Včelařská konference

"Ať se najde jakýkoliv uhyn na plodu, tak to musí projít přez laboratoř. Nikdo není tak dobrý, aby mohl s určitostí na základě vizuelního nálezu rozhodnout, nález je jen předpoklad nic víc. A s tvrzením, že starý úl je plný moru nemůže rozumný člověk souhlasit. Znám včelaře co má úly přes padesát let v posledních letech dělá vyšetření na mor, je kočovník, a včelstva má bez nálezu v měli. Když ten mor nikdy neměl tak kde by se v těch úlech vzal. Na druhou stranu Já jsem měl všechno nové, před tím jsem neměl nic, protože jsem nevčelařil a pálil jsem v druhé sezóně používání. Přestěhoval jsem se do špatné oblasti a bylo vymalováno."

Souhlas.
Tak snad jedině zbývá popřát, když už někdo měl smůlu a objevil se u něho mor či podezření na mor, tak aby měl zároveň štěstí na lidi, kteří uvedené dodržují.

Ať se najde jakýkoliv uhyn na plodu, tak to musí projít přez laboratoř. Nikdo není tak dobrý, aby mohl s určitostí na základě vizuelního nálezu rozhodnout, nález je jen předpoklad nic víc. A s tvrzením, že starý úl je plný moru nemůže rozumný člověk souhlasit. Znám včelaře co má úly přes padesát let v posledních letech dělá vyšetření na mor, je kočovník, a včelstva má bez nálezu v měli. Když ten mor nikdy neměl tak kde by se v těch úlech vzal. Na druhou stranu Já jsem měl všechno nové, před tím jsem neměl nic, protože jsem nevčelařil a pálil jsem v druhé sezóně používání. Přestěhoval jsem se do špatné oblasti a bylo vymalováno.

V rámci jednoho chovu ta dezinfekce může dostat úlevu, ale myslím si, že z dlouhodobého pohledu jednou za pár let preventivně by to škodit kvalitě nemuselo.

"Předpis o kterém píši je hledání kliniky, bez toho nejde nařídit žádná opatření. A když včelař ví, kdy má přijít kontrola, tak tu kliniku může odstranit, ať už vlastní prohlídkou nebo přemetením na mezištěny a kde není klinika nalezena, není mor a nemůže být tento člověk řešen pro šíření nákazy. Také jsem od jednoho včelaře před lety slyšel větu" proč to hlásíte, já toho svinstva za rok z úlu vyhážu" no a tento frajer má také v oblibě v podletí dát prázdné medníky před včelstva na vyčištění a na to slétnou i včely z okolí. Jak jsem psal v jednom předešlém příspěvku o včelaři který přemetá na mezištěny a v zimní měly má deset na pátou, tak to je aktuální z letošního roku případ z Kokor a vedlejší katastr jsou Žeravice, kde je stanice výzkumáku vedoucí je tam Dr. Krieg a takový vytrvalý soused z Kokor může být také pro stanici v Žeravicích hřebík do rakve, třebaže jde o chov s odbornou úrovní. A takové příklady ze života to je pro mě důvod nevěřit v úspěšné prohlídky na kliniku, protože je to zmanipulovatelné. A ani nález nějaké kliniky jako jediného projevu nemoci neznamená nic dokut to nepotvrdí laboratoř. Takže stejně je to o tom že rozhodne laboratoř ne nález kliniky který může být mylný. Jde mi o to, jak se takovým případům kdy nějaký "přítel" se rozhodne s klinikou manipulovat postavit aby mu to neprocházelo. Normálního včelaře který standartně obnovuje dílo a nesnaží se nijak se vyhnout výsledku prohlídek mor postihne vždy pokud tam je a jde tedy o bič na ty druhé a prohlídky to nejsou."

Já se zas obávám případu, kdy se v měli v zimě najdou nějaké spory, následná prohlídka v březnu, dubnu či začátku května objeví půl plástu uhynulého plodu přes ochlazení a opuštění toho plodu včelami plus najde mezerovitý plod, který bývá skoro všude plus to budou starší úly a "klinika" a hranice z úlů a plástů je tady.

Domácí výroba mezistěn podle mně znamená to, že lis mám doma a vyrábím mezistěny jen ze svého vosku a jen pro sebe.
Takže logicky na mezistěny vyberu nejlepší vosk, z víček, z likvidace světlejších plástů, z slunečního tavidla...
Nenapadá mně vůbec nic, čemu by desinfekce vosku v takovém případě pomohla.
Pokud mám více stanovišť a na některém objeveny spory moru, tak logicky má to stanoviště oddělené hospodářství a z tohoto stanoviště vosk na mezistěny nepoužívám.
Pokud to nevím, že na stanovišti jsou spory, ne li dokonce klinika, tak stejně průměrný včelař plásty mezi stanovišti všelijak točí, převáží roje a oddělky, používá stejné pomůcky atd, takže podstatný infekční tlak na ostatní stanoviště by byl i při desinfikování vosku.

Bohužel, nevím jak probíhá dezinfekce vosku ve Včelpu. Já mezištěny beru ze Stražiska a ti to dělají zahřátím na 112 stupňů plus kyselina, aspoň to tak prezentují. A v domácí výrobě určitě jsou přednosti minimálně pro bio chovy a nebo pro toho kdo chce dělat plástečkový med a pro lepší stavbu chce použít mezistěnku a na její výrobu potřebuje ničím nezatížený panenský vosk. Tento druh mezištěny se jednoduše koupit nedá. Mě je také líto dávat vosk z panenských plástů na běžnou výměnu, takže ho skladuji.

Předpis o kterém píši je hledání kliniky, bez toho nejde nařídit žádná opatření. A když včelař ví, kdy má přijít kontrola, tak tu kliniku může odstranit, ať už vlastní prohlídkou nebo přemetením na mezištěny a kde není klinika nalezena, není mor a nemůže být tento člověk řešen pro šíření nákazy. Také jsem od jednoho včelaře před lety slyšel větu" proč to hlásíte, já toho svinstva za rok z úlu vyhážu" no a tento frajer má také v oblibě v podletí dát prázdné medníky před včelstva na vyčištění a na to slétnou i včely z okolí. Jak jsem psal v jednom předešlém příspěvku o včelaři který přemetá na mezištěny a v zimní měly má deset na pátou, tak to je aktuální z letošního roku případ z Kokor a vedlejší katastr jsou Žeravice, kde je stanice výzkumáku vedoucí je tam Dr. Krieg a takový vytrvalý soused z Kokor může být také pro stanici v Žeravicích hřebík do rakve, třebaže jde o chov s odbornou úrovní. A takové příklady ze života to je pro mě důvod nevěřit v úspěšné prohlídky na kliniku, protože je to zmanipulovatelné. A ani nález nějaké kliniky jako jediného projevu nemoci neznamená nic dokut to nepotvrdí laboratoř. Takže stejně je to o tom že rozhodne laboratoř ne nález kliniky který může být mylný. Jde mi o to, jak se takovým případům kdy nějaký "přítel" se rozhodne s klinikou manipulovat postavit aby mu to neprocházelo. Normálního včelaře který standartně obnovuje dílo a nesnaží se nijak se vyhnout výsledku prohlídek mor postihne vždy pokud tam je a jde tedy o bič na ty druhé a prohlídky to nejsou.

Můžete mne poučit, jak se můžu míň férově vyhnout likvidaci a dál šířit mor? O jakých předpisech to tu píšete? Pokud je mi známo. Inspektor SVS je s pravomocí ihned nad každým včelařem a spolkem v této republice, pokud takový včelař nespolupracuje nebo hůř, se vyhýbá řízení, je doufám považován automaticky za šířitele nebezpečných nemocí. Děkuji._gp_
.......
Ales Molcik (195.189.142.120) --- 24. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276)

Problém šíření moru od včelařů je také v tom, že současné předpisy umožňují míň férovým včelařům se likvidaci vyhnout a mor se šíří dál a žádný ani profi prohlížítel s tím nemůže nic udělat.

Podobně ne-li stejně, jako ve svazovém Včelpu. Není to nic ani v malých podmínkách nepřekonatelného._gp_
.........
Ales Molcik (195.189.142.121) --- 24. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279) (49282) (49283)
V případě domácí výroby mezistěn jak se řeší dezinfekce? Je nějaký menší autokláv?

Placené prohlížítele už máme, přece veterináře ti jsou profi a poloprofi jsou prohlížítelé z řad ČSV. Problém šíření moru od včelařů je také v tom, že současné předpisy umožňují míň férovým včelařům se likvidaci vyhnout a mor se šíří dál a žádný ani profi prohlížítel s tím nemůže nic udělat. Zajímalo by mě co by navrhly za změny členové konference, aby měly veterináři možnost v některých případech rozhodnout a zakročit. Je potřeba stanovit jasná pravidla která musí počítat s různými možnostmi vývoje situace. Momentálně je stav založen na solidnosti včelaře kterého se to vždy dotkne.
---------------
právě že máme to co máme. poloprofi :-)

Kvalifikovaný inspektor by měl svůj rajon, kde by v sezoně prošel všechna stanoviště nejméně jednou za tři roky. Někde by dal štempl na tři roky, jinde by chodil za rok či častěji. A měl by pravomoce ukládat opatření k péči o včely.

V podtstatě by se jednalo o to, zda je zde klinický mor v pokročilém stádiu , nebo včelstva kolabující na VD. A měly by se k němu sbíhat informace o nových či nehlášených stanovištích.

A kvalifikace by asi nebyly dva víkendy v NASA, ale trochu víc a univerzálnějšího vzdělání. Něco na veterině v Brně, ale asi trvalé vzdělávání - co by jinak dělal v zimě. :-)

No a CSV by si oddechla a mohla věnovat spolkové činnosti.

Karel

Placené prohlížítele už máme, přece veterináře ti jsou profi a poloprofi jsou prohlížítelé z řad ČSV. Problém šíření moru od včelařů je také v tom, že současné předpisy umožňují míň férovým včelařům se likvidaci vyhnout a mor se šíří dál a žádný ani profi prohlížítel s tím nemůže nic udělat. Zajímalo by mě co by navrhly za změny členové konference, aby měly veterináři možnost v některých případech rozhodnout a zakročit. Je potřeba stanovit jasná pravidla která musí počítat s různými možnostmi vývoje situace. Momentálně je stav založen na solidnosti včelaře kterého se to vždy dotkne.

V případě domácí výroby mezistěn je nakaženo buď všechno, vosk, úly, plásty atd nebo nic. Desinfekce je v obojím případě zbytečná.
Podezřívám desinfekci vosku v autoklávech za jednu z příčin zhoršení kvality vosku prodávaných mezistěn.

Okus na zahradě jsem vyřešil senem za zahradou. Zvěř má hlad tak se stahuje blíž k lidem, kde má zdroj potravy a když má možnost zůstat dál od lidí tak toho využije.

V případě domácí výroby mezistěn jak se řeší dezinfekce? Je nějaký menší autokláv?

Prostě potencialni potrava o kterou nemusi bojovat a se kterou nemusi
bojovat.
Pavel

----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 24, 2010 2:35 PM
Subject: Varroa destruktor a mravec


Nejak diskusia viazne, veď od včera večera na na stránke neobjavil ani
jeden príspevok. Ponúkam Vám na odľahčenie mozgovýchzávitov, kratučký záber
z úľa, v ktorom mravec čierny Formica niger odnáša z podložky mŕtveho
klieštika.

youtube.com/watch?v=iF_Q-oYuUhc

Já se zařizuji postupně.
http://video.google.com/videoplay?docid=-6185692403434822442#
Válce mám k dispozici teprve čtvrtou zimní včelařskou sezonu. Před tím byly docela velké klasické voskové výměny. Takže pěkné Vánoce._gp_
.....
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 24. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279)
Kecáte!! Vy jeětě ke své výrobě kupujete, nebo vyměňujete v obchodě??

J.P.

Kecáte!! Vy jeětě ke své výrobě kupujete, nebo vyměňujete v obchodě??

J.P.

Nejak diskusia viazne, veď od včera večera na na stránke neobjavil ani jeden príspevok. Ponúkam Vám na odľahčenie mozgovýchzávitov, kratučký záber z úľa, v ktorom mravec čierny Formica niger odnáša z podložky mŕtveho klieštika.

youtube.com/watch?v=iF_Q-oYuUhc

Dobrý večer.
Jde o to , jak jsou borovice velké a k jakému účelu slouží.
Pokud jsou tak do 1,5 metru a NEsluží jen k ozdobě, mohou se ošetřit nátěrem - např. aversol, noponit, morsuvin apod.
Tyto nátěry se používají jako ochrana mladých kultur proti okusu zvěří, jsou neomyvatelé a odolné povětrnosti!!

Předpokládám však, že borovičky na zahradě plní spíše estetickou funkci, proto bych doporučil spíše zapachování. Nejlevnější řešení je rozvěšení pytlíčků s vlasy /staré silonové punčochy s lidskými vlasy/. Zapachování okolí zahrady.
Pokud máte dost prostředků, dají se zakoupit různé prostředky na bázi lidskéhu pachu - např. HUKINOL a jemu podobné. Tyto se mohou aplikovat na různé hadry, stavební pěnu na kolíku apod. Nebo se v lesnických eschopech dají sehnat pachové prostředky na bázi pěny. Ale je to o penězích.
Osobně bych vzkoušel ty vlasy, ale třeba pamatovat, že účinnost se snižuje a je třeba občas vlasy vyměnit /cca 3týdny/
S pozdravem Zdenek

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 23. 12. 2010
Tak to po prodejci vyžadujte. Kdykoli jsem kupoval nebo měnil mezistěny, ty údaje tam na štítku na balících byly.

_gp_
..........
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249)
Pane Pazderko, nikde jsem nenadával na normu. Jde jen o to abych věděl co kupuji. Když si jdete koupit boty tak tam máte aspoň uvedenou velikost. Určité údaje, které mi přiblíží to co kupuji jsou podle mne nutné. Nakonec v plné míře platí: jaký pán, taký krám. A kdo to v konečné fázi odnese. No přece ti co věří v to co je napsáno na kusu látky co vlaje nad hradem.

J.P.

Kde jsi o četl? Stavba probíhá podle teploty. Nad určitou teplotu materiálu probíhá, pod určitou teplotou materiálu se vnímá voskový přebytek, který není součástí hotové stavby, jako odpad. Jednou jsem rozšiřoval a do večera se ochladilo natolik, že z vytočených plástů co napadaly zbytky na dno, ucpaly a udusily včely. Nešlo o mnoho včelstev, ale mne to donutilo se dívat před jarním rozšiřování na předpověďi počasí._gp_

Včelaři jsou i tací, co hodí v podletí víčka do nástavku nad včelstvo a včelstvo je zpracuje tak, že vytáhne nejbližší buňky. Po týdnu nebo podle přestavovací aktivity je po víčkách utrum. _gp_

...........
(e-mailem) --- 23. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085) (49206) (49207)
(49229) (49231) (49237) (49238) (49242) (49257) (49265)
Já zase pro změnu četl pojednání kde se uvádí, tento vosk vynášejí z úlu jako odbad neb jej neumí znovu zpracovat a ke stavbě používají jen šupiny z vlastní produkce. Tomu také věřím více. Neumím si totiž představi jak aplikují svoji technologi z produktu který jim přepracoval člověk. Jedno je jisté, život včel je stále jedno velké tajemství.

pepan

Pane Pazderko, nikde jsem nenadával na normu. Jde jen o to abych věděl co kupuji. Když si jdete koupit boty tak tam máte aspoň uvedenou velikost. Určité údaje, které mi přiblíží to co kupuji jsou podle mne nutné. Nakonec v plné míře platí: jaký pán, taký krám. A kdo to v konečné fázi odnese. No přece ti co věří v to co je napsáno na kusu látky co vlaje nad hradem.

J.P.

At se komu libi nebo ne,hlavni pricinou sireni moru je ten fakt,ze ho vcelari nepoznaji.Od zaslouzile generace vcelaru slysim co chvilku,ze mor tady byl vzdy,padly vcely,vymetly se a dal se do ulu roj a jelo se dal....Ve stejnem ulu az dodnes.Tak to bohuzel je.Takze dalsi cesta by byla presvedcit vcelare ke vzdelavani a hlavne ke zmene mysleni.Mor se objevuje jak pozar v lese,silna vcelstva si dokazi na podzim nanosit tolik spor v zasobach z nemocneho vcelstva,ze jsou na jare rovnou klinicky pozitivni.A vetsinou jako by to tusila,projevi enormni snahu se vyrojit,pryc od nakazy.(vlastni pozorovani).A pokud se jim to povede,je mor o par km dal,pokud ne a vcelar nic nepozna,stane se nemocne vcelstvo tercem loupeze na podzim,tak ze se posune zase dal.Zde by mnelo zastoupit vcelare plosne vysetreni meli k odhaleni ohnisek a vcasne likvidaci.Jina cesta neni.P

Lesníci mají postřik který zvěř odpuzuje

Menšík

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Nat?lie <natikag1/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Evidence ZO - nejnov?j? verze
> Datum: 23.12.2010 17:38:29
> ----------------------------------------
> Dobrý den zajímaloby mě jak se dá zbavit srnek... ožírají nám na zahradě
> borovice?? prosil bych o radu odborníky ;) děkuji
>
>
>

Dobrý den zajímaloby mě jak se dá zbavit srnek... ožírají nám na zahradě borovice?? prosil bych o radu odborníky ;) děkuji

Opravuji své dyslektické překlepy - sorry, ale nerad bych zasel mezinárodní bratrovražedný konflikt :-)

Nehledě na zprávy z našeho tisku - tady se, pokud nemáte zprávy z bývalé gubernie, někdo blbě prokecal když chtěl vygradovat každoročně jednu miliardu pro jednu zkušenou stranu z jednoho fondu - zrovna myslím že životního prostředí.

Kontrolor by bol pri slušnom plate nezávislý. Najskôr by odobral spoločné vzorky zásob v určitej oblasti, alebo na veľkom stanovišti, potom pokračovať vylučovaním až ku zdroju. Tam už môže špecifikovať aj včelstvá, ktoré sú podľa rozboru kandidátmi na kliniku a teda na spálenie. Ostatné presypať a ponechať pôvodné matky. Kontrolor môže zlyhať /napr. korupcia, nedôslednosť a pod./, ale bolo by to jeho živobytie. Prekážkou je však nesmrteľný úradník, ktorý funguje ako gyroskop v tanku a žiadne vlny ho nemôžu vychýliť zo stoličky. Niečo naznačujú úradníci z EU,
--------------------

Ježíši, o kolika penězích se stady bavímne. Dvačerství skoro důchodci na okres. Při stávajícím desátku ze včelstva by stačilo přesunout tyto finance.
Nehledě na zprávy z našeho tisku - tady se pokud nemáte z bývalé gubernie někdo blbě prokecal když chtěl vygradovat každoročně jednu miliardu pro jednu zkušenou stranu z jednoho fondu - zrovna myslím že životního prostředí.

U nás je spíše problém, že tohle je formálně státním úředníkům nahlašováno že zajišťuje ČSV. Takže proč by se o tom vůbec jednalo. A taky si spousta důvěrníků a funkcionářů mnyslí, že to mají v "paži". A možná to i někde místěn funguje, ale to budou spíše světlé vyjímky. Já neslyšel, že důvěrník systematicky chodil koukat jak včelař prohlíží včely, nebo zjara chodil počítat přeživší.

Karel

J.Matl:
Dělá se to ještě někde? Hlásí se oficiálně úhyny, ať už zimní, tak i "jiné"? Odpusťte jestli se ptám nevhod či naivně ..., ale myslím, že v rámci docela "přehledných" spolků by to šlo ... Včetně následné debaty, proč ... etc.
Jiří
----------------
Jo aby to nevypadalo, to není z mé hlavy, tohle jsem slyšel na přednášce v NASA (nějaký veterinář, jméno už nevím).

A pokud by spolky měly k něčemu být, tak si myslím, že právě pro takový způsob kolektivní obrany. To jim dává podle mě smysl, ne lobování za dotace atd.
Ono není nad expertra z jiného města. Když prostě přijde někdo cizí, tak to logicky vidí jinak než my. I to uhynulé včelstvo. :-)

Tady je právě různý pohled na úhyny. Někdo uvádí 10% jako normál. ALe pokud se někdo nesnaží šlechtit třeba na odolnost atd. tak je to podle mě neksutečně hodně a mělo by to stát za úvahu.

Jen tak mimochodem, pokud děláš takovou záslužnou práci, bylo by zajímavé z toho vytáhnout nějakou tabulku. To by asi bylo zajímavé srovnání.

Karel

Radim,myslím si, že takýto postup by bol východiskom. Peňazí na zaplatenie profesionálnych kontrolorov je dosť napr. v eurofondoch. Kontrolor by bol pri slušnom plate nezávislý. Najskôr by odobral spoločné vzorky zásob v určitej oblasti, alebo na veľkom stanovišti, potom pokračovať vylučovaním až ku zdroju. Tam už môže špecifikovať aj včelstvá, ktoré sú podľa rozboru kandidátmi na kliniku a teda na spálenie. Ostatné presypať a ponechať pôvodné matky. Kontrolor môže zlyhať /napr. korupcia, nedôslednosť a pod./, ale bolo by to jeho živobytie. Prekážkou je však nesmrteľný úradník, ktorý funguje ako gyroskop v tanku a žiadne vlny ho nemôžu vychýliť zo stoličky. Niečo naznačujú úradníci z EU, ale niekto im to musí navrhnúť v rodnej reči.

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 23. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (48160) (48164) (48169) (48175) (48176) (48178) (48182) (49090) (49092) (49094) (49099) (49110) (49111) (49117) (49119) (49139) (49143) (49145) (49147) (49148) (49149) (49150) (49155) (49156) (49164) (49166) (49171) (49251) (49256)

""""""""""Pokud slyším některé hrůzostrašné historky některých prohlížitelů, tak si myslím, že problém jsou stanoviště kde skutečně včely dlohodobě hynou a nikomu to nepřijde divné.
Což takhle se podívat na každé uhnyulé včelstvo a na jaře vše obejít - nebyla by spíše tohle cesta?

Karel""""

To je ta správná cesta, na to ale chybí těm nahoře inteligence. Prodej "masa" je významným podílem na zisku komerčních včelařů a při tom zavčelení nestoupá. Stačí mít o tom přehled. Kdo se jen trochu stará, tak neví co s oddělky. Z toho usuzuji, že mnoho včelařů musí mít problémy a tam někde bude i neřešená příčina.
Přeji všem hezké svátky vánoční.
Pavel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Když přepisuji starou spolkovou kroniku, tak tam je každý rok (teď jsem v 60. a 70. letech) údaj o zazimovaných a v příším jaru vyzimovaných včelstvech, ztráty, procenta. Pochopitelně tam nejsou jména a příčiny, většinou jen obecné hodnocení, jaká byla zima ... O jiných úhynech nic ... Dělá se to ještě někde? Hlásí se oficiálně úhyny, ať už zimní, tak i "jiné"? Odpusťte jestli se ptám nevhod či naivně ..., ale myslím, že v rámci docela "přehledných" spolků by to šlo ... Včetně následné debaty, proč ... etc.
Jiří

""""""""""Pokud slyším některé hrůzostrašné historky některých prohlížitelů, tak si myslím, že problém jsou stanoviště kde skutečně včely dlohodobě hynou a nikomu to nepřijde divné.
Což takhle se podívat na každé uhnyulé včelstvo a na jaře vše obejít - nebyla by spíše tohle cesta?

Karel""""

To je ta správná cesta, na to ale chybí těm nahoře inteligence. Prodej "masa" je významným podílem na zisku komerčních včelařů a při tom zavčelení nestoupá. Stačí mít o tom přehled. Kdo se jen trochu stará, tak neví co s oddělky. Z toho usuzuji, že mnoho včelařů musí mít problémy a tam někde bude i neřešená příčina.
Přeji všem hezké svátky vánoční.
Pavel

Tak ani nevim,jestli bych nejaka dostal,a to bude ucast jiste o krapet vyssi,protoze byva klobaska a pivo.Nejak se mi zda,ze nasi drazi vcelari jsou imunni proti novym technologiim,ulovym sestavam,novym pomuckam.Vcelarstvi plne fotek nastavkovych ulu,ale to ne,radsi mrzacit vcely v budecaku,touzebne cekat na roj,zehrat na malo medu a drahotu cukru a na finale vrazit duvernikovi plnou moc na dotace,at ji jeste vypise! Nelibi se takovy obrazek,ze ne?No mne taky ne,ale realita je realita.A jeste dlouhou dobu asi bude.Bohuzel.(ty nepodival by ses mne na vcele,esle je tam kladeny,ja oz na to pet let nevidim).

Já zase pro změnu četl pojednání kde se uvádí, tento vosk vynášejí z úlu jako odbad neb jej neumí znovu zpracovat a ke stavbě používají jen šupiny z vlastní produkce. Tomu také věřím více. Neumím si totiž představi jak aplikují svoji technologi z produktu který jim přepracoval člověk. Jedno je jisté, život včel je stále jedno velké tajemství.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> Datum: 23.12.2010 11:28:30
> ----------------------------------------
> To je zřejmě jen aplikace lidského chování a představ. Už vidím jak
> ohlodávají silné mezistěny aby to mohly použít jinde tak jak to děláme my
> při opravě rod. domu. Pepan
>
> Pepan,na tom nič nezmeníš, včely využívajú prebytočný vosk pri stavbe
> plástu na medzistene. Hrúbka dna a steny bunky by boli príliš hrubé, základ
> buniek na Ms je hrubý skoro 0,6 až 0,8 mm, pritom aj jednoduchým rezom
> zistíš, že stena vystavanej bunky je hrubá len 0,08 až 0,1 mm. Včely pri
> bežne používanej hrúbke Ms vytiahnu až 2/3 steny bunky z vosku a 1/3 z
> vlastnej produkcie. Iné je to pri voľnej stavbe.
>
>
>

To je zřejmě jen aplikace lidského chování a představ. Už vidím jak ohlodávají silné mezistěny aby to mohly použít jinde tak jak to děláme my při opravě rod. domu. Pepan

Pepan,na tom nič nezmeníš, včely využívajú prebytočný vosk pri stavbe plástu na medzistene. Hrúbka dna a steny bunky by boli príliš hrubé, základ buniek na Ms je hrubý skoro 0,6 až 0,8 mm, pritom aj jednoduchým rezom zistíš, že stena vystavanej bunky je hrubá len 0,08 až 0,1 mm. Včely pri bežne používanej hrúbke Ms vytiahnu až 2/3 steny bunky z vosku a 1/3 z vlastnej produkcie. Iné je to pri voľnej stavbe.

Taky jsem slyšel pojem " zedníci vytáhli zdivo do výšky 2 patra" Jak myslíš , že to dělali. Určitě jinak, jak když kovář vytáhne sekyrku.

pepan

.............
Abych ti řekl, já o takových věcech nepřemýšlel. Mám včely za inteligentnější jak já a věřím že to zvládnou a efektivně.

Že umí používat vosk odjinud na opravu nebo stavbu plástů mám za prokázané - například divočina co staví v předjaří v mezerách po chybějících plástech je tmavá jak ostatní plásty.

Mně stačí, že se s tou mezistěnou lépe dělá mě, včely nic neříkaly a nestěžovaly si.. A pokud by simylslei že je lepší pooužít vosk z mezistěny na základy buněk a nahoru pak přidat nový bílý, tak by to určitě udělaly.

Když jsem se na nějaké vYstavěné plásty z tmavých MS díval, měl jsem ten dojem, ale mohl to být i optický klam. Na jaře se podívám s nožem v ruce.

Nebo bych jim mohl hodit mezistěnu z barevného vosku co se dělá na svíčky - to by bylo průkazné.

Karel

Taky jsem slyšel pojem " zedníci vytáhli zdivo do výšky 2 patra" Jak myslíš , že to dělali. Určitě jinak, jak když kovář vytáhne sekyrku.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> Datum: 23.12.2010 09:43:17
> ----------------------------------------
> To je zřejmě jen aplikace lidského chování a představ. Už vidím jak
> ohlodávají silné mezistěny aby to mohly použít jinde tak jak to děláme my
> při opravě rod. domku. :-) To by pak mělo úplně stačit místo mezistěn, dat
> jim tam hroudu vosku, nebo ne?
>
> Pepan
> ----------------
> Nevím, slyšel jsem pojem, že včely MS vytahují.
> V USA prý jsou dvě pl.hmotnosti - ta profi je těžší, a včely ji rychleji
> stavějí. Profíkovi tam prý na vosku nezáleží.
> Ale jak říkám prý.
>
> Mně osobně se z těžími stěnami lépe dělá, snadněji se zatavují a vzhledme k
> tomu že jsou válcované se nelámou tak snadno jako lité na válce.
>
> A raději dám o dva stavební víc, než abych se plácal s nějakým "papírem".
> Vžyť ta norma je z dob, kdy vosk byl vzácný. Dneska je vosk lacinější jak
> med.
>
> Karel
>
>
>

Požehnané Vianoce a úspešný rok 2011 prajem všetkým včelárom a ich ľudským aj včelím rodinám.

"A raději dám o dva stavební víc, než abych se plácal s nějakým "papírem". Vžyť ta norma je z dob, kdy vosk byl vzácný. Dneska je vosk lacinější jak med"

Souhlasím.

"Ideální by byla poloprofesionalizace stávajícíh dobrovolníků, ovšem kvakifikovaných, pod přísahou a pod státní správou. Kdyždý by měl rajon a jednou ročně by se na každé stanoviště podíval a sepsal zápis a každý by měl povinnost si jej jednou pozvat. Každý nad sebou většinou potřebujeme bič. :-)
Pokud slyším některé hrůzostrašné historky některých prohlížitelů, tak si myslím, že problém jsou stanoviště kde skutečně včely dlohodobě hynou a nikomu to nepřijde divné.
Což takhle se podívat na každé uhnyulé včelstvo a na jaře vše obejít - nebyla by spíše tohle cesta? "

Nemají v současné době tuto povinnost, kontrolovat stanoviště včelařům, jestli tam nejsou problémy, aspoň formálně, dobrovolní funkcionáři - důvěrníci místní ZO? Vždyť přece formálně musí na každé stanoviště zavítat aspoň třikrát při komisionálním léčení včelstev. A možná, pokud by zavrtalo do směrnic, by měli být funkcionáři i při odběru měli, snad i toto by se podle směrnic mělo dělat komisionálně. O případném nátěru plodu na jaře či kontrole počtu vyzimovaných včelstev ani nemluvě, to je další kontrola stanoviště, vždyť tyto údaje dává každá ZO do odevzdávaných statistik a automaticky tak za správost takových údajů ručí.....
Tak ať se tlačí v první řadě na ně, když se jednou rozhodli toto dělat....

Kdyby to měli být profesionální či poloprofesionální prohlížeči, potom by museli být adekvátně placeni. Řekněme, že včelařů je ve Svazu cca 60 tisíc, včelstev 600 tisíc a stanovišť včelstev řekněme okolo 100 tisíc. Prohlídka jednoho stanoviště v průměru, když k tomu připočteme i cestu na nějaké odlehlé lesní stanoviště, v průměru jedna hodina. Takový skutečně minimální plat, pokud se vezmou v úvahu při legální práci i všechny povinné odvody státu, je stovka na hodinu a to je spíš almužna než plat. Minimální náklady jen na plat takových prohlížitelů by tedy byly ročně 10 miliónů. K tomu se musí připočíst náhrady za dopravné, za telefon, protože u prohlídky musí být majitel a to se musí draze domluvit a vytelefonovat, případně jestli je potom vůbec reálné při nějaké horší domluvě počítat jen jednu hodinu na cestu a prohlídku jednoho stanoviště....

To je zřejmě jen aplikace lidského chování a představ. Už vidím jak ohlodávají silné mezistěny aby to mohly použít jinde tak jak to děláme my při opravě rod. domku. :-) To by pak mělo úplně stačit místo mezistěn, dat jim tam hroudu vosku, nebo ne?

Pepan
----------------
Nevím, slyšel jsem pojem, že včely MS vytahují.
V USA prý jsou dvě pl.hmotnosti - ta profi je těžší, a včely ji rychleji stavějí. Profíkovi tam prý na vosku nezáleží.
Ale jak říkám prý.

Mně osobně se z těžími stěnami lépe dělá, snadněji se zatavují a vzhledme k tomu že jsou válcované se nelámou tak snadno jako lité na válce.

A raději dám o dva stavební víc, než abych se plácal s nějakým "papírem". Vžyť ta norma je z dob, kdy vosk byl vzácný. Dneska je vosk lacinější jak med.

Karel

"Právě jsem vymyslel zlepšovák ozdravného přemetání.

Známé jsou praktiky vyhladovění včelstva. Účelem vyhladovění je odstranění spor, které jsou obsaženy v zásobách, jež mají včely v sobě (ve medném váčku).
Jenže hladovění je spojeno s oslabením včelstva, navíc se velmi těžko dociluje ten správný stupeň vyhladovění (nejsprávnějším by bylo totální vyhladovění, tedy smrt všech včel :-).

Co tahle to dělat přesně obráceně? Místo hladovky intenzivní krmení?
Včely se umístí do provizorních beden a začnou se intenzivně krmit, respektive tak, aby byl zajištěn stálý přísuň krmeného roztoku. Matka se po celou dobu nechá v klícce. Včely si v provizorní bedně budou stavět divočinu. Např. každý druhý den se divočina zlikviduje. To se za stálého krmení provede několikrát za sebou. Každý jeden cyklus představuje jedno partikulární přemetání. Pokud budou mít včely přísun bílkovin (pylu), nebude problém včelstva takto vést třeba i dva týdny. Za tuto dobu se všechny včely musejí skoro naprosto totálně pročistit. Takového pročištění se hladověním dosáhne leda ve snu!

Rozhodně tento postup musí srazit nízké zamoření (pod 10 na 3) na nulu"

To ale není nic nového a dozajista podobné metody spoustu lidí napadne. Vlastní konkrétní metoda není podstatná. Podstatné je zařídit, aby když už se má provádět, se něco takového provádělo plošně a všude tam, kde se to má.

Jako velmi podstatnou věc vidím sjednocení pohledu včelařů na ztráty včelstev při provádění nějakých takových postupů. Tato metoda bude extrémně vyčerpávat včelstva a tak se bude muset získat mezi včelaři nějaký společenský konsenzus k ztrátám včelstev při jejím provádění. Podle toho, jako jsou požadavky na léčení proti varaóze, budou v současné době včelaři chtít, aby i tuto metodu ozdravění včeltev od moru přežily všechna nebo téměř všechna včelstva. Pokud tomu tak nebude, budou včelaři tu metodu šidit a změkčovat, aby zamezili úhynům včelstev. Přitom nějaká taková podobná metoda kromě očištění od moru výrazně testuje jednotlivá včelstva na životnost a hlavně dlouhověkost jednotlivých včel, když matka bude v klícce a včely budou muset makat na zpracovávání zásob a stavění divočiny. Z hlediska chovu běžného včelaře by tam mohl být v rámci několika dalších let přínos, kdyby takhle byla vybrakována třetina, možná až polovina včelstev, z hlediska nějakého chovatele matek či chovatele nějaká základní včelí linie by byl přínos vybrakování ještě větší části včelstev.
Jinak ale, co jsem kdysi dělal pokusy, delší věznění matek v klícce v produkčním období zvyšuje ztráty matek, prostě některá matka, i z dobrého včelstva, nějak neustojí dlouhodobé věznění v době, kdy by měla intenzívně klást.
Tato metoda ozdravění je potom poněkud nebezpečná ještě z dalšího důvodu a sice z opožděných kolapsů včelstev až po uvolnění matky z klícky. Jinak řečeno vlastní ozdravění může včelstvo přežít zdánlivě bez větší úhony, ale včely mohou být tak opotřebovány, že než matka po vypuštění z klícky založí plodové hnízdo a než se z něho po 3 - 4 týdnech začnou líhnout nové včely, které budou schopny nahradit staré, staré uhynou a včelstvo zkolabuje na plodu.

To je zřejmě jen aplikace lidského chování a představ. Už vidím jak ohlodávají silné mezistěny aby to mohly použít jinde tak jak to děláme my při opravě rod. domku. :-) To by pak mělo úplně stačit místo mezistěn, dat jim tam hroudu vosku, nebo ne?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: K. Nov?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> Datum: 22.12.2010 15:11:24
> ----------------------------------------
> S vahou mezistěn naopak rychlost stavby přímo souvisí, použijí i přebytečný
> materiál ze silné mezistěny, zatímco na tenké mohou použít jenom produkt
> vlastních voskových žláz.
>
>
>

MV:
A to má jako vadit? Takové lidi potřebujeme! Takové, kteří se moru zbaví sami. Bez pálení čarodějnic pod patronací veterinárních inkvizitorů :-)
-------------------------------
Problém je, že se pak nedohledá zdroj nákazy a ten tam bude strašit dál. A když se to spojí s dalším ohniskem, tak to jede dál.

Když si tak zanalyzuji to málo informací o výsledcích plošných vyšetření, tak dospívám k názoru, že mor se nijak moc intenzívně nešíří.

A představu že včelař pozná mor v počátečním stadiu, když neví že jej v okolí má je hodně naivní.

To že náhodou uvidím buńku pod včelama je minimální pravděpodobnost a náhoda že zrovna na plástu který mám v ruce. Nástavkové včelaření není stavěno na prohlížení plástů a u zadováků je většinou tma jak ... ve včelíně :-) a nikdo nemá taky zájem dráždit včely jejich sklepáváním z rámků.

A tu skvěloou možnost každoročne scanovat plošně zlomek včelstev na celém území, když je na to technologie jsme si zabili tímhle svazáckýcm přístupem.
Kdysi jsem byl zastáncem jeho provádění, dnes jen po bedlivém uvážení a znalosti lidí se kterými pak budu muset jednat.
To pak stačí když se do toho vloží nějaký pyroman a je po ptákách a včelách a ohnisko nakonec nikdo nedohledá.

A pokud si někdo myslí že ví o včem ve svém rajonu tak ať na to zapomene. Vím o stanovišti v placaté přehledné vesnici, na které se přišlo až po několka letech pálení.

A proto jsem skeptický k těm všem závěrům, že přemetení nepomáhá apod. Nikdo nemůže vyloučit že přementená včelstva nejsou stále pod infekčním tlakem z okolí.

Osobně si myslím, že hluboké promoření moru :-) tedy to že tam mor je po mnoho let, vede k různým špatným závěrům. Právě pro představu, že se už první rok zlikvidovaly všechny zdroje. To podle mě vedlo k mylnému vyškrtnutí možnosti, že se nemusí pálit celé stanoviště. Jestli mám okolo ještě zdroj, tak to opravdu dávalo různé výsledky, které se mohly mylně interpretovat.

Ideální by byla poloprofesionalizace stávajícíh dobrovolníků, ovšem kvakifikovaných, pod přísahou a pod státní správou. Kdyždý by měl rajon a jednou ročně by se na každé stanoviště podíval a sepsal zápis a každý by měl povinnost si jej jednou pozvat. Každý nad sebou většinou potřebujeme bič. :-)
Pokud slyším některé hrůzostrašné historky některých prohlížitelů, tak si myslím, že problém jsou stanoviště kde skutečně včely dlohodobě hynou a nikomu to nepřijde divné.
Což takhle se podívat na každé uhnyulé včelstvo a na jaře vše obejít - nebyla by spíše tohle cesta?

Karel

>Při pozitivním nálezu by se druhé vyšetření už nemělo dělat z měli, ale ze vzorku plodového plástu odebraných pod komisionální patronací, a to u všech včelstev v ochranném pásmu... přítomnost veterinární komise při odběru vzorků plástů má nejen význam odborného dohledu nad správností prováděného úkonu.<
------------------------------------------------------------
Zní to velice hezky. Rozhodně by to mnohé vyřešilo. Má to ale dvě malé vady na kráse. Těmi vadami jsou a) lidská (úřední) pohodlnost, b) finance. Někdo to musí zaplatit. Rozhodně by byla jiná situace, kdyby na tento účel byly vyčeleněny dotace z fondů EU či jiných. To by se našlo zájemců o peníze. Už by to jelo: výběrová řízení (kdo to bude dělat) obálkové metody (kdo více uplatí) ....
Výsledkem by byl stav celých nezavčelených území. Snad nás to nepotká. Jak pravili naši předkové: Pánbůh s námi a úředníci (zlé) pryč. Nám nezbývá jen doufat, že si z toho někdo nebude chtít udělat dojnou krávu. Když si uvědomíme co vše se v tomto "obdivuhodném Česku" děje ..., tak buďme rádi za legislativní i praktický stav takový jaký je a nepřivolávejme čerta.

Vážení přátelé, dovolte mi popřát všem hezké prožití svátečních dnů, šťastné vyzimování zdravých včelstev do nastávající sezóny a vše nej co si kdo přeje.
JK

Při pozitivním nálezu by se druhé vyšetření už nemělo dělat z měli, ale ze vzorku plodového plástu odebraných pod komisionální patronací, a to u všech včelstev v ochranném pásmu (tedy i na negativních stanovištích dle vyšetření měli). Vzorky lze zfalšovat (např. výpomocí od známého, který má vše v pořádku a poskytne svůj „matroš“), proto přítomnost veterinární komise při odběru vzorků plástů má nejen význam odborného dohledu nad správností prováděného úkonu. Systém musí počítat i s tím největším stupněm drzosti a sobeckosti, nikoliv naivně doufat v poctivost všech.

Systém musí počítat i s tím největším stupněm drzosti a sobeckosti,praxe potvrdila ,že se najdou jedinci schopní nastrouhat zmrzlou mezistěnu

Právě jsem vymyslel zlepšovák ozdravného přemetání.

Známé jsou praktiky vyhladovění včelstva. Účelem vyhladovění je odstranění spor, které jsou obsaženy v zásobách, jež mají včely v sobě (ve medném váčku).
Jenže hladovění je spojeno s oslabením včelstva, navíc se velmi těžko dociluje ten správný stupeň vyhladovění (nejsprávnějším by bylo totální vyhladovění, tedy smrt všech včel :-).

Co tahle to dělat přesně obráceně? Místo hladovky intenzivní krmení?
Včely se umístí do provizorních beden a začnou se intenzivně krmit, respektive tak, aby byl zajištěn stálý přísuň krmeného roztoku. Matka se po celou dobu nechá v klícce. Včely si v provizorní bedně budou stavět divočinu. Např. každý druhý den se divočina zlikviduje. To se za stálého krmení provede několikrát za sebou. Každý jeden cyklus představuje jedno partikulární přemetání. Pokud budou mít včely přísun bílkovin (pylu), nebude problém včelstva takto vést třeba i dva týdny. Za tuto dobu se všechny včely musejí skoro naprosto totálně pročistit. Takového pročištění se hladověním dosáhne leda ve snu!

Rozhodně tento postup musí srazit nízké zamoření (pod 10 na 3) na nulu.

MV

To se omlouvám, máte pravdu, nějak sem se včera do těch norem zamotal :)


Hezké svátky..

petr j.


Jiří Pala napsal(a):
> Ježku, nemáš pravdu, protože vyhledavač tvrdí, že 570490 již dávno NEPLATÍ.
>
> J.P.
>
>

KaJi:
Co udělá rozumný včelař až někde najde pár příškvarů a bude platit tvůj "nový pořádek"? Tohle včelstvo zlikviduje, u ostatních nasadí opatření a bude držet hunu. Aby mu tam nepřišli podobní Koniášové se sirkama.
…

A to má jako vadit? Takové lidi potřebujeme! Takové, kteří se moru zbaví sami. Bez pálení čarodějnic pod patronací veterinárních inkvizitorů :-)
Pokud by se dotyční „provinilci“ během roku dostali na nulu, tak nejen, že bych jim za ten podvod poděkoval (ušetří spoustu peněz státní pokladně a svépomocnému fondu ČSV), ale ještě bych je vyznamenal oznakem VZORNÝ VČELAŘ!

Samozřejmě se tím nemusí problém vyřešit (ohnisko může být u sousedů). Problematiku zamlčování ohnisek vyřeší jedině zavedení plošných vyšetření měli. Tak se dostanou všichni pod kontrolu.

Při pozitivním nálezu by se druhé vyšetření už nemělo dělat z měli, ale ze vzorku plodového plástu odebraných pod komisionální patronací, a to u všech včelstev v ochranném pásmu (tedy i na negativních stanovištích dle vyšetření měli). Vzorky lze zfalšovat (např. výpomocí od známého, který má vše v pořádku a poskytne svůj „matroš“), proto přítomnost veterinární komise při odběru vzorků plástů má nejen význam odborného dohledu nad správností prováděného úkonu. Systém musí počítat i s tím největším stupněm drzosti a sobeckosti, nikoliv naivně doufat v poctivost všech.

Pálení by se mělo nařizovat jen při vysokém stupni zamoření (alespoň 10 na 4 v měli a současně laboratorně potvrzený pozitivní klinický nález v plástu) nebo při neschopnosti zdolání nemoci přemetáním na mezistěny (pozitivní výsledek při druhém vyšetření, tedy po přemetání). Přemetaní či pálení jen částí stanovišť není efektivní a zpravidla naprosto kontraproduktivní. Při nízkém stupni (pod 10 na 3 v měli) nemá cenu hledat klinické projevy, protože přemetání na mezistěny to vyřeší a pokud ne, tak to znamená, že je něco v nepořádku (nepodchycené nemocné včelstvo v okolí, špatně či nedostatěčně provedená revitalizace včelstev, špatně provedená dezinfekce).

MV

Z nekterych prispevku vyzniva,ze nepritelem vcelaru,potazmo vcel neni MVP,ale veterina.Kdo zazil paleni vi,ze veterinar odebira vzorky plastu s plodem do laboratore a na zaklade vysledku je prikroceno k veterinarnimu narizeni.Mor jsem si nasel sam,neni to nic tezkeho,nevyllhly plod to nadherne ukaze.Nova metodika pri nalezu spor je podle mne naprosto k nicemu,tonouci se stebla chyta.Letosni 2 pozitivni stanoviste na okrese na jarni pritomnost spor MVP na podzim klinicky pozitivni,vysledek:o pul roku delsi prenos nakazy na okolni vcelstva.

Když jste se zabýval otázkou mezistěn a máte pár much ... co jste tedy řešil? Když si koupíte jdnou za rok dva-tři balíky osvědčených, naco potom potřebujete nadávat na normu?

Jinak válce jsou drahé. Výroba ale tolik zase místa nepotřebuje. Mám malý automat, ale stačí i stůl, na který dáte válce, kotel a jeden oslí pohon a šablonu a jedese. Dnes mladí musí mít první poslední, ale také jsem začínal od oddělků a nikdo mi nic nedaroval a nic jsem ani nepodědil. Na vše mi vydělávají včely. I na ten čas s kterým se vzdělávám v oboru abych se necítil jak blb._gp_
...........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 22. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231)
Pane Pazderko, se Svazem nejsem kamarád. Na Svazové mezistěny prdím, beru odjinud a jsem zatím spokojen. Pro těch pár much nebudu pořizovat zařízení za desítky tisíc, nehledě na to, že ani nemám potřebné prostory. A jak jsem tady už napsal: je mi 70 a včely mám pro radost, v žádném případě pro výdělek.

J.P.

A jak jsem tady už napsal: je mi 70 a včely mám pro radost, v žádném případě pro výdělek. J.P

O necelý mesiac budem mať 74, 70 včelstiev, včelárom 54 rokov, vždy som mal a mám i teraz radosť zo včiel, ale za ten čas som iba jeden rok bol bez medu (r.1978). Doplniť rodinný rozpočet nejakými financiami na jeho zlepšenie bola taktiež radosť. Manželke a deťom sa vždy rozžiarili oči, keď som im podával nejakú čiastku, aby si niečo kúpili pre seba čo sa im páčilo a radosť majú i teraz keď sú už dospelí. Preto som o včely vždy staral a starám sa i teraz, aby sa im dobre a zdravo žilo. Zvlášť posledných 30 rokov, bolo mimoriadne priaznivých na dobré znášky. Anton

Pane Pazderko, se Svazem nejsem kamarád. Na Svazové mezistěny prdím, beru odjinud a jsem zatím spokojen. Pro těch pár much nebudu pořizovat zařízení za desítky tisíc, nehledě na to, že ani nemám potřebné prostory. A jak jsem tady už napsal: je mi 70 a včely mám pro radost, v žádném případě pro výdělek.

J.P.

Dobrý den,chci se zeptat pojede někdo z jižních čech 9. ledna 2011 do Brna na III. setkání vms do Brna.Měl bych zájem se připojit a přispět finačně na cestu.Piště na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

> Pro všechny slušné lidi:
> Veselé Vánoce a hodně štěstí a úspěchů v nadcházejícím roce!


Věřím, že ti, kdo do této konference přispívají, jsou všichni slušní lidé.
Jako včelky, jen někdy před bouřkou....

Přeji všem klidné, spokojené prožití svátků vánočních, hodně štěstí a mnoho
pracovních i osobních úspěchů v celém příštím roce. A tradičně nesmím
zapomenout na ty, kteří si dají novoroční předsevzetí. Těm přeji navíc ještě
pevnou vůli a velkou sílu je splnit.

Vašek Potužník, Klatovy.

... pardon ... a ještě aspoň trošičku varroaresistentní včeličky ... a trošičku lepší "uklízečky" - krok za krokem ... :-)
Jiří

M. Václavek (93.99.204.43) --- 22. 12. 2010
PF 2011

Pro všechny slušné lidi:
Veselé Vánoce a hodně štěstí a úspěchů v nadcházejícím roce!

S pozdravem M. Václavek
xxxxxxxxxxxxxxxx
Díky, Martine, nápodobně a též ode mne požehnané a radostné Vánoce všem a v novém roce dobré lidi okolo a aspoň některá splněná přání!
Jiří

S vahou mezistěn naopak rychlost stavby přímo souvisí, použijí i přebytečný materiál ze silné mezistěny, zatímco na tenké mohou použít jenom produkt vlastních voskových žláz.

- někde v okolí je včelstvo s klinikou,. je třeba hledat, a pak až pálit. Jinak se nedopálíš. Karel J.

Posledne som pálil včelstvo s výskytom kliniky MVP pred 3 rokmi. Napriek tomu sa MVP na včelnici znovu nevyskytol. Kde sa podel zdroj nákazy? Prečo sa nenakazilo ďalších 70 včelstiev na včelnici? Stále som presvedčený, že včelár pri klinike musí konať a napadnuté včelstvo ošetriť ohňom.
Najlepšie sa je naučiť (a radí to i novozélandská metóda ochrany včelstiev), rýchlo určiť výskyt kliniky MVP na včelnici.

Pro všechny slušné lidi:
Veselé Vánoce a hodně štěstí a úspěchů v nadcházejícím roce!

S pozdravem M. Václavek

Ježku, nemáš pravdu, protože vyhledavač tvrdí, že 570490 již dávno NEPLATÍ.

J.P.

Tak kazděmu řekni , že síla mezistěn nemá nic společného jak na nich včely staví , ale je to jen ostavu jeho včelstev, času jejich vložení a přírodních podmínkách toho kterého roku.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> Datum: 22.12.2010 11:26:22
> ----------------------------------------
> Za socíku bylo na kilo 16 mezistěn 39x24 , rozměr nějak 36 x 22 centimetrů.
> A včelaři řvali, že je těch mezistěn na kilo málo, že chtějí na kilo aspoň
> 20 mezistěn, aby z kila bylo víc plástů. Dneska se výrobci pyšní, že jedno
> kilo je 14 mezistěn a včelaři řvou, že by chtěli mezistěny ještě tlustší,
> že tady na těch včely špatně staví.....
>
>
>