Včelařská konference

Prosím správce této konference o zřízení automatického vkládání souborů. Dosavadní řešení, kdy se pošle soubor na mail a ten bude ručně uveřejněn nefunguje. Externí odkazy nevidím jako perspektivní, protože rychle stárnou a mizí data v nenávratnu, viz. leteckaposta.cz a trvanlivost pár dnů. Ostatní prosím o podporu, protože relikvií v odkazech na internet přes tuto konferenci opravdu hodně. Děkuji

"Dobrý den, zatím nejsem včelař, ale v Horoměřicích ve vesnickém domku k rekonstrukci se mi v dírkách ve zdech usídlily takové rozměrem jakoby včeličky, jsou přibližně stejně velké, ale jsou chlupaté,za hlavičkou mají skoro hřívu a zadečky mají více do špičky a rovněž chlupaté. Každá si bydlí ve své dírce ve zdi a mezi cihlami. Je jich tam dost a já se jich bojím. Prosím, budou tam dlouho, myslím si, že žihadla asi taky mají. Potřebuji na půdu a ony si tam lítají.."

Taky by to mělo znamenat, že v okolí je čisté životní prostředí nezatížené škodlivinami a agrochemikáliemi. Jinak obecně tyhlety včely samotářky z přírody mizí, potřebují pro svoje doupata písčitou půdu, kde by si mohly vyhrabávat své úkryty, nepřerývanou pluhy a nezarostlou hustě rostlinným porostem.
Taky jsou obvykle dobří opylovači, lepší než včely, takže v blízkém okolí toho baráčku by mohly být příznivější podmínky pro pěstování třeba plodové zeleniny.
Pokud by se rekonstrukce toho baráku měla dělat vzhledem k těmto samotářkám citlivě, chtělo by to buď pozdě na podzim nebo časně na jaře , kdy ještě přezimované samičky nejsou aktivní, na čtvrtině, pětině zdi starou měkkou maltu vyškrábat do hloubky a nahradit novou pevnou , kterou by neprohrabaly. Aby probuzené samičky na jaře byly postupně nuceny najít někde něco jiného.
Případně na nějakém málo významném přístavku baráku nakonec kus zdi s měkkou maltou nechat nebo i postavit, aby se nějaká populace včel samotářek v okolí udržela....

Sú to včely samotárky, každá žije svojím životom i keď sa rady zhromažďujú na miestach, ktoré im poskytne miesto pre vyhrabanie svojho miniatúrneho domčeka pre svoje deti. Včela tzv. murárka-zednice do svojej komôrky prinesie peľ položí naň vajíčko, malú časť komôrky uzavrie a pripraví si miesto pre ďalšie vajíčko a tak postupne, až zaplní posledné miesto a tým jej starostlivosť o svoje detí končí.Med od nich istotne nebudete koštovať.

Toto miesto medzi tehlami domčeka si pripravili preto, že spojivo tehál je navetrané a samotárky si doňho dokážu vyhĺbiť príbytok. Tieto včely neútočia na človeka (skôr žijú utajeným životom), pichnú len vtedy, keď si ich náhodou pritlačíme. Dúfajte, že vám z domčeka nespravia ementál, časom prestanú alebo si domček omietnite.

Za odvoz nabízím odřezky polystyrenu o rozměrech cca 50×1,5×1 cm (trojúhelníkového průřezu) - vhodné například jako plováky do krmítek apod.


www.vcelin-skrivanek.cz
+420 739 594 733
Skřivánek 2, 582 53, p. Štoky (mezi Havl. Brodem a Jihlavou)

Dobrý den, zatím nejsem včelař, ale v Horoměřicích ve vesnickém domku k rekonstrukci se mi v dírkách ve zdech usídlily takové rozměrem jakoby včeličky, jsou přibližně stejně velké, ale jsou chlupaté,za hlavičkou mají skoro hřívu a zadečky mají více do špičky a rovněž chlupaté. Každá si bydlí ve své dírce ve zdi a mezi cihlami. Je jich tam dost a já se jich bojím. Prosím, budou tam dlouho, myslím si, že žihadla asi taky mají. Potřebuji na půdu a ony si tam lítají...
Děkuji za informaci, co to je, jak dlouho to tam bude, mám se toho bát?
Děkuji Martin Sochor

http://leteckaposta.cz/113353896

Máme se od koho učit.
B.V.

S tím prodejem přímo z cukrovaru to zas tak snadný není. Aspoň ne ve Vrbátkách. Chtěl jsem koupit 2t, platba hotově dopravu si zajistím a bylo mi řečeno, že prodat mi cukr nemůžou, protože jim ten cukr nepatří, majitelem je zahraniční investor. A aktuální situace je ta, že nemají z čeho vyrábět. Curovar v Němčicích vybudoval nejmodernější technologii, fungovala dva roky, potom cukrovar koupily Francouzi, zemědělcům vyplatily jednorázové odškodné (držhubné) a celý cukrovar nový majitelé poslaly včetně základů do drtičky.
Všechny kvóty, ať jsou na cukrovou řepu nebo na cokoliv jiného, já vnímám jako omezení svobodného podnikání. A přesto přitomto řízeném systému zadluženost zemí EU stoupá tak, že některé jsou na pokraji ekonomického zhroucení. To mi připomíná socialismus, všechno patří všem, každý chce rozhodovat za ostatní, každý chce všechno zadarmo, ale zodpovědnost nepříjmá žádná země EU ani sama za sebe. Jsem zvědav jak tento systém dlouho vydrží.

http://www.vcelarskepotreby.eu/

Včelařská farma Kolomý je nabízí

Dobry den, nevite, prosim, kde se daji sehnat nadratkovane ramky? Sedlacek je prestal nabizet...

Jojo, to je perfekt!

Viz foto: http://leteckaposta.cz/598079898
Od BV

Ten zavíčkovaný med je nádhera.
Pavel

Ahoj Karle,
a proč tedy Ti výrobci se nesnaží prodávat přímo odběratelům za slušné ceny?
-----------

Josu obětí valstního úspěchu - kdysi ci cukrovarnická lobby v staré EU po vzoru USA vydupala cekrný pořádek, který nastavuje výrobní kvoty snad i pro Island a Gronsko, pokud by byly v EU. A druhá část tohoto pořádku nastavuje minimální ceny, za které smí cukrovary prodávat.

No a supermarkety "zřejmě" toto dodržují, ovšem si na cukrovarech více než na jiných dodavatelích zgustnou a naúčtují jim vrchovatě listovné, letákovné, regálovné, a jiné položky, které účtují na oplátku svým dodavatelům.

A tak sice cukrovary dodržují svůj cukerný pořádek a fakturují minimální cenu, ale hned z tržby odvádějí "slevu" zpět, i když s enazývá listovné, regálovné, plošné, .... Takže suprák nic netratí, když prodává za lacino.


Takže rada - zkuste řící cukrovaru, že to vezmete, ale že bmu musíte naúčtovat pytlovné, svozovné, svazovné a další položky co vás napadnou. Tak jak to dělají supermarkety. Třeba na to přistoupí. :-)

Karel

Není problém dát dohromady požadavky na cukr třeba od 5 - 10 tisíc včelařů. Cena za cukr, pokud se objedná najednou ten cca tisíc tun, vyjdou podobné nebo stejné, jako jsou v akcích v tom supermarketu.
Potom ale bude třeba najmout kamióny, aby se to odvezlo, najmout v každém okresu nějaký sklad, kde se to složí , než si pro to včelaři přijedou, bude třeba zaplatit lidem kolem.... A najednou vyjde celková cena podstatně vyšší.

Proč by cukrovary nízkou cenou podporovaly prodej po jednotlivých třeba tunách, když by ten cukr po tunách muselo prodávat desítky jejich zaměstnanců a když by ty tisíce tun cukru museli někde celé měsíce skladovat v nějakých skladech než by je prodali atd?
Takhle prodají po třetinách, pětinách roční produkce obchodním řetězcům a dalším velkoobchodníkům a na to stačí jeden zaměstnanec cukrovaru s asistentkou. Domluví s nimi odvoz cukru přesně podle toho, jak ho stíhají vyrábět, přímo z linky naloží do kamiónů... Odpadají investičně náročné sklady, odpadají skladníci, odpadá další infrastruktura. A vyrobený cukr mají pryč a penízky za něho na kontě.

Radek Hubač (e-mailem) --- 2. 5. 2011
Re: Re: cukr - ve sv?t? leze zase dol?. (51940) (51951) (51954) (51955) (51957)
Ahoj Karle,
a proč tedy Ti výrobci se nesnaží prodávat přímo odběratelům za slušné ceny?
Myslím to, že když jsme se informovali v cukrovaru, tak jejich nabídka byla horší než ty supermarkety. To nemá logiku. Když musí platit supermarketu a jejich výrobek se prodá za levno, proč si nespočítají rozumnou cenu - cca na úrovni supermarketu, ale bez nákladů a marží pro obchod a nedodají cukr přímo včelařům? Obě strany budou spokojené. Co nesnáším je nakupování cca 500 kg cukru po 20kg , které si mohu vzít na jeden nákup v supermarketu. Ale narozdíl od výrobců, supermarkety začínají chápat a třeba Lidl (dříve i Tesco) je schopný po domluvě přivézt až k auttu objednané množství na paletě.
Radek

............
Ty ceny v supermarketu jsou obchodním kouzlem. Nelze z nich usuzovat nejnižší cenu cukru. Tedy pokud víte jak se taková cena na trhu tvoří a kolik to stojí dodavatele na takové akci, přitlačen ke zdi, jen aby mohl být v kole a řetězu.

Za nelogické obchodní praktiky poděkujte podrobovací obchodní politice EU, potažmo SZIF. Ten je u nás správcem nad cenou a limitním produkčním množství. _gp_

Ahoj Karle,
a proč tedy Ti výrobci se nesnaží prodávat přímo odběratelům za slušné ceny?
Myslím to, že když jsme se informovali v cukrovaru, tak jejich nabídka byla horší než ty supermarkety. To nemá logiku. Když musí platit supermarketu a jejich výrobek se prodá za levno, proč si nespočítají rozumnou cenu - cca na úrovni supermarketu, ale bez nákladů a marží pro obchod a nedodají cukr přímo včelařům? Obě strany budou spokojené. Co nesnáším je nakupování cca 500 kg cukru po 20kg , které si mohu vzít na jeden nákup v supermarketu. Ale narozdíl od výrobců, supermarkety začínají chápat a třeba Lidl (dříve i Tesco) je schopný po domluvě přivézt až k auttu objednané množství na paletě.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr - ve sv?t? leze zase dol?.
> Datum: 29.4.2011 13:16:48
> ----------------------------------------
> RP:
> Možná i toto bylo příčinou současné krize, příliš moc lidí se živilo kolem
> všelijakých finančních derivátů, společně nafukovali ten trh a všelijakými
> transakcemi mezi sebou vzájemně uměle zvyšovali jeho velikost. Bez ohledu
> na reálný základ, kterým je zisk z primární manuální výroby. Až to před pár
> lety prasklo....
>
> -------
> No já moc lidí co se živí obchodováním na jakékoli burze moc neznám. Pár
> lidí si tam ukládá peníze a pár lidí to má jako hobby.
> Tedy v poměru s těmi, které znám a kteří přestali manuálně pracovat a
> někteří začali prodávat pojistky, důch.poj. a stav.spoření atd. protože je
> hodně zajímavější (finančně).Ale to nemá s ocbch na burzách skoro nic
> společného.
>
> Na druhé straně mám takový pocit, že lidí co jsou schopni v ČR pracovat ve
> výrobě a jsou i ochotni tam pracovat je značně málo. I kdyby tady ta výroba
> zůstala.
>
> Protože jsem momentálně sledoval trh práce, tak mám takový dojem, že
> nedostatek kvalifikovaných pracovníků zase začíná, a to nejsme na číslech
> před krizí.
> Bohužel je dneska situace taková, že asi na deset málo kvalifikovaných
> výrobních prac. ale ochotných kvalitně pracovat potřebuji asi tak 2 až 10
> (podle typu výroby) technicky a jazykově vybavených pracovníků). A tady je
> poměrně velká díra co omezuje zaměstannost v ČR.
> Jen v Indii za rok promuje víc inženýrů techn. oborů než v celé EU. Nemají
> jaz.hadicap -angličtinu a mají motivaci.
> Náš koncern buduje v Indii velké výzk. pracoviště a přesunuje tam výzkum z
> NSR. Tam ani tady nejsou lidi.
>
> Takže i když to popírali komunisti za socialismu a titíž komunisti to
> popírají i dneska, tak bez inženýrů atd. se nevyrábí. :-)
>
> Proto taky nemůže být Evropa dílnou světa.
>
>
> Dovozu cukru brání nejen EU, ale pro mnohé kupodivu i vláda USA.
>
> Bohužel sklizeň v Brazílii a v Thajsku nenaplánují, takže svět cena je jaká
> je a přes ni si počítají cenu i naše cukrovary. Ve vyvážení jim žádné kvoty
> nebrání a pokud je ve světě poptávka za vyšší cenu, nemusí se pdobízet
> supermarketům a místo toho můžou vyvést a třeba dostanou i zaplaceno dřív
> jak od supráku.
> A to je důvod, proč se cena v supermarketech začala blížit nařízenému
> minimu - cukrovary nemusely přistoupit na cokoli, měly alternativu ve
> vývozu.
> Pokud ji ztratí,nbudou nuceny se zůčastnit na "nabzených" akcích
> supermarektů - kdo s tím měl někdy něco do činění, tak ví jak to probíhá -
> zboží zdarma, zaplacení plochy na akci, plochy v reklamě, a další pěkné
> nabídky od "zákazníka".
> Ale když ti Češi nakupujují v suprákách nejradši z celé Evropy, tak pak
> výrobce moc jiných alternativ nemá, pokud chce dodávat.
>
> Karel
>
>
>

Ale ano. V příspěvku č. 51957 jsi npsal: Bohužel sklizeň v Brazílii a v Thajsku nenaplánují, takže svět cena je jaká je a přes ni si počítají cenu i naše cukrovary.

jipajo

Po dosud nabytých zkušeností musím konstatovat, že včely zaplňují plodiště záměrně a že zaplněná medná komora má podobný negativní efekt na odříznutí plodiště od medníku jako mateří mřížka. Zaplněný nástavek nad plodem působí jako ucpávka, která přínos sladiny stlačuje dolů do plodiště. Včely jsou líné, přesněji řečeno neochotné, ukládat med daleko od plodu (efekt cizího prostoru). Výsledek je omezení plodávání přívalem zásob, vznik anatomických trubčic a následné rojové nálady. Perfektní mechanismus rozmnožování :-)

Předcházející roky jsem si toho tolik nevšímal, reps. nevšimnul, protože jsem měl včelstva jen s jednou mednou komorou, a ty byly vždy alespoň z části proděravělé plodovou plochou, jež zpravidla trochu zasahovala i do medníku.

Je vidět, že se mám mnohému stále co učit. Včelaření je neustále objevné a asi nikdy se zcela nestane rutinní záležitostí. Rok co rok vím stále víc, že nic nevím :-)

MV
-------------------------------------

Když se mě začátečník ptá zda včelaření není složité, tak mu to vysvětlím několika větami. Pak se diví, že je to tak jednoduché, a tak ho neodradím. Staré metody zásadně nekopírují, přestože je navrhli průkopníci včelaření už v minulých století. Vzorem je pro mne dutý strom, kde dílo není ničím přerušeno.Vy máte v úlech více dřeva než vosku. Proto dělám rámky, které co nejméně dílo rozdělují. Stačí mi na to dva nástavky a včely si dílo propojí a mají tolik práce, že na rojení nemají čas. Žádné metody, které včely neefektivně zatěžují nepotřebuji. Ani žádná metoda LBV a další nepomůže, když včely řeší pud sebezáchovy , který může být z hladu,úlem, ale i neustálými zásahy včelaře.
Taky tomu napomůže v silném včelstvu šedesátiprocentní nezaměstnanost , a je jedno jestli počasím nebo včelařem.

Včely si propojí spodní a horní mezistěnu a staví,zanášejí medem současně.
Jejich práce je efektivní. Nemusí lozit po nástavcích. Nebo taky není efektivní, když víčkují celý rámek, který měl být už dávno vytočen a tvorba vosku místo na víčkování využita na novou mezistěnu. Jsou další příklady, ale mám dojem, že to zatím pochopilo málo včelařů...
http://leteckaposta.cz/598079898

B.V.

KaJi, kde jsi přišel na to, že máme ještě nějaké cukrovary - tedy české??

jipajo
---------------
A kdo mluvil/psal o českých? Já snad ne.

Ale i ty "cizácké" potřebují v ČR prodávat, tak se musí s těmi, kdo tady má trh pod palcem - supráky domluvit.


Karel

Petr:
Ovšem aby nám tu pěknou snůšku nepokazilo počasí. Kluci z CHMU hlásí déšť, a co horšího - ochlazení. Včelky budou sedět v úlech. A připravovat se na rojení...
…………………………………………………………………………………………………

Ideální čas na půlení včelstev, naprosto neideální čas na rozšiřování a přelétáky.

Ještě bych se chtěl vyjádřit k té diskuzi o rojení, co se tady nedávno vedla (vlastně se jako light motiv neustále vrací, což vzhledem k době není nikterak překvapující ;-)

Rok co rok jsem toho byl svědkem, ale nekladl jsem na to zřetel hodný velikosti významu toho jevu. Teprve před týdnem jsem procitl a zamyslel jsem se nad tím komplexněji, z čehož se rázem zrodila další reorganizace mého metodického plánu včelaření. Zmiňuji se o tom zaplňování plodiště zásobami, o kterém psal W. Wright (doufám, že mu nekomolím jméno :-)

Letos mám včelstva od začátku jara na 9 NN vystavěného díla, takže rozhodně můžu vyloučit to, že by včelstva byla při ukládání zásob brzděna stavbou mezistěn v medníku, což jsem se mnohdy domníval. Přesto docházelo k zaplňování, zvláště pokud do medných komor nezasahoval plod. Letos jsem tenhle negativní efekt medné komory podpořil tím, že přechodně používám rovnou dvě (druhá je určena pro oddělovanou půlku včelstva v květnu). Byla chyba nechat obě dvě medné komory nad sebou.

Naštěstí ne vše probíhá dle schémat, takže nastal i případ, kdy včely plodovým tělesem projely skrz obě dvě medné komory až do medníku. Vznikl krásný komín plodu rozprostírající se přes 5-6 NN, který vedl k tomu, že prázdné 3 NN medníku byly během týdne zhruba z poloviny zaplněny, takže přínos cca 25 kg během 7 dnů snůšky ovocných stromů, což je senzační!

Opačný extrém byl, že horní medná komora byla úplně zaplněna a zavíčkována. Včelstvo se odřízlo od medníku. Medník byl nanejvýš z jedné třetiny zaplněn, zato k mé nelibosti včely zamednily plodiště. Nepřekvapující důsledek: latentní rojová nálada. Našel jsem něco přes 15 misek, ale naštěstí zatím ani v jedné z nich nebyl plod. Přesto jsem neváhal provést velmi radikální zásah v podobě Farrarovy rotace plodiště, odběru 3-4 plástů s plodem, přesunutí nástavků zaplněných medem až ke stropu (včetně medných komor a nehledě na tom, zda tam byl plod), položení prázdných nástavků přímo nad plod, vložení poloprázdného nástavku s tmavým dílem ke středu plodové plochy. Na půlení bylo před týdnem ještě brzo (trubci se teprve začínali líhnout, řepka byla teprve na začátku květu), navíc jsem velmi uvítal nadprojektový včelí materiál v podobě nadbytečných menších oddělků, jelikož letos budu osazovat nové Langstrothy.

Po dosud nabytých zkušeností musím konstatovat, že včely zaplňují plodiště záměrně a že zaplněná medná komora má podobný negativní efekt na odříznutí plodiště od medníku jako mateří mřížka. Zaplněný nástavek nad plodem působí jako ucpávka, která přínos sladiny stlačuje dolů do plodiště. Včely jsou líné, přesněji řečeno neochotné, ukládat med daleko od plodu (efekt cizího prostoru). Výsledek je omezení plodávání přívalem zásob, vznik anatomických trubčic a následné rojové nálady. Perfektní mechanismus rozmnožování :-)

Předcházející roky jsem si toho tolik nevšímal, reps. nevšimnul, protože jsem měl včelstva jen s jednou mednou komorou, a ty byly vždy alespoň z části proděravělé plodovou plochou, jež zpravidla trochu zasahovala i do medníku.

Je vidět, že se mám mnohému stále co učit. Včelaření je neustále objevné a asi nikdy se zcela nestane rutinní záležitostí. Rok co rok vím stále víc, že nic nevím :-)

MV

Ovšem aby nám tu pěknou snůšku nepokazilo počasí. Kluci z CHMU hlásí déšť, a co horšího - ochlazení. Včelky budou sedět v úlech. A připravovat se na rojení...

http://www.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P9_0_Predpovedi/P9_1_Pocasi/P9_1_1_Cesko/P9_1_1_3_Tydenni&last=false

Včera vytočeno průměr 8 kg s vodnatostí 18,75 procenta. Většinou nezavíčkovaný. Třešeň s příměsí pampelišky.Další začínající včelař má průměr 7 kg. To mám zprávy od kluků, kteří včelaří krátce, ale moderně.

http://www.youtube.com/watch?v=GtAy0evRkzE

Důkaz proč nepoužíváme nízké rámky.Racionální rámek umožňuje prostavování, tím se práce včel urychluje, nám snižuje pracnost. Vše pod kontrolou, ale bez zásahů do včel, a rozšiřování. Je zřejmé až při víčkování, jak včely postupují na velké ploše když nemají překážku široké loučky.
Jak to vypadá při rojení? Video opačně. Pokud by se med začal ztrácet nebo už byl odebrán, víme na 100%, včelstvo se bude rojit nebo už se vyrojilo.U moderního včelaření to poznáme hned a bez rozebíraní úlů. Včely mi to zatím neumožňují natočit. Nutím včely podle článku ve Včelařství „Proč se včely rojí“. Snad se to někdy podaří. Cizí roje tu lítají, ale to každý včelař zná.
B.V.

v polabi řepka kvete už přes tyden medniky přes pulky zaplneny a zavíčkovany,nekterejm včelam budu muset dat 4 nastavek39/24 11 ramku,včelky stavi a nosí krasne.jinak stromy už všechny odkvetle

Ano je to dost plné,ale dovolím si upozornit na obsah vody.Chce to klid jak říká Švejk.

Stanoviště 450 m.n.m. Řepka začala cca 22.-23.4., konec by měl být asi tak 20.5. Zatím tak z 1/3-1/2 medníky plné .Bude-li vše normální, odpovídá to vytáčení okolo asi tak 25. 5.

No u nás řepka teprv začíná (vysočina 600 m nm.)ale z ovocných stromů, javorů a pampelišek už mají taky dost nanošeno.

Tak na to, že tu týden prší tak včely mají medníky za 3/4 plné a začínají výčkovat. Jak to vypadá, tak za týden už budu vytáčet. A to mám nejbližší řepku 6km, takže pouze louky a stromy. Jak jste na tom u řepky?

(e-mailem) --- 30. 4. 2011
Re: P?elarven? (51876) (51888) (51889) (51897) (51902) (51921) (51935) (51939) (51941) (51942) (51945) (51958) (51964) (51967) (51972) (51973) (51976)
Juvenoidy regulují ale u hmyzu přechod z jednoho vývojového stadi do dalšího pak nějak nesedí, že by dělnice byla vývojovým stadiem. Juvenoidy jsou ve výbavě veškerého hmyzu.

pepan


..........
U dospělců má JH nebo aplikace juvenoidů vliv na kastovní systém._gp_

Juvenoidy regulují ale u hmyzu přechod z jednoho vývojového stadi do dalšího pak nějak nesedí, že by dělnice byla vývojovým stadiem. Juvenoidy jsou ve výbavě veškerého hmyzu.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 29.4.2011 22:14:24
> ----------------------------------------
> Anton Turčáni:> A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme
> speje do záhuby.
> > Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón
> > prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na
> > "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
> ......¨
>
> Ano, mateří feromon má vliv na juvenoidy, které jsou ve výbavě každé
> dělnice. _gp_
>
>
>

KaJi, kde jsi přišel na to, že máme ještě nějaké cukrovary - tedy české??

jipajo

No, já se nechci nějak dohadovat, co se týká nástavků, rozložení přinesené sladiny v plástech a tak podobně jsem nijak zvlášť nezkoumal a nesledoval.
Jen je mně jasné, že u hodně silných včelstev a za hodně silné snůšky, které za těch cca 14 dnů snůšky jsou schopny medem úplně zaplnit 2 nástavky 39x24 nebo ještě víc je převěšování zbytečné nebo dokonce kontraproduktivní, snižuje využitelný prostor nad mřížkou a zvyšuje pracnost. Tam by se hodil převěsit tak maximálně jenom ten zavíčkovaný plod, který do týdně vyběhne.
Převěšování je na stanoviště, kde mezi snůškami včely donesou aspoň pro sebe a kde snůšky jsou slabší, tak za 2 - 3 týdny na zanešení poloviny až celého nástavku, u mně 39x24. Před předpokládanou snůškou prostě převěsím nad mřížku takové 4 plásty s mladým plodem a za tři týdny přijdu ten nástavek vybrat. Moje zkušenosti jsou takové, že potom téměř všechen med je nad mřížkou a mohu ho vybrat. Pokud vím, že stanoviště i nadále včely uživí, tak ho taky vyberu. Pokud by to bylo stanoviště, kde by se včely po snůšce neuživily, tak před snůškou se s převěšováním nenamáhám, po snůšce je potom jen část medu nad mřížkou k vytočení, část je pod mřížkou a ta zůstane pro včely.
Převěšování se potom hodí taky na stanoviště, kde v podstatě snůška ve smyslu nějakého nárazového plnění nástavků medem není vůbec. Kde je ale spousta drobných zdrojů sladiny ze souvisle kvetoucích rostlin a různé medovice od května po třeba až srpen. Neboli kde není převčelené stanoviště. Potom se prostě co 3 týdny převěšuje nad mřížku a odebírá těch 5 - 10 kilo medu. Jinak se v optimálním případě se včelami nedělá nic. Pokud to vydrží od toho května po tu polovinu srpna, výnos medu je velký a je to kvalitní med v několika různých druzích. Taky není třeba tolik plástů a nástavků.
Takhle to vidím já.
Fakt je ale, že v nástavcích, na rozdíl od zadováků, furt zkoumám a nemám tu technologii definitivní.

Opravuji: mýlím.

>Ano, mateří feromon má vliv na juvenoidy, které jsou ve výbavě každé dělnice. _gp_<

>Fakt je takový, že na hmyz působí juvenilní hormon jako nestárnoucí elixír mládí a to ve všech stadiích pokud je uměle aplikován. Včely tento hormon mají, pokud si to dobře pamatuji, někde u ganglií nervové soustavy. Produkci tohoto hormonu tedy zcela určitě něco spouští. A to by mohlo být vysvětlením v diskuzích. _gp_<
------------------------------------------------------------
Asi bych to na juvenilní hormon nesváděl. Pokud si matně pamatuji, vzniká v endokrinních žlázach hmyzu. Udržuje vývojové stádium larvy a přestává se tvořit na konci larválního vývoje. Jeho nedostatek vede k metamorfóze larvy v imago. Tedy k přeměně larvy v dospělý hmyz. Pokud je to pravda, tak u dospělců se juvenilní hormon nenachází. Asi bych ty příčiny hledal jinde. Ale možná se mýlým?

gp:
Mám možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu. Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru. Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více.
------
mám taky defktní včely. Tedy některé a shodu okolností silnější.

Možná to pak dávají pod plod a umožňuje jim to udržovat lépe klima v úle - v plodišti. Tedy vlhkjost.

Slabší včelstva a hlavně z jara mají okolo plodu kruh řídké sladiny, později je plod těleso jednak větší a ve více nástavcích = větší průměr a tak se ta vlhkost z krajů mů§že hůř dostávat do středu, navíc velké plochy zav. plodu asi taky nebudou generovat vlhko jako otevřený plod.
Druhak je pl. těleso obaleno širokým kruhem pylu.

Karel

P.Krátký (46.13.52.69) --- 29. 4. 2011
Re: Přelarvení (51876) (51888) (51889) (51897) (51902) (51921) (51935) (51939) (51941) (51942) (51945) (51958) (51964) (51967) (51972)
"Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv. trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom fakte."

_____________________________________________

Antone,určitě už jsi viděl např.při odtrhnutí nástavků od sebe,že pokud tam třeba byly rojové matečníky,tak při jejich poškození přítomné včely začaly MK z matečníků vysávat.Určitě to dělají v rámci čisticího pudu,ale otázka je,proč to dělají tak dychtivě a co s vysátým obsahem dále dělají.Na teorii o vzájemném krmení něco bude,to nebude jen absencí mateří látky,že tam máme po určité době osiřelosti trubčice...

Zdraví Pavel
.........

Fakt je takový, že na hmyz působí juvenilní hormon jako nestárnoucí elixír mládí a to ve všech stadiích pokud je uměle aplikován. Včely tento hormon mají, pokud si to dobře pamatuji, někde u ganglií nervové soustavy. Produkci tohoto hormonu tedy zcela určitě něco spouští. A to by mohlo být vysvětlením v diskuzích. _gp_

Anton Turčáni:> A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme speje do záhuby.
> Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón
> prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na
> "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
.......¨

Ano, mateří feromon má vliv na juvenoidy, které jsou ve výbavě každé dělnice. _gp_

"Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv. trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom fakte."

_____________________________________________

Antone,určitě už jsi viděl např.při odtrhnutí nástavků od sebe,že pokud tam třeba byly rojové matečníky,tak při jejich poškození přítomné včely začaly MK z matečníků vysávat.Určitě to dělají v rámci čisticího pudu,ale otázka je,proč to dělají tak dychtivě a co s vysátým obsahem dále dělají.Na teorii o vzájemném krmení něco bude,to nebude jen absencí mateří látky,že tam máme po určité době osiřelosti trubčice...

Zdraví Pavel

>Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
Neviem, či som to dosť jasne a zrozumiteľne napísal a zároveň podoprel dostatočne argumentami. Ja viem, že je to v rozpore s tým čo sa všeobecne dozvieme z včelárskych kníh, ale je to logické zdôvodnenie.<
------------------------------------------------------------
Vrátil jsem se od včel, Na stromech nic neviselo a počasí? To byl jenom planý poplach. Vše v přírodě volá po vodě.

Zaujal mne Tono Tvůj názor na vznik trubčic. Zkusme to ale trochu otočit. Já si zase myslím, že chybějící mateřský feromon způsobí, že některé starší létavky vycítí svoji příležitost a počnou bojovat o dominanci ve včelstvu. Jsou to přeci jenom "emancipované" potenciální samičky. Počnou konzumovat mateří kašičku. Následkem této výživy zduří těmto včelám vaječníky a trubčice jsou na světě. Každá z těchto chce nahradit matku. Takto postižené včelstvo, pokud mu včelař nepomůže je odsouzeno k zániku. V této situaci se doporučuje včelstvo vymést cca 20 - 30 m od původního umístění. Tvrdí se, že mateří kašičkou vykrmené a těžké trubčice (mají zduřelé vaječné rourky)nejsou schopny návratu a tudíž je možno navrátivším se včelám přidat novou matku. Já jsem to ale nezkoušel. Neměl jsem příležitost. Pokud jsem kdy zjistil bezmatečnost, řešil jsem to zavčasu.

Také se připojuji k této teorii , to vzájemné krmení také těžko trávím.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 29.4.2011 19:39:40
> ----------------------------------------
> Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase
> způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její
> produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK
> neprodukují.Tolik selský pohled na věc.
>
> Zdraví Pavel
>
> Toto konštatovanie ma zaujalo a preto priložím nejaké polienko do
> kachieľ-kamna, aby lepšie horelo.Neviem kedy a prečo vznikol tento názor,
> že ak včely nemajú komu odovzdávať, kŕmnu kašičku(KK), požierajú ju medzi
> sebou!?
> Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv.
> trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú
> schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom
> fakte.
>
> Vo včelstve, v ktorom sa stratí M, prípadne im ju odoberieme, včely reagujú
> na tento stav chovom novej matky, na larvičkách a všetko ide vo včelstve
> pokojne ďalej. Ak vo včelstve včely absolútne nemajú matkin feromón ani
> vhodný plod, začne prežívanie včelstva bez feromónu, nie kŕmením sa
> navzájom KK, ale bez feromónu ( ktorý inak udržuje blokuje oživenie
> vaječníkov) im zväčšujú vaječníky, ktoré začnú produkovať neoplodnené
> vajíčka.
>
> A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme speje do záhuby.
> Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón
> prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na
> "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
> Neviem, či som to dosť jasne a zrozumiteľne napísal a zároveň podoprel
> dostatočne argumentami. Ja viem, že je to v rozpore s tým čo sa všeobecne
> dozvieme z včelárskych kníh, ale je to logické zdôvodnenie.
>
>
>

Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK neprodukují.Tolik selský pohled na věc.

Zdraví Pavel

Toto konštatovanie ma zaujalo a preto priložím nejaké polienko do kachieľ-kamna, aby lepšie horelo.Neviem kedy a prečo vznikol tento názor, že ak včely nemajú komu odovzdávať, kŕmnu kašičku(KK), požierajú ju medzi sebou!?
Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv. trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom fakte.

Vo včelstve, v ktorom sa stratí M, prípadne im ju odoberieme, včely reagujú na tento stav chovom novej matky, na larvičkách a všetko ide vo včelstve pokojne ďalej. Ak vo včelstve včely absolútne nemajú matkin feromón ani vhodný plod, začne prežívanie včelstva bez feromónu, nie kŕmením sa navzájom KK, ale bez feromónu ( ktorý inak udržuje blokuje oživenie vaječníkov) im zväčšujú vaječníky, ktoré začnú produkovať neoplodnené vajíčka.

A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme speje do záhuby.
Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
Neviem, či som to dosť jasne a zrozumiteľne napísal a zároveň podoprel dostatočne argumentami. Ja viem, že je to v rozpore s tým čo sa všeobecne dozvieme z včelárskych kníh, ale je to logické zdôvodnenie.

Mám dojem , 6e se tady do sebe pletou různé věci létavky přinášejí sladinu a opravdu ji ukládají pak ovšem mohou poblíž plodu. Tam ji však následně odebírají mladé včely a přepracovávají na med to se děje někdy i několikrát po sobě a následně ji pak další včely přenášejí nahoru a uládají jako zásoby na zimu. (zralý med)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 29.4.2011 15:07:02
> ----------------------------------------
> RP:Nahoře nad mřížkou zase klidně může být i starý plod, ale mladý plod tam
> je potřeba, protože včely nejraději ukládají med nad a vedle plodu, ne pod
> plod, mladý plod tam potom funguje déle. Tím se eliminuje vliv mateří
> mřížk, která jinak pro med působí jako přepážka a u menší snůšky a u
> slabšího včelstva způsobuje ukládání dost velké části medu pod mřížku, kde
> nejde vytočit.
> ........
> Nepoužívám mřížku vůbec a přesto při nárazové snůšce mám nektar i dole. Mám
> možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože
> létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na
> produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu.
> Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru.
> Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více. Nevidím rozdíl krom
> problémů, kdy je matka na odpis nebo je včelstvo trubcokladné a nosí tak
> barjak. _gp_
>
>
>

ONO TAKOVÉ POROVNÁVÁNÍ ASI NIC MOC VYPOVÍDAT NEBUDE
Je-li na pokusné včelnici 25 včelstev kolik asi z nich mohu získat matek tich. vým., asi jich víc jak 10 nebude Zato přelarvovaných mohou být i stovky.
V celé této diskusi šlo však o to,že neskušený včelař podlehl reklamnímu triku a zničil nouzové matečníky v domění, že tak velmi prospěl svému včelstvu a začíná jim následně provádět náhradní chov prelarvováním.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 29.4.2011 14:17:54
> ----------------------------------------
> one
> jediné kvalitně odchované matky jsou z rojových matečníků a z matečníků z
> tiché výměny. Těm včely mohou věnovat tu nejlepší péči. Všechno ostatní
> jsou odchovy v osiřelém včelstvu, kdy včely matečníky zakládají ve stresu.
> V tom je ten podstatný rozdíl. Samozřejmě odchovy matek z takovýchto zdrojů
> vyžadují respektování výběru včelstev z kterých tyto pocházejí. Genetické
> vlastnosti si musí každý sám pečlivě hlídat, o tom není nejmenších pochyb.
> Vlastnosti matek jsou pak známy až po první zimě. to platí i pro ty z
> přelarvování.
>
> pepan
>
> Pepan, VÚV v Lip.Hrádku urobili porovnávací pokus s väčším počtom
> sledovaných M z TV, s M získaných prelarvovaním v konečnom porovnávacom
> pokuse. Prekvapujúcu nezvíťazili matky z Tv, takže prečo by včelár nevyužil
> výdobytok vedy, získať včelie M podľa potreby, v množstve aby som ich mohol
> rozdávať a mať ich nielen na jar, ale po celú sezónu. Veď za prispenia
> včelára môžme mať aj trúdov do pôzdneho leta, prečo ba som to mal
> ignorovať?
> A ak trošku dodržím zásady, ktoré som popísal v prvom vstupe o matkách, tak
> i kvalita je oveľa lepšia ako matiek rojových, pretože dedičné predpoklady
> na častejšie rojenie sú potvrdené.
> Kto má ruky len trošku šikovné a oči aj za pomoci okuliarov, to dokáže a
> iste poznáš ten dobrý pocit, ktorý aj chlapa poteší, keď sa mu niečo dobré
> a prospešné podarí urobiť.
>
>
>

Takže včela nemůže produkovat "sesterské mléčko" či mateří kašičku, voskové šupinky, včelí jed dříve než jí dozrají příslušné žlázy, avšak po zaprahnutí těchto žláz v případě potřeby včelstva se činnost těchto žláz obnoví v určité omezené míře kdykoli. Zde dosud k žádným jiným poznatkům pokud je mi známo nedošlo. Ale nemusím také vědět všechno. Řekl bych, že Pavel má ve svém příspěvku č. 51935 v podstatě pravdu. Venku se začíná mračit a zvedá se vítr tak jdu obhlídnout stromy zda tam nevisí nějaký...
Hezký zbytek dne JK

..........

No podle Pavla mi to vyznělo přesně tak jak jsem se učil zase o voskotvorných žlázách já, ale přenesl to na situaci produkce MK. Producentky vosku při urřité teplotě a situaci (usazení roje, stálý přísun sladiny) prostě začnou s masivní produkcí a tato produkce, následně stavba, kdy musí být ve včelstvu i aktivní stavitelky, probíhá určitá dělba. Jsou známy případy, kdy pokud nemá včelstvo dostatečný počet stavitelek (ty nemusí být producentky vosku) odhazují šupinky na dno. Dále jsem se učil, že pokud není včela ve stadiu stálemladé včely,(případ před vyrojení a po vyzimování, kdy je tu mladá generace včel od prvních měsíců) tato žláza nevratně zaprahne._gp_

RP:No, já jsem psal o medu, tam to myslím platí. A spíš o slabších včelstvech. Nektar za silné nárazové snůšky ukládají tam, kde se jim to hodí, obvykle hned u česna, protože na něm mohou pracovat a přenášet ho dodatečně i v noci. A když toho nektaru donesou hodně a zahuštěný med se jim nevejde do buňěk nad plodem a mezi plodem, tak je docela možné, že nějaký med uloží i pod plodem.
.......
Takže jim vlastně pomáhám organizovat a součastně jsem převěšením třeba 15 kg řídké sladiny zespodu omezil její vstup do potravního řetězce a tak část úlových včel se může stát novou létavkou._gp_

Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK neprodukují.Tolik selský pohled na věc.

Zdraví Pavel
........
V malíku to mají chovatelé co produkují kašičku. Já jen že po osiření to není tak jednoznačné, že tu kašičku musí krmičky "někam nacpat". Prostě se podle mého názoru a rozhledu produkce MK ve včelstvu (jde-li to nazvat biologicky plnohodnotných včelstvem) při osiření rapidně omezí a je otázkou, jaká kvalita je při tom a tom počtu vložených matečníků ke startu nebo dochovu. _gp_

"epoužívám mřížku vůbec a přesto při nárazové snůšce mám nektar i dole. Mám možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu. Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru. Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více. Nevidím rozdíl krom problémů, kdy je matka na odpis nebo je včelstvo trubcokladné a nosí tak barjak. _gp_"

No, já jsem psal o medu, tam to myslím platí. A spíš o slabších včelstvech. Nektar za silné nárazové snůšky ukládají tam, kde se jim to hodí, obvykle hned u česna, protože na něm mohou pracovat a přenášet ho dodatečně i v noci. A když toho nektaru donesou hodně a zahuštěný med se jim nevejde do buňěk nad plodem a mezi plodem, tak je docela možné, že nějaký med uloží i pod plodem.

> Voskotvorné žlázy nevratně zaprahnou a jejich funkce je většinou zahájena podle stáří včely. Zatímco u funkcï hltanových žláz nelze bagatelizovat do nějakého časového úseku jak předpokládáte a myslíte si, že začne její masivní přebytek, když osiříte včelstvo. Proto si myslím že víte něco o žlázách dělnice včely medonosné a chcete diskutovat, ale spletl jste si hltanové s voskovýma, když píšete něco o "tak jako tak" . _gp_ <
------------------------------------------------------------
Musím se zastat přítele Pavla. Skutečně nehovořil ve svém příspěvku o voskotvorných žlázách. Ale i kdyby, tak rozhodně nebude na škodu, zopakujeme-li si to základní co o dělbě činoostí ve včelstvu víme. Možná to pomůže vzájemnému pochopení. Ony totiš i ty voskotvorné žlázy, jak píše _gp_ nezaprahnou nevratně.

Takže, dlouho se tradovalo, že včela se po vylíhnutí stává:
1 – 3 den svého života - čističkou
4 – 12 den - kojičkou
12 – 18 den - stavitelkou
18 – 21 den - je jejím úkolem střežení česna (obrana)
22 den do konce života – létavkou

Zákon 40-ti dnů tvrdil že včela se stane létavkou za 40 dnů od položení vajíčka. To si vymysleli včelaři protože to vyhovovalo jejich tehdejším poznatkům a zdůvodňovali si tak potřebu a načasování jarního podněcování, aby dosáhli maximálního počtu létavek do očekávané snůšky. Přez to nejel vlak.

Novější výzkumy však ukázaly, že dělba činností ve včelstvu se řídí potřebami včelstva.Je založena na instiktivní činnosti jednotlivých včel nebo celých skupin,řízených biochemicky účinnými látkami - feromony. Pokud výsledky výzkumů vezmeme za své, tak z toho můžeme odvodit, že v případě potřeby včelstva je každá včela schopna každé činnosti a to téměř v každé fázi věku. Tak se například úlová včela od stáří 6-ti dnů může stát létavkou (u mladších to nebylo pozorováno), nalézá-li se v doletu vydatný nárazový zdroj potravy a taktéž i létavka se může stát v případě potřeby čističkou, kojičkou nebo stavitelkou, to známe např. u rojů. Nic to však nemění na tom, že příslušné žlázy, kusadlové, hltanové, voskotvorné, jedová žláza, dozrávají dle fyziologických dispozic a stáří každé jednotlivé včely. Takže včela nemůže produkovat "sesterské mléčko" či mateří kašičku, voskové šupinky, včelí jed dříve než jí dozrají příslušné žlázy, avšak po zaprahnutí těchto žláz v případě potřeby včelstva se činnost těchto žláz obnoví v určité omezené míře kdykoli. Zde dosud k žádným jiným poznatkům pokud je mi známo nedošlo. Ale nemusím také vědět všechno. Řekl bych, že Pavel má ve svém příspěvku č. 51935 v podstatě pravdu. Venku se začíná mračit a zvedá se vítr tak jdu obhlídnout stromy zda tam nevisí nějaký...
Hezký zbytek dne JK

"Nemá to smysl? Berete diskuzi se mnou jako útok a osobní věc? To snad ne. Voskotvorné žlázy nevratně zaprahnou a jejich funkce je většinou zahájena podle stáří včely. Zatímco u funkcï hltanových žláz nelze bagatelizovat do nějakého časového úseku jak předpokládáte a myslíte si, že začne její masivní přebytek, když osiříte včelstvo. Proto si myslím že víte něco o žlázách dělnice včely medonosné a chcete diskutovat, ale spletl jste si hltanové s voskovýma, když píšete něco o "tak jako tak" . _gp_"

-------------------------------------------------

Gusto,vážím si vašich znalostí,ale já jsem spíš praktik než akademický typ,který ví všechno možné o anatomii včely medonosné,jak který feromon ovlivňuje činnost které žlázy.Ale produkci vosku,který včely dělnice produkují zpravidla mezi 12-18 dni stáří,bych si určitě nespletl(tabulky z nasavrcké školy si ještě pořád pamatuji z hlavy),zatím co produkce mateří kaše je u dělnic mladších,ale podle potřeby se může částečně obnovit i později(feromonální nerovnováha).Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK neprodukují.Tolik selský pohled na věc.

Zdraví Pavel

Možná i toto bylo příčinou současné krize, příliš moc lidí se živilo kolem všelijakých finančních derivátů, společně nafukovali ten trh a všelijakými transakcemi mezi sebou vzájemně uměle zvyšovali jeho velikost. Bez ohledu na reálný základ, kterým je zisk z primární manuální výroby. Až to před pár lety prasklo....
.......
Souhlas, banky ať hypoteční, komoditní, komerční, nebo i záložny s bankovní licencí ví, že se neuživí bez produktu co se vyrábí a prodává a stím se točí oběživo. A čím více peněz mají v sejfech co leží, tím méně vydělávají._gp_

RP:Nahoře nad mřížkou zase klidně může být i starý plod, ale mladý plod tam je potřeba, protože včely nejraději ukládají med nad a vedle plodu, ne pod plod, mladý plod tam potom funguje déle. Tím se eliminuje vliv mateří mřížk, která jinak pro med působí jako přepážka a u menší snůšky a u slabšího včelstva způsobuje ukládání dost velké části medu pod mřížku, kde nejde vytočit.
.........
Nepoužívám mřížku vůbec a přesto při nárazové snůšce mám nektar i dole. Mám možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu. Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru. Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více. Nevidím rozdíl krom problémů, kdy je matka na odpis nebo je včelstvo trubcokladné a nosí tak barjak. _gp_

Doufám, že jsem Tě minulými odpověďmi moc nanakrkl. _gp

Gabi, rady sú dobré, ale auto mi nezhorelo (asi som mal šťastie), ale posledných 50 Ms som zatavil a perfektne ručne. Želiezko-kladivko som nahrieval na plechu nad varičom PB.
Do rámikov som výstuhu drôtom robil podľa patentu J.Křapku ručnou sponkovačkou, sponky dlhé 12 mm. Dokonalé.

one
jediné kvalitně odchované matky jsou z rojových matečníků a z matečníků z tiché výměny. Těm včely mohou věnovat tu nejlepší péči. Všechno ostatní jsou odchovy v osiřelém včelstvu, kdy včely matečníky zakládají ve stresu. V tom je ten podstatný rozdíl. Samozřejmě odchovy matek z takovýchto zdrojů vyžadují respektování výběru včelstev z kterých tyto pocházejí. Genetické vlastnosti si musí každý sám pečlivě hlídat, o tom není nejmenších pochyb. Vlastnosti matek jsou pak známy až po první zimě. to platí i pro ty z přelarvování.

pepan

Pepan, VÚV v Lip.Hrádku urobili porovnávací pokus s väčším počtom sledovaných M z TV, s M získaných prelarvovaním v konečnom porovnávacom pokuse. Prekvapujúcu nezvíťazili matky z Tv, takže prečo by včelár nevyužil výdobytok vedy, získať včelie M podľa potreby, v množstve aby som ich mohol rozdávať a mať ich nielen na jar, ale po celú sezónu. Veď za prispenia včelára môžme mať aj trúdov do pôzdneho leta, prečo ba som to mal ignorovať?
A ak trošku dodržím zásady, ktoré som popísal v prvom vstupe o matkách, tak i kvalita je oveľa lepšia ako matiek rojových, pretože dedičné predpoklady na častejšie rojenie sú potvrdené.
Kto má ruky len trošku šikovné a oči aj za pomoci okuliarov, to dokáže a iste poznáš ten dobrý pocit, ktorý aj chlapa poteší, keď sa mu niečo dobré a prospešné podarí urobiť.

"Tedy v poměru s těmi, které znám a kteří přestali manuálně pracovat a někteří začali prodávat pojistky, důch.poj. a stav.spoření atd. protože je hodně zajímavější (finančně).Ale to nemá s ocbch na burzách skoro nic společného. "
Tyhlety lidi já do lidí kolem financí zahrnuji, protože se taky živí prodejem produktů finančního trhu. A zas tak moc lukrativní zaměstnání to není , pokud ten člověk není výjimečně obchodně zdatný a zároveň bezohledný. Jen prodejců pojištění je momentálně v registru 100 tisíc, na každých 100 obyvatel včetně nemluvňat a staříků nad hrobem jeden. Výhoda je tam, že si ten člověk sám určuje pracovní dobu....

"Protože jsem momentálně sledoval trh práce, tak mám takový dojem, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků zase začíná, a to nejsme na číslech před krizí."
Takzvaný nedostatek kvalifikovaných pracovníků by nikdy nebyl, kdyby personalisté ve snaze všude nacpat mladé a hloupé s diplomem uměle neodstřelili všechny kvalifikované nad 40 let, kdo měli tu smůlu, že déle než pár měsíců nesehnali práci nebo nějakou dobu pracovali někde úplně jinde než v oboru. Já to vidím u svých vrstevníků, kvalifikovaní jsou pod různými záminkami propouštěni jako staří a ve svém oboru se už obvykle neuchytí, pokud nemají na to začít podnikat. Najdou si obvykle práci typu dispečer na skládce nebo podobnou, kterou ti hloupí mlaďoši s diplomem nechtějí, neb je pod jejich úroveň platově i prestižně.
Příspěvek poněkud daleko od včel, ale jeden se snad snese.

No a o tom to je.Kdo zná chemické a feromonální pochody,které řídí chod takového superorganismu,jakým je včelstvo,když ho neřídí mozek jako tzv.vyšší organismy(tedy i nás)?Pokud nejsou v rovnováze,včelstvo na to reaguje po svém.Mimochodem,o voskotvorných žlázách nepadlo ani slovo,pokud budeme hledat důvody,jak svého oponenta zdiskreditovat něčím,co nenapsal,postrádá celá diskuze smysl.

Zdraví Pavel
.............

Nemá to smysl? Berete diskuzi se mnou jako útok a osobní věc? To snad ne. Voskotvorné žlázy nevratně zaprahnou a jejich funkce je většinou zahájena podle stáří včely. Zatímco u funkcï hltanových žláz nelze bagatelizovat do nějakého časového úseku jak předpokládáte a myslíte si, že začne její masivní přebytek, když osiříte včelstvo. Proto si myslím že víte něco o žlázách dělnice včely medonosné a chcete diskutovat, ale spletl jste si hltanové s voskovýma, když píšete něco o "tak jako tak" . _gp_

RP:
Možná i toto bylo příčinou současné krize, příliš moc lidí se živilo kolem všelijakých finančních derivátů, společně nafukovali ten trh a všelijakými transakcemi mezi sebou vzájemně uměle zvyšovali jeho velikost. Bez ohledu na reálný základ, kterým je zisk z primární manuální výroby. Až to před pár lety prasklo....

-------
No já moc lidí co se živí obchodováním na jakékoli burze moc neznám. Pár lidí si tam ukládá peníze a pár lidí to má jako hobby.
Tedy v poměru s těmi, které znám a kteří přestali manuálně pracovat a někteří začali prodávat pojistky, důch.poj. a stav.spoření atd. protože je hodně zajímavější (finančně).Ale to nemá s ocbch na burzách skoro nic společného.

Na druhé straně mám takový pocit, že lidí co jsou schopni v ČR pracovat ve výrobě a jsou i ochotni tam pracovat je značně málo. I kdyby tady ta výroba zůstala.

Protože jsem momentálně sledoval trh práce, tak mám takový dojem, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků zase začíná, a to nejsme na číslech před krizí.
Bohužel je dneska situace taková, že asi na deset málo kvalifikovaných výrobních prac. ale ochotných kvalitně pracovat potřebuji asi tak 2 až 10 (podle typu výroby) technicky a jazykově vybavených pracovníků). A tady je poměrně velká díra co omezuje zaměstannost v ČR.
Jen v Indii za rok promuje víc inženýrů techn. oborů než v celé EU. Nemají jaz.hadicap -angličtinu a mají motivaci.
Náš koncern buduje v Indii velké výzk. pracoviště a přesunuje tam výzkum z NSR. Tam ani tady nejsou lidi.

Takže i když to popírali komunisti za socialismu a titíž komunisti to popírají i dneska, tak bez inženýrů atd. se nevyrábí. :-)

Proto taky nemůže být Evropa dílnou světa.


Dovozu cukru brání nejen EU, ale pro mnohé kupodivu i vláda USA.

Bohužel sklizeň v Brazílii a v Thajsku nenaplánují, takže svět cena je jaká je a přes ni si počítají cenu i naše cukrovary. Ve vyvážení jim žádné kvoty nebrání a pokud je ve světě poptávka za vyšší cenu, nemusí se pdobízet supermarketům a místo toho můžou vyvést a třeba dostanou i zaplaceno dřív jak od supráku.
A to je důvod, proč se cena v supermarketech začala blížit nařízenému minimu - cukrovary nemusely přistoupit na cokoli, měly alternativu ve vývozu.
Pokud ji ztratí,nbudou nuceny se zůčastnit na "nabzených" akcích supermarektů - kdo s tím měl někdy něco do činění, tak ví jak to probíhá - zboží zdarma, zaplacení plochy na akci, plochy v reklamě, a další pěkné nabídky od "zákazníka".
Ale když ti Češi nakupujují v suprákách nejradši z celé Evropy, tak pak výrobce moc jiných alternativ nemá, pokud chce dodávat.

Karel

Za vyšší cenu cukru můžou i kvóty,které udává Brusel,potom stačí propad ve sklizni,jaký byl např.loni a na problém je zaděláno.Loni nestihli tady u nás zemědělci sklidit cukrovku do příchodu mrazů a potom to doháněli ještě v prosinci a lednu,ale to byla pod sněhem a odhadem tak třetina až polovina zůstala na poli.A i ta pozdní sklizeň pro ně znamenala ztrátu,protože produkce cukrovky je na základě smluvních podmínek pod diktátem ze strany odběratele,takže každý den prodlení je sankcionován,čili pro výrobce(zemědělce) znevýhodněné.
Letos jsem s jedním mluvil,a mimo jiné si postěžoval,že zaseje i cukrovku,a že je zvědavý,jestli ji prodá...

Ani zvyšující se DPH cenám (čehokoliv) nepřidá,to není jen cena finálního výrobku,ale i ceny energií,surovin i služeb,které se potom násobí a zvyšují náklady.

Ona ani samotná EU svými regulačními opatřeními cukr jen tak nezajistí,výroba cukru z cukrové třtiny je levnější,ale EU to sem prostě nepustí,protože by to znamenalo zhroucení výroby cukru z cukrové řepy.Takže ceny cukru ve světě se u nás projeví jen pozvolna a nedá se očekávat,že spadnou nějak výrazně(i když nic není nemožné).

Zdraví Pavel

"No a svádět vše na spekulanty- poměrně odvážné tvrzení - těžko soudit jak velký balík peněz bych potřeboval na zmanipulování ceny cukru a udržení její ceny třeba pod dobu půl roku o deset procent výš."

No, já bych řekl spíš hráče či makléře, kteří si tím vydělávají než spekulanty.
Trochu to z dálky sleduji, komodity byly dříve spíše hřiště pro superadrenalinové hráče, kteří na komoditách vydělávali pákovým efektem 1 :10 až 1 : 100 a těch bylo málo. Takže běžný tisk o komoditách ani nepsal, protože by to nikdo nečetl. Ostatním stačily akcie, a jejich kolísání vzestupu 2 - 10 % nebo tak nějak za rok.

Podle mně to souvisí i s tím, že manuální práce utíká z vyspělých zemí, z USA a Evropy pryč....Spousta lidí, kteří dnes se snaží živit spekulací na těchto finančních věcech by se jinak živila nějakým zaměstnáním v fabrikách kolem nšjaké mauální výroby, jenže ta právě během posledních 10 - 20 let se vystěhovala....
Možná i toto bylo příčinou současné krize, příliš moc lidí se živilo kolem všelijakých finančních derivátů, společně nafukovali ten trh a všelijakými transakcemi mezi sebou vzájemně uměle zvyšovali jeho velikost. Bez ohledu na reálný základ, kterým je zisk z primární manuální výroby. Až to před pár lety prasklo....

V minulých letech makléři vydělávali na akciích firem, v současné době kvůli krizi jsou akcie nevyzpytatelné a tak spousta makléřů přesunula pozornost na komodity. Všelijaké takové rychlé poklesy a vzestupy jim vyhovují, ale pro cenu cukru v obchodech to je úplně zanedbatelné . Tam bude rozhodující průměrný trend během měsíců až půl roku či tak nějak
------------------
přesně tak,
třeba u nafty za to mohou spekulanti, že se jí spotřebovává stále víc a těžba stagnuje:-)

No a u cukru je z grafu zřejmé, že špička je asi za námi, pokud se potvrdí předpoklady o sklizni.

Takže se zase objeví akce.

Právě ceny cukru a četnost akcí velice pěkně koreluje s grafem co jsme dával odkaz.

V krámech byl cukr bez akce za 15, dneska ani v akci, a volně co vím naposledy tak 20Kč a víc.

No a svádět vše na spekulanty- poměrně odvážné tvrzení - těžko soudit jak velký balík peněz bych potřeboval na zmanipulování ceny cukru a udržení její ceny třeba pod dobu půl roku o deset procent výš.

Karel

Já mám nahoře ve světnici ještě několik kilo socialistického krystalového cukru. Krystaly vesměs velké 2 milimetry a víc, rozpuštěný ve vodě trošičku vodu barví, ale ta chuť je úplně jiná.
Dnešní cukr je úplně probělený a jeho chuť je taková chemická, prázdná, chuť toho starého cukru je znatelně lepší.
Taky větší krystaly znamenají, že tehdy se při jeho výrobě nešetřilo, dalo se tomu mnohem více času ,aby se přirozeným způsobem, krystalizací, mohly oddělit nečistotty v matečném roztoku a krystaly cukru. Dneska cukr krystal je jemnější než tehdy byl cukr krupice, dozajista se dnes při jeho výrobě spotřebuje několikrát méně energie, ale ta čistota je uměle doháněna čisticími a bělicími chemikáliemi.
Občas nějaký sáček toho starého cukru otevřu a použiju ho do kafe nebo čaje jako vítanou změnu....

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr - ve sv?t? leze zase dol?.
> Datum: 29.4.2011 09:16:25
> ----------------------------------------
> Už jsi viděl u nás ceny lézt dolů, vyjma různé akce. :-))
>
> pepan
>
> ----------------
> No právě třeba u cukru, nebo kanc. papíru - tam mám přehled:-)
>
> Na půdě mám cukr, který jsem koupil v akci v Makru před mnoha lety (je
> zabalený v umělohmotných sáčkách, nevlhne, tak jej držím jako rezervu).
> Tehdy klesl cukr poprvé pod dvacet korun.
> Pamatuji běžně, že nejlacinější cukr byl v pytlích za 20Kč.
>
> A pak taky pamatuji, jak šly ceny medu hrozně dolů:-)
> A jak se to včelařům nelíbilo.
> :-)
>
> Karel
>
>
>
No to ale byly ceny vyvolané přechodem ze soc hospodářství do kapitalismu a od té doby jdou jen nahoru a to u všeho. Tím myslím ty prodejní u výkupu je to jinak zákazník není zdnes zdrojem obživy, ale prostředek k oškubání.

"ak uvidíme co udělá cena u nás. :-)
http://zpravy.kurzy.cz/265343-rekordna-produkcia-v-thajsku-tlaci-cenu-cukru-nadol/
http://www.kurzy.cz/komodity/cukr-graf-vyvoje-ceny/ "

V minulých letech makléři vydělávali na akciích firem, v současné době kvůli krizi jsou akcie nevyzpytatelné a tak spousta makléřů přesunula pozornost na komodity. Všelijaké takové rychlé poklesy a vzestupy jim vyhovují, ale pro cenu cukru v obchodech to je úplně zanedbatelné . Tam bude rozhodující průměrný trend během měsíců až půl roku či tak nějak.