Včelařská konference

Než nějaké choroby co postihnou roztoče, mě by se spíš zamlouval feromonový lapač, ale zatím není známá látka, která by roztoče nalákala do pasti s lepem.

Z logiky věci: vinař je pěstitel (prvovýrobce)
Ten kdo prvovýrobky nakupuje, je zpracovatel (výrobce).
Je vidět jak nám chybí právě ty základy ekonomického vzdělání. My jsme i za komančů v šedesátých letech tohle probírali na učňáku v 1 ročníku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: FW: medovina
> Datum: 05.1.2011 09:46:01
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 05 of January 2011 08:07:25 KaJi napsal(a):
>
> > Tam je napsáno, že medovina je brána jako "tiché víno". To je daňový režim,
> > který umožňuje vinařům bez papírů vyrobit 2000 litrů vína/medoviny ročně.
> >
>
>
> Dobry den,
>
> pokud s tim mate nekdo zkusenost - kdo je tedy podle tohoto zakona vinar ?
> ten kdo vlastni vinici, je najemce vinice, nebo i jen nakoupil vino ?
>
> dekuji.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

V papíru jsem roztoče chtěl převézt domů pod mikroskop.
A v PVC jsem je chtěl uchovat pro příští léto abych zkusil jak je mravenci odnášejí. PVC jsem nezavřel a pověsil ve včelíně a utekli , tak jsem je příště zavřel a oni zplesnivěli, Tak jsem je dal potřetí do papírového pytlíku, tam neutekli ani nezplesnivěli ale zde jsem se dověděl že suché mi příští rok stejně mravenci odnášet nebudou.
J.B.
Jak je vidět vyhraji si ale jako sezamové semínko jsem je na pečivo ještě nezkusil.

Ještě vysvětli proč jsi je přenášel, nebo je vozíž jako jiný odpad živočišného původu do kafilérky? :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varroa destruktor a mravec ?ierny
> Datum: 05.1.2011 08:51:17
> ----------------------------------------
> Roztoči cestují, utekli mi po fumigaci sebraní roztoči z papírového i
> špatně domáčknutého plastového pytlíku s náprsní kapsy košile,
> J.B.
>
>
>

"V tom MV je napsáno v kterém zákoně, nebo se to dá najít na webu.
já jsem v práci a nemůžu tady brouzdat po webu jak bych chtěl :-) Prostě tvrdý kapitalismus :-)

Pak je třeba přečíst Zákon číslo JEDNA - NENECHAT SE CHYTIT! "

No, kdybych MV měl k dispozici, tak bych se neptal.
Za druhé buď je to někde v tom zákoně povoleno a potom nějaké chytání je nesmysl nebo to povoleno není a potom je zákon k ničemu.

Dne Wednesday 05 of January 2011 08:07:25 KaJi napsal(a):

> Tam je napsáno, že medovina je brána jako "tiché víno". To je daňový režim,
> který umožňuje vinařům bez papírů vyrobit 2000 litrů vína/medoviny ročně.
>


Dobry den,

pokud s tim mate nekdo zkusenost - kdo je tedy podle tohoto zakona vinar ?
ten kdo vlastni vinici, je najemce vinice, nebo i jen nakoupil vino ?

dekuji.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

V tom MV je napsáno v kterém zákoně, nebo se to dá najít na webu.
já jsem v práci a nemůžu tady brouzdat po webu jak bych chtěl :-) Prostě tvrdý kapitalismus :-)

Pak je třeba přečíst Zákon číslo JEDNA - NENECHAT SE CHYTIT!


Karel

"Tam je napsáno, že medovina je brána jako "tiché víno". To je daňový režim, který umožňuje vinařům bez papírů vyrobit 2000 litrů vína/medoviny ročně.

Tak pořád nevím, v čem má kdo problém. "

Dobře, v kterém zákonu či závazné vyhlášce je toto jednoznačně a jasně uvedeno? Pochybuji, že by se úředníci a celníci řídili podle Moderního Včelaře.
Díky.

No nevím, staří řemeslníci říkali, že ženská naležato a prkno nastojato vydrží moc. A pokud se nepletu, bývá na starších stavbách prkenný obklad skutečně stojatý, trámová konstrukce samozřejmě vodorovná. Těmi stavbami myslím obyč. venkovská stavení, stodoly, kolny, vrata.

Roztoči cestují, utekli mi po fumigaci sebraní roztoči z papírového i špatně domáčknutého plastového pytlíku s náprsní kapsy košile,
J.B.

(bohuzel akaty tu nekdo zacina systematicky kacet). J.Č.

Vyrastú nové, ešte krajšie a o 5 rokov budú znovu kvety znovu produkovať nektár. Ani u nás nás nie je to iné (a ešte horšie, kde žijú neprispôsobiví), obce sa stali vlastníkmi týchto agátových porastov a pustili sa do nich s vervou a včelári protestovali, no nepomohlo to. Nakoniec agátu neubudlo, skôr ho vďaka krachu družstiev pribúda, pretože zem prestali obrábať. O agát sa zatiaľ báť nemusíme, pri jeho rýchlej reprodukcii odnožovať, rašiť z koreňov a pňov a až 2-3 m ročných prírastkov, to rýchlo výrub napraví.

Já mám prozaičtější vysvětlení Střecha domu má větší okap a málokdy při dešti voda teče po stěně.
Úl a jeho stěny jsou mnohem více vystaveny dešti. Na krocení dřeva pak má velký vliv právě to časté vlhnutí a vysychání.
Čím jsou pak díly menší, ze kterých je úl vyroben, tím lépe tomuto procesu odolávají. Ze pak také použít i to méně kvalitní dřevo.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Palubkov? ?l
> Datum: 05.1.2011 07:54:07
> ----------------------------------------
> To je jednoduché vysvětlení, uděláš 2 rámy a oboucháš to krátkými palubkami,
> leckde jsou odpad. Tak jak říkáš Ty musí bý složitější kostra a delší
> palubky..
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Palubkov? ?l
> > Datum: 03.1.2011 23:27:03
> > ----------------------------------------
> > Proč se dávají palubky na úlech vertikálně a ne horizontálně jak je tomu na
> > srubech a jiných dřevostavbách? Vždyť tato skladba palubek umožňuje vtékat
> > vodě do perodrážky. Chystám se letos postavit si několik úlů, ale nad
> > tímhle už chvilku dumám a to jak se úly dělají mi přijde nesmyslné. Díky
> >
> >
> >
>
>
>

Argumenty za a proti sa vždy nájdu a ja som si to uvedomoval, ale ja som pozorovanie nerobil jeden-dva dni, ale dlhodobo, niekoľko týždňov. Aj keby sa stalo, že niektorá včela zhodí zo seba Vd, ten je tak šikovný, že sa zachytí o inú včelu, či plást.Ale mŕtvy roztoč, ten to už nedokáže. Aj pri zbere Vd na položke po jej vybratí sa niekoľko kusov pohybuje, ale po minúte-dve na slnku bol na podložke pokoj. A to či Vd odnášajú včely mŕtvych Vd z podložiek, máme evidentný záznam, že to môže byť, v tom je progres celého prípadu.
Pozoroval som video s modelovou situáciou kde včela aj s klieštikom zvádzala boj a napokon ho zo seba zhodila (ale nezabila), sa znovu dostal na včelu.

Vd ešte dlho bude krv nie len včelám, ale i nám. Ešte na koniec, naša včela má svoje choroby, predátorov, musí ich mať vo svojom prostredí aj Vd, tak prečo ich nehľadajú vedci v miestach , kde žil odjakživa?

A muselo by se to nějak omezit, aby potom nebyly oblasti, kde by "medovinu" na kšeft dělali skoro všichni, protože by to stát neohlídal. Například od nás je nejbližší vinice nejméně 300 kilometrů daleko, přesto starší snad v každé druhé chalupě dělali pro vlastní po
-------------------------------------------

Doproručuji si opravdu něco přečíst - třeba právě to MV2010/6

Tam je napsáno, že medovina je brána jako "tiché víno". To je daňový režim, který umožňuje vinařům bez papírů vyrobit 2000 litrů vína/medoviny ročně.

Tak pořád nevím, v čem má kdo problém.


A pokud v tom chce někdo podnikat, tak normální režim, jako další potravináři.

Tohle je pro nás malovčelaře ta nejlepší konstelace která může být. Tak do toho nevrtetjte.

Co komu chybí?


Karel

To je jednoduché vysvětlení, uděláš 2 rámy a oboucháš to krátkými palubkami, leckde jsou odpad. Tak jak říkáš Ty musí bý složitější kostra a delší palubky..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Palubkov? ?l
> Datum: 03.1.2011 23:27:03
> ----------------------------------------
> Proč se dávají palubky na úlech vertikálně a ne horizontálně jak je tomu na
> srubech a jiných dřevostavbách? Vždyť tato skladba palubek umožňuje vtékat
> vodě do perodrážky. Chystám se letos postavit si několik úlů, ale nad
> tímhle už chvilku dumám a to jak se úly dělají mi přijde nesmyslné. Díky
>
>
>

"No a vinari maji navic moznost prodavat ze dvora.
Co jsem slysel, jak se pr. Mandik v minulosti zasadil o to, ze mame dotace,
treba se jeste zasadi o to, ze by mohli vcelari nejakych treba 500 - 2000 l
vyprodukovat a realizovat ze dvora."

No, to bude tuhý boj. Když černí výrobci lihovin se neštítí vyrábět lihoviny z čisticích prostředků s obsahem Sava. Vinaři jsou vázání oblastí, kde je na hroznové víno dost tepla plus pravděpodobně vlastnictvím své vinice,včelaři jsou po celém území republiky. Navíc vinaři jsou svým způsobem šlechta v celé Evropské Unii, zatímco třeba kdoví kolik chybělo, aby nám EU zrušila naše pěstitelské pálení.

A muselo by se to nějak omezit, aby potom nebyly oblasti, kde by "medovinu" na kšeft dělali skoro všichni, protože by to stát neohlídal. Například od nás je nejbližší vinice nejméně 300 kilometrů daleko, přesto starší snad v každé druhé chalupě dělali pro vlastní potřebu všelijaká ovocná vína a uměli to tady, omezovalo je jen to, že to museli spotřebovat v rodině. Buď vypít nebo s tím "fortifikovat" kvas na pálení. Pokud by se možnost přivydělávat si výrobou nějakého kvasného nápoje typu medoviny uvolnila, objevilo by se ohromné množství výrobců.

Dne Tuesday 04 of January 2011 13:07:02 R. Poláek napsal(a):

> Jediná výjimky u nás jsou vinaři a prodej jejich hroznového vína. Všechna
> ostatní výroba alkoholu, piva, ovocná vína, medoviny, pěstitelské pálení
> atd jsou bez povolení možná jen pro vlastní spotřebu.

No a vinari maji navic moznost prodavat ze dvora.
Co jsem slysel, jak se pr. Mandik v minulosti zasadil o to, ze mame dotace,
treba se jeste zasadi o to, ze by mohli vcelari nejakych treba 500 - 2000 l
vyprodukovat a realizovat ze dvora.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 04 of January 2011 20:13:37 Josef Prochazka napsal(a):
> Nenadstavuju.Na kazdy takovy preveseny plast si lepnu rysovacek a

No to bylo mysleno jako legrace :)

> druheho nastavku pred krmenim.U nas byva zima dlouha a v uvahu prichazi v
> predjari jen liska,olse chybi uplne.

nojo, ja jsem tady cca v polabi. A vcely mam nad jiznim udolim, kde je ricka s
brehy plnymi vrb a jiv a okoli zrusenych lomu (mohu na med psat z chraneneho
uzemi :) ) zarostlych lesni burinou (bohuzel akaty tu nekdo zacina
systematicky kacet).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Kroužkování roztočů na podložku spadlých. Druhý den opětné počítání a hledání spadlých roztočů v kroužcích. Nejsou tam? Odnesli je mravenci a je vymalováno. Je vymalováno do doby, než si při kroužkování povšimneme, že ne všichni zakroužkovaní roztoči jsou mrtví. Než si povšimneme, že někteří nám z kroužků odcestují. Tuto jejich anabázi jsem sledoval letos při počítání spadu. Prostě, roztoči po podložce ještě nějakou dobu cestují a kroužek udělaný fixkou nerespektují jako hranici a klidně z vyznačeného území ti lumpíci emigrují. Takže, počítání roztočů v kroužcích je potom pro kočku nebo pro srandu králíkům :o)).
JK

Vyplnenie kolonky mi zakaždým ujde, pretože do konca roku meno naskakovalo do okienka samo. Ale už si dám pozor Anton

Vyplnenie kolonky mi zakaždým ujde, pretože do konca roku meno naskakovalo do okienka samo. Ale už si dám pozor Anton

Jestli ano či ne, záleží na lokalitě se dopručuje vyzkoušet - položí se na podložku známý počet rotočů na nějaké místo a sleduje se zda tam ubydou.KaJi

Karel, tento druh je v Európe všade rozšírený a do úľov si chodí ako do komory-spižírně, pred včelami sa vie ochrániť. Vieš bádanie je zaujímavá vec a človek sa v tom rád realizuje. Viac menej som to na stránku uviedol len preto, aby som upozornil na to, že varroamonitoring je namáhavý, zložitý a pritom nevierohodný. Nedá sa jednoducho povedať, u nás mravce nie sú.

Navrhnutý spôsob tebou zistenie prítomnosti mravcov nie je taktiež vierohodný. Vysušené klieštiky mravce nezbierajú, ja keď som to robil, trvalo mi celú sezónu a až dva roky, kým som prišiel na to aby to bolo vierohodné. Každý deň (6-7 mes., pri prirodzenom spade Vd ich nepadá veľa 3-7 ks) som na podložke každý deň odčítaval a zapisoval počet spadnutých Vd, zakrúžkoval fixkou a pripísal dátum krúžkovania odpadnutých Vd a práve tento systém mi pomohol odhaliť odnášanie Vd, aj keď aj tu mohol nastať omyl, lebo klieštik mohol na miesto odneseného mravca spadnúť nový.
Ja varroamonitoring už dávno nerobím aj vďaka tomu, že som skoro odhalil jeho nepresnosť a zbytočnosť , ja robím s nimi krátky proces
Fumigujem ich a zatiaľ úspešne.

A jenom tak náhodou, nechystá se někdo ze ZR a okolí ??
Děkuji.

KaJi napsal:

>Já si dám síto dovnitř dna a podložku pod něj a včely si to před mravenci sami ohlídají.
............

Nechci nikomu brát iluze.
Ale ta síť se tam dává právě proto, aby včely na podložku nemohly, a roztoče nevynášely.
Mám většinu úlů opatřených podložkou s dvojitou sítí a v několika úllech mi mravenci stejně na podložce pod sítěmi pobíhali.
Myslím, že tito moji spad nijak zásadně nezkreslovali, ale jinde to může být jinak.

RK

Vážení přátelé,

hodnotiti cenu medu je velice složité, nejvíce nám o ekonomice výroby mohou říci tzv. profesionální včelaři, kteří to mají jako povolání a hlavní zdroj příjmů.

Pokud vím, tak se v ČR pozvolna začínají profilovat, ale je ji tak málo, že na cenu medu to nemá žádný vliv.
V ČR je hodně malo-hobby včelařů, kteří se zaštiťují koníčkem a prodávají med hluboce pod náklady.
Průměrná cena medu v Německu na tržnici je 6 Euro za půl kilogramu, takže co tady u nás řešíme??? My neprodáváme ještě ani za půlku. Takže diskuse o tom jestli prodej ze dvora je tak nebo mak, jestli 80 nebo 100 jsou jen kecy. Prostě jsem ještě nepochopili příležitosti a plácáme se v něčem místo toho abychom začali produkovat a prodávat supr kvalitu za supr ceny.

Vysoké ceny nám říkají že se ukázala vysoká poptávka po medu a nabídka je nízká, takže každá správný hospodář pokud to myslí vážně musel letos zdražit, protože je mu jasné že musí investovat a zmodernizovat, protože za pár let se zase argentýna a brazilie zvetí a zase hodí na evropský trh svoje brutální přebytky a Česká republika jako supr odbytiště odpadu v hypermarketech jim v tom parádně poslouží.

Osobně si myslím, že prodej ze dvora je revoluční záležitost pro včelaře kteří chtějí produkovat kvalitu a tuto kvalitu i prodávat. Myslím si že med je kvalitní potravina a oproti cukru má jiné postavení takže vyšší cena je snesitelná. Hypermarkety tlačí na cenu, a tak i kvalita je ... a proto prodej ze dvora vidím jako parádní distribuční cestu pro kvalitní regionální potravinu s prospěšnými vlastnostmi na zdraví člověka.

Do nového roku si přeji jen zdravé včely a zdravé progresivní včelaře a větší přebytek v zahraničním obchodě.

Nenadstavuju.Na kazdy takovy preveseny plast si lepnu rysovacek a zavickovany ho schovam.No ze bych mnel 2 nastavky plne pylu a omezovalo to matku v kladeni se mi jeste nestalo ani u repky,pak uz v nasich podminkach nikdy tak vydatna pylova snuska neni.Co v dobe nadbytku odeberu,pak bud pouziju v oddelcich,nez zesili a maji vlastni letavky nebo na zimu dam do druheho nastavku pred krmenim.U nas byva zima dlouha a v uvahu prichazi v predjari jen liska,olse chybi uplne.

Mám pro Vás recept,jak poznat potravinu (masné,mléčné výrobky,vejce,med) prostě výrobky živočišného původu,kde byly vyrobeny. Každý podnik v evropské unii vyrábějící tyto potraviny má povinnost označovat výrobky razítkem zdravotní nezávadnosti, které mu bylo přiděleno. Není třeba hledat různé kódy, ale najít na výrobku toto OVÁLNÉ razítko, kde je uvedeno skratkou zeně kde se výrobek vyrobil s číslem tohoto podniku a dovětkem ES. Někdy se zastavte u regálu s mléčnýmy výrobky a přesvěčte se o tom, že polovina výrobků je dovezena a potom si přečtěte složení těchto šmejdů. Dobrou chuť.

AT:
....Prvý raz som o tom písal vo Včelári v asi 1995), že mravec naozaj ovplyvňuje početnosť prirodzene odpadnutých Vd na podložku
-----

Anton, prvenství ti nikdo neupírá a že mravenci ovlivňují spad na podložce je bráno za fakt.

Jestli ano či ne, záleží na lokalitě se dopručuje vyzkoušet - položí se na podložku známý počet rotočů na nějaké místo a sleduje se zda tam ubydou.

V MV vyšlo pár návodů, další možností je formistop podle vcelky.cz - nerezmisky pro morčata s olejem za pár korun, nebo formistop na nastavky.cz - tam se dá koupit hotový.


Osobně nevyužiji anijednu z možnpostí, protže podleožku pod sítem pod úle jsem vyzkoušel a nechápu proč se šlo touto cestou a všichni to dělají takto. Navíc s pevným sítem, takže mrtvolky včel atd na jaře se stejně musí vymetat.
Tohle má pěkně vyřešené Zdeněk Br. - má vysuvné i síto.

Já si dám síto dovnitř dna a podložku pod něj a včely si to před mravenci sami ohlídají. Prototypy se mi po dvě sezony osvědčily a snad v zimě vyrobim serii pod všechny úly. Za značne menších nákladů než klasické varroadno.
Teď když jsou na to dotace, tak proč ne. :-)

Karel

Ten monitorik není žádné podvojné účetnictví, ale jen, přesný součet statistických a nepřesných čísel který ve svých vzorcích s tímto jevem počítá. Proto není vůbec důležité si s tím lámat hlavu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varroa destruktor a mravec ?ierny
> Datum: 04.1.2011 17:54:13
> ----------------------------------------
> Prostě potencialni potrava o kterou nemusi bojovat a se kterou nemusi
> bojovat. Pavel Votrubec
>
> Pavel, ja sa predsa ešte vrátim k záznamu na Youtube s názvom "VD a mravec
> čierny", mne tu nešlo len o potravu mravca, ktorú si hľadá v úli, ale o
> fakte, keď niekto prvý krát potvrdil fakt Prvý raz som o tom písal vo
> Včelári v asi 1995), že mravec naozaj ovplyvňuje početnosť prirodzene
> odpadnutých Vd na podložku a tým varroamonitoring môže byť nepresný a môže
> ovplyvniť v nesprávnom hodnotení počtu klieštikov odpadnutých na 1 deň.
> Bližší komentár je umiestnený nižšie, stačí kliknúť na dve šipky.
>
> Tí, ktorí by si to chceli prezrieť ponúkam tento portál nech kliknú sem:
>
> youtube.com/watch?v=iF_Q-oYuUhc
>
>
>

Prostě potencialni potrava o kterou nemusi bojovat a se kterou nemusi bojovat. Pavel Votrubec

Pavel, ja sa predsa ešte vrátim k záznamu na Youtube s názvom "VD a mravec čierny", mne tu nešlo len o potravu mravca, ktorú si hľadá v úli, ale o fakte, keď niekto prvý krát potvrdil fakt Prvý raz som o tom písal vo Včelári v asi 1995), že mravec naozaj ovplyvňuje početnosť prirodzene odpadnutých Vd na podložku a tým varroamonitoring môže byť nepresný a môže ovplyvniť v nesprávnom hodnotení počtu klieštikov odpadnutých na 1 deň. Bližší komentár je umiestnený nižšie, stačí kliknúť na dve šipky.

Tí, ktorí by si to chceli prezrieť ponúkam tento portál nech kliknú sem:

youtube.com/watch?v=iF_Q-oYuUhc

Dne Sunday 02 of January 2011 17:42:21 vcely.sk napsal(a):
> Nejake info je tu:
>
> l.sebosik: Pelochyt - najziadanejsi doplnok ula
> http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=254
>
> a.turcani: ulové dno prisposobené na odber obnozovaneho pelu
> http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=176
>
> ls

dekuji

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Sunday 02 of January 2011 21:30:38 Josef Prochazka napsal(a):
> Tak nevim.Prodavat pyl?To uz cekam,az nekdo prijde s dotazem,kde splasit
> podlozku na odber vceliho jedu a jak spravne nechat vybodat vcelstva,aby se
> dalo vyzdimat jeste vic.Dle meho nazoru,patri pri nadbytku pylu prevesit
> pylove plasty nahoru,nechat je potahnout medem a nechat na zimu.A v pripade
> klasicke medovicove snusky jsou takove pyloplasty k nezaplaceni,protoze co
> je mi platne dvoji toceni lesniho medu,kdyz vcely nenosi pyl a blazni jenom
> po medovici?Pak jsou pylove plasty k nezaplaceni.

No a co delate s tou medovici , eventuelne s jarnim medem ? Podle Vasi logiky
pravdepodobne porad nadstavujete nastavky az do vyrojeni ? Prece by jste to
tem nebohym tvoreckum nebra ne, ten med ? :)
Ohledne nadbytku pylu , nevim jak u Vas, ale tady mam kolikrat i pomalu 2
nastavky zaplnene pylem a pomalu nevim, co s nim. Pak je pekne , pokud
pouzivate panenske plasty to vytacet.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Po novém roce se přestaly automaticky zobrazovat jména zúčastněných na konferenci. Jestli mohu požádat účastníky konference o podpis nad nebo pod příspěvkem. Není to samozřejmě zvlášť důležité, ale myslím si že v případě navazujícího dotazu nebo připomínky na příspěvek, by mohlo být dobré vědět koho oslovit. Děkuji

Je naprostou zbytečností se tímto problémem zabývat. Čím je nižší teplota tak včelstvo má i nižší spotřebu vzduchu Různé typy úlů dříve neměly kromě úzké štěrvyny v česnu ani jiný přísun vzduchu přes silné izolace a nevadilo jim to Dnešní úly mají očka a úplně jim stačí štěrbina v česnu a pootevřené horní očko. Žádnou klimatizaci není nutné řešit :-))

pepan

pepan, súhlasím s tebou. včelstvo nepotrebuje mať sieťové dno, ani široké letáčové otvory a žiadne očko, nikdy sa neudusí pri čo len malej netesnosti a malého otvoru do úľového priestoru. Vďaka difúzii vzduchu a vonkajšiemu atmosférického tlaku vzduch okolo úľov, sa tento samovoľne vyrovnáva a včely majú vždy dostatok vzduchu.

Aby som si to overil, pred pár rokmi som uzavrel všetky otvory do včelstiev (70) poréznou hmotou tzv. Afrikom v minulosti používaný do eped. Najskôr som si to vyskúšal na včelstve a keď včelstvo žilo, uzavrel som včelstvá až do konca februára-února, bolo medzi nimi i včelstvo na váhe, na ktorom som pravidelne odčítaval spotrebu, ktorá bola "nižšia" ale to vždy záleží aj od sily včelstva. Včelstvá som občas odpočúval, nezistil som žiadne hučanie včiel z
nedostatku vzduchu.
Na základe toho doteraz včelám ponechávam otvor o ploche 1,5-2 cm2, aj tohoto roku. Napokon difúzia funguje aj v našich bytoch, v ktorý sú uzavreté izby, ľudia dýchajú a nikdy nepociťujú, že sa dusia.

Na svojich úľoch som už v roku 1983 mal nad úľovými dnami na celom pôdoryse ma kovové siete, pôvodne určené na kočovanie alebo uzavretie pri postrekoch . Pozdejšie v R.1984 som ich využíval až do roku 2000 na fumigovanie Vd, zimné podmetové podložky som vkladal na vetracie siete, bolo to výhodné pre rýchle jarné vyčistenie dna úľa a pod sieťou sa nezhromažďoval odpad. V r. 2000 som iích odstránil kvôli odberu peľu.

Viem dobre, že včelári sú individualisti a radi zlepšujú svojím včelám dobré prežitie, svoje zlepšováky im nevnucujte. Sami musia pochopiť, že sa to dá aj lepšie aj pre neho, lebo človek je tá druhá veličina, ktorá včelám robí servis. Každý svoje formou tlače a teraz všemožným internetom, ak je šikovný to prečítané porovnáva so svojimi skúsenosťami a preorientuje sa, prípadne sa pýta.

"A ja vzdycky cetl,ze cim nizsi teplota,tim vetsi spotreba kysliku zimujicim vcelstvem na premene cukru na udrzeni tepla uvnitr zimniho chomace"

Zimovací teplota včel je uvnitř chumáče nějak 15 st C, na krajích chumáče nějak + 6 - 7 st C, jestli si to pamatuji dobře. Při těchto teplotách mají včely nejpomalejší metabolismu, nejnižší spotřebu zásob a tudíž i kyslíku.
Pokud je venkovní teplota cca nad nulou, nestačí se teplo vzniklé v chumáči přes stěny úlu rozptýlit ven, teplota v chumáči tak vzrůstá, metabolismus včel se zrychluje a spotřeba včel se taky zvětšuje. Až případně k zahájení plodování, podle teploty, stavu včelstva, období v zimě, genetiky včelstva k zimnímu plodování......
Pokud je venku silný mráz, třeba - 20 st C, včelstvo v žádném případě nesmí dopustit, aby teplota včel klesla pod teplotu cca těch 7 st C, protože při takové teplotě včely po nějaké době umírají chladem. Včely tak musí přitápět pohybem létacích svalů, spotřeba zásob a kyslíku se tak zase zvětšuje.
Potom u málo větraných včelstev se v zimním chumáči hromadí vydýchaný oxid uhličitý, který toto taky ovlivňuje, jakým způsobem ale, to ted přesně nevím.

Výroba medoviny na prodej znamená výrobu alkoholu, tudíž bude třeba mít příslušnou licenci a splnit příslušné podmínky.
Jediná výjimky u nás jsou vinaři a prodej jejich hroznového vína. Všechna ostatní výroba alkoholu, piva, ovocná vína, medoviny, pěstitelské pálení atd jsou bez povolení možná jen pro vlastní spotřebu.

Spomalují se metabolické pochody, v teple je udržována hlavně matka.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <Joza.Prochazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:palubkovy ul
> Datum: 04.1.2011 12:15:40
> ----------------------------------------
> A ja vzdycky cetl,ze cim nizsi teplota,tim vetsi spotreba kysliku zimujicim
> vcelstvem na premene cukru na udrzeni tepla uvnitr zimniho chomace.No driv
> se taky nedalo nakouknout spodem do vcelstva jak zimuje,jak se vyvesuje v
> podmetu,poslechnout si ho atd.bez otevirani ulu nebo ruseni vcel v zime
> nebo zasunovani hadicek.Nikomu neberu jeho zpusob chovu vcel,ale proc nemit
> kazdou chvilku a behem par sekund prehled o kazdem vcelstvu na stanovisti?
>
>
>

A ja vzdycky cetl,ze cim nizsi teplota,tim vetsi spotreba kysliku zimujicim vcelstvem na premene cukru na udrzeni tepla uvnitr zimniho chomace.No driv se taky nedalo nakouknout spodem do vcelstva jak zimuje,jak se vyvesuje v podmetu,poslechnout si ho atd.bez otevirani ulu nebo ruseni vcel v zime nebo zasunovani hadicek.Nikomu neberu jeho zpusob chovu vcel,ale proc nemit kazdou chvilku a behem par sekund prehled o kazdem vcelstvu na stanovisti?

Pátrám kde se dá,proto jsem oslovil i tuto konferenci.

Děkuji za informace a přeji hezký den.....

David

---------------
Zrovna poslední číslo Moderního včelaře 2010/6.

Ale jakmile se začne medovina prodávat, tak je to podnikání v potravinářství a žádná sranda v tomto absurdistánu, kde každý úředník se snaží prokázat svoji nepostradatelnost. :-)

Karel

Dobrý den.

již několik let se zabývám výrobou medoviny,medovinového burčáku a

medového piva.

Vše jsem používal hlavně pro vlastní potřebu,pro příbuzenstvo,nebo

jako dárek či úplatek.

Sklenička medoviny jako bonus při prodeji medu "ze dvora" také nebyla

nikdy odmítnuta Poslední dobou zjišťuji,že by o mé produkty byl větší

zájem i v místních vinotékách a jiných nálevnách.

Navýšit produkci by problém nebyl,mohl bych dělat cca 1000-2000l

medoviny.nevím však,jak je to s legislativou.

Je na to nějaký limit,je to vůbec legální,a jestliže né,dá se to nějak

zlegalizovat?

Pátrám kde se dá,proto jsem oslovil i tuto konferenci.

Děkuji za informace a přeji hezký den.....

David

Zasítované dno se dřív nazývalo kočovné dno a mělo sloužit na větrání při převozu, teprve až v několika posledních letech se z toho samého dna stalo varroadno. Pokud včelař nekočuje tak stačí jednoduché dno, pokud jde o odběr měli tak na to stačí podložka a dvě síta a větrání zajistí česno a očko. Je u takového dna v úlu víc vlhka, ale nevím jestli to vadí víc včelám nebo včelaři.

Podložku zasouvám pod sítem do drážky
+++++++++++++++++++++++

Vzhledem k umístění úlů na paletě na zemi, zasněžení atd. a taky kvůli tomu, že na podložkách pod sítem kondenzovala ve studené zoně voda jsem i u varroaden začal dávat na zimu podložku dovnitř. Takže na zadní a boční straně nechávám malou mezeru - cca 3cm. Používám Al plech z tiskárny a přimačkávám jej česnovým klínem. Víc jak jednu pětiletku.
Osobně si nemyslím, že by jen způsob dolního větrání nějak ovlivnil plodování. Zkoušel jsem lecos.
Bavím se ale o neuteplených úlech s více nástavky.

Karel

"Je velkou chybou již povědomí lidí. Podle mne 75% lidí nechápe vůbec rozdíl ve výrazech na etiketách jako jsou výrazy Země původu, a vyrobeno v?. Že to co je vyrobeno v ČR nemusí z ČR vůbec pocházet.Netuší ani co znamená, Přírodní produkt a Přírodně identický. Takových příkladů lze uvést přehršel."

Hm, taky se rozdíly mezi těmyi výrazy na etiketách nijak zvlášť nezabývám.

Podložku zasouvám pod sítem do drážky v bocích spodního rámu. Na podložce jsou vpředu a vzadu dvě lišty pokud chci uzavřít dno tak podložku zasouvám aby byly lišty nahoře a těsně přiléhaly k rámu síta. A pokud chci vzorky, tak podložku zasouvám lištou dolů. Takže výška lišty na podložce určuje ventilaci pod sítem.

Je naprostou zbytečností se tímto problémem zabývat. Čím je nižší teplota tak včelstvo má i nižší spotřebu vzduchu Různé typy úlů dříve neměly kromě úzké štěrvyny v česnu ani jiný přísun vzduchu přes silné izolace a nevadilo jim to Dnešní úly mají očka a úplně jim stačí štěrbina v česnu a pootevřené horní očko. Žádnou klimatizaci není nutné řešit :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:palubkovy ul
> Datum: 04.1.2011 10:30:52
> ----------------------------------------
> Obracim se na vcelare,kteri si sami vyrabeji uly a to s problemem
> zasitovani dna.Pouzivam klasiku:pletivo +pod nim zasouvaci podlozka.Zimuju
> nad otevrenym dratenym dnem a prave zasunutim podlozky pod sit kvuli odberu
> vzorku dochazi k podstatne zmnene prisunu vzduchu z okoli do ulu.Uz zbyva
> jenom siroke cesno a ocka a dochazi k predcasnemu plodovani.Dnes uvazuju o
> jakemsi supliku na podsunuti,aby zachytaval mnel a zaroven nebranil prisunu
> vzduchu ze spod.Mate s tim nekdo nejakou zkusenost?Ps:po proletu uz dno
> zaviram a otviram ho az je teplo.
>
>
>

Je velkou chybou již povědomí lidí. Podle mne 75% lidí nechápe vůbec rozdíl ve výrazech na etiketách jako jsou výrazy Země původu, a vyrobeno v?. Že to co je vyrobeno v ČR nemusí z ČR vůbec pocházet.Netuší ani co znamená, Přírodní produkt a Přírodně identický. Takových příkladů lze uvést přehršel.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena medu-ani nahodou
> Datum: 04.1.2011 10:13:47
> ----------------------------------------
> "A škoda, že legislativa nenařizuje konkrétní označení státu země původu,
> to by bylo jistě pro prodej ze dvora lepší."
>
> Bohužel u supermarketového medu od výkupců byla velká chyba umožnit
> prodávat mix třeba 90 % dovezeného medu a jen 10 % českého medu s označením
> jako místní český med.
> Druhá chyba je potom obecně možnost označovat potravinářské výrobky jako
> výrobek ze zemí EU. To mně osobně hodně vadí, protože nemám kontrolu, do
> které evropské země ty peníze, které za to zaplatím, tím zakoupením toho
> výrobku nasměruji.
> Ovšem problém je, jak v dnešní době identifikovat jen tu jednu zemi, ve
> které je ten výrobek "vyroben" . Protože z jedné země může být surovina
> nebo většina surovin dovezena, v druhé zemi zpracována jako zboží třeba
> výhradně jen pro prodej v třetí zemi.
>
> To je potom plus prodeje ze dvora. Peníze, které se za ten med zaplatí,
> zůstanou přímo tady na místě, přímo v regionu, nepůjdou pryč z republiky
> nebo dokonce pryč z Evropy třeba do Číny.
>
>
>

Používám palubkové úly a zřejmě podobná dna. Na Tvojem příspěvku se mi líbí vyjádření předčasné plodování - podle čeho tak soudíš? Já to beru tak, že jsme my včelaři největší nepřátelé včel, ony ví co dělat nejlíp.....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:palubkovy ul
> Datum: 04.1.2011 10:30:52
> ----------------------------------------
> Obracim se na vcelare,kteri si sami vyrabeji uly a to s problemem
> zasitovani dna.Pouzivam klasiku:pletivo +pod nim zasouvaci podlozka.Zimuju
> nad otevrenym dratenym dnem a prave zasunutim podlozky pod sit kvuli odberu
> vzorku dochazi k podstatne zmnene prisunu vzduchu z okoli do ulu.Uz zbyva
> jenom siroke cesno a ocka a dochazi k predcasnemu plodovani.Dnes uvazuju o
> jakemsi supliku na podsunuti,aby zachytaval mnel a zaroven nebranil prisunu
> vzduchu ze spod.Mate s tim nekdo nejakou zkusenost?Ps:po proletu uz dno
> zaviram a otviram ho az je teplo.
>
>
>

Zde je možné nalézt program III setkání VMS Brno

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-III-setkani-uzivatelu-VMS?pid=3819

J.B.

Obracim se na vcelare,kteri si sami vyrabeji uly a to s problemem zasitovani dna.Pouzivam klasiku:pletivo +pod nim zasouvaci podlozka.Zimuju nad otevrenym dratenym dnem a prave zasunutim podlozky pod sit kvuli odberu vzorku dochazi k podstatne zmnene prisunu vzduchu z okoli do ulu.Uz zbyva jenom siroke cesno a ocka a dochazi k predcasnemu plodovani.Dnes uvazuju o jakemsi supliku na podsunuti,aby zachytaval mnel a zaroven nebranil prisunu vzduchu ze spod.Mate s tim nekdo nejakou zkusenost?Ps:po proletu uz dno zaviram a otviram ho az je teplo.

Nedavat med vykupcum medu je jiste taky ucinna cesta jak med dostat mezi lidi.Dnes se verejne mluvi o tom,co za med se v super/hyper prodava,v tisku se pise o vracenych zasilkach medu...Ve vcelarich dodnes preziva,ze med zavezli do Jednoty a mneli klidek.(ja to uz nezazil).Bohuzel dodnes nekteri nechapou,ze dnes se musi starat kazdy o sebe sam a nikdo za ne nic neudela.

"A škoda, že legislativa nenařizuje konkrétní označení státu země původu, to by bylo jistě pro prodej ze dvora lepší."

Bohužel u supermarketového medu od výkupců byla velká chyba umožnit prodávat mix třeba 90 % dovezeného medu a jen 10 % českého medu s označením jako místní český med.
Druhá chyba je potom obecně možnost označovat potravinářské výrobky jako výrobek ze zemí EU. To mně osobně hodně vadí, protože nemám kontrolu, do které evropské země ty peníze, které za to zaplatím, tím zakoupením toho výrobku nasměruji.
Ovšem problém je, jak v dnešní době identifikovat jen tu jednu zemi, ve které je ten výrobek "vyroben" . Protože z jedné země může být surovina nebo většina surovin dovezena, v druhé zemi zpracována jako zboží třeba výhradně jen pro prodej v třetí zemi.

To je potom plus prodeje ze dvora. Peníze, které se za ten med zaplatí, zůstanou přímo tady na místě, přímo v regionu, nepůjdou pryč z republiky nebo dokonce pryč z Evropy třeba do Číny.

Letos je to jinak. Akce je otevřená, takže předem neevidujeme zájemce. Je třeba se domlouvat s přátely individuálně, nebo přes tuto konferenci.
-------------
Zdravim,
loni nebyl problem ziskat na pozadani poradatelu seznam ucastniku z meho
okoli. Kluky jsem oslovil a jeli jsme nakonec ve 4 v aute. Zkus si napsat
na vms-setkani/=/n-vcelari.cz
T.H.
2011/1/3 Pavel

> Přátelé jede někdo z jižních čech do Brna 9.1.2011 na setkání vms uživatelů
> ? Pokud ano měl bych zájem se připojit a přispět na cestu.Email :
> fajmon.vcelar/=/seznam.cz
>

Tuto neděli od 9 hodin se proběhne již III. setkání uživatelů VMS. Na rozdíl od minulých let je tato akce otevřená široké včelařské veřejnosti. Program přednášek a další užitečné informace najdete na webu Pracovní společnosti nástavkových včelařů http://www.n-vcelari.cz/ v sekci Připravované akce. Předpověď počasí je příznivá, takže silnice budou sjízdné bez komplikací.

Zdravim,
loni nebyl problem ziskat na pozadani poradatelu seznam ucastniku z meho
okoli. Kluky jsem oslovil a jeli jsme nakonec ve 4 v aute. Zkus si napsat
na vms-setkani/=/n-vcelari.cz
T.H.
2011/1/3 Pavel <e-mail/=/nezadan>

> Přátelé jede někdo z jižních čech do Brna 9.1.2011 na setkání vms uživatelů
> ? Pokud ano měl bych zájem se připojit a přispět na cestu.Email :
> fajmon.vcelar/=/seznam.cz
>

Výkup medu by se mohl také použít pro odhad ceny medu pro zákazníka. Obecně cena výkupu krát tři a vyjde cena na pultu v obchodě. Nevím přesně kolik je ve výkupu, ale kdyby bylo 60 Kč tak na pultu je med 180 Kč u včelaře by měl být o něco levnější, ale i tak to by byla cena pro obyčejného zákazníka nedostupná a med neprodejný. A med za stovku v marketu je dnes prodejcem označen jako akční. Takže med do stovky od včelaře je pro zákazníka nejvýhodnější a hlavně dostávají zabrat výkupci a dovozci medu, protože ono začíná přibývat těch co se dívají odkud výrobek je. A škoda, že legislativa nenařizuje konkrétní označení státu země původu, to by bylo jistě pro prodej ze dvora lepší.

Při šprajcování rozpěrákem na to přijdete.

"Proč se dávají palubky na úlech vertikálně a ne horizontálně jak je tomu na srubech a jiných dřevostavbách? Vždyť tato skladba palubek umožňuje vtékat vodě do perodrážky. Chystám se letos postavit si několik úlů, ale nad tímhle už chvilku dumám a to jak se úly dělají mi přijde nesmyslné."

Ono na srubech, stodolách a jiných stavbách se palubky neboli desky dávaly odjakživa vertikálně. Protože voda po nich sklouzne až dolů. U horizontálních se voda zastaví na každé vodorovné spáře a štěrbině, kde se musí odpařit a odkud potom ty desky jedna jak druhá vyhnívají. To teprve v poslední době to kutilové zapomněli a profesionální architekti využívají naplno vzhled vodorovných palubek a moderní účinné prostředky na ochranu dřeva. Ale téměř všechny staré stavby mají desky horizontálně. Já ještě pamatuji dobu, kdy u nás na vesnici byla prakticky u každé chalupy nějaká stodola, nebo aspoň dřevník a prakticky všechny měly desky přibité vertikálně.
Horizontálně mívají palubky potom všelijaké severské chaty, kde je ale mnohem chladnější podnebí a dřevo tak při nižší teplotě hnije mokré pomaleji.
U ulu to je víceméně jedno, protože u palubek vertikálně se vlhkost hromadí na vodorovných štěrbinách, u svislých palubek zatéká shora do vláke dřeva palubek.

Cena medu je ohodnocení tvé práce zákazníkem. Kolik hodin jsi ochoten za ty peníze odpracovat je již jen tvojí věcí. Chceš-li pracovat za víc Kč/hodinu, musíš snížit počet hodin. Teď jsem uzavřel rok 2010. Přjem byl 113 Kč na hodinu a spotřeba práce 6,8 hodin na včelstvo čistého zisku
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Cena medu-ani n?hodou
> Datum: 04.1.2011 08:26:34
> ----------------------------------------
> Pokud by se vcelarova hodinova prace mela promitnout do ceny medu,tak by
> byla u kazdeho vcelare jina.Jiny pocet hodin potrebuje vcelar v budecakach
> ve vceline a jiny nastavkovy vcelar.Jiny vcelar,ktery ma vcely za domem na
> zahrade,nez ten ktery dojizdi.S naklady je to urcite lepsi.Da se Daly
> vcely-dal jsem ja=zustalo mi.Osobne si to pocitam jen nakladove.Cena medu
> se od toho ale urcite neodviji,tu urcuje trh.Mnozstevni slevy a slevy za
> vernost jsou automaticke.
>
>
>

Já myslím, že o dnešní ceně medu vůbec nemá smysl mluvit jako o nemorální. Když za posledních 20 let klesla cena medu nejméně 5x. Tehdy se med dával do výkupu za 35 , ze dvora se prodával za 45, za 60 nebo snad dokonce za 100 Kčs za kilo. Když se to přepočte na průměrný plat, který činí dnes nějak 23500 Kč, tehdy to bylo okolo 2000 Kčs, tak pokud by dnes byly ceny medu stejné jako tehdy, tak by se med musel vykupovat za nějak 400 Kč za kilo a prodávat ze dvora za ceny v rozmezí 550 až 1200 Kč za jedno kilo.
A pokud se do průměrné mzdy zahrnou povinné odvody státu na zdravotní a sociální, které jakoby platí zaměstnanec a skrytě před zaměstnancem odvádí zaměstnavatel, neboli skutečná průměrná mzda, tak by dnešní cena medu nejspíš musela být ještě cca 1,45 x vyšší.

"Je to jen otázka , jak si kdo cení své práce."
-----------------------------
to jen nepřímo. Cena se stanovuje podle představy prodávajícího o ochotě kupujícího zaplatit. Jako základ slouží ta zmiňovaná cena v okolí. Někdo nechce vyčnívat, někdo chce rychle prodat, někdo se snaží odlišit vyšší kvalitou za vyšší cenu, ... .
Kolik každému z nich zbude za práci po odečtení nákladů, zjistí většina až po prodání produkce a podle té cifry si může říci, zda chce takto pokračovat, nebo něco měnit, ať už v počtu včelstev, způsobu ošetřování, nebo v ceně.

Je to jen otázka , jak si kdo cení své práce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: cena medu-ani nahodou
> Datum: 04.1.2011 08:38:14
> ----------------------------------------
> Jenom pro ilustraci-vcelar s 20 zadovaky a vcelar s 20 nastavky.Diametralne
> rozlisna pracovni doba pri osetrovani vcelstev.Vemu treba jenom kontrolu
> rojove nalady(vytazeni plastu z plodiste x kontrola preklopenim nastavku).A
> prece prodavaji med za stejnou cenu,ac vyprodukuji oba uplne rozdilne
> mnozstvi medu.
>
>
>