Včelařská konference

Dotace mimo ZO snad ani vyřídit nejde, to nevím.

Nečlen ČSV má povinnost léčit včely proti varaóze dle příslušných směrnic a odevzdat vzorek měli k rozboru na roztoče. Má nárok to udělat přes místní ZO za poplatek, který pro nečlena místní ZO stanoví - odhlasuje na členské schůzi. Jinak si to může zařídit sám nějak jinak, ale určitě to bude dražší a pokud se mu vůbec povede sehnat někoho, kdo mu včely bude léčit.
Dále potom má povinnost nahlásit včelstva na evidenci chovatelů, pokud má včely mimo obec nahlásit stanoviště do tuším konce března na místní úřad a potom má za povinnost sledovat nákazovou situaci skrzu sledování vyhlášek krajské veteriny a když se nějak špatně vyvrbí, zařídit se podle toho. Pokud se spolehne na funkcionáře ZO, tak ti toto všechno udělají místo něho.
A to je myslím všechno.

Já pastičky v lese přivazuji na tenký drát. Má to ještě tu výhodu, že když dám pastičku někde na vratké místo nahoru na úl nebo poličku, jak se chytí myš, tak pastička s myší spadne a zůstane viset. Další myši tak nemají před očima předchůdkyni chycenou do pasti a nemohou se tak naučit, že past znamená nebezpečí, takže se chytají o něco ochotněji.
Pastičky potom vedle kun taky odnášejí potkani, past na myši je nezabije a oni se pasti potom zbaví někde v ústraní.

K myším jedna zajímavost. Mám osazený už dost špatný úl "Standart",
označovaný také jako český univerzál. Na jedné straně za česnovou vložkou je
dřevo poškozené, částečně trouchnivé. Česnová vložka je nová a zajištěná.
Myš tu trouchnivinu musí cítit, protože je to jediný úl v řadě o který mají
zájem. Letos se tam jedna dobývala tak že se jí povedlo nacpat hlavu za
plechovou česnovou vložku. Pak asi nemohla tam ani zpět a tak jsem ji našel.
Tak jsem ji odstranil rozpěrákem. Dělal jsem při tom asi docela hluk.
Teplota byla asi -2 st. Poslechl jsem, včely se zdály klidné. Ve včelíně
jsem se zdržel asi 10 minut. Pak mě to nedalo, vzal dřevěný klínek, že
porovnám výšky česen, protože když se skoro dostala do jedněch, aby se
nedostala jiná do jiných. Plechová česnová vložka na zmíněném úlu je shora
zajištěná, ale má malou vůli, takže když jsem s ní pohnul tím klínkem,
vydala takový ten typický kovový zvuk. Trvalo tak pět vteřin, a proti mě asi
dvacetičlenný uvítací výbor. Včely zřejmě nebyly tímto zvukem vyrušeny
poprvé. I v mrazu létaly a více než polovina se úspěšně vrátila. Myš tedy
zřejmě zabily.
Ještě poznámka k pastičkám.
Mám je přišroubované k prkémkům, předtím mě zřejmě kuna odnesla chycené
myši i s pastičkami.
Vašek

Prosím o vysvětlení nároků nečlena ČSV :

- jak čerpat dotace / žádám v ZO, na jejímž katastru
chovám včely a ta mi dotace vyplácí v plné výši bez
různých srážek na včelstvo ? / v naší ZO to je 36 Kč /,
- jak platím jednotlivé druhy léků - jak je stanovena
cena ?
- musí mi ZO provést léčení aerosolem a za jaké ceny ?,

- jaké výhody má člen ČSV oproti nečlenovi / vyjma oběda při výroční členské schůzi, naše ZO pořádá během roku pouze výroční členskou schůzi a to protože musí.

Děkujim za odpověď.

S pozdravem Starý Penzista

Stejně ti to počítání k ničemu nebude, neb ty spočítáš mrtvé brouky a laborka přibližné zamoření. To však ale není stejná věc.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: M?l
> Datum: 23.1.2011 22:33:43
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
> co to má obsahovat a kolik toho má být.
> --------------
> No hlavně by tam měli být roztoči. :-)
> Takže pokud máš dobré oči, nové dílo a málo úlů. tak by jsi je měl být
> schopen spočítat.
> No a uvidíš, jak je laborka přesná a k čemu to je.
>
> Karel
>
>
>

Já během vybírací doby vybírám měl vícekrát. Vždycky před silným větrem nebo před oblevou. Měl u správně zimujících včelstev je potom nasypána přesně pod včelami, mrtvé včely a případné nečistoty, co do měli nepatří jsou obvykle v rozích. Na měli je jich jen trošku. Stačí nožem mrtvé včely z měli odsunout pryč a měl potom nožem shrnout přes okraj. Nemusí se nic přesívat.

Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět, co to má obsahovat a kolik toho má být.
--------------
No hlavně by tam měli být roztoči. :-)
Takže pokud máš dobré oči, nové dílo a málo úlů. tak by jsi je měl být schopen spočítat.
No a uvidíš, jak je laborka přesná a k čemu to je.

Karel

Ta měl, to jsou od včel rozmělněná víčka zásobních plástů, jak se včelky
dostávaly k zásobám. Má se odevzdat všechna měl z celého dna. Spíš se zaměř
na to, co v ní nemá být. Nemají tam být "příměsi". To jsou nejen části
uhynulých včel, ale třeba i hrubší kousky vosku z plástů poškozených od
hlodavců. Měl má být suchá. Ale sušit ji lze jen za pokojové teploty - na
ústředním topení by se natavila, slepila a výzkumák by byl namydlený :-).
S pozdravem
taky Petr.

-----Původní zpráva-----
From: PetrO
Sent: Sunday, January 23, 2011 3:20 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Měl

Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr

Penny - cukr krystal 13,80 Kč - jen 4 dny

Jen bych opravil - přes sítko s otvory 5 mm ne 3mm. Aby v případě tumidy mohl propadnout brouk. Ten tu zatím zaplaťpámbu není, ale...
Křidélka a nožičky se krásně sbízají pomocí statické elektřiny - vzpomínáte si na liščí ohon ve fysice?

já taky poprvé :-) prostě sem oklepal pomalu každou mrtvolku, zbytek
sesypal, vysušil a dal do kelímků a uzavřel plátýnkem a gumičkou :-)

2011/1/23 PetrO <e-mail/=/nezadan>

> Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
> co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr
>

veškerá měl z celeho dna zbavena mrtvolek,např.preseta přes mateři mřižku.

veškerá měl z celeho dna zbavena mrtvolek,např.preseta přes mateři mřižku.

Prepáčte, zabudol som uviesť, že podložky s lepidlom a návnadou vkladáme do podmetu úľa, ktorý musí byť aspoň 20 mm vysoký.

Tak asi používám nějaký zvláštní plašič, protože já si jemohu vynachválit. Jeden mám uprostřed půdy a mám na celou zimu vystaráno a jeden uprostřed skladu skladu nástavků (téměř 1000ks) a také spokojenost. Jen na rejsky to nefunguje!

Honzo a čo prečo by mali v sklade ohrozovať prázdne nadstavky? Ryšavky-myšice a piskori-rejsci potrebujú potravu a tú nahádzajú len v úľoch v ktorých zimujú včely, navyše ryšavky a myši si často zakladajú vo vyhryzených plástoch robia hniezda v ktorých neraz aj staré vyvedú svoje mláďatá. Takže tie "udělátka" vlastne nefungujú.

Ja som aj túto zimu riešil vychytanie ryšaviek a piskorov lepidlo za 2 euro určené práve na myši v bytoch.
Na pevnú podložku (najlepšie z UH) o rozemerov 15 x 15 cm urobím z lepidlo kruh (ktorý musí škodca prekročiť) priemeru podložky a šírke pásu 15 mm. Do stredu stačí položiť návnadu, pre ryšavky a mäsovú pre piskorov. Do rána sa chytia, ak sú ešte prítomné v úli, na druhý deň ich odstráňte. Piskori, ak je ich v úli viac často ich zožerú- stávajú sa kanibalmi.

Všechno co vymeteš z úlu oseješ přes 3mm síto a odevzdáš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: M?l
> Datum: 23.1.2011 15:20:59
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
> co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr
>
>
>

Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět, co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr

JJ:
Tak asi používám nějaký zvláštní plašič, protože já si jemohu vynachválit. Jeden mám uprostřed půdy a mám na celou zimu vystaráno a jeden uprostřed skladu skladu nástavků (téměř 1000ks) a také spokojenost. Jen na rejsky to nefunguje!
-----------------
Dalo by se příležitostně kouknout na štítek - tedy kdo to vyrábí.
Této elektroniky je po internetu docela dost a bude mezi ní asi i kvalit. rozdíl.

Děkuji.

Karel

Zdravím.Já jsem si na myši koupil plašič od firmy Format1 z Křenovic u Brna. Stál přes 500 Kč, ale vůbec to nefunguje. Na meil zda by mě přístroj mohli překontrolovat se vůbec firma neozvala. Tudíž nedoporučuji. Včely mám od bydliště vzdáleny, takže nějaké pastičky a jejich kontrola nevihovuje.

"Můj selskej rozum mi říká, že včela se svou prací je jen část toho, co jako včelaři vidíme. Jestli chceme vidět do problematiky hlouběji, musíme vidět ale očima toho zemědělce a výzkumníka v oboru kvality, protože oni udělají cokoli co můžou aby dosáli za co nejmenších nákladů co největšího zisku."

Z doby socialistické, kdy jsem kočoval na řepku a jetel, si pamatuji, že včelíny bývaly uvnitř polí s kulturou a že k nim vedly od vjezdů na pole často hodně dlouhé koleje, vyjeté při přmísťování včelstev a potom autem včelaře, který na kočovaných včelách logicky musel taky i pracovat. Zemědělec tak ztrácel výnos z určité procento plochy toho pole. Tato uježděná plocha představovala další náklad toho zemědělce na dovoz včelstev na opylování.

"Tak asi používám nějaký zvláštní plašič, protože já si jemohu vynachválit. Jeden mám uprostřed půdy a mám na celou zimu vystaráno a jeden uprostřed skladu skladu nástavků (téměř 1000ks) a také spokojenost. Jen na rejsky to nefunguje!"

Asi záleží taky na výkonu. Spousta těch pípátek má velmi malý výkon, pozná se to třeba podle toho, že jsou na obyčejné baterie a ty baterie tam vydrží týden i déle.To je potom něco podobného, jako když má někdo v pokoji slabě puštěné radio. Profesionálnější a dražší plašiče potom mají taky větší výkon, až několik watů a tam už ten plašicí výkon je.

Tak asi používám nějaký zvláštní plašič, protože já si jemohu vynachválit. Jeden mám uprostřed půdy a mám na celou zimu vystaráno a jeden uprostřed skladu skladu nástavků (téměř 1000ks) a také spokojenost. Jen na rejsky to nefunguje!

Můj selskej rozum mi říká, že včela se svou prací je jen část toho, co jako včelaři vidíme. Jestli chceme vidět do problematiky hlouběji, musíme vidět ale očima toho zemědělce a výzkumníka v oboru kvality, protože oni udělají cokoli co můžou aby dosáli za co nejmenších nákladů co největšího zisku. Protože to nejsou zahrádkaři, ale lidé co se svou prací živí. A žádnej rozumnej zemědělec nezaseje odrůdu která má svoji dobu za horizontem. Nějaká lokální neúroda nemusela být všude. Třeba s loňským rokem nejsem vůbec nespokojen. A tak to vidí i olejáři s řepkou, saflorem, slunečnicí a makem které mám v dosahu a doletu mých včel. _gp_


..........
Pokud se díváte dostatečně pozorně kolem sebe, tak nepotřebujete výzkumy a
zorientujete se také - dříve se tomu říkalo tuším "zdravý selský rozum".
Je pravdou, že existuje již mnoho odrůd, kde je cizosprašnost na tak vysoké
úrovni, že sama o sobě zajišťuje velmi slušný výnos. Uplynulý rok však
potvrdil, že bez pomoci hmyzu (neříkám včel) není úroda tak kvalitní, jako
kdyby byl porost hmyzem opylen.
Možná se Vám zdá můj pohled naivní, ale já si za ním stojím a rád se pod něj
podepíši.
Příjemný večer
Petr Boleloucký

Nejsou extrémem. Stačí projít katalogy osiv a je to tam černé na bílém. Těžko to někdo ovlivní. Je to práce genetických inženýrů aby jejich semena měla tu nadhodnotu kterou do ní vkládají. Jedna z těchto hodnot je prostě semeno a sadba, která je sice entomofilní ale toho hmyzu k zajištění výnosu prostě zaty peníze co ta kultura stojí nepotřebuje. A může se mi to příčit jak chce, prostě takový je vývoj lidstva a jeho potřeb. Druhá je politika a třetí zelené myšlení. Jde oto se v tom bordelu uživit a přežít._gp_



(89.190.52.88) --- 22. 1. 2011
Nechci tvrdit, že převčelení je něco dobrého, ale názory - jde to bez včel, jsou dle mě dalším extrémem. Vždy se mi osvědčila pořekadla - ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA, SELSKÝ ROZUM,a VŠEHO S MÍROU :-)
Pěkný večer Zdenek

Já používám osvědčenou technologii Kocour Mikeš

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Standa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Myi
> Datum: 22.1.2011 14:00:37
> ----------------------------------------
> Zažívám invazi myší do včelínu. Pasti ani jedy nezabírají, myši se
> prokousávají skrz stěny úlu dovnitř. Chci se zeptat, zda máte někdo
> zkušenosti s plašením myší na bázi vysokofrekvenčních zvuků na baterie.
> Viděl jsem to na internetu, používá se to také na krtky, ale mám obavy,
> zda by to neškodilo včelám
>
>
>

Samozřejmě 6e to bylo ale vše podléhá a přispůsobuje se novým technologiím

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: med <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely Re: Sklarna
> Datum: 22.1.2011 13:00:09
> ----------------------------------------
> " Dříve se sady s ovocem sázely pomíchané z několika odrůd Dnešní
> samosprašné odrůdy umožní sázet jen jednu. To jim pak umožňuje při sklizni
> použít česací stroje. Aby ovoce dosáhlo však vysoké kvality jsou zase nutné
> včely. Ze špatně opylených květů je ovoce deformované."
>
> A nebylo předepsáno dříve sadit jednotlivé odrůdy do skupin, tak ob dvě
> řady, případně nebylo předepsáno sadit hlavní výnosnou odrůdu a co 2 - 5
> řad jednu řadu nasadit vedlejší odrůdu - dobrého opylovače? Takže i dříve
> bylo možné použít česací stroje? Jestli se nepletu, je to popisováno i ve
> včelařské literatuře, tak z 80 let minulého století.
> Jenže česací stroje možná nedovolovaly tehdejší odrůdy, buď by byly
> česacími stroji na rozdíl od dnešních "průmyslových" odrůd potlučeny a tím
> pokaženy nebo nedozrávaly najednou, ale postupně a postupně se taky musely
> sklízet, takže jedině ručně?
>
>
> S

Oprava: Pánové, zkuste kousek hořké čokolády. Na hrot jí budete napichovat samozřejmě povolenou (změklou v teple).
A pak dejte vědět, jak jste byli úzpěšní.

Pánové, zkuste kousek hořké čokolády. Na hrot jí budete napichovat samozřejmě povolené (změklé v teple).
A pak dejte vědět, jak jste byli úzpěšní.

Moje zkušenosti s plašiči jsou taky mizerné. Jed je pochybný, protože otrávené myši jsou dále toxické pro zvířata, co ty myši sežerou. Zbývají myší pastičky a důsledně tam chodit a vyhazovat z pastiček mrtvé myši. V zimě se myši nestěhují, takže po odchytu několika myší by se měl zmenšit populační tlak ve včelíně, dokud se myši zase nenamnoží. Myši chytám na chlebové kůrky.
Jinak ve včelíně nesmí být volně přístupné nic, co by se myším mohlo hodit, uteplivky, polystyreny, slámové uteplivky, oblečení atd, tyhlety věci myši přitahují. Neměly by tam být taky všelijaké dutiny a škvíry mezi věcmi nebo úly, myši tam ještě na podzim mohou natahat všelijaký materiál a udělat si tam hnízdo na zimu. V lese nám pravidelně přes zimu hryzaly třeba i svíčky nebo mýdlo na polici pod stropem, to ale byly nejspíš myšice....
Úly nám nenapadaly nikdy, pokud stěny byly z poctivých 2 cm prken a byly natřené či napuštěné fermeží. Párkrát se mně prohryzaly přes 1 cm silná prkénka nebo plastové síto ve dnech nebo přes uteplivky a 1 cm prkénka na strůpku, když jsem strůpek myšotěsně nezakryl. Polystyren nebo hobru a podobný materiál by přes zimu rozhryzaly bez problémů.

Priklanim se tady k tomu,co psal Gusta.

Mam velmi dobreho kamarada soukromeho zemedelce- je mu 35 ,hospodari od 18, dnes uz obhospodaruje 1000 ha. orne pudy. Po letosnim jaru mel poprve obavu o vynos z repky. Kdyz repka kvetla - 5 tydnu prselo a s vyjimkou skutecne dvou dnu a to necelych- vcela na repce nebyla. Meli jsme spolecnou akci pak vloni vlete- kdy jsme to znovu probirali- vynos z repky byl u neho na normalnim prumeru, stejne jako jine roky. Takze jeho obavy dnes nejsou,jestli bude vcela na repce,ale jestli pak nedojde k nejakemu uhynu vcelstev v okoli, protoze bez chemie tu repku neudela. Neco jineho je pohanka, znam zemedelce, ktery mi nabizel, ze mi vcely na jeho naklady preveze.

PZ

myši se úspěšně chytí i na kousek ztuhlého medu - v pastičce samozřejmě- .

S pouzitim vysokofrekvencnich plasicu na mysi a krtky mam zkusenost z lonska,mysi neubylo a krtek jeden plasic primo vyryl ze zeme,takze o jejich ucinnosti silne pochybuju.Letos jsou mysi velice aktivni,takze misto plasicu jsem radsi pootevrel par prazdnych ulu a instaloval do nich pasticky,kde je lovim na chleba nebo orech.

Zažívám invazi myší do včelínu. Pasti ani jedy nezabírají, myši se prokousávají skrz stěny úlu dovnitř. Chci se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s plašením myší na bázi vysokofrekvenčních zvuků na baterie. Viděl jsem to na internetu, používá se to také na krtky, ale mám obavy, zda by to neškodilo včelám

zdravím :-) malý průzkum:
kde objednáváte menší množství mezistěn? bral jsem L159mm L285mm od sedláčka z bučovic a byl jsem spokojen, ale bohužel zrušili zasílání poštou... nyní od 7000kč ceny zboží zdarma dovezou, ale to je pro mě příliš velká zásoba. tak hledám nové tipy s osvědčenou kvalitou a příznivou cenou.

" Dříve se sady s ovocem sázely pomíchané z několika odrůd Dnešní samosprašné odrůdy umožní sázet jen jednu. To jim pak umožňuje při sklizni použít česací stroje. Aby ovoce dosáhlo však vysoké kvality jsou zase nutné včely. Ze špatně opylených květů je ovoce deformované."

A nebylo předepsáno dříve sadit jednotlivé odrůdy do skupin, tak ob dvě řady, případně nebylo předepsáno sadit hlavní výnosnou odrůdu a co 2 - 5 řad jednu řadu nasadit vedlejší odrůdu - dobrého opylovače? Takže i dříve bylo možné použít česací stroje? Jestli se nepletu, je to popisováno i ve včelařské literatuře, tak z 80 let minulého století.
Jenže česací stroje možná nedovolovaly tehdejší odrůdy, buď by byly česacími stroji na rozdíl od dnešních "průmyslových" odrůd potlučeny a tím pokaženy nebo nedozrávaly najednou, ale postupně a postupně se taky musely sklízet, takže jedině ručně?

>>>Směr o kterém píšete je z doby někde před 30-40ti lety. Nynější zemědělství
má již takové osivo a materiál, který je přímo šlechtěn na dobrou
samoopylovací vlastnost. Dost se to zemědělcům daří a podle všeho tomu i
tak je nepotřebují včely a včelaře. <<<

Uvedu příklady;
Před 40 léty zemědělci musely na pole s řepkou zasít dvě různé odrůdy řepky. Dnes tam mohou set jen jednu samosprašnou. Dosahuje se tak lepší kvality oleje. V obou případech však opylení provede hmyz
Dříve se sady s ovocem sázely pomíchané z několika odrůd Dnešní samosprašné odrůdy umožní sázet jen jednu. To jim pak umožňuje při sklizni použít česací stroje. Aby ovoce dosáhlo však vysoké kvality jsou zase nutné včely. Ze špatně opylených květů je ovoce deformované.


>>>Proto se třeba na JM kolem Bílovic tč. rozmáhalo opylování
> broskvoní osazenstvy dovezených čmeláků z Holandska a s tím jako argument,
> že nepotřebujeme kočovníky se včelstvy.<<<

Ani netušíš kolik jich to stojí korun Pro ně je to východisko z nouze a z toho vidíš jak je pro ně opylování důležité
A kdybys tam postavil svoje včely výborně bys je na tak ranné snůšce připravil na řepku a akát. Což jsou u vás hlavní snůšky. Kdo pak tedy chybuje???

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely Re: Sklarna
> Datum: 21.1.2011 21:54:38
> ----------------------------------------
> Petr Bobleloucký:
> Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
>
> Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
> většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
>
> .......
> Směr o kterém píšete je z doby někde před 30-40ti lety. Nynější zemědělství
> má již takové osivo a materiál, který je přímo šlechtěn na dobrou
> samoopylovací vlastnost. Dost se to zemědělcům daří a podle všeho tomu i
> tak je nepotřebují včely a včelaře.
>
> Můžete mi tedy napsat, která současná odborná práce a jaký odborný tým
> přímo zkoumá tu vyšší opylovací schopnost včely medonosné na té které
> kultuře oproti neopylovaným? A jaký podíl má včela na opylení entomofilních
> rostlin mezi ostatními opylovači? Protože opisovat není moc odborné a zatím
> se tak od dob kolem r. 1960 děje.
>
> Bohužel jsem se i totiž setkal s převážným postojem zemědělců, kteří nevidí
> ten prospěch z opylování včelou. Vidí mimojiné včely jako významného
> roznašeče virových chorob rostlin, problém při komunikaci s chovateli
> včelstev, problém veterinární, kdy není možné tedy přisunout včely když je
> mor atp. Proto se třeba na JM kolem Bílovic tč. rozmáhalo opylování
> broskvoní osazenstvy dovezených čmeláků z Holandska a s tím jako argument,
> že nepotřebujeme kočovníky se včelstvy. Snad proto ani nekočuji, protože
> přesvědčovat zemědělce, když ani nemám tu odbornou práci kde je to na jeho
> současném osivu dokázáno je NAJIVITA. A promiňte bez argumentů se takového
> básnění účastnit nehodlám. _gp_
>
>
>

Jinak z vlastních pozorování mně připadá, že na včelách jsou hodně závislé rostliny kvetoucí v dubnu pod listnatými stromy. Třeba petrklíč, plicník lékařský, sasanka, podběl, devětsil, violka vonná a další, které bych musel pohledat v atlasech. Připadá mi, že v okolí dlouholetých lesních stanovišť, tak do 50 - 100 metrů, rostou a kvetou tyto rostliny ve zvýšené míře proti okolí.

Já myslím, že se v tom plácáme všichni. Dokud se to někde na konkrétním místě skutečně nestane, jen se o tom dohadujeme, nikdo stoprocentně neví, jestli tam třeba zmizí všechny hmyzosnubné rostliny a zůstanou jen ty ostatní nebo jestli se jen trošku posune rovnováha mezi hmyzosnubnými a větrosnubnými směrem k těm druhým. Navíc i kdyby včely zmizely najednou, konečná rovnováha se může ustálit až po nějakém desetiletí. A pokud bude vyhovovat, místní třeba změnu ani nemusí postřehnout, jak bude pomalá.
Co se týká těch číňanů, to jim nikdo neřekl, že když včely nemají pastvu, musí tam blízko včelstev zasít v potřebném množství rostliny, které jim tu pastvu dají?

Podívejme se jak se také příroda brání samoopylení
jehličnany; jsou to větrosnubné rostliny Samoopylení se brání tím ž květy (šišky) jsou nahoře a jehnědy dole Je to právě proti té gravitaci. Pak máme rostliny samičí a samčí. U něktrých oboupohlavních rostlin se prašníky otevírají až po opylení květu. Je také i pravdou ,že máme i rostliny (citrusy) které mají v květenství a tedy i v semenu záložní vajíčko které se začne vyvíjet až tehdy když oplodněné vajíčko uhyne. Hlavně však nesmíme zaměňovat pojmy samosprašnost a samoopylení. Jsou to dvě rozdílné věci.

Pepan (zahradník)

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Včely Re: Sklarna
> Datum: 21.1.2011 21:06:09
> ----------------------------------------
> Ještě dodatek, k opylení dochází samozřejmě i při samosprašnosti, ale na
> částečné opylení(bez toho to prostě nejde) postačí vítr a gravitace, - jen
> pro vyjasnění pojmů - takže opylena musí být i samosprašná odrůda.
>
> 2011/1/21 Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>
>
> > Dobrý večer,
> > dovolím si jako magistersky vystudovaný zahradník a člověk, který se v
> > oboru pohybuje takřka od "plenek"hrubě nesouhlasit s tímto postojem, je sice
> > pravda, že samosprašné odrůdy jsou schopny plodit i bez opylení
> > hmyzem(cíleně neuvádím včely), ale po opylení dávají plody mnohem
> > vyrovnanější a kvalitnější, v každé fundované knize o ovoci či polních
> > plodinách najdete doporučení, které určuje počet včelstev, které je vhodné
> > pro vyšší výnos a lepší kvalitu k porostu přisunout.
> > Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
> > Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
> > většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
> > Petr Boleloucký
> >
> > 2011/1/21 <e-mail/=/nezadan>
> >
> > Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
> >> vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
> >> o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
> >> horními 10 000 považováni za normální lidi.
> >>
> >> b.
> >>
> >
> >
> >
> > --
> > Ing. Petr Boleloucký
> > 777840488, 737267011
> > boleloucky.petr/=/gmail.com
> >
> >
>
>
> --
> Ing. Petr Boleloucký
> 777840488, 737267011
> boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>
>

Vidím, že se v tom neuvěřitelně plácáte. Včela je hlavním opylovačem. Na americký a australský kontinent ji dovezl člověk protože rostliny které si tam dovezl z Evropy špatně plodily. To byl první poznatek o jejich důležitosti. Dalším poznatkem je případ Číny kde se pěstují hrušky Haschi. Po nezřízeném používání chemie v zemědělství,í Došlo ke katastrofickému vymizení včel. Zprvu to nebyl problém. Zvládali to jiní opylovači a hlavně lidé ručním opylením stromů. Katastrofa však měla a má pokračování. Spolu se včelami pak začali v přírodě mizet další druhy rostlin ne kterých pak hlavně byli závislé hlavně ty včely samotářky. oblast se teď obtížně zavčeluje protože včely tam teď krom hrušek nemají jinou pastvu. Další důležitou vlastností včely medonosné je, že zimuje jako společensv, které právě důležité pro jaro. Kdežto u samotářek zimuje jen pár samiček. Ty než se dostatečně namnoží je již pozdní léto.
Včela medonosná při sběru nektaru navštěvuje vždy jeden druh rostlin, samotářkám je to úplně jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: med <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely Re: Sklarna
> Datum: 21.1.2011 15:43:29
> ----------------------------------------
> Za prvé skutečně divoká příroda je u nás v republice pouze na pár desítkách
> či stovkách hektarů. Všechno ostatní je pěstěná příroda či příroda pár let
> ponechaná svému osudu a tak zdivočelá a přerostlá.
> Jinak si myslím že většina těch, co tvrdí, že bez včel by tady byla poušť
> by sotva na přírodě poznala, kde včely chybí a kde ne.
> Spousta rostlin se rozmnožuje vegetativně či je větrosprašná a tudíž na
> opylování včelami není vůbec závislá. Spousta rostlin je sice opylována
> hmyzem, ale rozmnožování semeny má kombinováno s rozmnožováním
> vegetativním. Semeny se třeba rozmnožuje tehdy, pokud se šíří na nová
> stanoviště, na stávajících se udržuje a rozmnožuje vegetativně, tam by se
> nedostatek opylovačů projevil až za desetiletí postupným úbytkem stanovišť.
> Jen málo rostlin je čistě závislých na rozmnožování semeny. Nejcitlivější
> by asi byly jednoleté či dvouleté čistě semeny se rozmnožující hmyzosprašné
> rostliny....
> A to jen za předpokladu, že by na místě neexistovali další opylovači,
> čmeláci, mouchy, brouci....
>
>
>

Pokud je opylování včelami "zbytečné", nechápu proč v některých zemích s řídkým zavčelením, včelařům ještě platí ? A dále, američani jsou zděšení z plošného odumírání včelstev, a dle jejich studií přichází společnost bez včel o mnoho výnosů, tím i potravy pro lid. Nechci tvrdit, že převčelení je něco dobrého, ale názory - jde to bez včel, jsou dle mě dalším extrémem. Vždy se mi osvědčila pořekadla - ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA, SELSKÝ ROZUM,a VŠEHO S MÍROU :-)
Pěkný večer Zdenek

Ted si tak rozebiram termin:podpora rovnomerneho rozmisteni vcelstev v krajine k zajisteni opyleni atd.A tak jsem ho chvilku rozebiral z pohledu dnesniho vcelare.Reknu si:tam je 30 vcelstev,protoze se tam seje repka;tam 50 v sadu a o kus dal 50 u akatu.No a tady,kde se strida obili a repa,louky se secou pred kvetem,ze stromu jen vcelarsky nevyznamne,v doletu ani jedno.A usoudim,ze v souladu s potrebou rovnomerneho zavceleni opyluju par plevelu a zridim si stanoviste tady.A pri pohledu na prazdny mednik budu chrochtat blahem a tesit se na dotaci od MZe...A v ten moment si muzu brnknout na psychiatrii,po pravu...Stanoviste si prece volime podle moznosti snusky,vcelstva selektujem podle medneho vynosu,kocovnik prisune na jare k repce a ne do lesa opylovat sasanky.Opylovaci cinnost vcely je nezpochybnitelna,lec za soucasneho stavu je to jenom reklamni slogan,ktery zemedelce nevzrusuje.Vtipne ho prehrali na MZe a maji po problemu s uhradou nejakeho opylovani.

Ještě jednou dobrý večer,
pokud Vím, neřekl jsem že je nejvhodnější opylení včelou. Je pravda, že je
čím dál více pro opylení používán čmelák, který zejména (nejen) u jahodníku
udělá lepší(pečlivější) práci a za nižších teplot než včela.(předesílám není
to náš čmelák, je to zase jen introdukovaný druh).
Je pravda, že je naše republika převčelena a zejména drobní včelaři, kteří
si svých včelstev dostatečně nehledí(nemyslím to obecně na všechny)znamenají
zdravotní riziko.
Pokud jde o výzkumy, viděl jsem již mnoho výsledků takzvaných výzkumů. Je
pravdou, že vždy záleží na zadání a podmínkách výzkumu. Není problém zadat
výzkum tak, aby vyšel v prospěch zadavatele.
Stejné je to i se statistikami.
Pokud se díváte dostatečně pozorně kolem sebe, tak nepotřebujete výzkumy a
zorientujete se také - dříve se tomu říkalo tuším "zdravý selský rozum".
Je pravdou, že existuje již mnoho odrůd, kde je cizosprašnost na tak vysoké
úrovni, že sama o sobě zajišťuje velmi slušný výnos. Uplynulý rok však
potvrdil, že bez pomoci hmyzu (neříkám včel) není úroda tak kvalitní, jako
kdyby byl porost hmyzem opylen.
Možná se Vám zdá můj pohled naivní, ale já si za ním stojím a rád se pod něj
podepíši.
Příjemný večer
Petr Boleloucký


2011/1/21 gp <e-mail/=/nezadan>

> Petr Bobleloucký:
> Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
>
> Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
> většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
>
> .......
> Směr o kterém píšete je z doby někde před 30-40ti lety. Nynější zemědělství
> má již takové osivo a materiál, který je přímo šlechtěn na dobrou
> samoopylovací vlastnost. Dost se to zemědělcům daří a podle všeho tomu i
> tak je nepotřebují včely a včelaře.
>
> Můžete mi tedy napsat, která současná odborná práce a jaký odborný tým
> přímo zkoumá tu vyšší opylovací schopnost včely medonosné na té které
> kultuře oproti neopylovaným? A jaký podíl má včela na opylení entomofilních
> rostlin mezi ostatními opylovači? Protože opisovat není moc odborné a zatím
> se tak od dob kolem r. 1960 děje.
>
> Bohužel jsem se i totiž setkal s převážným postojem zemědělců, kteří nevidí
> ten prospěch z opylování včelou. Vidí mimojiné včely jako významného
> roznašeče virových chorob rostlin, problém při komunikaci s chovateli
> včelstev, problém veterinární, kdy není možné tedy přisunout včely když je
> mor atp. Proto se třeba na JM kolem Bílovic tč. rozmáhalo opylování
> broskvoní osazenstvy dovezených čmeláků z Holandska a s tím jako argument,
> že nepotřebujeme kočovníky se včelstvy. Snad proto ani nekočuji, protože
> přesvědčovat zemědělce, když ani nemám tu odbornou práci kde je to na jeho
> současném osivu dokázáno je NAJIVITA. A promiňte bez argumentů se takového
> básnění účastnit nehodlám. _gp_
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Petr Bobleloucký:
Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.

Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.

........
Směr o kterém píšete je z doby někde před 30-40ti lety. Nynější zemědělství má již takové osivo a materiál, který je přímo šlechtěn na dobrou samoopylovací vlastnost. Dost se to zemědělcům daří a podle všeho tomu i tak je nepotřebují včely a včelaře.

Můžete mi tedy napsat, která současná odborná práce a jaký odborný tým přímo zkoumá tu vyšší opylovací schopnost včely medonosné na té které kultuře oproti neopylovaným? A jaký podíl má včela na opylení entomofilních rostlin mezi ostatními opylovači? Protože opisovat není moc odborné a zatím se tak od dob kolem r. 1960 děje.

Bohužel jsem se i totiž setkal s převážným postojem zemědělců, kteří nevidí ten prospěch z opylování včelou. Vidí mimojiné včely jako významného roznašeče virových chorob rostlin, problém při komunikaci s chovateli včelstev, problém veterinární, kdy není možné tedy přisunout včely když je mor atp. Proto se třeba na JM kolem Bílovic tč. rozmáhalo opylování broskvoní osazenstvy dovezených čmeláků z Holandska a s tím jako argument, že nepotřebujeme kočovníky se včelstvy. Snad proto ani nekočuji, protože přesvědčovat zemědělce, když ani nemám tu odbornou práci kde je to na jeho současném osivu dokázáno je NAJIVITA. A promiňte bez argumentů se takového básnění účastnit nehodlám. _gp_

Ještě dodatek, k opylení dochází samozřejmě i při samosprašnosti, ale na
částečné opylení(bez toho to prostě nejde) postačí vítr a gravitace, - jen
pro vyjasnění pojmů - takže opylena musí být i samosprašná odrůda.

2011/1/21 Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>

> Dobrý večer,
> dovolím si jako magistersky vystudovaný zahradník a člověk, který se v
> oboru pohybuje takřka od "plenek"hrubě nesouhlasit s tímto postojem, je sice
> pravda, že samosprašné odrůdy jsou schopny plodit i bez opylení
> hmyzem(cíleně neuvádím včely), ale po opylení dávají plody mnohem
> vyrovnanější a kvalitnější, v každé fundované knize o ovoci či polních
> plodinách najdete doporučení, které určuje počet včelstev, které je vhodné
> pro vyšší výnos a lepší kvalitu k porostu přisunout.
> Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
> Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
> většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
> Petr Boleloucký
>
> 2011/1/21 <e-mail/=/nezadan>
>
> Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
>> vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
>> o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
>> horními 10 000 považováni za normální lidi.
>>
>> b.
>>
>
>
>
> --
> Ing. Petr Boleloucký
> 777840488, 737267011
> boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>


--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Dobrý večer,
dovolím si jako magistersky vystudovaný zahradník a člověk, který se v oboru
pohybuje takřka od "plenek"hrubě nesouhlasit s tímto postojem, je sice
pravda, že samosprašné odrůdy jsou schopny plodit i bez opylení
hmyzem(cíleně neuvádím včely), ale po opylení dávají plody mnohem
vyrovnanější a kvalitnější, v každé fundované knize o ovoci či polních
plodinách najdete doporučení, které určuje počet včelstev, které je vhodné
pro vyšší výnos a lepší kvalitu k porostu přisunout.
Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
Petr Boleloucký

2011/1/21 <e-mail/=/nezadan>

> Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
> vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
> o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
> horními 10 000 považováni za normální lidi.
>
> b.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Holt víme kulové co je hlad.

http://www.novinky.cz/ekonomika/223051-vedci-apeluji-na-lidi-aby-zacali-jist-hmyz-a-cervy.html

Mimochodem na Einsteina se také svádí následující vysvětlení teorie relativity. Tak v krátkosti pro lepší pochopení. Cituji: "Pane, když vám váš kolega strčí nos do řiti, tak vy budete mít nos v řiti, váš kolega bude mít nos v řiti, ale vy na tom budete relativně lépe". Na známé lidi se svádí ledaco.
JK

"Prostě nikdo nepochybuje o tom, že včelky jsou v přírodě užitečné, ale kdyby k tomu nedávaly med, patřily by mezi běžný zajímavý hmyzí druh, člevěk by se o ně nijak zvl. nezajímal a díky tomu by neměly žádné nebo větší zdravotní problémy a určitě by jim bylo líp!!!! Zdraví R. Stonjek"
_________________________

Bylo by jim líp, jen by jich převážné množství vůbec nebylo naživu. Zvláštní. :o)

Jsem rád, že také někdo jiný se nebojí vyjádřit svůj názor nahony vzdálený tomu oficiálnímu a požehnanému. To že čelní představitelé Svazu blábolí nesmysly není nic nového, stačí ten nesmysl o Einsteinovi a hladomoru během několika let. Nevadí jim, že na to, že tuto větu pronesl jistě geniální matematik není nejmenší důkaz, nevadí jim, že strategické potraviny pro výživu lidstva nejsou na opylování vůbec závislé, nevadí jim, že včela medonosná před 300 lety nebyla zdaleka ani na polovině zeměkoule atd. Já osobně bych chtěl mít v Čechách tak zničenou přírodu jako např v severských státech, kde je včelek na km2 asi tak 20 - 30 x méně. Prostě nikdo nepochybuje o tom, že včelky jsou v přírodě užitečné, ale kdyby k tomu nedávaly med, patřily by mezi běžný zajímavý hmyzí druh, člevěk by se o ně nijak zvl. nezajímal a díky tomu by neměly žádné nebo větší zdravotní problémy a určitě by jim bylo líp!!!! Zdraví R. Stonjek

Za prvé skutečně divoká příroda je u nás v republice pouze na pár desítkách či stovkách hektarů. Všechno ostatní je pěstěná příroda či příroda pár let ponechaná svému osudu a tak zdivočelá a přerostlá.
Jinak si myslím že většina těch, co tvrdí, že bez včel by tady byla poušť by sotva na přírodě poznala, kde včely chybí a kde ne.
Spousta rostlin se rozmnožuje vegetativně či je větrosprašná a tudíž na opylování včelami není vůbec závislá. Spousta rostlin je sice opylována hmyzem, ale rozmnožování semeny má kombinováno s rozmnožováním vegetativním. Semeny se třeba rozmnožuje tehdy, pokud se šíří na nová stanoviště, na stávajících se udržuje a rozmnožuje vegetativně, tam by se nedostatek opylovačů projevil až za desetiletí postupným úbytkem stanovišť. Jen málo rostlin je čistě závislých na rozmnožování semeny. Nejcitlivější by asi byly jednoleté či dvouleté čistě semeny se rozmnožující hmyzosprašné rostliny....
A to jen za předpokladu, že by na místě neexistovali další opylovači, čmeláci, mouchy, brouci....

Globus Plzeň od 21.1 do 27.1.2011 cukr krystal 11.90Kč ,krupice12.90Kč. Doba použitelnosti do 10. měsíc 2013.

Kdepak jsi přišel k tomu blábolu!!!!!
Samosprašnost neznamená bez opylení. Ale znamená to , že k opylení není potřeba jiná odrůda. Avšak i u těchto odrůd, přítomnost jiných odrůd v sadu, zvyšuje kvalitu a množství sklizně.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely Re: Sklarna
> Datum: 21.1.2011 10:37:26
> ----------------------------------------
> Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
> vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
> o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
> horními 10 000 považováni za normální lidi.
>
> b.
>
>
>

Myslím ovšem, že i těm normálním lidem by se bez "divoké" přírody nežilo
obzvlášť dobře. Nehledě na to, že i v přírodě - a to hlavně v ní - "všechno
souvisí se vším"...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: e-mail/=/nezadan
Sent: Friday, January 21, 2011 10:37 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Včely Re: Sklarna

Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
horními 10 000 považováni za normální lidi.

b.

Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně horními 10 000 považováni za normální lidi.

b.

na www.vcelarstvi.cz
konkrétně na
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=matky

Mám jeden dotaz kde najdu na internetu seznam včelařu kteří maji uznaný šlechtitelský chov. děkuji.

Ano, díky. Jsu tak zabranej do včelek, že jsem se o "úředničinu" moc nezajímal, ale je to taky třeba všechno vědět. Zdenek

"Loni jsem si na svou vlastní "kůži" ověřil, že bez včel to na našich zahradách zatím nejde (pokud tam teda nepěstujeme jen tůje). Na jaře 2010 u nás pršelo a pršelo. A co se nestalo? Ovoce nikdo v okolí neměl. Jen na stromech v těsném sousedství včelína na podzim bylo. Divné že? Včely zřejmě stihly v tom špatném počasí opylit jen ty nejbližší stromy. To nemám z knih, to je z vlastního pozorování. Jak by to vypadalo bez včel tedy mám vyzkoušeno a dovolím si to tvrdit i nadále. "

Jenže jsi zapomněl na to, že i další, dá se říct alternativní opylovači, čmeláci, mouchy, brouci nemohli loni v takovém počasí létat a opylovat. Stejně tak jako pyl nemohl být přenesen větrem nebo nemohlo dojít k samoopylení.
Ostatně u nás na severní Moravě taky v květnu pršelo a nemůžu říct, že u nás na zahradě nic neplodilo. A nebylo to podle toho, jak byly ty stromy blízko včel. Úroda byla u nás cca poloviční.

Jirka:
A co se nestalo? Ovoce nikdo v okolí neměl. Jen na stromech v těsném sousedství včelína na podzim bylo. Divné že? Včely zřejmě stihly v tom špatném počasí opylit jen ty nejbližší stromy. To nemám z knih, to je z vlastního pozorování. Jak by to vypadalo bez včel tedy mám vyzkoušeno a dovolím si to tvrdit i nadále.
----------
No a to je taskvělá situace po které tady většina stýská a závidí příjmy včelařům v zahraničí - zemědělci ajiní jim platí za opylování.
Takže milí zahrádkáři si pořídí včely, nebo zaplatí včelřům za přísuv včelstev a je to vyřešné. A bez dotací.

Dokud bude stát platit zavčelení, tak si polovina majitelů zahrádek bude stěžovat, že je včely obtěžují u bazenu.
A až je tammít nebudou, tak se situace vyajsní - zda josu potřeba, či ne.
No a pak se to vyřeší. Ono to ostatně nebude tak dlouho. Pokud je známo, tak dotace na letošní rok nebude příliš nad 30Kč.

A uvidí se. Stačí to jen vyzkoušet.

Karel

Jirka:

Zbylá místa budou bez včel. Med bude. Opylení v místech bez včelstev ale nebude dostatečné.

Karel:

To je tak, když člověk začne věřit vlastní reklamě.
:-)
Místo aby se podíval na fakta a čísla nezaujatě.

-------------------------------------------

Právě to, jak se "fakta" uvádějí jsem se snažil popsat. Pokud se něco zprůměruje a porovná s něčím jiným, tak je to téměř k ničemu.
Loni jsem si na svou vlastní "kůži" ověřil, že bez včel to na našich zahradách zatím nejde (pokud tam teda nepěstujeme jen tůje). Na jaře 2010 u nás pršelo a pršelo. A co se nestalo? Ovoce nikdo v okolí neměl. Jen na stromech v těsném sousedství včelína na podzim bylo. Divné že? Včely zřejmě stihly v tom špatném počasí opylit jen ty nejbližší stromy. To nemám z knih, to je z vlastního pozorování. Jak by to vypadalo bez včel tedy mám vyzkoušeno a dovolím si to tvrdit i nadále.