78681
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníPodrobné zobrazeníPříspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- jkala --- 26. 1. 2004
Re: Co všechno řeší drátkování (4981)
Svůj názor neopírám o poznatky převzaté z literatury, tak to co teď napíši, může být pouze subjektivní a jistě je i neúplné. Je to míněno spíše jako dílčí příspěvek do diskuze. 1. Drátkování jednoznačně definuje umístění mezistěny ve svislém průřezu rámku. Zajišťuje tak optimální vzdálenost budoucích plástových ploch postaveného plástu, tedy i uliček mezi plásty. 2. Drátkování činí rámek s mezistěnou méně zranitelnou při transportu z dílny do úlu. 3. Zpevňuje mezistěnu tím, že ji rozděluje na několik dílčích ploch. Každá z těch dílčích ploch mezistěny je tak ukotvena ve dvou, třech, či čtyřech pevných stranách. Deformace mezistěny úlovou teplotou a hmotností včel se proto mohou projevit pouze samostatně v každé z těchto dílčích ploch. Tyto deformace se proto nesčítají a jsou tak minimalizovány odchylky od ideální rovinosti celé plástové plochy. Proto je třeba, aby drátek byl vždy dobře napnutý. 4. Drátkování minimalizuje i délkové změny. Nedrátkovaná mezistěna při protažení dosedne na spodní loučku a tím se zdeformuje ( zvlní ve spodní části ). Tato část plástu pak nemůže být matkou využita pro zakladení celistvé plochy plodu. 5. Drátkování zabrání svislému protažení jednotlivých buněk ( matka takové opomíjí ). 6. Panenský plást zanesený medem se bez zpevnění drátkováním dost pravděpodobně silně poškodí už při odvíčkování klasickou vidličkou. 7. Odstředivé síly v medometu mohou střední část nedrátkovaného panenského plástu (zejména ještě teplého ) úplně vytrhnout.
Některé problémy se nemusí projevit u litých mezistěn. Některé problémy se více projevují u vyšších rámků a svislém drátkování, některé jiné zas u dlouhých nízkých rámků a vodorovném drátkování. Něco lze řešit drážkou ve spodku horní loučky, něco nedávno zmíněnými dvěma spodními loučkami atd.
Myslím, že svislé, nebo vodorovné drátkování by nemělo být řidší než asi každých 7 až 8 cm. Při svislém by měly být drátky taženy tak, aby první a poslední tah drátku byl asi 1 až 2 cm od boční loučky. Při vodorovném by měl být horní drátek asi 1 až 2 cm pod horní loučkou. Současné vodorovné a svislé drátkování v jednom rámku nepřináší žádný užitek a zcela znemožňuje zatavování drátku el. proudem.
Vrtání dírek pro drátkování je také docela zajímavé téma. K němu jen tolik, že určitě vrtat, ne propichovat. Propíchutím dírky se dřevo loučky vždy naštípne a do vzniklé prasklinky se pak drátek při vypínání zařízne.
Víc mne momentálně nenapadlo. Tak mne prosím někdo doplňte.
Hezký večer pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
----- Original Message ----- From: Milan Čáp <capmilan/=/ekolog.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, January 26, 2004 9:01 AM Subject: Co všechno řeší drátkování
Dne 25.1. Pepa Kala napsal:
>Píši to jen proto, že způsobů, jak upevnit mezistěnu do >rámků je asi řada, ale to zdánlivě zbytečné drátování řeší celou řadu >jiných, na první pohled málo patrných problémů. Asi by o tom každý mohl psát >rozsáhlé eseje.
Přátelé, mohli byste se trochu o tomto problému rozepsat? Co všechno tedy řeší drátkování a případně i jak?
Milan Čáp
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 4996
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu