Včelařská konference

Nejlepší zkušenost, a rád ji doporučím, mám s př. Sedláčkem z Příchovic. Neznám spojení, ale to si najdeš. je to u Přeštic.
zdenek

Ale mně se to moc líbilo. A tak yjsem konečně slyšel a viděl krásnou reakci
na to že lesní med jsou vlastně "šťávy ze mšíc a podobné havěti". A to to
ještě nerozebíral detailně :-D.
Boužel ke krystalizaci a k jejímu důvodu a k pastovanému medu nic moc
neřekl, fakt bohužel.. Tady nás čeká ještě dlouháááá cesta... než to bude
veřejnosti jasný... podle čeho maj vybírat
Pavel

----- Original Message -----
From: "Michal" <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 28, 2010 4:08 PM
Subject: o medu


http://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/210562220600164/
nastavte 40 minut

-Chudák, je mi ho líto, přítel se musel pěkně potit před těmi všemi
kamerami...

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/210562220600164/
nastavte 40 minut

-Chudák, je mi ho líto, přítel se musel pěkně potit před těmi všemi kamerami...

"Nemusí byť chytrý, ale šikovný, veď kto dnes nemá auto, no za autom vozík a odvezie aj 20 odložencov-oddělkov. Problém bude asi v inom, v kompletnej príprave, aj s lajstrom."

Když se ptal po chovatelích jen na území jednoho kraje, tak asi sám auto nemá. Jinak by se ptal na chovatele na podstatně větším území, při cenách oddělků je potom přece už skoro jedno, jestli doveze pár oddělků oddělků od chovatele 30 kilometrů daleko nebo 200 kilometrů daleko. Lejstra, aspoň oficiální chovatelé, musí mít prodejce už udělaná, takže kupující se s tím nijak nemusí zdržovat a obíhat kdesi veteriny a kdovíco kvůli povolení o přestěhování včelstev.

Včelstva pravděpodobně zemřela. Co dělat? Asi nic, jenom čekat na první oteplení? A následně nahlédnout do úlu? Prosím o radu.

Prečo čakať do jari, úľ opatrne otvoriť a hneď uvidíte výsledok. Ak by včelstvo náhodou žilo niekde vzadu úľa a je slabšie, jednoducho ho uzavrite, absolútne sa mi nič nestane. Anton

"Jako profesionální radil nikdy nezklameš! "Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.""

Tak něco poraď ty, když jsi tak chytrý!R.P.

Nemusí byť chytrý, ale šikovný, veď kto dnes nemá auto, no za autom vozík a odvezie aj 20 odložencov-oddělkov. Problém bude asi v inom, v kompletnej príprave, aj s lajstrom.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/210562220600164/
nastavte 40 minut

Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)
------------------
No, asi ne každý sedí o vánocích u PC, úspěšní včelaři jsou touto dobou v Karibiku, méně úspěšní lyžují v Alpách.
Takže to chce čas.

Ale je dobré taky říci, na jaké rámkové míře by ty oddělky měly být.

Karel

Při dnešní kontrole včestev (28.12.2010)poslechem hadičkou jsem u dvou včelstev z 15 zjistil, že se neozývá z úlu žádný zvuk, ani po poklepu na úl. Včelstva pravděpodobně zemřela. Co dělat? Asi nic, jenom čekat na první oteplení? A následně nahlédnout do úlu? Prosím o radu.

PetrM (193.86.67.4) --- 28. 12. 2010
Re: kontakt na včelaře (49352) (49353) (49354) (49356)

Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Milý kolego, chce to čas, třeba se někdo ozve, vydržte. Zatím zkuste hledat, má to více efektů. Na již doporučených stránkách, nebo třeba na skvěle zpracovaných "linkách" Ing. Čermáka (http://vigorbee.cz/linky/). A také se ptát okolních včelařů. Jakkoli to je to občas "problém" :-), včelaření je také o komunikaci, což se vposledku vyplatí. Hodně štěstí v vše dobré.
Jiří

Jinak ještě před cca dvěma roky chovatel od Valašského Meziříčí posílal oddělky po železnici. Stačilo jen objednat a chovatel naložil bedničky na paletu a dovezl na nádraží.... Místo určení kdekoliv ma jakékoliv nádraží v republice kromě těch úplně nejmenších.....

"Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)"
Já Ti můžu dát kontakty jedině na nějaké tady místní moravské. Jinak ale většina chovatelů už má nějaké svoje webové stránky, takže se dají najít na internetu, potom spousta z nich hledá zákazníky inzeráty ve Včelařství a Moderním Včelaři a nakonec bývá zvykem, že dobré prodejny včelařských potřeb taky mívají na nějaké místní "spřátelené" chovatele kontakty.
Včelařství taky jednou za rok, nevím v kterém čísle zveřejňuje seznam oficiálních chovatelů včetně kontaktů, možná to je i vystavené na webu ČSV.

Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)

"Jako profesionální radil nikdy nezklameš! "Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.""

Tak něco poraď ty, když jsi tak chytrý!

Jako profesionální radil nikdy nezklameš! "Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě."
-----------------

Možná kdyby se nikdo z Pl.kraje neozval, tak to je dobrá rada. :-)
Já osobně bych si domluvil oddělek v oblasti s ranným rozvojem, abych měl náskok. Pokud bude seriozní chovatel a oddělek dodá včas.

Každých 3 týdny jsou na oddělku vidět, termín je možná důležitější než síla (počet rámků).
Začátečník dá oddělku větší péči jak prodejce. Takže čas je důležitější a klidně bych si zajel dál.

Karel

Jako profesionální radil nikdy nezklameš! "Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě."

Nepotřebuješ kupovat oddělky jen ve svém kraji.
Dát si je poslat a jen si je vyzvednout v cílové stanici od nynějška už sice nejde, ale pokud se nezměnil přepravní řád železnice, stále by mělo jít za dodržení pár podmínek, převézt pár oddělků jako spoluzavadlo nebo větší množství jako zásilku s doprovodem.
Takové 4 oddělky po 5 - 6 rámcích 39x24 v lehkých sololitových bedničkách by měly jít v pohodě spojit v jedno zavazadlo, které by stále mělo jít ručně donést na vlak, převézt jako to spoluzavazadlo a potom odnést a dovézt na stanoviště....
Jen by to chtělo nepřevážet v horkém sluncem rozpáleném vagónu přes poledne, spíš k večeru a v noci a vybrat den, kdy jezdí vlakem méně lidí. A pokud možno trasu s méně přestupy.
Pokud se pro vlak rozhodneš, vybírej chovatele, který je v podobné oblasti jako je tvoje stanoviště.

Dobrý den, jsem začínající včelař a potřeboval bych kontakt na nějakého včelaře v plzeňském kraji, který prodává oddělky s veterinárním potvrzením k přemístění včelstev. Předem dík za tipy.

Vyrábí Eltop Praha,sro. průměr spirály 8 cm do lahví 720, 17cm do konve a 21 cm do plechovky, Výkon 20 jen do lahve,40,50 a 75W,, zasílaji poštou kus za 680,- Kč, telefon 469344619 p.Vašková

Prosím kdo ví kde se vyrábějí rozehřívadla na med do konví 17 cm.Děškuji Bartoš

Buďte prosím konkrétní. Co Vám na těch etiketách chybí?_gp_
..........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 27. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279) (49339) (49342)
Pravděpodobně, buď špatně vidíte, a nebo si nemůžete odpustit vlastnost o které se tady už psalo. To druhé je zřejmě pravděpodobnější.
J.P.

Protože jste se někteří zde z diskuse ptali, proč nepíši, abych to nemusel psát desetkrát, napíši to sem.

Vzal jsem si některé vaše rady k srdci a v předjaří nedělal nátěr plodu, provedl jen fumigaci. Zaléčení jsem provedl až v červenci u poloviny včelstev aplikace jen gabonu, u druhé poloviny jen KM. Na podzim jsem dvakrát fumigoval a potom aerosol. Vyzkoušel jsem nápad PavlaN, Pokud ruším dělničí plod a mám otevřený trubčí, že varoa bude jen na trubčině, mělo to dobré výsledky, proto budu používat v podletí KM, gabon vynechám. Nyní mám 21 rojů.

Má sezóna? Z 13 kmenových včelstev toho času jsem získal 884 kilo medu, tedy 68 kilo na včelstvo - průměr. Mrzí mě jen řepka, květen byl špatný. Po řepce jsem se zahojil spoustou akátu, potom málo z líp. Hodně z malin a ostružin. Nakonec jsem získal kvanta medovicového medu. Neměl jsem již do čeho med točit, tak jsem dal včelám MZS a ony si vystavěly další 2N MZS. To jsem zrušil plod a provedl jsem opět Norské zimování. Vím, že je to chybné, mohl jsem mít ještě více medu. Už jsem jej ale neměl kam dávat, takovou sezónu jsem nečekal. Včely dostaly na zimu 27-30 kilo zásob.Oddělky po 16 kilech.
Letos jsem prodával med za 100kč za kilo.Příští rok už půjdu nahoru a to v rozmezí 110 - 120 Kč. Zákazníky jsem na to připravil a nevadí jim to.Očekávali spíše větší zdražení, když je všude v mém okolí daleko dráž.

Jak jsem již řekl, oženil jsem se, dítko na cestě, od dvou končících včelařů převezmu ze ZO 2 maringotky s roji, pokud nebudou nemocné. Sepíšeme s pány smlouvu. Zdravotně jsou na tom špatně, vážím si jich. Pokud se tedy zadaří půjdu do sezony se 70 včelstvy. Včeky jsem vytáhl na 5N mé míry. Ti včelaři, kteří se mě chtěli zeptat a vidět to na vlastní oči, těm jsem dokázal, že to jde.V prosinci mi došlo z VUVč Dol certifikát na Český med, s pěknámi výsledky a jak jsem si to nechal od některých z vás zde z diskuse ohodnotit, předvedl jsem letos se včelami velmi slušný výkon. Je to však závazek do budoucna, abych produkoval medy té nejlepší kvality.

Dále jsem v jedné obci připravil 4 dlouhodobé projekty. Již jsem zaponzoroval mikulášskou nadílku i s divadlem s čerty.Prodával jsem tam také med. Pomalu začnu dělat na dalším ročníku.Dále jsem zafinancoval s tombolou dětský karneval na konci ledna 2011. Dále dopracovávám další 2 projekty. Ocitl jsem se tím pádem na stránkách tisku. Mám profesionální etikety a i nějaký med ještě je.Rozšířil jsem svůj prodej nejen v okrese Brna venkova-západ, ale i východ, jih, prorazil v Brně, na Šumpersku a Praze. Ve svých oblastech jsem upevnil pozice a v každém centru mého prodeje visí po hospodách můj certifikát. Do každé obce dovážím med na hromadnou objednávku, vzdálené obce zajištuji zasláním poštou. Protože tyto stránky čtou i zákazníci, svým způsobem jste mi pomohli i vy, za což vám děkuji. Na příští rok chystám ve svých oblastech prodeje a oblasti mého zvýšeného zájmu mohutný útok. Lidé, kteří mě znají, vědí, jak se chovám, proto, veškeré pomluvy na mou hlavu( žvýkám včely místo tabáku, že se mi to jenom rojí...)mi jdou k duhu, zákazníci volají zeptají se, všeobecně se o mě ví, zaujmu je a hned kupují med. Hodně lidem vadí má dravost, to se ale nedá nic dělat.

Povím vám jednu perličku jak dalece může sahat včelařská hloupost v ZO Rosice u Brna. Toto perličkou se smáli i delegáti na sjezdu. V této ZO je včelař, který za mnou chodi-l 3 roky a letos viděl ty kvanta akátu, které jse stáčel. Ptal se po 3 léta, jak to mádělat. vždy jsem jej odkázal na knihu Včelaříme nástavkově- Kamler, Oliva, Čermák a něco mu o ní řekl.Letos jsem mu již nedokázal ... a tak jsem u řekl:podívejte se, já před každou snůškou dávám do včel 2 kila cukru a pl litru energetického nápoje Red-Bul, ony více lítají a já mám více medu. Za týden jsem jej potkal a on mi řekl. Tak jsem to udělal, ale s obměnou. Dal jsem půl kila cukru a Litr a půl Red-bulu.A vskutku se mi zdálo, že včely více lítaly, že byly živější, tak uvidíme. Pak už jsem jej neviděl. Tři roky jsem pána odkazoval na renomované autory a on neposlechl. Povím mu jednou takovou blbinu a on na to skočí. Po tom co mi to řekl, tak jsem se v té hospodě střískal.

Dodatečně všem přeji pěkné svátky, hodně zdraví, štěstí, sil a úspěšný rok 2011.

P.S nevěřte, všemu, co se o mě povídá a raději se mě zeptejte

Zdraví P.S

I nadále si p.CHocholáče vážím. CHyby, které se stanou, je potřeba je na obou stranách uznat a vyřešit.Zdraví P.S

Zdravím vás dlouho jsem zde nebyl. Pracuji od podzima v Gratzu. Někteří zdejší kolegové zde z diskuse mi napsali. O to více mě nepotěšila zpráva od P.CHocholáče. Protože jsem těsně před svátky nemohl zajet do historie, poslali mi vyjádření p. CHocholáče na mail. Vypsal jsem jim odpovědi a bylo mi sděleno, že mám vyjádření výrazně zkrátit. Také jsem řekl, že p.CHocholáčovi nepokazím svátky, požádám jej o vyjádření 27.dnes, tak se i stalo.

Tedy p.CHocholáče znám již od května a Šumice, taktéž. Omáčku vynechám. Nabídl mi nějaký vosk. Domluvili jsme se na 25-30 kilo medu. Trval jen, ne řepkový. Někdy v srpnu jsem spolu s kolegou z firmy od něj z brněnského domu vosk odebral. Sdělil jsem mu, že med mu dovezu po svatbě a dlouhé svatební cestě po balkánu. P.CHocholáč dostal 20 kilo medu s tím, že zbytek mu dodám na konci roku, či v lednu, jak budu točit med k nim do obce cca 50 kilo.

Dnes jsem s p. CHocholáčem hovořil, vyřešili jsme oboustranné chyby v komunikaci vzájemně uznané a dopřesnili pravidla jednání na obou stranách.
Protože jsme vzájemné chyby vyřešily, považuji tuto věc za vyřízenou a nehodlám se k ní již vracet.

P.CHocholáč přislíbil, že to zde na diskusi vyřeší jak k mojí, tak k jeho spokojenosti s omluvou - vyjádřením
Zdraví P.S

Že se do toho pletu, nedá se srovnávat mezistěny a elektrický kabel. Kabel je pro elektrotechniku, kde je kvůli bezpečnosti všechno podchyceno normami a proto musí být na štítkách konkrétní přesné údaje. Bez konkrétních přesných údajů dokladujících konkrétní odolnost toho kabelu ten kabel solidní zákazník nekoupí, jedině nějaký neznalec nebo zoufalec. Výrobce mezistěn má se zákazníkem ten vztah mnohem volnější.

Tady je to co mi tam chybí. Na štítku by neměl chybět údaj o způsobu výroby mezistěn a údaj o garantovaném počtu buněk. Poslední větu ve Vašem příspěvku považji za hovadinu, protože zákazník nemá v obchodě na výběr.

J.P.

Pravděpodobně, buď špatně vidíte, a nebo si nemůžete odpustit vlastnost o které se tady už psalo. To druhé je zřejmě pravděpodobnější.
J.P.

"Pane Pazderko, když jdu koupit kus kabelu, tak je na kotouči štítek, který mi i obchodníkovi říká o jaký druh kabelu jde a kolikrát kolik má žil."

Že se do toho pletu, nedá se srovnávat mezistěny a elektrický kabel. Kabel je pro elektrotechniku, kde je kvůli bezpečnosti všechno podchyceno normami a proto musí být na štítkách konkrétní přesné údaje. Bez konkrétních přesných údajů dokladujících konkrétní odolnost toho kabelu ten kabel solidní zákazník nekoupí, jedině nějaký neznalec nebo zoufalec. Výrobce mezistěn má se zákazníkem ten vztah mnohem volnější.

A co Vám tam chybí? Já tam základní povinné údaje vidím._gp_

..........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 27. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279)
Pane Pazderko, když jdu koupit kus kabelu, tak je na kotouči štítek, který mi i obchodníkovi říká o jaký druh kabelu jde a kolikrát kolik má žil. Nyní Vám předložím to co je na mezistěnách dvou výrobců - foto je na http://img840.imageshack.us/i/dsc03287t.jpg/ . Můžete mi , prosím sdělit co jste z údajů na štíku a razítcích vyčetl.

J.P.

"Někdy jsou tvoje příspěvky pěkně pomotané až nečitelné. Je nutné to víckrát přečíst a dát si věci k sobě. Prostě, tě něco napadne tak to připíšeš. Přitom by stačilo větu vložit jinam a bylo by to skvělé. Mě zase dělají problémy čárky a vyjde to nastejno. Každej je nějakej."

Jestli toje na mně,
Já příspěvky píšu z jedné vody, nijak neupravuji. Ne všichni uvažují stejně, kdo uvažuje jinak, tak to pro něho může být nepřehledné.
To, k čemu se vyjadřuji, dávám na začátek a odděluji úvozovkami, protože tady není funkce citace. Někdy to může být taky málo přehledné.

"Velký infekční tlak na okolí může vyvinout i šest, na mor pozitivních prázných úlů. Slepota ať skutečná nebo fixní a nebo zastírací je opravdu problém při moru č. jedna.

Plocha, zavčelení a inf. tlak je něco jiného než plocha a výše infekčního tlaku podle počtu včelstev na jednom stanovišti.

Jde oto, že i kvůli malé zápalce může shořet les a tomu je nakonci požáru jedno jesti byl zapálen od druhého polesí nebo od jedné jediné zápalky. Jde oto jak se ohnisko vyvine, jaký je přenos a vznik nových ohnisek a živná půda pro "zážeh". Doufám, že jsi pochopil tu nelogiku svalovat více problémů na větší stanoviště. Nejde se spoléhat nato, že u malých včelařů budou jen malé problémy.

Příklad z letošní praxe. Na jaře tu byl jeden běžný monitoring z měli na VD a mor, ale i jeden letní mimořádný monitoring na mor a to kvůli včelaři se třemi prázdnými úly a dvěma včelstvy. Monitorovala se tak bleskově plocha o třech katastrálních území. A není problém pro SVS ten monitorin udělat i dvakrát za rok. Takže tak trochu z praxe jak má vypadat precizní práce SVS. Nejvíc na vině je i v tomto případě včelařova slepota._gp"

Tady nejde o žádné svalování problémů. Tady jde o to, že podle matematiky, zákonů, podle kterých se šíří infekce, logiky atd stanoviště velkého včelaře, případně ještě kočujícícho napadené morem znamená mnohem větší problém než stanoviště končícího včelaře kdesi v zapadlém koutu zahrady s pár včelstvy.
Ono taky zapálená sirka a hozená hořící na zem do listí často i tak uhasne a les nezapálí. I když to nedoporučuji zkoušet. Zapálená pochodeň hozená do listí uhasne sama od sebe jen málokdy.
Prázdné neuzavřené morem zamořené úly jsou zdrojem nějakého většího infekčního tlaku jen v době velké slídívosti v podletí. Jindy do takových úlů včely nelétají, pokud se pominou zalétnusé samovolně usazené roje.

Potom rozdíl mezi produkčním a končícím včelařem je ten, že včely končícího včelaře bývají v mizerném stavu, mají často několikaleté matky z nějakých nouzových matečníků, jsou slabé, mají málo zásob. Pokud tedy takové včelstvo uhyne na mor, moc toho na vyloupení není a loupež je tak krátká, třeba jen 1 - 2 denní.
Včely produkčního včelaře jsou silné a mívají spoustu zásob. Pokud tedy takové včelstvo uhyne na mor, jsou tyto zásoby i intenzívní loupeží loupeny třeba i týden a zapojí se do nich tak mnohem víc včelstev. Dokonce může probíhat přenos moru i opačným směrem, kdy včelstvo je zamořeno nebo má dokonce začínající kliniku, ale jinak je ještě silné a tak vylupuje slabší včelstva v okolí a zanáší tam spory moru. A krátké slabší několikadenní slídění po slabých včelstvech v okolí se dá vyvolat prakticky kdykoliv po snůšce, třeba i z řepky v květnu. Stačí, když se silnému včelstvu vezmou plásty s medem a místo nic se dají blízko plodu prázdné plásty. Pokud zrovna v té době není žádná snůška, včely začnou slídit....
Ono stačí i v době rozjeté medovicové snůšky, když pár dnů intenzívních dešťů spláchne producenty a potom prvních pár dnů pěkného počasí není medovice ani nějaké větší množství květů a slídění je rozjeto. A včelař nemusí přitom se včelami dělat vůbec nic, ani se na stanovišti nemusí objevit.

Pane Pazderko, když jdu koupit kus kabelu, tak je na kotouči štítek, který mi i obchodníkovi říká o jaký druh kabelu jde a kolikrát kolik má žil. Nyní Vám předložím to co je na mezistěnách dvou výrobců - foto je na http://img840.imageshack.us/i/dsc03287t.jpg/ . Můžete mi , prosím sdělit co jste z údajů na štíku a razítcích vyčetl.

J.P.

Někdy jsou tvoje příspěvky pěkně pomotané až nečitelné. Je nutné to víckrát přečíst a dát si věci k sobě. Prostě, tě něco napadne tak to připíšeš. Přitom by stačilo větu vložit jinam a bylo by to skvělé. Mě zase dělají problémy čárky a vyjde to nastejno. Každej je nějakej.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 26.12.2010 18:27:02
> ----------------------------------------
> "Radime, je-li ohnisko moru včelího plodu, je jedno jestli se jedná o malé
> nebo velké stanoviště. Obě dvě se musí veterinárně řešit.
>
> Řekl bych, že lépe se utají dlouhodobě stanoviště o 6-ti včelstvech než
> stanoviště o 20-30. Ten včelařík nepřestane včelařit, bude do těch morových
> oulů rvát roje které potká jen aby mu lítaly. Malý včelař si logicky ani
> nechce přiznat zprvu to, žeby měl mor, oproti včelařům s velkými
> stanovišti, které mají více masa. Píšeš tady podle mého názoru nesmysly,
> které akorát dělají z témat okolo moru velký humbuk a zlobu. _gp_"
>
> No, ono je to spíš skutečně teorie. Ale co jsem se já v praxi setkal se
> včelaři jen s 5 - 10 včelstvy, tak málokdo z nich dneska plánuje dlouhodobě
> na takovém počtu zůstat. Buďto to jsou začínající včelaři, kteří plánují
> později počet včelstev rozšířit a včelařit případně na více stanovištích
> nebo to jsou končící včelaři, pro které je nějaký další problém, třeba
> zrovna ty úhyny na mor, signálem k ukončení včelaření. Z toho odvozuji, že
> mnohem častěji bude chtít utajit mor včelař s více než 10 včelstvy než
> včelař třeba jen s 5 včelstvy, ten tomu prostě jen nechá volný průběh.
> Včelař s více stanovišti, ať už mor utajuje nebo neutajuje, vytvoří
> infekční tlal logicky na podstatně větší ploše a tudíž mor u něho je
> podstatně závažnější.
>
> Jinak předpokládám, že pro koho je čeština rodná řeč a kdo ukončil aspoň
> základní školu, tak pro něho není problém za cca minutku přečíst text o
> rozsahu těch půl nebo celou stránku textu A4. Tomu se říká gramotnost.....
> Nebo možná návyk na SMS zprávy ( později na ikony a piktogramy a později
> možná až úplná rezignace na umění číst a psát....)
>
>
>

Všechno je to o tom jak včelaříme a jaké zařízení a metody používáme. Na včelíně mám zavěšené chovné kufry ani jeden mi včely nevykradly. Jak zkoušíme vychovat kvalitní matky jsem popsal na webu. Když si jeden včelař kufr odvezl , tak proč mu ho včely vykradly? Takže se matka neoplodnila. V takovém prostředí se čité včelstvo rychle zamoří. Tyto praktické zkušenosti i další jsou k nezaplacení.
B.V.

Včelstva jsem si dovezl nějak koncem srpna a ten dotyčný moru si všimli v následujícím roce na začátku řepky když tam měl pomocníka, který mu pomáhal převěšovat do medníku a který si toho všiml a tak zavolali veterináře no a ten to prohlídl a vzal podezřelé vzorky. Ve stejný den prohlídl včelstva i u mne a nenašel nic. Ten vůz se pak pálil ke konci června posunuli ho ještě asi tak o kilometr dál a já jsem první kliniku našel o měsíc později. Je to oblast kde kromě řepky není jiná snůška, takže po řepce vždy slídivost. A zásoby včelám, i tehdy, nechávám všechny co jsou v plodišti. Mám zásadu, že plodiště patří včelám. Takže ve kterém mezičase donesly spory za ten necelý rok včetně zimy je už záhada.

Měl jste smůlu asi v tom, že jste s tím nedostatkem medu a s tím krmením narušil chronologii ukládání spor. Mám protimorovou teorii, že mor chytne od ohniska hlavně ten, co v podletí hodně krmí. Takže ponechávám docela hodně medu v medných plástech včelám při posledním vybírání. Nejsem tak krkoun a příští rok si zbytek s řepkou vezmu a do slídění si znovu udělají medný pevný základ v díle pro další zimu. To určitě u Vás tak neprobíhalo. Myslím si, že neřešený medný deficit vznikl už při samotném převozu včelstev na nové stanoviště. I převoz včelstev stojí totiž včelstvo nějaký med._gp_

.........
Ales Molcik (195.189.142.121) --- 26. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313) (49315) (49316) (49317) (49318) (49319) (49329) (49331) (49332)
Ten vůz byl ode mne asi tak osm set metrů a byl tam z předešlého roku. Krmil jsem pouze cukrem, med jsem byl rád že jsem nějaký měl.

Velký infekční tlak na okolí může vyvinout i šest, na mor pozitivních prázných úlů. Slepota ať skutečná nebo fixní a nebo zastírací je opravdu problém při moru č. jedna.

Plocha, zavčelení a inf. tlak je něco jiného než plocha a výše infekčního tlaku podle počtu včelstev na jednom stanovišti.

Jde oto, že i kvůli malé zápalce může shořet les a tomu je nakonci požáru jedno jesti byl zapálen od druhého polesí nebo od jedné jediné zápalky. Jde oto jak se ohnisko vyvine, jaký je přenos a vznik nových ohnisek a živná půda pro "zážeh". Doufám, že jsi pochopil tu nelogiku svalovat více problémů na větší stanoviště. Nejde se spoléhat nato, že u malých včelařů budou jen malé problémy.

Příklad z letošní praxe. Na jaře tu byl jeden běžný monitoring z měli na VD a mor, ale i jeden letní mimořádný monitoring na mor a to kvůli včelaři se třemi prázdnými úly a dvěma včelstvy. Monitorovala se tak bleskově plocha o třech katastrálních území. A není problém pro SVS ten monitorin udělat i dvakrát za rok. Takže tak trochu z praxe jak má vypadat precizní práce SVS. Nejvíc na vině je i v tomto případě včelařova slepota._gp_
.........
R.Polášek:
Včelař s více stanovišti, ať už mor utajuje nebo neutajuje, vytvoří infekční tlal logicky na podstatně větší ploše a tudíž mor u něho je podstatně závažnější.

Ten vůz byl ode mne asi tak osm set metrů a byl tam z předešlého roku. Krmil jsem pouze cukrem, med jsem byl rád že jsem nějaký měl. A včely kde jsem je měl před tím než jsem se stěhoval jsem získal od včelaře ze stejné obce. A mor tam dodnes nebyl zaznamenán, to vím přesně, protože jsem se tam se včelami vrátil.

Mor chytnout na řepce mne nějak z podstaty problematiky nesedí. Máme tu také řepku, ale když začne, je velmi malá slídivost.

Byl ten pozitivní vůz poblíž i během průběhu podletí, doplňování zásob a zimování ještě před řepkou? Pokud tu byl přesun, od někud na tu řepku, nepropukl mor během dvou let i z míst odkud jste dojel?

Další velmi nebezpečnou možnost si neberte osobně, ale stává se to prostě často. Vím, že někdy pravda bolí a včelaři nechtě zarážejí hřebíky do rakví svých včel, ale neměl jste tendence dávat svůj med nebo nějaké medové zbytky do zimních zásob?_gp_

.........
A pod vozem souše, takže přenos spor si myslím, že přišel z pod toho vozu.

Jako ohnisko nákazy tehdy veterinář neoficiálně označil místního kočovníka. Tehdy se mor u kočovníků z měli nevyšetřoval a veterinář tenkrát to ohnisko usoudil podle stupně napadení, kdy našel kliniku v pokročilém stadiu u všech včelstev co měl ten včelař ve voze. A pod vozem souše, takže přenos spor si myslím, že přišel z pod toho vozu. On je ten včelař trošku slepýš, když chce něco přečíst tak na to nevidí, protože nemá dost dlouhé ruce. Takže nějaký mor prostě neviděl, je to sice hloupé ale tak to bylo. Kolik mě stala spalovna už přesně nevím, ale neměl jsem toho moc takže to bylo v řadu několika tisíců. Nějaká finanční újma mě netrápí dostal jsem náhradu tak tu přímo moji událost s morem neřeším. Udělal jsem si úly nové a začal včelařit jinde. Ale začal jsem potom chodit po prohlídkách na kliniku nejdřív na okr. Pv teď na okr. Pr a jak léta běží tak v tom vidím nekonečný příběh na jednom konci jste a než se to vyřeší už je tu další kandidát. Takže toho vidím víc než jen omezený rozhled v mezi mého bývalého stanoviště a nemá to konec. Dnes třebaže nejsem v pásmu a mohl bych teoreticky začít kočovat, tak si to nedovolím, protože ohnisek je na okrese dost a i na okraji pásma si nemyslím, že je bezpečno.

"Radime, je-li ohnisko moru včelího plodu, je jedno jestli se jedná o malé nebo velké stanoviště. Obě dvě se musí veterinárně řešit.

Řekl bych, že lépe se utají dlouhodobě stanoviště o 6-ti včelstvech než stanoviště o 20-30. Ten včelařík nepřestane včelařit, bude do těch morových oulů rvát roje které potká jen aby mu lítaly. Malý včelař si logicky ani nechce přiznat zprvu to, žeby měl mor, oproti včelařům s velkými stanovišti, které mají více masa. Píšeš tady podle mého názoru nesmysly, které akorát dělají z témat okolo moru velký humbuk a zlobu. _gp_"

No, ono je to spíš skutečně teorie. Ale co jsem se já v praxi setkal se včelaři jen s 5 - 10 včelstvy, tak málokdo z nich dneska plánuje dlouhodobě na takovém počtu zůstat. Buďto to jsou začínající včelaři, kteří plánují později počet včelstev rozšířit a včelařit případně na více stanovištích nebo to jsou končící včelaři, pro které je nějaký další problém, třeba zrovna ty úhyny na mor, signálem k ukončení včelaření. Z toho odvozuji, že mnohem častěji bude chtít utajit mor včelař s více než 10 včelstvy než včelař třeba jen s 5 včelstvy, ten tomu prostě jen nechá volný průběh. Včelař s více stanovišti, ať už mor utajuje nebo neutajuje, vytvoří infekční tlal logicky na podstatně větší ploše a tudíž mor u něho je podstatně závažnější.

Jinak předpokládám, že pro koho je čeština rodná řeč a kdo ukončil aspoň základní školu, tak pro něho není problém za cca minutku přečíst text o rozsahu těch půl nebo celou stránku textu A4. Tomu se říká gramotnost.....
Nebo možná návyk na SMS zprávy ( později na ikony a piktogramy a později možná až úplná rezignace na umění číst a psát....)

Na Vašem Prostějovsku. Bylo nalezeno po Vaší likvidaci stanoviště na té řepce ohnisko nákazy? Kolik Vás stála a za co přesně spalovna?_gp_
.........
Ales Molcik (195.189.142.120) --- 26. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313) (49315) (49316) (49317) (49318)
Z Vašich předešlích příspěvků mi to připadlo, že máte nějaký lepší postup co je mezi řádky napsaný. A teď čtu, že jste na tom stejně jak kdekoliv jinde kde už mají mor, ochraná pásma atd. Já už v pásmu nejsem, ale je to k ničemu, protože ochraná pásma kolem přes půl okresu mě stejně omezují.

Radime, je-li ohnisko moru včelího plodu, je jedno jestli se jedná o malé nebo velké stanoviště. Obě dvě se musí veterinárně řešit.

Řekl bych, že lépe se utají dlouhodobě stanoviště o 6-ti včelstvech než stanoviště o 20-30. Ten včelařík nepřestane včelařit, bude do těch morových oulů rvát roje které potká jen aby mu lítaly. Malý včelař si logicky ani nechce přiznat zprvu to, žeby měl mor, oproti včelařům s velkými stanovišti, které mají více masa. Píšeš tady podle mého názoru nesmysly, které akorát dělají z témat okolo moru velký humbuk a zlobu. _gp_

............
R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313) (49315) (49316) (49317) (49318) (49319)

Proto kdekdo, kdo chce chovat včely jen v trošku větším měřítku, dnes chová včelstva v desítkách počtů , na stanoviště pere 10 - 20 včelstev a má více stanovišt, mezi kterými mění oddělky, roje, matky a plásty. Takže infekční tlaky z takových chovů jsou mnohem vyšší. To, že českých a moravských včelařů potom není jen nějaká jedna dvě desítka tisíc, dorovnávají opticky na počet 60 tisíc z velké části končící včelaři důchodci s pár včelstvy na zahradě, ale podle mně jejich podíl na šíření moru je menší. Protože pokud na takovém stanovišti mor propukne, omezí se na jednom místě, ze 4 - 6 včelstev hyne 1 - 2 včelstva, která jsou rychle vyloupena v první řadě ostatními včelstvy na stanovišti a pokud tomu včelaři budou včelstva víc hynout, přestane včelařit.
U většího včelaře uhyne na stanovišti najednou třeba 5 včelstev, to už zbylé včely na stanovišti nemusí stihnout vyloupit a mor se tak loupeží roznese do větší dálky. Včelař taky obvykle nechce po úhynech skončit s včelařením a tak pokud je nezodpovědný, snaží se včely tajně ozdravit a o to déle ten mor šíří. A ještě dříve, než se objeví na takovém stanovišti klinika, stihne takový včelař skrz výměny plástů a dalších věcí rozšířit ten mor na ostatní stanoviště, takže mor je šířen na podstatně větší ploše než v případě toho důchodce. A pokud ještě takový včelař kočuje, tak to je ještě mnohonásobně větší plocha.

Jestli ale rozšiřování moru není tím, že republika má na Evropu nadměrně vysokou hustotu zavčelení. Stejnou nebo ještě vyšší hustotu mají v Evropě jen výrazně zaostalejší státty jako je...
-----
Nikdo nedal odpověď na otázku, jestli je moru více než dřív, či se o něm více ví. Vyšší gramotnost včelařů, diagnostika z měli atd.

Pochybuji, že někdo má statistiku výskytu za celou ČR padesát let nazpátek. SVS která by to snad měla mít v merku má problém s aktuální situací. Viz občas ty mapky které zvěřejňuje, ty vysvětlují vše. Tedy tu chaotickou situaci.

Například když tady u nás plály vatry tak podle jejich map jsme byli v celém kraji bez moru.
:-)

Karel

Re: Plosne vysetreni moru-MVP
Vážený příteli,opravdu si myslíte,že ty Vaše sáhodlouhé příspěvky někdo čte? A tak si myslím,že nikoliv. Včelaři nejsou
tak vzdělaní tak jako Vy,ostatní včelařské plebejce zajímají věci pojmenovat krátce a výstižně a za to Vám mnohokrát i do budoucna mnohokrát děkujeme
---------------------
Důležité je přečíst první a poslední větu. To mezi tím je jen vata, hlavně kvůli honorářům. Takže není rozdílu mezi příspěvky o dvou větách nebo pěti odstavcích.

Takže příteli, je třeba se řídit touto starou moudrostí, nebo mačkat tlačítko DĚLEJTE, či se věnovat něčemu užitečnějšímu, než sledování této konference.
Což takhle stloukat rámky?

:-)

Karel

>Vážený příteli,opravdu si myslíte,že ty Vaše sáhodlouhé příspěvky někdo čte? <
------------------------------------------------------------
A on Vás k tomu "milý" anonyme někdo nutí? Nečtěte to.
JK

(e-mailem) --- 26. 12. 2010
sváteční povídání

Re: Plosne vysetreni moru-MVP
Vážený příteli,opravdu si myslíte,že ty Vaše sáhodlouhé příspěvky někdo čte? A tak si myslím,že nikoliv. Včelaři nejsou
tak vzdělaní tak jako Vy,ostatní včelařské plebejce zajímají věci pojmenovat krátce a výstižně a za to Vám mnohokrát i do budoucna mnohokrát děkujeme.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Nevím sice, komu odepisuji, možná Vás překvapím, ale já je čtu, jakkoli také spíše straním často stručnosti. Ale někdy je dobrá i širší a kontexty v úvahu beroucí výpověď. Takhle konference je ostatně v rámci jistých, čitelných a komunitou většinou respektovaných pravidel svobodné medium. Jak pro pisatele, tak pro čtenáře ...
Tož vše dobré ...
Jiří

Re: Plosne vysetreni moru-MVP
Vážený příteli,opravdu si myslíte,že ty Vaše sáhodlouhé příspěvky někdo čte? A tak si myslím,že nikoliv. Včelaři nejsou
tak vzdělaní tak jako Vy,ostatní včelařské plebejce zajímají věci pojmenovat krátce a výstižně a za to Vám mnohokrát i do budoucna mnohokrát děkujeme.

"A pokud ještě takový včelař kočuje, tak to je ještě mnohonásobně větší plocha."

A kočování u dnešních nástavkových úlů je mnohem snažší, takže rozšířenější než kdysi, stačí mít přívěsný vozík za auto.

Já bych řekl, že přemetení na mezistěny snad musí dobrý prohlížitel poznat, spolehlivě minimálně takových 14 dnů potom a určité příznaky, proti běžnému přidávání mezistěn, ještě takový měsíc potom. Likvidace kliniky beze stop je možná jen když je klinika v malém počtu včelstev a v nich jen na malém počtu plástů, jinak prostě včelař nemá plásty a hlavně má ty včelstva nápadně slabá. Včely zrušit a spojit dvě, tři slabá v jedno silné taky nemůže, protože najednou v produkčním období proti jaru nebo poslední kontrole má úbytek včelstev, zatímco v produkčním období by měl být spíš přírůstek skrz oddělky. Pokud není pro včely zvlášť nepříznivé počasí, na které by se včelař mohl vymluvit, jako tady na severní Moravě druhá polovina května a červen. Taky pokud je stanoviště zamořené morem, předpokládám,že je pro včelaře mnohem obtížnější zajistit, aby vytvořené oddělky vůbec přežily a matky v nich se zdárně oplodnily a rozkladly.
Jediné problémové období tedy vidím takových cca 1 - 2 měsíce, kdy na stanovišti se silnými včelstvy mor teprve propuká, včely jsou dost silné a včelař má hodně prázdných zakladených plástů, takže může kliniku ze včel vybrat a zničit a nikdo nic nepozná. Později by to už mělo jít na včelách poznat a ještě později a dlouhodobě stanoviště akorát požírá peníze za náklady na ošetřování navíc, cukr na zimu a podobně ale zpátky nic nevrací nebo vrací v medu a jiných produktech jen minimálně. Takže je už v zájmu samotného včelaře něco s tím udělat.

Jestli ale rozšiřování moru není tím, že republika má na Evropu nadměrně vysokou hustotu zavčelení. Stejnou nebo ještě vyšší hustotu mají v Evropě jen výrazně zaostalejší státty jako je Rumusko, Turecko, Kypr a podobně.
Argument, že dříve u nás bylo včelstev více a moru méně, taky neobstojí, protože se změnil charakter zavčelení. Dříve byly včely rozmístěny podstatně stejnoměrněji, protože bylo podstatně víc včelařů a menší průměrný počet včelstev na stanovišti, takže zavčelení bylo stejnoměrnější spíš po 2 - 4 - 6 včelstvech. Dříve při tehdejších výkupních cenách produkce z takových 6 - 12 včelstev bylo podstatným příspěvkem do rodinného rozpočtu. Taky ošetřování 6 - 12 včelstev dříve znamenalo podstatně vyšší spotřebu práce. A mnohým včelařů to takhle stačilo, protože v lepších podmínkách mohli mít těch 6 - 12 včelstev pohromadě ve včelíně u baráku na své zahradě, pro vyšší počet včelstev by už museli se včelami někde do lesa.
Dneska 6 - 12 včelstev není z hlediska přínosu do rodinného rozpočtu ani z hlediska spotřebovaného času na obsluhu nic. Na stejnou úroveň jako kdysi při těch 6 - 12 včelstev v zadovácích se dnes dostanou včelaři, pokud chovají v nástavcích takových 15 - 30 včelstev nebo možná ještě víc. Proto kdekdo, kdo chce chovat včely jen v trošku větším měřítku, dnes chová včelstva v desítkách počtů , na stanoviště pere 10 - 20 včelstev a má více stanovišt, mezi kterými mění oddělky, roje, matky a plásty. Takže infekční tlaky z takových chovů jsou mnohem vyšší. To, že českých a moravských včelařů potom není jen nějaká jedna dvě desítka tisíc, dorovnávají opticky na počet 60 tisíc z velké části končící včelaři důchodci s pár včelstvy na zahradě, ale podle mně jejich podíl na šíření moru je menší. Protože pokud na takovém stanovišti mor propukne, omezí se na jednom místě, ze 4 - 6 včelstev hyne 1 - 2 včelstva, která jsou rychle vyloupena v první řadě ostatními včelstvy na stanovišti a pokud tomu včelaři budou včelstva víc hynout, přestane včelařit.
U většího včelaře uhyne na stanovišti najednou třeba 5 včelstev, to už zbylé včely na stanovišti nemusí stihnout vyloupit a mor se tak loupeží roznese do větší dálky. Včelař taky obvykle nechce po úhynech skončit s včelařením a tak pokud je nezodpovědný, snaží se včely tajně ozdravit a o to déle ten mor šíří. A ještě dříve, než se objeví na takovém stanovišti klinika, stihne takový včelař skrz výměny plástů a dalších věcí rozšířit ten mor na ostatní stanoviště, takže mor je šířen na podstatně větší ploše než v případě toho důchodce. A pokud ještě takový včelař kočuje, tak to je ještě mnohonásobně větší plocha.

Tady při těchto radách přes půl republiky či již Evropy, důležité uvádět signální rostliny které nám dávají přehled kde a v jakém stavu je právě vývoj přírody.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Op?t bych poprosila o radu
> Datum: 25.12.2010 19:05:35
> ----------------------------------------
> Nevím jak v Bosně nebo jinde v ČR a SK, ale na       moravě na hané začínám s
> chovem matek po dvacátém dubnu/aprílu protože u nás řepka kvete kolem
> prvního května/máje a desátého už mám nadělané oddělky jako protirojové
> opatření a potřebuji aspoň matečníky nebo mladé matky.       
>
>
>

Z Vašich předešlích příspěvků mi to připadlo, že máte nějaký lepší postup co je mezi řádky napsaný. A teď čtu, že jste na tom stejně jak kdekoliv jinde kde už mají mor, ochraná pásma atd. Já už v pásmu nejsem, ale je to k ničemu, protože ochraná pásma kolem přes půl okresu mě stejně omezují.

Nic jiného se tu už ani neřeší. Opatření kvůli moru zmrazilo kočování, stížily se svou složitostí odběry vzorků měli, snížily se rapidně celkově stavy včelstev v okolí, stále jsme pod monitoringem a stále přes to jsou tu nové a nové problémy. Pokud chcete něco změnit svým vyptáváním okolo moru, zkuste si včelařit v takovém prostředí a tak rychle se dostanete do kleští, až Vám ty omezení budou lézt krkem ven i s Vaší praxí dohromady._gp_

..........
Ales Molcik (195.189.142.121) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313) (49315) (49316)

A Vaše zkušenosti z praxe kolem moru odkud jste jsou jaké? Ptám se čistě technicky ze zvědavosti.

A Vaše zkušenosti z praxe kolem moru odkud jste jsou jaké? Ptám se čistě technicky ze zvědavosti.

Ale já vím očem píšu. Nebo si myslíte že problémy jsou jen někde? (např. na JM?)_gp_
.............
Ales Molcik (195.189.142.121) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313)
Přeji Vám do nového roku aby jste se do takové situace nedostal jinak by jste nejspíš zjistil kolikrát přijde na taková stanoviště veterinář a jak probíhá prohlídka a musel by jste změnit názor na to co jsou fakta a spekulace. A jak by Vás začal jiný omezovat ve vašem včelaření a to tak, že si pár let budete včelařit s černým puntíkem ochraného pásma se vším co k tomu patří, tak na takhle spolehlivého souseda změníte názor. Já takového souseda už naštěstí nemám.

Přeji Vám do nového roku aby jste se do takové situace nedostal jinak by jste nejspíš zjistil kolikrát přijde na taková stanoviště veterinář a jak probíhá prohlídka a musel by jste změnit názor na to co jsou fakta a spekulace. A jak by Vás začal jiný omezovat ve vašem včelaření a to tak, že si pár let budete včelařit s černým puntíkem ochraného pásma se vším co k tomu patří, tak na takhle spolehlivého souseda změníte názor. Já takového souseda už naštěstí nemám.

Už při rozebírání problematiky krmení a výživy čmeláčích samiček se takové infikace viry potvrdila. Otom by mohl p. Krieg psát spousty učenejch slov, ale moc nepíše. Asi vím proč, ale to proto, že to nakonec nemá s tímto tématem moc společného, protože jde o něco jiného než zdraví včelovitých._gp_
..........
jiří (178.23.218.51) --- 25. 12. 2010
nemoce překlad
Penn State vědci zjistili, že rodný opylovačů, stejně jako divoké včely a vosy, jsou nakaženi stejným virových onemocnění, jako včely, a že tyto viry jsou přenášeny prostřednictvím pylu. Tento multi-institucionální Studie poskytuje nový pohled na virové infekce v rodném opylovačů, což naznačuje, že virová onemocnění mohou být klíčovými faktory ovlivňující populací opylovačů.

Spekulantskej příteli.
No takže řešení pro SVS na vykuky máte sám mezi svými řádky napsaný. Tj. Chodit v krátkých pravidelných úředních interalech na lov podezřelých včelařů resp. vzorků a monitorovat ho a znovu - monitorovat ho. Ono se to jednou přeci najde. Pokud jde ovšem opravdu o problém s morem a nejde o nějakou nemoc nebo postižení z existence souseda.

Tak dobrý je málokdo aby zakamufloval mor. Jinak prvotní rozpoznávací test pro mor je test na peroxidázu, která se dá udělat v terénu. Takže pokud nezašumí podezřelá larva, je to z 95% potvrzení kliniky a to také může mít za následek okamžitá prvotní opatření SVS. Tedy jestli jsou inspektoři schopni provést takový terénní test a vypsat v takových mimořádně včelařsky odolných případech protokol na místě. _gp_

...........

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291)Předpis o kterém píši je hledání kliniky, bez toho nejde nařídit žádná opatření. A když včelař ví, kdy má přijít kontrola, tak tu kliniku může odstranit, ať už vlastní prohlídkou nebo přemetením na mezištěny a kde není klinika nalezena, není mor a nemůže být tento člověk řešen pro šíření nákazy.

Abstraktní

Přestože celkově populací opylovačů klesly za posledních pár dekád, včela medonosná (Apis mellifera) nemoc, má Colony Collapse Disorder (CCD), způsobené velkým problémem v zemědělském společenství. Mezi patogeny včelí med, RNA viry se objevují jako vážnou hrozbu a jsou podezřelé jako hlavní přispěvatelé do CCD. Nedávné odhalení těchto virových druhů čmeláků naznačuje možné širší otázky životního prostředí šíření těchto virů s možností širší dopad. Je proto důležité studovat ekologii a epidemiologii těchto virů v blanokřídlého opylovači společenství jako celek. Studovali jsme virové distribuce v včel, v jejich pyl zatížení, a jiné non-Apis blanokřídlého opylovačů shromážděné z kvetoucí rostliny v Pensylvánii, New Yorku, a Illinois ve Spojených státech. Viry ve vzorcích byly detekovány pomocí reverzní transkriptázy-PCR a potvrzena sekvenováním. Poprvé jsme se zpráva molekulární detekce picorna-jako viry RNA (deformovaná křídla virus, virus sacbrood a černá dáma buněk vir) v pylu pelety získané přímo od létavkám. Pyl pelety z několika neinfikovaných létavkám byly zjištěny s virem, což naznačuje, že pyl se může skrývat viry. Viry v pylu a medu uloženy v úlu bylo prokázáno, že je nakažlivý, s královnou stávat se nakažený, a kterým se infikovaných vajec po těchto virus-kontaminované potraviny dostaly k Virus-free kolonie. Tyto viry byly zjištěny v jedenácti dalších non-Apis blanokřídlého druh, zasahující od mnoha samotářských včel na čmeláky a vosy. Toto zjištění dále rozšiřuje spektrum hostitelů viru, a naznačuje tak možný hlubší dopad na zdraví našeho ekosystému. Fylogenetické analýzy podporují, že tyto viry jsou volně šíří mezi opylovači přes květ pyl sám. Zejména v případech, kdy včelínů včel postižených CCD chovat včely s izraelským akutní virové paralýza (IAPV), v blízkosti non-Apis blanokřídlého opylovačů také měl IAPV, zatímco ti, u včelínů bez IAPV ne. V omezení skleníkových pokusech, IAPV odstěhoval se z nakažených včel na čmeláky a od infikovaných čmeláků pro včely do týdne, které prokazují, že viry se mohou přenášet z jednoho druhu na jiný. Tato studie přispívá k našemu současnému chápání viru epidemiologie a mohou pomoci vysvětlit včelí nemocí a opylovačů poklesu populace obecně.

Penn State vědci zjistili, že rodný opylovačů, stejně jako divoké včely a vosy, jsou nakaženi stejným virových onemocnění, jako včely, a že tyto viry jsou přenášeny prostřednictvím pylu. Tento multi-institucionální Studie poskytuje nový pohled na virové infekce v rodném opylovačů, což naznačuje, že virová onemocnění mohou být klíčovými faktory ovlivňující populací opylovačů.

já jsem chtěl jen říct, že v Bosně bude to počasí prostě o nějakou dobu, neodvažuji se říct jakou, dřív. A že nemá smysl dávat rady k nějakému datu natvrdo, protože v Bosně k tomu datu už bude určitě pozdě. Když už teda nějaké rady, tak asi nejlépe bude je vázat na rozkvět nějaké rostliny, třeba té třešně.

Páni Radim a Aleš, možno máte pravdu, aj ja začínam s chovom oveľa skôr, ale skutočne úspešný chov matiek je až v čase, keď začína vo včelstvách rojová nálada. Tých matiek až tak veľa nebudú potrebovať, pretože cítim, že svoje včelárenie len rozbiehajú, takže sa určite zlepšia vo všetkých parametroch. Svoje možnosti v rôznych častiach Európy, si každý prispôsobuje danému stavu, takže ja v tom chybu nevidím. Určite si chov priatelia v Bosne prispôsobia svojim možnostiam. Nech im im darí.