Včelařská konference

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan
----------------------------------------------
Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky?

Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si přesedli.

Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom stojanu, nehledal bych problém v mravencích)

Ale proč vyčítat přírodě, že testuje až k úhynu včelstva? Vždyť jestli je pravda, že máme účinné prostředky k vybíjení roztočů, a nechceme pro to sami nic udělat, tak si včely hlídejme a vybíjejme, a nechme konat přírodu a ty, kteří jsou své včely ochotni sledovat a snažit se o rozpoznání těch odolnějších.
Místo toho se jim druzí buď smějí (že jsou naivní), nebo jim nadávají do lajdáků, kteří jim zamořují včelstva, a oni si potom nemůžou klidně včelařit.
RK
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ještě k to mu z druhého jaksi konce. On je chytrý i ten roztoč a umí se dobře přizpůsobit. Akaricidům i jejich residuím v úlech, s nimiž pak dlouhodobě žije a jimž je vystaven. S jejich stále větším nasazení přežívá stále odolnější, zocelenější a zakalenější jako Pavka Korčagin ... No a těm, co vedou preventivní chemickou válku, se dá zase odpověděť, že jejich včelstva šíří do okolí geny, které pranic nepomohou včelám s parazitem se přirozeně vyrovnat. Takže ... ;-)
Jiří

P.Fojtík napsal:

>Jestli si tu kdokoliv myslí,že tím že má ve včelstvu velké množství roztočů a tím vytvoří selekční tlak, že míň odolná včelstva uhynou a přeživší včelstva předají geneticky tuto odolnost proti infekcím dál, tak je na hlubokém omylu.
>To by příroda už zařídila dávno sama.
>To, že to najde Vám podepíše každý chovatel, MuDr i MvDr,který má s infekcemi zkušenosti.
.................

Dovolím si nesouhlasit.
Tam kde se to nechalo na přírodu, už odolné včely mají - třeba u afrických plemen včely medonosné.
Tam, kde ale včelaři včely chovají a nechtějí si je nechat uhynout, se přírodě brání, a ona přírodní výběr provede třeba až tím CCD, třeba při neúčinnosti léčiv atd. Ano se té přírodě stejně neunikne. :)

A každý chovatel to určitě nepodepíše.
Žádný rozumně uvažující chovatel nebude tvrdit, že příroda neumí pomocí přirozeného výběru přizpůsobit druhy změněnému prostředí.
Otázkou ovšem zůstává, zda by se cíleným postupem, při využití moderních metod šlechtění, nedalo toto přízpůsobdní se problému nějak uspíšit.

A právě případ Kesusse je popsání cesty nebránění se přirozenému výběru (co přežije je přízpůsobivější), která zřejmě na jeho farmě funguje - takže potvrzuje, že přírodní zákony stále platí a pravděpodobně by mohly platit i v ČR. :)

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

P.Fojtík napsal:
>A navíc roztoč není infekce, ale infekce způsobuje, takže je-li libo něco ve stylu CCD prosím.
>Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.
.....................

Příteli, i když tu je Kefuss jako příklad, není to ve smyslu nechávejme si hynout včely, ale jako příklad toho, že dle jeho zkušeností v určité fázi šlechtění je problém, že je málo roztočů na posouzení odolnosti.

Je to o pohledu na včelařství - u nás máme strach, když je víc než 50 roztočů na jaře ve včelstvu, a máme strach, že nám uhynou včely. A když se to vyčte ze zimních vzorků, veterina nařizuje další plošné vybíjení.
Kefuss má problém opačný - potřebuje k otestování včeltev určité množství roztočů, protože bez jejich přítomnosti nemůže zjistit, jak jeho včeltva na ně reagují.

Bez roztočů se totiž nedá ani zkoumat, zda včely odstraňují napadený plod, (když plod není napadený)
U nás ale nenapadenost plodu je důsledek plošného potírání roztoče (u Kefusse vysledek výběru včelstev).

Zřejmě není nutné si nechat uhynout včely. Když poznám, že u včelstva je matka, která nemá perspektivu, může se vyměnit.

Ale proč vyčítat přírodě, že testuje až k úhynu včelstva? Vždyť jestli je pravda, že máme účinné prostředky k vybíjení roztočů, a nechceme pro to sami nic udělat, tak si včely hlídejme a vybíjejme, a nechme konat přírodu a ty, kteří jsou své včely ochotni sledovat a snažit se o rozpoznání těch odolnějších.
Místo toho se jim druzí buď smějí (že jsou naivní), nebo jim nadávají do lajdáků, kteří jim zamořují včelstva, a oni si potom nemůžou klidně včelařit. Zatím jsme tu ještě neměli třetí stupeň - trestání dle zákona. Toto vzcholné číslo našeho včelařského skanzenu možná přijde po daším vítězství přírodních zákonů nad výrobci léčiv.

No uvidíme, třeba nám to nezústane jedno. :)

RK

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 09:39:03
> ----------------------------------------
> Žádní jiní roztoči kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta
> situace není v ČR.
> -------------------------------------------------------------
> :-D
> Typicky český přístup. Klapky na očích, co mi neroste na dvorku to
> neexistuje, ve světě není nic k vidění, všechno si tady uděláme sami a od
> nikoho se nepotřebujeme učit. Pokud něco přebereme ze zahraničí, musíme to
> napřed pořádně překroutit, protože u nás je všechno jinak - a pak můžeme
> směle prohlásit, že to nefunguje.
>
> Neberte to nějak osobně, tohle se tady děje ve všech oborech, nejen ve
> včelařství. Asi je to náš národní sport.
> Potřebujeme nějakého českého Kefusse - třeba Kefalína, který vůbec neví, že
> včela si s roztočem v žádném případě neumí poradit a zkusí nějakou tu ninja
> včelu najít.
>
>
>

Všechno souvisí se vším. Tím začnu.
Podívejme se na sebe jak se sami chováme.
Chceme šlechtit proti varoáze - dobře!
Chceme vysoké výnosy - taky dobře.
Jenže: bojujeme prot ? rojení; Rozmnožování je však ta základní základní vlastnost všeho živého a silného. Jelikož vždy je v přírodě něco za něco dosáhneme menší rojivosti na úkor životaschopnosti. Všiměte si jedné věci, v přírodě vždy přežívají ty druhy které se dokáží hodně množit.
Co my děláme, nakupujeme matky které pocházejí z nouzových matečníků jako kvalitní. Přitom o nouzových matečnících doma mluvíme jako o braku, zrovna tak je to s rojovými.
Svoje rádoby ušlechtilé chovy považujeme za něco extra a hrozíme se toho , že ten dědula vedle nám to bastardí.
Ale on opak je pravdou, ať si to uvědomujeme nebo ne. Ty dědulovy včely nám brání aby nedocházelo k imbrídingu a následnému ochabování odolnosti.
Dědulovi včely často umírají a usazuje nové roje - my ho za to odsuzujem.
Zato ten slavný frantík dělá přesně to samo, (ale jelikož to umí prodat) tak ho vynášíme do nebe.
Z toho všeho pak můžem vyvodit.
1) Chcemeli ty vysoké výnosy - bez té chemie to nejdede.
2) Chcemeli vcely zdravé a med bez chemie - s těmi vysokými výnosy to také nejde.
Je pak jen na vás kterou cestu si vyberete


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 09:21:31
> ----------------------------------------
>
> Radek Krušina: To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
> Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz
> ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam
> před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o
> fantazii.
>
> Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje
> věc. :)
> Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.
>
> ......
> Ano, žiji stále v ČR a stále se potýkám s roztočem v ČR. Žádní jiní roztoči
> kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta situace není v ČR.
> _gp_
>
>
>

Taky jsem měl jeden úl napadený myší nebo nějakým hlodavcem. Jen jsem na pár
dní dal pryč česnovou zábranu.
Udělal jsme si z mateřích mřížek česnovou uzávěry a uvidim. Doufám že maj
včelky klid. Loni jsem takhle o jedno včelstvo přišel (myšice, to je další
taková mrcha, vypadá jak myší jezevčík).

Pavel


----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <t.h.skalice/=/googlemail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 28, 2011 8:08 AM
Subject: Re: měl - rozkousané včely


Toto dela rejsek, uz jsem letos dva capnul. On mozna tolik v ule neskodi
jen prebira mrtvolky.

Za to mys dela peknou paseku, rozkouse mel takze rozdil hrave poznas i bez
zkusenosti. Taky uz jsem jednu chytil :-)

Vyhoda vysokych podmetu :-) Ale chystam se na poradne cesnove vlozky,
takhle to nejde...

T.H.



2011/1/26 Pavel K <e-mail/=/nezadan>

> V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely,
> takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená
> očka. Poraďte co to může být.
> Pavel K
>

P.Fojtík:
Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.
------------------
Pokud sleduji vyjádření třeba Radka Krušiny a dalších, tak ti to snad nikdy netvrdili, že je třeba nechat hynout včelstva na VD.

Naopak, pokud někdo bude hledat taková včelstva, tak to má pod kontrolou a musí sledovat spad atd.

Pokud se pak někde nějaká nadějná včelstva podrobí nějakému soft či úplnému "bond testu" je jiná věc.

ALe zatím se nikdo u nás do této etapy nedostal, zatím je problém najít trochu nadějná včelstva. Protože to je na pětiletky a taky na stovky sledovaných včelstev.
Notabene mezi populací co byla "zglajšaltovaná" léčením. Něco jiného by bylo hledat v populaci včelstev kde se tak intenzívně neléčí, u nás to bude díky vysoké intenzitě chemického ošetřování velmi obtížné.

Takže další vyjadřování o nebezpečnosti této cesty pro okolní včelaře od hynoucích včelstev co jsou sledována na odolnost je ukázkou toho, že autor asi nesleduje o co tu jde.
A v českém tisku se toho moc nedočetl, snad jen v pár posledních číslem MV, takže je asi zybtečné bez čtení referátů z kongresů a dalších prací v té prokleté "američtině" se k tomu vyjařovat.
Nejlépe pak s uvedením zdroje.



A jen mi je divné, že na jednu stranu je hledání odolné včely považováno za pitomost ze západu.
A co Ing. Veselý z Dolu a jeho výzkum? Ten je taky pomýlený?
Nebo byl zastaven? Já nevím? Dejte vědět.

Karel

Žádní jiní roztoči kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta situace není v ČR.
-------------------------------------------------------------
:-D
Typicky český přístup. Klapky na očích, co mi neroste na dvorku to neexistuje, ve světě není nic k vidění, všechno si tady uděláme sami a od nikoho se nepotřebujeme učit. Pokud něco přebereme ze zahraničí, musíme to napřed pořádně překroutit, protože u nás je všechno jinak - a pak můžeme směle prohlásit, že to nefunguje.

Neberte to nějak osobně, tohle se tady děje ve všech oborech, nejen ve včelařství. Asi je to náš národní sport.
Potřebujeme nějakého českého Kefusse - třeba Kefalína, který vůbec neví, že včela si s roztočem v žádném případě neumí poradit a zkusí nějakou tu ninja včelu najít.

Jestli si tu kdokoliv myslí,že tím že má ve včelstvu velké množství roztočů a tím vytvoří selekční tlak, že míň odolná včelstva uhynou a přeživší včelstva předají geneticky tuto odolnost proti infekcím dál, tak je na hlubokém omylu.To by příroda už zařídila dávno sama. To, že to najde Vám podepíše každý chovatel, MuDr i MvDr,který má s infekcemi zkušenosti.A navíc roztoč není infekce, ale infekce způsobuje, takže je-li libo něco ve stylu CCD prosím. Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.

Radek Krušina: To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o fantazii.

Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje věc. :)
Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.

.......
Ano, žiji stále v ČR a stále se potýkám s roztočem v ČR. Žádní jiní roztoči kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta situace není v ČR. _gp_

Ono to svoji přednost má. I kdyby to celé bylo k ničemu. Každý je donucen tam tu podložku dát. Když již ji tam dal, tak při vyjímání mu to nedá a alespoň očkem se podívá co všechno tam napadalo. Ta podložka mu napoví kde včely sedí podle mrtvolek pozná jak léčil Objeví tam třebas zbytky po myších a jiné havěti. Může tedy zakročit, Kdyby tuto povinnost nemě,l mnoho z nás by celou zimu ani netušilo co se v úlech děje. Takto si alespoň udělám představu co bude potřeba z jara udělat a připravit se. To že se z měli dají v laboratořích poznávat i jiné věci již nerozebírám.

Pepan
---------------
Dobrá dedukce,
a teď jen přemýšlím, jak se došlo k tomu, že se lidi téměř pravidelně myjí a udržují osobní hygienu.
Byly zavedené povinné stěry a každý se musel v pondělí dostavit na kontrolu čistoty uší a spodnho prádla?

Ty přirovnáváš včelaře k málo přizpůsobivým sociálním skupinám v dolních patrech společnosti.
Máš s nimi (včelaři) dlouhodobé zkušenosti takže asi víš o čem mluvíš.

Ovšem, je trochu nepohodlné, když se k takovým kontrolám musí podřizovat ti, co mají normální návyky. U včel i v koupelně.Samozřejmě nemámnic, proti tomu, když si bude ČSV komisionálně léčit, natírat atd. Ale ať do toho netáhá mě.

Karel


O

_gp_

>Pokud někdo nemá při testování proti parazitóze hosta, je tu spousta důvodů si myslet to, že jakási vydedukovaná "odolnost" je jen fantazie. _gp_
...............

To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o fantazii.

Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje věc. :)
Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.

RK

_gp_

>Pokud někdo nemá při testování proti parazitóze hosta, je tu spousta důvodů si myslet to, že jakási vydedukovaná "odolnost" je jen fantazie. _gp_
...............

To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o fantazii.

Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje věc. :)
Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.

Pokud někdo nemá při testování proti parazitóze hosta, je tu spousta důvodů si myslet to, že jakási vydedukovaná "odolnost" je jen fantazie. _gp_

..........
Radek Krušina: V tomto příspěvku nešlo o nabídky Kefussových matek, ale o fakt, který logicky nastane, pokud někdo má matky, které jsou už i částečně odolné - s ubývajícími roztoči se zmenšuje "infekční tlak" a testování včelstev vystavením tomuto tlaku roztočů se stává obtížnějším (když roztoči ubývají nebo nejsou).
To je docela teoreticky pochopitelné podle mě pro každého, kdo se nad tím jen zamyslí.

Ono to svoji přednost má. I kdyby to celé bylo k ničemu. Každý je donucen tam tu podložku dát. Když již ji tam dal, tak při vyjímání mu to nedá a alespoň očkem se podívá co všechno tam napadalo. Ta podložka mu napoví kde včely sedí podle mrtvolek pozná jak léčil Objeví tam třebas zbytky po myších a jiné havěti. Může tedy zakročit, Kdyby tuto povinnost nemě,l mnoho z nás by celou zimu ani netušilo co se v úlech děje. Takto si alespoň udělám představu co bude potřeba z jara udělat a připravit se. To že se z měli dají v laboratořích poznávat i jiné věci již nerozebírám.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 07:48:59
> ----------------------------------------
> Karlíčku, musíš si uvědomit , že každá statistika je jen přesný součet
> nepřesných čísel, ať se ti to líbí nebo ne. Jako taková však je
> nezastupitelná, hlavně v přírodních dějích. Nejde to také srovnávat s
> technikou.
>
> Pepan
> -----------
> pro mě za mě, ať si kdkoli dělá jakoukoli statistiku - třeba spadaného
> listí, nebo roztočů - pokud mě s tím nebude otravovat.
>
> Pokud někdo potřebuje zjistit, jestli bylo v lednu oteplení, či prolety,
> nebo jaký je podíl vícenástavkového zimování, tak se to dá zjistit
> jednodušeji a laciněji a neotravovat při tom lidi.
> A státní dotaci ať využije třeba na meteo stanici, je mi to jedno.
>
> ALe když vidím jak se většina funkcionářů ČSV potácí od jednoho formulkáře
> k druhému od jarní natírací kampaně, k podletní a k zimní, a na včely nebo
> organizování něčeho jinémho jim nezbývá čas, tak to se bohužel odráží na
> úrovni včelařství.
> Většina je navíc tak indoktrinovaná, že si myslí, že bez toho by tady
> nebyly včely
>
> Vysvětli raději tomu mladému kolegovi k čemu ty vzorky jsou a jak se
> projeví ten spad. Když spadne do vzorku, či ne , nebo jej vynesou včely.
> Na mě neztrácej síly, já Včelařství již 4 roky nečtu, takže jsem se naučil
> uvažovat mimo ofic. mantinely.
> A docela zajímavé obzory se předemnou otevřely:-)
> Ale to je nepřenositelná zkušenost, nemohu ti ji sdělit a ani nedoufám že
> přesvědčím, ale jen se proboha nedivte, že vám dochází maldá krev ochotná
> dělat důvěrníky - posluhy starším a zkušeným v tomto zavedeném statistickém
> a výkaznickém systému.
>
> :-)
>
> Karliček Pepíčku :-)
>
>
>

Toto dela rejsek, uz jsem letos dva capnul. On mozna tolik v ule neskodi
jen prebira mrtvolky.

Za to mys dela peknou paseku, rozkouse mel takze rozdil hrave poznas i bez
zkusenosti. Taky uz jsem jednu chytil :-)

Vyhoda vysokych podmetu :-) Ale chystam se na poradne cesnove vlozky,
takhle to nejde...

T.H.



2011/1/26 Pavel K <e-mail/=/nezadan>

> V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely,
> takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená
> očka. Poraďte co to může být.
> Pavel K
>

Karlíčku, musíš si uvědomit , že každá statistika je jen přesný součet nepřesných čísel, ať se ti to líbí nebo ne. Jako taková však je nezastupitelná, hlavně v přírodních dějích. Nejde to také srovnávat s technikou.

Pepan
-----------
pro mě za mě, ať si kdkoli dělá jakoukoli statistiku - třeba spadaného listí, nebo roztočů - pokud mě s tím nebude otravovat.

Pokud někdo potřebuje zjistit, jestli bylo v lednu oteplení, či prolety, nebo jaký je podíl vícenástavkového zimování, tak se to dá zjistit jednodušeji a laciněji a neotravovat při tom lidi.
A státní dotaci ať využije třeba na meteo stanici, je mi to jedno.

ALe když vidím jak se většina funkcionářů ČSV potácí od jednoho formulkáře k druhému od jarní natírací kampaně, k podletní a k zimní, a na včely nebo organizování něčeho jinémho jim nezbývá čas, tak to se bohužel odráží na úrovni včelařství.
Většina je navíc tak indoktrinovaná, že si myslí, že bez toho by tady nebyly včely

Vysvětli raději tomu mladému kolegovi k čemu ty vzorky jsou a jak se projeví ten spad. Když spadne do vzorku, či ne , nebo jej vynesou včely.
Na mě neztrácej síly, já Včelařství již 4 roky nečtu, takže jsem se naučil uvažovat mimo ofic. mantinely.
A docela zajímavé obzory se předemnou otevřely:-)
Ale to je nepřenositelná zkušenost, nemohu ti ji sdělit a ani nedoufám že přesvědčím, ale jen se proboha nedivte, že vám dochází maldá krev ochotná dělat důvěrníky - posluhy starším a zkušeným v tomto zavedeném statistickém a výkaznickém systému.

:-)

Karliček Pepíčku :-)

Minulý rok mi rejsek v úlech žádné škody nezpůsobil.....letos úly začal navštěvovat mnohem dříve, už na podzim, ale ani tak nepočítám se škodami na včelách. Nejspíš si vystačí s mrtvolkami na dně a při požírání se asi umí chovat tiše.

Nechci poučovat, ale mnohem lepší jsou Grónské a Faerské včely. Sibiřské včely jsou dobré, ale Grónské nebo Faerské jsou mnohem lepší. Jsou příbuzné, ale hodně se liší. Nechci opisovat z Wikipedie data, ale jen bych vyzdvihl vytrvalost Faerek. Nezmrznou i když se nevrátí do úlu, i po několika dnech rozmrznou a jsou schopny letět. A nevadí jim ani velké teploty v kráterech sopek, kde opylují rostliny, ale hlavně sají nektar.

_gp_ napsal:

>Ale včelstvo nežije ve fantaziích, není to organismus typu Barbar Conan. Každý živý organismus je živý a je podstatné jaké jiné vlivy na něj působí.
>Já věřím tomu, že pokud obchodník s matkama dodá nějaký materiál o kterém tvrdí, že je VD "odolný", jde jen o velmi propracovaný trik na najivní včelaře. Protože přeci není možné, aby se nedal případný neúspěch hodit na včelaře co si tu zázračnou matku koupil.
.............

V tomto příspěvku nešlo o nabídky Kefussových matek, ale o fakt, který logicky nastane, pokud někdo má matky, které jsou už i částečně odolné - s ubývajícími roztoči se zmenšuje "infekční tlak" a testování včelstev vystavením tomuto tlaku roztočů se stává obtížnějším (když roztoči ubývají nebo nejsou).
To je docela teoreticky pochopitelné podle mě pro každého, kdo se nad tím jen zamyslí.
Použil jsem Kefusse, protože je v současnosti u nás zřejmě nejznámější, ale není jediný, kdo na tento fakt upozorňuje.
A je to použito v souvislosti s naší metodikou postavenou na nejméně odolných včelstvech - snaha vybít roztoče na 0 a tam, kde se to nepovede, plošně nařídit nasazení další dávky.

To není fantazie.
Pokud si někdo chce otestovat, jak na tom jeho včelstva s odolností jsou, potom určitý počet roztočů je prostě k tomuto účelu potřeba.
Možná jsi tou naivitou myslel víru v možnost šlechtění na odolnost proti roztoči.
Já za naivitu považuji si myslet, že někdy u nás můžou být včely odolnější proti roztoči, pokud se něco nezmění v naší metodice.
A tvrdit, že něco není možné (odolná včela proti roztoči), když to nevím, je, mírně řečeno, nesprávné logické vyvozování.


Radek Krušina

:evil: :cheer: :idea: :woohoo: :( :shock: :pinch: :D :kiss: B) :dry: :angry: :?: :idea: :arrow: :!:
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vladislav Pitora <pista1971/=/email.cz>
> Předmět: Re: Sibirske vcely
> Datum: 27.1.2011 17:55:49
> ----------------------------------------
> Dobrý den pane Kakrdo,
> po dlouhé době jsem opět navštívil tuto konferenci a velice jsem se zasmál.
> Ne snad Vašemu dotazu, ale názorům a znalostem našich internetových
> včelařů. Pokusím se trochu objasnit daný problém. Sibiřské včely samozřejmě
> v zimě nesbírají nektar ani „sněhovici“ či „ledovici“ jak se zde domnívají
> někteří znalci, ale přezimují stejně jako včely u nás. Tvrdé a dlouhé
> sibiřské zimy a krátké vegetační období nutí sibiřské včely nahromadit v
> krátkém časovém úseku daleko větší zásoby. Včely se musely přizpůsobit
> krutým podmínkám, proto jsou schopny létat při nižších teplotách, ale i za
> špatného počasí.
> Tyto včely u nás legální cestou budete těžko shánět. Včelaři, kteří se
> chovem tohoto druhu zabývají vše z pochopitelného důvodů tají. V našich
> podmínkách totiž sibiřské včely dosahují nepředstavitelných výnosů. Na
> Slovensku prý probíhají pokusy s chovem, ale s jejich sdílností raději
> nepočítejte. Pokud by jste se přece jenom chtěl dozvědět více, zkuste
> například tento odkaz:       
> http://www.p4ela.net/index.php?option=com_content&task=view&id=313&Itemid=3
> 46
> ale snadno najdete i jiné odkazy.
> Pokud opravdu chcete začít včelařit, přihlaste se do základní organizace
> ČSV v blízkosti Vašeho bydliště. Zde Vám umožní získat včelstva chovaná u
> nás a poskytnou Vám mnoho užitečných informací, nebo mi můžete poslat dotaz
> emailem na pista1971/=/email.cz. Bude to jistě lepší, než tyto informace
> získávat na nějaké pochybné konferenci.
>
>
>

Karlíčku, musíš si uvědomit , že každá statistika je jen přesný součet nepřesných čísel, ať se ti to líbí nebo ne. Jako taková však je nezastupitelná, hlavně v přírodních dějích. Nejde to také srovnávat s technikou.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 27.1.2011 13:29:09
> ----------------------------------------
> Kapoun:
> A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní
> zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů
> při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a
> dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně
> zkresluje výsledky. ...
> ------------------
> To znám, na myšlení jsou zde jiní.
>
> Ale kolega je nový začínající a ještě nevychovaný v dispciplíně a tak kouká
> a přemýšlí.
>
> Kdyby vyndal podložku se vzorkem o 14 dní později tak tam má patnáct
> roztočů ve včelstvu.
> Vyndal ji včas, protože jeho ZO to přičinlivě vybírá stejně jako jiné už v
> lednu - a měl tam nulu. Kdyby ji odevzdal až teď, měl by tam 15VD na
> 1včelstvo.
> Nebo mohla přijít obleva na začátku ledna a měl by tam těch 15 a víc VD co
> se válí v buńkách po prvním léčení taky.
>
> Tak je tady taková vtíravá otázka, když je tak velký rozdíl v možném
> vzorku, protože měsíc třeba od 15.12 do 15.1. je stejný měsíc jako od 1.1.
> do 31.1. který měsíc je ten správný?
> A pokud rozhoduje jedno teplení a jedno rozvolnění chomáče - a je tady
> najendou 15VD - co s takovou metodu? Mně se příčí to nazvat metodou,
> bohužel jsem technika kdybych mšl takový rozptyl parametrů - nebo jen
> setinový - tak musím zastavit okamžitě výrobu.
>
> Tohle není ani statistika, protože nepřesné číslo je nepřesné číslo, ale
> nula a 15 to je víc jak nepřesnost.
>
> Karel
>
>
>

Osobně si myslím , že je to každého věc jestli léčí Pokud ošetřuji já, je mi to jedno. Já každoročně vytáčím med a on pro změnu shání roje. Každý se bavíme jak umíme.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 27.1.2011 13:04:01
> ----------------------------------------
>
> Radek Krušina:
> U nás nejen že absolutní většina včelařů nechce poznat, jak mají odolné
> včely, ale ještě hází klacky pod nohy těm, kteří by to rádi poznali.
> Označují je za škůdce, protože ohrožují jejich pečlivě chemicky rádoby od
> roztočů zbavená neodolná včelstva.
> ........
> Chemie je jeden ze základu bytí. Jaký rozdíl je mezi odolným a neodolným
> včelstvem? Takový jako mezi léčeným a neléčeným? I imunita je chemie jestli
> se nemýlím. _gp_
>
>
>

Takové včelstvo neumře na varoázu hned první rok ale obvykle až třetí. To je pak základ toho úspěchu, že mu 1/3 včelstev přežívá. Ovšem nemusí to být takto! Je to jen můj názor. Něco podobného na začátku celosvětového rozšíření udělali amíci a nezadařilo se jim to. Také doba šlechtění 13 let se mi zdá neuvěřitelně krátká. Podle mne to bude asi jen velký humbuk po kterém za chvíli ani pes neštěkne. Strašně rád bych se ale mýlil!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 27.1.2011 12:02:03
> ----------------------------------------
> O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený
> jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou
> roztoči? Mně to nějak uniklo.
>
>
>

Jak Jsem choval sibiřské včely.


Koukám si tak jednou v podvečer okolo chalupy a koukám, že mi pod střechu lítají neskutečně velké včely. Jejich velikost byla neskutečná a zvuk který vydávaly by potěšil srdce nejednoho včelaře, protože jedna včela mela zvuk jak celý roj mých normálních kraněk??? TO MUSÍ BÝT VÝKON A SNŮŠKA !!!! TO MUSEJÍ BÝT LEGENDÁRNÍ SIBIŘSKÉ VČELY!!!

Opatrně jsem kouknul na půdu a samozřejmě hnízdo jak hrom… co budu povídat, obsahově lepší než můj nejlepší úl….

Začal jsem uvažovat, byl začátek července a na oddělky bylo už pozdě a tak jsem si řekl, že uprostřed srpna hnízdo otevřu, med vyberu a Sibiřské včelky usadím do svého normálního úlu….

Každý den jsem je chodil kontrolovat, odhadovat medný výkon a kolik kvalitního medu tam bude… Šumavský med od sibiřských včel, to něco bude!!! Už jsem se těšil jak malý kluk…

Nastal den „D“

Jako zkušený včelař jsem si vzal dýmák, krátké tričko, no a po naléhaní mamky jsem si vzal alespoň kuklu po dědečkovy. Vzal žebřík, nůž a vědro na med a křičel na mamku ať vymyje více sklenic, že to bude úroda….

Poté jsem vylezl nahoru a rozřízl hnízdo…. Od té doby si toho moc nepamatuji, jen obrovský hukot, pak křik a modré majáčky, pak přiletěla helikoptéra a opět křik…

A mé nebohé sibiřské včelky prý nakonec zlikvidovaly hasiči…. Chudinky…

Řekl bych, že trus vypadá přesně takto. Na nějakou škodu to nevypadá. Žádné rozkousané voští v podmetu není. Nalíčil jsem již asi před měsícem do podmetu klasické pastičky s kousky pečiva, jsou však netknuté. Původně byl trus ve třech úlech, nyní už jen ve dvou. To mě zarazilo, protože nevím, jak by se myš dostala ven. Leda by v úlu uhynula anebo je to skutečně rejsek.
Rejsek tedy nevadí? Neměl bych česno zajistit mřížkou nebo pletivem, když je klín proti rejskům nefunkční?

Vladislav Pištora:
... přihlaste se do základní organizace ČSV v blízkosti Vašeho bydliště. ..... Bude to jistě lepší, než tyto informace získávat na nějaké pochybné konferenci
------------------

Dobrá rada nad medovici.

:-)

Dobrý den pane Kakrdo,
po dlouhé době jsem opět navštívil tuto konferenci a velice jsem se zasmál. Ne snad Vašemu dotazu, ale názorům a znalostem našich internetových včelařů. Pokusím se trochu objasnit daný problém. Sibiřské včely samozřejmě v zimě nesbírají nektar ani „sněhovici“ či „ledovici“ jak se zde domnívají někteří znalci, ale přezimují stejně jako včely u nás. Tvrdé a dlouhé sibiřské zimy a krátké vegetační období nutí sibiřské včely nahromadit v krátkém časovém úseku daleko větší zásoby. Včely se musely přizpůsobit krutým podmínkám, proto jsou schopny létat při nižších teplotách, ale i za špatného počasí.
Tyto včely u nás legální cestou budete těžko shánět. Včelaři, kteří se chovem tohoto druhu zabývají vše z pochopitelného důvodů tají. V našich podmínkách totiž sibiřské včely dosahují nepředstavitelných výnosů. Na Slovensku prý probíhají pokusy s chovem, ale s jejich sdílností raději nepočítejte. Pokud by jste se přece jenom chtěl dozvědět více, zkuste například tento odkaz:
http://www.p4ela.net/index.php?option=com_content&task=view&id=313&Itemid=346
ale snadno najdete i jiné odkazy.
Pokud opravdu chcete začít včelařit, přihlaste se do základní organizace ČSV v blízkosti Vašeho bydliště. Zde Vám umožní získat včelstva chovaná u nás a poskytnou Vám mnoho užitečných informací, nebo mi můžete poslat dotaz emailem na pista1971/=/email.cz. Bude to jistě lepší, než tyto informace získávat na nějaké pochybné konferenci.

Jedine tymto sposobom sa mys da chytit v ule, samozrejme, ze musi byt odnimatelne dno.
Darmo ten pan Turcani ma velmi dobre skusenosti. Ja som tak vkladal sklo s lepidlom a na druhy den bol piskor chyteny.
M.Senican
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
< Predmet: Re: Myi v ?lech
< Dátum: 26.1.2011 22:43:02
< ----------------------------------------
< Při odběru měli jsem dnes zjistil ve dvou úlech přítomnost myší - na
< podložce byl jejich trus. Úly jsou nástavkové, česno je zúžené klínem. Je
< však možné, že klín byl vložen pozdě. Prosím poraďte, jak se myší nejlépe
< zbavit.
<
< Do podmetu vložte kartón 15 x 15 cm, kúpte lepidlo na odstraňovanie
< škodcov, sprvte ním na kartóne kruh v priem,er 14 cm široký asi 10-15 mm a
< do stredu návnadu, pre myšovité aj suchý chlieb, hmyzožarce piskorov
< -rejskov kúsok salámy. Anton
<
<
<

Jestliže má p.Kefus varroatolerantní včelu nebo její základ, tak proč si ještě nevyzvedl odměnu z evropského fondu? Že by mu to nestálo za to? A nebo nemá nic a jen si dělá reklamu? Ono jestli včelstvo uhyne je o přímé ůměře množení roztoče ve včelstvu. Mladý oddělek má míň roztočů a ty než se namnoží, na hranici možnosti včelstva zabere nejaký čas,až potom včelstvo uhyne a nahradí ho oddělkem s matkou odchovanou od včelstva prozatím žijící a tomuto postupu říká Bond test.To že prodá hodně matek a oddělků je jen důkaz, že je dobrý obchodník a souvisí to z reklamou kterou si dělá. Pánové probuďte se a vraťte se do reality možnosti selským rozumem.Současná chemie tu není na věčné časy, zastávat se jí nebudu, je třeba hledat jiné možnosti spíš směrem víc bio, ale hlavně když ošetřovat včelstvo proti roztoči, tak v době bez plodu,mezi vánocemi a začátkem ledna. Včela 100% varroatolerantní není a kdo to tvrdí lže.Jsem ochoten uznat selekci až do stavu částečné tolerance a zbytek do těch 100% musí zařídit včelař. Jinak Vám budou včelstva pořád hynout a najivní s klackem pod nohama budou sami sobě nalhávat, že to je dobře.


Přítely s problémem okolo měli, neřešte to, něco zespod vyhrábněte, roztoče vyberte ať se vlk nažere a koza zůstane celá. A sledujte spad a podle toho v sezóně použijte kys. mravenčí a od pol. října Varidol s tím,aby jste druhé a třetí ošetření udělal co nejpozději ke konci roku.

Radek Krušina:
Odolné včelstvo se od odolného pozná zřejmě tak, že buď ho roztoči nezdolají vůbec (to by měl být zřejmě logický cíl včelařů), nebo alespoň odolává tlaku roztočů déle (či částečně).
.........

Ale včelstvo nežije ve fantaziích, není to organismus typu Barbar Conan. Každý živý organismus je živý a je podstatné jaké jiné vlivy na něj působí. Já věřím tomu, že pokud obchodník s matkama dodá nějaký materiál o kterém tvrdí, že je VD "odolný", jde jen o velmi propracovaný trik na najivní včelaře. Protože přeci není možné, aby se nedal případný neúspěch hodit na včelaře co si tu zázračnou matku koupil. A než si ji koupí, musí sem přijít podle mě s poťouchlým návodem "žít a nechat zemřít". To mi připomíná jistou pohotovost první pomoci, kam se chodí umírat a jen proto, že věřím doktorovi do doby, než tedy umřu!



Vím, že každé zboží má návod k použití. Jaká doporučení či návod existuje k tomu, aby byla matka "odolná" VD byla "odolná"? Snad jsem se vyjádřil jasněji o "odolnostech". _gp_

Taky mohl vyndat podložky o 14 dní později po oblevě a měl by tam pětinu původního množství měli a taky žádné roztoče.

Kapoun:
A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky. ...
------------------
To znám, na myšlení jsou zde jiní.

Ale kolega je nový začínající a ještě nevychovaný v dispciplíně a tak kouká a přemýšlí.

Kdyby vyndal podložku se vzorkem o 14 dní později tak tam má patnáct roztočů ve včelstvu.
Vyndal ji včas, protože jeho ZO to přičinlivě vybírá stejně jako jiné už v lednu - a měl tam nulu. Kdyby ji odevzdal až teď, měl by tam 15VD na 1včelstvo.
Nebo mohla přijít obleva na začátku ledna a měl by tam těch 15 a víc VD co se válí v buńkách po prvním léčení taky.

Tak je tady taková vtíravá otázka, když je tak velký rozdíl v možném vzorku, protože měsíc třeba od 15.12 do 15.1. je stejný měsíc jako od 1.1. do 31.1. který měsíc je ten správný?
A pokud rozhoduje jedno teplení a jedno rozvolnění chomáče - a je tady najendou 15VD - co s takovou metodu? Mně se příčí to nazvat metodou, bohužel jsem technika kdybych mšl takový rozptyl parametrů - nebo jen setinový - tak musím zastavit okamžitě výrobu.

Tohle není ani statistika, protože nepřesné číslo je nepřesné číslo, ale nula a 15 to je víc jak nepřesnost.

Karel

_gp_ napsal:

>Chemie je jeden ze základu bytí. Jaký rozdíl je mezi odolným a neodolným včelstvem? Takový jako mezi léčeným a neléčeným? I imunita je chemie jestli se nemýlím. _gp_
....................

Ahoj Gustve,
předpokládám, že necheš říct, žes nepochopil podstatu toho, co jsem napsal.

Odolné včelstvo se od odolného pozná zřejmě tak, že buď ho roztoči nezdolají vůbec (to by měl být zřejmě logický cíl včelařů), nebo alespoň odolává tlaku roztočů déle (či částečně).

Jestli je to genetika, nebo chemie, nebo vlatně fyzika u odolných včelstev, pro pochopení nesmyslnosti našeho systému přístupu k roztoči je podlě mě podružné.

Radek Krušina

Radek Krušina:
U nás nejen že absolutní většina včelařů nechce poznat, jak mají odolné včely, ale ještě hází klacky pod nohy těm, kteří by to rádi poznali.
Označují je za škůdce, protože ohrožují jejich pečlivě chemicky rádoby od roztočů zbavená neodolná včelstva.
.........
Chemie je jeden ze základu bytí. Jaký rozdíl je mezi odolným a neodolným včelstvem? Takový jako mezi léčeným a neléčeným? I imunita je chemie jestli se nemýlím. _gp_

Kapoun (212.96.187.90) --- 27. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012)

O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Zkuste zprávy z podzimní pražské konference na webu PSNV.
Jiří

Kapoun napsal:

>O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně.
>Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo.
................

Nejsem zasvěcený o nic víc než všichni, kteří čtou Moderního včelaře. Zasvěcenější jsou ti, kteří byli na podzim v Praze na včelařské konferenci, kde dotyčný předával své zkušenosti.

Princip je ale jednoduchý.
Po opuštění cesty testování chemického boje proti roztoči pan Kefuss zahájil cestu hledání včel odolných proti roztoči.
Svá včelstva přestal léčit.
To, co přežilo, dále rozmnožuje a sleduje.
Vybírá nejodolnější k dalšímu chovu.
Říká tomu Bond testy - "žít a nechat zemřít"
Více viz moderní včelař, popřípadě internet.

RK

O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo.

Kapoun (212.96.187.90) --- 27. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002)
Ano, já patřím k nim. Myslím si totiž, že pracovníci SVS jsou dost fundovaní na to, aby vyhlašovali veterinární opatření a žádali jejich dodržování. A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky. ...
Vážení, děláme to pro sebe. Pokud by se jakákoliv nákaza nešířila mimo místo daného včelaře, tak ať si každý dělá co chce.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jasně, v podstatě když to někomu pomůže, nebo si to myslí, tak ostatně proč ne ... Nějaké číslo to dá ... Nicméně: odevzdáte směsný vzorek, který nic neříká o situaci v jednotlivých včelstvech. Vrátí se Vám počty roztočů, které to opět neříkají, navíc je to jen počet, nikdo neví, co je to za roztoče, protože během toho měsíce bylo oteplení a v nástavkovch úlech bylo dost živo a mohli tam napadat i roztoči zapadlí kamsi po podzimní chemické válce ... Takže vlastně: co z těch čísel víme? Když si to spočítám sám, mám evidenci za každé včelstvo, včetně přesné doby a počasí ...
A ještě jedna věc: když padalo více mrtvolek, udělal jsem si zkusmo jejich smyv ... No a samozřejmě tam byli také roztoči, ti se ale do spadu v měli vůbec nedostali ... Takže ...?
Navíc - a to je zajímavé: v lednu jsem v měli viděl roztoče podstatně světlejší, nikoli však úplně světlé. Předpokládám, že to byly uhynvší nedovyvinuté samičky ... jakou má jejich spad výpovědní hodnotu? To bych se rád zeptal zkušenějších...:-)
Jiří

No to já počítám roztoče v odevzdávané měli vždycky. Lépe řečeno počítám je při odběru měli ze včelstva. Při 20 včelstvech se to v pohodě dá a je dobré vědět, že těch 50 roztočů je z konkrétní včelstva, v průměru by se to ztratilo a výsledek by byl negativní. Tak vím, co můžu čekat a na to včelstvo se zaměřit.
Taky si myslím, že to děláme pro sebe, a že by si každý ty počty roztočů mohl ohlídat sám. Otázkou je co by se stalo s léčením. Na druhou stranu mi příjde trapné dělat plošné ošetření na jaře, když vím, že v měli jsem měl 0 roztočů. Po tom roce úhynů tady zavládla hysterie a léčilo se ostošet už na jaře mluvili o plošném podzimním Gabonu apod. Ve světle výsledků Kefusse je to docela úsměvné.

Kapoun napsal:

>"Samozřejmě tady budou lidi, co budou tvrdit, že to má význam. Bohužel už nevysvětlí jaký.
>Možná, aby se včelaři v zimě nenudili a laboratoře měli co dělat. Karel"
>Ano, já patřím k nim. Myslím si totiž, že pracovníci SVS jsou dost fundovaní na to, aby vyhlašovali veterinární opatření a žádali jejich dodržování. A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky.
>Po celou dobu co se ošetřuje proti kleštíkovi jsem pouze 3x aerosoloval (jinak fumigoval), používal v létě Formidol, nepočítal roztoče v odevzdávané měli, a nikdy jsem neměl počet roztočů přes 3.
>Vážení, děláme to pro sebe. Pokud by se jakákoliv nákaza nešířila mimo místo daného včelaře, tak ať si každý dělá co chce.
................

Ano, děláme to pro sebe.
Šlechtíme roztoče, a o odolnost včel se (téměř) nikdo nezajímá.

U nás se při 50 roztočch ve včelstvu na jaře NAŘIZUUJE chemická válka, protože hrozí, že včelstva, která tu chováme, jinak padnou i přes těch cca 6 chemických bitev, která s roztoči během roku mnohde vedeme.
Oproti tomu Kefuss ve Francii má problém, že nemá dostatek roztočů na otestování odolnosti svých včelstev.
Neví, která má vyřadit, protože když není dostatek roztočů, odolnost včelstev se tak neprojeví.
U nás nejen že absolutní většina včelařů nechce poznat, jak mají odolné včely, ale ještě hází klacky pod nohy těm, kteří by to rádi poznali.
Označují je za škůdce, protože ohrožují jejich pečlivě chemicky rádoby od roztočů zbavená neodolná včelstva.

Jakou to má logiku?

Dobře nám tak, když nám to nevadí, náš skanzen nám tu určitě nikdo záviděl nebude. :)

Radek Krušina

"Samozřejmě tady budou lidi, co budou tvrdit, že to má význam. Bohužel už nevysvětlí jaký.
Možná, aby se včelaři v zimě nenudili a laboratoře měli co dělat. Karel"
Ano, já patřím k nim. Myslím si totiž, že pracovníci SVS jsou dost fundovaní na to, aby vyhlašovali veterinární opatření a žádali jejich dodržování. A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky.
Po celou dobu co se ošetřuje proti kleštíkovi jsem pouze 3x aerosoloval (jinak fumigoval), používal v létě Formidol, nepočítal roztoče v odevzdávané měli, a nikdy jsem neměl počet roztočů přes 3.
Vážení, děláme to pro sebe. Pokud by se jakákoliv nákaza nešířila mimo místo daného včelaře, tak ať si každý dělá co chce.

Rejsek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: m?l - rozkousan? v?ely
> Datum: 26.1.2011 22:37:07
> ----------------------------------------
> V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely,
> takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená
> očka. Poraďte co to může být.
> Pavel K
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr S. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pastovac? za??zen?
> Datum: 27.1.2011 07:43:00
> ----------------------------------------
> Přátelé mohl by mi někdo poradit. Potřeboval bych pastovací zařízení tak
> na 150-200 kg medu. Vím že to je o nerez nádobě, pohonu a hlavně
> převodovce. Manuálně v tomto směru moc zručný nejsem takže bych Vás chtěl
> požádat o Vaše typy a zkušenosti s těmito zařízeními. Docela se mi líbilo
> zařízení od Havlíčkové borové ake to jen na 80 l tj. 120 kg.
> Dík Petr S.
>
>
>

Ještě asi bude nějaké rozlišení mezi myšicemi a myšima. Myšice žijí v lesích a v křovinách, umí šplhat a živí se hodně hmyzem. Je pro ně přirozené vylézt po úlu nahoru a udělat si na zimu hnízdo třeba úplně nahoře v strůpku. Myši by měly být spíš býložravé, žijí spíš u země nebo v zemi v norách, šplhají nerady a do úlu by tam měly spíš jen "docházet" za včelami.

Moje zkušenosti jsou takové, že největší tlak hlodavců je na podzim před napadnutím první silné sněhové pokrývky, kdy jsou zřejmě přebyteční hlodavci vyháněni z nor, aby si vyhrabali na zimu svou noru nebo našli své zimoviště. Po napadnutí sněhu zřejmě ti, co to nestihnou, pohynou a ostatní se až do jara drží výhradně ve svých norách, takže do úlů nelezou. To platí pro úly umístěné venku, kolem kterých je holá plocha. Ve včelíně nebo pokud je v blízkosti úlů nějaké harampádí nebo hromada něčeho nebo i ten včelín, tam "přebytek" hlodavců zůstává přes celou zimu a přes celou zimu tak mohou do úlů hlodavci nalézt a udělat tam paseku.

Co se týká plástů, hlodavci se mohou utlouct po pylu. Pokud je v úlu neobsazený včelami nebo i v bedně plást s větším množstvím pylu, zřejmě ho cítí a prohryžou se k němu. Přirozeně plásty s medem nebo jen plásty od medu dokáží požrat taky. Starší plásty s množstvím košilek zřejmě taky považují za potravu a dokážou je požrat.

Přátelé mohl by mi někdo poradit. Potřeboval bych pastovací zařízení tak na 150-200 kg medu. Vím že to je o nerez nádobě, pohonu a hlavně převodovce. Manuálně v tomto směru moc zručný nejsem takže bych Vás chtěl požádat o Vaše typy a zkušenosti s těmito zařízeními. Docela se mi líbilo zařízení od Havlíčkové borové ake to jen na 80 l tj. 120 kg.
Dík Petr S.

Vlastní zkušenosti: - myš se vám dostane do úlu většinou, když pozdě dáte do česna mřížku nebo klín.
Začne rozkousávat plásty (je bíložravec) a tahat si do podmetu listí a trávu jako hnízdo. Když nemusí, tak z úlu nevylézá. Jak se naučí na konkrétní úl, tak jedině chytit, dokáže vykousat i v plastové krytce očka díru cca 2cm, aby se tam (nebo ven) dostala. Mám vysoké podmety, tak jsem vždy řešil pastičkou. Nutno řešit rychle. Mě tam začla většinou řádit tak v půlce listopadu a pokud jsem to do měsíce nevyřešil (po měsíci je na dně cca 5 cm vrstva vosku a třísek z rámků a plný podmet listí), včelstvo na jaře padlo (v úlu zbyla pouze plástová "koule", kde sedělo včelstvo). Je zajimavé, že se mi po dvakrát za sebou stalo, že jsem ji začátkem prosince chytil do pastičky (spolehlivě mi funguje vlašský ořech), říkám si dobrý a na vánoce, při čištění podložek na sběr měly, jsem zjistil, že v tom samém úlu (z cca 30) je druhá myš (chycena do pastičky, ale včelstvo nezachráněno).
S rejskem je to jiné. Ten mi do úlu většinou leze jen v noci. Jakmile zjistím, že jsou na dně rozkousané včely, zkontroluji mřížku v česně (stačí u trochu roztažené dráty (té mršce snad stačí 6 mm)) a uzavřu očka.
Na něj se ale nezlobím, ten takovou paseku jako myš nenadělá.

Sibiřské včely se pro naše zeměpisné šířky a podmínky nehodí. Dlouholetým výběrem a chovem v sibiřských mrazech získala ta včela specifické genové vybavení, které jí usnadňuje přežití v krutých sibiřských mrazech a umožňuje i za nízkých teplot sbírat skladinu a vytvářet zásoby. Jenže za to byla zaplacena určitá cena. Například zatímco běžná včela získává energii pro létání a pro výrobu tepla v úlech z cukrů, sibiřská včela byla nucena v mrazech využívat koncentrovanější zdroje energie, našla je v pryskyřici tekoucí z jehličnatých stromů a potom zejména v surové ropě, která vyvěrala na povrch na sibiřských naftových polích. A později si navykla i využívat už zpracované petrochemické výrobky. Umí létat na naftu, na minerální oleje, motorové, převodové i jiné, benzín jí moc nejede a LPG už vůbec ne.
Podobné to je i s tolikrát vychvalovaným snášením medu za mrazů. Sibiřská včela to umí, to je pravda, jenže jak to ve skutečnosti dělá? Dostatek tepelné energie z ropy jí totiž umožňuje i za sibiřských mrazů vybraný medonosný strom působením množství jedinců včel jako roje vyhřát na vegetační teplotu, přimět tak k velice rychlému rašení a mízu, které potom proudí z kořenového systému do kmene a větví vysát a i bez mšic přeměnit na medovicový med. Vysátý strom pak roj opouští a stěhuje se na jiný, který pátračky už předtím vytypovaly.
Med ze sibiřských včel je bohužel velice silně cítit, podle toho, co tyto včely používají jako zdroj energie. Pokud to je někde v hlubokých jehličnatých lesích, med sibiřských včel je cítit silně po terpentýnu, pokud to je v blízkosti civilizace, po ropných výrobcích, naftě, olejích a podobně. Sibiřské včely velice snadno tyto látky po čichu nalézají a hromadně tak obtěžují například obsluhu a zákazníky benzínek, zaměstnance firem zpracovávajích nebo přepravujících ropu a dokonce i jednotlivé řidiče automobilů s netěsnící palivovou nádrží či ukapujícícm olejem z motoru nebo převodovky. Obyvatelé Sibiře jsou zřejmě na sibiřský med zvyklí, bohužel čeští zákazníci med s odérem terpentýnu nebo ropných výrobků považují za pančovaný nebo porušený a nekupují ho.
Taky ona zdánlivě vítaná schopnost sibiřské včely snášet med i v zimě v mrazech je po bližším zkoumání problémová. Co možná snese limba na Sibiři, český strom nesnese. Probuzení spícího stromu i v našich mírných mrazech do plné vegetace, následně vysátí mízy a potom jeho opuštění včelami a jeho vychladnutí do okolních zimních teplot naše stromy až na výjimky většinou nepřežijí. Včelař chovající sibiřské včely se tak ocitá pod silným tlakem majitelů okolních lesů, který v současné době zpravidla vede k vystěhování takových včel někde jinde. Doba socialistická, kdy se působení těchto včel dalo krýt likvidačním působením průmyslových exhalací, dávno minula....

Takže dobře radím, sibiřské včely raději nekupujte. Likvidují naše lesy a jejich med u nás neprodáte. Kupujte ty naše, místní , vyšlechtěné na naše podmínky.

A jak ten trus vypadá? Takto?
http://www.youtube.com/watch?v=NrHg4pdquOo
Pokud ano, tak je to spíš rejsek, ten proleze i zavřeným česnovým klínem, viděl jsem to na vlastní oči. A Zatím mám pocit, že si jen dole v podmetu chroupe mrtvolky a včely "asi" neruší/nedemoluje.

Ano ano, včela sibiřská nanosí spoustu sněhovice a krajem roku i ledovici. Škoda jen, že ji "svět neviděl". Podobně, jako s tou jitrnicí.

Zdravím. Potřebuji poradit. Když jsem sbíral měl na vzorky nebyl tam snad ani jeden roztoč. Po týdnu jsem našel na podložce asi 15 roztočů. CO MÁM DĚLAT??? Děkuji.
---------------

Máš kliku, že jsi je neodevzdal do vzorku.

Předpokládám, že jsi měl odebral před oteplením, a to byla klika.
Protože není problém, aby v buňkách, na loučkách a možná i na včelách zůstalo přes 50 roztočů.
A pak se včeličky rozlezou, roztoči spadnou a veškerý zimní sběr měli je na nic.
Protože ten se začal dělat v dobách, kdy bylo třeba zjstit, kam až se nám roztoč dostal - tedy v dávných dobách kdy ještě nebyl všude.
Vypovídající hodnota těch vzorků je nulová. Důležité je sledovat spad po léčení - to řekne jak napadené šlo včelstvo do zimy, spad po druhém ukáže účinnost léčení a pak je důležité vědět co se děje v létě.

Samozřejmě tady budou lidi, co budou tvrdit, že to má význam. Bohužel už nevysvětlí jaký.
Možná, aby se včelaři v zimě nenudili a laboratoře měli co dělat.

Karel

Při odběru měli jsem dnes zjistil ve dvou úlech přítomnost myší - na podložce byl jejich trus. Úly jsou nástavkové, česno je zúžené klínem. Je však možné, že klín byl vložen pozdě. Prosím poraďte, jak se myší nejlépe zbavit.

Do podmetu vložte kartón 15 x 15 cm, kúpte lepidlo na odstraňovanie škodcov, sprvte ním na kartóne kruh v priem,er 14 cm široký asi 10-15 mm a do stredu návnadu, pre myšovité aj suchý chlieb, hmyzožarce piskorov -rejskov kúsok salámy. Anton

Myš očkem proleze jako nic. Zalígrovat mříží očka. Myš vyleze klidně i po
stěně paneláku do 5 patra.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2011 10:36 PM
Subject: měl - rozkousané včely


V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely,
takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená
očka. Poraďte co to může být.
Pavel K

mršky si hrají na schovávanou...
Teď už nic. Čekat na rozsudek od počtářů roztočů.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Janusz" <JanuszL/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2011 9:58 PM
Subject: Re: Mel


Zdravím. Potřebiji poradit. Když jsem sbíral měl na vzorky nebyl tam snad
ani jeden roztoč. Po týdnu jsem našel na podložce asi 15 roztočů. CO MÁM
DĚLAT??? Děkuji.

Marku, oni si z Vás dělají legraci. Protože nevím, jestli si i Vy děláte legraci nebo jste jen dostal mylnou informaci, dovoluji si Vás informovat jak to je. Před časem skutečně vyšel ve Včelařství článek o sibiřských včelách. Jednalo se o humornou povídku, byla velmi vtipná a mně osobnšě se velmi líbila. Žádné sibiřské včely těchto vlastností samozřejmě (a bohužel) neexistují. Pokud jste z Jižní Moravy a chcete opravdu začít včelařit, ozvěte se mi přímo mailem na holy.vcelar(-)seznam.cz

M. Holý, jednatel JM KKV

Jedině tak ve vyhřívaném skleníku plným kvetoucích rostlin.
Možná tak u atomové elektrárny s využitím zbytkového tepla.
Pavel


----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2011 4:16 PM
Subject: Re: Sibirske vcely


Buďto má celý rok prvního dubna Váš známý včelař, nebo Vy... :-D.
Petr

-----Původní zpráva-----
From: M. Kakrda
Sent: Wednesday, January 26, 2011 3:55 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Sibirske vcely

Dobry den,
chtel bych v letosnim roce zacit vcelarit. Znamy vcelar mi poradil, ze
nejlepsi druh jsou Sibirske vcely, ktere letaji a nosi med i v zime. Prosim
poradte chovnou stanici, kde se daji ziskat.
Dekuji.
Marek

V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely, takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená očka. Poraďte co to může být.
Pavel K

Marku,vezmi znameho vcelare a vyrazte na Kromeriz,staci,kdyz se budete hlasite vyptavat po vcelach,ktere nosi med v zime,lidi uz Vas nasmeruji spravne.Pozor,sibiranky bodaji i pres usanku.

Zdravím. Potřebiji poradit. Když jsem sbíral měl na vzorky nebyl tam snad ani jeden roztoč. Po týdnu jsem našel na podložce asi 15 roztočů. CO MÁM DĚLAT??? Děkuji.

V Moskvě, teď se jiím tam právě rojily.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. Kakrda <M.Kakrda/=/Seznam.cz>
> Předmět: Sibirske vcely
> Datum: 26.1.2011 15:56:13
> ----------------------------------------
> Dobry den,
> chtel bych v letosnim roce zacit vcelarit. Znamy vcelar mi poradil, ze
> nejlepsi druh jsou Sibirske vcely, ktere letaji a nosi med i v zime. Prosim
> poradte chovnou stanici, kde se daji ziskat.
> Dekuji.
> Marek
>
>
>

Hezký večer,má praxe s myšmi v úlu je taková,že myši tam chodí jen v noci "mlsat".Přes den tam nebývají.Stačí tedy přidělat na česno kus staré mateří mřížky,včela jí proleze a myš ani rejsek ne.Pozor ovšem na díry ve dně úlu,teď se mi stalo,že u úlu se sololitovým dnem si prostě myš vykousala v sololitu díru.V případě sibiřských včel bych byl VELMI OPATRNÝ!Zavlečení jakéhokliv cizího druhu s vidinou laciných velkých zisků vždycky má v dlouhodobém horizontu víc negativ než pozitiv.Takže jednoznačně NE!