Včelařská konference

pár let už s NNvčelařím, buď je na něm plod nebo pyl, samozřejmě nebudu převěšovat krajní rámky, které obsahují hlavně pyl a zásoby. Já tohle pseudopřevěšování používám hlavně jak jsem psal, když nemám dost souší a nebo když chci vyměnit velkou část plástů plodiště, po vytočení takové rámky vyvařím.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 08:31:53
> ----------------------------------------
> Dne Friday 13 of May 2011 20:03:28 Radek Hubač napsal(a):
>
> > nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní
> > místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam. Radek Hubač
>
> No dobre,
> ale pak muze zase cinit problemy ten pyl, co byl kolem plodu pri vytaceni
> radialnim medometem.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Dne Friday 13 of May 2011 20:03:28 Radek Hubač napsal(a):

> nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní
> místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam. Radek Hubač

No dobre,
ale pak muze zase cinit problemy ten pyl, co byl kolem plodu pri vytaceni
radialnim medometem.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Saturday 14 of May 2011 07:38:22 Libor V. napsal(a):

> Přesně jak píšeš, plodiště na velkých rámcích má své kouzlo, ale dvě r.m.
> to kouzlo nahned zrušej. (-:
> Vyslechnul jsem nejednu přednášku dadantistů, bylo to velmi přínosné,
> poučné, jsem za každou přednášku praktika vděčný, ale jenom mě to utvrdilo
> v tom, že dvojí r.m. není pro mne. Ty ceremonie s tím spojené, jako je
> např. jarní vkládání blinovy přepážky apod. za to nestojí. Moc úkonů, moc
> komplikací. Kdo je hračička, každopádně si zde vyhraje.
> Ať se daří, Libor V.

napriklad v OVP psali o vcelari, ktery ma 2 plodiste dadant a je s tim
spokojen. Na jare je proste rozdeli a na podzim spoji. Tedy zadna Blinova
prepazka.V puvodnim materskem dela med na vytaceni a v oddelcich plasteckovy.
Hlavni vyhoda dadantu tkvi prave v tom tlaceni medu nahoru , alespon tak to
funguje kamaradovi a letos mne. Doufam, ze to bude "pravidlo" , i kdyz u
vcel .....



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jenda napsal:
Celekem se mi zamlouvá i dadant, ale dvě rámkové míry v jednom úle se mi vůbec nelíbí, ale plodiště na velkých rámcích má své kouzlo
-------------------------------------------------------
Přesně jak píšeš, plodiště na velkých rámcích má své kouzlo, ale dvě r.m. to kouzlo nahned zrušej. (-:
Vyslechnul jsem nejednu přednášku dadantistů, bylo to velmi přínosné, poučné, jsem za každou přednášku praktika vděčný, ale jenom mě to utvrdilo v tom, že dvojí r.m. není pro mne. Ty ceremonie s tím spojené, jako je např. jarní vkládání blinovy přepážky apod. za to nestojí. Moc úkonů, moc komplikací. Kdo je hračička, každopádně si zde vyhraje.
Ať se daří, Libor V.

Tom (88.103.219.174) --- 12. 5. 2011
Zasíťované dno
Mám včely ve 4 nástavkách 39/24 a zasíťované dno, které se zá uzavřít. Všechny očka otevřená. Teď je problém s množstvím vody v medu a jak se tu před časem psalo, při zasíťovaném dnu je podíl vody větší. Doporučujete kvůli tomu teď, pár dní před vytáčením síť dočasně uzavřít sololitovou deskou? Díky.
.........

Zcela uzavřít. Nedochází totiž ve zrající směsi medů s větším přístupem vzduchu k takové enzymatické chemoautotrofii a tím úbytku vody jako u uzavřených den.

Samotný vynález sítí ve dně má podle mých zkušeností význam při zjišťování a monitoringu včelích nemocí a nepatrně při získávání vosku.

Zasíťované dna jsem měl v množství 25 a u kolegy jich bylo cca 50, jsou dávno z podruk pryč. Nepřesvědčily mne v žádném směru problémů které nesou, optimální dle mých zkušeností je pevné coulové dřevo po celé ploše dna. _gp_

Radek Hubač (e-mailem) --- 12. 5. 2011
Re: Zas?ovan? dno (52168)
Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k nižšímu přínosu.
Radek
.........
Těsně po řepce a v akátu má k dispozici vyzimované včelstvo u mě šest nástavků. To je jakási hranice v našich polohách. Samozřejmě že je to včelstvo už i po dělení, takže nevím proč bych měl stavět úly jak věžáky, jestliže létavky dělení nějak neovlivňuje a je dokázáno, že právě naopak.

Asi nejvíce nepochopitelné je pro mne metoda spojování včelstva před snůškou. Co jsem za krátkou dobu co včelařím jasně zjistil, že velké včelstvo, velké problémy, malé včelstvo malé problémy. Takže bych rád věděl, co je zamýšleno tím pátým nástavkem. Protože mít na vyzimované včelstvo jen pět nástavků je opravdu málo. Děkuji_gp_

Kominy stoji,ale matka stejne nema kam klast,par vajicek do postavene mezisteny a zbytek mezisteny je okamzite zavaleny medem.V mednicich(ted 3x10 ramku 39x24-davam jen 10 misto 11 ramku) plno medu,jenom vickovani se nejak vlece.Takze kolotoc mednikovych nastavku letos u mne nechce moc fungovat.U stanoviste repka pokvete jeste tak 10 dnu,ale dalsi hektary teprve poradne zacinaji kvest.

http://nd04.jxs.cz/203/828/ed95298389_75970894_o2.jpg

Hmotnost rámku s panenským dílem vážil před vytáčením 3250 g a po vytočení rovných 500 g.
http://nd04.jxs.cz/951/540/bbb46715a8_75970903_o2.jpg

Rámek nemá drátkování, jen křížem vlasec. Po vytočení je neporušen. Celkem jsem z tohoto včelstva vytočil 15 kg medu. Nepotřebuji zvedat nástavky, jsou jen dva, stačí vytáhnout 6 rámků. To ještě med s plodem tam zůstává.
Žádné převěšování ani přidávání výnos nezvyšuje, ale přidává práci včelaři.
B.V.

Kdybych mohl prosit, taky by se mi nějaká fotka hodila. ustec/=/post.cz

víš, kdybys uvedl svůj e-mail, klidně bych Ti pro inspiraci poslal nějakou fotku NN ze své včelnice.... pro inspiraci.
2 rámkové míry= 2x tolik problémů. Používám hřebeny, které eliminují nevýhody NN, protože je pak včely vnímají jako 1 vysoký plást cca přes 1m.
Radek

S tím mohu jen souhlasit, snažím se 39*24 zbavit, ale jde to pomalu, ale příští rok, už pojedu jen langa a doufám, že vydržím u 2/3 už navždy i pro jednuduchost výroby nástavků.
Na fotky se rád podívám, mail fazat(a)seznam.cz

dobrý dotaz,složitější odpověď. Pokud máš souše, což nepřepdokládám v této době, tak určitě pod poslední zpola medem zaplněný nástevek.
pokud máš jen mezistěny, podle citu bych se rozhodoval přidat mezi plodové N mezistěny a nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam.
Radek Hubač
učitel včelařství
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 17:04:01
> ----------------------------------------
> Kde vkládáte ten 5. nástavek? Díky předem za odpověď. H.
>
>
>

víš, kdybys uvedl svůj e-mail, klidně bych Ti pro inspiraci poslal nějakou fotku NN ze své včelnice.... pro inspiraci.
2 rámkové míry= 2x tolik problémů. Používám hřebeny, které eliminují nevýhody NN, protože je pak včely vnímají jako 1 vysoký plást cca přes 1m.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 19:48:15
> ----------------------------------------
> _klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani
> nahodou NN , ale jeste to neni VN._
>
> Proto nyní přecházím na 2/3 langa a uvidím jak to půjde. Celekem se mi
> zamlouvá i dadant, ale dvě rámkové míry v jednom úle se mi vůbec nelíbí,
> ale plodiště na velkých rámcích má své kouzlo... Ideální byly nástavky
> 232mm langa nebo i 285mm jumba, ale do budoucna se mi s tím nechce tahat.
> Ono už ten 4. nástavek 39*24 plný medu je hnus a to nejsem žádný tintítko,
> natož když jsou úly na 0,5m vysokých podstavcích.
>
>
>

klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani nahodou NN , ale jeste to neni VN.

Proto nyní přecházím na 2/3 langa a uvidím jak to půjde. Celekem se mi zamlouvá i dadant, ale dvě rámkové míry v jednom úle se mi vůbec nelíbí, ale plodiště na velkých rámcích má své kouzlo... Ideální byly nástavky 232mm langa nebo i 285mm jumba, ale do budoucna se mi s tím nechce tahat. Ono už ten 4. nástavek 39*24 plný medu je hnus a to nejsem žádný tintítko, natož když jsou úly na 0,5m vysokých podstavcích.

Kdyžse podaří taková snůška jako leckde letos,nezáleží na výšce. Pokud bych měl 30cm a dost souší, klidně bych je tam dával hlava nehlava. problém jejejich nedostatek. Vše je plné aza 2 týdny může být konec snůšky...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 18:11:16
> ----------------------------------------
> Dne Friday 13 of May 2011 17:58:34 Jenda napsal(a):
> > Nevím jak kdo, ale když přidávám nástavek kvůli snůšce, tak zásadně pod ten
> > plný medník (medníky), když je čas a chci si hrát, tak z plodiště vyberu ty
> > plásty, co je v nich nejvíc medu + zavíčkovaný plod, takže mnohdy přidám
> > nástavek a již je v něm z cca 1/4 až 1/3 med. Momentálně mohu říct, že 5.
> > nástavky by se hodily, žel nejsou... aktuálně jsou v úlech 12r 39*24 3N
> > plné medu a začínají víčkovat a ve 4N (č.1) matka nemá kam klást, protože
> > každou volnou buňku okamžitě zaplní sladinou...
>
> klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani nahodou
> NN , ale jeste to neni VN.
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Dne Friday 13 of May 2011 17:58:34 Jenda napsal(a):
> Nevím jak kdo, ale když přidávám nástavek kvůli snůšce, tak zásadně pod ten
> plný medník (medníky), když je čas a chci si hrát, tak z plodiště vyberu ty
> plásty, co je v nich nejvíc medu + zavíčkovaný plod, takže mnohdy přidám
> nástavek a již je v něm z cca 1/4 až 1/3 med. Momentálně mohu říct, že 5.
> nástavky by se hodily, žel nejsou... aktuálně jsou v úlech 12r 39*24 3N
> plné medu a začínají víčkovat a ve 4N (č.1) matka nemá kam klást, protože
> každou volnou buňku okamžitě zaplní sladinou...

klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani nahodou
NN , ale jeste to neni VN.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nevím jak kdo, ale když přidávám nástavek kvůli snůšce, tak zásadně pod ten plný medník (medníky), když je čas a chci si hrát, tak z plodiště vyberu ty plásty, co je v nich nejvíc medu + zavíčkovaný plod, takže mnohdy přidám nástavek a již je v něm z cca 1/4 až 1/3 med. Momentálně mohu říct, že 5. nástavky by se hodily, žel nejsou... aktuálně jsou v úlech 12r 39*24 3N plné medu a začínají víčkovat a ve 4N (č.1) matka nemá kam klást, protože každou volnou buňku okamžitě zaplní sladinou...

Kde vkládáte ten 5. nástavek? Díky předem za odpověď. H.

>Šestnáctky už jsou pro nás starce jsou zdravotním rizikem - infarkt atd:-)Karel<
------------------------------------------------------------
Na druhou stranu to má někdy i výhodu. Některé šestnáctky ještě nevědí jak to má vypadat :o)).
JK
---------------------------------------------------------
Bojím se, že dnes už vědí. Nevědí to možná čtrnáctky a to je pro změnu nebezpečné pro všechny :-)

>Šestnáctky už jsou pro nás starce jsou zdravotním rizikem - infarkt atd:-)Karel<
------------------------------------------------------------
Na druhou stranu to má někdy i výhodu. Některé šestnáctky ještě nevědí jak to má vypadat :o)).
JK

Dne Friday 13 of May 2011 07:34:26 KaJi napsal(a):

> Řepka v doletu teprve začíná kvést.
>

tak u nas jiz dokveta ....

--



S pozdravem

Jan Cervenka

jj, máš pravdu, některým jsou 4N málo, letos na to dojiždim :-)

T.H.

---------------


Co 4, někde i šest:-)


Jak jsem tady psal, tak jsem včera kontroloval ta včelstva.

Ta co plodovala jen ve VN30, nad tím dost prostoru včetně prozebrovaných zásobních plástů nad plodištěm.
Ta byla dvě - jedno ukázkový jeden matečník na boku rámku - takže zřejmě tich. výměna. a vypadají v pohodě.

Druhé - typická rojovka - možná že jsem už přišel i pozdě a roj pryč - šla bouřka a já měl moc práce, tak jsem spíš makal a nestudoval:-)
No a to třetí kde bylo plodové těleso přes tu 30cítku a dvě 24ky nad ní, tak tm naprostá pohoda. Včera tam byla konfigurace od zdola NN - na volnou stavbu a jako dno,
30, 3x24 a NN.
Ve VN30 bylo dost místa, nezanesené sladinou a matka měla kam klást. NAd tím zavalená 24ka zav.plod a sladina a pyl, tu jsem dal stranou
ńa oddeleke - dle přítele Václavka.
a zbytek bez plodu a plné sladiny. Tak jsem přihodil 24ku a dnes jedu s přívěsem nástavků znova na stanoviště - víc jsem tam neměl k dispozici.

Takže komín přes metr řicet a ještě je to málo.
Řepka v doletu teprve začíná kvést.

Tak jsem ze zvědavosti zkontroloval jiný komín -
2x30, 3x24 - a stejné - kontroloval jsem jen spodek nástavku a pár plástů z protředka- zřejmě bez problému.
Ale taky moc nechybí a budou plné sladiny.


Zatím se mi s tím klasickým Dadantem, kde je jen 30cm plodiště a nad tím jen NN se sladinou moc nedaří.

Prostě nevím, co dělat, když se rozhodnou zanášet plodiště.

No - asi budu nástavkařit i s třicítkama:-)

Šestnáctky už jsou pro nás starce jsou zdravotním rizikem - infarkt atd:-)
Karel

jj, máš pravdu, některým jsou 4N málo, letos na to dojiždim :-)

T.H.

2011/5/12 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch
> 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale
> neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco
> zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k
> nižšímu přínosu.
> Radek
>
>

Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k nižšímu přínosu.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zas?ovan? dno
> Datum: 12.5.2011 10:24:30
> ----------------------------------------
> Mám včely ve 4 nástavkách 39/24 a zasíťované dno, které se zá uzavřít.
> Všechny očka otevřená. Teď je problém s množstvím vody v medu a jak se tu
> před časem psalo, při zasíťovaném dnu je podíl vody větší. Doporučujete
> kvůli tomu teď, pár dní před vytáčením síť dočasně uzavřít sololitovou
> deskou? Díky.
>
>
>

Mám včely ve 4 nástavkách 39/24 a zasíťované dno, které se zá uzavřít. Všechny očka otevřená. Teď je problém s množstvím vody v medu a jak se tu před časem psalo, při zasíťovaném dnu je podíl vody větší. Doporučujete kvůli tomu teď, pár dní před vytáčením síť dočasně uzavřít sololitovou deskou? Díky.

Ikdyž od neděle se má ochladit a pršet. Takže pokud to fakt vyjde, tak by se ve středu možná točit dalo. Pokud máš prostorný úl a nebo nasekáš oddělky, tak to s roji nebude až tak zlé...

U nás mezi Zlínem a Luhačovicema (300-320 m.n) už brácha začal točit, já to vidím tak za týden.

Ja vcelarim v 300mnm. Ale s tou vodou to je pravda. Tak asi jeste pockam. Bojim se ale rojeni. V okoli se vcely roji o 106

Takováto videa jsou přesně to pravé na prosincové "apsťáky".
Jen tak dál budou se hodit.
Pěkný i když zamračený den všem.
Míra.P

Včelka samotářka na pampelišce
http://www.youtube.com/watch?v=1gZsmQYm3VY
Včely na kamínkovém napajedle:
http://www.youtube.com/watch?v=5ZS2-hwL2NU&feature=related
Podvečerní provoz na česnech
http://www.youtube.com/watch?v=uGXZVJj6-1M

"nie vcelstvo sa nevirojilo su riadne silne a matku som prave nasiel ale nieje to ta co tam bola tato je mensia a nekladie zatial :D"

Hodně řeknou matečníky, při hledání matky nutně musí být nalezeny, kolik jich je, kde jsou umístěny, kolik jich je vykousáno.... Včely je určitě ještě nestihly uhladit , takže i kdyby na plástech zůstaly staré matečníky z loňska, s letošními si je splést nelze.

Matka se mohla ztratit i bez vyrojení...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: amater <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: co dalej
> Datum: 11.5.2011 12:12:28
> ----------------------------------------
> nie vcelstvo sa nevirojilo su riadne silne a matku som prave nasiel ale
> nieje to ta co tam bola tato je mensia a nekladie zatial :D
>
>
>

nie vcelstvo sa nevirojilo su riadne silne a matku som prave nasiel ale nieje to ta co tam bola tato je mensia a nekladie zatial :D

a co matečníky? Jsou tam nějaké? Třeba se vám včely vyrojily a nová matka
se teprve vylíhne a nebo už se vylíhla, ale je těžko k nalezení protože je
zatím menší než normální matka.

Přidejte rámek s plodem když narazí matečníky tak se stala matce nějaká
havárie, pokud nenarazí matečníky, tak to vidím na vyrojené včelstvo a je
třeba tak dva týdny počkat než se nová matka oplodní a rozklade.


petr j.



2011/5/11 amater <e-mail/=/nezadan>

> Ahojte vo vcelstve som nasiel najmlaci plod tak tyzden stary matka tam
> nieje a nemam ani nahradnu mozem tam este v tomto case pridat dnovy plod?
> Dakujem
>

""R.P.:Je třeba pracovat tak pomalu a opatrně, aby se ty zdivočelé včely nerozdivočily a nestrhly s sebou další včely."
Radime,mám trochu opačný názor.U začátečníka se to dá pochopit,ale zkušený včelař by naopak měl mít snahu práci ve včelách zrychlit,vědět,proč do včel leze a co tam bude dělat.Není umění se ve včelstvu vrtat třeba hodinu(to už nemusí vydržet ani ten největší flegmouš-myslím včelstvo),to pravé umění je udělat cílený zásah během několika minut a zbytečně včely nedráždit nějakým rozrejpáváním.On už samotný pohyb jejich plástů je dokáže někdy pěkně vytočit.Obzvláště lámání divočiny v podmetu je eňoňuňo..
Zdraví Pavel "

To bude asi věčná diskuze dvou směrů. Jasně, že každý včelař musí práci ve včelách co nejvíc zkracovat. Musí o tom dopředu přemýšlet, nachystat si všechno potřebné dopředu, pokud možno se vyhýbat "ošklivým" pracem, jako je třeba to vyřezávání divočiny z podmetu v době největší síly včelstva. Pokud to nedělá, tak to jsou zbytečné minuty navíc, kdy se ve včelách šťourá a zbytečně je zatěžuje.
Jenže včely taky mají obranný pud a mechanismus, jak proti vetřelci, který zdánlivě ničí jejich hnízdo, zmobilizovat v podstatě všechny létavky. Naše včely naštěstí zmobilizují maximálně pár stovek létavek, ale i to průměrnému českému včelaři stačí, protože u nás není zvykem brát na práci se včelami skafandry.
Podle mých zkušeností je reakční doba včelstva na zásah včelaře něco mezi 10 - 20 minutami. Pokud včelař se včelami pracuje mírněji, reakční doba se prodlužuje, pokud pracuje tvrději, bouchá plásty a nástavky, reakční doba se zkracuje. V případě zavčelařivřího si medvěda, který nástavky plné včel rozbíjí, aby se ke včelám dostal, se reakční doba včel zkrátí odhaduji na půl minuty, minutu. Kdyby ten medvěd stihl za půl minuty rozbít úly, vytahat z nich plásty s medem, otřepat je od včel a zmizet s nimi, nedostal by téměř žádná žihadla a měl by med. Na podobném principu ve včelách pracují ti včelaři, kteří dělají pouze několikaminutové zásahy ve včelách. Pracuje se rychle, poměrně tvrdě, ale ne ještě tak tvrdě, aby se za tu dobu včely stihly rozzuřit a hromadně útočit. Problém je potom, když včelař, navyklý ze svých rychlých zásahů na takovou tvrdší práci, musí z nějakých důvodů být ve včelách podstatně déle. Třeba se dostane k zadovákům, kde tak krátké zásahy udělat nejdou nebo se zkomplikuje něčím práce v nástavcích, třeba onou nutností vyřezávat z podmetu divočinu. Včelstvo se stihne rozzuřit, zmobilizovat pár stovek létavek, které napadají všechno, co se pohybuje a včelař najednou musí odbíhat za keře a vytřepávat tam desítky útočících včel ze spoďárů.

Takže správně je to tak, že rychlost práce ve včelách, tomu úměrně rychlé pohyby, otřesy plástů, nástavků se včelami , to všechno musí být přímo úměrné délce zasahu ve včelách.
Jestli tu práci udělám během pár minut, můžu pracovat podstatně rychleji. Jestli vidím, že ta práce ve včelstvu je nějaká piplačka a včely budu mít rozebrané třeba hodinu, musím pracovat podstatně pomaleji a šetrněji. Jedině tak dosáhnu toho, že i po té hodině práce v rozebraných včelách včelstvo nemá rozzuřené ty stovky létavek, které útočí na včelaře při každém pohybu, ucpávají kuřlák a podobně. Ale že maximálně útočí 1 - 2 - 5 včel, které byly předtím přimáčknuty nebo tak nějak, vic ne a i ta hodinová práce v jednom včelstvu se potom obejde úplně bez žihadel, protože ty včely pobodají třeba jenom rukavice nebo rukáv....
Právě toto bylo tajemství práce starých včelařů v době zadováků a univerzálů atd, které už svou konstrukcí předpokládají většinu zásahů na podstatně delší dobu než 10 minut. Oni si automaticky navykli pracovat tak šetrně, že za celý den práce v rozebraných včelstvech se ty včelstva nerozzuřila a ti staří včelaři tak za celý den schytali sotva pár žihadel. Taky jsem se takhle musel naučit pracovat se včelami v době, kdy jsme provozoval nějakou desítku zadováků.

Momentálně se snažím tu rychlost práce měnit podle délky zásahu. Pokud dělám krátký zásah, snažím se pracovat rychleji, pokud předpokládám delší zásah, probouzím návyky z práce v zadovácích a pracuji šetrněji a pomaleji.

Přínosy jsou tak velké, že bude problém s vodu. Pokud se udělá 2-3 dny deštivo, šlo by to, jinak se musí počkat, příp odebrat pouze plně zavíčkované rámky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1305101901.2.2.utmcsr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medobrani
> Datum: 11.5.2011 10:22:50
> ----------------------------------------
> Tak jak to vidite pani vcelari? Uz tocite nebo je jeste brzo? Me uz vcely
> zacinaj vickovat, vidim to tak na pristi tyden..
>
>
>

U mě n.m. 500m ještě tak minimálně za 2 týdny. Snůška z řepky je teprve od soboty.

Tak jak to vidite pani vcelari? Uz tocite nebo je jeste brzo? Me uz vcely zacinaj vickovat, vidim to tak na pristi tyden..

Ahojte vo vcelstve som nasiel najmlaci plod tak tyzden stary matka tam nieje a nemam ani nahradnu mozem tam este v tomto case pridat dnovy plod? Dakujem

" tohle nás v Nasavrkách takhle učil Vašek Ducháč. Jde o to, že prostě trubci z bodavých včelstev nedávají při páření přednost těm hodným.. Kdo je rychlejší a obratnější, ten se množí. V praxi to znamená, že třeba pokud máš okolo včelaře s bodavými včelstvy, je výhodné např. vyzkoušet velmi ranný chov, kdy ještě většina včelařů nemá trubce.
Ochranné pomůcky používám, velmi urychlují práci. Držím se zásady, že největším nepřítelem včel je včelař a snažím se minimalizovat čas, kdy je včelstvo rozebrané.
Jinak kéž by vydrželo počasí, snůška je vynikající...
Pokud jde o brakování, souhlasím s Tebou, je to taky možnost. Zkus ale někdy, až se Ti způsob, co jsem psal v minulém příspěvku. Udělej oddělek s matkou ze skvělého včelstva, přidej 0 letou matku, která lépe využije další snůšku a oddělky, které nejsou perfektní zruš a posilni oddělek se starou matkou. Vypadá to možná komplikovaně, ale je to jediný způsob jak postupně zvýšit procento skvěle vyzimovaných včelstev. Pokud tomu "starému" vynikajícímu včelstvu dáš mladou matku z dobrého chovu, ne nouzovou, obvykle pokračuje a včelstvo zůstává kvalitní."

Hm, to jsou z velké části řeči coby tanečky kolem.
Řeknu to asi takhle, ukažte mi mírné včelstvo s matkou z linie po desetiletí šlechtěnou na mírnost a dejte mi 2 - 4 týdny. A já vám z těch včel udělám včely tak divoké, že v okruhu 10 metrů přímé viditelnosti od úlu nenechají na pokoji nikoho, kdo se tam na chvilku zastaví. A téměř nikomu se ani v těch včelách potom nepovede vyměnit matku za novou mírnou, protože cizí matku prostě okamžitě zabijí. Dejte mi další 2 - 3 měsíce a udělám z těch divokých včel zase klidné mírné šlechtěné včely. A to bez jakékoliv výměny matek a podobných věcí.
Asi tak.
Rozdíl mezi šlechtěnými včelami na mírnost a nešlechtěnými včelami bude jen ten, že na rozzuření šlechtěných včel budu potřebovat víc práce a později při "mírnění" se budou do mírného stavu vracet o něco snadněji. Jinak není rozdíl žádný.

Je to celé jinak. Trubce nepočítám. Chce to víc dělat a míň špekulovat. Včas a dost rozšířit, pak včas udělat dost oddělků, přepřahnout loňské matky za mladé, které se nerojí a pak už jen točit med...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 11.5.2011 08:22:57
> ----------------------------------------
> Anton Turčáni:Tým chcem povedať, že rojová nálada v skrytej forme už
> dávnejšie vo včelstvách začala ošetrovaním trúdieho plodu.
> .......
>
> Jak si potom vysvětlit to, že chovem trubců se dá proti rojové náladě
> zasáhnout? Hledáme jako včelaři tedy míru - kolik trubců? Nebo to je celé
> jinak._gp_
>
>
>

"R.P.:Je třeba pracovat tak pomalu a opatrně, aby se ty zdivočelé včely nerozdivočily a nestrhly s sebou další včely."

---------------------------------------------------------

Radime,mám trochu opačný názor.U začátečníka se to dá pochopit,ale zkušený včelař by naopak měl mít snahu práci ve včelách zrychlit,vědět,proč do včel leze a co tam bude dělat.Není umění se ve včelstvu vrtat třeba hodinu(to už nemusí vydržet ani ten největší flegmouš-myslím včelstvo),to pravé umění je udělat cílený zásah během několika minut a zbytečně včely nedráždit nějakým rozrejpáváním.On už samotný pohyb jejich plástů je dokáže někdy pěkně vytočit.Obzvláště lámání divočiny v podmetu je eňoňuňo..

Zdraví Pavel

Ahoj,
tohle nás v Nasavrkách takhle učil Vašek Ducháč. Jde o to, že prostě trubci z bodavých včelstev nedávají při páření přednost těm hodným.. Kdo je rychlejší a obratnější, ten se množí. V praxi to znamená, že třeba pokud máš okolo včelaře s bodavými včelstvy, je výhodné např. vyzkoušet velmi ranný chov, kdy ještě většina včelařů nemá trubce.
Ochranné pomůcky používám, velmi urychlují práci. Držím se zásady, že největším nepřítelem včel je včelař a snažím se minimalizovat čas, kdy je včelstvo rozebrané.
Jinak kéž by vydrželo počasí, snůška je vynikající...
Pokud jde o brakování, souhlasím s Tebou, je to taky možnost. Zkus ale někdy, až se Ti způsob, co jsem psal v minulém příspěvku. Udělej oddělek s matkou ze skvělého včelstva, přidej 0 letou matku, která lépe využije další snůšku a oddělky, které nejsou perfektní zruš a posilni oddělek se starou matkou. Vypadá to možná komplikovaně, ale je to jediný způsob jak postupně zvýšit procento skvěle vyzimovaných včelstev. Pokud tomu "starému" vynikajícímu včelstvu dáš mladou matku z dobrého chovu, ne nouzovou, obvykle pokračuje a včelstvo zůstává kvalitní.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Rozzu?en? v?ely
> Datum: 11.5.2011 01:04:24
> ----------------------------------------
> _Promiň, na to musím reagovat dotazem. Myslíš, že Ti trubci s důraznějšími
> lokty čekají až přiletí nějaký po hodné matce? _
>
> Asi nevím, jak to myslíš. Říkám jen, že matka se páří myslím až s 10
> trubci, v semenném váčku je to uloženo "za sebou" a postupně jak matka
> klade, tak se dá říct, má až 10 geneticky (z 50%) rozdílných potomstev,
> takže je možné, že některé je prostě bodavější. Mimochodem, já vůbec
> nepoužívám ochrané pomůcky (ani při medobraní, klobouk vytahnu jen v
> srpnu/září za špatného počasí...) a schytám jen pár žihadel ročně a to
> ještě z vlstní blbosti, když včelu někde přimáčknu. Takže tak...
>
> Brakování je kapitola sama o sobě, ale dělám to jinak. I oddělky, které
> jsou nevyhovující, tak nechávám do září být, něco vystaví a dají včely a
> plod na posílení tečh kvalitních oddělků. Takže není problém kvalitní
> posílený oddělek vyzimovat na 3-4NN jako "stará" včelstva.
>
>
>

Anton Turčáni:Tým chcem povedať, že rojová nálada v skrytej forme už dávnejšie vo včelstvách začala ošetrovaním trúdieho plodu.
........

Jak si potom vysvětlit to, že chovem trubců se dá proti rojové náladě zasáhnout? Hledáme jako včelaři tedy míru - kolik trubců? Nebo to je celé jinak._gp_

Jednoduché pravidlo přidat práce na stavbě a péči o otevřený plod a ubrat pracovní sílu. A.M.

Práve o tomto jednoduchom pravidle sa dá diskutovať. Ja som roky v čase kvitnutia vŕb menil plodisko,včelstvo som preložil na 9 Ms plus jeden plást s plodom na ktorom bola matka. Skúšal som i situáciu s 10 ms, ale tu často dochádzalo l rozchádzaniu včiel, ktoré nemali kam ukladať peľ a nektár, urobil som destabilačný zásah. Tento systém fungoval niekoľko rokov, potom sa včely rojili. Teda ani stavba diela nie je tým prvkom, ktorý by riešil rojovú náladu. Kvitnutie vŕb je zásah vo 4.mes, takže dosť skoro. Včely mali k dispozícii 4 nadstavky miery 420x270 mm, tada dosť práce kým, ich vystavali a dosť miesta na kladenie vajíčok a predsa sa včelstvá rojili! Zo začiatku včely stavali potom časť Ms ukončili v dvoch tretinách výšky a postavili materské misky, RN sa zviditeľnila.

Tým chcem povedať, že rojová nálada v skrytej forme už dávnejšie vo včelstvách začala ošetrovaním trúdieho plodu. Prvou zaplodovanom materskou miskou sa RN zviditeľnila a potom už nepomáhajú žiadne bežné zákroky, snáď iba rozparcelovanie včelstva na odložence, čo je možno dobré riešenie, ale vtedy keď čakáte agátovú znášku včelstva, cieľ vytáčať veľa medu je v "prči"

Potom z toho všetkého vyplýva, že rojový pud je tak silný element vo včelstve, že včely ako celok podriada celé svoje konanie aj napriek snahe im v tom zabrániť nie je možné.

Ja som rezignoval, robím každý rok protirojové opatrenie (PRO), ale výsledok je ten, že tento zákrok je skoro zbytočný, lebo výsledkom sú roje. Už som ich pozberal asi 10, tak z nich, pokiaľ mám technické možnosti nadstavky s Ms alebo so súšmi, robím samostatné včelstvá nad včelstvami , ktoré sa vyrojili pomocou medzidna (Md) a keď sa situácia vo vyrojenom včelstve zlepší, tak ich odobratím Ms spojím. Človek s viac rokmi (nad 70)pri viac včelstiev (70) stáva sa potom otrokom svojej záľuby alebo rezignuje a ponechá to na náhodu. Jednoducho majú včely tak dobré podmienky, že to s radosťou využívajú a rozmnožujú sa vo smere nie viac včiel ale viac včelstiev.

Vytáčet při denním přínosu 4 kg sladiny se mi zdá, mírně řečeno, pošetilé. Ale pár litrů medoviny by se z toho uvařit dalo. Ani vodou by se to ředit nemuselo. ;-)

Rojení a to kdy se včely do této fáze dostanou, není nastaveno nějakými geny rojivosti, třebaže jsou a je to přirozené, protože je to prosté množení. Ale je to dáno, jednak vnějšímy podmínkami, ale hlavně tím, kdy včely dosáhnou svého maxima v plodování a počtu mladých nezalétaných včel. Včely můžou mít prostoru jak je libo dostatek. Vždy ale vytvoří svůj vlastní chomáč nebo jinak plodové hnízdo a přes to nejdou. Mnohokrát jsem se o tom přesvědčil. Prostoru dost, bez mřížky, nad plodištěm prázdné souše sice obsednuté včelami a postupně zanášené sladinou, ale matkou nezakladené. A stejně matečníky nakonec zakladou. Jediné co mi funguje není rozšiřování, když mají podle hustoty obsazení včelami, zanešení sladinou a zaplodování prostoru dost, tak není důvod. Ale v čase maxima tj. těsně na zač. zakládání matečníků lépe o pár dní před, vytvořit oddělky a obnovovat dílo. Jednoduché pravidlo přidat práce na stavbě a péči o otevřený plod a ubrat pracovní sílu.

Promiň, na to musím reagovat dotazem. Myslíš, že Ti trubci s důraznějšími lokty čekají až přiletí nějaký po hodné matce?

Asi nevím, jak to myslíš. Říkám jen, že matka se páří myslím až s 10 trubci, v semenném váčku je to uloženo "za sebou" a postupně jak matka klade, tak se dá říct, má až 10 geneticky (z 50%) rozdílných potomstev, takže je možné, že některé je prostě bodavější. Mimochodem, já vůbec nepoužívám ochrané pomůcky (ani při medobraní, klobouk vytahnu jen v srpnu/září za špatného počasí...) a schytám jen pár žihadel ročně a to ještě z vlstní blbosti, když včelu někde přimáčknu. Takže tak...

Brakování je kapitola sama o sobě, ale dělám to jinak. I oddělky, které jsou nevyhovující, tak nechávám do září být, něco vystaví a dají včely a plod na posílení tečh kvalitních oddělků. Takže není problém kvalitní posílený oddělek vyzimovat na 3-4NN jako "stará" včelstva.

350m, denní přínos asi 4kg, snad javor.
chtěl jsem udělat místo v úlech a trochu jsem točil vybíral jsem do poloviny zavíčkované plást z několika včelstev a vytočil jsm asi metrák, je to ale jako čúránky je nutno počkat. dál jsem to do 4 konvi a doplním to hustým medem.


Přesně tak jak napsal ing. Smělý jestliže chcete ze včel med musíte jim dát dostatečně velký úl. a ne je mačkat jako sardionky a nechat je rojit, klidně je dejte do 2x 12x 39x24 úlu. ale připravte si hodně dlouhé ščtafle a potom dlouhé mudrcování o rojové náladě rojových matkách o včřelařské latině a všech věcech kterými je živ tento diskuzní servr. ale hlavně hlavně a hlavně dlouhé štafle ty jsou fyzické a snadno dostupné zatím co přirozený fiziologicky přirozený vývoj a složení osazenstva včelstva je jen chiméra, ne dokazatelná a tudíš neexistující.
Při 4kg přínosu denně jsem konečně pochopil proč ten praotec čech,včel chválil strdí. Jak jsem odvíčkovával teklo mi to strdí i do bot. Vůně exellentní, jiná těžší až smutná, je každý rok několikrát jina, jiná
J.B.
Nechte diskuze a koukejte rizšiřovaT NE HLOUPOST ALE VČELAY.
j.b.

Já měl na mysli geneticky podmíněnou rojivost.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 20:37:42
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 10. 5. 2011
> Re: Rojov? matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105) (52109)
> V prvé řadě nástup doby rozmnožování je v prvé řadě podmíněn dostatkem
> potravy s prostorem to nemá nic společného . To si jen namlouváme .
> Samozřejmě lze šlechtěním dosáhnout neplodnosti. Hlavně u rostlin ale tam
> pak není jiná možnost než fyziologické roznožování. nebo hybridním křížením
> (F1) To však již není přirozený stav a co hlavně nedochází ke tvorbě
> vajíček nebo spermií, nebo se jedná také o chorobné stavy které to
> rozmnožování blokují.
>
> Pepan
>
>
>
> prostorem to má společného jen jednu věc že když se tam včely nevejdou tak
> co dělají
> TAK JDOU NAS PROCHÁZKU?
> J.B
>
>
>

excelentní srovnání celibát a rojivost

J.B.

Promiň, na to musím reagovat dotazem. Myslíš, že Ti trubci s důraznějšími lokty čekají až přiletí nějaký po hodné matce? Agresivitu vnímám možná opačně. Může se stát, že třeba při květu máku, nebo pokud mám trochu upito, případně pokud je dusno že budou trochu ostřejší, zvláště např. pokud musím projít všechny rámky a vylámat nouzové matečníky, abych přidal svůj ušlechtilý... Létavky ve spodních nástavcích reagují někdy hodně rychle...Dříve jsem taky přemýšlel benevolentněji, ale manželka mi vysvětlila, že když odchovám hodné matky, tak děti běhají po zahradě a dostanou tak 1 žihadlo ročně, a to pokud to hodně přeženou a provokují včely....
Závěr: pokud jste si pořídili včely, je nezbytné chovat matky a mírnost včel teprve ukáže, jestli umíte odhadnout , které z nadbytečných oddělků brakovat. Pokud nechováte matky sami, pokud čekáte na roje, tak si založte brtnické diskuzní fórum. Mám 24 včelstev, o víkendu jsem udělal 22 oddělků, snad se něco podaří. Za 14 dní udělám další várku, takže pomalu 200% z počtu včelstev a mám tedy základ pro výběr. Každopádně je mým cílem letos vyměnit po rozkladení nových matek všechny v kmenových včelstvech, Matky z vynikajících včelstev použiji pro tvorbu oddělků, protože, a to si pamatujte, taková matka do podzimu udělá stejně kvalitní včelstvo!!!!!!!!!! Matky z horších včelstev likviduji. Říká se tomu přepřahání matek a dělají to zkušení včelaři v ideálním případě před akátem.. 0 letá matka nemá tendenci se rojit a včelstvo, které přineslo z první snůšky často "zleniví" a další snůšky nevyužije tak, jak si včelař přeje.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rozzu?en? v?ely
> Datum: 10.5.2011 19:40:53
> ----------------------------------------
> Měnit matku nemá smysl. Pokud si dobře pomatuju, tak matka se páří s
> několika trubci a postupně pak oplozuje vajíčka, stačí aby se spářila s
> nějakým "divokým" trubce a nějakou dobu prostě bude mít divočejší
> potomstvo.
> Pokud bylo včelstvo původně klidné, tak nechat být, omezit zásahy. Dříve či
> později se zase uklidní.
>
>
>

Když mi nevěříš tak si kup dvakrát tak dlouhé štafle. mně je to jedno.Nech se na nich vyfotografovat a můeš sem dát adresu na ten obrázek.
J.B.

(e-mailem) --- 10. 5. 2011
Re: Rojov? matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105) (52109)
V prvé řadě nástup doby rozmnožování je v prvé řadě podmíněn dostatkem potravy s prostorem to nemá nic společného . To si jen namlouváme . Samozřejmě lze šlechtěním dosáhnout neplodnosti. Hlavně u rostlin ale tam pak není jiná možnost než fyziologické roznožování. nebo hybridním křížením (F1) To však již není přirozený stav a co hlavně nedochází ke tvorbě vajíček nebo spermií, nebo se jedná také o chorobné stavy které to rozmnožování blokují.

Pepan



prostorem to má společného jen jednu věc že když se tam včely nevejdou tak co dělají
TAK JDOU NAS PROCHÁZKU?
J.B

Minulý týden v neděli bylo docela dusno, tak myslim, že to bylo tím a také jsem do nich lezl každou neděli, asi čtyři týdny po sobě.

Měnit matku nemá smysl. Pokud si dobře pomatuju, tak matka se páří s několika trubci a postupně pak oplozuje vajíčka, stačí aby se spářila s nějakým "divokým" trubce a nějakou dobu prostě bude mít divočejší potomstvo.
Pokud bylo včelstvo původně klidné, tak nechat být, omezit zásahy. Dříve či později se zase uklidní.

Pokud se do dalšího týdne neuklidní je nutné vyměnit matku!!

J.P.

Pouhým rozebráním je takhle rozzuřit... To teda muselo být rozebrání.

Moje zkušenosti se silným rozzuřením - přetáhl jsem práci ve včelách až do tmy, nebo ve včelíně až do bouřky nebo jsem je převážel na dvoukoláku a ono jim to nějak nesedlo, jsou, že včelky se uklidní do 14 dnů, až měsíce.

Podle mého názoru to vypadá na to, že určité procento rozzuřených včel ve včelstvu,50, 100 možná 500 včel nebo ještě víc, se až do smrti už prakticky neuklidní. Stačí potom jen velice malý podnět, podobný jako byl poprvé a tyto včely se znova rozzuří. Začnou ve včelstvu vypouštět feromon ohrožení, který zmobilizuje na obranu úlu i ostatní létavky, takže na včelaře se pak vrhají stovky včel. Nezkušený včelař potom udělá zpětnou vazbu. Včely na něho útočí a úspěšně hledají mezery v oblečení a úspěšně bodají, včelař je tak pod velkým tlakem a veškerou práci ve včelách začne dělat strašně rychle, bouchá nástavky a plásty a dělá to hlučně.....včelstvo se rozzuří ještě víc a včelař se ocitne ještě pod větším tlakem, aby dělal se včelami ještě rychleji a nešetrněji..... Obvykle vyhrávají včely. Dokud je včelař neprodá nebo nevysíří......
Normálně rozzuřené včely do měsíce vymřou a zmizí a včelstvo se zase zklidní. Ale když to včelař takhle stupňuje, tak rozzuří vždy další a další včely a včelstvo se neuklidňuje, naopak je stále divočejší.

Takže co s tím? Bezhlavě měnit matku je podle mně zbytečné.
Do včelstva je třeba co nejméně zasahovat,nešťourat se v něm, nezkoušet na něm všelijaké nové věci atd, jen mu dodat plásty a mezistěny, ať shromažďuje med a ať staví, med zase vybrat, zase dodat plásty....jinak nezasahovat.
Práci v tom včelstvu pečlivě načasovat na nejoptimálnější dobu, kdy jsou nejklidnější, třeba dopoledne, ne za dusna před bouřkou, ne pozdě večer, ne časně ráno. Hýbat se vším pomalu, opatrně, bez zbytečných nárazů a hluku, radši být v těch včelách déle a pracovat pomaleji. Je třeba pracovat tak pomalu a opatrně, aby se ty zdivočelé včely nerozdivočily a nestrhly s sebou další včely. Pokud se to podaří, tak postupně během týdnů se toto včelstvo bude uklidňovat až nakonec bude stejně klidné či divoké jako ostatní včelstva.

"U mě začali s postřikem kolem 18 hod, to včely ještě dost létaly, ale tohle
ošetření se opakuje každý rok a problém doposud nebyl . Jinak to jsou tisíce
litrů postřiků co se aplikují do obilí, řepy a dalších tecnických plodin.
S postřikovačem jezdí traktor s cisternou a krabicemi s přípravky."

Holt to je intenzívní zemědělství. Řepka má mít celkem nějak 25 agrotechnických zásahů, obilí o třetinu, čtvrtinu méně. Z toho jsou většina nějaké postřiky, některé se sice dají sloučit, ale i tak je těch výjezdů traktorů s postřikovači po tu dobu, co to na tom poli je, hodně.

stává se to tak 1 za 10 let.
Trvá obvykle až do výměny matky. Já to obvykle provedu takto.
1) Nástavky rozmístím jednotlivě asi tak 5 m od původního stanoviště. na místě ponechám je ten o kterém vím , že tam matka není.
2) Další den najdu v těch odstavených matku a zruším ji.
3) za tři dny pokud mám náhradní matku tak zruším naražené matečníky
4) po několika hodinách vložím rozkladenou matku i s oddělkem
5) na druhý den to zase celé složím do sebe.
Pokud není rozkladená matka raději jen zrušte matku a nechte naražené matečníky novou matku obvykle nepřijmou a proto je tam důležitý ten čerstvý plod. To rozhození nástavků odsaje ty létavky co útočí. a již s nimi nemusíte pak pracovat a matka se snadněji hledá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozzu?en? v?ely
> Datum: 10.5.2011 17:27:32
> ----------------------------------------
> Minulý týden v neděli jsem rozebral včely, které mám na zahradě a které
> jsou normálně velmi klidné a nějak jsem je rozzuřil. Už to trvá přes týden
> a stále se né a né uklidnit. Nevíte nějaký fígl, jak je zklidnit, jak mám
> teď postupovat, popř. jak to může dlouho trvat? Díky za pomoc Petr
>
>
>

Podle mých zkušeností s výměnou matky v takovém včelstvo se chování mění hned po odstranění matky v řádu několika dní, zřejmě to bude souviset s feromony.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Rozzu?en? v?ely
> Datum: 10.5.2011 18:05:39
> ----------------------------------------
> To samé se mi stalo před lety,kdy mi u zakočovaných včelstev nějaký dement
> dvoje převrhnul.Normálně mírné včelstvo bylo velmi agresivní po celé dva
> roky,kdy tam plodovala jedna a ta samá matka(ale nějak jsem to
> neřešil,aspoň hlídaly...).Po její výměně se chování včelstva velmi
> zlepšilo.Čili nejistější je výměna matky,což se projeví až po určité
> době,až se vymění generace včel staré matky za novou.Nebo se může včelstvo
> uklidnit samo,jen by možná chtělo jim dát čas a klid(omezit zásahy na
> minimum),třeba by pomohlo je na stanovišti přehodit za jiné,mírnější(jakási
> varianta přeletáku,kdy se létavky vystavené nějakému stresu a tím pádem
> agresivní dostanou do jiného včelstva s jinou povahou.Možností je víc,je to
> jen na vás...
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

To samé se mi stalo před lety,kdy mi u zakočovaných včelstev nějaký dement dvoje převrhnul.Normálně mírné včelstvo bylo velmi agresivní po celé dva roky,kdy tam plodovala jedna a ta samá matka(ale nějak jsem to neřešil,aspoň hlídaly...).Po její výměně se chování včelstva velmi zlepšilo.Čili nejistější je výměna matky,což se projeví až po určité době,až se vymění generace včel staré matky za novou.Nebo se může včelstvo uklidnit samo,jen by možná chtělo jim dát čas a klid(omezit zásahy na minimum),třeba by pomohlo je na stanovišti přehodit za jiné,mírnější(jakási varianta přeletáku,kdy se létavky vystavené nějakému stresu a tím pádem agresivní dostanou do jiného včelstva s jinou povahou.Možností je víc,je to jen na vás...

Zdraví Pavel