Včelařská konference

Neoddělitelné dno mi vůbec nevadí, nechápu, jak to pro někoho může být závažný problém. Spíš to je plus zvyšující pevnost toho úlu

"Ovšem není pravdou,že se z nich rojí více jako z jiných úlů nebo že by úly měli vliv na divokost včel.Zrovna tak není pravdou, že by z nich byla nižší výtěžnost medu. Zamoření morem u nich bude úplně stejné jako v novém langtrontu když se mor objeví. JEJICH NEVHODNOS HLAVNĚ SPOČÍVÁ V PŘÍLIŠ NÍZKÉM PODMETU KVŮLI DIAGNOSTICE VAROÁZY APRO ODBĚR ZIMNÍ MĚLI. Jsou příliž těžké, Zvláště když se dá druhý medník. Jeho výhodou a to jedinou, pak je přístup do plodiště bez sundávání medníku."

Diagnostiku spadu v létě dělá tak jeden včelař ze sta, takže vůbec není podmínka, aby všechny úly včetně těch starých měly vysoký podmet, kde by se ta diagnostika dělala. Nízké dno v zimě vůbec nebrání odběru měli, je úplně jedno, jestli je dno nízké nebo vysoké. Pokud ovšem včelař není nepořádník, dno na podzim nečistí a nechá ho "zarůst" můstky či nečistotami potaženými propolisem. To pak opravdu musí mít vysoký podmet, aby tam podložku dostal. Nízké dno je v úlu úplná marginálie.

:-D :-D :-D: -D

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pros?me up?esnit
> Datum: 22.4.2011 12:02:39
> ----------------------------------------
> A já mám včely které ten med i prodají :-) teda to dělaji hlavně trubci :-)
> ---------------------------------------------
> Já jsem k tomuto účelu vycvičil dělnice. Před vylíhnutím nové matky se ze
> včelstva vyčlení část dělnic se starou matkou - vůdkyní a manažerkou
> prodeje, poberou zásoby a odletí s nimi na trh. Bohužel se mi nedaří přimět
> je k návratu s tržbou. Podezírám okolní včelaře, že včely při návratu z
> trhu odchytnou a oberou o peníze a nepoctivé zákazníky nakupuijící na dluh.
> Včely se bez peněz stydí vrátit zpět do úlu a spáchají rituální sebevraždu
> skokem z česna.
>
>
>

Já jsem takové úly věnoval při prodeji odělků jakO obal zboží. opravdu krom opékáni klobás se na nic jiného nehodi.
Ovšem není pravdou,že se z nich rojí více jako z jiných úlů nebo že by úly měli vliv na divokost včel.Zrovna tak není pravdou, že by z nich byla nižší výtěžnost medu. Zamoření morem u nich bude úplně stejné jako v novém langtrontu když se mor objeví. JEJICH NEVHODNOS HLAVNĚ SPOČÍVÁ V PŘÍLIŠ NÍZKÉM PODMETU KVŮLI DIAGNOSTICE VAROÁZY APRO ODBĚR ZIMNÍ MĚLI. Jsou příliž těžké, Zvláště když se dá druhý medník. Jeho výhodou a to jedinou, pak je přístup do plodiště bez sundávání medníku.

--------------------------------------------
Měl jsem upravené univerzály, které měly výš uložené rámky plodiště, čímž se zvětšil podmet, měly dvojité dno, vrchní část tvořilo pletivo, dole byla prkna a do prostoru mezi se vkládala podložka. I tato nevýhoda se dá odstranit. Jako hlavní nevýhoda pak zůstává neoddělitelné dno. Nakonec jsem se s nimi rozloučil, protože konstrukce medníků začínala být chatrná a hrozilo, že se rozpadnou.

:-D :-D
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el.latina
> Datum: 22.4.2011 10:41:31
> ----------------------------------------
> No a když jsme u té latiny, tak jsem slyšel, že když se podává včelám na
> jarní podněcování silný vývar z kohouta, tak můžou ráno i začít kokrhat. To
> je pro ty co musí ráno vstávat, aby i ten budík byl Bio.
>
>
>

:-)) :-D ;-O

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Krit?fek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: v?el.latina
> Datum: 22.4.2011 10:20:45
> ----------------------------------------
> Re: Radost ze silných včelstev - vcelarska latina
> Mám včely (velké jako holuby) a nosí mi zralý med přímo do sklenic a od
> února.Něco bych k tomu dodal,mám taky vyšlechtěné včely,které mi po celý
> podzim nosí šišky z lesa abych měl čím topit.Jeden rok mi jich tolik
> nanesly,že když jsem je uskladnil pod střechu,tak příští rok po oteplení mi
> tu střechu nadzvedly,protože se rozvily. A tak jsem s tím měl štrapáci a už
> ty šišky od té doby na půdu nedávám. Kéž bychom měli takovéto včely...
>
>
>

To máš také tak Když jede ke včelám jen o víkendu tak roje jsou již dávno za horama. Já mám třicatery a 3-4 roje v zahradě visí i kdybych se po/=/

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Radost ze siln?ch v?elstev - vcelarska latina
> Datum: 22.4.2011 09:43:54
> ----------------------------------------
> Nechcete té včelařské latiny nechat? V práci si užiji dost rybářské latiny.
> „Za těch 16 let co včelařim, se mi nevyrojili ani jednou.A to byly nějaké
> rojové roky.“
> „Rojení neznáme, a včelaření jsme si zjednodušili."
> "Kdo má včely na to připravené bude vytáčet květový během páru dnů, a bez
> rojení."
>
> Nebudu vám to vyvracet. Rozmnožovací pud (rojení) je genetická nezměnitelná
> záležitost a nebudu nikomu vyvracet jeho názory o nerojení. A vytáčení medu
> v dubnu, ...
> Přidám svoji latinu. Mám včely (velké jako holuby) a nosí mi zralý med
> přímo do sklenic a od února. Když necháte té své latiny, tak já zmenším
> svoje včely.
>
>
>

Vůbec nemáš pravdu Takové přesuny jsem již dělal mnohokrát jak v přehledné tak vnepřehledném terénu. zaházené česno trávou je prostě donutí se okamžitě zorientovat. Časem pak tráva seschne a vítr ji odvane. ani si nevšimnou že byly přestěhovány.


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Obrana p?ed v?elami
> Datum: 22.4.2011 09:43:25
> ----------------------------------------
> "Postupné přesování je tradovaný nesmys.l Přesum se dá snadno udělat ke
> konci soumraku a na česna se vhodí trochu trávy a včely se na druhý den
> zalétají hned ráno."
>
> Záleží na konkrétním místě. Pokud tam je rovná přehledná plocha, kde kromě
> úlů skoro nic není, tak to jde najednou. Včelky zalétnou na původní místo a
> když tam nic není, najdou nové umístění úlů bez větších problémů.
> Pokud to je členitá plocha se spoustou keřů , nějakou stavbou a podobně
> coby orientačními body pro včely, případně ještě ve svahu, tak je to horší.
> Může se klidně stát, že včelky se rozhodnou, že nějaký keřík nebo betonový
> sloupek je "hledaný úl" a utvoří na něm rojový útvar, kde hodně z nich
> nakonec zůstane...
>
>
>

Já jsem takové úly věnoval při prodeji odělků jakO obal zboží. opravdu krom opékáni klobás se na nic jiného nehodi.
Ovšem není pravdou,že se z nich rojí více jako z jiných úlů nebo že by úly měli vliv na divokost včel.Zrovna tak není pravdou, že by z nich byla nižší výtěžnost medu. Zamoření morem u nich bude úplně stejné jako v novém langtrontu když se mor objeví. JEJICH NEVHODNOS HLAVNĚ SPOČÍVÁ V PŘÍLIŠ NÍZKÉM PODMETU KVŮLI DIAGNOSTICE VAROÁZY APRO ODBĚR ZIMNÍ MĚLI. Jsou příliž těžké, Zvláště když se dá druhý medník. Jeho výhodou a to jedinou, pak je přístup do plodiště bez sundávání medníku.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prodej moravsk?ch univerz?l?
> Datum: 22.4.2011 09:38:08
> ----------------------------------------
> Pochybuji, že někdo takové staré úly ještě dnes koupí, tady se vede
> mnohaletá masívní kampaň proti takovým úlům. Staré úly jsou špatné, včely
> se v nich jen rojí, jsou v nich divoké, donesou jen pár kilo, staré úly
> jsou zamořeny morem, jsou nahnilé....
> Ještě chybí tvrzení, že včelař, co včelaří ve starých úlech se vybourá v
> autě, jeho barák vyhoří, jeho děti se dostanou sotva na zvláštní
> školu....Ale třeba i na to dojde.
> Holt výrobci krásných nových dotovaných úlů musí vydělávat....., když je u
> nás trh s úly omezený, vyvážet úly ven mimo republiku taky se třebas
> nepovede, tak se musí uměle navyšovat trh s úly zbytečnou likvidací
> takových starších úlů....
> Jestli       k těm úlů máte nějaký vztah a nechcete v nich včelařit, chcete
> nástavkové, předělejte je na nástavkové.....třeba na dvouposchoďové
> univerzální plodiště s vyšším podmetem, na které se budou přidávat nástavky
> coby medníky....
>
>
>

Jo, kdo umí, ten umí. A do ne ten .... se jen dívá.

A já mám včely které ten med i prodají :-) teda to dělaji hlavně trubci :-)
---------------------------------------------
Já jsem k tomuto účelu vycvičil dělnice. Před vylíhnutím nové matky se ze včelstva vyčlení část dělnic se starou matkou - vůdkyní a manažerkou prodeje, poberou zásoby a odletí s nimi na trh. Bohužel se mi nedaří přimět je k návratu s tržbou. Podezírám okolní včelaře, že včely při návratu z trhu odchytnou a oberou o peníze a nepoctivé zákazníky nakupuijící na dluh. Včely se bez peněz stydí vrátit zpět do úlu a spáchají rituální sebevraždu skokem z česna.

není :-)

2011/4/22 Kritůfek <e-mail/=/nezadan>

> A já mám včely které ten med i prodají :-) teda to dělaji hlavně trubci :-)
> Nu prosíme o upřesnění,rádi bychom to taky tak dělali,abychom zbohatli ale
> pořád se nám to nějak
> nedaří. Je tady nějaká naděje?
>

"To, že se včely nerojí a provádí pouze tichou výměnu už jsem slyšel i od jiného včelaře. Ale tvrdí to pouze o jednom včelstvu z těch x co má. Co je na tom pravda, nebudu spekulovat, ale on je o tom přesvědčen. Ale kdyby to byl fakt, tak je spíš otázkou co je toho příčina."

To dřív bývalo mnohem běžnější. Dříve se nechávaly včely rojit, protože rozmnožování roji bylo významnou součástí rozmnožování včelstev. Taky se včely po desetiletí rozchovávaly, ne že se každý druhý rok nakupovaly kompletně nové matky jako do slepičárny po vykladení starých každý druhý rok nové slepice.
Včelař, který potom měl méně času sbírat roje, za nějaké desetileté více nebo méně vyšlechtil včely , které měnily matky tichými výměnami. Protože včelstva při tiché výměně neztrácela medný výnos a naopak rojící se včelstva jednou za čas ztratily při oplozovacím výletu novou matku a jejich stará matka s rojem uletěla. Takže linie rojících se včelstev byla jednou za čas ztrátou matky ukončována, zatímco linie včelstev s tichou výměnou byla naopak odělky množena a rozšiřována. takže po nějakých 20 - 30 letech takového rozchovávání měl včelař včely, které z střelím 80 % měnily matky pouze tichou výměnou.

A já mám včely které ten med i prodají :-) teda to dělaji hlavně trubci :-) Nu prosíme o upřesnění,rádi bychom to taky tak dělali,abychom zbohatli ale pořád se nám to nějak
nedaří. Je tady nějaká naděje?

No a když jsme u té latiny, tak jsem slyšel, že když se podává včelám na jarní podněcování silný vývar z kohouta, tak můžou ráno i začít kokrhat. To je pro ty co musí ráno vstávat, aby i ten budík byl Bio.

To, že se včely nerojí a provádí pouze tichou výměnu už jsem slyšel i od jiného včelaře. Ale tvrdí to pouze o jednom včelstvu z těch x co má. Co je na tom pravda, nebudu spekulovat, ale on je o tom přesvědčen. Ale kdyby to byl fakt, tak je spíš otázkou co je toho příčina. Obecně včely vymění tímto způsobem matku, která ztrácí na síle účinku feromonů,aby se udržela ve včelstvu, možná že i slábne "kapacita" kladení. Takže jde spíš o stav kdy včely se snaží zachránit sami sebe, jako včelstvo, mnohem přirozenější je rojení. A rojení je množení, to dělá zdravý jedinec. Pod tichou výměnou si spíš představuji nějaký genetický nedostatek. Pokud nechci aby se mi včely rojily, musím je odrojit sám, oddělek i se starou matkou, a do včelstva přidat ideálně oplozenou mladou matku, nebo aspoň matečník. Kdyby se v úlu ta stará matka nechala, tak později, v červenci, se mi budou včely chtít rojit znovu.

A já mám včely které ten med i prodají :-) teda to dělaji hlavně trubci :-)

2011/4/22 Kritůfek <e-mail/=/nezadan>

> Re: Radost ze silných včelstev - vcelarska latina
> Mám včely (velké jako holuby) a nosí mi zralý med přímo do sklenic a od
> února.Něco bych k tomu dodal,mám taky vyšlechtěné včely,které mi po celý
> podzim nosí šišky z lesa abych měl čím topit.Jeden rok mi jich tolik
> nanesly,že když jsem je uskladnil pod střechu,tak příští rok po oteplení mi
> tu střechu nadzvedly,protože se rozvily. A tak jsem s tím měl štrapáci a už
> ty šišky od té doby na půdu nedávám. Kéž bychom měli takovéto včely...
>

Re: Radost ze silných včelstev - vcelarska latina
Mám včely (velké jako holuby) a nosí mi zralý med přímo do sklenic a od února.Něco bych k tomu dodal,mám taky vyšlechtěné včely,které mi po celý podzim nosí šišky z lesa abych měl čím topit.Jeden rok mi jich tolik nanesly,že když jsem je uskladnil pod střechu,tak příští rok po oteplení mi tu střechu nadzvedly,protože se rozvily. A tak jsem s tím měl štrapáci a už ty šišky od té doby na půdu nedávám. Kéž bychom měli takovéto včely...

Nechcete té včelařské latiny nechat? V práci si užiji dost rybářské latiny.
„Za těch 16 let co včelařim, se mi nevyrojili ani jednou.A to byly nějaké rojové roky.“
„Rojení neznáme, a včelaření jsme si zjednodušili."
"Kdo má včely na to připravené bude vytáčet květový během páru dnů, a bez rojení."

Nebudu vám to vyvracet. Rozmnožovací pud (rojení) je genetická nezměnitelná záležitost a nebudu nikomu vyvracet jeho názory o nerojení. A vytáčení medu v dubnu, ...
Přidám svoji latinu. Mám včely (velké jako holuby) a nosí mi zralý med přímo do sklenic a od února. Když necháte té své latiny, tak já zmenším svoje včely.

"Postupné přesování je tradovaný nesmys.l Přesum se dá snadno udělat ke konci soumraku a na česna se vhodí trochu trávy a včely se na druhý den zalétají hned ráno."

Záleží na konkrétním místě. Pokud tam je rovná přehledná plocha, kde kromě úlů skoro nic není, tak to jde najednou. Včelky zalétnou na původní místo a když tam nic není, najdou nové umístění úlů bez větších problémů.
Pokud to je členitá plocha se spoustou keřů , nějakou stavbou a podobně coby orientačními body pro včely, případně ještě ve svahu, tak je to horší. Může se klidně stát, že včelky se rozhodnou, že nějaký keřík nebo betonový sloupek je "hledaný úl" a utvoří na něm rojový útvar, kde hodně z nich nakonec zůstane...

Pochybuji, že někdo takové staré úly ještě dnes koupí, tady se vede mnohaletá masívní kampaň proti takovým úlům. Staré úly jsou špatné, včely se v nich jen rojí, jsou v nich divoké, donesou jen pár kilo, staré úly jsou zamořeny morem, jsou nahnilé....
Ještě chybí tvrzení, že včelař, co včelaří ve starých úlech se vybourá v autě, jeho barák vyhoří, jeho děti se dostanou sotva na zvláštní školu....Ale třeba i na to dojde.
Holt výrobci krásných nových dotovaných úlů musí vydělávat....., když je u nás trh s úly omezený, vyvážet úly ven mimo republiku taky se třebas nepovede, tak se musí uměle navyšovat trh s úly zbytečnou likvidací takových starších úlů....
Jestli k těm úlů máte nějaký vztah a nechcete v nich včelařit, chcete nástavkové, předělejte je na nástavkové.....třeba na dvouposchoďové univerzální plodiště s vyšším podmetem, na které se budou přidávat nástavky coby medníky....

Spal to !

Dobrý den , prodám asi 8 - 10 starších úlů Mor.univerzálů v důsledku přechodu na nástavky. Úly jsou tovární výroby,byly pod střechou a po očištění a natření mohou sloužit ještě dosti let. Sestava : plodiště,mřížka drátěná,medník,dekl.Požadovaná cena je 200.-Kč za kus,kdo koupí,neprohloupí.
Místo uskladnění je jižní okraj okresu Třebíč,3km od Jaroměřic nad Rokytnou. Pokud by měl někdo zájem,může zavolat na tel.č. 776820964 , kde domluvíme místo, čas a datum odběru. Nevolejte všichni...

Není špatná kniha Včelaříme jednoduše, kterou lze stáhnout na
http://www.ulozto.cz/1780839/vcelarime-jednoduse-rar

"Pokud bych používal takové kombinace širokých a úzkých rámků, určitě bych v současných ideálních podmínkách neviděl stavění a zanášení mezistěn medem, ale chytal roje."

__________________________________________________

Jestli ono to nerojení nebude těmi skleněnými nástavky.Loni jsem pro potřeby chovatelské výstavy měl nějakou dobu osazený pozorovací prosklený úl po dobu května a června,tedy v dobu,kdy se to po okolí značně rojilo,a přesto neměly včely ve skle ani nejmenší náznaky k chystajícímu rojení a to úl doslova přeplnily a zanesly.Už ve Včelařské encyklopedii z r.1953 se můžeme dočíst,že z materiálů používaných při výrobě úlů má sklo nejhorší izolační vlastnosti,čili včelstvo v něm se přes stěny jakoby chladí.Jednou z podmínek pro vyrojení je dostatek tepla.
Paradoxně stejný princip ovlivňuje i dozrávání medu,čím uzavřenější,neprodyšnější a studenější úl,tím lepší podmínky pro zralost medu.A navíc vybírání jednotlivých plástů...To by nebylo nic pro mě,počet včelstev už mi takovéhle hraní neumožňuje...

Zdraví Pavel

Postupné přesování je tradovaný nesmys.l Přesum se dá snadno udělat ke konci soumraku a na česna se vhodí trochu trávy a včely se na druhý den zalétají hned ráno.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Obrana p?ed v?elami
> Datum: 21.4.2011 15:09:18
> ----------------------------------------
> Jestli sliboval. že je o 10 metrů posune, tak to měl dělat v zimě. Teď už
> jsou včely zalétané. Muselo by se vždycky jednou za pár dnů je posunout o
> půl metru, metr. Tak jestli se ho teď přes léto povede k tomu posunutí
> dotlačit, tak ať posunuje.
> Jinak z dřívějších diskuzí vyplynula jako nejlepší překážka na plot
> rákosová rohož. Je to přírodní a poměrně vzhledné.
> Pokud se včelaře povede přemluvit, aby ty včely posunul o deset metrů, tak
> ať v polovině - tak 5 metrů před včelami vysadí stěnu z malin, vysokých
> rybízů nebo podobných rostlin, které let včel zvednou.
>
>
>

Pravidlem pro chovatele včel musí mýt jedna věc nesmí nad míru obvyklou obtěžovat sousedy. Z tohoto pravidla vyplívají doporučení.1) Letáky včel nesmí směřovat na sousedův pozemek 2) letová dráha včel se má vhodným způsobem zvednout nad 2m
Odsunutí o Vámi uváděných 10 by pomohlo, pokud by to bylo s měrem od vašeho pozemku. ve vdálenosti 5-6 m od česen niž je až na výjimky bezpečno.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vodolan <vodolan/=/email.cz>
> Předmět: Obrana p?ed v?elami
> Datum: 21.4.2011 14:32:26
> ----------------------------------------
> Bohužel se musím zeptat, jak se bránit agresivním včelám (spíše
> nezodpovědnému včelaři). Soused má úly asi 1 m od mé zahrady směrem ke mě.
> Tudíž, jak začnou být včely aktivní nemůžu na zahradě nic dělat,nemůžu tam
> pustit 3 letého syna atd.. Včely na mě behem chvíle začnou útočit a vyženou
> mě. S včelařem řeč je, ale zatím jenom řeč, činy žádné. Že nemá kam je dát
> jinam a že je posune o 10 m (což bude k ničemu) a kdovíkdy. Co mám dělat ?
> Musím podotknout, že už se opravdu bojím, bodly mě již do obou očí, krku a
> všude možně, co když pobodají kluka...
>
>
>

Vzhledem k pracovnímu vytížení se bohužel musím se včelkami rozloučit.

Prodám tedy 5 včelstev a úly pro nejméně dvacet včelstev.

Jde 2/3 langstrothy, nástavky z masivu. Větší část nástavků je parafinovaná. Vše domácí výroba.

Dále víka, dna, nepřeberné množství rámků a souší.

Severní Morava, Březová u Vítkova.

Zájemci se mohou ozvat na mail michal.pol/zavinac/centrum.cz

Nechtěl jsem se vás nijak dotknout,nicméně vysokých rámků se to týká především,tam je zralost medu ještě problematičtější.
Vidím,že máte včelstva až ve 3 nástavcích,tedy zkusím porovnat se svými-plodiště dadant 44,8x28,5 + až 4 NN 44,8x13,7.Takže plástová výška i se včelími mezerami a nízkým podmetem cca 90 cm,to vše plné včel(ekvivalentem by byly tak 4 N 39x24),přesto si myslím,že u mě vytáčení ještě tak měsíc nehrozí.
----------------------------
Počítáte dobře, ale včely mají asi jiné výpočty. Pokud bych používal takové kombinace širokých a úzkých rámků, určitě bych v současných ideálních podmínkách neviděl stavění a zanášení mezistěn medem, ale chytal roje. Kolik hodin bude trvat a začnou víčkovat? A se zralostí medu nemám problém. To je moje starost, a včely s tím nezatěžuji.Sám zavíčkuji do buňky na 100kg, a zralost vyřeším bez problémů. Pak se musí včas za vhodné konzistence stočit hned do láhví. O to se stará už manželka.

http://leteckaposta.cz/271265865

B.V.

"Podívejte se na obrázek. To jsou nízké rámky? Zrušil jsem je před 20 lety. protože se rojily. Rojení neznáme, a včelaření jsme si zjednodušili."

--------------------------------------------------

Nechtěl jsem se vás nijak dotknout,nicméně vysokých rámků se to týká především,tam je zralost medu ještě problematičtější.
Vidím,že máte včelstva až ve 3 nástavcích,tedy zkusím porovnat se svými-plodiště dadant 44,8x28,5 + až 4 NN 44,8x13,7.Takže plástová výška i se včelími mezerami a nízkým podmetem cca 90 cm,to vše plné včel(ekvivalentem by byly tak 4 N 39x24),přesto si myslím,že u mě vytáčení ještě tak měsíc nehrozí.
A souhlasím s A.Molčíkem,že silné včelstvo není problém dostat do chovné nálady,sám už jsem misky dnes také viděl,také začnu s chovem,abych měl matečníky do oddělků.

Zdraví Pavel

"Kdo má včely na to připravené bude vytáčet květový během páru dnů, a bez rojení."

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Váš optimismus lze jen závidět,ale tak jednoduché to není.
Dříve jsem si také myslel,že když budu mít nízké rámky,že budu vytáčet jednodruhový med,ale při jarní snůšce se mi to ještě nikdy nepovedlo.Včely nosí,dokud něco meduje a je příznivé počasí,a také,dokud to mají kam ukládat

Podívejte se na obrázek. To jsou nízké rámky? Zrušil jsem je před 20 lety. protože se rojily. Rojení neznáme, a včelaření jsme si zjednodušili.
http://leteckaposta.cz/582430942

B.V.

"Pokud tedy nemáte nějaký zdroj vody a
nebo snůšky (krmení pro včely) na zahradě."

Včely létající za vodou nebo snůškou nejsou agresivní, bodnou jen, pokud se budou cítit ohroženy.
Útočnost včel před úly spočívá v tom, že prostor před česny,cca 2 - 6 metrů daleko ve směru a výšce letu včel, považují za svoje území a lidi v tom prostoru za vetřelce, na kterého dříve nebo později útočí. Proto pomáhá ta rohož na plot, přinutí včely zvednout let do výšky 2 metrů a víc, kde jaksi se lidi nevyskytují.
Tu rohož tam ale měl dát ten včelař, když už úly takhle umístil.

Kupte vysokou rákosovou rohož na plot. A vysázejte živý plot. jakmile bude
plot aspoň 2.5 m vysoký, máte pokoj. Pokud tedy nemáte nějaký zdroj vody a
nebo snůšky (krmení pro včely) na zahradě. V nejlepším případě by měl
soused včelař natočit česna směrem od vás. Obrať te se na nejbližší
včalařskou ZO, třeba příteli včelaři domluví.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Vodolan" <vodolan/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 21, 2011 2:31 PM
Subject: Obrana před včelami


Bohužel se musím zeptat, jak se bránit agresivním včelám (spíše
nezodpovědnému včelaři). Soused má úly asi 1 m od mé zahrady směrem ke mě.
Tudíž, jak začnou být včely aktivní nemůžu na zahradě nic dělat,nemůžu tam
pustit 3 letého syna atd.. Včely na mě behem chvíle začnou útočit a vyženou
mě. S včelařem řeč je, ale zatím jenom řeč, činy žádné. Že nemá kam je dát
jinam a že je posune o 10 m (což bude k ničemu) a kdovíkdy. Co mám dělat ?
Musím podotknout, že už se opravdu bojím, bodly mě již do obou očí, krku a
všude možně, co když pobodají kluka...

10 metrů je velký rozdíl. V současné chvíli můžete zkusit zvýšit výšku letu včel nějakou zástěnou z rákosu nebo pletiva, kterou umístíte na plot před sousedovy úly. Pokud včely nebudou mít va Vaší zahradě žádný zajímavý zdroj pylu nektaru nebo vody, budou v nastavené výšce přelétávat jinam.
Můžete mu oplatit podobnou mincí, když kousek od od plotu před úly vysázíte nějaké rychle roustoucí reře, které nebudete směrem do jeho zahrady sestříhávat.

Na těchto situacích je nejsmutnější, že k nim vůbec dojde, že včelař není ochoten na pozemku omezit sebe, jako majitele včel, ale začíná omezováním druhých.

Jestli sliboval. že je o 10 metrů posune, tak to měl dělat v zimě. Teď už jsou včely zalétané. Muselo by se vždycky jednou za pár dnů je posunout o půl metru, metr. Tak jestli se ho teď přes léto povede k tomu posunutí dotlačit, tak ať posunuje.
Jinak z dřívějších diskuzí vyplynula jako nejlepší překážka na plot rákosová rohož. Je to přírodní a poměrně vzhledné.
Pokud se včelaře povede přemluvit, aby ty včely posunul o deset metrů, tak ať v polovině - tak 5 metrů před včelami vysadí stěnu z malin, vysokých rybízů nebo podobných rostlin, které let včel zvednou.

ja pouzivam parny vyvijac wagner,prakticky je to to iste co predava sedlacek,ale ovela lacnejsie,plastovy sud zrezany z 200 l na cca 150,davam donho 20 plastov 42x35,za cca 50min.je hotovo,nemenil by som uz.V googli pozrite -parny odstranovac tapiet-...ten sud mam izolovany,rozdiel ale neviem posudit,v neizol.som to neskusal.

A ještě něco, jestli má česna otočena na Váš pozemek, tak nezbyde asi nic jiného než ultimátum s okamžitým řešením situace. Tohle si slušný člověk nemůže dovolit.

Dát na plot nějakou textilii v zahradnictví by se dalo něco sehnat a to by možná pomohlo. Včely by měly zvedat dráhu letu. Ale to by měl dělat hlavně soused včelař. Nelepší by bylo vysadit živý plot a nechat ho min. na 2m výšky. A soused ať vymění matky, bodavost je z části ovlivněna i geneticky.

Bohužel se musím zeptat, jak se bránit agresivním včelám (spíše nezodpovědnému včelaři). Soused má úly asi 1 m od mé zahrady směrem ke mě. Tudíž, jak začnou být včely aktivní nemůžu na zahradě nic dělat,nemůžu tam pustit 3 letého syna atd.. Včely na mě behem chvíle začnou útočit a vyženou mě. S včelařem řeč je, ale zatím jenom řeč, činy žádné. Že nemá kam je dát jinam a že je posune o 10 m (což bude k ničemu) a kdovíkdy. Co mám dělat ? Musím podotknout, že už se opravdu bojím, bodly mě již do obou očí, krku a všude možně, co když pobodají kluka...

Do chovné nálady je není problém dostat. Dám je na nízké plné dno, matku s 1 rámkem i se včelami přeložím do prázdného úlu s tepel.přepážkou, do podzimu je z toho včelstvo, původní včelstvo zůžím na 7rámků +1 chovný s miskami (48 misek), nasadím krmítko s medem. Čekat až se včelám bude chtít rojit, aby mohly něco odchovat, je pozdě v tý době už potřebuji min. matečníky.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Radost ze siln?ch v?elstev
> Datum: 21.4.2011 08:54:19
> ----------------------------------------
> "Včera jsem dal do jednoho včelstva rámek s miskami a zítra přelarvím."
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Včelstvo pro chov musí být v chovné (rojové) náladě.
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

Lněný olej je hlavně přírodní prostředek a jako povrchová úprava je povolen i v biochovech. Těch 150st. to si myslím, že v pohodě může sloužit i jako dezinfekce. Odvozuji to z toho, že na mor by mělo stačit 120st. a nosema má něco přes 50st.
Mě osobně se parafín moc nelíbí, nemám nic proti tomu technicky, ale co jsem viděl nástavky ošetřené parafínem po letech v provozu, tak je to takové nevzhledné.





> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Paraf?n
> Datum: 21.4.2011 07:22:06
> ----------------------------------------
> Nikdy nehřejte lněný olej nad nějakých 180°C, lepší je držet se jen v
> rozmezí do cca 150°C. Při vyšších teplotách oxiduje, ale co hlavně, vytváří
> toxický akrylaldehyd.
>
>
>

No právě proto mi leží na zahradě starý bojler, ale myslím si že vana se sítem a vařičem pod by byla univerzálnější - i jako odvíčkovací stůl, případně vaření - medovina atd.
Takže nakonec možná skončí ve starém železe. A pjedu na propanButan. Ta bomba stojí asi 500 a vydrží dost dlouho udržovat vanu ve varu.

No a skleněná budka už na zahradě stojí - kadibudka asi metr vysoká, ale nejsou lidi. Podle loňských jen provizorních odhadů - slepili mi ji na podzim, by tam ta teplota měla stoupnout dostatečně.

Bohužel na Velikonoce jedu pryč, takže zkušební provoz bude muset ještě počkat.
Měla by to být obdoba těch vícerámkových tavidel co používají v Polsku a nějaké podobné snad bylo na výstavě v Ostravě.

"Kdo má včely na to připravené bude vytáčet květový během páru dnů, a bez rojení."

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Váš optimismus lze jen závidět,ale tak jednoduché to není.
Dříve jsem si také myslel,že když budu mít nízké rámky,že budu vytáčet jednodruhový med,ale při jarní snůšce se mi to ještě nikdy nepovedlo.Včely nosí,dokud něco meduje a je příznivé počasí,a také,dokud to mají kam ukládat.Pokud už nemají místo,a jsou dostatečně silné,tak zákonitě nastupuje rojová nálada-podle miliony let trvajících principů už se zásobily na horší časy a tudíž pud shromažďovací vystřídá pud rozmnožovací.
Čili-pokud je snůška,tak je pořád přínos čerstvé sladiny a ředění už uložených zásob.To by musely být všechny plásty v nástavku z velké části zavíčkované (uvádí se aspoň jedna třetina,ale podle mých zkušeností je to při vydatné snůšce málo).
Letos se kvetení řepky (opět) překrývá s kvetením ovocných stromů,takže se dá očekávat,že snůška ještě nějakou dobu potrvá.Na druhou stranu neprší...
Vytáčet během několika dní by se dalo v případě,že se na několik dní výrazně zhorší počasí,ale předpovědi nic takového nehlásí.

"Včera jsem dal do jednoho včelstva rámek s miskami a zítra přelarvím."

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Včelstvo pro chov musí být v chovné (rojové) náladě.

Zdraví Pavel

Dne Thursday 21 of April 2011 08:32:21 KaJi napsal(a):

> No,připomíná mi to jaro 2003 - právě těmi zásobami, a to bylpěkný rok.
>
> Karel

Nojo, ale aby pak nesla cena medu dolu.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobry den,

pro mne osobne je to zajimave.
Zatim jsem vosk resil pomoci brutaru, a lisovanim smesi vosku v rucnim lisu.
Je to casove narocne.
Ovsem premyslim o necem jako :
http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg
, vyteznost mi ani tak moc netrapi, parni voskovani s papinakem funguje dobre,
ale drevo je zadarmo. Pri taveni mi jde predevsim o to, aby zavijec
neznehodnotil plasty, jestli bude vyteznost 50, 70,nebo 90 % , pokud se zvysi
pracnost o rekneme 5 hodin na 20 kg vosku , je to pro mne casove a financne
nevyhodne.

Premyslym o necem, kde by byla ta krabice univerzalni - tedy pres vysoke letni
teploty nahore sklo , a pres zimu po strane dira na privod pary.

Pokud nekdo mate neco hotoveho, pochlubte se.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

AM:
Včera jsem byl podruhé se dívat na včely a něco by se vytáčet dalo z javoru, trnek a třešní, ale zatím ja vysoká vlhkost. Tak max. do 10kg na včelstvo. Zakrmeno v srpnu v prům. 12kg cukru na včelstvo. Včely jsou vyvěšeny ve spodním polonástavku v horním nástavku mají první mezistěny postaveny (dadant 448x285, 448x159 10r.).
-----------
Podkrkonoší.
U nás začaly před týdnem javory, na trnky jsem v pondělí koukal - začínají se chystat - některá poupata začínají bělat.
Včely v různém stavu, ale když si vzpomenu na loňské jaro, tak slabochy si hýčkám tak, aby se přežili květen.
Vloni v květnových mrazech bylo nejmín práce se slabými a v létě daly pěkný výnos medovice. Takže bez skleněné koule těžko říci, co bude lepší letos. A různorodost mi vyhovuje.
Ty silná už taky plní medníky.

ALe spíš je zajímavá ta spotřeba zásob. Bez znalosti kdy v které lokalitě začíná jarní snůška je zbytečné hodnotit jestli je xx kg na zimu dost. U nás by klidně mohly být ještě 5 týdnů bez přínosu. A to v období, kdy je nejvyšší spotřeba zásob.
Já mám většinu včelstev nabouchanou loňskými zásobami - medovicí a cukrem. Takže jsem zvědav, jak se přebytek zásob projeví na jejich rozvoji.
No,připomíná mi to jaro 2003 - právě těmi zásobami, a to bylpěkný rok.

Karel

Když jsem psal sem častěji, pamatují si asi mnozí, že jsem tavil vosk v parním vyvíječi a plastové nádobě. Jedinou nevýhodou, kterou jsem tomu mohl vyčíst byly peníze za elektriku a zdlouhavost a malý počet vytavených plástů. Teď protože je již pár dní po komorování jsem potřeboval vytavit asi 300 velkých plástů, to je 30 dávek po hodině. Tak jsem se rozhodl vyzkoušet nový způsob. Nechtělo se mi zprovozňovat odstředivku a tak jsem se rozhodl pro vyplavování. Mám anticoro varnu ze zrušené školní jídelny na 170 l vody. Nahříval jsem ji izolatérským hořákem na PB. Plásty jsem do vroucí vody strkal držákem což jsem dost podcenil. Košilky z voskem jsem lil vedle do třínožky ve které byl upevněn pytel/2 x od cibule/ a pod tím starý lavor.Tedy způsod zakládající si na jednoduchosti a ke kterému toho moc nepotřebujete.
Zkušenosti: Na energiích nic neušetříte, praskla na to bomba za 400 Kč. Rychlost je výhodou za 4 hoďky to bylo a to jsem se to učil a předělával. Kulatý tvar nádoby nic moc, raději bych volil obdélník. Držák plástů je musí držet pod vodou asi 10 cm, jinak jsou problémy a vyplavuje se vosk mizerně. Vosk s košilkami se musí vybírat cedníkem, jinak vybíráte hodně vody a musíte doplňovat a vařit a to zdržuje. Výtěžnost je velmi dobrá, řekl bych lepší než u páry. Když je pytel plný, zavážu ho a hodím vedle do vaničky. Když skončím, odpustím vodu do věder na třetinu, dovnitř vložím jeden rošt na něj všechny pytle a nějakým trámkem je rozšťouchám aby vyplnily prostor, dám druhý rošt a na něj bílé cihly. Doleju zpět vodu a vařím 1/2 hodiny klokotem 1/2 hod vlažně a pak to vypnu. Druhý den už vosk jen čistím a odlévám do konečného tvaru. Samozřejmě ve stejné nádobě. Funguje to dobře, výtěžnost skvělá, úspora času vysoká, drátkování zachováno. Žel hořák stačí výkonem jen tak tak a kdo si myslí že takový ohřev zvládne velký vařič na plyn, no přeji mu to. Tato nádoba se do varu přivádí 11/2 hodiny.Takže jak příště: Celou nádobu obezdím a budu pod ní topit dřevem, bude to rychlejší.Musím předělat celý držák, ten nynější měl pár nedostatků, zátěž roštů cihlami funguje mizerně, musím zvolit lepší způsob, asi rozpěrnou obruč. a zkusím připravit odstředivku a porovnat oba způsoby. Takže někdy v říjnu budu vědět víc a dám vědět, bude li zájem. Doufám, že tento popis ze včerejšího pro mě zajímavého odpoledne někomu pomůže v rozhodování. Zdraví R. Stonjek

Lněný olej zahřátím zoxiduje a potom během měsíců zpolymeruje. Nějaké oxidy kovů,které budou působit jako sikativum, se najdou vždy. Takže lněný olej je na jednorázové použití, nalít do vany, zahřát, napustit nástavky a potom do měsíce či pár měsíců kompletně spotřebovat, třeba na nátěr dřeva. Jinak vzniknou problémy, slitý olej vytvoří na povrchu masívní škraloup nebo dokonce v celé hmotě zhoustne. Ponechaný ve vaně přes rok nejspíš se z velké části nebo úplně znehodnotí.

Potom ještě, lněný olej nemá bod varu, protože při těch vysokých teplotách nad 250 st C se rozkládá.

Nikdy nehřejte lněný olej nad nějakých 180°C, lepší je držet se jen v rozmezí do cca 150°C. Při vyšších teplotách oxiduje, ale co hlavně, vytváří toxický akrylaldehyd.

Jen na doplnění, lněný olej má bod varu 250st. cena je 120kč/l a dá se to koupit v prům. zásobené prodejně s barvami.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Paraf?n
> Datum: 20.4.2011 22:14:35
> ----------------------------------------
> Dojet je lepší. Za dopravu 150 kg paraf. chtějí na 100 km bezmála 1000 kč /
> je to externí přepravní firma/. To se nedá.
> Jinak domluva a ochota 100% !!
> Zdenek
>
>
>

Včera jsem byl podruhé se dívat na včely a něco by se vytáčet dalo z javoru, trnek a třešní, ale zatím ja vysoká vlhkost. Tak max. do 10kg na včelstvo. Zakrmeno v srpnu v prům. 12kg cukru na včelstvo. Včely jsou vyvěšeny ve spodním polonástavku v horním nástavku mají první mezistěny postaveny (dadant 448x285, 448x159 10r.). Ale nehodnotil bych sílu včelstva jako vyjímečnou. S přihlédnutím k datu, ano je to dřív, tak o 10dní, ale když se budu řídít tím co kvete, a to je důležitější, tak je všechno v normě. Včera jsem dal do jednoho včelstva rámek s miskami a zítra přelarvím.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Radost ze siln?ch v?elstev
> Datum: 21.4.2011 03:03:59
> ----------------------------------------
> http://leteckaposta.cz/582430942
>
> Tedy jdou do kvetoucích ovocných stromů v obrovské síle.
> Jsou podobné poznatky i u vás?
>
> Kdo má včely na to připravené bude vytáčet květový během páru dnů, a bez
> rojení. Naposled jsem do tohoto včelstva zasáhoval vloni při posledním
> vytáčení.Zakrmeno na 30 kg zásob.Je tam celkem 33 rámků z toho bylo 10
> mezistěn. Je vidět jak rychle dostavují a zanášejí poslední mezistěny od
> kraje.Jen aby počasí vydrželo a začaly víčkovat.Matku jsem viděl modře
> označenou, a jenom přelezla na posledním rámku. Z toho když vytočím
> napoprve 6 rámků na panenském díle, budu spokojen.Tomu se říká jednoduché
> včelaření s minimálním počtem zásahů do včel.
> B.V.
>
>
>

http://leteckaposta.cz/582430942

Tedy jdou do kvetoucích ovocných stromů v obrovské síle.
Jsou podobné poznatky i u vás?

Kdo má včely na to připravené bude vytáčet květový během páru dnů, a bez rojení. Naposled jsem do tohoto včelstva zasáhoval vloni při posledním vytáčení.Zakrmeno na 30 kg zásob.Je tam celkem 33 rámků z toho bylo 10 mezistěn. Je vidět jak rychle dostavují a zanášejí poslední mezistěny od kraje.Jen aby počasí vydrželo a začaly víčkovat.Matku jsem viděl modře označenou, a jenom přelezla na posledním rámku. Z toho když vytočím napoprve 6 rámků na panenském díle, budu spokojen.Tomu se říká jednoduché včelaření s minimálním počtem zásahů do včel.
B.V.

To je jednoduché.
Poznám podle označených matek. Inventura na jaře. Mám je značené všechny. barvou a s číslem. Opalitové značky.
A když je jim přes dva roky, čekám tichou výměnu. Při naražení a osazení více matečníků ve více nástavcích umělé odrojení. Když už to musí být.
Moc se mi líbí měření nálady podle výšky tónu bzučení včelstva . To bych si chtěl zavést, ale online, přes internet a u všech včelstev. Pracuji na tom.
Pavel

PS.:
Materiály:

http://jjvcela.sweb.cz/Poslouchame_vcely.html

http://vigorbee.cz/files/rojivost.pdf

http://autnt.fme.vutbr.cz/szz/2007/DP_Gregorik.PDF


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 20, 2011 8:17 PM
Subject: Re: Radost ze silných včelstev


Já bych si netroufl tvrdit, že se mi nevyrojí ani jedny. Vždyť ani po vyrojení někdy nedokážu určit odkud vylétly. A pokud je někdo včelařem při zaměstnání nebo nesedí kolem poledne před ůly tak asi toho taky moc nepozná. jedině že by se včelám v plodišti vrtal každý týden.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: Radost ze silných včelstev
> Datum: 20.4.2011 19:54:08
> ----------------------------------------
> Rojit?
>
> Za těch 16 let co včelařim, se mi nevyrojili ani jednou.A to byly nějaké
> rojové roky.
>
> Vedle příteli včelaři Radkovi ano, ale ten nestíhá dávat medníky (nemá ně
> moc času, hlavně když je potřeba).
> A navíc má teď menší úly, stejný rozměr 39x24, ale jen 9 rámků. A tak občas
> chytám asi jeho roje pro sebe.
>
> Pavel
>
> PS.: jaké že má ten "Landstroth" rozměry a počty rámků?
>
> ----- Original Message -----
> From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 20, 2011 1:21 PM
> Subject: Radost ze silných včelstev
>
>
> Tedy jdou do kvetoucích ovocných stromů v obrovské síle.
> Jsou podobné poznatky i u vás?
> Ano také podobné poznatky máme,chystáme si již žebříky a hlavně nové
> úly,nejlépe Landstrothy,kde budou mít dost placu jak na plod,tak na med.
> Třeba se v nich odnaučí i rojit.
>
>
>
>

Dojet je lepší. Za dopravu 150 kg paraf. chtějí na 100 km bezmála 1000 kč / je to externí přepravní firma/. To se nedá.
Jinak domluva a ochota 100% !!
Zdenek

Já bych si netroufl tvrdit, že se mi nevyrojí ani jedny. Vždyť ani po vyrojení někdy nedokážu určit odkud vylétly. A pokud je někdo včelařem při zaměstnání nebo nesedí kolem poledne před ůly tak asi toho taky moc nepozná. jedině že by se včelám v plodišti vrtal každý týden.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: Radost ze silných včelstev
> Datum: 20.4.2011 19:54:08
> ----------------------------------------
> Rojit?
>
> Za těch 16 let co včelařim, se mi nevyrojili ani jednou.A to byly nějaké
> rojové roky.
>
> Vedle příteli včelaři Radkovi ano, ale ten nestíhá dávat medníky (nemá ně
> moc času, hlavně když je potřeba).
> A navíc má teď menší úly, stejný rozměr 39x24, ale jen 9 rámků. A tak občas
> chytám asi jeho roje pro sebe.
>
> Pavel
>
> PS.: jaké že má ten "Landstroth" rozměry a počty rámků?
>
> ----- Original Message -----
> From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 20, 2011 1:21 PM
> Subject: Radost ze silných včelstev
>
>
> Tedy jdou do kvetoucích ovocných stromů v obrovské síle.
> Jsou podobné poznatky i u vás?
> Ano také podobné poznatky máme,chystáme si již žebříky a hlavně nové
> úly,nejlépe Landstrothy,kde budou mít dost placu jak na plod,tak na med.
> Třeba se v nich odnaučí i rojit.
>
>
>
>

Rojit?

Za těch 16 let co včelařim, se mi nevyrojili ani jednou.A to byly nějaké
rojové roky.

Vedle příteli včelaři Radkovi ano, ale ten nestíhá dávat medníky (nemá ně
moc času, hlavně když je potřeba).
A navíc má teď menší úly, stejný rozměr 39x24, ale jen 9 rámků. A tak občas
chytám asi jeho roje pro sebe.

Pavel

PS.: jaké že má ten "Landstroth" rozměry a počty rámků?

----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 20, 2011 1:21 PM
Subject: Radost ze silných včelstev


Tedy jdou do kvetoucích ovocných stromů v obrovské síle.
Jsou podobné poznatky i u vás?
Ano také podobné poznatky máme,chystáme si již žebříky a hlavně nové
úly,nejlépe Landstrothy,kde budou mít dost placu jak na plod,tak na med.
Třeba se v nich odnaučí i rojit.

Zacatek kveteni repky...2 a 3 nastavek plny plodu a vcel,podruhe zakladene trubci ramky z lonska,dole se stavi v nastavku na mezistenach,pod strechou po vybihajicim plodu vence nanoseneho nektaru,jenom s materi mrizkou si davam jeste na cas.

Medníky se dávají na začátku kvetení řepky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: MichalK <info/=/vcelar.org>
> Předmět: Medniky
> Datum: 20.4.2011 18:46:36
> ----------------------------------------
> Uz mate nasazene medniky? Vcelarim v nadmorske vysce 320 m.n.m. a tresne
> mame v plnem kvetu, pampelisky zacinaji, ale ty vcelstva nejsou jeste moc
> silna. Tak nevim, jestli jeste vyckavat az zesili nebo nasadit a neresit.
> Nerad bych je podtrhl ve vyvoji nebo ubiral silu.
>
> www.vcelar.org
>
>
>

Uz mate nasazene medniky? Vcelarim v nadmorske vysce 320 m.n.m. a tresne mame v plnem kvetu, pampelisky zacinaji, ale ty vcelstva nejsou jeste moc silna. Tak nevim, jestli jeste vyckavat az zesili nebo nasadit a neresit. Nerad bych je podtrhl ve vyvoji nebo ubiral silu.

www.vcelar.org

Proč až za pět let? DLE STANOV LZE SVOLAT MIMOŘÁDNÝ SJEZD. A po přečtení toho dopisu bych řekl že je to sakra potřeba.

Tedy jdou do kvetoucích ovocných stromů v obrovské síle.
Jsou podobné poznatky i u vás?
Ano také podobné poznatky máme,chystáme si již žebříky a hlavně nové úly,nejlépe Landstrothy,kde budou mít dost placu jak na plod,tak na med. Třeba se v nich odnaučí i rojit.