Včelařská konference

_gp_ napsal:

>Chemie je jeden ze základu bytí. Jaký rozdíl je mezi odolným a neodolným včelstvem? Takový jako mezi léčeným a neléčeným? I imunita je chemie jestli se nemýlím. _gp_
....................

Ahoj Gustve,
předpokládám, že necheš říct, žes nepochopil podstatu toho, co jsem napsal.

Odolné včelstvo se od odolného pozná zřejmě tak, že buď ho roztoči nezdolají vůbec (to by měl být zřejmě logický cíl včelařů), nebo alespoň odolává tlaku roztočů déle (či částečně).

Jestli je to genetika, nebo chemie, nebo vlatně fyzika u odolných včelstev, pro pochopení nesmyslnosti našeho systému přístupu k roztoči je podlě mě podružné.

Radek Krušina

Radek Krušina:
U nás nejen že absolutní většina včelařů nechce poznat, jak mají odolné včely, ale ještě hází klacky pod nohy těm, kteří by to rádi poznali.
Označují je za škůdce, protože ohrožují jejich pečlivě chemicky rádoby od roztočů zbavená neodolná včelstva.
.........
Chemie je jeden ze základu bytí. Jaký rozdíl je mezi odolným a neodolným včelstvem? Takový jako mezi léčeným a neléčeným? I imunita je chemie jestli se nemýlím. _gp_

Kapoun (212.96.187.90) --- 27. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012)

O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Zkuste zprávy z podzimní pražské konference na webu PSNV.
Jiří

Kapoun napsal:

>O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně.
>Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo.
................

Nejsem zasvěcený o nic víc než všichni, kteří čtou Moderního včelaře. Zasvěcenější jsou ti, kteří byli na podzim v Praze na včelařské konferenci, kde dotyčný předával své zkušenosti.

Princip je ale jednoduchý.
Po opuštění cesty testování chemického boje proti roztoči pan Kefuss zahájil cestu hledání včel odolných proti roztoči.
Svá včelstva přestal léčit.
To, co přežilo, dále rozmnožuje a sleduje.
Vybírá nejodolnější k dalšímu chovu.
Říká tomu Bond testy - "žít a nechat zemřít"
Více viz moderní včelař, popřípadě internet.

RK

O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo.

Kapoun (212.96.187.90) --- 27. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002)
Ano, já patřím k nim. Myslím si totiž, že pracovníci SVS jsou dost fundovaní na to, aby vyhlašovali veterinární opatření a žádali jejich dodržování. A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky. ...
Vážení, děláme to pro sebe. Pokud by se jakákoliv nákaza nešířila mimo místo daného včelaře, tak ať si každý dělá co chce.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jasně, v podstatě když to někomu pomůže, nebo si to myslí, tak ostatně proč ne ... Nějaké číslo to dá ... Nicméně: odevzdáte směsný vzorek, který nic neříká o situaci v jednotlivých včelstvech. Vrátí se Vám počty roztočů, které to opět neříkají, navíc je to jen počet, nikdo neví, co je to za roztoče, protože během toho měsíce bylo oteplení a v nástavkovch úlech bylo dost živo a mohli tam napadat i roztoči zapadlí kamsi po podzimní chemické válce ... Takže vlastně: co z těch čísel víme? Když si to spočítám sám, mám evidenci za každé včelstvo, včetně přesné doby a počasí ...
A ještě jedna věc: když padalo více mrtvolek, udělal jsem si zkusmo jejich smyv ... No a samozřejmě tam byli také roztoči, ti se ale do spadu v měli vůbec nedostali ... Takže ...?
Navíc - a to je zajímavé: v lednu jsem v měli viděl roztoče podstatně světlejší, nikoli však úplně světlé. Předpokládám, že to byly uhynvší nedovyvinuté samičky ... jakou má jejich spad výpovědní hodnotu? To bych se rád zeptal zkušenějších...:-)
Jiří

No to já počítám roztoče v odevzdávané měli vždycky. Lépe řečeno počítám je při odběru měli ze včelstva. Při 20 včelstvech se to v pohodě dá a je dobré vědět, že těch 50 roztočů je z konkrétní včelstva, v průměru by se to ztratilo a výsledek by byl negativní. Tak vím, co můžu čekat a na to včelstvo se zaměřit.
Taky si myslím, že to děláme pro sebe, a že by si každý ty počty roztočů mohl ohlídat sám. Otázkou je co by se stalo s léčením. Na druhou stranu mi příjde trapné dělat plošné ošetření na jaře, když vím, že v měli jsem měl 0 roztočů. Po tom roce úhynů tady zavládla hysterie a léčilo se ostošet už na jaře mluvili o plošném podzimním Gabonu apod. Ve světle výsledků Kefusse je to docela úsměvné.

Kapoun napsal:

>"Samozřejmě tady budou lidi, co budou tvrdit, že to má význam. Bohužel už nevysvětlí jaký.
>Možná, aby se včelaři v zimě nenudili a laboratoře měli co dělat. Karel"
>Ano, já patřím k nim. Myslím si totiž, že pracovníci SVS jsou dost fundovaní na to, aby vyhlašovali veterinární opatření a žádali jejich dodržování. A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky.
>Po celou dobu co se ošetřuje proti kleštíkovi jsem pouze 3x aerosoloval (jinak fumigoval), používal v létě Formidol, nepočítal roztoče v odevzdávané měli, a nikdy jsem neměl počet roztočů přes 3.
>Vážení, děláme to pro sebe. Pokud by se jakákoliv nákaza nešířila mimo místo daného včelaře, tak ať si každý dělá co chce.
................

Ano, děláme to pro sebe.
Šlechtíme roztoče, a o odolnost včel se (téměř) nikdo nezajímá.

U nás se při 50 roztočch ve včelstvu na jaře NAŘIZUUJE chemická válka, protože hrozí, že včelstva, která tu chováme, jinak padnou i přes těch cca 6 chemických bitev, která s roztoči během roku mnohde vedeme.
Oproti tomu Kefuss ve Francii má problém, že nemá dostatek roztočů na otestování odolnosti svých včelstev.
Neví, která má vyřadit, protože když není dostatek roztočů, odolnost včelstev se tak neprojeví.
U nás nejen že absolutní většina včelařů nechce poznat, jak mají odolné včely, ale ještě hází klacky pod nohy těm, kteří by to rádi poznali.
Označují je za škůdce, protože ohrožují jejich pečlivě chemicky rádoby od roztočů zbavená neodolná včelstva.

Jakou to má logiku?

Dobře nám tak, když nám to nevadí, náš skanzen nám tu určitě nikdo záviděl nebude. :)

Radek Krušina

"Samozřejmě tady budou lidi, co budou tvrdit, že to má význam. Bohužel už nevysvětlí jaký.
Možná, aby se včelaři v zimě nenudili a laboratoře měli co dělat. Karel"
Ano, já patřím k nim. Myslím si totiž, že pracovníci SVS jsou dost fundovaní na to, aby vyhlašovali veterinární opatření a žádali jejich dodržování. A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky.
Po celou dobu co se ošetřuje proti kleštíkovi jsem pouze 3x aerosoloval (jinak fumigoval), používal v létě Formidol, nepočítal roztoče v odevzdávané měli, a nikdy jsem neměl počet roztočů přes 3.
Vážení, děláme to pro sebe. Pokud by se jakákoliv nákaza nešířila mimo místo daného včelaře, tak ať si každý dělá co chce.

Rejsek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: m?l - rozkousan? v?ely
> Datum: 26.1.2011 22:37:07
> ----------------------------------------
> V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely,
> takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená
> očka. Poraďte co to může být.
> Pavel K
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr S. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pastovac? za??zen?
> Datum: 27.1.2011 07:43:00
> ----------------------------------------
> Přátelé mohl by mi někdo poradit. Potřeboval bych pastovací zařízení tak
> na 150-200 kg medu. Vím že to je o nerez nádobě, pohonu a hlavně
> převodovce. Manuálně v tomto směru moc zručný nejsem takže bych Vás chtěl
> požádat o Vaše typy a zkušenosti s těmito zařízeními. Docela se mi líbilo
> zařízení od Havlíčkové borové ake to jen na 80 l tj. 120 kg.
> Dík Petr S.
>
>
>

Ještě asi bude nějaké rozlišení mezi myšicemi a myšima. Myšice žijí v lesích a v křovinách, umí šplhat a živí se hodně hmyzem. Je pro ně přirozené vylézt po úlu nahoru a udělat si na zimu hnízdo třeba úplně nahoře v strůpku. Myši by měly být spíš býložravé, žijí spíš u země nebo v zemi v norách, šplhají nerady a do úlu by tam měly spíš jen "docházet" za včelami.

Moje zkušenosti jsou takové, že největší tlak hlodavců je na podzim před napadnutím první silné sněhové pokrývky, kdy jsou zřejmě přebyteční hlodavci vyháněni z nor, aby si vyhrabali na zimu svou noru nebo našli své zimoviště. Po napadnutí sněhu zřejmě ti, co to nestihnou, pohynou a ostatní se až do jara drží výhradně ve svých norách, takže do úlů nelezou. To platí pro úly umístěné venku, kolem kterých je holá plocha. Ve včelíně nebo pokud je v blízkosti úlů nějaké harampádí nebo hromada něčeho nebo i ten včelín, tam "přebytek" hlodavců zůstává přes celou zimu a přes celou zimu tak mohou do úlů hlodavci nalézt a udělat tam paseku.

Co se týká plástů, hlodavci se mohou utlouct po pylu. Pokud je v úlu neobsazený včelami nebo i v bedně plást s větším množstvím pylu, zřejmě ho cítí a prohryžou se k němu. Přirozeně plásty s medem nebo jen plásty od medu dokáží požrat taky. Starší plásty s množstvím košilek zřejmě taky považují za potravu a dokážou je požrat.

Přátelé mohl by mi někdo poradit. Potřeboval bych pastovací zařízení tak na 150-200 kg medu. Vím že to je o nerez nádobě, pohonu a hlavně převodovce. Manuálně v tomto směru moc zručný nejsem takže bych Vás chtěl požádat o Vaše typy a zkušenosti s těmito zařízeními. Docela se mi líbilo zařízení od Havlíčkové borové ake to jen na 80 l tj. 120 kg.
Dík Petr S.

Vlastní zkušenosti: - myš se vám dostane do úlu většinou, když pozdě dáte do česna mřížku nebo klín.
Začne rozkousávat plásty (je bíložravec) a tahat si do podmetu listí a trávu jako hnízdo. Když nemusí, tak z úlu nevylézá. Jak se naučí na konkrétní úl, tak jedině chytit, dokáže vykousat i v plastové krytce očka díru cca 2cm, aby se tam (nebo ven) dostala. Mám vysoké podmety, tak jsem vždy řešil pastičkou. Nutno řešit rychle. Mě tam začla většinou řádit tak v půlce listopadu a pokud jsem to do měsíce nevyřešil (po měsíci je na dně cca 5 cm vrstva vosku a třísek z rámků a plný podmet listí), včelstvo na jaře padlo (v úlu zbyla pouze plástová "koule", kde sedělo včelstvo). Je zajimavé, že se mi po dvakrát za sebou stalo, že jsem ji začátkem prosince chytil do pastičky (spolehlivě mi funguje vlašský ořech), říkám si dobrý a na vánoce, při čištění podložek na sběr měly, jsem zjistil, že v tom samém úlu (z cca 30) je druhá myš (chycena do pastičky, ale včelstvo nezachráněno).
S rejskem je to jiné. Ten mi do úlu většinou leze jen v noci. Jakmile zjistím, že jsou na dně rozkousané včely, zkontroluji mřížku v česně (stačí u trochu roztažené dráty (té mršce snad stačí 6 mm)) a uzavřu očka.
Na něj se ale nezlobím, ten takovou paseku jako myš nenadělá.

Sibiřské včely se pro naše zeměpisné šířky a podmínky nehodí. Dlouholetým výběrem a chovem v sibiřských mrazech získala ta včela specifické genové vybavení, které jí usnadňuje přežití v krutých sibiřských mrazech a umožňuje i za nízkých teplot sbírat skladinu a vytvářet zásoby. Jenže za to byla zaplacena určitá cena. Například zatímco běžná včela získává energii pro létání a pro výrobu tepla v úlech z cukrů, sibiřská včela byla nucena v mrazech využívat koncentrovanější zdroje energie, našla je v pryskyřici tekoucí z jehličnatých stromů a potom zejména v surové ropě, která vyvěrala na povrch na sibiřských naftových polích. A později si navykla i využívat už zpracované petrochemické výrobky. Umí létat na naftu, na minerální oleje, motorové, převodové i jiné, benzín jí moc nejede a LPG už vůbec ne.
Podobné to je i s tolikrát vychvalovaným snášením medu za mrazů. Sibiřská včela to umí, to je pravda, jenže jak to ve skutečnosti dělá? Dostatek tepelné energie z ropy jí totiž umožňuje i za sibiřských mrazů vybraný medonosný strom působením množství jedinců včel jako roje vyhřát na vegetační teplotu, přimět tak k velice rychlému rašení a mízu, které potom proudí z kořenového systému do kmene a větví vysát a i bez mšic přeměnit na medovicový med. Vysátý strom pak roj opouští a stěhuje se na jiný, který pátračky už předtím vytypovaly.
Med ze sibiřských včel je bohužel velice silně cítit, podle toho, co tyto včely používají jako zdroj energie. Pokud to je někde v hlubokých jehličnatých lesích, med sibiřských včel je cítit silně po terpentýnu, pokud to je v blízkosti civilizace, po ropných výrobcích, naftě, olejích a podobně. Sibiřské včely velice snadno tyto látky po čichu nalézají a hromadně tak obtěžují například obsluhu a zákazníky benzínek, zaměstnance firem zpracovávajích nebo přepravujících ropu a dokonce i jednotlivé řidiče automobilů s netěsnící palivovou nádrží či ukapujícícm olejem z motoru nebo převodovky. Obyvatelé Sibiře jsou zřejmě na sibiřský med zvyklí, bohužel čeští zákazníci med s odérem terpentýnu nebo ropných výrobků považují za pančovaný nebo porušený a nekupují ho.
Taky ona zdánlivě vítaná schopnost sibiřské včely snášet med i v zimě v mrazech je po bližším zkoumání problémová. Co možná snese limba na Sibiři, český strom nesnese. Probuzení spícího stromu i v našich mírných mrazech do plné vegetace, následně vysátí mízy a potom jeho opuštění včelami a jeho vychladnutí do okolních zimních teplot naše stromy až na výjimky většinou nepřežijí. Včelař chovající sibiřské včely se tak ocitá pod silným tlakem majitelů okolních lesů, který v současné době zpravidla vede k vystěhování takových včel někde jinde. Doba socialistická, kdy se působení těchto včel dalo krýt likvidačním působením průmyslových exhalací, dávno minula....

Takže dobře radím, sibiřské včely raději nekupujte. Likvidují naše lesy a jejich med u nás neprodáte. Kupujte ty naše, místní , vyšlechtěné na naše podmínky.

A jak ten trus vypadá? Takto?
http://www.youtube.com/watch?v=NrHg4pdquOo
Pokud ano, tak je to spíš rejsek, ten proleze i zavřeným česnovým klínem, viděl jsem to na vlastní oči. A Zatím mám pocit, že si jen dole v podmetu chroupe mrtvolky a včely "asi" neruší/nedemoluje.

Ano ano, včela sibiřská nanosí spoustu sněhovice a krajem roku i ledovici. Škoda jen, že ji "svět neviděl". Podobně, jako s tou jitrnicí.

Zdravím. Potřebuji poradit. Když jsem sbíral měl na vzorky nebyl tam snad ani jeden roztoč. Po týdnu jsem našel na podložce asi 15 roztočů. CO MÁM DĚLAT??? Děkuji.
---------------

Máš kliku, že jsi je neodevzdal do vzorku.

Předpokládám, že jsi měl odebral před oteplením, a to byla klika.
Protože není problém, aby v buňkách, na loučkách a možná i na včelách zůstalo přes 50 roztočů.
A pak se včeličky rozlezou, roztoči spadnou a veškerý zimní sběr měli je na nic.
Protože ten se začal dělat v dobách, kdy bylo třeba zjstit, kam až se nám roztoč dostal - tedy v dávných dobách kdy ještě nebyl všude.
Vypovídající hodnota těch vzorků je nulová. Důležité je sledovat spad po léčení - to řekne jak napadené šlo včelstvo do zimy, spad po druhém ukáže účinnost léčení a pak je důležité vědět co se děje v létě.

Samozřejmě tady budou lidi, co budou tvrdit, že to má význam. Bohužel už nevysvětlí jaký.
Možná, aby se včelaři v zimě nenudili a laboratoře měli co dělat.

Karel

Při odběru měli jsem dnes zjistil ve dvou úlech přítomnost myší - na podložce byl jejich trus. Úly jsou nástavkové, česno je zúžené klínem. Je však možné, že klín byl vložen pozdě. Prosím poraďte, jak se myší nejlépe zbavit.

Do podmetu vložte kartón 15 x 15 cm, kúpte lepidlo na odstraňovanie škodcov, sprvte ním na kartóne kruh v priem,er 14 cm široký asi 10-15 mm a do stredu návnadu, pre myšovité aj suchý chlieb, hmyzožarce piskorov -rejskov kúsok salámy. Anton

Myš očkem proleze jako nic. Zalígrovat mříží očka. Myš vyleze klidně i po
stěně paneláku do 5 patra.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2011 10:36 PM
Subject: měl - rozkousané včely


V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely,
takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená
očka. Poraďte co to může být.
Pavel K

mršky si hrají na schovávanou...
Teď už nic. Čekat na rozsudek od počtářů roztočů.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Janusz" <JanuszL/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2011 9:58 PM
Subject: Re: Mel


Zdravím. Potřebiji poradit. Když jsem sbíral měl na vzorky nebyl tam snad
ani jeden roztoč. Po týdnu jsem našel na podložce asi 15 roztočů. CO MÁM
DĚLAT??? Děkuji.

Marku, oni si z Vás dělají legraci. Protože nevím, jestli si i Vy děláte legraci nebo jste jen dostal mylnou informaci, dovoluji si Vás informovat jak to je. Před časem skutečně vyšel ve Včelařství článek o sibiřských včelách. Jednalo se o humornou povídku, byla velmi vtipná a mně osobnšě se velmi líbila. Žádné sibiřské včely těchto vlastností samozřejmě (a bohužel) neexistují. Pokud jste z Jižní Moravy a chcete opravdu začít včelařit, ozvěte se mi přímo mailem na holy.vcelar(-)seznam.cz

M. Holý, jednatel JM KKV

Jedině tak ve vyhřívaném skleníku plným kvetoucích rostlin.
Možná tak u atomové elektrárny s využitím zbytkového tepla.
Pavel


----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2011 4:16 PM
Subject: Re: Sibirske vcely


Buďto má celý rok prvního dubna Váš známý včelař, nebo Vy... :-D.
Petr

-----Původní zpráva-----
From: M. Kakrda
Sent: Wednesday, January 26, 2011 3:55 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Sibirske vcely

Dobry den,
chtel bych v letosnim roce zacit vcelarit. Znamy vcelar mi poradil, ze
nejlepsi druh jsou Sibirske vcely, ktere letaji a nosi med i v zime. Prosim
poradte chovnou stanici, kde se daji ziskat.
Dekuji.
Marek

V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely, takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená očka. Poraďte co to může být.
Pavel K

Marku,vezmi znameho vcelare a vyrazte na Kromeriz,staci,kdyz se budete hlasite vyptavat po vcelach,ktere nosi med v zime,lidi uz Vas nasmeruji spravne.Pozor,sibiranky bodaji i pres usanku.

Zdravím. Potřebiji poradit. Když jsem sbíral měl na vzorky nebyl tam snad ani jeden roztoč. Po týdnu jsem našel na podložce asi 15 roztočů. CO MÁM DĚLAT??? Děkuji.

V Moskvě, teď se jiím tam právě rojily.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. Kakrda <M.Kakrda/=/Seznam.cz>
> Předmět: Sibirske vcely
> Datum: 26.1.2011 15:56:13
> ----------------------------------------
> Dobry den,
> chtel bych v letosnim roce zacit vcelarit. Znamy vcelar mi poradil, ze
> nejlepsi druh jsou Sibirske vcely, ktere letaji a nosi med i v zime. Prosim
> poradte chovnou stanici, kde se daji ziskat.
> Dekuji.
> Marek
>
>
>

Hezký večer,má praxe s myšmi v úlu je taková,že myši tam chodí jen v noci "mlsat".Přes den tam nebývají.Stačí tedy přidělat na česno kus staré mateří mřížky,včela jí proleze a myš ani rejsek ne.Pozor ovšem na díry ve dně úlu,teď se mi stalo,že u úlu se sololitovým dnem si prostě myš vykousala v sololitu díru.V případě sibiřských včel bych byl VELMI OPATRNÝ!Zavlečení jakéhokliv cizího druhu s vidinou laciných velkých zisků vždycky má v dlouhodobém horizontu víc negativ než pozitiv.Takže jednoznačně NE!

Při odběru měli jsem dnes zjistil ve dvou úlech přítomnost myší - na podložce byl jejich trus. Úly jsou nástavkové, česno je zúžené klínem. Je však možné, že klín byl vložen pozdě. Prosím poraďte, jak se myší nejlépe zbavit.

Zdravím příteli,
nevím kde se v současné době tyto včely dají sehnat.
Před časem (asi 2 roky nazpět) vyšel článek o tomto druhu včel v časopise Včelařství. Autor v něm popisoval nadprůměrné výnosy medu, odolnost vůči nemocem. Nevýhodou tohoto plemene je jeho nadprůměrná velikost, takže při opylování často dochází k poškozování květů. Více informací naleznete v již zmiňovaném Včelařství. Přeji hodně úspěchu při včelaření.
Vašek

Buďto má celý rok prvního dubna Váš známý včelař, nebo Vy... :-D.
Petr

-----Původní zpráva-----
From: M. Kakrda
Sent: Wednesday, January 26, 2011 3:55 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Sibirske vcely

Dobry den,
chtel bych v letosnim roce zacit vcelarit. Znamy vcelar mi poradil, ze
nejlepsi druh jsou Sibirske vcely, ktere letaji a nosi med i v zime. Prosim
poradte chovnou stanici, kde se daji ziskat.
Dekuji.
Marek

Dobry den,
chtel bych v letosnim roce zacit vcelarit. Znamy vcelar mi poradil, ze nejlepsi druh jsou Sibirske vcely, ktere letaji a nosi med i v zime. Prosim poradte chovnou stanici, kde se daji ziskat.
Dekuji.
Marek

dakujem vsetkym,najma p.turcanimu,odtrhnutie od drotika bolo to coho som sa najviac obaval,takze pockam do jari..Zdenek,presne tak,podmienka je medomet do ktoreho sa vojdu vysoke aj nizke,idealny je zvratny..Gusto

"Já bych se hlavně domluvil s tím, komu mám měl odevzdávat. Ten to taky potom bude řešit. Určitě poradí. Asi ale nařídí jarní léčení. "

Podstatné už bylo uděláno. A sice podzimní léčení. Předpokládejme, že bylo uděláno dobře.

To, že po léčení nebyla vyčištěna dna a nebyly tam vloženy podložky akorát znemožnilo rozhodnout, jestli roztoče ještě dorazit na jaře nebo jestli to podle spadlých roztočů v odevzdaném vzorku není třeba. Z hlediska nákazové situce snadno napravitelná prkotina, prostě se to na jaře udělá.
Jenom to nesmí důležití hlupáci rozmazat.....
Pokud takoví v místní ZO nejsou, doporučuji se místní ZO svěřit, ať rozhodne. Aspoň si přímo na místě vyjasníte to, kdo komu co neřekl, kdo zavinil, že podmet po léčení nebyl vyčištěn a nebyly tam podložky.
Pokud jsou, doporučuji měl vybrat a přebrat tak, aby v měli zůstali tak 3 - 4 roztoči na včelstvo a normálně odevzdat. Po vyhodnocení vzorků se nařídí už oficiálně to jarní léčení, ať už bylo potřeba nebo nebylo a tím se to uzavře. Případně se může po ZO jarní léčení požadovat, i když ve vzorku byl počet roztočů menší než 3 na včelstvo, aspoň u nás by to tam mělo být.

42x35 to uz je poradny ram! K mezistenam.Z mladicke nerozvaznosti jsem chtel mit taky v lednu hotovo,no s postupem casu jsem prisel na to,ze je nejlepsi (pro moji osobu) zatavovat mezisteny az pred vlozenim do ulu.Zatavuju vzdycky cely nastavek (39x24) a davam ho jako prvni od spodu.

Já bych se hlavně domluvil s tím, komu mám měl odevzdávat. Ten to taky potom bude řešit. Určitě poradí. Asi ale nařídí jarní léčení.
Tonda
>Tak nevi co mam dělat, Samozřejmě v úlech mam spoustu roztočů, protože jsem je po fumigaci nevyčistil a odebírat měl tedy nemá moc smysl. Vymetu tedy alespoň něco a půjdu. Alespoň skušenost do budoucna.

Dodrý systém. Hlavně ta obměna. Jen s tím člověk musí počítat a pořídit so podle toho medomet. :-)
Díky. Zdenek

Chcel by som si dopredu zatavit vacsie mnozstvo medzistien do ramikov,rm 42x35,mam moznost doma ich nahriat na ulovu teplotu a zatavit..ale uskladnit ich mozem hotove len na povale,kde je prakticky vonkajsia teplota..nemate niekto skusenost s takymto postupom?co sa s nimi moze stat?Pokus urobim s par kusmi,ale keby mal niekto skusenost,tak by mi to pomohlo,usetril by som si jarny zhon so zatavovanim tesne pred vkladanim do ulov.Ide o cca 400ks.

Radil by som nechať na pozdejšie, keď už nočné a denné teploty budú primerané. Je dobré si pripraviť rámiky s MS v predstihu, ale odložiť ich do aj nevyhrievanej miestnosti, ale teploty by v nej namali klesať pod nulu. Ms totiž by sa mali zatavovať do výstuhy až po ich dlhodobom zohrievaní (rozložiť na kopy po 10 ks) pri izbovej teplote, musia zväčšiť svoje rozmery, aby sa dostali do rozmerov ako pri ich stavbe včelami. Potom postavené dielo bude skoro dokonalé. Zatavené rámiky jednoznačne na povalu nedávajte, musia byť v izbe!

Raz som ešte pre zimou pripravil 500 rámikov a uložil som ich do voľných nadstavkov na včelnici. Nočné mrazy zapríčinili, že Ms sa vplyvom nízkej teploty zmrštili do takej miery, že prakticky boli odtrhnuté od výstuhy. Musel som ich opravovať a 100 ks som musel zataviť úplne nové MS.
Rozhodnite sa správne. Anton

Máš dvě možnosti, sice mne sežerou tady co maj všechno nalinkovaný...

a) měl se odesila v polovine unora, tak tam na 14 dni strčit podložky a pokud toho bude malo delat hloupeho

b) vymest měl v úle, prosít od včel a roztoče na bílé podložce odstranit ručně. S rizikem že budeš na jaře natírat plod. (na moravě používají sýkorky)

pssst ja nic ja muzikant

V pohodě Petře, buď to u vás pochopi a nebo jsou to mamlasove. Žádný učený z nebe nespadl... jaký je tvuj email???

:-)) jj znam to, ale nejde o mne, ja už to umim, ale o nový lidi. Bydlím u Prahy a věř že tu sehnat jednatele byla úžasná zábava. Na šumavě kde jsem začal včelařit mi pomohly se vším, oddelky a spol. Jak a kdy vložit podložku, jak lečit... Nejde o to aby to delaly za nový, ale jen jim to ukázat. jednou vidět je lepší než 100x čist.
Svým způsobem jde o ně, protože když to udělá špatně, může to pokazit i jim. Mne taky ze začátku nenapadlo, že na přesun včel musí být veterinární potvrzení. Neznáš to nepohlidaji si tě a nechtěný problém je tu.

Tak nevi co mam dělat, Samozřejmě v úlech mam spoustu roztočů, protože jsem je po fumigaci nevyčistil a odebírat měl tedy nemá moc smysl. Vymetu tedy alespoň něco a půjdu. Alespoň skušenost do budoucna.

Madra, čo keby si niekoho požiadal, poprosil. Či čakáš kto sa tebe bude prosiť, či ti môže prísť ukázať odber meliva?
"Dejte mi lidi, já to udelám".

Mno pánové a víte co je nejsmutnější, je to nový včelař, plácá se v tom protože to nikdy nedělal a nikdo mu to neukazal a ani neobjasnil. Kde jsou lidi z jeho ZO???

Když jsem před 5 lety začinal, tak u nas mi alespoň pomahaly, když jsem se zeptal poradily a když jsem požádal ukázaly...(alespon na chalupě u nas doma se na mne vyprdly), ale na schuzich se breči že to chce mladou krev....

Skuste zavolat přímo do Stražiska Tam by neměl být problém

Nejhorší práce s rámky je jejich kompletace a drátkování. Na zatavování mezistěn se vždy těším a nechávám to na dobu krátce před jejich použitím, kdy je teplota již vyšší.

žádný názor? :-)

...42x35 pouzivam ako plodisko,42x17 ako medniky,zapad.slovensko,190 m.nad morom..mriezka na vysokom nadstavku,vymena diela jednorazovo jednym zasahom,5 vysokych plastov pred repkou prevesim cez dva nizke nadstavky,dole ide 5 mdzst,po vyliahnuti plodu tych 5 plastov vytocim a vytavim parnym tavidlom..zvysok roka sa ide uz len na nizke medniky a v plodisku mam polovicu diela vymeneneho..zo vsetkych sposobov obmeny diela pri dadant systeme mi tento najviac vyhovuje..stanovisko pevne,ovocne stromy,repka,nieco agat,slnecnica..

V současné době u LidlA BÍLÁ BARVA S POTRAVINÁŘSKÝM ATESTEM ZA 129Kč.
J.M.
----- Original Message -----
From: "R. Pol?ek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 25, 2011 3:29 PM
Subject: Re: barva na medomet


> "EPROSIN E 25
> Použití: Eprosin E 25, odstín bílý a červenohnědý, se používá jako vrchní
> nátěr k povrchové úpravě potravinářských, pivovarských a vinařských
> zásobníků."
>
> Eprosin E 25 se hodně používal kdysi, protože za komunistů to byla snad
> jediná nátěrová hmota certifikovaná pro styk s potravinami. Jinak to není
> nátěrová barva, ale tmel na nanášení stěrkou, takže na medomety se tak moc
> nehodí. Na velkých potravinářských zásobnících se požaduje minimálně
> několikamilimetrová vrstva, takž tam je nanášení tmelu stěrkou na místě.
> Jedině že by se medomet zároveň vylaminoval skelnou tkaninou. Nebo by se
> mohl ten tmel nouzově rozředit na viskozitu vhodnou na nátěr štětcem
> ředidlem.
> Když použít na medomet epoxidovou nátěrovou hhotu, tak použít třeba
> epoxidový email EPOLEX S 2321, v bílém odstínu atest pro styk s
> potravinami
> tato barva má. www.bal.cz
>

"EPROSIN E 25
Použití: Eprosin E 25, odstín bílý a červenohnědý, se používá jako vrchní nátěr k povrchové úpravě potravinářských, pivovarských a vinařských zásobníků."

Eprosin E 25 se hodně používal kdysi, protože za komunistů to byla snad jediná nátěrová hmota certifikovaná pro styk s potravinami. Jinak to není nátěrová barva, ale tmel na nanášení stěrkou, takže na medomety se tak moc nehodí. Na velkých potravinářských zásobnících se požaduje minimálně několikamilimetrová vrstva, takž tam je nanášení tmelu stěrkou na místě. Jedině že by se medomet zároveň vylaminoval skelnou tkaninou. Nebo by se mohl ten tmel nouzově rozředit na viskozitu vhodnou na nátěr štětcem ředidlem.
Když použít na medomet epoxidovou nátěrovou hhotu, tak použít třeba epoxidový email EPOLEX S 2321, v bílém odstínu atest pro styk s potravinami tato barva má. www.bal.cz

"Pokud dna nebyla vyčištěna nemá smysl měl odevzdávat, protože tam bude kupa roztočů a nařídí vám jarní léčení a to pravděpodobně zbytečně."

Situace je jasná, načalstvo chce měl, načalstvo měl dostane. Když byli tak blbí a povinnost odevzdat měl k vyšetření na varaózu zahrnuli do zákonné povinnosti, takže když něco kiksne, se domluvit nedá, že se měl neodevzdá, tak prostě něco vždy dostanou.
Že z té měli případně potom vyjde nátěr plodu na jaře, je potom už jen bezvýznamná prkotina. Případně dokonce pro včelaře, kteří neplánují v létě blbnout s formidoly a kyselinou mravenčí nebo případně z důvodu likvidovat roztoče rovnoměrně během celého roku a ne jen nárazově 2 - 3 měsíce v roce a po zbytek roku je nechat přemnožovat, je likvidace roztočů na jaře i docela vhodná věc, která zpomalí nárůst počtu roztočů o pár měsíců.

Tak roztoči by nyní v měli pokud možno být neměli. Vymetat dno je také nesmysl, pokud nebylo cca týden až 14 dní po posledním léčení dokonale vyčištěno. Tj. měl má být za 30 dní, po posledním léčení, ale bez spadu z toho léčení, proto je tam ta rezerva 7-14dní. Pokud dna nebyla vyčištěna nemá smysl měl odevzdávat, protože tam bude kupa roztočů a nařídí vám jarní léčení a to pravděpodobně zbytečně.

"Jakou barvou mám na třít medomet."

EPROSIN E 25
Použití: Eprosin E 25, odstín bílý a červenohnědý, se používá jako vrchní nátěr k povrchové úpravě potravinářských, pivovarských a vinařských zásobníků.

Ahoj, nedrátkuji 39*17, mezistěny před nalepením do drážky nahřívám na pokojovou teplotu a pak skladuji ve studené dílně nebo maringotce a to bez problémů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medzisteny
> Datum: 25.1.2011 12:48:11
> ----------------------------------------
> Zdravíčko
> Taky jsem si chtěl kdysi ve svých začátcích nachystat pár mezistěn do
> předu,ale jeden místní včelař mě varoval že se mi zvlní. No ale on drátkuje
> svisle 39x24. Já mám langtroth 15,9 a optimaly 17, všechno drátkovano
> vodorovně a nikdy se mi mezistěny v rámcích nezvlnily ani ty co jsem
> neupotřebil a mám je ve včelíně do příští sezony. Rámky jsou drátkovány
> podle vzoru ing.Čermáka a zataveny trafem. Nezatavuji kolečkem ani
> zakapáváním.Je to podle mne zbytečné blbnutí.Taky hodně záleží jak budete
> hotové rámky sktadovat,jestli budou klasicky zavěšeny za ouška,nebo jestli
> budou na ležato v komínech,jak se skládají po vyrobení,tak to by asi
> neprošlo.
>
>
> ------------------------------------
>
> > Chcel by som si dopredu zatavit vacsie mnozstvo medzistien do ramikov,rm
> > 42x35,mam moznost doma ich nahriat na ulovu teplotu a zatavit..ale
> > uskladnit ich mozem hotove len na povale,kde je prakticky vonkajsia
> > teplota..nemate niekto skusenost s takymto postupom?co sa s nimi moze
> > stat?Pokus urobim s par kusmi,ale keby mal niekto skusenost,tak by mi to
> > pomohlo,usetril by som si jarny zhon so zatavovanim tesne pred vkladanim
> do
> > ulov.Ide o cca 400ks.
>
>
>

Zdravíčko
Taky jsem si chtěl kdysi ve svých začátcích nachystat pár mezistěn do předu,ale jeden místní včelař mě varoval že se mi zvlní. No ale on drátkuje svisle 39x24. Já mám langtroth 15,9 a optimaly 17, všechno drátkovano vodorovně a nikdy se mi mezistěny v rámcích nezvlnily ani ty co jsem neupotřebil a mám je ve včelíně do příští sezony. Rámky jsou drátkovány podle vzoru ing.Čermáka a zataveny trafem. Nezatavuji kolečkem ani zakapáváním.Je to podle mne zbytečné blbnutí.Taky hodně záleží jak budete hotové rámky sktadovat,jestli budou klasicky zavěšeny za ouška,nebo jestli budou na ležato v komínech,jak se skládají po vyrobení,tak to by asi neprošlo.


------------------------------------

> Chcel by som si dopredu zatavit vacsie mnozstvo medzistien do ramikov,rm
> 42x35,mam moznost doma ich nahriat na ulovu teplotu a zatavit..ale
> uskladnit ich mozem hotove len na povale,kde je prakticky vonkajsia
> teplota..nemate niekto skusenost s takymto postupom?co sa s nimi moze
> stat?Pokus urobim s par kusmi,ale keby mal niekto skusenost,tak by mi to
> pomohlo,usetril by som si jarny zhon so zatavovanim tesne pred vkladanim do
> ulov.Ide o cca 400ks.

Já neporadím, ale zeptal bych se v jakých podmínkách s touto RM včelaříte, jestli kombinujete s RM 42x17, nebo 42x17 používáte jako medníky ? S mřížkou nebo bez ??
Díky za odpověď.

Na to platí rčení práce kvapná málo platná. Po zatavení by se teplota již neměla měnit až do upotřebení
pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: g.s. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medzisteny
> Datum: 25.1.2011 12:06:39
> ----------------------------------------
> Chcel by som si dopredu zatavit vacsie mnozstvo medzistien do ramikov,rm
> 42x35,mam moznost doma ich nahriat na ulovu teplotu a zatavit..ale
> uskladnit ich mozem hotove len na povale,kde je prakticky vonkajsia
> teplota..nemate niekto skusenost s takymto postupom?co sa s nimi moze
> stat?Pokus urobim s par kusmi,ale keby mal niekto skusenost,tak by mi to
> pomohlo,usetril by som si jarny zhon so zatavovanim tesne pred vkladanim do
> ulov.Ide o cca 400ks.
>
>
>

Má být všechen.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: M?l
> Datum: 25.1.2011 11:27:07
> ----------------------------------------
> Jde mi jen o to, jestli to musí být všechen spad nebo stačí jen trochu pro
> vyšetření. Abych nebyl za blbce až to přinesu.
>
>
>

Chcel by som si dopredu zatavit vacsie mnozstvo medzistien do ramikov,rm 42x35,mam moznost doma ich nahriat na ulovu teplotu a zatavit..ale uskladnit ich mozem hotove len na povale,kde je prakticky vonkajsia teplota..nemate niekto skusenost s takymto postupom?co sa s nimi moze stat?Pokus urobim s par kusmi,ale keby mal niekto skusenost,tak by mi to pomohlo,usetril by som si jarny zhon so zatavovanim tesne pred vkladanim do ulov.Ide o cca 400ks.

Pokud by tam byly ti 3-4, tak je malá pravděpodobnost.

>Nevidím důvod, proč by s mělí neměl vymést i roztoče. Spíš, pokud podmet nebyl po podzimním léčení čištěný, bude roztočů ve vzorku tolik, že jarní nátěr plodu bude jistý. Což je úplně v pořádku.
Problém by byl, pokud léčení na podzim vůbec neproběhlo, potom ani jeden jarní nátěr plodu nezlikviduje z těch desítek až stovek roztočů ve včelstvu úplně všechny, přežije jich nejspíš dost na masívní pomnožení v létě.

To už je ale jejich problém.

>Kolik včelařů ze ZO čte nařízení KVS, když to nepotřebuje, protože skoro všichni jsou zvyklí, že jim to dobrovolní funkcionáři ty nařízená přežvýkají a informace donesou až do domu. Přirozeně více či méně pozměněné, protože ty informace jdou přes několik lidí.

Má to být všechna měl, která spadne z zimního chumáče za stanovené období, cca měsíc. U vyndávaných podložek není problém. Bez podložek to určitý problém je, protože měl bude pod včelami zhruba uprostřed a na krajích a v rozích budou akorát všelijaké další příměsi, které by ve vzorku jen zhoršovaly spočítání počtu roztočů. Takže vymetat tak trochu přiměřeně.