větší napadení a druhé opakované vyšetření měli nákazu potvrdí, i bez hledání kliniky, tak nevím na co čekat.

Pepan tvrdí , že když se budeš snažit tak nějakou tu sporu najdeš v každém úlu. Nikdy však netvrdi že s toho může propuknout nákaza Kolem tebe taky poletují miliardy bacilů a tebou to ani nehne.

Pepan

--------------------
Na úrovni běžných detekčních metod používasných při vyšetření měli ne. Prý vyšetřili celý okres - snad Česká Lípa.

A ta úroveň je dostatečná, protože na nakažení včelstva potřebuješ pořádnou dávku. Viz.Literatura.

Takže nějaké spory někde v nějaké zemi či ve dřevě tě z tohoto pohledu nemusí zajímat.

Karel

Aleš Molčík:
....S Maradou jsem se v Nasavrkách na jednom školení o postupech na Kyjovsku bavil a neříkal nic o tom, že by nechávaly napadená včelstva kde našly kliniku na pokoji. ....

-------
To já taky netvrdím - jen mě v jeho informacích zaujalo, že pozitivní včelstva dohledaly většinou do 1km - píšu to zpaměti, takže se za případné nepřesnosti omlouvám.

To samé jinde.
Takže já neříkám nelikvidovat positivní včelstva, ale říkám na to tvoje hned rychle zlikvidovat než se další okolo nakazí že není zřejmě důvod ke spěchu. Že už to trvá pár let a na týdnu už zas tak nezáleží, pokud to včelstvo už není ve fázi kolapsu. Ale na takové nepotřebuješ veterináře, to je rozumněší spálit i bez něho.

Takže žádnou paniku a dodržovat zákon. Bez kliniky potvrzené laboratoří bych si na včely nenechal šáhnout.

Karel

Pepan tvrdí , že když se budeš snažit tak nějakou tu sporu najdeš v každém úlu. Nikdy však netvrdi že s toho může propuknout nákaza Kolem tebe taky poletují miliardy bacilů a tebou to ani nehne.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 19.12.2010 18:59:17
> ----------------------------------------
> Proč bohužel Karle? Já jsem měl možnost takto napadená včelstva zkusit
> ozdravit, výměna do nového včetně hladovění a výsledek byl, že mor se tam
> našel v diagnostice i potom. Proto vím, že u silněji napadených včel
> nepomůže nic ze známích metod, jakože ozdravných, a jde tedy už jen o to co
> nerychleji takové stanoviště zlikvidovat aby nedošlo k nákaze u souseda,
> pakliže není u něj nákaza ještě ani v měli prokázána
> ---------------------------
>
> To je zajímavé, ale nelze z toho nic prokázat.
> Jak můžeš vědět, že v okolí nebyl dál zdroj nákazy?
>
> To že to pomůže je možné dohledat - jednak jsou na to metodiky - někde si
> dohledej třeba tu z Nového Zélandu a dělají to tak i g tom NSR.
>
> A za druhé byly prováděny přesné vědecké pokusy.
>
> Doporučil bych ti pozvat na přednášku Ing.Čermáka, ale ten nemá povolení
> přednášet o včelích nemocech pro ČSV, takže si najdi pár posledních ročníků
> Moderního včelaře a tam si jeho referáty o těchto pokusech dohledej.
> Taktéž článek př. Marady atd. Je tam někde i o tom Novém Zélandě.
>
> Problém moru v ČR je ten, že jej včelaři nepoznají a úspěšně s ním
> koexistují k radosti okolí i pár pětiletek.
>
> Za jak dlouho se rozvine klinika, kdy teče z plástů, ne že je někde na
> kraji plodu pár buněk?
>
> Tady si lidi pletou rychlost odhalování s rychlostí šíření.
>
> Podle všeho se mor šíří poměrně pomalu na malé vzdálenosti - bez pomoci
> včelařů. Jinak se nedají vysvětlit poměrně malá ohniska. Kdyby se šířil
> rychle byl by za těch pět deset let - tak se odhaduje minimální délka
> nákazy - po celém kraji.
>
> Tady je okolo jeden případ z loňska - dohledal se jeden positivní úl co v
> něm včely byly, pak nebyly, pak byly. Včelař se jej zrovna snažil osadit,
> když mu jej spálili.
>
> A okolo se spálilo jen pár včelstev.
>
> A tady pode mnou se pak zjistil kočovný vůz bez včel s pozitívní mělí na
> dně úlů. Takže se dala odhadnout nejmenší doba existence nákazy. A tam kam
> se nekočovalo na řepku, sady atd. už mor nebyl. Stačilo na to 5km lesa bez
> včelařů. To nás zachránilo.
>
> Takže MOR VP není žádná Ebola.
>
> A PEPAN se mýlí když říká že je všude. Tedy spory. Pokud vím tak před lety
> si jeden okres nechal vyšetřit měl z celého okresu a negativní. Pokud tady
> z něj někdo je, ať dá přesnější zprávy. Já to mám z doslechu a literatury.
> :-)
>
> Karel
>
>
>

Rychlost šíření a odhalení byla v mém případě jeden rok a stanoviště kde to teklo z plástů bylo ode mě necelý kilometr, na druhé straně obce víc nás tu nebylo. A čekat až mor poteče z plástů u mě jsem určitě zájem neměl. Už v těch několika buňkách je tolik spor, že pokud s tím včelař nic neudělá tak později už neudělá vůbec nic. S Maradou jsem se v Nasavrkách na jednom školení o postupech na Kyjovsku bavil a neříkal nic o tom, že by nechávaly napadená včelstva kde našly kliniku na pokoji. Ale potvrdil, že nižší napadení jako je deset na druhou je možné kompletní dezinfekcí snížit na nulu. A to že je někde jiný zdroj nákazy, znamená jedině a to vyhledat ho, rozhodně to není důvod k tomu, aby zůstala nějaká nakažená včelstva s klinikou neřešená jen pro to že mají číslo stanoviště a roznášela to dál. To už je křeč kdy se tonoucí stébla chytá.

Informaci o tom, že norma je zrušena bez náhrady vypustil p.Hrazdil z Brněnského normového střediska. Takže, když je tou žábou na prameni, měl by podat lepší a vyčerpávávější infomace než ježek obecný. K této problematice mlčí, jak velký výrobce, tak včelařské vzdělávací středisko a další. Navíc mám dojem, že se snaží z málo znalého včelaře udělat úplného hlupáka, jen proto, aby přestal otravovat.

J.P.

gp (93.92.52.23) --- 19. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru (48160) (48162) (49062) (49068) (49084) (49087) (49105)

U hniloby, s kterou ve velkém mimo jiné podle veřejných informací bojoval i populární Američan s působností ve Francii a Chile p. Kefuss, jsou trochu odlišné postupy než u moru. Je tam menší razantnost při likvidaci. Je nutné utratit pozitivní včely. Není ale až tak nutné pálit úly._gp_
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
J. Kefuss byl, pokud si to dobře vykládám, pozván do Chille právě kvůli hnilobě, začali selektovat na hygienické chování a za 2 roky bylo po problému ...
srv.: http://picasaweb.google.com/112177379233364430593/TrendyANovePristupyVeVcelarstviMezinarKonfK10VyrociZalozeniPSNVPraha1311201002#5539361093981643186
Jiří

Děkuji př. Molčíkovi za odpověď. Ještě by bylo dobré zjistit, co znamenali ty kříže. Osobně se domnívám, že to přímo nebylo označení počtu násobků 10, ale že to bylo spíše jakési označení stupně nebezpečnosti, ale to jen typuji, takže se můžu zcela mýlit. Když tak mě někdo hned opravte.
Mimochodem, objevila se klinika po přemetení?

MV

Proč bohužel Karle? Já jsem měl možnost takto napadená včelstva zkusit ozdravit, výměna do nového včetně hladovění a výsledek byl, že mor se tam našel v diagnostice i potom. Proto vím, že u silněji napadených včel nepomůže nic ze známích metod, jakože ozdravných, a jde tedy už jen o to co nerychleji takové stanoviště zlikvidovat aby nedošlo k nákaze u souseda, pakliže není u něj nákaza ještě ani v měli prokázána
---------------------------

To je zajímavé, ale nelze z toho nic prokázat.
Jak můžeš vědět, že v okolí nebyl dál zdroj nákazy?

To že to pomůže je možné dohledat - jednak jsou na to metodiky - někde si dohledej třeba tu z Nového Zélandu a dělají to tak i g tom NSR.

A za druhé byly prováděny přesné vědecké pokusy.

Doporučil bych ti pozvat na přednášku Ing.Čermáka, ale ten nemá povolení přednášet o včelích nemocech pro ČSV, takže si najdi pár posledních ročníků Moderního včelaře a tam si jeho referáty o těchto pokusech dohledej. Taktéž článek př. Marady atd. Je tam někde i o tom Novém Zélandě.

Problém moru v ČR je ten, že jej včelaři nepoznají a úspěšně s ním koexistují k radosti okolí i pár pětiletek.

Za jak dlouho se rozvine klinika, kdy teče z plástů, ne že je někde na kraji plodu pár buněk?

Tady si lidi pletou rychlost odhalování s rychlostí šíření.

Podle všeho se mor šíří poměrně pomalu na malé vzdálenosti - bez pomoci včelařů. Jinak se nedají vysvětlit poměrně malá ohniska. Kdyby se šířil rychle byl by za těch pět deset let - tak se odhaduje minimální délka nákazy - po celém kraji.

Tady je okolo jeden případ z loňska - dohledal se jeden positivní úl co v něm včely byly, pak nebyly, pak byly. Včelař se jej zrovna snažil osadit, když mu jej spálili.

A okolo se spálilo jen pár včelstev.

A tady pode mnou se pak zjistil kočovný vůz bez včel s pozitívní mělí na dně úlů. Takže se dala odhadnout nejmenší doba existence nákazy. A tam kam se nekočovalo na řepku, sady atd. už mor nebyl. Stačilo na to 5km lesa bez včelařů. To nás zachránilo.

Takže MOR VP není žádná Ebola.

A PEPAN se mýlí když říká že je všude. Tedy spory. Pokud vím tak před lety si jeden okres nechal vyšetřit měl z celého okresu a negativní. Pokud tady z něj někdo je, ať dá přesnější zprávy. Já to mám z doslechu a literatury. :-)

Karel

"Tenkrát jsem měl šest včelstev a u čtyř se našla klinika na jaře s výsledkem dvou až tří křížků. Od přemetení do rojáku až po nový odběr to bylo devět týdnů s výsledkem druhého vyšetření o jeden křížek míň. Jestli tři křížky znamenalo by dnes deset na třetí nevím. Ale kdyby tomu bylo tak, dalo by se říct, že je možné i z deseti na třetí při dvojím přemetení se dostat na nulu. Ale s jistotou to tvrdit nebudu."

No, teoreticky snížení zamoření jen o dva řády znamená "naředění" zdroje pouze stokrát. Neboli ponechání jedné setiny zamořeného a vnesení 99 setin nezamořeného materiálu. O 4 řády je to desetitisíckrát neboli pokud by byly zamořeny všechny včely, z celého včelstva v létě by to znamenalo ponechat jen 5 zamořených včel......
Přirozeně je to zjednodušené, nepočítá se vliv zamoření plástů a úlu, ale pro představu to stačí.
Pokud se počítá s tím, že velké množství spor utkví na včelách, tak se při jednom přemetení nedá počítat se snížením o několik řádů na nulu, ale právě třeba jen stokrát. Očistit včely od moru při nějaké vyšší koncentraci spor by tedy znamenalo to přemetení udělat několikrát po sobě.

gp> Jsem mizerný češtinář, ale je nutné chápat to souvětí jako tři věty hlavní.

Díky, už jsem doma... byl jsem ráno nějaký málo chápavý...

Ale jestli je takových "vychytávek" v zákonech více, jsem rád, že nejsem právník :-).

"Ono je těch přínaků dokoce i více. 1) mezerovitost. 2) Zápach po kostním klihu, 3) příškvarky v buňkách, 4) propadání plodových víček, 5) proděravění víček, 6) Zápalkový test na příškvarku, (specifický rozpad plodu)."

No, spojovat mezerovitost s morem plodu je nesmysl, je to totéž jako spojovat s morem plodu jakékoliv uhynulé včelstvo, mezerovitost je běžný projev mnoha příčin.
Proděravění víček se "zadaří", když v předjaří se včelstvo rozploduje a potom zkolabuje, uhyne a úl se nevyčistí. Zápachy z takového plodu taky vznikají všelijaké včetně toho připomínajícího klih. V jinou roční dobu a hlavně v ještě fungujícím včelstvu je to určitě pro mor plodu podstatný příznak.
Ostatní beru, dík za informace.
R.P.

Mor přenáší hlavně krmičky na další plod a trubce. Ti jej údajně pak roznáší díky zalétávání do dalších úlů i na kilometry daleko.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 19.12.2010 18:29:45
> ----------------------------------------
> V tý době se výsledky z lab. vyšetření označovali počtem křížků. Tenkrát
> jsem měl šest včelstev a u čtyř se našla klinika na jaře s výsledkem dvou
> až tří křížků. Od přemetení do rojáku až po nový odběr to bylo devět týdnů
> s výsledkem druhého vyšetření o jeden křížek míň. Jestli tři křížky
> znamenalo by dnes deset na třetí nevím. Ale kdyby tomu bylo tak, dalo by se
> říct, že je možné i z deseti na třetí při dvojím přemetení se dostat na
> nulu. Ale s jistotou to tvrdit nebudu. Postup jsem měl ten, že všechny
> včely jsem přemetl do nových rojáků a držel je o vodě pět dní ve sklepě, za
> tu dobu zeslábla asi tak o třetinu a potom jsem je usadil přes náběh, kdy
> se i dost vyprázdnily, do nového úlu s novými rámky a mezistěnami do
> krmítka roztok cukru aby stavěly. Zalétávání vylučuji v tý době už jiná
> včelstva v katastru nebyla. Všechno se odehrálo za tichého souhlasu
> veterináře, protože ho to také zajímalo, a to že skončí na ohni už bylo
> jasné na začátku. A já to hodnotím tak, že po druhé bych do toho šel jen s
> menším výsledkem počtu spor při vyšetření z měli. Jinak je to bez výrazného
> efektu mor přenáší hlavně dospělé včely a ty dezinfikovat nejde.
>
>
>

Dobré je proti octovatění šťávu pasterovat (je to postup jak na teplý tak také na studený způsob) a uchovat v místnosti kde nemají přístup ke kvasu mušky octomilky. Je nutné, také, aby se v prostoru kde probíhá alkoholová fermentace medoviny nevyskytovala další fermentace octová. U vinařů je to děs, když mají něco infikováno octem nebo octovými bakteriemi. Tyto bakterie mohou být i v nádobách ve stěně. Zdravím do Banja Luka - Srpska_gp_
.......
Magdalena Šajinovičová (109.165.162.195) --- 19. 12. 2010
Poděkování
NO PÁNOVÉ ,zcela jste mě překvapili ,že jste reagovali ,bravo!
A díky.Hned jste mi zvedli náladu .Ten ocet si nechám ,byl to kvalitní med.Ovšem neznamená ,že když pobývám dlouhodobě v Bosně ,že s tímto kvasem končím,naopak jdu znova do toho!Když už se učím chovat včelky ( Díky manželovi)a ne jenom jíst med ,tak ta medovina bude radost.Teď vyrábíme ůly z tvrzelého poliesterenu ,tak jsem zvědavá ,jak na to holky včelí budou reagovat.Pozdrav Vám všem ! Magdalena :)

V tý době se výsledky z lab. vyšetření označovali počtem křížků. Tenkrát jsem měl šest včelstev a u čtyř se našla klinika na jaře s výsledkem dvou až tří křížků. Od přemetení do rojáku až po nový odběr to bylo devět týdnů s výsledkem druhého vyšetření o jeden křížek míň. Jestli tři křížky znamenalo by dnes deset na třetí nevím. Ale kdyby tomu bylo tak, dalo by se říct, že je možné i z deseti na třetí při dvojím přemetení se dostat na nulu. Ale s jistotou to tvrdit nebudu. Postup jsem měl ten, že všechny včely jsem přemetl do nových rojáků a držel je o vodě pět dní ve sklepě, za tu dobu zeslábla asi tak o třetinu a potom jsem je usadil přes náběh, kdy se i dost vyprázdnily, do nového úlu s novými rámky a mezistěnami do krmítka roztok cukru aby stavěly. Zalétávání vylučuji v tý době už jiná včelstva v katastru nebyla. Všechno se odehrálo za tichého souhlasu veterináře, protože ho to také zajímalo, a to že skončí na ohni už bylo jasné na začátku. A já to hodnotím tak, že po druhé bych do toho šel jen s menším výsledkem počtu spor při vyšetření z měli. Jinak je to bez výrazného efektu mor přenáší hlavně dospělé včely a ty dezinfikovat nejde.

Ono je těch přínaků dokoce i více. 1) mezerovitost. 2) Zápach po kostním klihu, 3) příškvarky v buňkách, 4) propadání plodových víček, 5) proděravění víček, 6) Zápalkový test na příškvarku, (specifický rozpad plodu).

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 19.12.2010 18:01:51
> ----------------------------------------
> "Mor najdeš ve všech včelstvech když se budeš dostatečně snažit a nemoc
> nepropukne. Z těch příznaků jsi uvedl jen mezerovitost a ne souběh 3
> příznaků a jestli v tom ten rozdíl nevidíš pak je to špatné. Ta tak zvaná
> formalita je však rozhodující."
>
> Jakéže tři příznaky moru plodu to jsou? Já vím jen o hynoucím plodu a o
> specifickém způsobu rozpadu toho uhynulého plodu.
>
>
>

Třetí by mělo být to, že oproti hnilobě se uskutečňuje víčkování napadených buněk a jsou patrny perforace při předlaku když buňka vyvíjí plyny. Nemusí to být ale pravidlem, protože některé kmeny MVP jsou prý rychlejší a víčkování pomalejší. Vše potvrzuje nebo vyvrátí vzorek a laboratorní kultivace. _gp_


......
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 12. 2010

Jakéže tři příznaky moru plodu to jsou? Já vím jen o hynoucím plodu a o specifickém způsobu rozpadu toho uhynulého plodu.

"Mor najdeš ve všech včelstvech když se budeš dostatečně snažit a nemoc nepropukne. Z těch příznaků jsi uvedl jen mezerovitost a ne souběh 3 příznaků a jestli v tom ten rozdíl nevidíš pak je to špatné. Ta tak zvaná formalita je však rozhodující."

Jakéže tři příznaky moru plodu to jsou? Já vím jen o hynoucím plodu a o specifickém způsobu rozpadu toho uhynulého plodu.

Jsem mizerný češtinář, ale je nutné chápat to souvětí jako tři věty hlavní. Nevím jak bych Vám můj výklad nadpisu ještě vysvětlil. Klidně to dejte na rozbor na Ústav českého jazyka. Věty hlavní a vedlejší se určují také podle celkového obsahu, v tomto případě celé přílohy a členění na přenosné mezi druhy a podle druhu je snad pochopitelný. Je to učivo 4té třídy ZŠ.

Postupy SVS i jakožto absolventa s osvědčením prohližitele, jsou mi jasné a známé. Nákazu potvrzuje odběr vzorku. Následuje potvrzení původce. Následný postup se volí podle toho jakého původce.

U hniloby, s kterou ve velkém mimojiné podle veřejných informací bojoval i populární Američan s působností ve Francii a Chile p. Kefuss, jsou trochu odlišné postupy než u moru. Je tam menší razantnost při likvidaci. Je nutné utratit pozitivní včely. Není ale až tak nutné pálit úly._gp_

........
Lukáš Matela (82.202.11.39) --- 19. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru (48160) (48162) (49062) (49068) (49084) (49087)
gp> Zdravím. Pěkná zajímavost, díky zani. Já tam včelí nemoci vidím jen pod včelími.

Ano obě nemoci:
1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
jsou uvedenz v bodě h) nákazy včel v příloze 2 - NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI

Ta stránka mi připadá vcelku přehledná. Pochopil jste to tak, že bod h) není součástí přílohy 2 ?


Ale zaznělo tu, že jde o dvě různé choroby. Pane Turčány, lze někde najít ty zmiňované publikace? Jsou dost letité, nevíte někdo i o něčem novějším?

A další dotazy: Vyskytují se u nás obě? A pokud ano, přistupuje se při likvidaci nákazy k obojímu stejně? A rozezná prohlížitel rozdíl?

Ales Molcik:
Já jsem měl možnost takto napadená včelstva zkusit ozdravit, výměna do nového včetně hladovění a výsledek byl, že mor se tam našel v diagnostice i potom.

___________________________________________________________


Jaký byl výsledek vyšetření před přemetáním a po přemetání?
V jakém časovém rozpětí od přemetání bylo druhé vyšetření provedeno? Můžete vyloučit reinfekci (vložením nakaženích plástů, vyloupením nemocného včelstva)?

Co takhle vyzkoušet druhé přemetání?

MV

NO PÁNOVÉ ,zcela jste mě překvapili ,že jste reagovali ,bravo!
A díky.Hned jste mi zvedli náladu .Ten ocet si nechám ,byl to kvalitní med.Ovšem neznamená ,že když pobývám dlouhodobě v Bosně ,že s tímto kvasem končím,naopak jdu znova do toho!Když už se učím chovat včelky ( Díky manželovi)a ne jenom jíst med ,tak ta medovina bude radost.Teď vyrábíme ůly z tvrzelého poliesterenu ,tak jsem zvědavá ,jak na to holky včelí budou reagovat.Pozdrav Vám všem ! Magdalena :)

Také považuji to vkládání mezistěn po pár kusech za nejhorší nešvar jak zdravotní tak i ekonomický.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 19.12.2010 14:00:53
> ----------------------------------------
> Kdyz se v meli najde mor, myslite,ze pak ten mor nebude v plastu ?
>
> ___________________________________________________________
>
> O tom tu nikdo nepochybuje. Jde o to, v jaké míře, nikoliv zda je, či není!
> To je zásadní problém.
> Pokud včelstvo má jen ojedinělé klinické příznaky, je zbytečné ho pálit. To
> se vyplatí jen u hodně zanedbaných včelstev, která nestojí za záchranu. Ve
> většině případů stačí celé stanoviště přemést na mezistěny (kompletně
> obměnit dílo) a je pokoj. Početní stavy včelstev se nezmění, můžete
> kontinuálně včelařit dál (sice případně s přechodně sníženým výnosem),
> nemusíte platit horentní sumy za předražené oddělky a podstupovat spoustu
> obstrukcí, peripetií a potíží spojených s jejich pořizováním. Mezerovitost
> může souviset s čistícím pudem, takže opět další nesmysl v předpisech. Sice
> jisté nenulové množství spor v přemetených včelstvech zůstane, ale
> budete-li dbát na obměnu díla (nejlépe radikální forma: norské zimování
> nebo zazimování na panenském díle), není se třeba bát, že by se toto
> množství spor třeba i během půl století nějak nebezpečně zvětšilo. Daleko
> pravděpodobnější je, že půjde k nule (zvláště pokud máte odolnější včely).
>
> Jde o to naučit se s původcem moru žít a přestat se ho štítit jako nějaké
> včelí pandemii. Vše je to otázka zejména obměny, v druhé řadě čistícího
> pudu a obranyschopnosti včel. V přírodě je to vyřešeno perfektně. Rojením
> se včelstvo ozdraví, vnikne mladý viklání jedinec. Mateřák je tak či onak
> odsouzen k zániku. Jeho úkolem je vyprodukovat maximum rojů a zhroutit se.
> Zavíječi se postarají o obměnu díla, načež další roj se může v dutině
> usadit a vesele pokračovat dál.
>
> Včelaři narušují tento přirozený a jediný v přírodě uplatňovaný mechanizmus
> obměny díla, a tak si zadělávají na mnoho problémů morem počínaje. Jedině
> radikální obměna díla je přirozená. Ani ne třetina plodiště, ani ne
> polovina plodiště, ale celé plodiště každý rok, a to jedině naráz (nikoliv
> postupně). Vkládání mezistěn do plodiště je ideální způsob, jak obměnu díla
> co nejvíc zneefektivnit.
>
> MV
>
>
>

Mor najdeš ve všech včelstvech když se budeš dostatečně snažit a nemoc nepropukne. Z těch příznaků jsi uvedl jen mezerovitost a ne souběh 3 příznaků a jestli v tom ten rozdíl nevidíš pak je to špatné. Ta tak zvaná formalita je však rozhodující.


Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 19.12.2010 13:02:28
> ----------------------------------------
> Zdravim vespolek,
>
> jsem rad, ze se to tady trochu rozvirilo a byl jsem oznacen za neandrtalce
> a kurz v Nasavrkach k nicemu apod. Zitra v praci Vam neskenuji skripta.
>
> Klinicky priznak dle skript,
> -propadla vicka a proderavena vicka,
> - mezerovity plod.
>
> Kdyz se v meli najde mor, myslite,ze pak ten mor nebude v plastu ? Je
> pravdou, ze se pak bere plast na bakterialni rozbor, dle meho nazoru je to
> jen formalita.
>
> Takze, za tim co jsem napsal si stojim.
>
> Rekapitulace:
>
> Vysetreni meli - nalez moru - kontrola prohlizitele s veterinou - projev
> mezerovity plod- formalni kontrola- potvrzeni pritomnosti moru v platech-
> paleni.
>
> PZ
>
>
>
> PZ
>
>
>

Věřím tomu, že morem se dá včelařit bez újmy na včelstvech s tím souhlasím. Ale bohužel jde o med který bude s největší pravděpodobností plný spor. Takový med vracíme cizím dodavatelům zpět a sami by jsme ho měli produkovat? A nebo zkuste někdo takový med někomu prodat s informací, že vaše včelstva mají nějakou nemoc. Nejde o včely, ale med. A klinika u víc nakaženého včelstva propukne vždy u menšího množství spor může jít o určitý způsob vlastní obrany a nebo o začátek nakazi. Ale stalo se spíš, že při otálení s rozhodováním a vybírání jen klinicky nemocných včelstev na jednom stanovišti, ve snaze snížit počet likvidovaných včelstev, to mělo efekt spíš opačný.

Už jsem se lek že manželka porodí sochu :-D

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 19.12.2010 12:08:30
> ----------------------------------------
> Za prvé: Jediná nemoc přenosná na člověka je zkamenění včelího plodu.
> Projevuje se mykotickým zánětem plic. Ohrozí zejména lidi s oslabenou
> imunitou.
>
> Za druhé: Opakuji, mor včelího plodu a americká hniloba včelího plodu je
> totéž onemocnění (původce: Bacillus larvae). Ale hniloba plodu (evropská
> hniloba plodu) a americká hniloba plodu jsou dvě odlišné nemoci. Hniloba
> plodu je onemocnění způsobené primárně původcem jménem Bacillus alvei,
> sekundárně dalšími příležitostnými patogeny. Na rozdíl od moru, úhyn plodu
> při hnilobě nastává před zavíčkováním. V ČR se v sočasnosti nevyskytuje.
>
> MV
>
>
>

Proto se to vyšetřuje laboratorně.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 19.12.2010 10:41:36
> ----------------------------------------
> gp> Zdravím. Pěkná zajímavost, díky zani. Já tam včelí nemoci vidím jen pod
> včelími.
>
> Ano obě nemoci:
> 1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
> 2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
> jsou uvedenz v bodě *h) nákazy včel* v příloze 2 - *NÁKAZY A NEMOCI
> PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A
> JEJICH PŮVODCI*
>
> Ta stránka mi připadá vcelku přehledná. Pochopil jste to tak, že bod h)
> není součástí přílohy 2 ?
>
>
> Ale zaznělo tu, že jde o dvě různé choroby. Pane Turčány, lze někde najít
> ty zmiňované publikace? Jsou dost letité, nevíte někdo i o něčem novějším?
>
> A další dotazy: Vyskytují se u nás obě? A pokud ano, přistupuje se při
> likvidaci nákazy k obojímu stejně? A rozezná prohlížitel rozdíl?
>
>
>

Tak prostě místo kvalitní medoviny máš kvalitní medový ocet. Taky jsem ho jednou měl 10 litrů, do salátů byl vynikající. A ještě jedna poznámka Můj syn měl tehdy asi tak něco kol 4 let a po normálním octu se osypal a po tom medovém ne.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Magdalena ajinovi?ov? <m.sulimova/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 19.12.2010 10:23:15
> ----------------------------------------
> Dobré ráno ,prosím pomooooooc ! Dělala jsem poprvé medovinu a mám z toho
> ocet ,lze něco s tím udělat ,asi se picnu :( ,
> Třeba převeřít ,a za hoodně rychlého pohybu to vlítí do WC?
> Děkuji všem za rychlou odpověĎ ,sedím u demižonku dva dny a nemůžu s toho
> spát :). Magdalena z Bosny.
>
>
>

"Proč bohužel Karle? Já jsem měl možnost takto napadená včelstva zkusit ozdravit, výměna do nového včetně hladovění a výsledek byl, že mor se tam našel v diagnostice i potom. Proto vím, že u silněji napadených včel nepomůže nic ze známích metod, jakože ozdravných, a jde tedy už jen o to co nerychleji takové stanoviště zlikvidovat aby nedošlo k nákaze u souseda, pakliže není u něj nákaza ještě ani v měli prokázána"

Jedná se o to, jestli nejsou stanoviště, kde by se v měli trvale každý rok po mnoho let našel mor a přesto ten včelař desetiletí úspěšně včelaří a bez nějakých zvláštních úhynů. Zatímco u druhého včelaře by stačilo nějakým způsobem přenesení těch spor od prvního včelaře a propukla by u něho klinika. Jestli to tak je, jako že nejnovější výzkumy, které ukazují, že mor plodu může být v měli objeven a klinika přesto ve včelstvu není, tomu naznačují, tak je systém plošného pálení špatně. A je třeba zjistit, proč u jednoho ta klinika nepropuká a druhého ano a u druhého akorát pozměnit způsob včelaření.
Akorát že je tady zase problém s výnosem medu podobně jako u varaózy. Kdo včelstva vytěžuje na maximum s cílem dostat z nich v první řadě co nejvíc medu a v přepočtu co nejvíce peněz, bude mít ta včelstva na propuknutí kliniky moru plodu mnohem náchylnější než druhý včelař, který ze včel med "doluje" méně intenzívně. Bude pak chtít bezhlavě pálit včelstva všem okolním včelařům s nálezem moru v měli a bezhlavě likvidovat všechny starší úly, jen aby se všude zavedl intenzívní chov včel výhradně od nakupovaných matek a výhradně v nových takzvaně moderních úlech, kde by mor zaručeně nebyl. A jemu tak v úlech zaručeně nepropukla klinika moru a mohl ze svých včelstev skrz med a další včelí produky vydolovat co nejvíce peněz...

Proč bohužel Karle? Já jsem měl možnost takto napadená včelstva zkusit ozdravit, výměna do nového včetně hladovění a výsledek byl, že mor se tam našel v diagnostice i potom. Proto vím, že u silněji napadených včel nepomůže nic ze známích metod, jakože ozdravných, a jde tedy už jen o to co nerychleji takové stanoviště zlikvidovat aby nedošlo k nákaze u souseda, pakliže není u něj nákaza ještě ani v měli prokázána

KaJi:
To je jako se stěru záchodového prkénka nařídit pitvu celé rodiny.
Bohužel tento názor se stále víc šíří.

---

Bohužel? Snad bohudík, ne snad?! :-)

MV

AM:
Pokud je mor nalezen v měli tak z čerstvého povětří se tam samozřejmě nedostal. Teď je už jen otázka kolik je to na desátou a co se dá dělat v slabšího napadení je šance na ozdravení, ale jak jde o deset na čtvrtou a víc tak tam bych diagnostiku nehledal a pálil po opakovaném vyšetření měli.
------
To je jako se stěru záchodového prkénka nařídit pitvu celé rodiny.

Bohužel tento názor se stále víc šíří.


Karel

"Dobré ráno ,prosím pomooooooc ! Dělala jsem poprvé medovinu a mám z toho ocet ,lze něco s tím udělat ,asi se picnu :( ,
Třeba převeřít ,a za hoodně rychlého pohybu to vlítí do WC? "

No, pokud to je jen kyselé a spíš jen méně a nejsou tam žádné další pachutě, je možné zkoušet, udělat nový zákvas, přidat další med či cukr a nechat projít dalším kvašením. To tu kyselost trochu srazí, ale jen trochu. O kousek víc je možné kyselost srazit jedlou sodou nebo potravinářským uhličitanem vápenatým. Ale je to jen náprava stavu, která z toho v žádném případě neudělá kvalitní pitivo, jenom nápoj, který dříve byl jen trošku k pití, je potom o něco víc k pití, takže se to nemusí vylít. Podstatná chyba byla už udělána.
Příště je třeba dodržovat čistotu, dodržovat těsnost kvasicí nádoby, to byl asi důvod toho zoctovatění a dodržovat návod, pořádné rozkvašení zákvasu, teploty a další věci z návodu.
Pokud je zoctovatění silné a bez nějaké hnilobné a jiné pachuti třeba z usazených kvasinek ze dna, co takhle to nechat dooctovatět, doma stočit do flašek a použít místo octa třeba na nakládání zeleniny do nálevů?

Kdyz se v meli najde mor, myslite,ze pak ten mor nebude v plastu ?

___________________________________________________________

O tom tu nikdo nepochybuje. Jde o to, v jaké míře, nikoliv zda je, či není! To je zásadní problém.
Pokud včelstvo má jen ojedinělé klinické příznaky, je zbytečné ho pálit. To se vyplatí jen u hodně zanedbaných včelstev, která nestojí za záchranu. Ve většině případů stačí celé stanoviště přemést na mezistěny (kompletně obměnit dílo) a je pokoj. Početní stavy včelstev se nezmění, můžete kontinuálně včelařit dál (sice případně s přechodně sníženým výnosem), nemusíte platit horentní sumy za předražené oddělky a podstupovat spoustu obstrukcí, peripetií a potíží spojených s jejich pořizováním. Mezerovitost může souviset s čistícím pudem, takže opět další nesmysl v předpisech. Sice jisté nenulové množství spor v přemetených včelstvech zůstane, ale budete-li dbát na obměnu díla (nejlépe radikální forma: norské zimování nebo zazimování na panenském díle), není se třeba bát, že by se toto množství spor třeba i během půl století nějak nebezpečně zvětšilo. Daleko pravděpodobnější je, že půjde k nule (zvláště pokud máte odolnější včely).

Jde o to naučit se s původcem moru žít a přestat se ho štítit jako nějaké včelí pandemii. Vše je to otázka zejména obměny, v druhé řadě čistícího pudu a obranyschopnosti včel. V přírodě je to vyřešeno perfektně. Rojením se včelstvo ozdraví, vnikne mladý viklání jedinec. Mateřák je tak či onak odsouzen k zániku. Jeho úkolem je vyprodukovat maximum rojů a zhroutit se. Zavíječi se postarají o obměnu díla, načež další roj se může v dutině usadit a vesele pokračovat dál.

Včelaři narušují tento přirozený a jediný v přírodě uplatňovaný mechanizmus obměny díla, a tak si zadělávají na mnoho problémů morem počínaje. Jedině radikální obměna díla je přirozená. Ani ne třetina plodiště, ani ne polovina plodiště, ale celé plodiště každý rok, a to jedině naráz (nikoliv postupně). Vkládání mezistěn do plodiště je ideální způsob, jak obměnu díla co nejvíc zneefektivnit.

MV

Pokud bude za příznak moru plodu posuzován mezerovitý plod a následně dojde k pálení, budou kvůli tomu zlikvidovány včelstva všech starých včelařů, kteří neprovádějí brakování matek a včelstva všech ostatních včelařů, kteří svoje včely nebrakují podle mezerovitosti.
Projdou jen ti včelaři, kteří brakují matky podle mezerovitosti, bez ohledu na medné výnosy a další vlastnosti a snad ti včelaři, kteří každý rok či každý druhý rok nakupují matky z komerčních chovů matek a používají v chovu jen dcery, možná maximálně vnučky těch matek, protože tam předpokládám, že na mezerovitost brakují.

S mezerovitostí u mně je to spíš tak, že jsem v podstatě nikdy za těch pomalu 30 let, co chovám včely, nikdy nezažil včelstvo, u kterého by se v průběhu celého roku aspoň v nějakém období mezerovitost nenašla. To bych musel mít mor plodu ve svých včelách celých 30 let, případně pokud se vezme i můj předchůdce, tak nejméně dalších 20 let dozadu.

Jiná otázka je potom, když se uvažuje jak vysoká mezerovitost je přípustná a jak už ne. Při mém způsobu chovu, to znamená pokud možno držení linie v každém úlu neboli odchov matky pokud možno jen z plodu předchozí matky v tom úlu se občas stane, že nějaká linie začne degenerovat. Vedle menší síly včelstva a posun včelstva od určité přirozené míry živosti k určité netečnosti se to projeví právě zvýšenou mezerovitostí a zkrácením období na jaře, kdy mezerovitost ve včelách není. Toto jsou potom příznaky k ukončení té linie neboli k vybrakování.

Mezerovitost tedy nikdy nemůže být jako jediný a dostačující příznak pro prohlášení včelstva za nakažené morem plodu, to je prostě nesmysl. Může být v určitém nadměrném množství jako pomocný příznak.

Jinak jestli se bude klást důraz na mezerovitost, tak to nebude nic jiného než návrat do cca 80 let minulého století. Tehdy se ve Včelařství objevovaly články, podle kterých byla mezerovitost jako univerzální ukazatel kvality chovaných matek a podle kterých se měly v první řadě rozchovávat jen ty včelstva, u kterých se mezerovitost vůbec neobjeví, ostatní se měly brakovat. Trvalo mi tehdy asi dva roky, než jsem přišel na to, že odchovávané matky je sice vhodné podle mezerovitosti brakovat, ale platí to jen pro období cca týden, dva týdny zavíčkovaného prvního plodu nebo u přezimovaných včelstev pro období kolem 25 dubna - 10 května +- dva týdny, kdy je zavíčkovaný plod mezerovitý skutečně jen u nekvalitních matek. Po zbytek období roku je možné mezerovitý plod najít u všech matek, i u těch nejkvalitnějších.

Priteli, pokud k Vam prijde prohlizet vcely veterina jen s nekym kdo ma dobre oci,tak je klidne vyhodte, dokud Vam nepredlozi prohlizitel vcelstev platny certifikat, nema pravo Vam vase plasty prohlizet. Doporucuji ten kurz absolvovat, budete vedet, na co maji pravo a na co ne. A jake jsou Vase povinnosti. Ten kurz mel pro me velky smysl a vubec toho nelituji,ze jsem se zucastnil. Kdysi se kladl duraz pri rozhodovani o paleni na laboratorni vysledek- stalo se pak,ze na jihu Cech spalili jednomu chovateli matek tri stanoviste na zaklade laboratorniho vysledku. Chovatel matek si nechal udelat laboratorni rozbor jinde a ten dopadl negativne, v mezicase vsak jeho vsechny vcely lehly popelem. Takovych podnetu bylo vice, protoje dnes rozhoduji prohlidka vcelstev, jestlize se najde klinicky projev, tak ten bakterialni rozbor podezreleho plastu slouzi jen jako potvrzeni- jak jsem psal dle meho nazoru jde jen o formalitu.

PZ

"Kdyz se v meli najde mor, myslite,ze pak ten mor nebude v plastu ? Je pravdou, ze se pak bere plast na bakterialni rozbor, dle meho nazoru je to jen formalita.

Takze, za tim co jsem napsal si stojim. "
---------------------------------------
formalita...
ale důležitá!
když se v měli najde mor, může to signalizovat jen zvýšený infekční tlak, nikoli propuknutí nemoci. Navíc je vzorek měli směsným vzorkem.
Pokud jste prohlížitelem včelstev, měl byste být schopen pocopit, co z toho plyne. např
--v žádném z včelstev nemusí být klinické příznaky
--mezerovitý plod odeslaný k vyšetření - formalitě - může býr negativní, zatímco v jiném včelstvu mor skutečně propukl
--pokud je pro vás mezerovitý plod jasným důkazem o propuknutí MVP, je existence vaší funkce zcela zbytečná, a může se pálit rovnou podle výsledků v měli nebo ještě lépe podle hlasování uličního výboru

Připopmíná mi to zasedání polního soudu ve Švejkovi:

"Přiveďte odsouzeného ..."

Pokud je mor nalezen v měli tak z čerstvého povětří se tam samozřejmě nedostal. Teď je už jen otázka kolik je to na desátou a co se dá dělat v slabšího napadení je šance na ozdravení, ale jak jde o deset na čtvrtou a víc tak tam bych diagnostiku nehledal a pálil po opakovaném vyšetření měli.

Zdravim vespolek,

jsem rad, ze se to tady trochu rozvirilo a byl jsem oznacen za neandrtalce a kurz v Nasavrkach k nicemu apod. Zitra v praci Vam neskenuji skripta.

Klinicky priznak dle skript,
-propadla vicka a proderavena vicka,
- mezerovity plod.

Kdyz se v meli najde mor, myslite,ze pak ten mor nebude v plastu ? Je pravdou, ze se pak bere plast na bakterialni rozbor, dle meho nazoru je to jen formalita.

Takze, za tim co jsem napsal si stojim.

Rekapitulace:

Vysetreni meli - nalez moru - kontrola prohlizitele s veterinou - projev mezerovity plod- formalni kontrola- potvrzeni pritomnosti moru v platech- paleni.

PZ



PZ

Americká hniloba včelího plodu je překlad z latiny jako oficiální český název se používá mor včelího plodu. Proto bych v diskuzi upřednostnil používání oficiálního názvu, jen kvůli možné záměně dvou nemocí, jejíž název se liší pouze v počátku jestli americká nebo evropská.

Za prvé: Jediná nemoc přenosná na člověka je zkamenění včelího plodu. Projevuje se mykotickým zánětem plic. Ohrozí zejména lidi s oslabenou imunitou.

Za druhé: Opakuji, mor včelího plodu a americká hniloba včelího plodu je totéž onemocnění (původce: Bacillus larvae). Ale hniloba plodu (evropská hniloba plodu) a americká hniloba plodu jsou dvě odlišné nemoci. Hniloba plodu je onemocnění způsobené primárně původcem jménem Bacillus alvei, sekundárně dalšími příležitostnými patogeny. Na rozdíl od moru, úhyn plodu při hnilobě nastává před zavíčkováním. V ČR se v sočasnosti nevyskytuje.

MV

Ano, postupovalo by se stejně.
Ale prosil bych odborníky o upřesnění jiné věci: Z některých předchozích
příspěvků by se dalo usuzovat, že jak mor včelího plodu, tak i jeho hniloba
jsou nemoci přenosné na člověka. Podle mých vědomostí tomu tak ale není -
učili jsme se, že jedinou nemocí včel přenosnou na člověka je zkamenění
včelího plodu. Kde je tedy pravda ?
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Ales Molcik
Sent: Sunday, December 19, 2010 11:07 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Ploné vyetření moru
...zjištění hniloby oficiální není, ale myslím si že by se postupovalo jako
u
moru.

Rozdíl mezi morem a hnilobou je přesně jak popisuje př. Anton např. Včelařství od Veselý a kol. A já bych k tomu přidal ještě jednu nemoc s podobnými příznaky a to je virus pytlíčkovitého plodu. Nemoci nejsou od sebe okem rozeznatelné a při nálezu kliniky je důležité vždy provést lab. vyšetření. S virem si včely poradí sami a není třeba nic pálit, o hnilobě výzkumníci tvrdí, že tu naposledy byla někdy po válce a postup veteriny při zjištění hniloby oficiální není, ale myslím si že by se postupovalo jako u moru.

gp> Zdravím. Pěkná zajímavost, díky zani. Já tam včelí nemoci vidím jen pod včelími.

Ano obě nemoci:
1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
jsou uvedenz v bodě h) nákazy včel v příloze 2 - NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI

Ta stránka mi připadá vcelku přehledná. Pochopil jste to tak, že bod h) není součástí přílohy 2 ?


Ale zaznělo tu, že jde o dvě různé choroby. Pane Turčány, lze někde najít ty zmiňované publikace? Jsou dost letité, nevíte někdo i o něčem novějším?

A další dotazy: Vyskytují se u nás obě? A pokud ano, přistupuje se při likvidaci nákazy k obojímu stejně? A rozezná prohlížitel rozdíl?

Pani Magda, to sa stáva. Obsah vyliať do WC a skúsiť znovu, ale prípravu urobiť dôkladnejšie a až tak zakvasiť.

Dobré ráno ,prosím pomooooooc ! Dělala jsem poprvé medovinu a mám z toho ocet ,lze něco s tím udělat ,asi se picnu :( ,
Třeba převeřít ,a za hoodně rychlého pohybu to vlítí do WC?
Děkuji všem za rychlou odpověĎ ,sedím u demižonku dva dny a nemůžu s toho spát :). Magdalena z Bosny.

No, nevím samozřejmě, co veterináři učí v Nasavrkách nyní, ale když jsem
před mnoha léty procházel kurzem prohlížitelů já, tak mezerovitý plod byl
pouze příznakem, nabádajícím k vyšší pozornosti, a ne příznakem samotného
onemocnění ... A po nálezu skutečné kliniky sice pro ten den končí
prohlížení, ale následuje odeslání vzorků k vyšetření a ne automatické
pálení ...
S pozdravem Petr

-----Původní zpráva-----
From: PavelN
Sent: Saturday, December 18, 2010 11:34 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Plon? vyet?en? moru

"Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru. Jakmile najde prvni
znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita zminka je, ze jako
projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze
mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru. "
-----------------------------
při čtení tohoto příspěvku mi běhá mráz o zádech a napadá mě otázka, zda je
potřeba, aby vůbec byl nějaký prohlížitel a ještě ke všemu otevíral nějaké
úly.

PZ:
Pred par tydny jsem delal zkousky prohlizitele vcelstev.
.......
Dulezita zminka je, ze jako projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru.
PZ
----------------------------

Proboha víc informací, ať víme co se na nás chystá.
Tohle snad organizuje lobby "Pálíme aby jsme mohli prodávat oddělky." :-(

Vždyť je to přesně naopak - včelstva co mají mezerovitý plod mohou být velice cenná - mají vysoce vyvinutý čistící pud.
Tak se k tomu prý nyní přistupuje - samozřejmě v zahraničí. Alespoň tak jsem pochopil z informace některých z našich odborníků.

Karel

Zapoměl jsi ještě na jednu podstatnou věc. Nesmí se včel bát, což se o všech veterinářích říct nedá. :-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 19.12.2010 08:13:41
> ----------------------------------------
> To že z Nasavrk vyjde prohlížítel, který nezná       platné veterinární předpisy
> a potom prezentuje hlouposti, není pro mě nic nového, už jsem se s tím
> setkal. Je to chyba kurzu v Nasavrkách. Proto si myslím, že celý tento kurz
> je vyhazování peněz. A navíc v praxi veterinu žádný prohlížítel nezajímá,
> když potřebují pomoc s prohlížením, tak jim stačí kdokoliv kdo má dobré
> oči, aby poznal změnu na plodu a má čas se toho zúčastnit.
>
>
>

To že z Nasavrk vyjde prohlížítel, který nezná platné veterinární předpisy a potom prezentuje hlouposti, není pro mě nic nového, už jsem se s tím setkal. Je to chyba kurzu v Nasavrkách. Proto si myslím, že celý tento kurz je vyhazování peněz. A navíc v praxi veterinu žádný prohlížítel nezajímá, když potřebují pomoc s prohlížením, tak jim stačí kdokoliv kdo má dobré oči, aby poznal změnu na plodu a má čas se toho zúčastnit.