Včelařská konference

lenze ja som v odlozenci nenasiel ani po 4 krat matku tak som si myslel ze tam kladie trubcica lenze vajicka su pekne v strede bunky a je ich tam asi na 1 dc a zacala dlast tak vcera tak neviem ci tam je pritomna matka alebo nie.

Jaká je zhruba optimální doba, po které by se včely tedy mohly rozabrat. Od dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc často.

protože má ale krátký zadeček nedosáhne na dno a vajíčka jsou na stěně.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: 12.5 2011
> Datum: 17.5.2011 12:10:46
> ----------------------------------------
> Ano, ale není to typické.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: halo <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: 12.5 2011
> > Datum: 17.5.2011 12:05:42
> > ----------------------------------------
> > Moze trupcica klast po jednom vajicku do bunky?
> >
> >
> >
>
>
>

Ano, ale není to typické.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: halo <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: 12.5 2011
> Datum: 17.5.2011 12:05:42
> ----------------------------------------
> Moze trupcica klast po jednom vajicku do bunky?
>
>
>

Moze trupcica klast po jednom vajicku do bunky?

U všech dotazů chybí jeden základní údaj; o úlech na jakých se včelaří. Podle úlu je pak možné popsat radu co s tím snadno a rychle a i bez zbytečných bodanců.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: agresivní včelstvo
> Datum: 17.5.2011 08:56:03
> ----------------------------------------
> Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
> Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
> Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
> před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
> Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně
> řešit.
> Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
> Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
> Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za
> chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
> Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
> Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
> Matku ale nemusím najít.
> V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka
> nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní
> místo.
> Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
> Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
> A nebo sehnat novou matku?
> Prosím o názory a rady.
> Předem děkuji
> Alois
>
>
>
>

Jako nováček (zimoval jsem dvě včelstva, chystám se na čtyři) sem si z
vysvětlení pana Poláčka hodně vzal a děkuju za ten čas který psaní věnoval.
Zastávám názor že včelař by měl co nejvíce napodobovat normální přirozený
vývoj včelstva tak jak ho mají za miliony let zakódovaný. Odměna pak bude
víc než jen sladká a s minimem žihadel :-)
Včelám zdar!
Jíří Macák

2011/5/17 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> "Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
> Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se
> snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly
> úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
> Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
> před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě."
>
> Jak dlouho tam ty včely s tou matkou byly předtím a jak divoké byly
> předtím?
> Opravdu divoké včelstvo totiž je divoké delší dobu, případně na stejný
> zásah reaguje znatelně živěji než okolní včelstva.
> A v podstatě každé včelstvo se může nějakým zásahem včelaře stát z klidného
> divoké.
> Odhaduji, že něco se stalo při předchozím přidání toho nástavku, buď to
> přidání bylo v nevhodnou dobu, k večeru nebo před deštěm nebo nástavek byl
> přidaný nesprávně, třeba ochlazoval včelstvo a včely do něho stejně dlouho
> nešly nebo možná byl nástavek znečištěný něčím páchnoucím či dráždivým pro
> včely.......
> Nebo ta vlastní práce ve včelstvu byla příliš razantní, příliš rychle se
> pracovalo, bouchalo se se včelami v nástavku a na plástech.....
> Jinak koncepce zasahovat málo do včelstev, protože ony tak budou přizásahu
> klidnější není správná. Včely, do kterých se dlouho nejde, prostaví mezi
> nástavky silné můstky, silně všechno zatmelí a už samotné zničení tady toho
> při rozebírání je pro včelstvo násilná změna k horšímu, která ho rozzuřuje.
> Taky práce ve včelách se potom zdržuje, je třeba průběžně odřezávat a
> čistit, včely jsou při rozebírání vystaveny větším otřesům a rázům, což
> ještě k rozzuření přispěje.
>
> Včelstva jsou nejklidnější tehdy, když se do nich zasahuje a rozebírají se
> ani ne moc, ani ne málo. Dá se říct, že včely si určitým způsobem na
> pravidelné častější stále stejné rozebírání zvyknou. Když se rozebírají
> málo, tak je tam to tmelení a prostavění můstky. Když se rozebírají moc,
> tak dříve, než se některé nejvíc rozzuřené včely stačí uklidnit , už se
> rozebírá znova a ty jednotlivé rozzuřené včely potom zburcují ostatní. To
> záleží hodně na včelaři, jak moc svým rozebiráním včely rozzuří. Kromě
> způsobu práce je třeba zvažovat i čas zásahu, okrajová doba, časně ráno za
> chladu, později k večeru , kdy už slunce je schované třeba za stromy nebo
> před deštěm či bouřkou jsou včely mnohem citlivější na rozrušení případně
> už od začátku divoké. A pokud se v nich přesto bude pracovat, ta divokost v
> nich může přetrvávat delší dobu, až týdny.
>
> Takže doporučuji pořádně zvážit situaci, proč asi to včelstvo je vlastně
> divoké, co to asi způsobilo. Třeba bude stačit chodit 14 dní kolem těch
> včel po špičkách.....
>
> Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem.
> Podle mně je to i z hlediska ztráty divokosti nejjistější, včely v umělém
> roji projdou otřesem plus navíc se úplně změní prostředí v úlu, staré
> plásty zmizí a místo nic budou včely další týden stavět mezistěny a na
> divočení nebudou mít čas.
>
> Do budoucna bych doporučil zapomenout na poučky, že v nástavkovém úlu se
> práce ve včelstvu musí stihnout za 5 minut nebo dokonce jen za minutu a
> včelař má hotovo. To je pouze nutnost vyvolaná nedostatkem času při
> obsluhování více než mnoha desítek úlů. U pár včelstev není problém
> manipulovat s jednotlivými rámky a věnovat tak každému včelstvu mnohem víc
> času. Odpovídá to víc i přírodě, tam se žádné nástavky s prázdnými plásty
> či mezistěnami nepřidávají a skokově se nezvětšuje prostor, ale včelstvo
> postupně zabírá prázdné plásty jeden po druhém a dorůstá do prázdného
> prostoru. V úlech tomu odpovídá při přidávání nástavků převěšování plástů,
> které zmírňuje ty skoky v velikosti dutiny - úlu. Takže doporučuji se v
> těch včelách více "piplat" , ale naučit se pracovat mírně , opatrně a
> pomalu , včely pak budou mírnější.
>
> Co se týká stanoviště na zahradě, včelám je dobré dát dobrý výlet směrem k
> jihu nebo podobně do volného prostoru , do strany a dozadu od úlů nechat
> nějaký metr volný, ale jinak je vhodné, třeba nějakými keři , prostor úlů
> od ostatního prostoru zahrady vizuálně oddělit. Včelky totiž, pokud už jsou
> rozdivočené, útočí kolem úlů hlavně v dohledu úlů. Pokud jsou úly schovány
> za nějakými keři, nemusí to být ani souvislá stěna, dál už obvykle nejdou.
> Taky to funguje naopak, keře odstíní případný hluk lidské činnosti nebo
> křik dětí a včely tak mají víc klidu.
>

"Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí."

Správný postup:

1) Roztopí se kuřlák.
2) Včelkám se foukne 1 - 2 zmáčknutí kuřláku do jednoho nebo dvou nejhořejších otevřených oček.
3) Víko se na jednom místě opatrně nadzvihne na cca půl centimetru a do otvoru se foukne jednou kouř.
4) Víko se opatrně nadzvihne na výšku cca 5 centimetrů a 2 - 3 x foukne pod něho kouř, aby se kouř dostal nad všechny rámky pod víkem.
5) Víko se opatrně oddělí od úlu, včely na víku se smetou pérkem na plásty do úlu a víko se odloží vedle.
6) Na krajní rámek se 1 - 2 x foukne kouř z kuřláku.
7) Krajní rámek se zachytí, opatrně uvolní z propolisu a opatrně pomalu vytáhne ven tak, aby se nepomačkaly včely, co na tom rámku jsou.
8) rámek se včelami se odloží do bedny.
9) Na další rámek v pořadí se foukne kouř.
10) Tento rámek se opatrně uvolní z propolisu, opatrně posune dál od ostatních rámků a potom pomalu vytáhne z nástavku.
11) Rámek se uloží do bedny k prvnímu rámku .
12) Stejným způsobem, podle bodů 9, 10 , a 11 se uvolnía vytáhne další rámek.
13) Na horní loučky zbylých rámků se foukne 2 - 3 x kouř z kuřláku.
14) Horní loučky dalších cca 4 rámků se rozpěrákem povytáhnou o několik milimetrů nahoru a uvolní tak z propolisu.
15) Na horní loučky se zase foukne 1 - 2x kouř.
16) Tyto cca 4 uvolněné rámky se opatrně posunou do volného prostoru v nástavku a nechá mezi nimi větší mezera, aby bez problémů šel vytáhnout kterýkoliv z nich.
17) Na loučky zbylých rámků se foukne kouř.
18) Loučky zbylých rámků, které se ještě budou prohlížet, se povytáhnou opatrně rozpěrákem o několik milimetrů nahoru a uvolní tak z propolisu.
19) Uvolněné rámky se zase odsunou do volného prostoru v nástavku.
20) Na rámky v nástavku se foukne 2 - 4 x kouř.
21) Uvolněné rámky z nástavku, nebo z bedny, které je třeba prohlédnout, se opatrně uchopí , vytáhnou a prohlídnou.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A tak se postupuje stále dál....

Žádné zvednout víko a vytahat pát plástů.....takhle se to nedělá, aspoň ne u včelstva, které by mohlo být divočejší.....

Dále potom rámky, které se mají prohlídnout, se vytáhnou a prohlídnou a podle prohlídky se potom určí, co dělat dál. Jestli zase složit plásty v původním pořadí nebo je přeházet nebo nějaké plásty vybrat a místo nich doplnit prázdné plásty či mezistěnu nebo nástavek sundat abych mohl vybrat plásty s plodem z pod mřížky a dopnit do tohoto nástavku....

"Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
v klidu, ani si mě nevšimly.
U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě."

Jak dlouho tam ty včely s tou matkou byly předtím a jak divoké byly předtím?
Opravdu divoké včelstvo totiž je divoké delší dobu, případně na stejný zásah reaguje znatelně živěji než okolní včelstva.
A v podstatě každé včelstvo se může nějakým zásahem včelaře stát z klidného divoké.
Odhaduji, že něco se stalo při předchozím přidání toho nástavku, buď to přidání bylo v nevhodnou dobu, k večeru nebo před deštěm nebo nástavek byl přidaný nesprávně, třeba ochlazoval včelstvo a včely do něho stejně dlouho nešly nebo možná byl nástavek znečištěný něčím páchnoucím či dráždivým pro včely.......
Nebo ta vlastní práce ve včelstvu byla příliš razantní, příliš rychle se pracovalo, bouchalo se se včelami v nástavku a na plástech.....
Jinak koncepce zasahovat málo do včelstev, protože ony tak budou přizásahu klidnější není správná. Včely, do kterých se dlouho nejde, prostaví mezi nástavky silné můstky, silně všechno zatmelí a už samotné zničení tady toho při rozebírání je pro včelstvo násilná změna k horšímu, která ho rozzuřuje. Taky práce ve včelách se potom zdržuje, je třeba průběžně odřezávat a čistit, včely jsou při rozebírání vystaveny větším otřesům a rázům, což ještě k rozzuření přispěje.

Včelstva jsou nejklidnější tehdy, když se do nich zasahuje a rozebírají se ani ne moc, ani ne málo. Dá se říct, že včely si určitým způsobem na pravidelné častější stále stejné rozebírání zvyknou. Když se rozebírají málo, tak je tam to tmelení a prostavění můstky. Když se rozebírají moc, tak dříve, než se některé nejvíc rozzuřené včely stačí uklidnit , už se rozebírá znova a ty jednotlivé rozzuřené včely potom zburcují ostatní. To záleží hodně na včelaři, jak moc svým rozebiráním včely rozzuří. Kromě způsobu práce je třeba zvažovat i čas zásahu, okrajová doba, časně ráno za chladu, později k večeru , kdy už slunce je schované třeba za stromy nebo před deštěm či bouřkou jsou včely mnohem citlivější na rozrušení případně už od začátku divoké. A pokud se v nich přesto bude pracovat, ta divokost v nich může přetrvávat delší dobu, až týdny.

Takže doporučuji pořádně zvážit situaci, proč asi to včelstvo je vlastně divoké, co to asi způsobilo. Třeba bude stačit chodit 14 dní kolem těch včel po špičkách.....

Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem. Podle mně je to i z hlediska ztráty divokosti nejjistější, včely v umělém roji projdou otřesem plus navíc se úplně změní prostředí v úlu, staré plásty zmizí a místo nic budou včely další týden stavět mezistěny a na divočení nebudou mít čas.

Do budoucna bych doporučil zapomenout na poučky, že v nástavkovém úlu se práce ve včelstvu musí stihnout za 5 minut nebo dokonce jen za minutu a včelař má hotovo. To je pouze nutnost vyvolaná nedostatkem času při obsluhování více než mnoha desítek úlů. U pár včelstev není problém manipulovat s jednotlivými rámky a věnovat tak každému včelstvu mnohem víc času. Odpovídá to víc i přírodě, tam se žádné nástavky s prázdnými plásty či mezistěnami nepřidávají a skokově se nezvětšuje prostor, ale včelstvo postupně zabírá prázdné plásty jeden po druhém a dorůstá do prázdného prostoru. V úlech tomu odpovídá při přidávání nástavků převěšování plástů, které zmírňuje ty skoky v velikosti dutiny - úlu. Takže doporučuji se v těch včelách více "piplat" , ale naučit se pracovat mírně , opatrně a pomalu , včely pak budou mírnější.

Co se týká stanoviště na zahradě, včelám je dobré dát dobrý výlet směrem k jihu nebo podobně do volného prostoru , do strany a dozadu od úlů nechat nějaký metr volný, ale jinak je vhodné, třeba nějakými keři , prostor úlů od ostatního prostoru zahrady vizuálně oddělit. Včelky totiž, pokud už jsou rozdivočené, útočí kolem úlů hlavně v dohledu úlů. Pokud jsou úly schovány za nějakými keři, nemusí to být ani souvislá stěna, dál už obvykle nejdou. Taky to funguje naopak, keře odstíní případný hluk lidské činnosti nebo křik dětí a včely tak mají víc klidu.

Všeobecně se doporučuje výměna matky. Nebo počkat, jestli se ve spermatéce matky při přechodu do jiné vrstvy(sperma se nemíchá) neobjeví jiné vlastnosti. Jenže příčin zuřivosti může být víc. Mám na zahradě místo, kde se z jakéhokoliv včelstva stanou zuřící bestie. Není v trase letu včel z jiných úlů, elektřina tam nevede... Tam žádná výměna nepomůže, jen včelstvo o pár metrů posunout. Kamarádi mi radí, abych tam kopal, že tam bude hrnec zlaťáků jako v muzikálu Divotvorný hrnec.
Před mnoha lety jsem byl na včelíně postaveném v lese přímo pod vedením vysokého napětí 110kV, krásné klidné kraňky ve včelíně i v úlech mimo něj. Jen jacísi údržbáři při čištění toho lesního průseku od náletů přelezli plot a pokáceli i jívy, které si tam onen včelař nasadil. Takže v elektřině to není.

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ing. Alois Pindak
Sent: Tuesday, May 17, 2011 8:55 AM
To: 'Včelařská konference'
Subject: agresivní včelstvo

Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně v klidu, ani si mě nevšimly.
U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně řešit.
Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
Matku ale nemusím najít.
V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní místo.
Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
A nebo sehnat novou matku?
Prosím o názory a rady.
Předem děkuji
Alois

Kupte novou matku, nebo matečník. Bodavé včelstvo odsuňte stranou. Na místo bodavého včelstva dejte oddělek s matkou nebo matečníkem. Bodavé létavky posílí oddělek. Po 2-4 dnech je pak mnohem jednodušší majít v bodavém včelstvu matku, zabít ji a včelstvo přes noviny spojit s původním.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: agresivní včelstvo
> Datum: 17.5.2011 08:56:02
> ----------------------------------------
> Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
> Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
> Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
> před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
> Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně
> řešit.
> Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
> Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
> Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za
> chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
> Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
> Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
> Matku ale nemusím najít.
> V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka
> nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní
> místo.
> Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
> Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
> A nebo sehnat novou matku?
> Prosím o názory a rady.
> Předem děkuji
> Alois
>
>
>
>

Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
v klidu, ani si mě nevšimly.
U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně
řešit.
Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za
chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
Matku ale nemusím najít.
V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka
nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní
místo.
Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
A nebo sehnat novou matku?
Prosím o názory a rady.
Předem děkuji
Alois

To vaše sázení celých semeníků vyzkoušímj jen bude obtižné najít správný okamžik kdy jsou zralé. Vy je asi máte vyzkoušené a je velmi zajímavé, sam bledule seji na zahradě, vymačkávám bílá semena a pohazuji je na povrch.
Jejich vzcházení je sporadické. I když nové rostlinky kvetou již asi za 3 roky. J.B.

Mam z druhe ruky, ze muze pomoct 'vysoke' viko, kde je misto 4 - 5 cm.
Vcely tam pak stavi divocinu,
a matka ji zaklade.

Martin

Dne 16.5.2011 20:29, P.Krátký napsal(a):
> "KaJi:U těch konfigurací kde není plod. těleso držené VN mezi NN a jede
> nahoru a pak dolů nemám problém se zaplňováním plodiště sladinou a
> omezováním matky. V Dadantech to zatím neumím, asi je tam nějaká finta co
> mi uniká. :-)"
>
> ---------------------------------------------------
>
> Fint je víc,třeba do prvního NN nad VN ještě před snůškou vložit prázdný
> rámek nebo rámek s vystavěnou trubčinou.Když na to včelstvo má sílu,tak ho
> matka zaklade a je vyhráno,jak sahá plodové hnízdo do vyšších pater,není
> problém přidávat další NN,včely je zpravidla obsadí.
>
> V rámci objektivity musím říct,že ze 60 ti včelstev se u mě najdou
> každoročně tak 1-2 včelstva,která tvrdošíjně dřepí ve vysokém nástavku a na
> přidané NN kašlou,naplní VN,když můžou,tak vystaví podmet a nahoře sucho a
> prázdno.Holt není všechno na stopro...

a.turčáni (94.229.32.130) --- 17. 5. 2011
Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52231) (52241) (52243)

Ja som v tomto prípade argumentoval len tým, že včelstvo má v kláte ešte 45% priestoru a ono ho nevyužíva a radšej sa trikrát vyrojí, pričom si do zimy pripraví len minimum zásob, len na prežitie zimy. teším sa na naše dialógy a Tvoje trefné odpovede.
........

Rojení včel je spojení více souvislostí. Asi bych to srovnal s jiným pozorování, je to jako když hážeš žaby na vodu. Prostě se jednou potopí - vyrojí, ať děláš co děláš. Takže sleduješ, ne chování včel v klátu, ale dost velké spektrum souvislostí. Co jiného ještě krom rojení a neobsazeným prostorem Antoni sleduješ?
_gp_

Utvoril jsem 14 oddelku na zraly matecnik u jednoho jsem nedopatrenim pridal i puvodni matku.Pri kontrole vylihnutych matecniku jeden vykousany a nasel jsem i kladouci matku.Lze vratit matku naostro zpet? Predpokladam ze predem zrusim nouzove matecniky.
Josef

Pokiaľ bude v tom úli otvorený plod, tak je to riskantné. Včely totiž za tú dobu prešli na núdzovú variantu a začali ošetrovať larvičky ako budúce matky náhradné-nouzové.

Gusti, dlžný som Ti odpoveď, prehliadol si, že ja mám klát nie na získavanie medu, ale na pozorovanie ako sa chová včelstvo v prírode, bez zasahovania človeka. To je na tom cenné, pretože sa často odvolávame na prírodu, preto každý rok je pre mňa niečím novým, čo získam sledovaním včiel v kláte.
Ja som v tomto prípade argumentoval len tým, že včelstvo má v kláte ešte 45% priestoru a ono ho nevyužíva a radšej sa trikrát vyrojí, pričom si do zimy pripraví len minimum zásob, len na prežitie zimy. teším sa na naše dialógy a Tvoje trefné odpovede.

"KaJi:..............."

________________________________________

Pokud je silná snůška,tak včely zaplňují kde co,to je pravda.Já do plodiště moc nelezu,ale když už se tam dostanu,tak podle Kolomého nenechávám(pokud to jde)dva plásty se zavíčkovaným plodem vedle sebe,ale rozdělím je tak,aby se otevřený a zavíčkovaný plod střídaly,když tam dávám mezistěny,tak je dávám doprostřed(ne vedle sebe)tak,aby po vystavění(a předpokládaném zakladení) opět střídaly otevřený a zavíčkovaný plod.Na to je opravdu potřeba jakýsi cit a předvídavost,jak to bude vypadat za 14 dní nebo za 3 týdny(ona rojovka netrvá věčně,obyčejně tak + - od půlky řepky do konce akátu).Pokud najdu totálně zanesenou mezistěnu,tak ji hodím ke kraji,aby nepřekážela.

Kontrola matečníků-jen se podívám mezi nástavky,pokud tam už jsou,tak nějaký je určitě v mezeře mezi nástavky na spodní loučce.Ovšem pokud je plod výš než jen dole.Tady vidím výhodu obdélníkového půdorysu oproti čtverci,protože 10(9)rámků v plodišti je matkám málo a tlačí je to klást nahoru(případně dolů).Ovšem najít matečníky je už trochu pozdě.Jsou i jiné příznaky začínající rojovky.

http://www.novinky.cz/veda-skoly/233486-osn-varuje-zastavte-vymirani-vcel.html?ref=boxE

P.Krátky:
V rámci objektivity musím říct,že ze 60 ti včelstev se u mě najdou každoročně tak 1-2 včelstva,která tvrdošíjně dřepí ve vysokém nástavku a na přidané NN kašlou,naplní VN,když můžou,tak vystaví podmet a nahoře sucho a prázdno.Holt není všechno na stopro.
------------
S tímto bojuji jen u slabších a celkem im rozumím a tam ani nemám problém se zaplněním plodiště.

To co popisuji je rozdíl mezi tím jak vypadá plodiště u "kmínu" kde jede dolů a okolo spodní části plod tělsesa je dost místa, protože těleso jede dolů do prázdného prostoru - samozřejm,ě obalovaném pylem i sladinou, ale to je normální stav, okolo je stále místo a matka má kam klást.

U Dadantu mám sladinu v NN nad, dokonce nad nimi je i místo, v krajních taky. Prázdné NN nad plodiště i se soušemi jsem taky podstavil.
Ale v plodišti je prostě plno. Když je tam mezistěna, včely jí zanášejí sladinou. Těžko odhaduji, jestli matka je, či není omezovaná. Možná ji včely stíhají uklízet volné buňky, ale jsou to nervy, protože prostě musím doufat a chodit to kontrolovat. To u komínu není zas tak potřeba.
Samozřejmě jsem je již obral, většinou o dva plásty 45x30 zav. plodu, někde i víc. Ale znervozňuje mě, že ty přidané MS jsou vytahovány a zanášeny sladinou. A zřejmě záleží i na jejich poloze vůči plodu. Prostě to nemám v oku. Tak uvidím.

Ale - kontrola na rojovku se v DS asi děje vyndáním plod. plástů. Tedy poněkud pracněji. A nebo neplatí Felixovo "Důvěřuj ale prověřuj!". :-)
A je to jen na prevenci?


Karel

turčani:
Názor, že včely sa nebudú rojiť ak budú mať dostatok priestoru je príliš lacné
JE TO LACINÉ ALE JE TO PRAVDA, vlastně jen polovina poravdy, druhá polovina je rojivost a ... třetí polovina = faktor je vývoj na základě vývoje počasí.
byl jsem v Indii a chytal jsem včelu indickou na květech ale je to tam jako u nás, divoké včely obydlují dutiny jako u nás a ačkoliv je to jiné včela než naše chová se trochu podobně.
Vždyt u vlastního chovu určitě přidáváte rámky nebo nástavky podle síly včelstva.
J.B.

Utvoril jsem 14 oddelku na zraly matecnik u jednoho jsem nedopatrenim pridal i puvodni matku.Pri kontrole vylihnutych matecniku jeden vykousany a nasel jsem i kladouci matku.Lze vratit matku naostro zpet? Predpokladam ze predem zrusim nouzove matecniky.
Josef

"KaJi:U těch konfigurací kde není plod. těleso držené VN mezi NN a jede nahoru a pak dolů nemám problém se zaplňováním plodiště sladinou a omezováním matky. V Dadantech to zatím neumím, asi je tam nějaká finta co mi uniká. :-)"

---------------------------------------------------

Fint je víc,třeba do prvního NN nad VN ještě před snůškou vložit prázdný rámek nebo rámek s vystavěnou trubčinou.Když na to včelstvo má sílu,tak ho matka zaklade a je vyhráno,jak sahá plodové hnízdo do vyšších pater,není problém přidávat další NN,včely je zpravidla obsadí.

V rámci objektivity musím říct,že ze 60 ti včelstev se u mě najdou každoročně tak 1-2 včelstva,která tvrdošíjně dřepí ve vysokém nástavku a na přidané NN kašlou,naplní VN,když můžou,tak vystaví podmet a nahoře sucho a prázdno.Holt není všechno na stopro...

Je to jednoduché.
I na místě relativně sušším udělejte blízko trsu, v dosahu stvolu, do země díru prstem (nebo nějakým kolíčkem), a do ní, asi 4 cm nebo i víc hluboko, zasuňte bez utrhávání celou bambulku (semeník) a utěsněte hlínou. Tak, abyste stvol, stopku, ani semník nepoškodili. To udělejte koncem května, a potom zalévejte.
Než ale doroste do květu, trvá to 10 let i víc.
V mokrých místech totiž zapadnou semena (někdy i s bambulkou)do hlíny sama, na suchých místech to neumějí.

a.turčáni (94.229.32.130) --- 16. 5. 2011
Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52231)
2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil

Prehliadli Ste jeden fakt, že včelstvo v kláte má stále kde stavať, ostáva mu zastavať 50 cm! Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. To, že som im dal pár litrov navyše bola len moja poistka, pretože som nemohol ich množstvo pre zimou skontrolovať. Názor, že včely sa nebudú rojiť ak budú mať dostatok priestoru je príliš lacné. A čo včely, ktoré žijú voľne na stromoch (npr. v Indii) a bohato sa roja?!
........

No Anton a jak podřezáváš med? Protože to co se dělá dnes rámkama, klátař dělal mistrnnou práci nožem. Tak vlastně upravoval sedlisko, případně když chtěl i donutil stavět více dolů. Takže jinak řečeno, když uměl dobře řezat, méně se včely rojily a oto měl i více medu. Předci nenechávali jen tak med ležet v aulu. Byl docela dost cenný nato aby ho tam i napodzim dodávaly jako ty. Naopak po půli září podřezávali naposledy před zazimováním. A to vše v součtu když se to tak nedělá, spěje ktomu, že ti klát bude stále rojit. Pro vyrovnávání dělali třeba přestavování. To znamená je potřeba minimálně třech podobných klátů. To bylo také protirojové opatření. Také předci uměly spojovat včelstva. Nebyly v době klátů moc blbý a rojení se už tehdy umělo předcházet nebo ho s prospěchem využívat. _gp_

to jsem přehlídl. Každopádně těžko posoudit z jednoho případu, protože je velmi snadné tedy malinko pozměnit posudek : Vzhledem k tomu, že včelstvo usoudilo, že je schopné rojení (čas, snůška, zásoby, síla) a matka pochází z rojivější linie, vyrojili se, což je jejich přirozený pud. To co jsi napsal je správné
- Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské
> množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. Jsou 50 let intenzivně šlechtěné a selektované včely stále původním druhem, který obýval dutiny v našich zemích? Ne, byla tu úplně jiná včela....
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 16.5.2011 11:08:03
> ----------------------------------------
> 2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil
>
> Prehliadli Ste jeden fakt, že včelstvo v kláte má stále kde stavať, ostáva
> mu zastavať 50 cm! Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské
> množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. To, že som im dal pár litrov
> navyše bola len moja poistka, pretože som nemohol ich množstvo pre zimou
> skontrolovať. Názor, že včely sa nebudú rojiť ak budú mať dostatok
> priestoru je príliš lacné. A čo včely, ktoré žijú voľne na stromoch (npr. v
> Indii) a bohato sa roja?!
>
>
>

2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil

Prehliadli Ste jeden fakt, že včelstvo v kláte má stále kde stavať, ostáva mu zastavať 50 cm! Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. To, že som im dal pár litrov navyše bola len moja poistka, pretože som nemohol ich množstvo pre zimou skontrolovať. Názor, že včely sa nebudú rojiť ak budú mať dostatok priestoru je príliš lacné. A čo včely, ktoré žijú voľne na stromoch (npr. v Indii) a bohato sa roja?!

Chcem sa spýtať , prečo v tejto dobe vyhánajú trubcov z úľa?

Chcem sa spýtať , prečo v tejto dobe vyhánajú trubcov z úľa?

V tom je kus pravdy. Kraňská včela neumí dobře využívat pozdní snůšky. do chovu se dostala právě kvůli využívání ranných snůšek. Dnes se začíná s hledáním naší původní včely hlavně v oblasti Šumavy aby se mohlo započít s její záchranou.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 15.5.2011 21:12:36
> ----------------------------------------
> Také byly nádherně rozkvetlé louky, struhy kolem silnic plné kvítí, na
> některých polích bylo více plevele než klásů / to jen obrazně/, podmítalo
> se jen velmi mělce, takže hned dalčí plevel kvetl, ale napřed jsme sbírali
> klásky , pásli husy a kozy a musely se usušit a svézt bubáci či panáci.
> Tatínek říkal, že ze strnišť bývala dobrá snůška Jenže snůška tehdy a nyní
> , to je podstatný rozdíl - byla jiná včela a snůška bývala v podstatě jen
> jedna a koncem léta.
>
>
>

Vyřezávání trubčiny má smysl jen na konci sezóny kdy již včely samy končí jejich chov. To opravdu snížíte počet brouků před nasazením podletní léčby.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Trubci
> Datum: 16.5.2011 09:38:05
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat na počet trubců ve včelstvu.
> V rámci boje proti varoáze se má trubčina vyřezávat a snižovat tím počet
> brouků.
> V rámci boje proti rojení se má dávat hodně stavebních rámků a trubce
> podporovat. Psalo se tu, že sežerou hodně kašičky a dělnice nemají problém
> co s ní a s trubci je lepší nálada ve včelstvu.
> Čemu tedy dát přednost a kde je ta míra, kdy je trubců tak akorát? Čemu
> dáváte přednost vy? Trubců hodně, nebo málo?
>
>
>

Chtěl bych se zeptat na počet trubců ve včelstvu.
V rámci boje proti varoáze se má trubčina vyřezávat a snižovat tím počet brouků.
V rámci boje proti rojení se má dávat hodně stavebních rámků a trubce podporovat. Psalo se tu, že sežerou hodně kašičky a dělnice nemají problém co s ní a s trubci je lepší nálada ve včelstvu.
Čemu tedy dát přednost a kde je ta míra, kdy je trubců tak akorát? Čemu dáváte přednost vy? Trubců hodně, nebo málo?

On je prostor a prostor.

Ne všechen prosotr včelstvo vnímá jako prostor který je určen "k použití".

Na jaře asi hodně záleží na zásobách nad plodem. Toto Wrightoví sedí, jak se přesvědčuji. Když josu v nástavku nad zásoby - nebo jen zbytky zásob, včely tam přecházejí snadněji a rozšiřují tam plod. těleso.

Skutečně v tomto má - snad to mohu hodnotit i za letošek - pravdu. Včely které se rozšiřují nahoru a mají tam místo nemají chuť se rojit.

Samozřejmě se jim dá ještě pomoci k rojení tím, že zanesou úl sladinou, ale to je už o něčem jiném - hlavně pak o prostoru pod tělesem aby měly kam jít s plodem, a nahoře o přidaných nástavkách. Tady už je včely akceptují snadněji.

U těch konfigurací kde není plod. těleso držené VN mezi NN a jede nahoru a pak dolů nemám problém se zaplňováním plodiště sladinou a omezováním matky. V Dadantech to zatím neumím, asi je tam nějaká finta co mi uniká. :-)

Karel

ales molcik (e-mailem) --- 16. 5. 2011
Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52219) (52221)
Pokud udělám oddělek na trvalém stanovišti a nechám ho na místě, tak zalétané včely se vrátí, také to tak dělám. Oddělek má sice tak dva dny na česně klid, ale nouze je donutí vyletět pro vodu. Ale problém je matka. Mám vyzkoušeno, že pokud včelstvo příjde o matku, ikdyž má všechny létavky, tak snůšku má slabší než včelstvo, kde nechám matku a nebo ji vyměním mladou. Včelstvo potřebuje matku, bez ní má jiné starosti než snůšku.

...........
To není až tak pravdou. Včelstvo které přijde o matku nosí dále. Nic se neděje. Problém je, když je to včelstvo v pokročilé rojovce. Potom se snižuje počet výletů, protože se chystá na vyrojení. _gp_

Ahoj Antone,
díky za zajímavý postřeh. Podle mého názoru je to díky několika faktorům současně.
Klát má omezený prostor a v okamžiku, kdy včely cítí naplněnost tohoto prostoru a zvláště pokud do tohoto stadia dospějí v době, kdy očekávají snůšku, musí využít příležitosti a množit se.
To co popisuješ funguje u většiny včelařů, protože jejich technologie je v principu podobná klátu. Hlavně většina včelařů , kterým se včely rojí, podle mých zkušeností nemá cit pro rozšiřování.
Uvedu Ti jiný příklad z letošní sezóny
Včelstvo silné, posílené oddělkem na podzim začátkem apríla v 5NN. 9. apríla jsem kontroloval a zjistil jsem, že včelstvo ploduje na spodních 2,5NN a horní nástavek je skoro prázdný. Navíc jsem našel víc než 10 rojových matečníků. Včelstvu jsem udělal trochu "pořádek" vložil jsem nástavek souší mezi plod, vylámal matečníky. Pak přišlo hezké počasí. Do dnes se včelstvo nevyrojilo, obsazuje slušně 6 NN, již jsem z něj minulý víkend udělal oddělek a přineslo 1.5N medu. Řepka je za půlkou, o víkendu vytočím. Udělám nějaké fotky a pak Ti je pošlu. Obdobně jsem včasným rozšířením o 14 dní pozděli úspěšně reagovale ještě u jednoho včelstva, kterému jsem rovnou přidal 2NN mezistěn., to má dnes 2.5NN medu, odebrány 4 rámky plodu do oddělku. Oddělek jsem dělal týden po rozšíření, oba nástavky měli vytažené mezistěny, ve 3 rámcích byl plod, zbytek sladina.
S pozdravem
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 16.5.2011 07:15:04
> ----------------------------------------
> Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a
> následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí,
> protože shromažďovací pud je nejsilnější. R.H.
>
> Reagujem trochu opozdene, no ja mám k tomu iný názor, čo je vo včelstve
> rozhodujúce, či zhromažďovací alebo rozmnožovací pud. Uvediem príklad z
> mojej praxe.
>
> Na včelnici mám včelstvo v kláte na voľnej stavbe, nezasahujem do jeho
> života a ani nechcem, mám ho len pozorovanie ako ono samé reaguje na
> vonkajšie podnety.
> Pred agátovou znáškou dosiahne svoj vrchol a malo by sa"tešiť" na zásobenie
> nektárom svoje hniezdo, ono už 4 roky za sebou rozhodne rojiť a to až
> trikrát. Ostane torzo včiel s mladou matkou a kým sa spamätá je koniec
> možnosti si zhromaždiť dostatok zásob na zimu. Zimuje relatívne slabé s
> pohľadu včelára, ale každú zimu prezimuje, no vždy aj za pomoci mojej,
> dostane svoju obligátnu dávku, aby prežilo.
>
> Prečo toto prírodné včelstvo uprednostní rozmnožovací pud pred
> zhromažďovacím. Veď tým neguje svoje prežite?
>
>
>

Pokud udělám oddělek na trvalém stanovišti a nechám ho na místě, tak zalétané včely se vrátí, také to tak dělám. Oddělek má sice tak dva dny na česně klid, ale nouze je donutí vyletět pro vodu. Ale problém je matka. Mám vyzkoušeno, že pokud včelstvo příjde o matku, ikdyž má všechny létavky, tak snůšku má slabší než včelstvo, kde nechám matku a nebo ji vyměním mladou. Včelstvo potřebuje matku, bez ní má jiné starosti než snůšku.
Zajímalo by mě kdy př. Pazderko ty matky tedy řešíte? Hledat matku v několika set včelstev to je za trest. Ikdyž nemám stovky včelstev, tak snížit čas na jejich prohlídce mě zajímá. Proto jsem se zde před časem zmínil o rojáčku s mřížkou v boku a sklopným náběhem. Kdysi asi před 10ti léty, jsem měl stejnou cestu vlakem z jednoho semináře s J. Boháčem a o tomto rojáčku se vyjadřoval jako o velmi dobré pomůcce vhodné pro rychlejší obhospodařování včelstva. A pokud vím tak on byl propagátorem několika minutového ošetřování včelstev za sezónu (tuším že šlo o 20minut).



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 15.5.2011 12:15:25
> ----------------------------------------
> Nechápu přesně o kolika létavkách mluvíš. Tedy že původnímu zůstane původní
> počet létavek, nebo že to nové si "pustí" své nové létavky ve stejném
> počtu.
>
> Když to dělíš, dáváš matečníky, matky, nebo to necháš na včelách?
>
> Díky.
>
> Karel
> ........
> O těch létavkách je to důležité, a dobré si vyzkoušet několik postupů a ty
> používat. Sám jsem se to naučil podle včel až tak po třech letech co jsem
> to dělal a získal ten pravý citlivý přístup. Matky neřeším. Nějaké drama z
> toho nedělám._gp_
>
>
>

Včelstvo v klátě:
Myslím si že dvě, respektive tři body je možno diskutovatb
1/kdyby jste jej nedokrmil již bychomm o něm nehovořili
2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil
3/kdyby včelstvo nebylo geneticky náchylnější na rojení, nerojilo by se každý rok. Tp že se rojí i poroje je jeho přirozená vlastnost, když se rojit tak pořádně až douplného vyčřerpaní.
J.B.

Mládenci tad si zaměňujete výrazy

1) Strniště se nechávalo z několika důvodů.
a) pro velká podíl ruční práce na to nebyl čas.
b) byl tam podsev následných plodin (kmín, jetel, lucerka)
c) záměrně se nechaly vyklíčit vypadané plevele. (dnes to nahrazují ty herbicidy)
d) Vyklíčené plevele plnily stejnou funkci jeko dnes výsevy svazenky nebo hořčice (chránily půdu před erozí)

2) pletete si orbu s podmítkou i když se to dělá stejným strojem je to rozdíl.
3) právě v dnešní době se zbytky nezaorávají obilovin jen se podmítá aby humus zůstával nahoře tam je užitečnější.
prostě se změnila


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 15.5.2011 17:46:09
> ----------------------------------------
> "Jak vidno, tak o hospodaření s polnostmi moc nevíte... Nechávat strniště
> je krajně nesmyslné a poli to jen ubírá vláhu i živiny. Ne nadarmo platí
> pravidlo: "Za kosou pluh." Ikdyž ne vždy a u všeho to jde praktikovat, vše
> má své pravidla. Pokud někdo někde nechá strniště přez zimu je to jen z
> toho důvodu, že se občas nestíhá, ale dobře to rozhodně"
>
> Já neřeším, jestli o hospodaření s polnostmi něco vím nebo nevím. Jen píšu,
> že kdysi se to prostě tak dělalo.... pamětníci určitě potvrdí. ( strašné,
> tím už jsem taky pamětník )
>
> Na druhé straně všechno se časem mění. Nechávat strniště může být krajně
> nesmyslné dneska, kdy půda je téměř všude mrtvý substrát dlouhodobým
> intenzívním zemědělstvím zbavený humusu a dlouhodobou aplikací
> selektivních herbicidů zbavený semen téměř všech plevelů. Dneska by na
> ponechaném strništi asi nic nevyrostlo kromě nějakých mechů a drobných
> jednoděložných travin a biologické zbytky obiloviny nezaorány by se
> rozložily bez užitku.
> Tehdy to tak nemuselo být......strniště během podzimu zarostlo bohatou
> kombinací plevelů. Místama na poli bylo z divoké hořčice a ohnice téměř tak
> žluto jako dnes ze zeleného hnojení hořčicí. Nezanedbatelné množství zelené
> hmoty tak vyrostlo na poli a leccos z toho určitě obohatilo i půdu , v
> které ještě zbyl nějaký humus z hnojení z dřívějšího soukromého
> hospodaření.
>
>
>

Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí, protože shromažďovací pud je nejsilnější. R.H.

Reagujem trochu opozdene, no ja mám k tomu iný názor, čo je vo včelstve rozhodujúce, či zhromažďovací alebo rozmnožovací pud. Uvediem príklad z mojej praxe.

Na včelnici mám včelstvo v kláte na voľnej stavbe, nezasahujem do jeho života a ani nechcem, mám ho len pozorovanie ako ono samé reaguje na vonkajšie podnety.
Pred agátovou znáškou dosiahne svoj vrchol a malo by sa"tešiť" na zásobenie nektárom svoje hniezdo, ono už 4 roky za sebou rozhodne rojiť a to až trikrát. Ostane torzo včiel s mladou matkou a kým sa spamätá je koniec možnosti si zhromaždiť dostatok zásob na zimu. Zimuje relatívne slabé s pohľadu včelára, ale každú zimu prezimuje, no vždy aj za pomoci mojej, dostane svoju obligátnu dávku, aby prežilo.

Prečo toto prírodné včelstvo uprednostní rozmnožovací pud pred zhromažďovacím. Veď tým neguje svoje prežite?

Zdravím vás. Dnes jsem vytočil první várku z řepky z první včelnice. Z 15 produkčních včelstev jsem vytočil přes 2 metráky a to je řepka teprve v polovině květu. Snad bude letošní sezonaq pro nás včelaře přívětivější, než ta lonská. Přeji všem úspěšnou sezonu a pokud možno žádné roje. Zdraví P.S

"Také byly nádherně rozkvetlé louky, struhy kolem silnic plné kvítí, na některých polích bylo více plevele než klásů / to jen obrazně/, podmítalo se jen velmi mělce, takže hned dalčí plevel kvetl, ale napřed jsme sbírali klásky , pásli husy a kozy a musely se usušit a svézt bubáci či panáci. Tatínek říkal, že ze strnišť bývala dobrá snůška Jenže snůška tehdy a nyní , to je podstatný rozdíl - byla jiná včela a snůška bývala v podstatě jen jedna a koncem léta."

Dříve se prostě hospodařilo tak, že všude aspoň pár procent životního prostoru zabíraly všelijaké kvetoucí rostliny a plevely. Dneska jsou technické prostředky prostě dokonalejší nebo lidi citlivější na alergie či línější.
U nás dříve byla nějaká snůška v podstatě furt. Na vesnici na zahradě to začalo snůškou z ovocných stromů, kterých byly tehdy plné všechny zahrady. Z toho se přešlo na snůšku ze smetánky a po druhé polovině května na snůšku z květů z travních porostů před sečením na seno. Červen byla trochu přestávka, ale snůšku pořád držely všelijaké kvetoucí trávmíky postupně obsekávané pro píci pro třeba králíky. V červnu se občas objevovala medovice z všelijakých listnáčů, možná ovocných stromů. Ćervenec byl vyloženě lípový, ať už z květů nebo medovice a srpen byl takový "dojížděcí" , z trávy sekané na otavu, z pastvin z bílého jetele, nějaká medovice, všelijaké okrasné kytky ze skalek...
V lese to začalo lesními kytkami pod listnáči v dubnu, potom řepkou, potom v polovině května javory kleny a květy z luk , v červnu se rozjely lesní maliny a první medovice, plevely v plodinách v polích byly v květnu a červnu jen podněcovací , v červenci zase lípy, v první polovině srpna potom medovice a všelijaké srpnové květy, ostružiník a další...
Strniště u nás na severní Moravě tehdy kvetly hořčicí a ohnicí nejdřív tak na začátku září, podle toho , jestli zemědělci sklidili obilí rychle nebo jim to trvalo. Bylo to v té době dilema. Jestli počkat s krmením po polovině září a nechat včelky ještě do té doby nanosit ze strniště nějaké kilo medu nebo krmit už v srpnu a nechat jim to jako podněcování. Tehdy v zadovácích posunout krmení na tak pozdě nebyl problém ,ale pokud bylo na podzim špatné počasí, bylo to už poznat na rozvoji příští rok.

Dneska se travní porosty sekají v okolí měst, aby kvůli alergiím nekvetly, na zahradách se sekají kvůli pohodlnosti, skalky a podobné okrasné porosty jsou moc pracné, ovocné stromy taky mizí, v polích zmizely květy v polích a lukách kvůli intenzifikaci výroby, v lesích likvidují plevelné lípy a javory, medovice je nějak mnohem méně než dříve.
Jedině když někdo začne hospodařit přírodním způsobem nebo extenzívním způsobem, tak se mu na polích, loukách a pastvinách objeví zase kvetoucí rostliny. Nebo když někde vyhlásí nějakou chráněnou oblast, chráněnou skupinu skal, louku, lom a podobně....

Také se oralo píšete -- psal jsem, že se oralo, tehdy orba byla až na podzim, ale po sklizni obilí se jemné orbě říkalo podmítání a to se strhávalo měkce jen to strniště, proto kvetoucí plevel se hned obnovoval K tomu docházelo hodne pozdě až v srpnu, napřed se všachno seklo kosou, obilí se muselo usušit a pak svézt do stodol a to trvalo měsíc. Dnes to pro kombajny je suché na stojato, ale až v srpnu . Také si možná pamatujete první družstevníky, kteří sušili obilí místo v bubácích, panácích, mandelech..na silnicích , betonových plochách, u nás také v tělocvičně a kulturním sále, později v sušičkách kde se topilo a pod.

A taky se oralo !!! A to vzpominam ac nepametnik na dobu socialistickeho druzstva.Dnes na polich hospodari soukrome druzstvo,10 cm se pomele na jemno,oseje,pak 2 dny vali,pak zaprsi radne a na poli zustane jen hole kameni.Soc.zemedelci byli bridilove proti dnesnim,na jedinych par hektarech kvalitni cernozemne nechat postavit solarni obludu,to by je nenapadlo.Ac obvinovani z pouzivani jedu,proti dnesnim chemikum s kraviny bez krav to byli jenom "cajicci".

Také byly nádherně rozkvetlé louky, struhy kolem silnic plné kvítí, na některých polích bylo více plevele než klásů / to jen obrazně/, podmítalo se jen velmi mělce, takže hned dalčí plevel kvetl, ale napřed jsme sbírali klásky , pásli husy a kozy a musely se usušit a svézt bubáci či panáci. Tatínek říkal, že ze strnišť bývala dobrá snůška Jenže snůška tehdy a nyní , to je podstatný rozdíl - byla jiná včela a snůška bývala v podstatě jen jedna a koncem léta.

"Jak vidno, tak o hospodaření s polnostmi moc nevíte... Nechávat strniště je krajně nesmyslné a poli to jen ubírá vláhu i živiny. Ne nadarmo platí pravidlo: "Za kosou pluh." Ikdyž ne vždy a u všeho to jde praktikovat, vše má své pravidla. Pokud někdo někde nechá strniště přez zimu je to jen z toho důvodu, že se občas nestíhá, ale dobře to rozhodně"

Já neřeším, jestli o hospodaření s polnostmi něco vím nebo nevím. Jen píšu, že kdysi se to prostě tak dělalo.... pamětníci určitě potvrdí. ( strašné, tím už jsem taky pamětník )

Na druhé straně všechno se časem mění. Nechávat strniště může být krajně nesmyslné dneska, kdy půda je téměř všude mrtvý substrát dlouhodobým intenzívním zemědělstvím zbavený humusu a dlouhodobou aplikací selektivních herbicidů zbavený semen téměř všech plevelů. Dneska by na ponechaném strništi asi nic nevyrostlo kromě nějakých mechů a drobných jednoděložných travin a biologické zbytky obiloviny nezaorány by se rozložily bez užitku.
Tehdy to tak nemuselo být......strniště během podzimu zarostlo bohatou kombinací plevelů. Místama na poli bylo z divoké hořčice a ohnice téměř tak žluto jako dnes ze zeleného hnojení hořčicí. Nezanedbatelné množství zelené hmoty tak vyrostlo na poli a leccos z toho určitě obohatilo i půdu , v které ještě zbyl nějaký humus z hnojení z dřívějšího soukromého hospodaření.

Jak vidno, tak o hospodaření s polnostmi moc nevíte... Nechávat strniště je krajně nesmyslné a poli to jen ubírá vláhu i živiny. Ne nadarmo platí pravidlo: "Za kosou pluh." Ikdyž ne vždy a u všeho to jde praktikovat, vše má své pravidla. Pokud někdo někde nechá strniště přez zimu je to jen z toho důvodu, že se občas nestíhá, ale dobře to rozhodně není.

Nechápu přesně o kolika létavkách mluvíš. Tedy že původnímu zůstane původní počet létavek, nebo že to nové si "pustí" své nové létavky ve stejném počtu.

Když to dělíš, dáváš matečníky, matky, nebo to necháš na včelách?

Díky.

Karel
.........
O těch létavkách je to důležité, a dobré si vyzkoušet několik postupů a ty používat. Sám jsem se to naučil podle včel až tak po třech letech co jsem to dělal a získal ten pravý citlivý přístup. Matky neřeším. Nějaké drama z toho nedělám._gp_

"No,radši vidím na jaře co nejsilnější včelstva,která mi donesou z jarní snůšky několik desítek kg medu,protože se může docela dobře stát,že už žádný jiný med nebude.

Dřív se na pole kromě obilí a řepek silo ještě dost plochy hořčice,slunečnice a dalších plodin,které daly včelám další vydatné snůšky.Dnes narazit na něco takového je téměř vzácností,výkup takové věci už moc nevykupuje.Akát je zredukovaný mrazem,lípa je podobně vzácná jako lesní medovice-když pominu,že kde les není,nemůže být ani medovice(až na odpornou břečku ze mšice makové).

Takže lepší je řešit řídký med než med téměř žádný(v případě vyzimovaných slabochů). "

No, já už jsem se naučil, že "co nejsilnější" znamená v přírodě vždy plýtvání. Vždycky se do toho musí vrazit příliš moc surovin a práce. Stejně tak jako když se někdo snaží vytěžit nabídku v přírodě co nejvíc na sto procent.
Mnohem lepší je dělat tyhle věci co nejoptimálnější a nabídku v přírodě vytěžovat do určitého procenta, něco tam vždy nechat. Jinak v přírodě i po řepce vždy pro včely něco je, protože jinak by situace byla katastrofální, od poloviny května po krmení na zimu by se muselo dávat včelám každý den aspoň půl kila cukru. takových 30 - 50 kilo cukru by každé včelstvo spotřebovalo během léta plus ještě cukr na zimu ( cukr na plodování v srpnu, září, říjnu a listopadu plus cukr na zásoby nutné na přezimování plus cukr na zásoby nutné pro jarní rozvoj )
Nabízí se tedy chovat včely tak, aby po řepce tu sladinu, kterou jinak nasbírají pro sebe a celou spotřebují, spotřebovaly jen částečně a částečně přinesly i něco včelaři. Když to bude půl na půl, už to bude takových 15 - 25 kilo medu na včelstvo a to je hodně dobré.
Jinak doba se mění a s ní se mění i všelijaké věci. Třeba kdysi bylo normální posekat pole s obilím a to strniště nechat tak až do doby, kdy bylo nutno sít nebo sadit. Na další obilí bylo strniště do září, na brambory nebo řepu bylo strniště přes zimu. Z plevelů, které tam za tu dobu vyrostly, hlavně hořčice a ohnice, byla každoroční kvalitní podzimní podpůrná snůška. plus nějaká snůška v časném jaru. Viz třeba zachycený doklad o tehdejším hospodaření na poli, pohádka Tři oříšky pro Popelku s Šafránkovou a Trávníčkem, na konci jedou spolu po zasněženém strništi. Dneska zasněžené strniště v zimě je věc nevídaná.

GP:
Samozřejmě že je to včelstvo už i po dělení, takže nevím proč bych měl stavět úly jak věžáky, jestliže létavky dělení nějak neovlivňuje a je dokázáno, že právě naopak.
-----------

No proto teď nad hlavu dávám NN medníky - tedy postupně je nechávám včelám stavět. Ale dole asi zůstanu u 24 nebo 30. Podle toho co kde je. Ono zvedat 24cm nad výši ramen je poněkud nepohodlné. I když je člověk mladší jak já. :-)

Nechápu přesně o kolika létavkách mluvíš. Tedy že původnímu zůstane původní počet létavek, nebo že to nové si "pustí" své nové létavky ve stejném počtu.

Když to dělíš, dáváš matečníky, matky, nebo to necháš na včelách?

Díky.

Karel

Zdar. Tady také takové komíny neuvidíš. Napsal jsem:

"Těsně po řepce a v akátu má k dispozici vyzimované včelstvo u mě šest nástavků. To je jakási hranice v našich polohách. Samozřejmě že je to včelstvo už i po dělení, takže nevím proč bych měl stavět úly jak věžáky, jestliže létavky dělení nějak neovlivňuje a je dokázáno, že právě naopak.

Asi nejvíce nepochopitelné je pro mne metoda spojování včelstva před snůškou. Co jsem za krátkou dobu co včelařím jasně zjistil, že velké včelstvo, velké problémy, malé včelstvo malé problémy."
---
Takže je doufám z toho patrno, že se mi nějaké komíny o pěti až šesti nástavkách blbě obhospodařují a pokud bych měl někomu radit, tak mi to připadá odborně divné jako taková rada. Takové komíny se někde staví, ale nemám léšo a navíc nerad padám z výšek.

_gp_
.......
Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 14. 5. 2011
Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186)
Zdar Gusto,

kdyz spocitam podstavec + dno + viko a k tomu 6 nastavku ( 39x24), tak mi vychazi tak 2 m vyska, tak to bude treba radeji stafle. Jestli si nedelas prdel, tak tady u nas na severu, jsem jeste neco takoveho nevidel. Ja si zatim vzdy vystacil s max. 4 nastavky + vysoke dno 13cm + dole nizky nastavek 39x15 na ulozeni sladiny nez ji transportuji vcely nahoru. A to tak vysoke kominy, tady skoro u nikoho neuvidis.

P.

Zdar Gusto,

kdyz spocitam podstavec + dno + viko a k tomu 6 nastavku ( 39x24), tak mi vychazi tak 2 m vyska, tak to bude treba radeji stafle. Jestli si nedelas prdel, tak tady u nas na severu, jsem jeste neco takoveho nevidel. Ja si zatim vzdy vystacil s max. 4 nastavky + vysoke dno 13cm + dole nizky nastavek 39x15 na ulozeni sladiny nez ji transportuji vcely nahoru. A to tak vysoke kominy, tady skoro u nikoho neuvidis.

P.

Chlopi, nechci se ani jednoho z Vás zastávat, ale možná Vaše vzájemné neporozumnění vyvěrá z počtu včelstev, která obhospodařujete. Jestli to dobře chápu, pan Pazderka obhospodařuje na 400 včelstev, Radku ty asi do 30ti je to tak?
S třicítkou si umím představit, že: zjistím nadcházející rojovku, a pakliže chci od včelstva výnos, tak: zlikviduju matečníky, dám větší prostor (pokud je třeba), dám příležitost stavět, seberu jim med (pokud je k vytočení), atd. Ostatně, dělám to taky tak.

S portfoliem nad stovky včelstev si umím představit, že jediná účinná věc je včelstvo přepůlit a předpokládat že ty půlky ještě dají výnos, případně půjdou pryč jakožto oddělky. Taková hra na jistotu, že nepůjdou přes palubu. Taky bych pak nechtěl chodit kontrolovat, jestli se teda vyrojily nebo ne.

Takže pokud je to zhruba takhle nějak, pak máte pravdu, ostatně jako vždy, oba. (-:

Ať se daří, Libor.

"R.P.:Nebo to směřuje k tomu, že snaha zimovat co nejsilnější včelstva poněkud povolí, včelstva budou zimována slabší, přinesou na začátku května méně medu, ale na druhé straně ten med stihnou zahustit."

-----------------------------------------------------

No,radši vidím na jaře co nejsilnější včelstva,která mi donesou z jarní snůšky několik desítek kg medu,protože se může docela dobře stát,že už žádný jiný med nebude.

Dřív se na pole kromě obilí a řepek silo ještě dost plochy hořčice,slunečnice a dalších plodin,které daly včelám další vydatné snůšky.Dnes narazit na něco takového je téměř vzácností,výkup takové věci už moc nevykupuje.Akát je zredukovaný mrazem,lípa je podobně vzácná jako lesní medovice-když pominu,že kde les není,nemůže být ani medovice(až na odpornou břečku ze mšice makové).

Takže lepší je řešit řídký med než med téměř žádný(v případě vyzimovaných slabochů).

Zdraví Pavel

(e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52203)
Ono není co řešit přichází ochlazení tak to vysuší.
pepan
......
Při ochlazení a zachlazení do jednoho dne začíná v plástech řepka krystalizovat. Dělenec kolonie musí být aktivní a pln kast. Ne nějaký žebrák. Občas se to stane, že zkrystalizuje někde u prochladlého kraje, ale je vždy lepší, když se řepka ochladí až v barelu. A bez zbytečné vody pěkně zralá. _gp_

Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52211)
GP, trochu mě mrzí, že jsem začal alespoň občas reagovat na Tvoje příspěvky,ale nemám zapotřebí diskutovat s někým tak agresivním, takže se vracím k minulé praxi - na Tvé příspěvky u mě existuje pouze tlačítko delete.
Take care
Radek

..........
Ano. Delete je namísto diskuze o včelaření a rojovce dobrý tlačítko. _gp_

GP, trochu mě mrzí, že jsem začal alespoň občas reagovat na Tvoje příspěvky,ale nemám zapotřebí diskutovat s někým tak agresivním, takže se vracím k minulé praxi - na Tvé příspěvky u mě existuje pouze tlačítko delete.
Take care
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 18:56:20
> ----------------------------------------
> Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
> Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200)
> Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a
> následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí,
> protože shromažďovací pud je nejsilnější. Pokud rozdělíš, ztratil jsi
> alespoň polovinu výnosu. Samozřejmě je třeba se o dané včelstvo zajímat a
> rozdělení třeba za týden ....
> Radek Hubač
> ........
> Za týden by byly v tahu, při nejlepším zblblých rojovkou pár desítek, ne-li
> stovek kil hmyzu, které mohly být už zalétané, dochovávaly by v jedné nebo
> druhé půli matku a měly by po dalším vyrovnávání medu habakuk. Máš dost
> přesvědčivý ráz, ale ve výsledku, tak jak to chápu, dost hororový scénář,
> ... možná to ale tak někomu funguje. Ale mám jiný přístup a s tím i
> celkové výsledky. _gp_
>
>
>

Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200)
Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí, protože shromažďovací pud je nejsilnější. Pokud rozdělíš, ztratil jsi alespoň polovinu výnosu. Samozřejmě je třeba se o dané včelstvo zajímat a rozdělení třeba za týden ....
Radek Hubač
.........
Za týden by byly v tahu, při nejlepším zblblých rojovkou pár desítek, ne-li stovek kil hmyzu, které mohly být už zalétané, dochovávaly by v jedné nebo druhé půli matku a měly by po dalším vyrovnávání medu habakuk. Máš dost přesvědčivý ráz, ale ve výsledku, tak jak to chápu, dost hororový scénář, .... možná to ale tak někomu funguje. Ale mám jiný přístup a s tím i celkové výsledky. _gp_

"Kdo se tu baví o matce, tady se jedná o pyl v medníku.
Podsazování nástavků dolů a včelaření bez mřížky, takže se matka nehledá a
> včely neotřepávají?"

Já se ptám, jestli to podsazování, při kterém je spousta pylu v medníku, je myšleno v systému, kdy se mřížka nepoužívá a nástavek s přidanými plásty se tak jen podsadí na spodek úlu nebo jestli je tím myšlen klasický systém s mateří mřížkou, kdy se podsadí nástavek dolů a matka se buď najde nebo plásty s plodem se otřepají, aby se mohly dát nad mřížku.
Protože mřížka tvoří pro pyl v úlu přepážku a pokud se nad mateří mřížku umístí plásty s plodem, tak případný pyl v těch plástech je tím plodem spotřebován a další právě kvůli tomu, že mřížka tvoří přepážku, nad mřížkou prostě není ukládán. Takže při správném vedení je při vytáčení v plástech s medem pylu minimum neboli prakticky žádný.

V systému bez mřížky připouštím, že včelky mohou toho pylu do medných plástů přinést dost.

Kdo se tu baví o matce, tady se jedná o pyl v medníku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 13:42:59
> ----------------------------------------
> "TEN PROBLÉM NEVZNIKÁ PŘI KLASICKÉM PŘEVĚŠOVÁN,Í ALE PŘI PODSAZOVÁNÍ CELÝCH
> NÁSTAVKŮ.
> Právě pak u studené stavby bývá pyl kolem celého hnízda a u teplé na
> předních plástech. Letošní rok byl právě enormní při jarní pylové snůšce.
> Opravdu pak při podsazování toho pylu v horním nástavku zbývalo hodně, až
> několik plástů z poloviny naplněných pylem."
>
> Podsazování nástavků dolů a včelaření bez mřížky, takže se matka nehledá a
> včely neotřepávají?
>
>
>

"Ono není co řešit přichází ochlazení tak to vysuší."

No, v novinách to ochlazení zase trochu přehnali, předpověď tak špatně nevypadá. Bude hodně záležet na místním počasí, kde se deště a bouřky odbudou pozdě k večeru a v noci a včelky tam budou moct přes den za slunce nebo napůl zamračeného počasi pracovat a kde to špatné počasí bude vycházet na den

"TEN PROBLÉM NEVZNIKÁ PŘI KLASICKÉM PŘEVĚŠOVÁN,Í ALE PŘI PODSAZOVÁNÍ CELÝCH NÁSTAVKŮ.
Právě pak u studené stavby bývá pyl kolem celého hnízda a u teplé na předních plástech. Letošní rok byl právě enormní při jarní pylové snůšce. Opravdu pak při podsazování toho pylu v horním nástavku zbývalo hodně, až několik plástů z poloviny naplněných pylem."

Podsazování nástavků dolů a včelaření bez mřížky, takže se matka nehledá a včely neotřepávají?