Včelařská konference

Vytáčet při denním přínosu 4 kg sladiny se mi zdá, mírně řečeno, pošetilé. Ale pár litrů medoviny by se z toho uvařit dalo. Ani vodou by se to ředit nemuselo. ;-)

Rojení a to kdy se včely do této fáze dostanou, není nastaveno nějakými geny rojivosti, třebaže jsou a je to přirozené, protože je to prosté množení. Ale je to dáno, jednak vnějšímy podmínkami, ale hlavně tím, kdy včely dosáhnou svého maxima v plodování a počtu mladých nezalétaných včel. Včely můžou mít prostoru jak je libo dostatek. Vždy ale vytvoří svůj vlastní chomáč nebo jinak plodové hnízdo a přes to nejdou. Mnohokrát jsem se o tom přesvědčil. Prostoru dost, bez mřížky, nad plodištěm prázdné souše sice obsednuté včelami a postupně zanášené sladinou, ale matkou nezakladené. A stejně matečníky nakonec zakladou. Jediné co mi funguje není rozšiřování, když mají podle hustoty obsazení včelami, zanešení sladinou a zaplodování prostoru dost, tak není důvod. Ale v čase maxima tj. těsně na zač. zakládání matečníků lépe o pár dní před, vytvořit oddělky a obnovovat dílo. Jednoduché pravidlo přidat práce na stavbě a péči o otevřený plod a ubrat pracovní sílu.

Promiň, na to musím reagovat dotazem. Myslíš, že Ti trubci s důraznějšími lokty čekají až přiletí nějaký po hodné matce?

Asi nevím, jak to myslíš. Říkám jen, že matka se páří myslím až s 10 trubci, v semenném váčku je to uloženo "za sebou" a postupně jak matka klade, tak se dá říct, má až 10 geneticky (z 50%) rozdílných potomstev, takže je možné, že některé je prostě bodavější. Mimochodem, já vůbec nepoužívám ochrané pomůcky (ani při medobraní, klobouk vytahnu jen v srpnu/září za špatného počasí...) a schytám jen pár žihadel ročně a to ještě z vlstní blbosti, když včelu někde přimáčknu. Takže tak...

Brakování je kapitola sama o sobě, ale dělám to jinak. I oddělky, které jsou nevyhovující, tak nechávám do září být, něco vystaví a dají včely a plod na posílení tečh kvalitních oddělků. Takže není problém kvalitní posílený oddělek vyzimovat na 3-4NN jako "stará" včelstva.

350m, denní přínos asi 4kg, snad javor.
chtěl jsem udělat místo v úlech a trochu jsem točil vybíral jsem do poloviny zavíčkované plást z několika včelstev a vytočil jsm asi metrák, je to ale jako čúránky je nutno počkat. dál jsem to do 4 konvi a doplním to hustým medem.


Přesně tak jak napsal ing. Smělý jestliže chcete ze včel med musíte jim dát dostatečně velký úl. a ne je mačkat jako sardionky a nechat je rojit, klidně je dejte do 2x 12x 39x24 úlu. ale připravte si hodně dlouhé ščtafle a potom dlouhé mudrcování o rojové náladě rojových matkách o včřelařské latině a všech věcech kterými je živ tento diskuzní servr. ale hlavně hlavně a hlavně dlouhé štafle ty jsou fyzické a snadno dostupné zatím co přirozený fiziologicky přirozený vývoj a složení osazenstva včelstva je jen chiméra, ne dokazatelná a tudíš neexistující.
Při 4kg přínosu denně jsem konečně pochopil proč ten praotec čech,včel chválil strdí. Jak jsem odvíčkovával teklo mi to strdí i do bot. Vůně exellentní, jiná těžší až smutná, je každý rok několikrát jina, jiná
J.B.
Nechte diskuze a koukejte rizšiřovaT NE HLOUPOST ALE VČELAY.
j.b.

Já měl na mysli geneticky podmíněnou rojivost.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 20:37:42
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 10. 5. 2011
> Re: Rojov? matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105) (52109)
> V prvé řadě nástup doby rozmnožování je v prvé řadě podmíněn dostatkem
> potravy s prostorem to nemá nic společného . To si jen namlouváme .
> Samozřejmě lze šlechtěním dosáhnout neplodnosti. Hlavně u rostlin ale tam
> pak není jiná možnost než fyziologické roznožování. nebo hybridním křížením
> (F1) To však již není přirozený stav a co hlavně nedochází ke tvorbě
> vajíček nebo spermií, nebo se jedná také o chorobné stavy které to
> rozmnožování blokují.
>
> Pepan
>
>
>
> prostorem to má společného jen jednu věc že když se tam včely nevejdou tak
> co dělají
> TAK JDOU NAS PROCHÁZKU?
> J.B
>
>
>

excelentní srovnání celibát a rojivost

J.B.

Promiň, na to musím reagovat dotazem. Myslíš, že Ti trubci s důraznějšími lokty čekají až přiletí nějaký po hodné matce? Agresivitu vnímám možná opačně. Může se stát, že třeba při květu máku, nebo pokud mám trochu upito, případně pokud je dusno že budou trochu ostřejší, zvláště např. pokud musím projít všechny rámky a vylámat nouzové matečníky, abych přidal svůj ušlechtilý... Létavky ve spodních nástavcích reagují někdy hodně rychle...Dříve jsem taky přemýšlel benevolentněji, ale manželka mi vysvětlila, že když odchovám hodné matky, tak děti běhají po zahradě a dostanou tak 1 žihadlo ročně, a to pokud to hodně přeženou a provokují včely....
Závěr: pokud jste si pořídili včely, je nezbytné chovat matky a mírnost včel teprve ukáže, jestli umíte odhadnout , které z nadbytečných oddělků brakovat. Pokud nechováte matky sami, pokud čekáte na roje, tak si založte brtnické diskuzní fórum. Mám 24 včelstev, o víkendu jsem udělal 22 oddělků, snad se něco podaří. Za 14 dní udělám další várku, takže pomalu 200% z počtu včelstev a mám tedy základ pro výběr. Každopádně je mým cílem letos vyměnit po rozkladení nových matek všechny v kmenových včelstvech, Matky z vynikajících včelstev použiji pro tvorbu oddělků, protože, a to si pamatujte, taková matka do podzimu udělá stejně kvalitní včelstvo!!!!!!!!!! Matky z horších včelstev likviduji. Říká se tomu přepřahání matek a dělají to zkušení včelaři v ideálním případě před akátem.. 0 letá matka nemá tendenci se rojit a včelstvo, které přineslo z první snůšky často "zleniví" a další snůšky nevyužije tak, jak si včelař přeje.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rozzu?en? v?ely
> Datum: 10.5.2011 19:40:53
> ----------------------------------------
> Měnit matku nemá smysl. Pokud si dobře pomatuju, tak matka se páří s
> několika trubci a postupně pak oplozuje vajíčka, stačí aby se spářila s
> nějakým "divokým" trubce a nějakou dobu prostě bude mít divočejší
> potomstvo.
> Pokud bylo včelstvo původně klidné, tak nechat být, omezit zásahy. Dříve či
> později se zase uklidní.
>
>
>

Když mi nevěříš tak si kup dvakrát tak dlouhé štafle. mně je to jedno.Nech se na nich vyfotografovat a můeš sem dát adresu na ten obrázek.
J.B.

(e-mailem) --- 10. 5. 2011
Re: Rojov? matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105) (52109)
V prvé řadě nástup doby rozmnožování je v prvé řadě podmíněn dostatkem potravy s prostorem to nemá nic společného . To si jen namlouváme . Samozřejmě lze šlechtěním dosáhnout neplodnosti. Hlavně u rostlin ale tam pak není jiná možnost než fyziologické roznožování. nebo hybridním křížením (F1) To však již není přirozený stav a co hlavně nedochází ke tvorbě vajíček nebo spermií, nebo se jedná také o chorobné stavy které to rozmnožování blokují.

Pepan



prostorem to má společného jen jednu věc že když se tam včely nevejdou tak co dělají
TAK JDOU NAS PROCHÁZKU?
J.B

Minulý týden v neděli bylo docela dusno, tak myslim, že to bylo tím a také jsem do nich lezl každou neděli, asi čtyři týdny po sobě.

Měnit matku nemá smysl. Pokud si dobře pomatuju, tak matka se páří s několika trubci a postupně pak oplozuje vajíčka, stačí aby se spářila s nějakým "divokým" trubce a nějakou dobu prostě bude mít divočejší potomstvo.
Pokud bylo včelstvo původně klidné, tak nechat být, omezit zásahy. Dříve či později se zase uklidní.

Pokud se do dalšího týdne neuklidní je nutné vyměnit matku!!

J.P.

Pouhým rozebráním je takhle rozzuřit... To teda muselo být rozebrání.

Moje zkušenosti se silným rozzuřením - přetáhl jsem práci ve včelách až do tmy, nebo ve včelíně až do bouřky nebo jsem je převážel na dvoukoláku a ono jim to nějak nesedlo, jsou, že včelky se uklidní do 14 dnů, až měsíce.

Podle mého názoru to vypadá na to, že určité procento rozzuřených včel ve včelstvu,50, 100 možná 500 včel nebo ještě víc, se až do smrti už prakticky neuklidní. Stačí potom jen velice malý podnět, podobný jako byl poprvé a tyto včely se znova rozzuří. Začnou ve včelstvu vypouštět feromon ohrožení, který zmobilizuje na obranu úlu i ostatní létavky, takže na včelaře se pak vrhají stovky včel. Nezkušený včelař potom udělá zpětnou vazbu. Včely na něho útočí a úspěšně hledají mezery v oblečení a úspěšně bodají, včelař je tak pod velkým tlakem a veškerou práci ve včelách začne dělat strašně rychle, bouchá nástavky a plásty a dělá to hlučně.....včelstvo se rozzuří ještě víc a včelař se ocitne ještě pod větším tlakem, aby dělal se včelami ještě rychleji a nešetrněji..... Obvykle vyhrávají včely. Dokud je včelař neprodá nebo nevysíří......
Normálně rozzuřené včely do měsíce vymřou a zmizí a včelstvo se zase zklidní. Ale když to včelař takhle stupňuje, tak rozzuří vždy další a další včely a včelstvo se neuklidňuje, naopak je stále divočejší.

Takže co s tím? Bezhlavě měnit matku je podle mně zbytečné.
Do včelstva je třeba co nejméně zasahovat,nešťourat se v něm, nezkoušet na něm všelijaké nové věci atd, jen mu dodat plásty a mezistěny, ať shromažďuje med a ať staví, med zase vybrat, zase dodat plásty....jinak nezasahovat.
Práci v tom včelstvu pečlivě načasovat na nejoptimálnější dobu, kdy jsou nejklidnější, třeba dopoledne, ne za dusna před bouřkou, ne pozdě večer, ne časně ráno. Hýbat se vším pomalu, opatrně, bez zbytečných nárazů a hluku, radši být v těch včelách déle a pracovat pomaleji. Je třeba pracovat tak pomalu a opatrně, aby se ty zdivočelé včely nerozdivočily a nestrhly s sebou další včely. Pokud se to podaří, tak postupně během týdnů se toto včelstvo bude uklidňovat až nakonec bude stejně klidné či divoké jako ostatní včelstva.

"U mě začali s postřikem kolem 18 hod, to včely ještě dost létaly, ale tohle
ošetření se opakuje každý rok a problém doposud nebyl . Jinak to jsou tisíce
litrů postřiků co se aplikují do obilí, řepy a dalších tecnických plodin.
S postřikovačem jezdí traktor s cisternou a krabicemi s přípravky."

Holt to je intenzívní zemědělství. Řepka má mít celkem nějak 25 agrotechnických zásahů, obilí o třetinu, čtvrtinu méně. Z toho jsou většina nějaké postřiky, některé se sice dají sloučit, ale i tak je těch výjezdů traktorů s postřikovači po tu dobu, co to na tom poli je, hodně.

stává se to tak 1 za 10 let.
Trvá obvykle až do výměny matky. Já to obvykle provedu takto.
1) Nástavky rozmístím jednotlivě asi tak 5 m od původního stanoviště. na místě ponechám je ten o kterém vím , že tam matka není.
2) Další den najdu v těch odstavených matku a zruším ji.
3) za tři dny pokud mám náhradní matku tak zruším naražené matečníky
4) po několika hodinách vložím rozkladenou matku i s oddělkem
5) na druhý den to zase celé složím do sebe.
Pokud není rozkladená matka raději jen zrušte matku a nechte naražené matečníky novou matku obvykle nepřijmou a proto je tam důležitý ten čerstvý plod. To rozhození nástavků odsaje ty létavky co útočí. a již s nimi nemusíte pak pracovat a matka se snadněji hledá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozzu?en? v?ely
> Datum: 10.5.2011 17:27:32
> ----------------------------------------
> Minulý týden v neděli jsem rozebral včely, které mám na zahradě a které
> jsou normálně velmi klidné a nějak jsem je rozzuřil. Už to trvá přes týden
> a stále se né a né uklidnit. Nevíte nějaký fígl, jak je zklidnit, jak mám
> teď postupovat, popř. jak to může dlouho trvat? Díky za pomoc Petr
>
>
>

Podle mých zkušeností s výměnou matky v takovém včelstvo se chování mění hned po odstranění matky v řádu několika dní, zřejmě to bude souviset s feromony.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Rozzu?en? v?ely
> Datum: 10.5.2011 18:05:39
> ----------------------------------------
> To samé se mi stalo před lety,kdy mi u zakočovaných včelstev nějaký dement
> dvoje převrhnul.Normálně mírné včelstvo bylo velmi agresivní po celé dva
> roky,kdy tam plodovala jedna a ta samá matka(ale nějak jsem to
> neřešil,aspoň hlídaly...).Po její výměně se chování včelstva velmi
> zlepšilo.Čili nejistější je výměna matky,což se projeví až po určité
> době,až se vymění generace včel staré matky za novou.Nebo se může včelstvo
> uklidnit samo,jen by možná chtělo jim dát čas a klid(omezit zásahy na
> minimum),třeba by pomohlo je na stanovišti přehodit za jiné,mírnější(jakási
> varianta přeletáku,kdy se létavky vystavené nějakému stresu a tím pádem
> agresivní dostanou do jiného včelstva s jinou povahou.Možností je víc,je to
> jen na vás...
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

To samé se mi stalo před lety,kdy mi u zakočovaných včelstev nějaký dement dvoje převrhnul.Normálně mírné včelstvo bylo velmi agresivní po celé dva roky,kdy tam plodovala jedna a ta samá matka(ale nějak jsem to neřešil,aspoň hlídaly...).Po její výměně se chování včelstva velmi zlepšilo.Čili nejistější je výměna matky,což se projeví až po určité době,až se vymění generace včel staré matky za novou.Nebo se může včelstvo uklidnit samo,jen by možná chtělo jim dát čas a klid(omezit zásahy na minimum),třeba by pomohlo je na stanovišti přehodit za jiné,mírnější(jakási varianta přeletáku,kdy se létavky vystavené nějakému stresu a tím pádem agresivní dostanou do jiného včelstva s jinou povahou.Možností je víc,je to jen na vás...

Zdraví Pavel

Minulý týden v neděli jsem rozebral včely, které mám na zahradě a které jsou normálně velmi klidné a nějak jsem je rozzuřil. Už to trvá přes týden a stále se né a né uklidnit. Nevíte nějaký fígl, jak je zklidnit, jak mám teď postupovat, popř. jak to může dlouho trvat? Díky za pomoc Petr

Jedinou správnou věcí je si s dítětem k tomu rybníčku sednou a pozorovat včelky jak pijí. důkladně si otom popovídejte a pak už to dítě nebude nijak skoumat. jinak vám i tomu dítěti hrozí stejné nebspečípo každém dešti u každé kaluže. Pokud nebude dítě včelky ohrožovat tak na něj nebudou mít vůbec čas. příroda je pro děti vůbec hodně nebezpečná a proto je nutné je na to připravit. Občas jim neuškodí když se o tom samy přesvětčí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <elmore/=/seznam.cz>
> Předmět: Zdroj vody v sousedstv? ?lu
> Datum: 10.5.2011 14:54:39
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
>
> na chatě mám zahradu s malým umělým rybníčkem s rybami. Soused je včelař a
> jeho včely si zvykly využívat můj rybníček jako zdroj vody a celý den je
> okolo rybníčku spousta včel. Nejsou sice agresivní, ale protože mám malé
> dítě, chtěl bych včely od pití v rybníčku odradit. Existuje nějaká možnost
> jak včely odradit (přípravek do vody, rohož na plotu apod.) ? Nebo je
> jedinou možností zrušení a vypuštění rybníčku ? Děkuji.
>
>
>

"U mě začali s postřikem kolem 18 hod, to včely ještě dost létaly, ale tohle
ošetření se opakuje každý rok a problém doposud nebyl . Jinak to jsou tisíce
litrů postřiků co se aplikují do obilí, řepy a dalších tecnických plodin.
S postřikovačem jezdí traktor s cisternou a krabicemi s přípravky."

Holt to je intenzívní zemědělství. Řepka má mít celkem nějak 25 agrotechnických zásahů, obilí o třetinu, čtvrtinu méně. Z toho jsou většina nějaké postřiky, některé se sice dají sloučit, ale i tak je těch výjezdů traktorů s postřikovači po tu dobu, co to na tom poli je, hodně.

Církev "šlechtí celibátem" svoje kněží proti "rozmnožování" už tisíc let a nic:) Rozmnožovací pud je rozmnožovací pud, který je silnější než duchovní cvičení, tělesná cvičení, školení, přísahy, .... Nechtěl jsem nikoho urazit, ale je to tak.


Rozmnožovací pud (rojení) nejde vymýtit. Rojení je:
a) - přirozený rozmnožovací pud
b) - reakce včelstva na podmínky
ad a) Vybíráme včelstva (výběr), která se rozmnožují méně než ostatní. Linie, která se rozmnožují málo vyhynou.

ad b) I nerojivé včelstvo se z nevyhovujícího (např. malého) úlu vyrojí. A pokud jsou skvělé podmínky k rozmnožování, tak máme rojový rok. Sem patří protirojová opatření.

A pokud někdo tvrdí, že roje nemá, tak je to c) - včelařská latina

U mě začali s postřikem kolem 18 hod, to včely ještě dost létaly, ale tohle
ošetření se opakuje každý rok a problém doposud nebyl . Jinak to jsou tisíce
litrů postřiků co se aplikují do obilí, řepy a dalších tecnických plodin.
S postřikovačem jezdí traktor s cisternou a krabicemi s přípravky.
Haf
----- Original Message -----
From: "Peggi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 10, 2011 3:53 PM
Subject: Re: postřiky


>V našem okolí stříkali také do řepky.Údajně to včelám neškodí a protože
> kvete stříkají v noci,nějaký přípravkem, název paní zapomněla č.240
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6110
> (20110510) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Včely, co jdou na vodu, dají žihadlo jedině tehdy, když je přišlápne nebo přímáčkne rukou. Pokud tedy dítě nemá na včelí jed alergii, tak nebezpečí nehrozí a jedno, dvě bodnutí děcko poučí, že si má dávat pozor. Akorát je třeba zabránit, aby děcko ty včely strkalo do pusy, tam by bylo bodnutí opravdu nebezpečné, ale to snad tak moc nehrozí.
Spíš si myslím, že malé děti by měly okusit občas, zřídka, při pobytu v přírodě i nějaké ty bodance, od včel, komárů atd. V dospělosti pak z nich nejsou lidi, co se panicky bojí třeba vosy, co vletěla dovnitř pokoje nebo jednoho jediného komára v ložnici atd, jsou tím určitým způsobem otužováni , nemají nutkání hubit tento hmyz na potkání jedy nebo se ho nějak jinak zbavovat......

Chemikálie, co odpuzuje včely od napajedla, není. Určitá možnost je jedině využít poznatek, že včely přednostně létají na kraje vody tam, kde je vlhké blátíčko rozehřáté sluncem. Takže kde včely létat pro vodu nemají, podle možností udělat okraje jezírka bez "blátíčka" spadající prudce do vody a celé jezírko spíš zastínit nějakým keřem.... A "blátíčko" zahřáté sluncem udělat tam, kde se třebas děcko nedostane...

V našem okolí stříkali také do řepky.Údajně to včelám neškodí a protože kvete stříkají v noci,nějaký přípravkem, název paní zapomněla č.240

Hledat řešení společně s tím sousedem-včelařem

2011/5/10 Michal <elmore/=/seznam.cz>

> Jediný soused má na svém pozemku úly. Včelám ani sobě nechci vodu otrávit,
> spíš jsem měl na mysli nějaký přípravek, který by právě včelám páchnul nebo
> nechutnal a proto by vodu začaly ignorovat a létaly jinam.
>

Jediný soused má na svém pozemku úly. Včelám ani sobě nechci vodu otrávit, spíš jsem měl na mysli nějaký přípravek, který by právě včelám páchnul nebo nechutnal a proto by vodu začaly ignorovat a létaly jinam.

Když Ty sám máš žízeň také naštívíš nejbližší zdroj. A některým to nezarazí ani deset manželek s osmi tchýněmi. A jak víš, že to jsou sosedovy včely. Něco tam nasyp a máš zákon na krku!! Ještě lepší je zarytý ochranář. Mám na mysli zeleného, ne psa.

J.P.

Pánové, až příjdete na to jak odstranit rojení, pak by jste mohli toto zkusit aplikovat na lidi. Kdyby to fungovalo, určitě by někdo z vás dostal od Číňanů Nobelovu cenu za snížení jejich rozmnožovacích schopností. Jinak u nás platí: když se holce zapálí lýtka, tak i když na tom bude mít její mámá ruku, bude bezpečně v tom!! Myslím, že to obecně polatí na celém světě!!

J.P.

Když víš, že stříkali, tak co Ti bránilo v tom se jich zeptat. Nikdo Ti to zde neřekne, jen bude teoretizovat, což je jen na dvě věci. Nesmíš být líný. Musíš hopnout na kolo, nebo do auta a hurá za stříkačema. Tam se od nich dozvíš všechno.
Ovšem, někdy to zavání rozbitou hubou. Nejlépe ve dvou, nebo ve třech + kamera, nebo foťák.

J.P.

Dobrý den,

na chatě mám zahradu s malým umělým rybníčkem s rybami. Soused je včelař a jeho včely si zvykly využívat můj rybníček jako zdroj vody a celý den je okolo rybníčku spousta včel. Nejsou sice agresivní, ale protože mám malé dítě, chtěl bych včely od pití v rybníčku odradit. Existuje nějaká možnost jak včely odradit (přípravek do vody, rohož na plotu apod.) ? Nebo je jedinou možností zrušení a vypuštění rybníčku ? Děkuji.

Psali, že řepka , jak bylo před těmi mrazy teplo, nabrala do pletiv hodně vody a potom za mrazů , psali o -5 st C na střední Moravě a Zlínsku, popraskaly pletiva. A je nebezpečí, že ty popraskaná pletiva chytnou houbové nákazy.
Takže jestli to je ono, tak by to měly být fungicidy, možná zkombinované s nějakým přihnojením na list.

Nyní u nás aplikují "farmáři" postřiky do rozkvetlé řepky. Víte někdo co je to za postřik, jeho účel a vliv na včely. Snůšku z řepky mám značnou. Jsem obklopen několika parcelami řepky, jednu mám dokonce v bezprostřední vzdálenosti.
Haf

Tak to je již lepší teorie.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 10:00:56
> ----------------------------------------
> Já bych to nenazýval šlechtění na nerojivost, ale spíš výběr na nerojivost.
> Šlechtění předpokládá cílené křížení s cílem zakotvit žádanou vlastnost. A
> to tady není, jednak kvůli poměrně krátké době a jednak kvůli přirozenému
> neřízenému oplodňování matek na shromaždištích.
> Takže je určité geneticky dané rozpětí intenzity rojení, včelař akorát
> dlouhodobě vybírá ty včelstva, která se rojí málo. Jak by výběr přestal,
> během 2 - 5 let rojivost v těch včelách zase obsáhne původní rozpětí...
>
>
>

Já bych to nenazýval šlechtění na nerojivost, ale spíš výběr na nerojivost. Šlechtění předpokládá cílené křížení s cílem zakotvit žádanou vlastnost. A to tady není, jednak kvůli poměrně krátké době a jednak kvůli přirozenému neřízenému oplodňování matek na shromaždištích.
Takže je určité geneticky dané rozpětí intenzity rojení, včelař akorát dlouhodobě vybírá ty včelstva, která se rojí málo. Jak by výběr přestal, během 2 - 5 let rojivost v těch včelách zase obsáhne původní rozpětí...

"Celá teorie šlechtění na nerojivost je proti přírodě. To je něco co vyšlechtit nejde, pakliže nepůjde o nějakou genetickou vadu něco jako neplodnost. Už někdo viděl nějakého živého tvora, který by měl snahu nemnožit se?"
--------------------------------------------------------------
Zamýšlím se nad tím, zda včelstvo, které se nerojí, skutečně nemá snahu množit se. K rozmnožování jsou přece zapotřebí 2 jedinci. Jedno včelstvo dá matku, další včelstva dají trubce (velmi zjednodušeně řečeno). Které včelstvo se rozmnožilo - předalo dál svou genetickou informaci? Jen jedno, nebo všechna. Pro člověka se rozmnožilo to, které se vyrojí. Pro přírodu se tohoto procesu zúčastnila všechna včelstva.
Jurgen Tautz v knize Fenomenální včely popisuje včelstvo jako jeden organismus srovnatelný se savcem, který má své orgány tvořené včelami a plásty. Domnívám se, že stejne jako savci mající 2 pohlaví, může se včelstvo účastnit reprodukce dvěma různými způsoby, aniž by to znamenalo něco nepřirozeného.

Oprava
Nerojení není výsledkem včelařova šlechtěn,í ale včelařovy latiny

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 09:35:51
> ----------------------------------------
> Nerojení není výsledkem včelařova šlechtěn,í ale včelařovy letiny.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Rojov? matky
> > Datum: 10.5.2011 08:16:18
> > ----------------------------------------
> > Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí
> > se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože
> > nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové
> > nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná
> > protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_
> > .........
> > Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
> > Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)
> > Pletete si fakt a teorii!
> >
> > Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
> > Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli
> > teorie.
> > J.B.
> >
> >
> >
>
>
>

V prvé řadě nástup doby rozmnožování je v prvé řadě podmíněn dostatkem potravy s prostorem to nemá nic společného . To si jen namlouváme . Samozřejmě lze šlechtěním dosáhnout neplodnosti. Hlavně u rostlin ale tam pak není jiná možnost než fyziologické roznožování. nebo hybridním křížením (F1) To však již není přirozený stav a co hlavně nedochází ke tvorbě vajíček nebo spermií, nebo se jedná také o chorobné stavy které to rozmnožování blokují.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 09:32:11
> ----------------------------------------
> Rojivost je vedle genetických předpokladů nedostatek prostoru a trubců
>
> Při svých začátcích jsem měl rojivé včely z 10ti se mi chtěly taky rojit
> devatery.
>
> Začal jsem provádět selekci. Jestliže jsem usadil roj vyměnil jsem mu matku
> za matku ze včel které se nerojily, V průběhu několika asi pěti let se
> přestaly rojit, rojivost se značně snížila.
>
> Samozřejmě jsem dostatěčně rozšiřoval atd. přešel jsem na optimaly. Po 40
> ti letech vlastní selekce jsem začal chovat z inseminovaných matek ty jistě
> nejsou rojové ani rojivé(ty se mi nerojí a selekci na rojivost ani nemohu
> dělat)
> Dostatečně rozšiřuji, nechávám dostatek trubčiny, to je moje jedinné
> protirojové opatření.
>
> Před třemi lety se jedny na 6nn chtěly rojit, měly asi 3 denní matečníky,
> již jsem to vzdal ale přece jsem zakročil, zoztrhal jsem plodové těleso a
> vložil do něj 2x1nn trubčiny.
> Za týden je rojová nálada přešla a přinesly rekordní výnos. Ani to nebudu
> psát koliák protože bych byl jako ing. Smělý
> J.B.
>
>
>

Nerojení není výsledkem včelařova šlechtěn,í ale včelařovy letiny.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 08:16:18
> ----------------------------------------
> Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí
> se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože
> nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové
> nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná
> protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_
> .........
> Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
> Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)
> Pletete si fakt a teorii!
>
> Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
> Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli
> teorie.
> J.B.
>
>
>

Rojivost je vedle genetických předpokladů nedostatek prostoru a trubců

Při svých začátcích jsem měl rojivé včely z 10ti se mi chtěly taky rojit devatery.

Začal jsem provádět selekci. Jestliže jsem usadil roj vyměnil jsem mu matku za matku ze včel které se nerojily, V průběhu několika asi pěti let se přestaly rojit, rojivost se značně snížila.

Samozřejmě jsem dostatěčně rozšiřoval atd. přešel jsem na optimaly. Po 40 ti letech vlastní selekce jsem začal chovat z inseminovaných matek ty jistě nejsou rojové ani rojivé(ty se mi nerojí a selekci na rojivost ani nemohu dělat)
Dostatečně rozšiřuji, nechávám dostatek trubčiny, to je moje jedinné protirojové opatření.

Před třemi lety se jedny na 6nn chtěly rojit, měly asi 3 denní matečníky, již jsem to vzdal ale přece jsem zakročil, zoztrhal jsem plodové těleso a vložil do něj 2x1nn trubčiny.
Za týden je rojová nálada přešla a přinesly rekordní výnos. Ani to nebudu psát koliák protože bych byl jako ing. Smělý
J.B.

To bych řekl, že je chybné pochopení, protože " Ano, ano" potom je ne, ne, ne. Přeci jsem Tome napsal, že taková včelstva se nemusí proti rojení řešit . To znamená, že jim nemusím zabezpečovat žádné optimální podmínky. Chápeš už, jak vypadají nerojivá včelstva? Jsou to občasné genetické výrobky přírody, nebo cílené inseminační metody u člověka. Což může být bráno také jako protirojová práce.

Včelstvo, které se nevyrojí je takové, které raději uhyne než se vyrojí. Proto je problém, vůbec takový materiál udržet. _gp_
.......
Tom (88.103.219.174) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105)
Ano, ano, kdo má "nerojivá" včelstva, je to tím, že na nich léta maká a zabezpečuje jim všechny podmínky, ...

........

gp (93.92.52.23) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103) (52104)
Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_

To by jsi musel mít nejméně tak 70 let abys to mohl tak jisto jistě tvrdit. znamenalo by to totiž, aby jsi od konce dubna do konce června denně mezi 10 až 14 hodinou pořád seděl u úly a kontroloval jestli jsi tam někde nějaký matečník nepřehlédl.
Nikomu se včely nerojí a přesto v tu dobu létají roje semo tamo jak o závod.
Pro víkendové včelaře ani není možné aby to uhlídali.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 06:56:05
> ----------------------------------------
> Pletete si fakt a teorii!
>
> Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
> Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli
> teorie.
> J.B.
>
>
>

Ano, ano, kdo má "nerojivá" včelstva, je to tím, že na nich léta maká a zabezpečuje jim všechny podmínky, aby nebyly nuceny se rojit. Spíš bych to nazval pojmem "nerojivý včelař". Ale i jeho včely udušeny v malém prostoru jednoho nástavku by se mu jistě vyrojily. Takže nesvádějme všechno na včely, ale hlavně na včelaře. Když dám nerojivé včely začátečníkovi, stejně mu dříve či později vyletí. I sám jsem takhle kdysi začínal. Včely od inseminované matky mi udělaly pá,pá i se svými geny. Stačilo mi přečíst si jednu hloupou poučku, že když včely visí pod plásty v hroznu, je čas přidat nástavek. To je dávno, dávno pozdě. Takže stačí udělat chybu a pak si stěžovat, že máme rojivé včely. I když některým se geny fakt vrátí o tisíce let zpět a dělají si co chtějí, ale to je spíš vyjímka, která se dá eliminovat. Šlechtění samozřejmě význam má. Proto se šlechtí psi, koně atd.

Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_
..........
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)
Pletete si fakt a teorii!

Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli teorie.
J.B.

Pletete si fakt a teorii!

Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli teorie.
J.B.

Celá teorie šlechtění na nerojivost je proti přírodě. To je něco co vyšlechtit nejde, pakliže nepůjde o nějakou genetickou vadu něco jako neplodnost. Už někdo viděl nějakého živého tvora, který by měl snahu nemnožit se?

Rojovým matkám bych se vyhýbal jen v případě, že by pocházely ze včel, které teoreticky nic nenutilo se rojit a přesto by se o to pokoušely.
Tom
Ale včely sa neteoreticky vždy chcú rojiť, ak majú na to vhodné prírodné podmienky bez toho, aby nemali kam klásť vajíčka. Prečo všetci vysvetľovači príčinu rojenia vysvteľujú len tým, že niekto niečo nespraví! Ako to robili v dobrách, keď sa včely nechovali doma, ale žili v prírode, bez zásahu včelárov? Viem s istotou, že prežili až do doby , keď ich človek začal chovať pri svojich osídlach?

Co chceš rozvádět? Jestli brtník mohl mít více medu než oulař? Proč ne? Oulař má výhodu manipulace s trámky nebo rámky. Dodnes se hádá sám se sebou co je lepší, protože nechápe. (viz dole)

Brtník oproti tomu může mít desítky nebo stovky nachystaných dutin. Umí navábit oulařovic roje a vytlačí znich do zimy med.

Kdo myslíš, že se zauzloval s problémy jak co s 30cítkou, nebo 24rkou ... Nebo nasadit háky na nohy, lano na záda kudlu a jde těžit.

Jsem přesvědčen, že se totiž dá včelařit po různu, stejně jako se porůznu umí mouchař bavit okolo nesmyslů co si chystá pod ruky, co se mu tam pořád navíc motá, ... atp._gp_


.........
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi
> Předmět: Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv?
> Datum: 09.5.2011 13:57:31
> ----------------------------------------
> gp:
> Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování
> plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná
> alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých
> získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_
> ------
> Gusto, prosím, rozveď to. Nějak to nechápu.
> Díky.
> Karel
>
>
........



Prostě tam kde mám teď včely jen v jednom nástavku - myslím plod, tak jsem nervozní, že by se mohly chtít rojit.
Dneska jsem se byl balit doma včely. (Dávat do lepších nástavků - musím je dostěhovat - nejmenší kluk je po štípnutí hrozně oteklý.)
No a kupodívu si mylsím, že se nevyrojí včely co mají zav. plod v N30 a ve dvou N24 nad ním. Než ty co jsou jen ve vysokém plodišti. Samozřejmě je to možná i o nervech.

Je to jasně pakárna při vytáčení, když mám v těch horních nástavkách a později i v NN kterými dovybavuji spoustu pylu, trubčiny atd. Ale domnívám se, že v této fázi rozvoje je to pro včely přirozenější. Jedou nahoru a pokud plodem
nedosáhnou stropu zásob, tak na rojení moc nemyslí, Zatím mi to tak vycházelo.
Prostě Wright to co jsem tušil přesně napsal:-)

Ale na Daddanty jsem se ve větší míře dal hlavně po předloňsku, protože to jen dadanty daly něco málo medu, bylo ho málo a ty v komínech jej stihly proplodovat a pak další med už nebyl.
Takže asi neexistuje nejlepší systém, záleží na roce.

Karel

No brť nikdo asi neviděl již několik století.
tak ani neví co má nachystat a jak.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv?
> Datum: 09.5.2011 13:57:31
> ----------------------------------------
> gp:
> Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování
> plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná
> alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých
> získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_
> ------
> Gusto, prosím, rozveď to. Nějak to nechápu.
> Díky.
> Karel
>
>
>

Právě že jde o genetiku tak nestačí jen ta matka ale na vylepšení genetiky se podílejí i trubci a ty dodají ti co stále mění ty matky a mylně si myslí , že právě tím to vyhrají.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 09.5.2011 13:52:46
> ----------------------------------------
> "Máš naprostou pravdu. Tato poučka se stále opisuje a pochází z doby kdy
> přestala cenit rojivost včel. a zaváděla se u nás kraňka. Samozřejmě je
> třeba to sledovat a třebas matky které šli do rojení hned v prvním roce bez
> milosti vyřazovat. Rojení je přirozený děj a zase ho příliš potlačovat není
> zrovna to nejlepší řešení. nebo dopadneme jako chovatelé slepic Které dnes
> snesou spousty vajec ale kuřata vychovat již neumějí."
>
> Souhlas.
> Ono to jinak platí dlouhodobě. Kdo rozchovává včely aspoň 5 - 10 let bez
> příměsi genetiky nějaké nakupované matky a každý rok důsledně využívá
> všechny rojové matečníky, bude mít ty včely v průměru skutečně znatelně
> rojivější. Kdo jednou za pár let koupí nějakou matku odjinud a jejími
> dcerami nahradí většinu matek, nemusí se obávat.
> Asi takhle, pokud je vedle sebe 10 shodných včelstev, tak rojové matečníky
> z prvního až druhého včelstva se nepoužijí, další se mohou bez obav
> používat.
>
>
>

gp:
Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_
------
Gusto, prosím, rozveď to. Nějak to nechápu.
Díky.
Karel

"Máš naprostou pravdu. Tato poučka se stále opisuje a pochází z doby kdy přestala cenit rojivost včel. a zaváděla se u nás kraňka. Samozřejmě je třeba to sledovat a třebas matky které šli do rojení hned v prvním roce bez milosti vyřazovat. Rojení je přirozený děj a zase ho příliš potlačovat není zrovna to nejlepší řešení. nebo dopadneme jako chovatelé slepic Které dnes snesou spousty vajec ale kuřata vychovat již neumějí."

Souhlas.
Ono to jinak platí dlouhodobě. Kdo rozchovává včely aspoň 5 - 10 let bez příměsi genetiky nějaké nakupované matky a každý rok důsledně využívá všechny rojové matečníky, bude mít ty včely v průměru skutečně znatelně rojivější. Kdo jednou za pár let koupí nějakou matku odjinud a jejími dcerami nahradí většinu matek, nemusí se obávat.
Asi takhle, pokud je vedle sebe 10 shodných včelstev, tak rojové matečníky z prvního až druhého včelstva se nepoužijí, další se mohou bez obav používat.

Máš naprostou pravdu. Tato poučka se stále opisuje a pochází z doby kdy přestala cenit rojivost včel. a zaváděla se u nás kraňka. Samozřejmě je třeba to sledovat a třebas matky které šli do rojení hned v prvním roce bez milosti vyřazovat. Rojení je přirozený děj a zase ho příliš potlačovat není zrovna to nejlepší řešení. nebo dopadneme jako chovatelé slepic Které dnes snesou spousty vajec ale kuřata vychovat již neumějí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rojov? matky
> Datum: 09.5.2011 11:15:44
> ----------------------------------------
> Často tady čtu, že rojové matečníky jsou horší, že matky z nich nesou
> genetickou informaci o rojivosti. To ale podle mě neplatí u včel, které
> byly nerojivé a do rojové nálady se dostaly proto, že jsem neměl čes je v
> předstihu rozšířit. Neumín si představit, jakou genetickou informaci o
> rojivosti by do těch vajíček stihly dát. Takto vzniklé matky tudíž musí být
> stejně kvalitní, jako vytvořené např přelarvováním. Já takto získávám matky
> už 10 let a bez problémů. Když mi matky narazí matečníky (a skoro
> zavíčkují) z důvodu, že namají kam klást, tak plásty vyndám do oddělků,
> doplním vším potřebným a mám matky bez práce. A jejich velikost i výkonnost
> je slušná.
> Rojovým matkám bych se vyhýbal jen v případě, že by pocházely ze včel,
> které teoreticky nic nenutilo se rojit a přesto by se o to pokoušely.
> Tom
>
>
>

Často tady čtu, že rojové matečníky jsou horší, že matky z nich nesou genetickou informaci o rojivosti. To ale podle mě neplatí u včel, které byly nerojivé a do rojové nálady se dostaly proto, že jsem neměl čes je v předstihu rozšířit. Neumín si představit, jakou genetickou informaci o rojivosti by do těch vajíček stihly dát. Takto vzniklé matky tudíž musí být stejně kvalitní, jako vytvořené např přelarvováním. Já takto získávám matky už 10 let a bez problémů. Když mi matky narazí matečníky (a skoro zavíčkují) z důvodu, že namají kam klást, tak plásty vyndám do oddělků, doplním vším potřebným a mám matky bez práce. A jejich velikost i výkonnost je slušná.
Rojovým matkám bych se vyhýbal jen v případě, že by pocházely ze včel, které teoreticky nic nenutilo se rojit a přesto by se o to pokoušely.
Tom

Zdravím pane kolego, a s mřížkami jste to zkoušel? Jak to vypadalo?

Ale na Daddanty jsem se ve větší míře dal hlavně po předloňsku, protože to jen dadanty daly něco málo medu, bylo ho málo a ty v komínech jej stihly proplodovat a pak další med už nebyl.
Takže asi neexistuje nejlepší systém, záleží na roce.

Karel
...........
Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_

JC:
No ja vcelarim v Langstrotech cca 10 let, poslednich par jiz zacinam trochu
tusit, o co se vcelami jde. V nizine. A hlavni kouzlo dadanta je v tom, ze
vcely skutecne tlaci med nahoru do medniku a ne do plodiste, ktere si
nechavaji jen pro plod a pyl - vence medu. U NN 159 mm je problem, ze vcely
obcas nosi med nejak jak je to napadne - tedy mate pekne vcely, treba na 5-7
NN, ale je to vsechno smes med-plod-pyl , kamarad ma vcely na 39x24 a v
Dadantech (od p. Rehacka) - a ted i ja prvni rok tento obrovsky rozdil vidim.
Materi mrizku nepouzivam.
--------------

No, já jsme už trochu ujetý z "komínů" a zebrování.

Prostě tam kde mám teď včely jen v jednom nástavku - myslím plod, tak jsem nervozní, že by se mohly chtít rojit.
Dneska jsem se byl balit doma včely. (Dávat do lepších nástavků - musím je dostěhovat - nejmenší kluk je po štípnutí hrozně oteklý.)
No a kupodívu si mylsím, že se nevyrojí včely co mají zav. plod v N30 a ve dvou N24 nad ním. Než ty co jsou jen ve vysokém plodišti. Samozřejmě je to možná i o nervech.

Je to jasně pakárna při vytáčení, když mám v těch horních nástavkách a později i v NN kterými dovybavuji spoustu pylu, trubčiny atd. Ale domnívám se, že v této fázi rozvoje je to pro včely přirozenější. Jedou nahoru a pokud plodem
nedosáhnou stropu zásob, tak na rojení moc nemyslí, Zatím mi to tak vycházelo.
Prostě Wright to co jsem tušil přesně napsal:-)

Ale na Daddanty jsem se ve větší míře dal hlavně po předloňsku, protože to jen dadanty daly něco málo medu, bylo ho málo a ty v komínech jej stihly proplodovat a pak další med už nebyl.
Takže asi neexistuje nejlepší systém, záleží na roce.

Karel

"Podle toho o jaké Králíky se jedná.Já jsem z Králík u Kralického Sněžníku.Turysticky je to tu velmi zajímavé ,nudit se nebudete-poradím vám.Já mám 250včelstev a řepka u nás ještě vubec nekvete a jabloně začínají.Máme tady velmi chladné klima a málo slunečných dnu v porovnání s okolím"

Mám dotaz: Uplatní se ve Vašem chladném klimatu matky z chovů z teplejších oblastí, třeba od Brna na jih nebo z Polabí nebo musíte mít matky speciálně z chovů z chladnějších míst z hor nebo od poláků ze severu a podobně?

Zdravím vás, včera mi proletěl kolem včelnice cizí roj. Nedalo mi to a kouknul do svých včel. Vyzkoušel jsem jenu metodu přidávání stavebních rámků do úlů podle jednoho nejmenovaného učitele včelařství. Při 1. jarní prohlídce jsem vybral 5 stejně silných včelstev, kde jsem přidal do každého včelstva po dvou stavebních rámcích na trubčinu a dalších 5 včelstev, kde jsem podle jeho metodiky měl přidat stavební rámky až při rozšíření včel o medníky. V předjaří jsem měl u všech včelstev slušnou ztrátu létavek vlivem počasí. Všechny matky jsou lonské. Proto jsem rozšiřoval letos později, než je obvyklé. Řepka se začíná žlutit. Tam, kde jsem dal standardně stavební rámky zkraje dubna, u všech ani jeden matečník. Tam, kde jsem je chtěl rámky na trubčinu teprve přidat, podle jeho metodiky, samé rojové matečníky. Místy až 8 matečníků na jedno včelstvo. Všechna včelstva by snesla ještě jeden týden bez rozšíření. všech 10 včelstev z jedné včelnice bylo stejně silných. Matky mám všechny značené, v úle byly. Matečníky vylámány. 5 dnů tu sice bylo chladno. Otázka zní, proč nasadily matečníky jen včely, kde nebyla trubčina a trubci? Vím, že trubci umí v úle topit. Nyní je plod trubčí zavíčkovaný, sice pár trubců již po úlech pobíhá, má i to jejich maličké množství víznam na nerojení spolu s prostorem a vitální matkou, plus s dostatkem vzduchu a dostatečnou stavbou?
Všiml jsem si toho již loni, to jsem tuto metodiku přidávání s.rámků ještě neznal. Tam kde jsem přidal s. rámky později, začaly včely dělat neplechu. U mě totiž mají včely již při 1 jarní prohlídce velká srdce divočiny trubčiny. Zkraje dubna. Podotýkám, že všechny zmíněné matky kladou jak šumacherky. Za týden zkontroluji u těch zlobivých včelstev ještě jednou plodiště a měl by být klid.Jinak na včelnicích čilý ruch, žádné známky po nějakém rojení u mých včel. Tohle jsem tedy úspěšně zvládl, včely dostaly nástavek mzs, tak tím je zabavím, má být týden pěkně, snad snůška z řepky, a ty následující akát, maliny, lípa ales vyjdou. Zdraví P.S

Vojenské muzeum Králíky stojí za vidění, i okolní zachovalé objekty pohraničního opevnění, informace tamtéž.

Takhle to u nás teď vypadá, je to paráda! A počasí je zatím taky OK.

Foto:
http://imb.lide.cz/big/4dc6bfe23d25f28c53060400.jpg?year=2011&month=05&day=0816&id=103025921

Vídeo:
http://www.youtube.com/watch?v=5WZR7zgAVhQ

Ať se daří, Libor.

Dne Friday 06 of May 2011 11:51:04 KaJi napsal(a):

> Možná dole v nížině by mi vycházel NN systém jako srovnatelný, ale pokud
> porovnám VN langa s NN Brenerem se kterým jsem dělal dřív, tak u Langa 1/1
> je to zatím lepší. NN Langa letos vyzimovávám poprvé, nemám srovnání, ale
> za pár let uvidím. Možná, že když letos částečně přejdu na Žákovo plast.
> rámky. - Ty by eleminovaly vliv mezery mezi rámky.

> Karel


No ja vcelarim v Langstrotech cca 10 let, poslednich par jiz zacinam trochu
tusit, o co se vcelami jde. V nizine. A hlavni kouzlo dadanta je v tom, ze
vcely skutecne tlaci med nahoru do medniku a ne do plodiste, ktere si
nechavaji jen pro plod a pyl - vence medu. U NN 159 mm je problem, ze vcely
obcas nosi med nejak jak je to napadne - tedy mate pekne vcely, treba na 5-7
NN, ale je to vsechno smes med-plod-pyl , kamarad ma vcely na 39x24 a v
Dadantech (od p. Rehacka) - a ted i ja prvni rok tento obrovsky rozdil vidim.
Materi mrizku nepouzivam.



--



S pozdravem

Jan Cervenka